Při kontrole „Čistírny odpadních vod Březhrad“ (ČOV), zahájené v květnu 2019, zjistili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové závažné porušení integrovaného povolení. ČOV je umístěna z hlediska blízkosti zdroje podzemní vody, který je využívaný k zásobování obyvatelstva, ve velmi zranitelné oblasti. Provozovatel používal při čištění odpadních vod a kapalných odpadů postupy, které nebyly povoleny, a zejména pak v průběhu kontroly nedoložil, jakým způsobem bylo v období od února do května 2019 zlikvidováno 1 220 m3 odpadních vod. Provozovateli, společnosti Purum s.r.o., uložili pokutu 460 tisíc korun, která nabyla 7. září 2020 právní moci.

„Na základě kontroly v roce 2019 jsme dospěli k závěru, že společnost Purum vědomě provozovala ČOV od února 2019 minimálně do května 2019 v rozporu s integrovaným povolením. Vzhledem k tomu, že provoz čistírny představoval nebezpečí bezprostředního, závažného a nepříznivého dopadu na životní prostředí, zastavili jsme ho,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Proti tomu se společnost Purum s.r.o. odvolala k MŽP, to ale její odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo. To nabylo 20. listopadu 2019 právní moci.

Souběžně se správním řízením o zastavení provozu vedli inspektoři ČIŽP také řízení o přestupku. Od března do května 2019 totiž vyčištěné odpadní vody neodtékaly ze zařízení přes měrný objekt do recipientu, ale byly akumulovány v nádržích nebo byly předávány dalším dvěma subjektům. To je v rozporu s integrovaným povolením. Navíc od ledna do dubna 2019 firma neprováděla před prvním příjmem odpadních vod analýzy v relevantních ukazatelích.

„Na danou ČOV byly mimo jiného přiváženy cisternovými vozy i odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, který daný typ ČOV není schopen odstranit. Rozbory prováděné 12 x za rok logicky mohou pouze obtížně podchytit případný výskyt těchto nebezpečných látek ve vypouštěných odpadních vodách. V daném případě bylo riziko znečištění podzemních a povrchových vod extrémní,“ uvedl Trávníček.

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a 20 mld. Kč ve formě půjček.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Příloha 1

• Příloha 2

• Příloha 3

Mohlo by vás zajímat:

MPO zve na veřejnou debatu k Národnímu plánu obnovy (15.4.2021 od 8 hodin, Připojte se ke schůzce)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení ke směrnici o obnovitelných zdrojích energie – pokyny ke kritériím udržitelnosti týkající se výroby energie z lesní biomasy. V rámci podpory cílů EU v oblasti klimatu a energetiky je nezbytné zaručit, aby se bioenergie z lesních zdrojů vyráběla udržitelným způsobem. Proto zavádí směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2018 nová kritéria udržitelnosti pro biomasu a bioplyn při výrobě tepla a elektřiny, která se vztahují i na lesní biomasu. Tato iniciativa stanoví operační pokyny pro členské státy a hospodářské subjekty ohledně toho, jak prokázat soulad s novými kritérii udržitelnosti pro lesní biomasu stanovenými v článku 29 směrnice.

Dokument ke stažení:

EU 51_21 EK Návrh nařízení

Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po dnešním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v ČR dosáhnout deseti bilionů korun. Zelená dohoda je plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí.

„Bude vznikat komise à la uhelná. Bude zaměřena na Green Deal (Zelenou dohodu). Budou v ní jak zástupci vlády, tak tripartity… zástupci ekologických organizací jsou k diskusi,“ uvedl Havlíček. Podle něj by v komisi měli být představitelé resortů životního prostředí, zemědělství, průmyslu a práce, odborů a zaměstnavatelů. O složení by mělo být jasno do příštího zasedání tripartity do 21. června, dodal vicepremiér.

Tripartita o dokumentu debatovala už v prosinci i v únoru. Podle zaměstnavatelů a odborářů chybí analýzy dopadů na jednotlivé členské státy. Chtějí znát vliv na český automobilový průmysl a další sektory, celou ekonomiku, regiony i sociální situaci obyvatel. Ministerstvo průmyslu podle Havlíčka připravilo základní podklady k vlivu dokumentu na osm odvětví.

Podle Středuly má „státní správa díru“ a nemá útvary, které by byly schopny strategické dokumenty a analýzy zpracovat. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák věří, že stát využije externí odborníky.

„Odhady nákladů pro Česko začínají částkou deset bilionů korun, tedy sedm ročních státních rozpočtů. Budou nabíhat průběžně… Dopady v této chvíli převyšují výzvy,“ uvedl předák ČMKOS. Podle něj rostoucí cena emisních povolenek může vést k pádu firem a ke zvýšení nezaměstnanosti, nutné budou vysoké investice.

Hanák připomněl, že Česko v EU bezuhlíkový plán na ochranu klimatu podpořilo. Dodal, že dopady na průmyslovou ČR ale budou jiné než na státy na severu či jihu Evropy. „Green Deal bude mít dopady na každého občana,“ řekl. Dodal, že zásadní změny čekají průmysl, dopravu či produkci potravin.

Vědci v Kanadě hledající alternativu ke znečišťujícím plastům objevili biologicky rozložitelný materiál z rybího odpadu, který by se jinak vyhodil. Jejich látka by se mohla používat na výrobu celé škály produktů od obalů až po oblečení, napsal zpravodajský server Independent.

Kanadští vědci uvádějí, že rybí hlavy, kosti, kůže a vnitřnosti, které obvykle míří do odpadu, je možné proměnit na užitečnou látku, která by mohla nahradit polyuretany ze surové ropy. Ty se používají do všeho od bot a oděvů, až po lednice či stavební materiály. Existující polyuretany zanechávají velkou uhlíkovou stopu a v přírodě se rozkládají jen velmi pomalu.

Tým vědců z newfoundlandské Memorial University vedený Franceskou Kertonovou zjistil, že plasty založené na rybím oleji by mohly poskytnout řešení šetrné k přírodě a zároveň se vypořádat s problematikou odpadu z továren na zpracování ryb.

Už předchozí studie vyvinuly metody výroby plastů z rybího odpadu, ale nejnovější výzkum zachází ještě dál, když zjistil, jak by se tento materiál mohl snadno biologicky odbourat po skončení svého užitečného života.

Aby vytvořili nový materiál, použili vědci olej extrahovaný z kousků lososa, které zbyly po okrájení masa určeného pro konzumaci. Nejprve do oleje přidali v kontrolovaném prostředí kyslík, aby vytvořili epoxidy - molekuly podobné těm v epoxidové pryskyřici. Pak k epoxidům přidali oxid uhličitý a vzniklé molekuly spojili s dusíkatými deriváty uhlovodíků, aby vznikl nový materiál podobný polyuretanu.

"Je důležité, abychom začali vytvářet plasty s naplánovaným koncem života, ať už půjde o chemický rozklad, který materiál změní na oxid uhličitý a vodu, anebo recyklaci a další využití," řekla Kertonová. "Na začátku procesu s rybím olejem přetrvává slabý pach rybiny, ale jak procházíme dalšími kroky, ten pach mizí," dodala.

Od minulého léta tým tento proces upravoval, aby zjednodušil a urychlil rozklad plastů z rybího oleje. Experimenty naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky rozkládat, jakmile by to bylo potřeba. Při jednom z pokusů vědci namočili některé části rybího plastu do vody a k některým přidali lipázu - enzym, který rozkládá tuky v rybím oleji. Pod mikroskopem vědci viděli, jak na vzorcích začíná mikrobiální růst - a to včetně těch, které byly jen v obyčejné vodě. Výsledky tak podle týmu naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky odbourávat.

Kertonová s kolegyní Mikhaileyou Wheelerovou se nyní hodlají zaměřit na potenciální využití nového materiálu například v podobě obalů nebo vláken na oděvní tkaniny. "Připadá mi zajímavé, jak můžeme vzít něco z odpadu, co lidé běžně vyhazují, a udělat z toho nejen něco užitečného, ale také něco, co by mohlo změnit způsob výroby plastů," uvedla Wheelerová.

Polyuretany se tradičně vyrábějí s pomocí ropy a fosgenu, což je jedovatý plyn. Při tomto procesu vznikají isokyanáty, které dráždí oči a zažívací i dýchací soustavu, což je spojováno s vážnými záchvaty astmatu. Finální produkt se navíc v přírodním prostředí nijak snadno nerozkládá a omezená biodegradace, k níž dochází, může uvolňovat karcinogenní složky.

Další informace:

Scientists produce biodegradable plastic made from fish waste

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k nové strategii EU pro půdy. Iniciativa tvoří součást strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jde o aktualizaci stávající strategie řešení degradace půdy a zachování půdních zdrojů („neutrality z hlediska degradace půdy“). Cílem je: chránit úrodnost půdy, omezit erozi a zakrytí půdy, zvýšit v půdě podíl organické hmotym, zjistit, které lokality jsou kontaminovány, obnovit degradované půdy a definovat, co v případě půd představuje „dobrý ekologický stav“.

Dokument ke stažení:

EU 50_21 EK Zdravá půda - nová strategie EU pro půdy

Dne 31. března 2021 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny 2 nové vyhlášky: vyhláška č. 140/2021, o energetickém auditu, a vyhláška č. 141/2021, o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie. Obě vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2021 a nahrazují vyhlášku č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb.

Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu

Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu (dále jen „vyhláška o energetickém auditu“) reaguje na změnu dosavadního přístupu k energetickým auditům, která byla ukotvena zákonem č. 3/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Změna spočívá v tom, že se postup provádění energetického auditu přibližuje k obecně platnému standardu, konkrétně normě ČSN ISO 50002 – „Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití“ (dále jen „norma“). Vyhláška o energetickém auditu nově pouze specifikuje požadavky na obsah zprávy o provedeném energetickém auditu (dále jen „zpráva“), nikoli na celý proces, jako dosud.

Obsah zprávy je nově oproti předchozí právní úpravě upraven s cílem přiblížit její obsah potřebám zadavatele energetického auditu. Zadavatel již z úvodních stran zprávy zjistí, jaké příležitosti snížení spotřeby energie a nákladů na energie mu z provedeného energetického auditu vyplývají, a to v rámci souhrnu energetického auditu. Souhrn obsahuje soubor příležitostí  ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství, které jsou relevantní z technického, ekonomického a ekologického hlediska. Oproti předchozí právní úpravě jsou redukovány požadavky na ekologické hodnocení, které je omezeno pouze na hodnocení dopadu opatření na emise CO2. V oblasti ekonomického hodnocení došlo ke zpřesnění stanovených postupů. V souladu s normou je  do hodnocení spotřeby energie zahrnuta i doprava, která až doposud nebyla v energetických auditech hodnocena.

Novým prvkem zprávy je v souladu s požadavky normy požadavek na uvedení plánu energetického auditu, ve kterém si energetický specialista dohodne se zadavatelem podrobnosti zpracování energetického auditu, např. rozsah energetického auditu z hlediska jeho podrobností, specifikaci ucelených částí energetického hospodářství a stanovení pracovního týmu zhotovitele. Vzhledem k tomu, že uvedená technická norma přesně nespecifikuje obsah plánu energetického auditu, jsou tyto požadavky specifikovány přímo ve vyhlášce o energetickém auditu.

Přílohy vyhlášky o energetickém auditu jsou koncipovány tak, aby bylo možné zohlednit specifičnost každého energetického auditu, různou míru detailu jeho provádění a velikost energetického hospodářství, tzn., aby energetický specialista uváděl pouze relevantní, z pohledu provádění energetického auditu, potřebné informace. Celkově by nová právní úprava měla přiblížit energetický audit praktickým potřebám zadavatelů a zároveň by měla umožnit energetickým specialistům určitý stupeň volnosti, jak při jeho provádění dle individuálních požadavků zadavatele a energetického hospodářství, tak při zpracování zprávy.

Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie

Hlavní změny v oblasti zpracování energetických posudků, které přináší vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie (dále jen „vyhláška o energetickém posudku“), jsou legislativně technického charakteru. Spočívají zejména v aktualizaci odkazů na zákonnou úpravu, tj. konkrétně na § 9a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Z věcného pohledu pak došlo k zavedení specifikace, jakým způsobem zpracovat nový typ energetického posudku pro posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. U ostatních typů energetických posudků jsou zachovány stávající postupy a formy zaznamenávaní výstupů/doporučení energetických posudků (evidenční listy, ekologické a ekonomické hodnocení).

Obě vyhlášky naleznete zde.

Profesní organizace lesnicko-dřevařského sektoru si uvědomují složitou situaci související s covidovou pandemií a jejími dopady. Považují však za nezbytné upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament České republiky na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém. Signatáři Lesnické výzvy II. poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018-2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Odhad dopadů kůrovcové kalamity se blíží ke 100 miliardám korun. Lesy potřebují výraznější pomoc Profesní organizace lesnicko-dřevařského sektoru si uvědomují složitou situaci související s covidovou pandemií a jejími dopady. Považují však za nezbytné upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament České republiky na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém. Signatáři Lesnické výzvy II. poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018-2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Signatáři Lesnické výzvy II. pozitivně hodnotí spuštění podpory ve formě Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích v roce 2019, která umožnila vlastníkům lesů přežít drastický propad cen dříví na trhu, pokračovat v likvidaci následků největší kalamity v novodobé historii a obnovovat poškozené lesy.

Kvalifikovaný odhad ekonomických dopadů kůrovcové kalamity na lesní hospodářství v ČR za období 2018-2020, který uveřejnil CZECH FOREST think tank, činí celkem 98,8 miliard korun; jedná se přitom o ztráty způsobené zejména propadem cen dříví a předčasným smýcením napadených porostů. V uvedeném období bylo kůrovcem napadeno zhruba 85 mil. m3, což je téměř dvojnásobek celkové průměrné předkalamitní těžby. Aktuální odhad plochy k zalesnění činí 110 tis. hektarů.

Také podle vyjádření odborníků ze SVOL bude objem nahodilé (kalamitní) těžby za rok 2020 minimálně srovnatelný s rokem s rokem 2019. Jen u nestátních vlastníků lesů (48 % výměry všech lesů v republice) je odhadována výše nahodilé těžby za rok 2020 na 14,6 miliónů kubíků. Byť roční úhrn srážek v loňském roce činil 111 % oproti dlouhodobému normálu (1981-2020), kůrovcovou kalamitu obřích rozměrů nedokázal zastavit, pouze přispěl k jejímu tlumení. Tomu odpovídají i výsledky interního šetření SVOL, kde bylo zaznamenáno navýšení jehličnaté těžby mezi roky 2019 a 2020 ve výši 9 %.

Pro řešení akutních dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 považují signatáři Lesnické výzvy II. za zcela zásadní pokračování Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích ve výši, která bude korespondovat se škodami, které v lesích vznikají. Podle provedených analýz dosáhly ekonomické dopady kalamity v roce 2020 částky 44 miliard korun.

Odpovídající podpora umožní podle signatářů Lesnické výzvy II. nevzdat boj s kalamitou a uchránit maximum lesů, obnovit vzniklé kalamitní plochy a nastartovat celospolečensky prospěšné funkce lesů, včas vytěžit suché porosty ohrožující bezpečnost návštěvníků a zabránit celospolečenským škodám v řádově vyšší hodnotě, než je dosavadní úroveň podpory.

Signatáři Lesnické výzvy II. reprezentují vlastníky nebo správce více než 75 % rozlohy českých lesů. Výzvu dále podporují významné lesnické společnosti, subjekty zastupující více než polovinu kapacit v oblasti těžby dříví a pěstebních činnosti a většinu kapacit zpracování dříví v ČR. Podporovatelem Lesnické výzvy II. je nejpočetnější odborová organizace i největší lesnická stavovská organizace, lesnické školy a další profesní organizace s vazbou na lesy a lesnictví.

Dokument ke stažení:

Lesnické výzvy II.

Evropská komise dnes zveřejnila první výzvy k podávání návrhů projektů v rámci nástroje EIC Accelerator, a to necelý měsíc poté, co oznámila zahájení fungování Evropské inovační rady (EIC). Nástroj se zaměřuje hlavně na podporu start-upů a malých a středních podniků, které mají velký růstový a dopadový potenciál. Celkem budou financovány projekty za 1 mld. euro, přičemž 495 milionů euro je vyčleněno na inovace, které souvisí s plněním cílů Zelené dohody pro Evropu a s digitálními a zdravotnickými technologiemi. Více ZDE

CENIA, česká informační agentura životního prostředí provozuje Integrovaný systém ohlašovacích povinností ISPOP. ISPOP přijímá a zpracovává vybraná hlášení (tzv. ohlašovací povinnosti) z oblasti životního prostředí v elektronické podobě a zajišťuje jejich další distribuci příslušným institucím veřejné správy. Účelem sběru dat prostřednictvím hlášení je získat informace potřebné pro ochranu a zlepšování kvality životního prostředí.

V ohlašovacím období 2021, které skončilo 31.3.2021, bylo za 24 ohlašovacích povinností (agendy odpadů, vody, ovzduší, obalů a IRZ) do systému ISPOP doručeno více než 157 tisíc hlášení (157952), z toho bylo více než 98% hlášení validních (zpracovatelných systémem ISPOP). Nejobjemnější ohlašovací povinností bylo opět podání Hlášení o produkci a nakládání s odpady (F_ODP_PROD) – k ohlašovacímu termínu 15. 2.2021 bylo do ISPOP podáno hlášení za téměř 90 tisíc provozoven (89742).

Prostřednictvím oddělení správy informačních systémů zajišťovala CENIA jak písemnou podporu přes systém EnviHELP, tak telefonickou podporu na lince 281 228 080. Z celkového počtu 2113 písemných dotazů, které do EnviHELP dorazily, se jich více než 1600 (1613) týkalo problematiky ISPOP. Z tohoto počtu bylo 64% dotazů vyřešeno do hodiny od zaslání, 89% dotazů bylo vyřešeno ten den, kdy byl dotaz zaslán. Na lince technické podpory (call centrum) bylo vyřízeno více než 1500 hovorů (1509) a obsluhovalo jej v době ohlašovacích termínů až 5 operátorů.

Za celé ohlašovací období byl systém ISPOP dostupný bez výpadku s výjimkou doby plánovaných odstávek a 2 krátkých úseků (v řádu minut) v době ohlašovacích termínů, kdy bylo omezeno stahování formulářů z důvodu velkého vytížení serverů, které zajišťují tuto funkčnost.

Děkujeme všem uživatelům za snahu a trpělivost při využívání systému ISPOP, a za ochotu podílet se na elektronickém sběru dat v oblasti životního prostředí, které přispívá k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí.

 

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) po pěti letech mění model fungování: od převážně konzultační činnosti a zakázek pro municipality či firmy se posouvá k tematickým programům. Pilotní program INCIEN se věnuje problematice cirkulárního zadávání. Tento a další programy bude INCIEN rozvíjet jako think-tank ve spolupráci s partnery z řad soukromých firem i veřejných institucí. Do dalších let si INCIEN klade za cíl nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice.

„Téma cirkulární ekonomiky se nám od roku 2015 dařilo vnášet do veřejného prostoru. Stále však narážíme na to, že celková míra porozumění tématu u nás zůstává nízká. Významní aktéři navíc často nemají dostatek komplexních znalostí či zkušeností pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky v praxi. Naší ambicí pro další období je proto cílit na systémovou změnu. Za tímto účelem se nově orientujeme na spolupráci s takovými hráči, kteří jsou ochotni společně s námi aktivně rozvíjet téma cirkulární ekonomiky do potřebné hloubky, prosazovat jej jako jednu z priorit pro Českou republiku a stát se důležitými partnery think-tanku INCIEN,“ vysvětluje ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.

• INCIEN se po šesti letech transformuje v think-tank, jehož misí bude nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v ČR.
• V rámci partnerské spolupráce INCIEN spouští dlouhodobé programy, první z nich se zaměřuje na cirkulární zadávání. Změna v této oblasti může přinést významný pákový efekt.

Cirkulární zadávání má pomoct odpovědným firmám

Pilotní partnerský program INCIEN se věnuje cirkulárnímu zadávání, a to jak pro veřejnou, tak pro soukromou sféru. Nejprve se program zaměří na veřejné zakázky, ty totiž mají nezanedbatelný podíl v každé ekonomice. V zemích OECD jde v průměru o 12 % HDP, v ČR jejich hodnota přesahuje 660 miliard korun ročně. Férová a transparentní změna ve způsobu vypisování a vyhodnocování veřejných zakázek tak může přinést významný pákový efekt.

„Veřejné zakázky musejí být podle zákona od 1. ledna 2021 sociálně i environmentálně odpovědné, pokud je to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Je tedy nutné zohledňovat související širší společenské, ekonomické a environmentální aspekty. Díky nové legislativě u nás odpovědné veřejné zadávání v poslední době posiluje, pořád však jde o okrajové téma, se kterým si zadavatelé neumějí moc dobře poradit. To chceme změnit,“ říká manažerka programu Dagmar Milerová Prášková.

Hlavním partnerem programu se stala Nadace Komerční banky Jistota. „V souladu s naší novou strategií a ve spolupráci s INCIEN chceme usilovat o to, aby ze zohledňování cirkularity ve veřejných i soukromých zakázkách těžily firmy, jejichž podnikání je odpovědné a šetrné k životnímu prostředí. Věříme, že program může v současné situaci prospět obnově české ekonomiky a pomoct těm podnikům, které si to nejvíce zaslouží,“ zdůrazňuje Tomáš Doležal, předseda správní rady Nadace Komerční banky Jistota.

Cíle programu pro letošní rok

INCIEN si nyní dává za úkol připravit metodologii pro začlenění principů cirkulární ekonomiky do veřejného zadávání a soukromých nákupů v české i anglické verzi, propagovat příklady dobré praxe, vnášet téma do pracovních skupin na ministerstvech a exportovat získané know-how na Slovensko za pomoci sesterské organizace INCIEN SK.

„Paralelně s tím budujeme neformální platformu, jež bude téma veřejného zadávání prosazovat i po skončení programu. Tato platforma získala podobu memoranda cirkulárního zadávání, které již podepsalo 20 signatářů ze soukromého, veřejného i neziskového sektoru. Naším záměrem je získat pro podpis memoranda zástupce alespoň 50 společností. Zcela neformální charakter této skupiny představuje způsob, jak být v kontaktu s INCIEN a s dalšími inovativně smýšlejícími podniky či institucemi,“ uzavírá Dagmar Milerová Prášková.

­O Institutu cirkulární ekonomiky

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.

Mnohem víc ale pandemie zatápí českým průmyslníkům. Jen to není na první pohled vidět. Jak potvrdili v rozhovorech pro SZ Byznys ředitelé a vlastníci mnoha výrobních firem, potýkají se s enormním zdražováním materiálů i růstem cen kontejnerové přepravy. Ceny námořní přepravy z Asie letos narostly minimálně třikrát na zhruba 12 tisíc dolarů. A na burzách dramaticky rostou ceny materiálů. Železo až o 70 procent, umělé hmoty na dvojnásobek, zdražuje i sklo a další zdroje. Více ZDE

I když je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek, které však mohou být pro vodní organismy a ekosystémy velice nebezpečné. V nové dotační výzvě „Trondheim“ z Norských fondů má Státní fond životního prostředí připraveno 94 milionů korun na inovativní opatření, jejichž výsledkem budou nové technologie pro čisté povrchové vody bez toxických zbytků léčiv.

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat z prostředků dotačního programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu Norských fondů částku až 26 milionů korun a pokrýt tak 90 procent způsobilých nákladů na svůj projekt. Příjem žádostí o dotaci odstartuje 8. dubna 2021.

„Problematika znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek různého typu, tzv. mikropolutanty, je vážným tématem. Jelikož tyto látky nepodléhají tak snadno biologickému rozkladu, dochází k jejich nežádoucímu hromadění ve vodě, půdě i v tělech živých organismů. I metabolity, které vznikají při rozkladu mikropolutantů, jsou mnohdy velmi toxické. Proto jsme se na tento typ znečištění rozhodli zaměřit v rámci podpory z Norských fondů. Náš program je jedním z prvních finančních nástrojů, které se zaměřují na hledání a podporu konkrétních opatření ke snižování tohoto typu znečištění“, představuje téma výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.

Finanční podporu budou moci získat pilotní projekty, které se konkrétně zaměří na instalaci pokročilých technologií čistění odpadních vod umožňující redukci zbytků léčiv a jejich metabolitů, a to jak přímo u významných zdrojů, tak i na komunálních čistírnách odpadních vod. Mezi významné zdroje tohoto znečištění se řadí například zdravotnická zařízení či domovy pro seniory. Podporovány budou rovněž aktivity zaměřené na využití přírodních a přírodě blízkých procesů, jakými jsou například kořenové čistírny či umělé mokřady, které rovněž vedou k prokazatelnému snížení tohoto typu znečištění.

Dotační výzva Trondheim je vyhlášena jako dvoukolová. Žadatelé v prvním kole předkládají k posouzení pouze projektové záměry se základními informacemi o zamýšleném projektu: „K hodnocení projektového záměru bude vytvořena Expertní komise složená ze zástupců interních i externích odborníků v oblasti ochrany vod. Ti posoudí, zda je vhodné navrhovaný projekt zařadit k financování do dotačního programu. Úspěšní žadatelé budou vyzváni k dopracování projektového záměru, finanční podpora může činit od 5,2 do 26 milionů korun,“ vysvětluje mechanismus hodnocení dvoukolové výzvy Petr Valdman.

Žadatelé mohou své projektové záměry předkládat prostřednictvím Agendového informačního systému AIS SFŽP ČR a to od 8. dubna do 11. června 2021. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Další informace:

Dokumenty k výzvě Detail výzvyna stránkách SFŽP ČR.

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky:

Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR za rok 2019.

Hodnoty emisního faktoru CO2 elektřiny vypočítané na základě této metodiky, nejsou totožné s hodnotami uvedenými ve vyhlášce č. 480/2000, o energetickém auditu a energetickém posudku, kde jsou hodnoty emisního faktoru CO2 stanovovány k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahují se na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů. Tato vyhláška bude v roce 2021 nahrazena dvěma vyhláškami, vyhláškou o energetickém auditu a vyhláškou o energetickém posudku.

Níže uvedená data mohou sloužit výhradně pro informativní účely, např. umožňují sledovat reálnou uhlíkovou stopu podniků odebírajících elektřinu z veřejné sítě, nebo např. pro prodejce elektřiny, kteří ji nakupují na volném trhu.

*předběžná hodnota