Zatímco výrobci nápojů jsou schopni vyrobit novou láhev pouze z recyklovaných PET láhví, existují i firmy, jež dokážou využít i další odpad ze žlutých kontejnerů. Jednou z nich je i společnost Stabilplastik, která z vytříděného plastu vyrábí plastové palety. Potřebný materiál si však kvůli nižší ceně dováží ze sousedního Německa. Více ZDE
 

Verze 4.0 Pokynů pro registraci je nyní k dispozici ve 23 oficiálních jazycích EU. Pokyny jsou v souladu se dvěma prováděcími nařízeními Evropské komise – jedním o registraci a sdílení údajů po uplynutí konečné lhůty pro registraci zavedených látek a druhým o aktualizaci registračních údajů. Nová verze objasňuje, jak probíhá proces registrace v době, kdy předběžné registrace již nejsou platné a radí společnostem, jak vypočítat množstevní rozmezí, v němž registrovat. Také pomáhá společnostem určit, kdy je třeba aktualizovat jejich registrační dokumentaci. Více informací ZDE

V úterý 23. února se poprvé od říjnových voleb sejde v novém složení Rada Státního fondu životního prostředí ČR. V poradním sboru ministryně pro otázky rozdělování finančních prostředků Fondu do ochrany životního prostředků nově zasedne 10 členů, 8 stávajících zůstává. Předsedkyní Rady Fondu byla jmenována poslankyně Jana Krutáková (STAN).

V Radě Fondu nově zasednou poslanci Jan Bureš (ODS), Jiří Kobza (SPD), Miloš Nový (TOP 09), David Šimek (KDU-ČSL), bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Čerstvými tvářemi poradního týmu ministryně budou také František Jochman za Hospodářskou komoru ČR, Martin Kuba jako zástupce Asociace krajů ČR, Karel Kříž za Český svaz ochránců přírody a Miroslava Ježková z Ministerstva financí.

Úkolem Rady Státního fondu životního prostředí ČR je projednávat zásadní otázky tvorby a využití finančních prostředků Fondu a současně doporučovat ministryni výši čerpání podpory pro jednotlivé projekty. Radu tvoří sedm poslanců, dva senátoři, dále zástupci státní správy a samosprávy a odborníci pro oblast ochrany životního prostředí. Schází se v průběhu celého roku, zpravidla šestkrát ročně.

Státní fond životního prostředí ČR je resortní organizací Ministerstva životního prostředí ČR a zajišťuje kompletní správu finančních podpor (dotací, půjček atd.) v oblasti ochrany životního prostředí. Aktuálně administruje několik pro životní prostředí klíčových programů, které čerpají prostředky z Evropské unie, jedná se především o Modernizační fond, Operační program Životní prostředí či program Nová zelená úsporám. Vlastní prostředky získané od znečišťovatelů životního prostředí investuje zpět do jeho nápravy prostřednictvím Národního programu Životní prostředí.

Členové Rady Státního fondu životního prostředí ČR k 10. 2. 2022:

• Ing. Jana Krutáková, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Mgr. Richard Brabec, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Ing. Jan Bureš, DBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Mgr. Jiří Kobza, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Klára Kocmanová, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Ing. et Ing. Miloš Nový, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Mgr. Bc. David Šimek, MBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Ing. František Jochman, LL. M., Hospodářská komora ČR

• Ing. Petr Vícha, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

• Ing. Zbyněk Linhart, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

• Ing. Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

• Ing. Miroslava Ježková, Ministerstvo financí

• Ing. Pavlína Kulhánková, Ministerstvo průmyslu a obchodu

• Ing. David Koppitz, Ministerstvo pro místní rozvoj

• Mgr. Pavel Drahovzal, Svaz měst a obcí ČR

• MUDr. Martin Kuba, Asociace krajů ČR

• Ing. Karel Kříž, Český svaz ochránců přírody

• Mgr. Jana Přecechtělová, Sdružení místních samospráv ČR

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k novým pravidlům, která mají zabránit úniku metanu v odvětví energetiky. Metan je plyn se silným skleníkovým efektem, druhým nejzávažnějším po CO2. Řešení tohoto problému má zásadní význam pro zpomalení globálního oteplování. V souvislosti s důsledky emisí metanu pro klima připravuje Komise evropskou strategii, která má zabránit únikům metanu v odvětví energetiky. Strategie bude: obsahovat závazná pravidla monitorování, podávání zpráv, ověřování, zjišťování úniků metanu a nápravy situace v odvětví energetiky (2021). A dále    podporovat ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu stanovené na období do roku 2030 a cíl klimatické neutrality do roku 2050.

Dokument ke stažení:

• EU 36_22 EK Návrh nařízení COM (2021)805

• EU 36_22 EK Příloha COM (2021)805

• EU 36_22 EK Souhrn posouzení dopadů

Předkládaná statistika obsahuje údaje o rozdělení konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a výpočet jejího podílu za jednotlivé členské státy EU a další evropské země. Vychází z výkazu Eurostatu „SHARES“, který jednotlivé země do Eurostatu zaslali. Souhrnná tabulka byla rozšířena o interní výpočty z výkazu tak, aby poskytovala maximálně informací o skladbě konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a umožňovala jednoduché porovnání mezi státy. Prezentovaná data jdou nad rámec běžného záznamu v databázích Eurostatu. Tabulku překládáme s původním anglickým textem, v původní struktuře a s daty, která reportovali jednotlivé vykazující státy. Hodnoty jsou uvedeny v TJ a vztahují se k roku 2020.

Dokument ke stažení:

Energie z obnovitelných zdrojů - SHARES [xlsx, 46 kB]

V pondělí 14. února předali zástupci iniciativy Zálohujme.cz předsedovi Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Tomio Okamurovi, petici za zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR s 35 596 podpisy. Předání podpisů předcházela schůzka s ministryní životního prostředí, Annou Hubáčkovou.

Zálohování PET lahví a plechovek v Česku dlouhodobě v průzkumech podporuje více než 80 % lidí. V kampaních Zálohujme.cz a Greenpeace ČR dále vyjádřilo podporu zálohám 250 tisíc obyvatel ČR.

Andrea Brožová: Žijeme v lineární ekonomice. Budoucnost musí být cirkulární, tedy bez odpaduZdroj: https://www.visitchef.com/video/1029-andrea-brozova-zijeme-v-linearni-ekonomice-budoucnost-musi-byt-cirkularni-tedy-bez-odpadu

„Vidíme, že Češi chtějí zodpovědně se chovající nápojářské firmy, chtějí lesy a města bez poházených PETek a plechovek. Vážíme si přízně veřejnosti i toho, že úvahy o zálohovém systému má ve svém programovém prohlášení poprvé i vláda. Snad se tedy podaří cirkulární zálohový systém pro všechny zavést i v Česku,“ říká mluvčí iniciativy Zálohujme.cz Andrea Brožová.
„Jedná se o velký krok, který musíme důsledně probrat se všemi zainteresovanými, kterých by se zálohování PET lahví a plechovek dotklo. Beru to za svou roli a MŽP se tomuto tématu od mého nástupu již také věnuje. Z pohledu zálohování je nezbytné zajistit, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem způsob třídění vybraných odpadů. MŽP musí dohlížet nad tím, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v ČR uzavře," popsala ministryně Anna Hubáčková zástupcům Zálohujme.cz postoj ministerstva.

„Bezesporu musíme přemýšlet, co s rostoucím plastovým odpadem, a vratné obaly jsou jednou z rovin, která se nabízí,” komentoval převzetí petice Tomio Okamura, předseda Petičního výboru.

Cirkulární přístup – tedy recyklace z lahve do lahve je dle odborných studií momentálně nejšetrnějším způsobem nakládání s nápojovými obaly. Studie posuzování životního cyklu plastových a hliníkových nápojových obalů docenta Kočího z VŠCHT hovoří o téměř 30% snížení dopadu nápojových obalů na životní prostředí po zavedení zálohového systému a recyklace z lahve do lahve (z plechovky do plechovky).

Zkušenosti ze zahraničí zase ukazují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů v přírodě po zavedení záloh. Dle analytické společnosti EEIP je zálohový systém jediným reálným způsobem, jak včas dostát recyklačním závazkům EU.  Od ledna 2022 spustilo zálohový systém Slovensko, následovalo jej Lotyšsko. Funkční zálohový systém na PET lahve a plechovky tak má už celkem dvanáct evropských zemí.

„S předáním petice Parlamentu naše úsilí o zavedení záloh nekončí. I nadále umožníme lidem vyjadřovat podporu udržitelnosti v Česku a budeme aktivní součástí veřejné debaty na toto téma,“ dodává Brožová za Zálohujme.cz

O iniciativě Zálohujme.cz: 

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz  

Zakládající členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT);

Členové: Sdružení místních samospráv ČR, Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., Jarošovský pivovar, AGS Trade, s.r.o. (Secco+), Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, z.s., Divadlo Aqualung, FO4EST, z.s.,  Klub Českých Turistů – Oblast Karlovarský Kraj, RespON

Latinská Amerika se stává novou skládkou plastového odpadu ze Spojených států, které jsou jeho největším exportérem na světě. Od roku 2018 vývoz plastu do latinskoamerických zemí výrazně vzrostl, největší část mířila i kvůli špatné legislativě do Mexika. Více ZDE

V pondělí zveřejněná studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch zkoumala ekologické aktivity a klimatické závazky 25 předních světových korporací z řady různých odvětví. Odhalila přitom, že většina těchto firem své snahy o udržitelnost značně zveličuje a jimi představené plány nestačí na dosažení cílů, k nimž se zavázaly. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Corporate Climate Responsibility Monitor 2022

Svaz průmyslu a dopravy ČR vytvořil expertní tým pro udržitelnost, který zastřeší současnou paletu existujících aktivit této největší zaměstnavatelské a podnikatelské organizace a zároveň je rozšíří a systematizuje. Do nového týmu se zapojili zástupci členských podniků, oborových asociací, ale i spolupracujících akademických organizací. Tým bude svoji činnost koordinovat také se signatáři Výzvy k druhé ekonomické transformaci, jejímž partnerem Svaz průmyslu je.

Expertní tým pro udržitelnost bude projednávat a připravovat stanoviska k oblastem legislativy souvisejících s udržitelností a ESG, které ovlivňují byznys. Příkladem je chystaná unijní směrnice o podávání zpráv ze strany podniků o udržitelnosti (CSRD), která dále rozšiřuje původní směrnici o podávání zpráv z nefinančních oblastí. SP ČR pomůže svým členům adaptovat se na nové trendy a povinnosti, včetně implementace cílů OSN Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Tým bude připravovat také odborné semináře, školení a programy pro členskou základnu.

„Udržitelný rozvoj je jednou z priorit a cílů Evropské unie a je předmětem řady legislativních diskuzí a záměrů na evropské i globální úrovni, které budou mít dopad i na podniky operující v Česku. Svaz proto vnímá tuto oblast jako jednu ze svých zastřešujících priorit a svým novým expertním týmem chce nabídnout pomocnou ruku svým členům. Zároveň využijeme členství Svazu v BusinessEurope a jeho pracovních skupinách, abychom aktivně ovlivnili legislativní i nelegislativní diskuze v EU, a v součinnosti s Business at OECD také na globální úrovni. Jednou konkrétní oblastí, o kterou se budeme snažit v koordinaci s našimi partnery, je zabránění neúnosné administrativní zátěže firem, kterou by některé uvažované systémy reportování mohly přinést,“ uvedla Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR a členka výkonného předsednictva Konfederace evropského podnikání BusinessEurope.

Skupina vzniká pod odborným vedením Petra Jonáka, člena představenstva Svazu, který je ředitelem pro vnější vztahy a udržitelnost ve společnosti T-Mobile. V minulosti se podílel na strategiích konkurenceschopnosti ČR, byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a dlouhodobě se věnuje oblasti udržitelnosti a ESG. Petr Jonák zároveň zastřeší pilíř Sustainability ve Výzvě k druhé ekonomické transformaci. Letos v lednu ho ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková jmenovala také členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

„Udržitelnost a cíle ESG budou v dalších letech jedním z největších impulzů inovací a budou také podmínkou udržení konkurenceschopnosti. Nesprávná regulace ale může firmám značně ublížit. Udržitelnost každopádně bude neoddělitelnou součástí ekonomické transformace, na jejímž prahu se Česká republika nachází. Do pracovní skupiny se nám podařilo dostat řadu odborníků z různých sektorů a jednou z našich prvních priorit bude připravit naše členy na Směrnici o nefinančním reportingu, kterou přes její význam řada firem stále nevnímá a neuvědomuje si, že na ně dopadne. To bude také jedním z našich prvních cílů na první polovinu tohoto roku,“ uvedl Petr Jonák, člen představenstva SP ČR zodpovědný za oblast udržitelnosti a předseda nového expertního týmu SP ČR pro udržitelnost.

„Udržitelnost vnímáme ve všech třech pilířích konceptu ESG. Dnes ve veřejné debatě výrazně převládá pilíř „E“ (Environment), čili diskuse o životním prostředí a klimatu. Zapomínat na zbylé dva pilíře Social a Governance by však bylo chybou,“ dodal Jonák.

 

Výnosy z emisních povolenek by mohly zaplatit takzvanou zelenou transformaci České republiky. Peníze by se měly především investovat do energetických úspor, budování obnovitelných zdrojů energie a dalších klimatických opatření. V příštím roce se dá očekávat výnos z povolenek až ve výši 30 miliard korun, uvedla Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů.

Cena emisních povolenek v Evropské unii uzavřela v pátek 4. února obchodování na rekordních více než 96 eurech (zhruba 2300 Kč) za tunu. Analytici předpokládají, že cena povolenek v brzké době překročí symbolickou hranici 100 eur, uvedla agentura Reuters. V posledním roce se více než zdvojnásobila.

Společně s rostoucí cenou za povolenky se stále zvyšují i příjmy státního rozpočtu z jejich dražeb, v roce 2020 šlo podle AMO bezmála o 19 miliard korun. Výnos z aukcí povolenek může příští rok činit pro Česko podle AMO až 30 miliard korun. "Jde o peníze, které by se měly především investovat do energetických úspor, budování obnovitelných zdrojů energie a dalších klimatických opatření. V současnosti se ale velká část výnosů rozpouští v rozpočtu. Účelově jsou na tyto projekty určeny jen čtyři miliardy korun, další čtyři na podporu stávajících fotovoltaických elektráren a podíl peněz z povolenek směřující na transformaci české energetiky se tak paradoxně snižuje," uvedl vedoucí Klimatýmu AMO Tomáš Jungwirth.

V současnosti je z výnosů emisních povolenek financován program Nová zelená úsporám, z něhož čerpají domácnosti dotace například na zateplování, instalaci fotovoltaiky na střechách, zachytávání dešťové vody nebo výměnu kotlů. Potřeba je podle asociace investovat peníze i do modernizace teplárenství, zlepšení energetické účinnosti nebo snižování emisí velkých i malých podniků, K tomu slouží Modernizační fond, který je plněný také výnosy z povolenek na unijní a národní úrovni, uvedla.

I když se cena emisní povolenky podílí podle AMO na zvyšování cen energie pro domácnosti a firmy jen z deseti až 20 procent, mohly by to být právě výnosy z nich, které by pomohly domácnostem ohrožených energetickou chudobou formou přímých kompenzací. Jednou z variant je i klimatická dividenda, kterou zavedli například v Rakousku, kde v závislosti na místě bydliště a dostupnosti veřejné dopravy dostane ročně každý dospělý člověk 100 až 200 eur (2400 až 4800 Kč).

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Projekt "Komplexní hodnocení potenciálů rozvoje bioenergetiky ve vazbě na funkce krajiny" byl zaměřen na vytvoření dynamického modelu pro komplexní hodnocení rozvoje bioenergetiky v kontextu změn probíhajících v agrárním sektoru, vzhledem ke zvyšování efektivnosti pěstování vybraných energetických plodin v důsledku rozvoje agrotechnologií a k dopadům probíhajících změn klimatu. Výstupy projektu jsou: i) mapa typologie krajiny dle relevantních faktorů prostředí ovlivňujících možnosti pěstování energetických plodin; ii) mapa potenciálu pěstované biomasy s ohledem na ekologické funkce krajiny a biodiverzitu; iii) mapa potenciálu biomasy z EP s respektováním konkurenceschopnosti biomasy vůči konvenčním palivům; iv) metodika alokace porostů energetických plodin na zemědělské půdě zohledňující mimoprodukční funkce v krajině. Výstupy a detailnější informace o projektu jsou stánkách Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví - více ZDE.

Nizozemsko již po řadu let patří ke světovým lídrům v prosazování a praktické aplikaci principů cirkulární ekonomiky. Jeho oficiální vládní strategie stanovila cíl stát se plně cirkulární ekonomikou do roku 2050 a do naplnění tohoto cíle jsou kromě veřejného sektoru aktivně zapojovány také akademická sféra a nizozemské firmy.

Na těsném propojení těchto tří základních společenských činitelů funguje také národní platforma Holland Circular Hotspot, která pomáhá zavádět principy cirkulární ekonomiky do každodenní praxe a aktivně se také účastní mezinárodní spolupráce a mezinárodních projektů, zaměřených na globální rozvoj a propagaci cirkulárního hospodářství. Tato dynamicky se rozvíjející oblast tak nabízí mnoho příležitostí k uplatnění českých inovativních firem.

INCIEN od nového roku spustí po nizozemském vzoru Český cirkulární hotspot - platformu pro sdílení cirkulárního know-how. Její součástí se může stát každý, kdo chce sdílet své zkušenosti. Více informací ZDE

V souvislosti postupným cílem vládní strategie, kterým je 50 % snížení množství použitých primárních surovin v Nizozemsku do roku 2030, byl za jeden z hlavních sektorů pro implementaci principů cirkulární ekonomiky vytipován sektor stavebnictví a infrastruktury. Ten patří k významným spotřebitelům nejen základních stavebních surovin, ale také dalších důležitých a strategických komodit jako je voda, energie, produkty chemického průmyslu nebo elektronická zařízení. V Nizozemsku se ve stavebnictví spotřebuje až 50 % základních surovin, 40 % celkové spotřeby energie a 30 % celkové spotřeby vody. Stavební a demoliční aktivity jsou pak v Nizozemsku zodpovědné odhadem za 35 % všech emisí CO2. Toto odvětví proto nabízí obrovské příležitosti k řešení problémů, spojených se změnou klimatu prostřednictvím opětovného použití vstupů, důsledné recyklace, cirkulárního designu a používání obnovitelných materiálů.

Po celém Nizozemsku tak rychle přibývají případy úspěšné implementace cirkulárních principů, jako například Circl Pavilion v Amsterdamu, budova centrály jedné z největších nizozemských bank ABN AMRO, nebo komplex BlueCity v Rotterdamu, což je start-upový inkubátor vybudovaný v bývalých prostorách veřejného koupaliště. Extrémním případem je pak budova kancelářského, výzkumného a vzdělávacího komplexu Kennispark Twente ve městě Enschede u německých hranic, která původně po dobu pěti let sloužila jako dočasná budova městského soudu v Amsterdamu, než byla kompletně rozebrána a přemístěna na vzdálenost 160 km do nové, definitivní lokality. Tato budova již byla navržena a postavena se záměrem budoucího přemístění, kdy byla zakázka vypsána formou “design, build, maintain & remove”, přičemž realizátorské konsorcium uvádí, že tímto způsobem bylo zamezeno emisím více než 2.000 tun CO₂.

Nizozemsko je kvůli své geografii zemí s velmi náročným terénem pro výstavbu. Většina jeho pevniny leží na úrovni hladiny moře nebo pod ní a její část byla dokonce získána postupným vysušením mořského dna. Není tedy divu, že zde existují obrovské zkušenosti v práci s náročnými podmínkami a díky léty prověřené spolupráci mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a akademickou obcí se země drží na špici inovací v oblasti výstavby, a to včetně cirkulární infrastruktury. Stávající infrastruktura v zemi, stejně jako tomu je u většiny zemí západního světa, však postupně zastarává a její údržba dlouhodobě zaostává za tempem výstavby infrastruktury nové. V nadcházejících letech tak bude muset být nahrazeno nebo rekonstruováno více než 130 mostů, tunelů, plavebních komor a viaduktů. Týká se to 40 projektů s předpokládaným rozpočtem přibližně 1,5 miliardy EUR. Navíc, díky tomu, že velké infrastrukturní projekty často zadává veřejný sektor, skýtá tato oblast ideální podmínky pro důslednější uplatňování cirkulárních principů již při zadávání zakázek.

V roce 2019 nizozemské ministerstvo infrastruktury a vodního hospodářství a jeho dvě příspěvkové organizace, Rijkswaterstaat a ProRail, společně představily strategii „Ke klimaticky neutrálním a cirkulárním infrastrukturním projektům“ do roku 2030. Tato strategie se nyní rozšiřuje i na místní a regionální orgány, aby tak zahrnula celý sektor infrastruktury země. Součástí nizozemské ambice je, aby všechny veřejné zakázky byly do roku 2030 vypisovány na cirkulárním principu. Výkonným nástrojem, používaným pro cirkulární zadávání zakázek v Nizozemsku, je přitom ukazatel environmentálních nákladů Environmental Cost Indicator (ECI), založený na evropské normě EN15804.

Cirkulární principy, uplatňované v oblasti stavebnictví a infrastruktury v Nizozemsku, tak skýtají i pro české inovativní firmy příležitosti v uplatnění, například v oblasti digitálních technologií (materiálové pasy, digitální deníky, zabezpečení dat), cirkulárního designu, nových materiálů lépe přizpůsobených opakovanému použití, recyklačních a odpadových technologií nebo technologií na zateplení staveb, zelených stěn a střech.

Autor: Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Haagu

 

Dobrovolníci z neziskové organizace Trash Hero dokázali za rok 2021 z veřejných prostranství odstranit více než 83 tun nepořádku. Přes polovinu odpadků odhozených ve veřejném prostoru přitom tvořil materiál vhodný k recyklaci. Zálohované obaly ale dobrovolníci nenašli téměř žádné.

Po celé ČR loni proběhlo skoro 300 úklidů organizace Trash Hero, kterých se zúčastnilo 1268 hrdinů ve žlutých tričkách. Ti sbírali odpadky po celém Česku a ze země mimo jiné zvedli 6 tisíc PET lahví, 5 tisíc plechovek a 2,5 tisíce nezálohovaných skleněných lahví. Naopak vratných pivních lahví se zálohou 3 Kč našli dobrovolníci jen 158. Zálohované lahve tak tvořily pouze 1 procento všech odhozených nápojových obalů.

„V každém městě, skoro v každém křoví, jsou PETky nebo plechovky. Nacházíme jich tisíce. Pivních lahví ne. Těch je naprosté minimum. Zálohový systém prostě funguje. Ty tři koruny jsou argument, proč pivní láhev vrátit do obchodu a ne hodit do křoví. Přál bych si, aby byly zálohované i PETky a plechovky. Pak by parky v našich městech vypadaly o dost jinak. A příroda taky. Nikdy jsem v lese nenašel pohozenou pivní láhev. O plechovkách to ale říct nemůžu. Doufám, že bude Česká republika následovat trend mnoha evropských zemí, kde už zálohování funguje řadu let,“ komentuje David Vojta z Trash Hero.

Tisíce tun materiálu vhodného k recyklaci končí svůj život v přírodě, na skládkách i ve spalovnách

Přes poměrně propracovanou síť sběrných míst v Česku, stále vznikají černé skládky a místa s pravidelným výskytem nepořádku. Zarážející je, že přes 60 procent veškerého uklizeného odpadu za loňský rok tvořily snadno recyklovatelné materiály. „Například PET a hliník je možné recyklovat téměř donekonečna. Podle oficiálních odhadů se v Česku vytřídí jen tři nápojové plechovky z deseti. To znamená, že tu ročně přicházíme o 8 tisíc tun hliníku, z kterého by se mohlo vyrobit nějakých 312 milionů nových plechovek. U PETu, i přes vyšší procento třídění, takto přicházíme o desetitisíce tisíce tun materiálu ročně. Řešením by byl plošný, cirkulární zálohový systém,“ doplňuje Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.  

Organizace Trash Hero Czech Republic existuje od roku 2016 a patří k celosvětovému hnutí Trash Hero. Pravidelné úklidy probíhají ve 13 městech, celosvětově ve 171 základnách ve 20 zemích. „Budeme pořádat úklidy, dokud to bude třeba,“ říká spoluzakladatel Jan Bareš z Trash Hero Czech Republic, „Snažíme se o obrat společenského myšlení. Šíříme myšlenku, že třídit je dobré, ale vytvářet méně odpadu je ještě lepší. A hlavně ten odpad neházet kolem sebe...“

Rádi bychom vás pozvali na únorový semináři Cyrklu na téma evidence a ohlašování nakládání s odpady ISPOP2. Webinář je pořádán ve spolupráci s CENIA a bude vás jím provázet Vojtěch Pilnáček, Head of Consulting v Cyrklu. Hlavním řečníkem bude Jiří Valta, vedoucí oddělení odpadového a oběhového hospodářství CENIA. Budeme hovořit o novinkách, na které si je potřeba dát pozor při vyplňování letošního hlášení, o produkci a nakládání s odpady a o novinkách, které přináší nový reportingový systém ISPOP2. Webinář se uskuteční 17. února od 9:00. Stačí se registrovat a my vám všechny podstatné informace pošleme s předstihem. Webinář je zcela zdarma. Předpokládaná délka webináře je 1 hodina. Registrace ZDE

 

Na stránkách České agentury pro standardizaci (Agentura ČAS) byly v rámci tzv. sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (ČSN) zveřejněny i položky týkající se problematiky v gesci MŽP.

Pro popis této služby si dovolujeme převzít text přímo zveřejněný Agenturou ČAS: "Sponzorovaným přístupem k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (ČSN) se ve smyslu ustanovení § 6c odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí sponzorovaný přístup k ČSN, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, jejich koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Sponzorovaný přístup umožňuje Agentura prostřednictvím portálu "Sponzorovaný přístup k ČSN".
Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k ČSN, které jsou zveřejňovány na tomto portále, je příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jehož působnosti spadá právní předpis, pro jehož účely je stanovena závaznost sponzorované ČSN tak, jak vyplývá z ustanovení § 6d zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů."

Podmínkou pro využívání této služby, která je zcela bezplatná, je registrace na portálu Agentury ČAS - konkrétně se jedná o část s názvem "Sponzorovaný přístup k ČSN" - https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/. K dispozici jsou plná znění příslušných norem, avšak pouze k nahlížení. Takto zveřejněné normy nelze tisknout či jiným způsobem šířit nebo rozmnožovat.

Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2022 vychází především z podkladů předložených ministerstvy a zahrnuje i legislativní úkoly, jejichž zpracovatelem jsou jiné ústřední orgány státní správy a předkladatelem členové vlády, kteří vůči nim vykonávají koordinační a informační funkci.

Dokument ke stažení:

• Materiál 1

• Materiál 2

• Materiál 3

• Materiál 4

• Příloha 1

• Příloha 2

• Příloha 3

• Příloha 4

• Předkládací zpráva