Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Brně uložili pokutu sto tisíc korun firmě FERROMET a.s. za porušení podmínek integrovaného povolení k provozu zařízení mořící linky pozinkovny, tažírny trub a žárové pozinkovny ve Veselí nad Moravou.

Kontrola ČIŽP provedená v listopadu 2018 prokázala několik pochybení provozovatele. Ten nedodržel podmínky integrovaného povolení stanovené pro vzorkování odpadních vod do kanalizace města Veselí nad Moravou v roce 2017 a 2018 a emisní limity pro ukazatele znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace společnosti IMOS. V době kontroly bylo také zjištěno, že v termínu ani v daném rozsahu provozovatel nezajistil sanační práce uložené rozhodnutím ČIŽP ani instalaci dočišťovacího zařízení odpadních vod.

„Firma nezajistila odběr vzorků pro zjištění míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace města Veselí nad Moravou v souladu s podmínkami povolení. Místo směsného vzorku odpadních vod odebírala jen vzorky prosté, a to jen 6x ročně místo 12x. To neumožnilo dostatečně vyhodnotit obsah zinku ve vypouštěných odpadních vodách,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

V odebraných vzorcích odpadních vod za rok 2018 navíc vůbec nebyly stanoveny ukazatele množství niklu, olova a arsenu. Při vypouštění odpadních vod z neutralizační stanice do kanalizace společnosti IMOS a následně do řeky Moravy byla maximální povolená hodnota zinku překročená v prosinci 2017 více než dvojnásobně.

Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 1. ledna 2020 nabyla právní moci.

Cílem právní úpravy je zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) a olova, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu. Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.

Dokument ke stažení:

Rozdílová tabulka

Srovnávací tabulka

Platné znění

Předkládací zpráva

Materiál

Odůvodnění

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Českých Budějovic uložili pokutu sto tisíc korun provozovateli zařízení „FONTEA a. s. – výroba nealkoholických nápojů – Veselí nad Lužnicí“. Firma je zodpovědná za úniky technologických odpadních vod z dešťové kanalizace do vodních toků Potrubní potok a Bukovský potok, ke kterým došlo v květnu a v červenci 2019. Květnovou havárii navíc neoznámila příslušnému Krajskému úřadu Jihočeského kraje a porušila tak zákon o integrované prevenci. 

K prvnímu úniku technologických odpadních vod do vod povrchových došlo v květnu 2019. „Příčinou byla havarijní situace, kdy byla v kanalizační šachtě porušena celistvost potrubí, které odvádělo odpadní splaškové a technologické vody do níže položené dešťové kanalizace. Odtud znečištěná voda tekla do potoků, nejprve Potrubního a dále do Bukovského,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích. 

V rámci havárie byla překročena maximální povolená hodnota vypouštěného znečištění, která činí maximálně 26 mg/l. Ve vzorcích vod vytékajícího z dešťové kanalizace ale inspektoři naměřili až 367 mg chemické spotřeby kyslíku na litr. 

K dalšímu úniku vod pak došlo v červencových dnech při opravách na kanalizačním zařízení. Tentokrát byly maximální povolené hodnoty ukazatelů chemické spotřeby kyslíku a biologické spotřeby kyslíku překročeny ještě výrazněji. „Největší problém jsme zjistili u vzorku vody odebrané v Bukovském potoce, kdy byla povolená norma překročena více než sedmdesátšestkrát. Obě havárie měly fatální vliv na život v povrchových vodách obou potoků. Vysoké hodnoty chemické spotřeby kyslíku totiž způsobily v tocích bezkyslíkaté prostředí, v němž se ryby a další vodní živočichové nemohou rozmnožovat a dokonce ani migrovat do jiných vod,“ uvedl Jiráček.  K havárii navíc došlo v úseku mezi výpustí z rybníka Horusický velký a Zlatou stokou, resp. řekou Lužnicí, která se nachází ve třetí zóně chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, což inspektoři vyhodnotili jako přitěžující okolnost. 

Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 6. prosince 2019 nabyla právní moci.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili firmě TRANSBETON s.r.o., která provozuje betonárnu ve Skalici nad Svitavou, pokutu 309 828 korun.  Společnost odebírala podzemní vody z vlastní studny bez povolení vodoprávního úřadu. Tím porušila vodní zákon.

Inspektoři při kontrole v květnu 2019 zjistili, že provozovateli betonárny vypršelo povolení k odběru podzemních vod, které používal pro výrobu betonu. Nové povolení firma nepředložila a odebrala tak nedovoleně celkem 7 924 m3 podzemní vody. Zákonem je za nepovolený odběr podzemních vod stanovená částka 70 Kč za 1 m3, maximální výše pokuty je deset milionů korun.

„Ke stanovení výše sankce jsme použili sníženou sazbu. Subjekt vlastnil povolení k odběru, jehož platnost vypršela a navíc se jednalo o první porušení zákona o vodách a žádné další závady nebyly při kontrole zjištěny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Proti rozhodnutí o pokutě se firma neodvolala, sankce tak nabyla 3. ledna 2020 právní moci.

Členové výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby do července 2020 představila návrh na zavedení jednotných nabíječek pro smartphony, tablety, čtečky elektronických knih, fotoaparáty a nositelnou elektroniku. Podle europoslanců by zavedení jednotných nabíječek snížilo elektronický odpad, náklady a zároveň by byla zajištěna jejich interoperabilita.

Evropané ročně vyhodí pět milionů tun textilu. Vědci z rakouských univerzit proto společně vyvinuli způsob, jak efektivně recyklovat smíšené textilie. 

Proměnit vyhozené textilie v nové hodnotné produkty je náročný úkol, zejména pokud se jedná o směs vláken jako například častou kombinaci bavlny a polyesteru. Výzkumníci ze dvou vídeňských univerzit a báňské univerzity ze štýrského Leobenu nyní ve spolupráci s dalšími partnery představili novou metodu pro oddělení těchto textilních příměsí. Bavlna se přeměňuje na cukr a zbylý polyester je následně zpracován a znovu využit.

Vlákna nevydrží věčně

Evropané každoročně vyhodí pět milionů tun textilních odpadů a velká část končí na skládkách nebo ve spalovnách. To se změní nejpozději v roce 2025, kdy mají členské státy EU zavést tříděný sběr textilu. „Nadměrné množství textilií pochází z hotelů nebo nemocnic,“ uvádí Dr. Andreas Bartl z Technické univerzity ve Vídni. „Přibližně po stovce pracích cyklů jsou textilie zničené. Opakované mytí a sušení způsobuje lámání vláken, materiál se rozpadá a objevují se díry,“ vysvětluje Bartl.

Výzkumný tým pracoval s prostěradly s 60 % bavlny a 40 % polyesteru. Nejprve je rozřezal na menší části a následně přeměnil pomocí enzymů bavlnu v glukózu. „Tento krok je rozhodující. Navíc je nutné najít způsob, jak to vše provést v industrálním měřítku,“ tvrdí vídeňský výzkumník.

Z oddělených, vysušených a vyčištěných polyesterových vláken následně vzniká granulát, který je použit při výrobě nových vláken. A ty lze následně namixovat třeba s bavlnou. Tak ve výsledku vzniká totožný materiál se stejnou kvalitou jako na počátku.

Z laboratoří do podniků?

V současnosti se polyester získává z fosilních surovin, recyklace textilií je proto důležitým krokem ke zlepšení ekologické bilance. „Naším projektem chceme vytvořit základ pro udržitelné oběhové hospodářství,“ doplňuje vědec vídeňské Technické univerzity Bartl. Společně s kolegy z vídeňské univerzity BOKU a báňské univerzity v Leobenu nyní hledají způsob pro využití technologie i ve středních a menších podnicích.

 

Čína, která je jedním z největších uživatelů plastů na světě, představila plán na omezení prodeje a užívání plastových výrobků na jedno použití. Zákaz igelitových tašek vejde ve velkých čínských městech v platnost koncem letošního roku, od roku 2022 budou pak nerozložitelné plastové tašky zakázány ve všech městech. Výjimkou budou tržiště s čerstvými produkty, kde budou moci prodavači balit zboží do igelitových tašek až do roku 2025, napsal včera zpravodajský server BBC News s odvoláním na čínské úřady.

Z řetězců rychlého občerstvení a dalších míst budou zároveň stahovány další jednorázové plasty. Do konce letošního roku má v Číně začít platit zákaz plastových brček. Do roku 2025 budou mít čínská města povinnost omezit spotřebu plastů na jedno užití v restauračním průmyslu o 30 procent, uvedla čínská Komise pro národní rozvoj a reformu, která novou politiku v neděli zveřejnila.

Čína, která má 1,4 miliardy obyvatel, se už řadu let potýká s problémem odpadu. Největší skládka v zemi, která má rozlohu zhruba stovky fotbalových hřišť, už je zaplněna - o 25 let dříve, než bylo plánováno.

V internetové publikaci Our World Data (Náš svět v datech) se uvádí, že v roce 2010 vyprodukovala Čína 60 milionů tun plastového odpadu, za ní skončily Spojené státy s 38 miliony tun. Podle zmíněného zdroje lze předpokládat, že situace zůstane obdobná až do roku 2025.

Postupně ale čínské úřady užívání plastových výrobků redukují. V roce 2008 Čína zakázala prodejcům rozdávat plastové tašky zdarma a zakázala také výrobu ultratenkých igelitových sáčků a tašek. V roce 2017 země oznámila, že zakáže dovoz zahraničního plastového odpadu.

Členské země Evropské unie oficiálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití loni v květnu. Opatření se týká například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy.

Z asijských zemí oznámilo například Thajsko, že od příštího roku zcela zakáže jednorázové igelitové tašky. Stejný zákaz začnou letos v červnu vymáhat také úřady v obchodních domech, supermarketech i na tradičních tržištích v indonéské metropoli Jakartě.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích uložili dvě pokuty v celkové výši 134 670 korun společnosti Frankův Dvůr s.r.o. Firma při provozování stejnojmenného hotelu v Jindřichově Hradci dvakrát porušila vodní zákon. ČIŽP to zjistila při kontrole v červnu 2019.

První pokutu ve výši 54 670 korun inspektoři společnosti dali za to, že pro provoz hotelu odebírala podzemní vodu z vrtané studny bez povolení vodoprávního úřadu. Vodu používala v restauraci i v ubytovací části. „Od ledna 2018 do června 2019 tak nelegálně odebrala podle našeho výpočtu pro tyto podnikatelské účely celkem 781 metrů krychlových podzemní vody,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích. Pokuta byla stanovena v zákonné sazbě 70 korun za každý metr krychlový nezákonně odebrané podzemní vody.

Další pokutu 80 tisíc korun dostala firma za nelegální vypouštění odpadních vod z hotelu do vodoteče rybníka Cvildovský a dále do Rudolfovského potoka. „Povolení společnosti vypršelo ke konci roku 2013. Dobu, po kterou docházelo k nedovolenému vypouštění, tedy považujeme za dlouhou. Vzhledem k poměrně velké vytíženosti restaurační i ubytovací části hotelu Frankův dvůr byla významně ohrožena jakost povrchových vod,“ řekl Jiráček.

Provozovatel hotelu se proti pokutě neodvolal, sankce je pravomocná.

ECHA zařadila na Kandidátský seznam 4 nové látky, které byly identifikovány jako látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC). Kandidátský seznam nyní obsahuje 205 látek.

Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Látky nově zařazené na KS, jejich vlastnosti a příklady použití:

• Diisohexyl phthalate (EC 276-090-2, CAS 71850-09-4): látka je toxická pro reprodukci; není registrována podle nařízení REACH;

• 2-benzyl-2-dimethylamino-4´-morpholinobutyrophenone (EC 404-360-3, CAS 119313-12-1): látka je toxická pro reprodukci; používá se při výrobě polymerů;

• 2-methyl-1-(4-methylthiophenyl)-2-morpholinopropan-1-one (EC 400-600-6, CAS 71868-10-5): látka je toxická pro reprodukci; používá se při výrobě polymerů;

• Perfluorobutane sulfonic acid (PFBS) and its salts (EC -, CAS -): ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným vlivům pro životní prostředí a lidské zdraví (čl. 57f), použití při výrobě polymerů.

V současné době obsahuje Kandidátský seznam 205 SVHC látek, z nichž 43 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům. Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA. Informace o těchto povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

Návrhy na identifikaci SVHC odsouhlasené MSC

Jak oznámit látky v předmětech

Integrovaná regulační strategie

Zdroj: MPO

Zprávy o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR jsou připravovány na roční bázi  na základě usnesení vlády č. 827 ze dne 19. října 2015 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Tyto zprávy předmětně souvisí se Státní energetickou koncepcí ČR, která byla schválena v květnu 2015.

Hlavním účelem těchto zpráv je předložit informace o stavu plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR v souladu s jejím hlavním posláním, kterým je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR. Státní energetická koncepce ČR je vrcholovým strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Zpráva o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR za rok 2019 [pdf, 965 kB]

Ministerstvo průmyslu a obchodu s agenturou CzechInvest vyhlásilo již čtvrtý ročník soutěže Přeměna odpadů na zdroje. Ocení projekty a nápady, které zodpovědně a udržitelně využívají zdroje. Cílem soutěže je nejen osvěta, ale i prezentace dobré praxe českých firem, které v oběhovém hospodářství našly podnikatelskou příležitost.

Do soutěže se lze přihlásit vyplněním přihlášky na webu www.druhotnasurovina.cz. Soutěží se v sedmi kategoriích určených pro výrobní podniky a firmy, stavební společnosti,  organizace veřejné správy (obce, města, kraje apod.), žáky a studenty všech typů škol (VŠ, SŠ, ZŠ) a další subjekty.

V letošním ročníku je nově zařazena kategorie Cirkulární počin, která je určena pro všechny, kdo mají chytré nápady jak podpořit v České republice oběhové/cirkulární hospodářství. Může jít např. o propagační, vzdělávací nebo jinou osvětovou akci, zřizování informačních portálů, o metodické materiály, pořádání soutěží, sdílení dopravy i různých zařízení a řadu dalších aktivit podporujících principy cirkulární ekonomiky.

Soutěžní projekty mohou zájemci přihlašovat do 15. dubna 2020 na webu www.druhotnasurovina.cz, kde jsou zveřejněny podrobné informace. Po uzávěrce odborná porota vyhodnotí pět nejlepších projektů z každé kategorie. Jejich předkladatelé budou mít příležitost zúčastnit se slavnostního ceremoniálu v Senátu, který se koná v červnu a na kterém jim vicepremiér Karel Havlíček předá ocenění.

Životní cyklus výrobků při respektování cirkulární ekonomiky má vliv na výrobu, trh s druhotnými surovinami, služby i chování spotřebitelů. A pozitivní dopad na celou ekonomiku. Pro získání kvalitních výrobků z recyklovaných materiálů však dosud chybí dostatek inovativních technologií. Tento deficit lze zmírnit podporou aplikovaného i základního výzkumu a též vhodně nastavenými programy podpory. Aplikace inovativních technologií v průmyslové výrobě, stavebnictví, sektoru služeb, zemědělství, dopravě, zdravotnictví a řadě dalších oblastí pak urychluje přechod na oběhové hospodářství. Pro tyto změny je ale důležitá i osvěta a vzdělávání v oblasti oběhového hospodářství a to ve všech vzdělávacích institucích a v rámci celoživotního vzdělávání.

 

Po ročním pilotu environmentálního technologického startupu Cyrkl a výrazném zájmu společností startuje od ledna 2020 plnohodnotné digitální odpadové tržiště Cyrkl. Inovativní projekt tak navazuje na zkušební provoz pod názvem Burza druhotných surovin, kterou pravidelně využívá více než 400 českých i slovenských společností. Při více než 260 obchodech bylo v pilotu poptáváno 7 800 tun materiálů, což se rovná potenciálním úsporám přes 15 000 tun CO₂. Ekvivalent emisí, které vyprodukuje vaše auto, pokud s ním 9krát objedete planetu.

Digitální odpadové tržiště využívá principů cirkulární ekonomiky a na odpady tak pohlíží primárně jako na zdroje. „Pro jednu společnost jsou často odpady něčím, pro co už nemají využití, pro jinou společnost ale ukrývají potenciál velmi zajímavého materiálu pro výrobu nebo zdroj, ze kterého se může úpravami stát hodnotná druhotná surovina nebo nový výrobek,“ vysvětluje zakladatel a ředitel společnosti Cyril Klepek.

Celé řešení funguje podobně jako platforma Uber nebo Tinder, kdy se na jedné straně firma registruje a zadá, co nabízí, nebo o co má zájem. Následně je propojena díky automatické datové analytice s obchodním partnerem, se kterým se již domluví na konkrétních požadavcích. Obchodovat lze s odpady, ale i s vedlejšími produkty výroby a se všemi typy recyklátů. Tým odpadových expertů pak pomáhá zjistit, zda je materiál vhodný a komu je optimální ho v souladu se zákonem předat.

Digitální odpadové tržiště Cyrkl je určené pro firmy, fyzické osoby a obce všech velikostí. Funguje na principu „freemium“ obchodního modelu, kdy jsou základní funkcionality, jako je registrace či vložení nabídky, zcela zdarma. Platforma nabízí i „prémiové členství“ Cyrkl Profi s dodatečnými službami nabízející například online poradnu odpadových expertů, osobní profil uživatele a jeho historii nebo službu Ověřený partner. „Nová prémiová služba byla logickým krokem pro další rozvoj tržiště. Firmy se k nám vrací a proto je pro ně pohodlnější mít už vlastní profil, kde si budují svojí historií i kredibilitu. Vzniká tak i důležitá důvěra mezi zájemci i nabízejícími“, doplňuje Cyril Klepek.

Budoucnost vidí zakladatel Cyril Klepek v globálním tržišti, kde se optimalizují i pomocí umělé inteligence zdroje od původců ke zpracovatelům. I proto se společnost ve velmi krátké době vydala na cestu k základům strojového učení a k expanzi do regionu střední Evropy. „Kromě ekonomické výhodnosti, kdy s námi naši klienti získávají v průměru za své materiály lepší ceny, je důležitou součástí rovněž ochrana životního prostředí. Mnoho společností si dnes začíná uvědomovat, že jejich odpady mají hodnotu, ale zároveň ví, že pokud chtějí něco udělat pro životní prostředí a pro redukci CO₂ ve své společnosti, tak odpady jsou tím prvním, co musejí řešit,“ dodává Cyril Klepek. Recyklací jednoho kg plastů je možné totiž ušetřit 2 kg CO₂, v případě energeticky náročného hliníku se jedná dokonce o úsporu až 10 kg CO₂ na kg.

„Fungujeme ve světě, kde je trendem digitalizace. A právě transparentní data a informace o skutečném pohybu materiálů budou hrát prim. I proto si troufám tvrdit, že právě dnes je na novou síť či platformu jednoduše více než správný čas,“ komentuje spuštění tržiště ředitelka z partnerského Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.

Zájemci mohou začít využívat digitální tržiště na adrese Cyrkl.cz.

Evropský parlament na dnešním zasedání přijal pozici k Zelené dohodě pro Evropu, ve které tuto strategii vítá a podporuje jak cíle, tak nástroje pro financování přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050. Co se týče klimatického zákona, který bude brzy zveřejněn Komisí, požaduje Parlament navýšení cílů do roku 2030 ohledně snižování emisí na 55 % oproti dohodnutým 50 %. Kromě toho Parlament žádá stanovení cílů pro rok 2040 a navýšení cílů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie, a to nejpozději do června 2021.

Zvyšování počtu kontejnerů na plasty k větší míře třídění nevede, uvádí iniciativa Zálohujme v otevřeném dopise ministerstvu životního prostředí (MŽP). Odvolává se na údaje Eko-komu, podle kterých v roce 2018 o dva procentní body snížila na 67 procent snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo podle svých dřívějších vyjádření naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví, razantnější zvýšení zálohový systém podle něj nezaručí. Iniciativa lobbuje za zavedení systému vratných PET lahví.

Iniciativa se ptá státu na osm otázek, například jaká je reálná míra sběru a recyklace PET lahví v republice nebo jaké jsou skutečné náklady na zvyšování počtu odpadních kontejnerů na plasty. "Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud - navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá. Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?" dodává v dopise. Zavedení zálohového systému na plastové lahve by ale podle státu nemotivovalo spotřebitele, aby nepohozovali odpad v přírodě, navíc by podle něj ohrozilo třídění ostatních druhů odpadů.

Pod dopisem je podepsaný generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová, Filip Bernard ze stejnojmenného pivovaru, Jan Freidinger za Greenpeace nebo Daniel Vondrouš z Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

"Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky. Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?" ptá se organizace na závěr.

Podle Evropská směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.

Podle nové odpadové legislativy, kterou loni schválila vláda, se s plošným zálohovým systémem v ČR nepočítá.

Jonášová: Zálohovat PET lahve je dobrý nápad, teď jde k recyklaci jen polovina plastů

Zpátky do oběhu se vrací jen 70 % plastových lahví, třetina lidí odpad netřídí a nejsou motivováni dobrým pocitem, že je to správné, říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. S prodejem zálohovaných PET lahví začala společnost Mattoni ve spolupráci s prodejcem Košík.cz. V roce 2025 budou muset firmy přimíchávat do plastových lahví 25 % recyklátu, proto už hledají cesty, dodává. Rozhovor pro DVTV najdete ZDE.

Otevřený dopis iniciativy Zálohujme.cz ministru životního prostředí ČR

Vážený pane ministře,

na jaře 2019 jsme přivítali záměr Ministerstva životního prostředí ČR zabývat se studiemi vypracovanými skupinou Zálohujme.cz a zjistit, jak omezit pohazování odpadků do české přírody, splnit evropské cíle v třídění a recyklaci nápojových PET lahví a plechovek, potažmo jak splnit cíle evropských směrnic CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package) a SUP (směrnice o jednorázových plastech, Single-Use Plastic Directive) díky zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky. Tento záměr jistě ocenila i podstatná část české veřejnosti, která v řadě zpřesňovaných průzkumů opakovaně zavedení takových záloh podpořila.

Ministerstvo životního prostředí však na základě povrchní studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) celou diskusi o zálohovém systému ukončilo, deklarovalo, že se hodlá spolehnout na dosud nedostatečně analyzovanou cestu intenzifikace sběrné sítě, a tvrdí, že takto ČR veškeré náročné cíle splní.

O návrhu zálohového systému jsou šířeny nepravdy a mýty, některé dokonce i ze samotného ministerstva. Tisková zpráva ministerstva životního prostředí ze dne 4. 6. 2019 uvádí: „Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 m².“ Toto nepravdivé tvrzení se naneštěstí značně rozšířilo do veřejného prostoru. Ve skutečnosti návrh zálohového systému iniciativy Zálohujme.cz od začátku počítá s výkupem PET lahví a plechovek v široké síti prodejen, v jakémkoli obchodě s nápoji (ať už formou výkupních automatů nebo ručně do pytlů), nikoli jen v prodejnách nad 300 m².

My ale chceme spolupracovat a vést konstruktivní diskusi. Cíle plnění směrnic EU se blíží a současným systémem nebude ČR schopna je splnit.

Vyzýváme Vás proto, aby se ministerstvo životního prostředí ve společném dialogu, otevřené a transparentní diskusi spolu s námi i dalšími relevantními subjekty věnovalo těmto klíčovým otázkám, na které stále chybí oficiální odpovědi:

1. Jaká je reálná míra sběru a recyklace PET v ČR? Jak se tato recyklace bude evidovat co nejdříve, abychom věděli aktuální stav naplnění CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package)?
2. Jaké jsou skutečné, detailně podložené náklady na intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, které navrhuje EKO-KOM? Kdo je ponese?
3. Proč by data o produkci obalů/odpadů a všechna data, která EKO-KOM sbírá, neměla být automaticky k dispozici ministerstvu životního prostředí a dalším zainteresovaným stranám? Nebylo by dobré přejít na transparentní systém evidence bez nutnosti žádat EKO-KOM o jednotlivá data?
4. Za posledních 10 let se produkce plastových obalů zvýšila o 40 000 tun, stávající systém, pokud z něj budou odebrány nápojové PET lahve tak naopak bude mít prostor pro odložení nově produkovaného plastu. Proč se tedy odklonění nápojového PETu ze žlutých kontejnerů bránit?
5. Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud – navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá (viz poslední údaj z výroční zprávy EKO-KOM za rok 2018, kde míra třídění plastů klesla meziročně z 69 % na 67 %). Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?
6. Recyklace hliníkových obalů v ČR dosahuje míry 20 %. Z celkového množství hliníkových obalů tvoří většinu právě nápojové plechovky. Jak dojde bez vratných záloh k naplnění cílů specifických pro recyklaci hliníku, která je uvedena na rok 2025 na 50 % a v roce 2030 na 60 %? Jaké s tím budou spojeny náklady?
7. Současná legislativní úprava neumožňuje ekonomicky a environmentálně smysluplný systém zavedení záloh. Jak s tím naložit?

A především klíčové otázce:

8. Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky.  Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?

Ke stažení:

Otevřený dopis MŽP.DOCX