Jedná se o implementační dokument Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040. Akční plán stanovuje priority, úkoly a aktivity, které v následujících letech povedou k přechodu k oběhovému hospodářství.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Rok 2022 přiblížil Českou republiku zálohování PET lahví a plechovek, když Ministerstvo životního prostředí přislíbilo připravit potřebnou legislativu. Zákon je ale potřeba připravit a přijmout co nejdříve, aby se stihly první cíle EU pro rok 2025, a také splnily nové povinnosti 90% míry sběru nápojových obalů v roce 2026 či povinného obsahu recyklátu 65 % v roce 2040 v souladu s návrhem nového Nařízení o obalech a obalovém odpadu. V příštím roce se také k dnes již 13 zálohujícím zemím v Evropě přidají čtyři další státy.

„Zákon je potřeba přijmout co nejdříve. Čím déle budeme čekat, tím více se vzdálíme šanci splnit závazky EU pro roky 2025 a 2030. Nejistotu to bude znamenat také pro odpadové firmy a třídící linky, ani města a obce nebudou mít jasno v tom, jak naplánovat investice do odpadového hospodářství. Navíc budou mít i nadále problémy s odpadem volně pohozeným na volných prostranstvích. Brzké přijetí zákona pomůže všem těmto komplikacím zabránit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Systém záloh navíc jako jediný umožní obalový materiál zachovat v uzavřeném koloběhu pro jeho opakované využití a vysbírá nápojové obaly v dostatečné čistotě tak, aby je bylo možné využít v potravinářství.“

V roce 2023 se také rozšíří rodinu zálohujících zemí v Evropě, a to již na 17 členů. Spustit zálohový systém v příštím roce plánují čtyři nové země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. „Tyto země si včas uvědomily pozitivní dopady zálohových systému a brzy se tak přidají k těm, které už dnes díky zálohovému systému výrazně snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Pevné datum v dalších letech už mají i další země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Rok 2022 změnil vnímání systému záloh

V uplynulém roce se na různých úrovních uskutečnilo mnoho jednání o zálohování nápojových obalů a jeho zavedení v Česku. Posunulo se vnímání systému záloh jako cesty, která může České republice pomoci s přechodem na cirkulární ekonomiku. Řešení, které pomůže s neutěšenou situací, kdy většina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo znečišťují naše okolí. „Dnes už mnoho aktérů na trhu vnímá potřebu změny současného systému. Mnohá jednání nás ale ještě čekají. Vzájemné naslouchání a diskuse jsou zcela klíčové. Potvrdilo se nám, že je tu stále mnoho mýtů a neznalostí, které je potřeba vysvětlovat. K boření mýtů přispívají názorné ukázky zkušenosti ze zahraničí, protože mnoho věcí, kterých se některé skupiny obávají a vnímají je jako překážku, logicky řešily i jiné zálohující země a mají pro ně jednoduché funkční řešení. Řada aktérů pak začíná být řešení záloh otevřená,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Milníky roku 2022

• Leden 2022: Slovensko začalo zálohovat
  Na Slovensku nyní mají prostřednictvím zhruba 2990 sběrných míst vysbíraných více než 750 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Systém vysbírá i přes 4 miliony obalů každý den. V průběhu pouhých deseti měsíců Slováci vybudovali třídící centrum, 5 meziskladů i IT systém. Míra sběru již přesahuje 70 %.
• Únor 2022: Lotyšsko začalo zálohovat
  V Lotyšsku mají více než 1400 sběrných míst, přes 167 milionů vysbíraných nápojových obalů ke konci září a vybudovanou potřebnou infrastrukturu. I zde již míra sběru k recyklaci přesahuje 70 %, což je vysoce nad plánem prvního roku.

• Květen a září 2022: dopadová studie CETA
  Dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz předpokládá po zavedení systému záloh možné navýšení celkových nákladů měst a obcí o 0,035 % za předpokladu, že by všechny náklady byly přeneseny právě na obce. Pokud by municipality tyto náklady převedly na své obyvatele, jde o růst nákladů o 14 korun na osobu a rok. Systém záloh přitom městům a obcím zajistí čisté ulice bez pohozených lahví a plechovek, méně přeplněných žlutých kontejnerů a narovnání podmínek současného sběru a třídění plastů.
  Marginální dopady vyšly na základě dat roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se dokonce zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na potenciální zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.
   
• Červenec 2022: Průzkum veřejného mínění k litteringu a recyklaci
  Pohozené odpadky trápí téměř celou populaci. Nejviditelnější odpadovou položkou, kterou lze v českých luzích a hájích nalézt, jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. 9 z 10 Čechů věří, že zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezí bezmyšlenkovité odhazování odpadků a bude motivovat Čechy vracet nápojové obaly do sběrných míst. Tři čtvrtiny Čechů jako problém vnímají také nízkou míru recyklace vytříděného plastu, radost lidem nedělají ani přeplněné kontejnery a nepořádek kolem nich.  

• Srpen 2022: ČR přijala směrnici o jednorázových plastech
  Novela vedle jiného umožnila dobrovolné zálohování, to ale není schopno zajistit pozitivní dopady plošného zálohového systému jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů v našem okolí. Pro spotřebitele je navíc netransparentní a nepřehledný. Dobrovolný systém by totiž nezajistil dostatečně hustou sběrnou síť, která je důležitá pro to, aby spotřebitel mohl vrátit zálohovaný obal kdekoliv. Pro spotřebitele by nebylo ani srozumitelné, který obal může a nemůže vrátit. Proto je potřeba zavést plošný systém zálohování, do kterého se zapojí všichni výrobci daných kategorií nápojů v PET lahvích a plechovkách. Systém, který dostane jasný legislativní rámec v samostatném zákoně.

• Září 2022: Iniciativa pro zálohování představila parametry systému
  Iniciativa navrhuje zálohovat plastové a kovové obaly o objemu od 0,1 do 3 litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. Do husté sítě sběrných míst budou patřit všechny obchody s potravinami větší než 50 m² a čerpací stanice. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i obchody s menší prodejní plochou. Lahve a plechovky budou přijímány buď prostřednictvím automatu, či zcela jednoduchou a prostorově úspornou formou ručního sběru. Správce bude obchodníkům kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Výše zálohy bude v intervalu od 3 do 5 korun.

• Listopad 2022: Průzkum veřejného mínění společnosti IPSOS
  Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou zcela jasně pro zálohování PET lahví a sedm z deseti je pro zálohování plechovek. Podpora zálohového systému se nijak nezměnila ani po vysvětlení, že zálohované obaly budou muset vracet nezmačkané. A to přesto, že díky třídění do sběrných kontejnerů si na sešlapávání nápojových obalů lidé zvykli. Průzkum vyvrátil také obavu, že po zavedení zálohového systému spotřebitelé přestanou nápoje kvůli ceně nakupovat. Češi dobře rozumí, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. 81 % respondentů potvrdilo, že bude po zavedení záloh nakupovat stejně či více nápojů v PET lahvích, v případě plechovek pak 79 %. Jednotnou výši zálohy spotřebitelé spontánně navrhovali v hodnotě 4 korun pro PET lahve i plechovky.
   
• Listopad: Zpráva MŽP o přípravě zákona
  Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že zálohování PET lahví a plechovek, které by pomohlo snížit znečištění přírody a zároveň umožnilo efektivnější recyklaci těchto obalových materiálů, se brzo stane součástí návrhu zákona. Zdánlivě malému posunu předcházely tři kulaté stoly a měsíce diskusí, které vede Iniciativa pro zálohování s obcemi, obchodníky i samotným resortem.
   
• Návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu
  Evropská komise představila nový návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu, které zavádí povinnost pro členské státy EU zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nejsou schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů v roce 2026. Evropská komise tak potvrdila směřování a cíl Iniciativy pro zálohování zavést systém záloh v České republice. V podstatě tak ukončila diskusi o tom, zda zálohy zavést či ne. Návrh nařízení rovněž stanovuje minimální standardy pro zálohové systémy, které jsou plně v souladu s návrhem parametrů systému, jež Iniciativa pro zálohování představila. Navyšuje také podíl povinného obsahu recyklátu v nových plastových lahvích, až na 65 % v roce 2040. Státy tak budou muset využít jako základ pro výrobu nových lahví veškerý materiál vysbíraný ve své zemi.

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách. Více ZDE

Pro stavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW), hlavně malých fotovoltaických elektráren, nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Počítá s tím novela energetického zákona a stavebního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Více ZDE

Sněmovna dnes dále propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh, který ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených krajských stavebních úřadů organizovaných například podle vzoru finanční správy. Vládní novela nového stavebního zákona z loňského roku ruší schválený model čistě státní stavební správy a zachovává všechny stavební úřady v obcích. Zachovává však Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti především strategické stavby, jako jsou například dálnice nebo elektrárny. Přináší i další změny. Podle ministerstva pro místní rozvoj vytvoří jasné, moderní a předvídatelné prostředí nejen pro stavebníky i projektanty. Více ZDE

Předmětem návrhu je transpozice směrnice (EU) 2022/1631, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro pou-žití olova v supravodivých kabelech a vodičích z bismuthum-stroncium-kalcium-kuprum-oxidu a olova v jejich elektrických spojích; a směrnice (EU) 2022/1632, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v některých zařízeních pro snímkování pomocí magnetické rezonance. Cílem právní úpravy je zavedení dvou výjimek pro používání olova ve zdravotnických prostředcích, a to na přesně stanovenou dobu. Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.    

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

Návrh vyhlášky upravuje zejména: evidenci autorizované obalové společnosti o množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 (plastové jednorázové nápojové kelímky a nádoby na potraviny určené k okamžité spotřebě), pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v části B přílohy č. 4 zákona o obalech (jednorázových plastových nápojových lahví), minimální rozsah a způsob informování spotřebitele a působení na změnu jeho chování, druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle § 9a odst. 1 zákona o obalech. Navrhovaná vyhláška se týká pouze vybraných plastových výrobků, které jsou obaly nebo obalovými prostředky podle zákona o obalech.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• RIA

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka_1

• Srovnávací tabulka_2

• Srovnávací tabulka_3

Dne 12. prosince 2022 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu.

Dokument ke stažení:

CELEX_32022D2427_CS_TXT.pdf (1.30 MB)

Nenápadné malé granulky, od pohledu plastové. Pro návštěvníky procházející kolem stovek pavilonů a stánků během listopadové klimatické konference v egyptském Šarm aš-Šajchu nic zvláštního. Jenže, v těch pár skleničkách na stole v izraelském pavilonu se dost možná skrývá materiál, který přinese světovou revoluci v nakládání s odpady. Zatímco většina zemí světa se snaží problematiku čím dál většího množství odpadů řešit jejich drahým tříděním, aby se aspoň část z něj dostala k recyklaci, izraelská firma UBQ Materials přichází s metodou, která je schopna zrecyklovat prakticky všechen odpad najednou. Je přitom jedno, že se v odpadu nachází směsice různých plastů, biologické hmoty či papíru. Z tohoto odpadového „guláše“ umí firma vytvořit nezávadný plast – UBQ materiál, který má využití skoro všude. Řada velkých výrobců už jej dokonce používá a mnoha lidem se možná dostal do rukou, aniž by o tom věděli. Více ZDE

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU. Více ZDE

Díky nové dotaci Ministerstva životního prostředí mohou obce ušetřit finanční prostředky a zároveň prospět životnímu prostředí. Pro žadatele je v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) připraveno pět set milionů korun z evropských fondů na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů. Výzva podpoří pořízení domácích kompostérů, opakovaně použitelného nádobí i projekty re-use center. Výzvu představuje ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR. Příjem žádostí resort spustí ve středu 21. prosince 2022 a potrvá do konce příštího roku.

„Udržitelné nakládání s odpady patří mezi hlavní oblasti podpory z Operačního programu Životní prostředí. Ročně na hlavu každého z nás vychází v průměru 562 kg komunálního odpadu, což je obrovské číslo, které musíme snížit. Ministerstvo životního prostředí proto nyní posílá obcím další dotace například na budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů tzv. re-use center, která řeší opětovné použití věcí. Sem spadají například i stále více využívané nábytkové banky,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výzva má za cíl omezit také používání jednorázového nádobí a obalů a pomoci obcím, které chtějí pořídit pro své občany domácí kompostéry. Ty jsou určeny například pro občany, kteří žijí v rodinných domech se zahradou a jsou zapojeni do systému odpadového hospodářství obce.

Míra dotační podpory například v případě domácích kompostérů činí 70 %. Pokud se ovšem obec rozhodne pro pořízení “zelených” kompostérů (tj. takových, které jsou z velké části vyrobeny z recyklátu), získává ještě 15% bonus formou vyššího dotačního procenta. „Vyšší poptávku po výrobcích z recyklovaných materiálů jednoznačně podporujeme. Proto tomuto trendu věnujeme patřičnou pozornost i v novém programovém období OPŽP,“ dodává Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Zajímavostí aktuálně připravených dotací je novinka, kterou OPŽP zavádí. „Jdeme veřejné správě příkladem a zvýhodňujeme žadatele, kteří využijí recyklované výrobky nebo výrobky s obsahem recyklátu, taková podpora je v době energetické krize naprosto nezbytná. Cirkulární ekonomika ve veřejném sektoru potřebuje správné impulzy pro její zaběhnutí do každodenní praxe,“doplňuje ministr Jurečka.

Operační program Životní prostředí 2021-2027 běží od letošního srpna a za tu dobu v něm byly vyhlášeny již tři desítky konkrétních výzev – od podpory pro vodohospodářské projekty po rozvoj obnovitelných zdrojů na veřejných budovách. „S pestrou škálou výzev pro různé tematické oblasti počítáme i v novém roce. Zdůraznil bych například podporu komplexním projektům revitalizace budov v rámci veřejného sektoru s cílem snížit jejich energetickou náročnost a zlepšit kvalitu jejich vnitřního prostředí. Chybět nebudou ani výzvy zaměřené na realizaci přírodě blízkých opatření, která zadržují vodu v krajině i v sídlech a posilují tak jejich klimatickou odolnost,“přiblížil Petr Valdman.

Dokumenty k výzvě

Ještě letos by mohla skládka Celio na Mostecku získat povolení k likvidaci nebezpečných styrenů. Pracovníci České inspekce životního prostředí tam sudy s vysoce hořlavými látkami objevili minulý rok. Policie v souvislosti s případem stíhá devět lidí a dvě právnické osoby. Nový vlastník skládky chce styreny co nejrychleji zlikvidovat. Náklady odhaduje na desítky milionů korun. Více ZDE

V soutěži Anticena za nejbizarnější obal roku byly uděleny anticeny veřejnosti i odborné poroty. Nechtěného ocenění se tak dočkalo celkem 6 nejbizarnějších obalů. Na prvních třech místech ve volbě veřejnosti se objevily banány zabalené v plastu, krájená šťavnatá jablka a žitných chléb balený po jednotlivých krajících. Odborná porota zvolila také tři nejhorší obaly. Na prvním místě se umístila krájená šťavnatá jablka, na druhém místě skončila taška z kukuřičného škrobu, na třetím místě se umístil doplněk stravy v nadměrném obalu.

Jak probíhalo hlasování veřejnosti?
Odborná porota ze všech nominovaných obalů vybrala ty nejtypičtější a zároveň podle jejího mínění i nejhorší. Hlasování veřejnosti následně probíhalo mezi 12 vybraným obaly ve čtyřech nejdůležitějších kategoriích – nesmyslné, nadměrné, nerecyklovatelné a klamavé obaly.
Hlasování se zúčastnilo 880 lidí, kteří mohli udělit pouze jeden hlas. Veřejnost dala nejvíce hlasů těmto třem obalům:

1.    místo Balené banány - 350 hlasů
2.    místo Šťavnatá jablka - 226 hlasů
3.    místo Žitný chléb - 86 hlasů

Jak probíhala volba odborné poroty?
Odborná porota volila také své “favority”. Ty se v jednom případě dokonce shodují s volbou veřejnosti, a to u Šťavnatých jablek, kterým porota udělila první místo. Jedná se totiž o balení komodity, která se zcela běžně prodává bez obalu. To, že jsou jablka nakrájená a takzvaně „předpřipravená ke konzumaci“ z nich zároveň dělá produkt, který je nutné zabalit.  Dle zástupce odborné poroty, Vladimíra Kočího, je pravda, že může nastat situace, kdy je lepší mít ovoce nebo zeleninu zabalenou, což může být obstojným argumentem z důvodů hygieny či trvanlivosti. Následně však dodává: „V tomto případě obal udrží jablka také delší dobu čerstvá, ale prodloužení trvanlivosti by v případě nakrájených jablek šlo dosáhnout zcela logicky tím, že bychom jablka nekupovali nakrájená, ale vcelku.”

Druhé místo pak získala taška z kukuřičného plastu, na které by na první dojem nemuselo být vůbec nic špatného. Odborná porota se však shodla na tom, že právě proto je důležité upozornit na její záludnost a na problematiku bioplastů obecně. Například podle zástupce odborné poroty, Ivo Kropáčka, totiž tato taška ukazuje kukuřičný plast (bioplast) jako jednoduché a ekologické řešení, kterým lze nahradit jednorázové plastové igelitky. Bioplasty ale bohužel takovým řešením nejsou.

Třetí místo pak obsadil doplněk stravy v nadměrném obalu jako typický příklad špatného systémového nastavení. Podle zástupkyně odborné poroty, Michaely Thomas, je balení léků ohromným nešvarem celého segmentu a je to mnohem více systémové nastavení, které způsobuje nadměrná balení, než špatný záměr výrobce nebo prodejce.

Všechny anticeny byly uděleny za rok 2022. Jelikož je cílem soutěže především upozornit výrobce a prodejce, aby převzali odpovědnost za udržitelnost obalů, následovat bude právě komunikace organizace Zerowasters se zástupci firem o které bude organizace veřejnost průběžně informovat. “Další ročník soutěže odstartujeme hned se začátkem nového roku, kdy pro veřejnost opět spustíme možnost nominovat obaly, které je nadzvedávají ze židle. “ dodala Veronika Nováčková, lídryně Zerowasters.

Pro více informací o volbě Anticen a o celé soutěži, se dozvíte na www.bizarobal.cz, nebo na facebookové a instagramové stránce Zerowasters.
 

O Zerowasters

Tým Zerowasters je původní nezisková část organizace Bezobalu, která od samého počátku svou osvětovou činností podporoval vznik první bezobalové prodejny. I když ve svých aktivitách nyní pokračují pod novým názvem, cíl i vizi mají Zerowasters stále stejné. Žijí vědomý a radostný život bez zbytečného odpadu a rádi to učí i další zájemce o zero waste. Šíří osvětu, inspirují, vzdělávají o předcházení vzniku odpadu a organizují kurzy, kde předávají své znalosti a zkušenosti. Kromě Anticeny letos organizovali i Týden bez odpadu. Více o jejich projektech a tipech, jak na udržitelnější život, najdete na www.zerowasters.cz.

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informovaly listy Financial Times a The Washington Post, podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý. Více ZDE

Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament se v pátek předběžně dohodly na novém nařízení o bateriích, které má zvýšit jejich udržitelnost a bezpečnost. Smyslem je zajistit, aby se využívaly více druhotné suroviny a EU se stala méně energeticky závislou. Nařízení se bude vztahovat na všechny baterie od těch v mobilních telefonech, automobilech, elekrokolech, elektrických vozidlech až po průmyslové baterie.

Výroba baterií má dnes vysokou environmentální stopu a využívá mnoho nových vzácných surovin ze zemí mimo EU, což způsobuje závislost na těchto zemích. Kvůli obsahu nebezpečných látek mohou baterie při nesprávném třídění a nakládání s nimi poškozovat životní prostředí. Některé odpadní baterie jsou dnes po skončení životnosti využívány minimálně, recyklace a druhotné zpracování materiálů jsou nedostatečné.

„Baterie jsou klíčovým aspektem přechodu EU na bezemisní způsoby dopravy. Vzhledem k tomu, že poptávka po bateriích vzroste do roku 2030 více než desetinásobně, musíme zajistit, abychom měli dostatek baterií a aby byly udržitelné v celém svém dodavatelském řetězci. Nová pravidla podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistí, že vyřazené baterie budou řádně sbírány a recyklovány tak, aby byly využity užitečné materiály a aby se do životního prostředí neuvolňovaly toxické látky,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nařízení o bateriích zajistí jejich udržitelnou výrobu, zlepší rozšířenou odpovědnost výrobců, zkvalitní sběr všech baterií, upřednostní vysokou míru recyklace a zvyšování obsahu druhotných surovin. Baterie se mají stát důležitým sektorem pro další zvyšování energetické nezávislosti EU, proto byla návrhu věnována enormní pozornost všech institucí.

U sběru odpadních přenosných baterií se Rada, Komise a parlament dohodly na cíli 63 % do konce roku 2027 a 73 % do konce roku 2030. Zaveden bude také zvláštní cíl sběru odpadních baterií z lehkých dopravních prostředků jako jsou elektrokola nebo elektrické koloběžky, a to 51 % do konce roku 2028 a 61 % do konce roku 2031.

Pokud jde o recyklační účinnost, u nikl-kadmiových baterií zavádí nařízení cíl ve výši 80 % do roku 2025 a ostatních odpadních baterií ve výši 50 % do roku 2025.

Výrobci také budou muset postupně navyšovat podíl recyklovaných složek u průmyslových baterií, startovacích baterií a baterií pro elektromobily. Nové cíle složení jsou zpočátku stanoveny na 16 % pro kobalt, 85 % pro olovo, 6 % pro lithium a 6 % pro nikl.

Velká diskuse byla vedena u minimální úrovně opětovného využití lithia, předběžná dohoda byla učiněna na hodnotách 50 % do roku 2027 a 80 % v roce 2031. Hodnoty ale mohou být změněny dle vývoje na trhu a dostupnosti lithia.

Nařízení také usnadní život spotřebitelům. Nově bude muset být každá přenosná baterie ve spotřebičích vyjímatelná a vyměnitelná přímo zákazníkem. Jakmile začne nařízení platit, výrobci budou mít 42 měsíců na to přizpůsobit tomu konstrukčně své výrobky. Baterie lehkých dopravních prostředků bude moci vyměnit odborník.

Změní se i povinné informace a označování výrobků. Každá baterie bude mít svůj „pas“ přístupný prostřednictvím QR kódu na baterii, který bude obsahovat informace o původu, uhlíkové stopě a technické údaje o složení a podílu recyklovaných složek.

Nová pravidla dále zpřísňují požadavky na výkonnost a trvanlivost baterií a řeší jejich bezpečnost. Bude zakázáno používat nebezpečné látky jako je kadmium nebo rtuť a další budou výrazně omezeny.

Nové nařízení o bateriích má velký význam s ohledem na očekávaný rozvoj elektromobility zejména v souvislosti s opatřeními EU v balíčku Fit for 55 pro snížení emisí a dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Předpis nařízení nahradí stávající směrnici o bateriích z roku 2006 a doplní také legislativu o nakládání s odpady. Nařízení bylo prozatím schváleno politickou dohodou v rámci třístranných jednání mezi Evropskou komisí, Parlamentem a Radou EU. Nyní bude muset být ještě formálně přijata Radou a Parlamentem.

Uzavření předběžné dohody o tomto vysoce komplexním návrhu lze považovat za velký úspěch České republiky v rámci předsednictví v Radě EU.

Dokument ke stažení:

• Obecný přístup Rady k návrhu nařízení o bateriích a odpadních bateriích
• Návrh nařízení Komise o bateriích a odpadních bateriích

V kanadském Montrealu probíhá dvoutýdenní celosvětová konference o biodiverzitě, jejímž úkolem je podle Antonia Guterrese uzavřít mír s přírodou. „S tím, jak rostou naše znalosti o invazích, o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí,“ říká profesor Petr Pyšek, biolog a ekolog invazí. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Zachraň karase - Karas obecný je příkladem druhu, u kterého by ještě před dvaceti lety nikoho nenapadlo, že by se mohl stát druhem ohroženým. Dnes je tomu jinak, tento obyvatel mokřadů i požárních nádrží z naší krajiny téměř vymizel. Více ZDE

Materiál „Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ (dále jen „Ekoaudit“) předkládá Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obecným cílem Ekoauditu je prověřování české legislativy v oblasti ochrany životního prostředí a snižování nadbytečné administrativní i finanční zátěže podnikatelů. V rámci Ekoauditu se zejména hodnotí, zda povinnosti vyplývající pro podnikatelské subjekty z předpisů na ochranu životního prostředí nejdou neodůvodněně nad rámec povinností vyplývajících z legislativy EU.

Dokument ke stažení:

• Předkládací zpráva

• Příloha č.1

• Příloha č.2