Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Vzrůst by měla i výměra orné půdy v ekologickém zemědělství a spotřeba biopotravin. Tyto cíle stanovil Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027, který dnes schválila vláda.

Do roku 2027 by měli zemědělci v České republice hospodařit ekologicky na 22 % zemědělské půdy. V současnosti je to 15 %. Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě potravin a nápojů 4 %, zatímco podle údajů z roku 2019 to bylo 1,52 %. Takové jsou cíle Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027.

„Ekologické zemědělství a výroba biopotravin mají dlouhodobě vzrůstající trend. Například trh s biopotravinami v roce 2019 vzrostl o 19 procent. Lidé se také víc zajímají o to, v jaké krajině žijí a jaké jídlo jedí. Chceme proto ekologické zemědělství co nejvíce podpořit. V Akčním plánu počítáme i se zajištěním financování výzkumu a poradenství, aby měli zemědělci přístup k nejnovějším poznatkům z ekologického zemědělství,“ řekl ministr Miroslav Toman.

MZe bude nadále podporovat ekologické podniky i výrobu biopotravin, sdružování zemědělců, výrobců a obchodníků a usnadňovat farmám přístup na trh. Mezi úkoly Akčního plánu patří navrhnout značení biopotravin domácího původu včetně jejich propagace, rozšířit výuku o ekologickém zemědělství v rámci odborného vzdělávání nebo zvýšit podíl biopotravin ve veřejném stravování.

Zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství v ČR je zaměřit se zejména na produkci mléka, produkci na orné půdě, pěstování ovoce, zeleniny a révy vinné. Jednotlivá klíčová opatření Akčního plánu rozpracuje MZe v samostatných dokumentech, které budou obsahovat i jejich ekonomický dopad.

Akční plán navazuje na nový Evropský akční plán pro ekologickou produkci. Je v souladu s cíli Společné zemědělské politiky EU a strategiemi Evropské komise „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) a pro oblast biologické rozmanitosti podle Zelené dohody pro Evropu.

Podrobnosti o trhu s biopotravinami v ČR najdete zde: https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/aktuality/trh-s-biopotravinami-v-roce-2019-vzrostl.html

V ČR funguje více než 4 600 ekofarem hospodařících na 541 tisících hektarech. Ekologičtí zemědělci se starají o 15 % zemědělské půdy, což ČR řadí mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologicky ošetřovaných ploch v porovnání s celkovou výměrou zemědělské půdy. V EU je ČR na šestém místě. Produkce ekofarem v roce 2019 byla odhadnuta na 7,2 miliardy korun, což představuje 5,1% podíl na zemědělské produkci ČR.

Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027 je zveřejněn zde: https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/dokumenty-statistiky-formulare/akcni-plan/

Emise skleníkových plynů z českého zemědělství klesly k roku 2019 o 48 procent proti roku 1990. Tvoří tak sedm až osm procent celkového množství emisí. U potravinářství pak jde zhruba o jedno procento. Na webináři ohledně snižování uhlíkové stopy to dnes uvedl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Petr Jílek.

Ministerstvo podle Jílka s velkou opatrností sleduje, jaká bude evropská emisní strategie pro zemědělství a potravinářství. Například u biopaliv získala řepka produkovaná v Rakousku nižší emisní faktor. Má tak vyšší cenu na trhu právě pro výrobu biopaliv. Tyto údaje byly podle něj do dokumentů zanesené před rokem 2010. "A komise nechce moc odkrýt karty, jakým způsobem tam byly zanesené," dodal Jílek.

Český stát podle Jílka také zajímá, jak se bude řešit certifikační metodologie na úrovni farem. Tedy zda budou mít všechny evropské státy jednotné postupy, jak zjistit výši uhlíkové stopy u jednotlivých produktů. Podle toho by se pak mohly například řídit obchodní řetězce, které by mohly upřednostnit výrobky s nižší uhlíkovou stopou.

Viceprezident Agrární komory ČR a předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík pak připomněl starší studii, podle které vede cesta ke snižování uhlíkové stopy hlavně přes podporu lokálních producentů a omezení dálkové přepravy potravin. Italská jablka, která jsou prodávaná v supermarketu v Praze, mají podle Ludvíka třikrát větší stopu než jablka česká. Je tomu tak hlavně kvůli přepravě, méně pak také kvůli větší intenzifikaci výroby v Itálii.

Jílek podotkl, že každá lokální surovina musí mít menší uhlíkovou stopu. "V ČR je vysoký podíl minerálních hnojiv oproti organickým, dále také vysoký podíl fosilních paliv," uvedl ředitel odboru. Některé dovážené potraviny tak můžou mít menší stopu, pokud se na jejich výrobu použilo větší množství obnovitelných zdrojů.

Agrární komora ČR v květnu vyzvala Evropskou komisi k předložení dopadových studií k tzv. Green Dealu (Zelená dohoda). Obdobný požadavek měl již na podzim také Zemědělský svaz ČR. Evropské zemědělské cíle předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Dopadovou studii k evropským cílům zveřejnily zatím jenom Spojené státy americké.

Rádi bychom vás pozvali na webinář, který se zaměří na téma cirkulární a inovativní zadávání veřejných zakázek. Ty představují klíčový nástroj pro implementaci cirkulární (oběhové) ekonomiky do praxe a stejně tak pro realizaci evropské zelené dohody a nízkouhlíkové ekonomiky. Cílem semináře je sdílet příklady dobré praxe od nizozemských kolegů. Pozvání přijala Jacqueline CRAMER, profesorka z Utrecht University a bývalá nizozemská ministryně pro ministerstvo Bydlení, prostorového plánování a životního prostředí. Dále vystoupí Joan Prummel, který je strategickým poradcem v oblasti cirkulárního zadávání pro nizozemské Ministerstvo infrastruktury a vodního managementu. A v neposlední řadě Rob Kragt jako představitel nizozemských firem. Rob trénuje CSR komunikaci v Tarkett Official EMEA. Registrace na: https://1url.cz/CKuTL

Program:

• 14:00 Introduction: Soňa Jonášová (INCIEN)

• 14:05 High-level keynote speakers will be: Jacqueline CRAMER, former Dutch Environment Minister and professor at Utrecht University, and Joan PRUMMEL, top international strategic advisor on circular procurement.

• 14:35 Dutch companies will present their successful cases of public procurement: Rob Kragt / Tarkett & more speakers.

• 14:50: Actual state of public procurement in Czechia will be presented by the representatives of the Ministry of Environment (Anna Pasková), the Ministry of Industry and Trade (Pavlína Kulhánková), the Ministry of Labour and Social Affairs (Eva Chvalkovská).

• 15:00 Several important plans of circular procurement in Czechia will be presented by Adéla Havlová / HAVEL & PARTNERS.

• 15:15 The role of digitization in circular public procurement will be the final contribution seminar presented by Jiří Skuhrovec from the Datlab platform and Cyril Klepek from the CYRKL.com platform.

• 15:45 Closing

Nizozemská vláda poskytne dvě miliardy eur (51,3 miliardy Kč) na projekt, který se má stát jedním z největších na zachycování a skladování uhlíku (CCS) na světě. Oznámil to provozovatel přístavu v Rotterdamu. Projekt chystá konsorcium, které zahrnuje firmy Royal Dutch Shell a ExxonMobil.

Shell a Exxon požádaly o podporu v lednu, spolu s dodavateli průmyslových plynů Air Liquide a Air Products. Cílem projektu je zachytit oxid uhličitý, který v oblasti rotterdamského přístavu vypouštějí závody a rafinerie, a uložit ho do prázdných plynových polí v Severním moři.

Státní podpora odstraní nejdůležitější překážku v projektu. Ten má zahájit provoz v roce 2024 a očekává se, že sníží emise v oblasti kolem největšího evropského námořního přístavu zhruba o deset procent.

Mluvčí nizozemského ministerstva hospodářství Dion Huidekooper zatím odmítl zprávu komentovat. Dodal, že detaily k pomoci budou zveřejněny, až budou přijata rozhodnutí o všech žádostech o podporu na letošní rok, což se čeká tento měsíc. Vláda slíbila poskytnout letos celkem pět miliard eur na technologie, které pomohou k dosažení klimatických cílů země, a dostala žádosti za 6,4 miliardy eur.

Nizozemsko, které je domovem velkých průmyslových podniků a hlavního evropského přístavu, patří mezi země s nejvyššími emisemi skleníkových plynů na obyvatele v Evropě. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise ve srovnání s rokem 1990 o 55 procent. Loni byly emise ve srovnání s rokem 1990 nižší o 24,5 procenta, uvedla agentura Reuters.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) k novému rámci pro městskou mobilitu. K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě podrobnějšího dotazníku.

Opatření předkládaná v rámci této iniciativy mají podpořit země EU v rozvoji systémů městské dopravy, které jsou bezpečné, přístupné, inkluzivní, cenově dostupné, inteligentní, odolné a neprodukují emise. Cílem je pomoci EU dosáhnout klimatického cíle, který si stanovila do roku 2050. Iniciativa navazuje na balíček opatření v oblasti městské mobility z roku 2013.

Rovněž se zabývá znečištěním způsobovaným dopravou a řešením problematiky dopravního přetížení. Dále se zohledňují zkušenosti získané během koronavirové pandemie a jejího dopadu na veřejnou dopravu. Tyto zkušenosti nám mohou pomoci s přechodem na klimaticky neutrální hospodářství a dopravu bez emisí na místní úrovni.

Dokument ke stažení:

EU 62_21 EK Počáteční posouzení dopadů - Ares(2021)2793728

CENIA, česká informační agentura životního prostředí spustila novou mapovou aplikaci Rastrová data určenou pro analýzy obrazových dat. Obsahuje historickou ortofotomapu, současnou ortofotomapu, mapy II. a III. vojenského mapování, topografickou mapu, družicovou mapu a zobrazuje i katastrální mapy s možností libovolných kombinací prolínání všech vrstev. Mapová aplikace byla vyvinuta Laboratoří dálkového průzkumu CENIA a je určena pro nejširší veřejnost, nabízí přehledné uživatelské rozhraní vytvářené s cílem intuitivního a jednoduchého ovládání všech funkcionalit.

Aplikace svým zaměřením navazuje na dřívější web Kontaminovaná místa, nabízí však nové funkcionality, je založena na aktuálních technologiích a představuje moderní, minimalistický design. Aplikace je optimalizovaná pro použití na počítačích, tabletech i na mobilních telefonech, což umožňuje její využití i v terénu. Díky podpoře GPS a zobrazení aktuální polohy na mapě budete i v přírodě, s mobilním přístrojem v ruce, přesně vědět, kde se nacházíte. Pro vyhledání požadované adresy nebo lokality slouží vyhledávací políčko s našeptávačem.

Kromě názvů obcí, katastrálních území, adres a místních názvů je možné vyhledávat např. i názvy horských vrcholů, významné objekty, známé stavby, sídla úřadů, provozovny podnikatelských subjektů a mnohé další.

Věříme, že aplikace bude využívána nejen zájemci o přírodu a historii, ale i mnoha dalšími uživateli se zájmem o krajinu kolem nás a její historický vývoj, např. v environmentálním vzdělávání a volnočasových aktivitách. Sledovat je možné např. vývoj zalesnění, lokality pohraničního opevnění, polohu zrušených železničních tratí, budovy v zaniklých obcích v pohraničí, vývoj povrchových lomů a dolů, postup výstavby infrastrukturních staveb apod. Další využití záleží pouze na fantazii uživatele.

Evropská komise zveřejnila výzvu k poskytnutí veřejné zpětné vazby týkající se obsahu, metodologie a způsobu prezentování informací ze strany velkých kótovaných finančních a nefinančních podniků, které by měly zveřejňovat o environmentálně udržitelných hospodářských činnostech. Výzva navazuje na nedávno zveřejněný návrh taxonomie udržitelných hospodářských činností, který zejména nefinančním podnikům nařizuje zveřejňovat, jak velký podíl obratu a investic vychází z environmentálně udržitelné činnosti. Díky těmto informacím by se podle Komise měla zvýšit míra investic do udržitelných podniků ze strany soukromého sektoru. Zpětnou vazbu lze poskytnout v následujících třech týdnech.

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO₂ sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Ekvivalent CO₂ je měrná jednotka pro standardizaci dopadu různých skleníkových plynů na klima. Ty ke skleníkovému efektu nepřispívají ve stejné míře a zůstávají v atmosféře po různá časová období.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO₂. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent.

Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. Při přepočtu na hlavu poslalo ale 1,4 miliardy Číňanů do vzduchu jen 10,1 tuny. To je o něco méně než úroveň států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která je 10,5 tuny, a výrazně méně než hodnota USA. Ty se 17,6 tuny v přepočtu na hlavu přispívají ke globálnímu oteplování výrazně více.

Další informace:

China’s Greenhouse Gas Emissions Exceeded the Developed World for the First Time in 2019

V Dolních Vítkovicích v Ostravě vznikne špičkové evropské výzkumné a vývojové centrum pro biotechnologie a technologie tzv. cirkulární ekonomiky (dlouhodobě udržitelné výroby s minimem odpadů). Centrum s názvem Hydal Research and Development, zkráceně HRDC, vybuduje během 1,5 roku společnost NAFIGATE Corporation ve spolupráci s Vítkovicemi, a.s. V Ostravě by tak měly vznikat například ryze ekologické obaly pro potraviny a kosmetiku nebo technologie, které využívají různé druhy komunálního bioodpadu pro výrobu přírodních polymerů. Centrum je výzkumnou základnou pro 3 projekty v rámci nejprestižnějšího vědeckého a inovačního programu EU Horizont 2020. Více ZDE

 

Novela nařízení vlády č. 401/2015 Sb. reaguje na výtky Evropské komise uplatněné v rámci řízení EU Pilot 8837/16/ENVI ve věci provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) v právních předpisech České republiky, ze dne 2. srpna 2016. Evropská komise vytýká České republice zejména nedostatečnou transpozici článku č. 46 odst. 4 směrnice, který se týká vypouštění odpadních vod ze zařízení čištění plynů při spalování odpadů a spoluspalování odpadů, a článku č. 68 směrnice týkajícího se výroby oxidu titaničitého. Česká republika ve své odpovědi adresované Evropské komisi již v roce 2016 přislíbila zjednání nápravy vytýkaných nedostatků v transpozici příslušných článků směrnice formou novelizace nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

Do konce června je otevřená již pátá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Pro výzkumné týmy je připraveno dalších 152 miliónů korun na 32 prioritních cílů, například právě ochrany půdy před erozí. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Více ZDE

Německo dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2045, tedy o pět let dříve, než se očekávalo. Do roku 2030 pak země sníží emise skleníkových plynů o 65 procent v porovnání s rokem 1990. Ve středu to na mimořádné tiskové konferenci oznámili sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz a jeho stranická kolegyně Svenja Schulzeová, která je ministryní životního prostředí. Více ZDE

Kurz nové odpadové legislativy přinese jak původcům, oprávněným osobám, pracovníkům odpadových firem, podnikovým ekologům, poradcům a dalším zájemcům o tuto problematiku, podrobné informace o změnách, které přináší nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., a jeho prováděcí vyhláška, která je v současné době projednávána v meziresortním připomínkovém řízení. Vzhledem k předpokládané účinnosti nové vyhlášky před konáním kurzu, budou lektory podány čerstvé informace a novinky, které tato vyhláška přináší. Na každého živnostníka , výrobní společnost, obec nebo provozovatele kompostárny, recyklační linky, spalovny či nově na obchodníka se vztahuje nový zákon o odpadech a nová vyhláška, jen je zapotřebí zorientovat se v povinnostech a zavést je do podnikové praxe.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální.

Program je sestaven komplexně od působnosti zákona, definice odpadu a jeho zařazování, vysvětlení základních pojmů a výjimek pro soustřeďování, shromaždování, skladování, odpadovou evidenci až po povinnosti původců, provozovatelů zařízení, obchodníků a zprostředkovatelů a v neposlední řadě je kladen důraz také na nakládání specifickými odpadovými toky, jako jsou kovy, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, komunální odpady nebo nebezpečné odpady včetně jejich přepravy.

Kurz bude probíhat ON-LINE dne 27.5.2021, a to přes aplikaci google Meet. Účastnící kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Více informací lze nalézt na našich webových stránkách ZDE.

 

Evropská komise vydala novou průmyslovou strategii, která navazuje na strategii vydanou v loňském roce a aktualizuje ji s ohledem na pandemii koronaviru. Priority strategie zůstávají stejné, jako v prvním vydání, tedy podpora přechodu na udržitelnější, více digitální, odolnou a globálně konkurenceschopnou ekonomiku. Aktualizace ovšem přidává nějaké aspekty, které nabyly na důležitosti až v rámci současné krize. Jsou jimi především obnova ekonomiky a posílení odolnosti jednotného trhu. Kromě toho strategie obsahuje nová opatření, která by měla urychlit digitální a zelenou tranzici, a také jasný důraz na podporu malých a středních podniků. Na podporu jednotného trhu navrhuje Komise zavést mimořádný nástroj pro jednotný trh, který by měl zajistit jeho fungování při případných dalších krizích, zajistit řádné provádění směrnice o službách ze strany členských států, posílit dozor nad trhem a podpořit investice do MSP. Strategie obsahuje také návrh řešení strategických závislostí EU, zejména v oblasti surovin, zdravotnických ekosystémech a pokročilých technologiích, např. prostřednictvím diverzifikace dodavatelských řetězců a podporou nových průmyslových aliancí či projektů společného zájmu. V neposlední řadě chce Komise vytvořit regulační rámec pro splnění cílů v digitální oblasti do roku 2030, iniciativy Fit for 55, posílit služby pro MSP a investovat do zvyšování kvalifikace a rekvalifikací.