Keni se s nadsázkou říká textilní skládka Spojených států a Evropy. Do africké země se ze Západu dováží ročně na 200 tisíc tun nechtěného oblečení. Velká část je vyrobená z levných syntetických látek, kvůli kterým je i na chudých afrických trzích zboží neprodejné. Končí tak na místních skládkách nebo v řekách. Více ZDE

Více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny, a 62 procent má špatné svědomí, když jídlem plýtvá. V tiskové zprávě o průzkumu postojů k potravinovému odpadu to uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více než polovina lidí se podle výsledků průzkumu domnívá, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje pozvat na XXIII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, dále jen Fórum, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT – Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávajících státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Letošní XXIII. zasedání Fóra se uskuteční v úterý 22. listopadu 2022 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1).

Organizační pokyny

• Pro účast na Fóru je potřeba zaregistrovat se prostřednictví vyplnění vyplnění přihlášky na XXIII. zasedání Fóra. Přihlašování probíhá do 15.11.2022.
• Vložné na akci není požadováno.
• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.
• Akce se koná 22. listopadu 2022 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1), jednací síň č. 239, I. patro.
• Registrace účastníků v den akce bude probíhat od 9:00 hod. do 9:30 hod., oficiální zahájení v 9:30 hod., předpokládaný konec akce do 14:30 hod.

Kontaktní osoba: Ing. Lenka Jankujová, jankujova@mpo.cz

Změna programu vyhrazena.

Se zvyšujícími se náklady na život se kromě úspor energií můžeme zaměřit i na samotný princip fungování ekonomiky. Místo nákupu, okamžité spotřeby a vyhození lze věci využívat opakovaně nebo sdíleně, tvrdí Pavel Zedníček z Institutu cirkulární ekonomiky. Více ZDE

Výsledky první zimní etapy měření čistoty ovzduší v Jihomoravském kraji ukazují, že ve městech je menší znečištění karcinogenním benzoapyrenem než ve vesnicích. Měření se uskutečnilo v 60 městech a obcích, zvýšená koncentrace této látky byla zjištěna ve 23 z nich. Nejvíce znečištění přitom pochází z nesprávného způsobu vytápění nebo z pálení nevhodných materiálů, řekl ředitel odborné divize z Centra dopravního výzkumu Roman Ličbinský. Více ZDE

Plastový odpad zanáší řeky i oceány a způsobuje dlouhodobé škody na životním prostředí. A ačkoliv je většina námi používaných plastů recyklovatelná, mnoho separačních procesů funguje pouze na jeden jejich typ. Lidský odpad je přitom tvořen složitou směsí různých druhů, jejichž recyklace může být složitá a nákladná. Řada současných procesů navíc vytváří produkty výrazně horší kvality, které samy o sobě recyklovat nejdou. I kvůli tomu je zatím nemožné dosáhnout u plastů oběhového hospodářství. Více ZDE

Výkonnost oběhového hospodářství v Rumunsku patří podle veřejných údajů analyzovaných odborníky na čistou recyklaci* k nejslabším v Evropské unii a do roku 2030 může soukromé a veřejné prostředí postupně přejít z lineární ekonomiky na model udržitelného rozvoje, podle Národní strategie pro oběhové hospodářství. Mezi plány, které úřady připravily, jsou také podpůrná schémata, jejichž prostřednictvím lze získat vládní a evropské fondy. Více ZDE

Parlament dne 19.10.2022 přijal postoj k návrhu pravidel EU, které jsou součástí balíčku Fit for 55, Cílem je urychlení zakládání dobíjecích a alternativních čerpacích stanic (vodíkových či elektrických) pro letadla, vlaky ale i nákladní a osobní automobily a tím podpořit zavádění udržitelných dopravních prostředků. Na hlavních silnicích EU by do roku 2026 měla být alespoň jedna dobíjecí stanice na každých 60 km pro elektromobily, pro autobusy a nákladní vozidla. Stanice pro dobíjení vodíku by měly stát na každých 100 km do roku 2028. Zároveň byl přijat postoj k návrhu pravidel pro užívání nízkouhlíkových a obnovitelných paliv v námořní dopravě, kdy emise skleníkových plynů u lodí s prostorností nad 5000 tun, jenž jsou odpovědné za 90 % emisí CO2, by se měly snížit v porovnání s rokem 2020 od roku 2025 o 2 %, od roku 2035 o 20 % a od 2050 o 80 %.

Aktualizovaná dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která pracuje s posledními dostupnými daty z roku 2021, předpokládá navýšení celkových nákladů měst a obcí po zavedení záloh o 0,035 % za předpokladu, že by všechny náklady byly přeneseny právě na obce. Pokud by municipality tyto náklady převedly na své obyvatele, jde o růst nákladů o 14 korun na osobu a rok. Systém záloh přitom městům a obcím zajistí čisté ulice bez pohozených lahví a plechovek, méně přeplněných žlutých kontejnerů a narovnání podmínek současného sběru a třídění plastů.

„Na český trh se ročně dostane 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. Stovky milionů jich v Česku stále končí na skládkách či ve spalovnách a v řadě případů znečišťují naše okolí,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Zálohový systém je funkčním řešením pro napravení této neutěšené situace. Zajistí jejich opakované využití pro výrobu nových nápojových obalů a pomůže městům a obcím v boji s volně pohozenými odpadky. Obaly od nápojů dostane do uzavřeného koloběhu, kde se stávají základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek. To bohužel současný systém třídění zajistit neumí, a to přesto, že Češi jsou v třídění odpadu velmi zodpovědní.“ 

Města a obce hrají v systému nakládání s odpady klíčovou roli. Dopadová studie zavedení záloh na komunální rozpočty, kterou zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz, potvrdila, že ekonomické dopady zálohového systému na rozpočty měst a obcí nejsou překážkou k jejich zavedení. „V delším horizontu můžeme v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky očekávat zcela minimální navýšení celkových nákladů obcí a měst, a to pouze o 0,035 %, což znamená 14 korun na občana a rok. Tento scénář předpokládá přenesení veškerých nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel pro výzkum v CETA.

Marginální dopady vyšly na základě dat roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se dokonce zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na potenciální zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.

Aktualizace studie potvrdila také tzv. křížové financování materiálů. „Příjmy z vytříděných PET lahví nyní dotují sběr a třídění jiných typů plastů téměř čtvrt miliardou korun ročně. Pokud s tím něco neuděláme a podmínky nenarovnáme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně. Stávající systém nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy, a nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve,“ říká Havligerová. 

Po narovnání situace budou i ostatní výrobci vedeni k tomu vyrábět obaly z lehce recyklovatelných materiálů. „To je dobrou zprávu nejen pro recyklaci samotnou a všechny, kteří zodpovědně třídí, ale také pro obce, kterým v třídících kontejnerech zůstane materiál, jenž lze dále využít a recyklovat. Celkové dopady tak nakonec mohou být ještě mnohem nižší,“ dodává Havligerová.

Z průzkumů[1] vyplývá, že systém záloh většina Čechů vnímá jako funkční řešení. Zahraniční zkušenost dvanácti evropských zálohujících zemí potvrzuje, že motivační role zálohy skutečně přispívá k zásadnímu snížení litteringu, tedy množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst, často až o 95 procent.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Evropská komise spolu s členskými státy zahájila konzultaci o dodavatelském řetězci polovodičů, která se skládá ze dvou průzkumů, jednoho pro dodavatele a druhého pro koncové uživatele polovodičů, a která bude otevřena do 11. listopadu. Průzkumy byly testovány s dobrovolnými společnostmi, které potvrdily, že jsou vhodné pro daný účel a nepředstavují riziko z hlediska důvěrných obchodních údajů.

Evropská komise bude analyzovat a rozpracovávat výsledky konzultace a spolupracovat s Evropskou expertní skupinou pro polovodiče (ESEG), aby navrhla další postup pro monitorovací mechanismus, který bude zahrnovat určení potenciálních vhodných ukazatelů včasného varování, aby bylo možné předvídat budoucí nedostatky v dodavatelském řetězci polovodičů a předcházet krizím v oblasti polovodičů.

Odkaz na konzultaci ZDE.

Tak jako každý rok tak i v tomto roce MŽP zveřejňuje údaje ohlášené do IRZ za ohlašovací rok 2021. Za tímto účelem byl v letošním roce připraven zcela nový nástroj fungující na platformě Microsoft PowerBI. Nástroj obsahuje pokročilé možnosti filtrování a zobrazování údajů na základě individuálních požadavků uživatelů (tj. Vás, široké veřejnosti). Do budoucna se počítá s rozšířením možností zobrazení ohlášených údajů (např. zobrazení ohlašování v čase na základě různých parametrů apod.). Údaje budou k dispozici v sekci "Vyhledávání v IRZ". Stávající vyhledávací nástroj, který zahrnuje ohlašovací roky 2004 až 2020, je i nadále k dispozici ZDE.

Nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (Strategický plán SZP), který připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe), se zaměří na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření s ohledem na životní prostředí. Celkem zemědělci, potravináři a lesníci prostřednictvím Strategického plánu SZP získají přibližně 200 miliard korun (asi 8 miliard eur) z evropského a národního rozpočtu. Materiál dnes schválila vláda.

„Strategický plán SZP jsme připravili podle aktuálních i dlouhodobých potřeb zemědělství, potravinářství a lesnictví, přičemž jsme se hodně zaměřili na ekologii. O podobě Plánu jsme už od začátku jednali se zainteresovanými institucemi a zástupci zemědělství, potravinářství a lesnictví. Nejvíce peněz nasměřujeme do podpory ekonomicky životaschopného zemědělství. Podpora funguje jako základní záchranná síť pro udržení konkurenceschopnosti našich zemědělců a pro zajištění dostatku potravin. Pomáhá vybalancovat nestálost zemědělských trhů a příjmů zemědělců v současné době,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Hlavní změnou v novém Strategickém plánu je zavedení podpory na první hektary ve výši 23 procent. Tato platba bude určena na prvních 150 hektarů všech zemědělských podniků, a to bez ohledu na jejich velikost. Chystané změny výrazně podpoří menší a střední zemědělce, tak, jak požadovala Evropská komise. Současně ale zajistí dostatečnou podporu i pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

„Naplňujeme tak programové prohlášení vlády, kdy jsme se zavázali, že budeme podporovat menší i střední zemědělské podniky a jejich prostřednictvím dobrou péči o půdu, krajinu a vodu. Prioritou je proto i ekologické zemědělství. Do roku 2030 chceme v ekologickém režimu spravovat čtvrtinu veškeré zemědělské půdy. Samozřejmě s přihlédnutím k aktuální situaci a potřebě zajistit obyvatelům dostatek kvalitních potravin,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.

Právě kvůli aktuální situaci, drahým vstupům (energie, krmiva), zdražování a invazi Ruska na Ukrajinu už EU některé plány upravila. Například umožnila v příštím roce výjimky, které ministr Nekula potvrdil. Na jejich základě bude možné osít i pole, která by jinak povinně kvůli ekologii musela ležet ladem. Zemědělci také nebudou muset v roce 2023 pěstovat na jednom pozemku jinou plodinu než v předchozím roce. Česká republika tak umožní zemědělcům zaměřit se především na pěstování plodin k dalšímu potravinářskému zpracování. Tyto výjimky se však nevztahují na tzv. ekoplatbu, Zemědělec, který o ni bude v roce 2023 žádat, musí naplnit všechny podmínky ekoplatby, včetně požadovaného procenta neprodukčních, tedy neosetých ploch.

Nový Strategický plán SZP počítá i se specifickou situací znevýhodněných (např. horských) oblastí a v citlivých odvětvích, nezbytných pro sociální a územní rovnováhu (např. chov skotu, pěstování ovoce, zeleniny a chmele). Dotace se použijí na zachování druhové pestrosti, boj proti erozi, na zadržování vody v krajině a přípravu na změnu klimatu.

„Chceme zlepšovat i životní podmínky zvířat, především ustájení skotu a prasat. Cestu vidíme v zavádění důslednějších preventivních hygienických opatření a také postupů, které budou zmírňovat stres ustájených zvířat. Podobně se zaměříme na prostředky na ochranu rostlin. A i když Česká republika nemá v rámci EU příliš vysokou spotřebu, budeme pracovat na jejím dalším snížení. Souvisejícím efektem bude zajištění nezávadné pitné vody bez pozůstatků pesticidů,“ řekl Zdeněk Nekula.

Nové zemědělské postupy budou v krajině patrné již od příštího roku. Zemědělci, kteří hospodaří na silně erozně ohrožených polích, nebudou moci pěstovat monokulturu (tedy jednu plodinu) na ploše větší než 10 hektarů. Budou muset pole rozčlenit ochrannými pásy, krajinnými prvky nebo prostřídáním více plodin. Podmínka se týká přibližně 4 % výměry orné půdy. Od roku 2024, kdy je plánováno výrazné rozšíření erozně ohrožených ploch, bude omezení platit na téměř 17 % výměry orné půdy.

Další ochranné pásy nově vzniknou podél vodních toků. Budou alespoň 6 metrů široké (s ještě vyšší podporou, pokud budou široké 12 metrů), oseté trávou a je na nich zakázané používat hnojiva a pesticidy. Kvalitě půdy napomůže nová podmínka doplňování organické složky do půdy, ať už to bude zapravením statkových hnojiv, kompostů, nebo například meziplodinami pěstovanými na zelené hnojení.

Nově budou zemědělci moci získat dotaci, pokud použijí postupy precizního zemědělství, a i nadále budou moci čerpat investiční dotace na technologie. Podpora rozšiřování těchto postupů do praxe bude jedním z klíčových faktorů rozvoje zemědělství, které bude šetrnější k životnímu prostředí, lépe ochrání přírodní zdroje, biodiverzitu a přispěje ke kvalitě a bezpečnosti potravin. Precizní zemědělství představuje také jeden z nástrojů, který přispěje k naplnění Zelené dohody. 

Strategický plán SZP zahrnuje také podporu podnikatelských aktivit s důrazem na zemědělskou prvovýrobu i následné zpracování zemědělské produkce, stejně jako motivaci vstupu mladých lidí do zemědělství. Podpora půjde rovněž do lesního hospodářství, kde je třeba reagovat na špatný zdravotní stav lesních porostů a zlepšit jejich odolnost.

Strategický plán SZP bude čerpat finance ze dvou zemědělských fondů EU. Z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je pro ČR vyčleněno 4,275 miliardy eur na přímé platby, (asi 107 miliard korun) 5 milionů eur (asi 125 milionů korun) na sektor vína a 2 miliony (asi 50 milionů korun) na včelařství. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) podpoří rozvoj venkova částkou 1,296 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Podle rozhodnutí české vlády bude podíl z národního rozpočtu přibližně 2,3 miliardy eur (asi 57 miliard korun). Celkem tak rozpočet Strategického plánu SZP dosáhne přibližně 8 miliard eur (asi 200 miliard korun).

Po projednání vládou bude Strategický plán odeslán k oficiálnímu schválení Evropskou komisí.
Strategický plán SZP je klíčovým nástrojem podpory zemědělského sektoru a venkova pro období 2023-2027. Stanovuje zemědělské, potravinářské a lesnické cíle, na které půjdou zemědělské dotace z evropských a národních zdrojů. Vychází přitom z potřeb rozvoje venkova a zvyšování kvality životního prostředí.

Precizní zemědělství je moderní způsob produkce potravin. Jde o ucelený systém agrotechnických opatření zavádějících takové metody a techniku, které umožní ekologicky, energeticky a ekonomicky nejlepší výsledky při zachování dlouhodobé udržitelnosti krajiny. Snahou je na co nejmenší ploše zajistit maximum produkce, a to při využití moderních technologií, jako jsou například navigační systémy (GPS, Glonass), dálkové průzkumy země, výnosové mapy, využívání bezpilotních dronů, zapojení autonomních robotů atd.

Zelená dohoda je iniciativa EU, jejímž hlavním cílem je dosáhnout, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Plán je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Obsahuje opatření ke snížení emisí, investice do špičkového výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí.

Recykluje se asi čtvrtina nápojových kartonů – tetrapaků – a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Říká se, že Česko je třídící velmoc, s tím nesouhlasím. Nápojové kartony jsou jedním z dobrých příkladů, druhý je organický odpad. A není to jen o třídění, ale i o tom, co se s odpadem stane, když ho vytřídíme a odešleme k recyklaci,“ říká cirkulární ekonom Vojtěch Vosecký. I v zahraničí je podíl dalšího zpracování odpadů dvojnásobně až trojnásobně vyšší než u nás. Více ZDE

Cílem hlavního města, Pražských služeb a skupiny ORLEN Unipetrol je maximálně využít sebrané odpadní plasty pro recyklaci a produkci nových plastů. Vedle toho se bude plánovaná spolupráce týkat sběru použitých kuchyňských olejů, ze kterých by měla vzniknout v závodech společnosti Orlen Unipetrol biopaliva.

Pražské služby mají od září novou třídící linku na směsné plasty, kde se dotřiďuje obsah žlutých kontejnerů. Spolupráce se společností Orlen Unipetrol nabídne zpracování a využití pro zbytkový plastový odpad z této linky. Odhadované roční množství takovéto suroviny, kterou lze využít zatím jen jako surovinu pro průmyslové palivo nebo spálit ve spalovně, je pět až sedm tisíc tun.

„V třídicí lince budeme třídit zejména plastový odpad na jednotlivé druhy s cílem získat hodnotný materiál k dalšímu využití. Spolupráce s firmou Orlen Unipetrol pak přinese smysluplné využití i pro nevyužitelnou část plastového odpadu – tzv. výmětu, který by jinak putoval do spalovny nebo byl použit jako vstupní materiál pro výrobu tuhého alternativního paliva – TAP do průmyslových provozů,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí Jana Plamínková.

Předpokladem pro úspěch těchto aktivit je správné třídění odpadu všemi obyvateli města. Město proto svým občanům nabízí rozsáhlé možnosti pro třídění různých složek odpadu včetně kuchyňských olejů již nyní, a své služby bude i nadále zlepšovat.

Spolupráce se společností Orlen Unipetrol je v souladu s cíli strategie Cirkulární Praha 2030 schválené hlavním městem letos v lednu a podporuje principy cirkulární ekonomiky, ke kterým hlavní město směřuje.  Memorandum nemá žádný dopad na rozpočet hlavního města, nedochází tím k založení žádné právnické osoby ani společnosti.

Skupina Orlen Unipetrol, která je jediným výrobcem pohonných hmot a největším producentem petrochemikálií v Česku, plánuje do roku 2030 vyrábět téměř 20 % petrochemické produkce plastů pomocí recyklace odpadních plastů. Jedním z klíčových projektů společnosti v oblasti snižování uhlíkové stopy je využití odpadů, jako náhrady primárních surovin pro petrochemickou výrobu a navázání spolupráce s dalšími subjekty, které se na proměně odpadu v novou surovinu chtějí podílet. Projekt nese název Waste to Chemicals (W2C) a jeho součástí je zprovoznění také velké pyrolýzní jednotky, která si ročně poradí až s 20 tisíci tunami plastů. Cílem memoranda je spolupracovat na tomto připravovaném projektu.

„V naší strategii udržitelného rozvoje do roku 2030 jsme se zavázali k plnění postupných cílů na cestě k plné uhlíkové neutralitě, které chceme dosáhnout do roku 2050. Rozvoj a provázání mechanické a chemické recyklace plastového a přírodního odpadu a zejména sestavení uceleného, plně funkčního řetězce, ve kterém by efektivně spolupracovali municipality, distributoři odpadu a jeho finální zpracovatelé, jsou jedněmi z klíčových aktivit pro dosažení stanovených cílů,“ řekl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny ORLEN Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.

Češi třídí odpad svědomitě. Chtějí totiž chránit přírodu a žijí v domnění, že vytříděný odpad většinou putuje k recyklaci. V případě nápojových kartonů, ve kterých denně kupujeme mléko nebo džus, to ale není pravda. Drtivá většina těchto obalů u nás putuje do spaloven nebo na skládky, a to přes to, že je lidé poctivě vhodí do tříděného odpadu. Čtyři z pěti Čechů s tím nesouhlasí a chtějí, aby se nápojové kartony recyklovaly více. Existuje přitom jednoduchá cesta, jak to změnit.

Podle průzkumu společnosti Tetra Pak¹  je jednoznačnou motivací lidí pro třídění odpadu snaha chránit životní prostředí a také vědomí toho, že to je správné. Celé čtyři pětiny Čechů (81 procent) deklarují, že doma třídí nápojové kartony. Většina (54 procent) přitom žije v domnění, že se obaly od mléka nebo džusu u nás recyklují.

Realita je ovšem jiná. Podle nejnovějších dat se v Česku recykluje jen necelá čtvrtina této cenné suroviny. Zbytek míří do spaloven, nebo v horším případě na skládku. S tím Češi nesouhlasí. Víc než čtyři pětiny lidí (82 procent) chtějí, aby se nápojových kartonů recyklovalo víc, v ideálním případě téměř všechny. K tomu ale je potřeba změna zákona.

Recyklační cíle: cesta, jak se dostat na úroveň západní Evropy

Nápojové kartony jsou plně recyklovatelné a v Evropě se v průměru recykluje už každý druhý obal. Na úplné špičce jsou země jako Belgie, Německo nebo Rakousko. Jak toho docílily? Zavedly specifický cíl pro recyklaci nápojových kartonů. Jinými slovy: sledují, kolik nápojových kartonů se třídí a recykluje, a snaží se tento podíl zvyšovat. Naproti tomu v České republice nápojové kartony legislativně de facto neexistují a není u nás ani zákonná povinnost je recyklovat. Proto je v Česku míra recyklace tak nízká.

„České zákony vnímají nápojové kartony jako papír, plast a hliník. Skrze tyto komodity pak výrobci plní i své povinnosti. Pokud uvedou na trh nápojový karton, můžou splnit svoji legislativní povinnost zpětného odběru například sběrem papírové krabice, plastového pytlíku a hliníkové folie od čokolády. To z pohledu cirkulární ekonomiky nedává smysl, a proto aktuálně s Ministerstvem životního prostředí diskutujeme o změně, která by národní cíl na recyklaci nápojových kartonů zakotvila do zákona,“ říká Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Nápojový karton jako ideální obal na mléko nebo džus

Nápojové kartony se skládají ze tří základních surovin a jsou kompletně recyklovatelné. Víc než tři čtvrtiny každého obalu jsou z vysoce kvalitního papíru, který je cennou surovinou k dalšímu zpracování v papírenském průmyslu. Zbytek tvoří polyethylen a některé nápojové kartony obsahují i tenkou hliníkovou vrstvu, díky které například trvanlivé mléko nemusí do lednice.

Bezmála polovina respondentů (48 procent) označila právě nápojové kartony jako preferovanou možnost obalu, ve kterém si kupují mléko anebo džus. Na druhém místě skončily skleněné lahve (28 procent) a za nimi PET lahve (8 procent).

„Z pohledu vlivu na životní prostředí je velkou výhodou nápojového kartonu nízká uhlíková stopa. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými napojovými obaly. Tu lze navíc ještě snížit tím, že se jich bude více recyklovat. K tomu jsou ale potřeba vedle snahy lidí o třídění odpadu i legislativní změny,“ upozorňuje Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Jedna koruna za zajištění recyklace? Stačí i méně

Češi se při nakupování snaží zohledňovat výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Při rozhodování v obchodě se ale řídi i podle své peněženky. Bezmála dvě třetiny respondentů (64 procent) deklarují, že se snaží kupovat výrobky šetrné k přírodě, ale jejich cena se nesmí od těch běžných příliš lišit.

Například víc než dvě třetiny Čechů (68 procent) by bylo ochotných připlatit si jednu korunu k ceně mléka nebo džusu, pokud by díky tomu měli jistotu, že obal bude určitě recyklován. Ve skutečnosti by ale stačilo mnohem méně.

„Z našich analýz vyplývá, že zavedení povinných recyklačních cílů pro nápojové kartony má jen minimální vliv na výslednou cenu výrobků na pultech obchodů. Konkrétně se jedná o změnu v řádech háleřů. Už takto malá částka dokáže zaručit to, že se významným způsobem zvýší recyklace těchto obalů a nápojové kartony nebudou končit ve spalovnách a na skládkách, ale vrátí se zpět na trh například ve formě recyklovaných papírových utěrek nebo výrobků z plastu a hliníku,“ uzavírá Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

O společnosti Tetra Pak:

Tetra Pak je jedním ze světových lídrů v oblasti zpracování potravin a obalových řešení. Úzce spolupracujeme s našimi zákazníky a dodavateli a poskytujeme bezpečné, inovativní a ekologicky nezávadné produkty, které každý den splňují potřeby stovek milionů lidí ve více než 160 zemích. S více než 25 000 zaměstnanci po celém světě věříme v odpovědné vedoucí postavení v oboru a udržitelný přístup k podnikání.

Náš slib „CHRÁNÍME DOBRÉ™“ odráží náš závazek k tomu, aby byly potraviny všude bezpečné a dostupné.

Více informací o Tetra Pak naleznete na www.tetrapak.com nebo na sociálních sítích YouTube, Twitter, LinkedIn.

Zdroje:

[1] Průzkum provedl Datank metodou CASI na 1 050 respondentech z České republiky (březen 2022)

Jako kdyby ze silnic zmizelo 810 tisíc aut. O tolik je možné realisticky snížit emise oxidu uhličitého, pokud Evropská unie zavede společný cíl pro sběr obalů z nápojových kartonů. Vyplývá to z nejnovější studie, kterou pro evropské sdružení výrobců nápojových kartonů (ACE) zpracovala firma Roland Berger.

Češi patří v oblasti třídění odpadů mezi nejlepší v Evropě. U komodit jako papír nebo sklo se u nás díky tomu recykluje zhruba 9 0 procent materiálu, u plastu jsou to zhruba tři čtvrtiny. Recyklace nápojových kartonů, ve kterých každý den kupujeme mléko, mléčné výrobky nebo džusy, ale stále má potenciál výrazného zlepšení. Zpátky do výrobního řetězce se totiž vrací méně než čtvrtina obalů (24 procent v roce 2020¹).

Nová studie firmy Roland Berger² teď navíc ukázala, že bez zavedení povinného zákonného cíle pro sběr nápojových kartonů můžeme očekávat u této komodity jen velmi pozvolný nárůst počtu vytříděných obalů (44 procent v roce 2030³).

Pokud se ale Evropská unie shodne na plošném zavedení povinných cílů na sběr nápojových kartonů, může se míra třídění v Česku realisticky zvýšit až na 63 procent, v celé Evropské unii potom v průměru na 78 procent. To by znamenalo roční snížení emisí CO₂ o 990 tisíc tun napříč Evropskou unií. To je stejná změna, jako kdyby z evropských silnic zmizelo 810 tisíc aut.

„Dlouhodobým cílem výrobců nápojových kartonů je, aby se co největší část jejich obalů sbírala, recyklovala a materiál se opět využíval. Bez konkrétních legislativních cílů pro sběr a recyklaci ale bude velmi složité dosáhnout v blízké budoucnosti zásadních změn,“ řekla Annick Carpentier, generální ředitelka ACE.

Aby obaly nekončily na skládkách a ve spalovnách

Obaly z nápojových kartonů jsou plně recyklovatelné a v EU se jich recykluje už 51 procent (údaje z roku 20194). Nejlepších výsledků v tomto směru dosahují země, jako je Belgie nebo Německo. Zkušenosti z těchto zemí ukazují, že cesta k vysoké recyklaci nápojových kartonů vede přes legislativně zakotvené cíle pro sběr. Sdružení ACE prosazuje, aby evropské země včetně Česka stanovily ambiciózní sběrový cíl na 90 procent.

Nápojové kartony jsou klíčovou součástí evropského trhu s obalovými materiály. Přispívají k bezpečnosti potravin a odolnosti celého trhu tím, že poskytují obaly pro základní potraviny s dlouhou trvanlivostí. Například tři čtvrtiny všech obalů na mléčné výrobky v EU jsou vyrobené právě z nápojových kartonů.

Zároveň nápojové kartony patří k nejekologičtějším obalovým řešením, které jsou k dispozici. Z velké většiny jsou složeny z kvalitních papírových vláken, které jsou ceněnou komoditou v papírenském průmyslu. I další složky nápojového kartonu, tedy polyethylen a hliník, lze bez problémů recyklovat a o tyto druhotné suroviny je velký zájem. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony podle nezávislé studie LCA5 vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými obaly.

V případě, že v některých zemích nebude sběr a recyklace nápojových kartonů fungovat dobře, se nabízí možnost zapojení obalů z nápojových kartonů do systémů zálohování (podobně jako se v současné době jedná např. o PET lahvích). Pokud bude EU systém zálohovaných obalů zavádět plošně, sdružení ACE prosazuje, aby zahrnoval také nápojové kartony.

Zvýšení sběru a recyklace nápojových kartonů by také mohla přinést digitalizace systému jejich zálohování pomocí unikátních kódů na každém balení. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že skenování těchto identifikátorů při vracení obalů výrazně zvyšuje flexibilitu celého systému a kvalitu vráceného materiálu. Digitální zálohování může být dobrovolné a fungovat jako doplněk k běžným automatům na vracení obalů.

Zdroje a odkazy:

[1] EKOKOM. (2020). Výroční shrnutí 2020. [online]. Dostupné z: https://ekokom.cz/vyrocni-shrnuti-2020/.

[2] THE ALLIANCE FOR BEVERAGE CARTONS AND THE ENVIRONMENT. Squareandcircular. [online]. Dostupné z: https://www.squareandcircular.eu/.

[3] ROLAND BERGER. (2022). Impact assessment study of an EU-wide collection for recycling target of beverage cartons. In: ACE. Únor 2022. Dostupné z: https://www.squareandcircular.eu/wp-content/uploads/2022/03/ACE-Impact-assessment-study-ofan-EU-wide-collection-for-recycling-target-ofbeverage-cartons-Roland-Berger.pdf.

[4] THE ALLIANCE FOR BEVERAGE CARTONS AND THE ENVIRONMENT. (2020). ACE announces increasedrecycling rate for beverage cartons. [online]. 5. 11.2020. Dostupné z: https://www.beveragecarton.eu/news/ace-announces-increased-recycling-rate-forbeverage-cartons/.

[5] CIRCULAR ANALYTICS. (2020). Supportingevidence – Environmental performance of beveragecartons. [online]. Prosinec 2020. Dostupné z: https://www.beveragecarton.eu/wp-content/uploads/2021/03/20-011-Circular-Analytics_ACEFull-report_2021-03-11.pdf.