Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci (zároveň probíhá i sběr informací k posouzení dopadů) k udržitelné spotřebě zboží – podpoře oprav a opětovného použití. Tato iniciativa (vedoucí k vytvoření směrnice) má podporovat udržitelnější využívání zboží po celou dobu jeho životnosti. Motivovat spotřebitele k udržitelnějšímu rozhodování při nákupu tím, že poskytne pobídky a nástroje vedoucí k dlouhodobějšímu používání zboží, včetně oprav vadných výrobků.

Dokument ke stažení:

• EU 41_22 EK Podpora oprav a opětovného použití

• EU 41_22 EK Výzva k předložení informací - Ares(2022)175084

Přijde vám, že připlácet si z veřejných prostředků na zvýšení ekologické zátěže je absurdní? Tak vítejte v Kadani. V rozmezí let 2019-21 si provozovatel Skládky Tušimice přišel z veřejných peněz na 5 mil. korun. Příčinou jsou městské dotace za účelem zvýšení množství zde ukládaných odpadů. Vedení města tak zvýšilo výnos nadnárodní korporace Marius Pedersen, jejíž zisky ze skládkování dosáhly v ČR v roce 2020 po zdanění téměř 470 mil. korun. Více ZDEzajimej.se/skladka-kadan/

V roce 2021 pokračovala ECHA v mapování registrovaných látek s cílem identifikovat látky vyžadující řízení rizik nebo více údajů k ověření nebezpečnosti. Cílem je úplný přehled o všech registrovaných látkách do roku 2027 (zveřejněno ECHA 16. 3. 2022).

Nástroj pro mapování všech látek registrovaných nad jednu tunu „chemický vesmír“ pomáhá členským státům a orgánům EU zaměřit se na látky, které mohou vzbuzovat obavy a určit vhodná regulační opatření. Díky mapování se snadněji předpovídají připravovaná regulační opatření.

Bylo posouzeno 250 chemických látek registrovaných ve velkých objemech, které nebyly zařazeny do žádné regulační skupiny v chemickém vesmíru a zbývá přibližně 1 300 látek, u nichž je potřeba přezkoumat regulační opatření. Zároveň bylo hodnoceno přibližně 530 látek registrovaných v nižších objemech tj. 1–100 tun za rok. Cílem agentury ECHA je do roku 2027 vytvořit úplný přehled o všech látkách registrovaných nad 1 tunu.

Nový soubor „posouzení regulačních potřeb“ ukazuje látky, které procházejí skupinovým hodnocením. V roce 2021 ECHA posoudila 1 900 látek a kategorizovala je na základě potřeby regulačního opatření. 300 látek bylo identifikováno jako kandidáti pro další regulaci řízení rizik v EU. U přibližně 800 látek budou před zahájením regulačních opatření požadovány další údaje k potvrzení nebezpečnosti a zbývajících 800 látek v současnosti nevyžaduje další opatření.

V prosinci 2021 zveřejnila ECHA první soubor skupinových hodnocení, která společnostem pomohou předvídat kroky plánované v oblasti regulace a připravit strategii pro nahrazení škodlivých chemických látek bezpečnějšími alternativami.

Koncem letošního roku bude zveřejněna výroční zpráva agentury ECHA k integrované regulační strategii, která bude zahrnovat důkladnou analýzu mapování a navrhovaných regulačních opatření.

Pokud chcete znát skupiny, do kterých byly zařazeny vaše látky, kompletní seznam najdete na webových stránkách agentury ECHA.

Další informace:

• Vesmír registrovaných látek

• Seznam látek, u nichž je posouzení dokončeno nebo probíhá

• Jak mapování chemického vesmíru funguje?

• Integrovaná regulační strategie ECHA - řešení problematiky látek vzbuzujících obavy

• První posouzení potřeb v oblasti regulace pro skupiny látek

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během prvních dvou měsíců letošního roku. V lednu to bylo 87.639 megawatthodin (MWh), v únoru 106.050 MWh. Celkem 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, uvedla dnes v tiskové zprávě Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) a Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).

Větrné elektrárny pokrývají zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v ČR. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína, uvedla Komora OZE. Hlavním zdrojem elektřiny v ČR byly loni jaderné elektrárny, které se na výrobě podílely z 36,6 procenta. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny.

Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letos během obou zimních měsíců zasáhlo nejen Česko několik silných větrných bouří, zejména Nadia a Eunice, které způsobily značné materiální škody, výpadky dodávek elektřiny či komplikace v dopravě.

Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců od října do března vyrábějí každý měsíc asi deset procent své roční výroby. V dubnu a květnu vyrábějí asi osm procent. Od června do září se výroba pohybuje mezi pěti a šesti procenty. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii.

České větrné elektrárny pokrývají spotřebu jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky, a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. Podle Komory OZE a ČSVE mohou tuzemské větrné elektrárny v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.

"Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců," uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

"Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn," řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy Evropské unie postavily pouze 11 GW, uvádí ve výroční zprávě za rok 2021 Asociace evropského větrného průmyslu WindEurope.

Na stránkách klima.clovekvtisni.cz spustil Člověk v tísni webové stránky, kde popularizační formou přibližuje důvody, projevy i možná řešení změny klimatu ve světě i v Česku. Informuje o tom organizace Člověk v tísni.

Člověk v tísni dlouhodobě posiluje aktivity týkající se změny klimatu: v programech na pomoc klimatickým uprchlíkům, zadržování vláhy, klimaticky inteligentního zemědělství, posilování odolnosti lidí proti katastrofám, v oblasti vzdělávání a osvěty, ale i v pomoci environmentálním aktivistům, kteří jsou v autoritářských režimech často v ohrožení života. Nově spuštěný web umožní organizaci toto téma lépe komunikovat směrem k veřejnosti.

“Téměř nepřetržitě teď řešíme dopady strašlivé agresivní války a uprchlickou krizi, kterou způsobila ruská invaze na Ukrajinu, Země se ale točit nepřestala, klima se dál mění a tyto změny pociťujeme všichni. Jako globální Západ teď navíc stojíme před rozhodnutím omezit příjem fosilních paliv z Ruska a čím ho nahradíme, to je otázka nejen geopolitická, ale i ekologická a klimatická,” vysvětluje Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni. “Měli jsme daleko víc investovat do obnovitelných zdrojů energie už dříve, teď je to zjevné. Klimatická změna je plíživá globální krize, která se dotýká každého z nás, i když zatím její projevy tady nejsou tak viditelné jako válka,” dodává Pánek.

Člověk v tísni doporučuje na webu důvěryhodné zdroje a představuje také vlastní “klimatické aktivity”. Realizace webové stránky trvala dva roky. Spolupracovali na ní interní experti organizace i externí odborní spolupracovníci. Dohromady se na vzniku podílelo přes 30 lidí. Svými ilustracemi web doplnila “královna českého street artu”, ilustrátorka Toy Box.

“Web jsme rozdělili do šesti částí. Prostřednictvím zkušeností z celého světa, popularizačních videí a interaktivních grafů od relevantních odborníků, vizualizací, ilustračních příběhů a na základě důvěryhodných zdrojů nabízíme vhled do toho co změna klimatu je, jak se projevuje ve světě i v České republice, a jaká řešení je podle odborníků třeba přijmout na mezinárodní a místní úrovni a na úrovni jednotlivce. Čtenářům nabízíme rozcestník na naše vzdělávací materiály a další důvěryhodné zdroje informací,” přibližuje projekt jeho vedoucí Jaromír Mára. “Obsah jsme strukturovali tak, aby zaujal laiky, kteří ocení stručný základ, ale i ty, kteří se chtějí do souvislostí ponořit hlouběji,” dodává Mára.

Svou prací s ohroženými komunitami napříč světem organizace reaguje na problémy, které s touto změnou souvisí. „Ať už se jedná o dopady sucha, nebezpečí spojená s bleskovými povodněmi nebo znečištěné ovzduší, vždy se snažíme aplikovat řešení, která mají za cíl zvýšit odolnost zranitelných komunit vůči environmentálním rizikům. Svou prací tak přispíváme k zajištění bezpečí a prosperity některých z nejvíce ohrožených lokalit na planetě,“ vysvětluje Jakub Zelený, poradce pro změnu klimatu Člověka v tísni.

Na stránce klima.clovekvtisni.cz/nase-aktivity organizace představuje přehledně svou činnost z oblastí adaptace na změnu klimatu, podpory udržitelného a odolného zemědělství, nakládání s krajinou, energetické chudoby, lidských práv, humanitární pomoci a vzdělávání.

Právě vzdělávání považuje Člověk v tísni za jeden ze stěžejních prostředků, který by mohl být klíčem k udržitelnému a spravedlivému životu. „Chtěli jsme, aby i české publikum mělo k dispozici komplexní a srozumitelné informace z ověřených zdrojů na jednom místě. Věříme, že web přiblíží klimatickou změnu a související témata přehledným a čtivým způsobem nejen mladým lidem,“ říká Veronika Ambrozyová, metodička globálního rozvojového vzdělávání Člověka v tísni. „Na stránkách odkazujeme i na další naše klimatické projekty, například na portál ucimoklimatu.cz, který má pomoci pedagogům a dalším vzdělavatelům učit o změně klimatu v různých předmětech na všech typech škol,“ doplňuje Ambrozyová.

Únorové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 78 procent obvyklého stavu. Pod průměrem byly šestý měsíc po sobě, v lednu byly na 65 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom dnes informovali Eliška Baráková a Jáchym Brzezina.

Brněnská pobočka má na starosti jihovýchodní část republiky – Jihomoravský kraj, větší část Zlínského kraje a východ Kraje Vysočina. Průtoky odborníci zjišťovali na 70 měrných stanicích a v únoru odpovídaly 78 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku z let 1981 až 2010.

U větší části sledovaných vodních toků byla jejich tzv. vodnost mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem (43 stanic). Menší část potoků a řek byla nad normálem (27 stanic), zejména v horních povodích Jihlavy, Oslavy a Svratky a dolní Moravy, uvedli odborníci.

Vlivem tání sněhu byly podle nich vodnější toky, které odvodňují Českomoravskou vrchovinu, Beskydy a Jeseníky. Meteorologové upozornili na to, že v těchto tocích však bylo méně vody, než je v únoru obvyklé vzhledem k dlouhodobému průměru. Pod hranicí sucha nebyla v únoru žádná stanice.

Stupně povodňové aktivity průtoky překročily ve dvou stanicích. V polovině února se zvýšila hladina Svratky v Dalečíně nad hranici prvního povodňového stupně, který trval přes šest hodin. Ve druhé polovině února druhý povodňový stupeň krátce překročila Oslava v Mostišti pod přehradou, šlo o manipulaci vodohospodářů.

Loňské průtoky se pod normál dostaly poprvé v březnu a dubnu, v létě byly kolem průměru. Například červencové průtoky dosáhly 94 procent, srpnové 116 procent. Poté už byly podprůměrné. V září byly na 81 procentech, v říjnu na 69 procentech, v listopadu na 55 procentech, v prosinci na 68 procentech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spouští nový program, který pomůže obcím i krajům zregenerovat zanedbané budovy a areály a využít je pro podnikatelské účely. Program má také přispět ke snížení energetické náročnosti budov. K dispozici bude 500 milionů korun. Související výzva bude financována z Národního plánu obnovy (NPO).

„Regenerace brownfieldů s sebou nese vyšší náklady. My tímto způsobem pomůžeme obcím z celé ČR získat prostředky na revitalizaci starých areálů, které je tíží, podpořit rozvoj podnikatelských i nepodnikatelských aktivit na území města a současně i přispět ke snížení energetické náročnosti budov,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Kraje, obce, města i městské části z celé ČR, které mají na svém území brownfieldy vhodné pro budoucí převažující podnikatelské i částečně nepodnikatelské využití, včetně výstavby obecních bytů, mohou již podávat předběžné žádosti o podporu.

Cílem programu je podpořit projekty ve vlastnictví krajů, obcí a městských částí pro revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldy) se záměrem provést energeticky účinnou renovaci budov, příp. demolici a výstavbu nových energeticky účinných budov.

Rovněž mohou být podpořeny projekty, kde proběhne částečná rekonstrukce a částečná dostavba budovy. Koncovými uživateli jsou převážně podnikatelské subjekty s NACE na podnikatelskou činnost.

Podání předběžné žádosti o dotaci je podmínkou pro vznik uznatelných nákladů a pro zahájení fyzické realizace projektu. Více informací je k dispozici na https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/podpora-brownfieldu/

Resort životního prostředí se pustil do inventury továren, skládek a dalších míst, kde končil odpad nebo se pracovalo s nebezpečnými látkami. Kontaminaci nebo potenciální kontaminaci vyhodnotili experti u více než 10 tisíc lokalit v Česku. Naléhavé řešení, tedy podrobnější průzkum nebo nápravné sanační kroky, vyžaduje 446 míst, na některých se to už děje. Z hlediska typu kontaminovaných či potenciálně kontaminovaných lokalit převládají skládky tuhých komunálních odpadů, tvoří skoro 46 procent. Více ZDE

Příliš velké rozměry, hluk i zátěž pro ovzduší – tyto výhrady mají někteří obyvatelé Nového Vráta u Českých Budějovic k projektu na výstavbu spalovny odpadů v areálu tamní výtopny. Ministerstvo životního prostředí je nevyslyšelo a záměr k přepracování nevrátí. Investor, tedy českobudějovická Teplárna, zřejmě získá kladné stanovisko. Více ZDE

Rada přijala na svém dnešním zasedání obecný přístup k nařízení, jehož cílem je posílit legislativu EU v oblasti baterií a odpadních baterií, vytvořit udržitelnější baterie, zajistit jejich bezpečnou výrobu a stanovit rovné podmínky na vnitřním trhu. Rada podporuje návrh Komise na vytvoření tzv. pasu baterie, stanovení přísných podmínek týkajících se nebezpečných látek v bateriích nebo povinnosti využít při výrobě nových baterií recyklovaný materiál. Kromě toho chce Rada rozšířit působnost nařízení na bateriové moduly a všechny baterie používané v dopravních prostředcích. Součástí návrhu je i povinnost pro výrobce sbírat odpadní baterie, či vytvoření nové kategorie baterií využívaných pro lehké dopravní prostředky jako elektrokola a skútry. Rada nyní zahájí jednání s Parlamentem ohledně finální podoby nařízení.

Komise zveřejnila 14. března druhé vydání indexu výkonnosti přechodů (TPI) za rok 2021, který řadí členské státy EU a dalších 45 zemí představujících 76 % světové populace podle jejich výkonnosti v letech 2011 až 2020 ve čtyřech oblastech. Patří mezi ně ekonomická, sociální a environmentální tranzice a posun v oblasti správy státu, což jsou oblasti, které odráží politickou agendu EU a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Index zároveň potvrzuje, že téměř všechny země EU za poslední desetiletí značně pokročily v přechodu k inkluzivní udržitelnosti, s průměrnou mírou 4,9 % ve srovnání s celosvětovou průměrnou mírou 4,3 %. Posun ve sledovaných oblastech se podařil ve všech zemích EU kromě Maďarska.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydal z vlastní iniciativy stanovisko k evropskému sklářskému odvětví, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku C105 dne 4. března 2022. Jde o zajištění zelenějšího, energeticky účinného průmyslu a zároveň posílení konkurenceschopnosti a udržení kvalitních pracovních míst.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je toho názoru, že evropský sklářský průmysl je inovativní a vysoce strategické odvětví. Sklářské výrobky jsou pro přechod na klimaticky neutrální oběhové hospodářství nepostradatelné, a proto žádá EU, aby sklářské odvětví a všechna jeho pododvětví zařadila do současných politických priorit, jako je balíček „Fit for 55“, balíček oběhového hospodářství, digitální agenda, agenda strategických hodnotových řetězců, mezinárodní obchodní politika EU a renovační vlna EU.

https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/glass-europe-crossroads-delivering-greener-energy-efficient-industry-while-enhancing-competitiveness-and-maintaining

Dokument ke stažení:

• EESC-2021-02384-00-00-AC-TRA-CS [docx, 326 kB]
• eesc-opinion-glass-in-europe-at-a-crossroads-of-21-10-2021-oj-c105-4.03.2022_file [pdf, 2046 kB]

Pomoci naplánovat, jak pro budoucnost řešit letitý problém „kam s ním“, má vedení obcí pomoci nově zakládaná pracovní skupina pro nakládání s odpady ve Středočeském kraji. Středočeská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti) slibuje, že kraj má v úmyslu poskytovat obcím pomoc jak metodickou a odbornou, tak případně i finanční podporu pro zajištění některých dílčích řešení. Více ZDE

 

Inflace, rostoucí ceny komodit, prázdné sklady kvůli nedostatku materiálů. To jsou nejen titulky článků, ale skutečná realita posledních měsíců. Aktuálně sledujeme strmý nárůst cen hliníku. Ten je přitom zásadní průmyslovou komoditou a zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci.

Výroba sekundárního - tedy recyklovaného hliníku, je navíc násobně levnější než výroba „čerstvého” hliníku přímo z bauxitu a to nemluvíme o ekologických dopadech.  Udržení tohoto materiálu v oběhu na co nejdelší dobu je proto v zájmu nejen ekologů, ale hlavně firem, které hliník využívají ve výrobě. V praxi ale recyklace hliníku naráží na mnoho překážek.

„Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví, či elektronice. Růst jeho cen může dál posílit inflaci a proto bychom se měli začít na vysoké a strategické úrovni zajímat o recyklaci hliníku, navrácení již použité suroviny zpátky do výroby a jeho takzvanou cirkulaci v materiálových tocích. Růst cen za suroviny a hlavně jejich nedostatek je dlouhodobý problém, na který ekologické organizace upozorňují. Nevím co ještě se musí stát aby to byznys pochopil. Ekologie a cirkulární ekonomika není ideologie, ale realita. Kdo se na tuto realitu nepřipraví a nezačne měnit svůj byznys model nebude v budoucnu moct fungovat, růst,” říká Laura Mitroliosová, ředitelka poradenské společnosti CIRA Advisory.

Kde je problém s recyklací hliníku

Jedním z největších problémů dokonale cirkulárního využití hliníku jsou příměsi, které se používají na výrobu slitin. Ty mění chemické a mechanické vlastnosti čistého hliníku. Hliník, který se využívá pro výrobu plechovky od piva, je proto materiálem s jinými vlastnosti než hliník, který se využívá pro výrobu trupu letadla.

„I přesto, že hliník je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů - ve smyslu, že nedochází k degradaci materiálů a je tak recyklovatelný prakticky do nekonečna, v současné době neexistují technologie, které by byly efektivní pro separaci všech prvků ze slitin. Často náhodné směsi slitin z recyklátů jsou obvykle samostatně nevyužitelné,” vysvětluje Mitroliosová.

Recyklace ušetří roční energetickou spotřebu Francie
Recyklát se tak většinou přimíchává do čerstvého materiálu, kde se různé slitiny rozředí pod objem daný mezinárodními standardy ISO. Firmy přesto o recyklovaný hliník zájem mají.

„Výroba recyklovaného hliníku, nebo hliníku s příměsem recyklátu, spotřebuje o 95 % energie méně než výroba primárního, nového materiálu. Při aktuálních cenách energie tak jde o nezanedbatelnou částku, která znovu žene cenu primárního materiálu nahoru,” komentuje Mitroliosová.

Data dokonce ukazují, že rozdíl spotřeby energie pro výrobu primárního a sekundárního hliníku se rovná roční energetické spotřebě Francie. Recyklace materiálů by nás proto měla zajímat i z hlediska zaručení energetické bezpečnosti v Evropě.

Řešení je cirkulární cesta

Správně nastavená cirkulace materiálů je smysluplná jak ekonomicky, tak ekologicky. Aby materiál neskončil na skládce a mohl cirkulovat, musí výrobky respektovat prvky cirkulárního designu. Ten už přímo počítá s tím, že výrobky, které doslouží se rozeberou a buď opraví, nebo se materiál z nich využije do další výroby.

Sekundární zdroje jsou levnější, recyklace je míň náročná na zdroje než výroba primárního materiálu a navíc cirkularita materiálů přispívá ke snižování uhlíkové stopy a částečně řeší problém nakládání s odpady. I přesto je ale svět cirkulární pouze z 9 % (Circularity Gap Report). To značí, že pouze 9 % materiálu, který je v aktuální světové ekonomice v oběhu, pochází ze sekundárních zdrojů, neboli recyklátů. Změnit se to snaží různé vládní a nadnárodní strategie i individuální firmy.

Například automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy ze sekundárních materiálů. Tedy využívat také recyklovaný hliník. Prodejce kávy Nespresso, který své kávové kapsle vyrábí z hliníku kvůli jeho specifickým vlastnostem a recyklovatelnosti, už několik let provozuje vlastní program zpětného odběru použitých kapslí a následně zabezpečuje jejich recyklaci.

„Příklady cirkulární praxe se začínají objevovat v každém odvětví kolem nás. Firmy ale musí své cirkulární strategie urychlit - ukazuje nám to tržní situace s cenami materiálů a také aktuální bezpečnostní situace na Ukrajině. Pokud chceme mít do budoucna fungující a prosperující ekonomiky, musíme se zaměřit na rozumnější nakládání se zdroji a hledat cesty, jak materiály využívat co nejdelší dobu,” uzavírá Mitroliosová.

O CIRA Advisory

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Systém záloh na PET lahve a plechovky podporuje v České republice 81 % populace. Češi nevnímají jako problém skladování vypitých nápojových obalů doma ani jejich vracení zpět do obchodu. Zároveň jim není jedno, co se s vyprodukovaným odpadem děje. Potvrzuje to průzkum Iniciativy pro zálohování u příležitosti Globálního dne recyklace, který svět slaví 18. března.

Alespoň některé druhy odpadu doma třídí 93 % Čechů, především plast, papír a sklo. Lidé ale zároveň vnímají limity současného systému třídění. 82 % potvrdilo opakující se problémy s přeplněnými kontejnery na tříděný odpad. Systém záloh je přitom pro Čechy zcela přirozenou součástí jejich každodenního života. Znají ho díky vratným skleněným lahvím – alespoň občas je nakupuje 9 z 10 Čechů. A z těch, kteří tyto lahve nakupují, 94 % uvedlo, že skleněné vratné lahve vracejí do sběrných míst obchodníků.

„Systém záloh na PET lahve a plechovky podporuje v České republice více než osmdesát procent obyvatel. Podpora je vysoká napříč různými věkovými kategoriemi i napříč pohlavím či kraji České republiky,“ komentuje výsledky průzkumu Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Nejvyšší podporu mají zálohy v Karlovarském (93 % pro) a Plzeňském kraji (90 % pro), ve všech dalších krajích osciluje podpora kolem 80 %.“

Lidé jsou ochotni doma uchovávat prázdné nezdeformované lahve či plechovky, aby je pak mohli vrátit do obchodu – potvrdilo to až 79 % respondentů. Pouze 6 % možnost schraňovat doma vypité nesešlápnuté nápojové obaly vysloveně odmítlo. 87 % Čechů je připravených odnášet zálohované petky a plechovky zpátky do obchodu.

Důležitou roli v zálohovém systému hraje finanční záloha. V průzkumu 84 % respondentů uvedlo, že zálohu vnímají jako dostatečnou motivaci pro to, aby lidé vypité zálohované petky a plechovky vraceli.

„Plošný systém zálohování zajišťuje až 90% návratnost PET lahví a plechovek. Vysbírané obaly je pak možné využít k opětovné výrobě nových PET lahví a plechovek. Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí. Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přispívá k zásadnímu snížení uhlíkové stopy a energie při jejich výrobě,“ vysvětluje Havligerová. „Touto cestou se vydalo již 12 evropských zemí včetně sousedního Slovenska, dalších zhruba 15 zemí zavedení zálohového systému plánuje. Jde tedy o osvědčené řešení, které i Čechům pomůže posunout se od třídění ke skutečné recyklaci,“ dodává.

Průzkum byl proveden na vzorku 1078 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
 

Organizace Zachraň jídlo vydala brožuru určenou pro provozovatele jídelen, cateringů a charitativních organizací, která shrnuje podmínky pro darování vařeného jídla. Vůbec poprvé tak vznikl ucelený a praktický návod pro redistribuci v Česku. Ve větších provozech zbývá denně až 25 kg nevydaných pokrmů, které by se tak mohly zachránit. Organizace aktuálně zkouší manuál
v praxi, a to při převozu pokrmů do azylového domu a do zařízení, kde jsou ubytováni uprchlíci z Ukrajiny. Připravuje se i aplikace, která by celý proces měla ulehčit.

„Přijde nám nesmyslné vyhazovat kvalitní obědy, do nichž kuchaři vložili maximum energie, když mohou posloužit lidem, kteří na ně nemají peníze,” říká Anna Strejcová, ředitelka Zachraň jídlo, tedy organizace, která se v České republice snaží zavést systém na darování. „Z každé větší závodní jídelny by se tak mohlo zachránit 10-20 nevydaných obědů denně, které teď končí v gastroodpadu,” upřesňuje Strejcová. Podobný systém na záchranu pokrmů z jídelen, hotelů či konferencí už běží například v Itálii či Portugalsku.
V Česku má podle Strejcové bariéry prolomit nově vydaný manuál Jak darovat hotové pokrmy.

První takový dokument v České republice
Manuál vyjasňuje podmínky pro darování, aby dárci a příjemci pokrmů neměli obavy z možných sankcí. „Když jsme dávali dohromady podklady, jednalo se skoro o detektivní práci. Pátrali jsme ve vyhláškách a kontaktovali právníky i státní správu. To vše, abychom měli na stole ucelený přehled podmínek, který dosud nikdo nevytvořil,“ popisuje psaní dokumentu projektová manažerka Denisa Rybářová ze Zachraň jídlo. Konzultace probíhaly s právníky, na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu financí, s hlavní hygieničkou, na Státní zemědělské a potravinářské inspekci a dalších úřadech. 



Výsledkem je příručka o 24 stranách s názvem Jak darovat hotové pokrmy? V ní se zájemci dozví, kdo nese právní odpovědnost za nezávadnost pokrmů, jaké hygienické předpisy je nutné dodržovat, jak je to s odpočtem DPH při darování a jak se liší darování z komerčních subjektů a příspěvkových organizací. V příloze jsou pak k dispozici vzory předávacího protokolu a analýzy kritických bodů HACCP, která zajišťuje bezpečnost potravin.

Redistribuce v praxi: Azylový dům i zařízení s uprchlíky

Převoz hotových pokrmů má sloužit lidem v nouzi, jako jsou senioři, rodiče samoživitelé, lidé bez přístřeší i uprchlíci z Ukrajiny. „Teplé, plnohodnotné jídlo je pro naše klienty luxus. Mnoho z nich teď jí, co kde najdou. V důsledku nesprávné životosprávy a absence plnohodnotné stravy často trpí zažívacími problémy, které dále přecházejí v chronická onemocnění,” říká Hana Štěpánová z Azylového domu sv. Terezie v pražském Karlíně, podle které počet lidí v nouzi v posledních letech významně stoupá mimo jiné kvůli dopadům pandemie. Zachraň jídlo nyní tvoří databázi jídelen, charit, či uprchlických center v Praze, které by o redistribuci měli zájem, podmínky jsou na webu.

Darování nevydaných pokrmů může pomoci i ukrajinským uprchlíkům. V týdnu od 14. březná pilotuje Zachraň jídlo převozy k lidem v nouzi, včetně zařízení pro uprchlíky. Logistiku zajišťuje firma DoDo. „Iniciativu Zachraň jídlo dlouhodobě sledujeme a v její činnosti vidíme velký společenský přínos, protože kombinuje boj s plýtváním a pomoc potřebným. Jsme proto rádi, že můžeme také přiložit ruku k dílu a projektu pomoci tím, co nám jde nejlépe – zajištěním kvalitní městské logistiky. Logistiku humanitární pomoci se snažíme napříč zeměmi zajišťovat od počátku konfliktu a velmi nás těší, že intenzita pomoci ze strany firem ani jednotlivců stále nepolevuje,“ komentuje projekt Michal Menšík, CEO DoDo Group.

Příručkou to nekončí

Vydáním manuálu se podařilo odstranit první z bariér, kvůli kterým dosud k darování pokrmů nedochází.

 Zachraň jídlo nyní pracuje na vytvoření platformy, díky které se budou moci propojit velké gastroprovozy s charitami v okolí, celý proces by se tak zrychlil.

S vytvořením platformy pomáhají dobrovolníci z komunity expertních dobrovolníků Česko.Digital. Dále chce Zachraň jídlo řešit také specifické případy darování ze školních,  nemocničních jídelen. Pomoct v další práci mohou jednotlivci i firmy příspěvkem ve sbírce na portálu Darujme nebo expertním poradenstvím v oblasti legislativy, logistiky a dalších. 

Manuál Jak darovat hotové pokrmy? a podpůrné materiály: https://bit.ly/36iXYqC