Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vás zve na druhý ročník certifikovaného kurzu celoživotního vzdělávání Sustainability management, který startuje v září 2022. Kurz Sustainability management je určen zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.

Náplň kurzu celoživotního vzdělávání Sustainability management je zaměřená jak na průřezová témata a politiky podporující udržitelný rozvoj, tak na témata týkající se jednotlivých cílů udržitelného rozvoje. Kurz přinese účastníkům nejnovější informace a poznatky z oblasti udržitelného rozvoje a rovněž poukáže na nové příležitosti a souvislosti udržitelného podnikání.

Cílem kurzu je podat aktuální informace a znalosti o tématech týkajících se udržitelného rozvoje a možnostech jeho implementace do činnosti organizací. Nabyté znalosti mají napomoct účastníkům navrhnout a integrovat interní firemní strategie, hodnoty a zásady s cílem zajištění odpovědného chování ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, tedy environmentálním, sociálním a ekonomickém.

Na kurz je možné se přihlásit na stránkách kurzu ZDE.

Mohlo by vás zajímat:

VŠCHT Praha otevírá již 5. ročník kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství

 

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k Energetické účinnosti – požadavky na ekodesign vysavačů. V roce 2013 přijala EU opatření týkající se ekodesignu vysavačů, která stanoví minimální požadavky na energetickou účinnost. Spotřebitelům to přineslo významné úspory energie. Tato iniciativa přezkoumá tato opatření s ohledem na technický pokrok a posoudí, zda: zahrnovat vysavače napájené bateriemi a robotické vysavače, a stanovit požadavky na materiály a životnost vysavačů.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k Fluorovaným skleníkovým plynům. Fluorované plyny (tzv. F-plyny) jsou skleníkové plyny vypouštěné člověkem, používané v různých výrobcích a zařízeních (např. chladničkách, klimatizacích). Jejich emise nežádoucím způsobem přispívají k oteplování klimatu. V roce 2014 přijala EU pravidla, která mají emise fluorovaných skleníkových plynů výrazně snížit. V rámci této iniciativy se tato pravidla přezkoumají a aktualizují s ohledem na: Zelenou dohodu pro Evropu a právní rámec pro klima, aktuální mezinárodní závazky týkající se hydrofluoruhlovodíků (Montrealský protokol) a dosažený pokrok a získané poznatky.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k evropskému registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Registr obsahuje klíčové údaje o znečišťujících látkách vypouštěných průmyslovými zařízeními v Evropě. Komise byla pověřena revizí pravidel EU pro řešení problematiky znečištění z velkých průmyslových zařízení. Cílem této iniciativy je: zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, podpořit revizi úzce souvisejících právních předpisů týkajících se průmyslových emisí,    přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu týkajících se nulového znečištění, klimatické neutrality, biologické rozmanitosti a čistšího a oběhovějšího hospodářství
 

Dokument ke stažení:

• EU 89_22 EK Požadavky na ekodesign vysavačů

• EU 87_22 EK Návrh nařízení - COM(2022)150

• EU 87_22 EK Příloha - COM(2022)150

• EU 87_22 EK Souhrn posouzení dopadů

Návrh zákona byl zpracován v reakci na kritickou situaci na trhu s elektřinou a plynem. Cílem navrhované úpravy je reagovat na růst cen energií zavedením vhodného opatření na zmírnění dopadů rostoucích cen elektřiny a plynu. Novela zavádí nový právní institut, kterým je příspěvek na úsporný tarif. Řešení současné energetické krize formou sociální pomoci, jako je například příspěvek na bydlení, který cílí hlavně na sociálně slabé, není v tuto chvíli dostatečné. Navrhuje se proto, aby existoval mechanismus, který umožní státu prostřednictvím energetického zákona konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu zákazníkům snížit.

Dokument ke stažení:

• materiál

• platné znění

• předkládací zpráva

• důvodová zpráva

Geotermální energie je plnohodnotným zdrojem schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek během pěti let nahrazovat zemní plyn a uhlí využívané v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení. Může se tak stát významným a někde dokonce dominantním zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech.

Z pohledu nejrychleji naplnitelného tržního potenciálu je zcela jednoznačně nejperspektivnější technologie mělké geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z pohledu technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké GTE.

Takové jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie ​​Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit? [1]. Studie shrnuje geotermální potenciál a rámcové podmínky jeho využití v ČR a rozpracovává čtyři možnosti pětiletého rozvoje sektoru do roku 2027. Autoři zároveň představili pět akčních bodů (viz níže).

Studie se zaměřuje na tzv. komerční využití geotermální energie a nezabývá se jejím využíváním pro individuální potřeby jednotlivých domácností.

„Toto je další podklad pro projekt předsedy vlády Petra Fialy, jak se do pěti let zbavit závislosti na ruském plynu, o němž hovořil premiér ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci. Již několik měsíců spolupracujeme se státní správou na zjednodušování povolovacích procesů obnovitelných zdrojů energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Komora OZE nedávno představila předpověď pětileté energetické proměny Česka. Zástupci předpověděli, že pokud se vládě Petra Fialy podaří nastartovat pětiletý projekt, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, tak do pěti let klesne spotřeba ruského plynu v ČR o 10 až 20 %. Zároveň:

• nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.

• Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.

• Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji.

• Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.

• Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.

„Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit její rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní, bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii, uvedl Antonín Tym, člen předsednictva  České geotermální asociace, který přípravu studie vedl.

„Významným aspektem mělké geotermální energie je pak také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste a podle některých odhadů již v roce 2050 by měla spotřebovaná energie na chlazení převýšit spotřebu energie na vytápění,” dodal Tym.

„Geotermální energie je plnohodnotným zdroje schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek nahrazovat v poměrně velkém rozsahu fosilní zdroje využívané pro vytápění v České republice. S ohledem na zcela mimořádnou situaci a energetickou krizi je však třeba rozvoj tohoto sektoru významně akcelerovat tak, aby byl schopen pokrýt plánovaný útlum uhelných a zejména neplánovaný útlum plynových zdrojů v sektoru teplárenství, a to v mnohem kratší době a výrazně větším rozsahu instalovaného výkonu. Takto zásadní transformace však musí být podle našeho názoru koordinována na úrovni státu,” uvedl Radek Červín, předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel.

Náhrada fosilních paliv

Potenciál geotermální energetiky se v Česku pohybuje na úrovni evropského průměru. To v praxi znamená, že je dostatečný, aby z významné části nahradil fosilní paliva využívaná pro vytápění, resp. chlazení, a představuje tak velkou příležitost pro český energetický sektor. Na druhou stranu existuje celá řada bariér, administrativních, legislativních i technických, jež je třeba v co nejkratší době vyřešit, aby bylo možné tento potenciál reálně využít a zvýšit soběstačnost české energetiky a urychlit její dekarbonizaci. Některé změny lze přitom udělat velmi rychle, jiné budou vyžadovat změnu zákonů, ale začít se musí prakticky hned.

Nejprogresivnější scénář, nazvaný strategický, předpokládá, že i s využitím zahraničních zkušeností si státní správa dobře uvědomí roli, kterou může geotermální energie zaujmout v náhradě fosilních paliv v teplárenství. Pro jeho naplnění autoři identifikovali 5 klíčových úkolů. Stát by podle studie měl:

• legislativně na zákonné úrovni definovat v rámci obecné definice výstavbu obnovitelných zdrojů jako veřejný zájem,

• prohlásit geotermální zdroje za strategické zdroje pro oblast teplárenství a ve spolupráci s průmyslem masivně podpořit rozvoj těchto zdrojů tak, aby došlo k maximálnímu využití tržního potenciálu zejm. mělké a střední geotermie.

• zrychlit přípravu a přijetí potřebné legislativy a finančních pobídek pro komerční projekty mělké a střední geotermie (investiční a provozní podpora tepla z GTE),

• stanovit závazné cíle podílu GTE na dodávkách tepla do r. 2030, podobně jako např. v Německu

• vytvořit stabilní systém podpory výzkumu a vývoje a pilotní projekty v oblasti střední a hlubinné geotermie s cílem rutinně využívat tyto zdroje jako strategické zdroje např. pro vytápění velkých aglomerací či pro komerční odběratele.

Stabilně rostoucí poptávka následně povede k navyšování kapacit vrtných souprav, zrychlení a zkvalitnění realizací díky rostoucímu know-how a podpůrnému servisu a ČR se stane jedním z evropských lídrů v oblasti využívání mělké GTE a také střední GTE zejm. v hloubkách nad 500 metrů. Dosažené výsledky shrnuje tabulka:

Studii vytvořil autorský kolektiv složený z vědců - geologů, expertů Geotermální asociace, Asociace pro využívání tepelných čerpadel, České geologické služby, Geofyzikálního ústavu AV ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie.

Autoři její návrh v pondělí diskutovali se zástupci státní správy, samospráv a dnes představili novinářům. Studie je jedním z výstupů projektu analyzujícího potenciál geotermální energie v ČR. V rámci tohoto projektu vznikly především mapy potenciálu geotermální energie. Zpracování stovek hlubinných vrtů, modelování podzemních podmínek a příprava dalších podkladů trvaly 3 roky. Projekt podpořila Technologická agentura ČR v rámci programu THÉTA celkovou částkou Kč 6,6 milionu Kč. Autoři studii dokončí během června s využitím připomínek, které získali při jednáních.

S rozvojem využívání energie Země pomůže nová webová aplikace

Tým vědců před měsícem dokončil výzkum lokalit vhodných pro rozvoj geotermální energie v ČR a představil unikátní webovou mapovou aplikaci www.geology.cz/teplozeme. Ta pomůže samosprávám a investorům určit oblasti vhodné pro využití geotermální energie, její potenciál v daném místě a možná rizika střetů zájmů.

Zdroje:

[1] Studie ​​Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit? je dostupná on-line. Jde o prefinální verzi, konečná verze bude k dispozici koncem června po zapracování podnětů z debaty se státní správou.

Poslanci Národnej rady Slovenskej republiky schválili reformu stavebného odpadu, ktorá pomôže životnému prostrediu, zvýši mieru recyklácie stavebných materiálov pred skončením na skládkach, podporí obehové hospodárstvo a ušetrí peniaze stavebníkov. Reforma je súčasťou novely zákona o odpadoch z dielne ministerstva životného prostredia a je jedným z míľnikov Plánu obnovy a odolnosti SR. Nové povinnosti recyklácie sa dotknú iba stavieb nad 300 m2 zastavanej plochy, bežné rekonštrukcie domov to neovplyvní. Reformu schválilo 80 poslancov parlamentu, účinnosť nadobudne 30. júna 2022.

Slovensko dlhé roky patrilo v recyklácii stavebných odpadov k najhorším v rámci EÚ. V roku 2020 sa uložilo na skládky odpadov 620 tisíc ton stavebných odpadov. Stavebný odpad je pritom zdrojom cenných surovín, ktoré sa môžu byť opätovne využiť. Podľa ministra životného prostredia Jána Budaja je nemysliteľné, aby v 21. storočí bolo výhodnejšie skládkovanie stavebných materiálov ako betón, tehly, drevo, alebo tiež kamenivo, či zemina, než ich recyklácia a opätovné využitie. „Na Slovensku máme kapacity na spracovanie stavebných materiálov. Je to cesta, ako zaviesť obehové hospodárstvo, šetriť zdroje a emisie potrebné pri ich výrobe a v konečnom dôsledku aj peniaze stavebníkov,“ zdôraznil minister Budaj.

Reforma stavebného odpadu pozostáva z 3 dôležitých legislatívnych zmien: novely zákona o odpadoch, ktorú dnes schválil parlament, nariadením vlády z 8. júna, ktorým sa upravujú sadzby poplatkov za ukladanie odpadov na skládkach, a vykonávacej vyhlášky o stavebných odpadoch a odpadoch z demolácií.

Reforma zavádza „selektívnu demoláciu“, ktorá znižuje náklady, súvisiace s odstránením stavebného odpadu oproti doterajšiemu skládkovaniu. Ako príklad minister Budaj uviedol stavbu, na ktorej vznikne selektívnou demoláciou 14 ton odpadov (10 ton betónu, 3 tony tehly a 1 tona odpadu ako škridly, obklady, dlaždice). Selektívnou demoláciou bude stavebník recyklovať až 70 % materiálu stavby, za recykláciu stavebného odpadu zaplatí v tomto prípade v priemere 170 eur. V prípade, že stavebník odvezie stavebný odpad na skládku, zaplatí 350 eur od 1. júla 2022, keď nadobudne účinnosť nariadenie vlády, ktorým sa upravujú sadzby poplatkov za ukladanie odpadov na skládkach, pričom konečný poplatok za skládkovanie môže dosiahnuť aj 1800 eur po zohľadnení cien prevádzkovateľov skládok. „Selektívna demolácia zníži náklady na odstránenie stavebných odpadov aj desaťnásobne,“ podčiarkol minister Budaj.

Ďalšou povinnosťou, ktorá vyplýva z novely zákona o odpadoch, je zriadenie miesta na triedenie stavebného odpadu a následná povinná systematická kontrola. Spoločnosti, ktoré vykonávajú selektívnu demoláciu, musia zabezpečiť špeciálne kontajnery na jednotlivé typy odpadov priamo na demolovanej stavbe, následne aj odvoz vytriedených zložiek odpadu zo stavby. Taktiež sa zavádza povinnosť ohlásiť začiatok a ukončenie demolačných prác. Týmito opatreniami sa umožní rozvoj trhu spracovateľov odpadu, ale aj výrobkov, vyrábaných z pôvodne odpadových materiálov.

Bežné rekonštrukčné práce v domácnostiach reforma neovplyvní. Pri takejto rekonštrukcii ide o drobný stavebný odpad. Za drobný stavebný odpad občan buď zaplatí za konkrétne množstvo vyprodukovaného drobného stavebného odpadu, alebo tento poplatok je súčasťou miestneho poplatku za komunálny odpad. Každá samospráva si podrobnosti upravuje vo vlastnom všeobecne záväznom nariadení.

Mikroskopické plastové částečky se postupně uvolňují ze všech umělohmotných materiálů už jen tím, že je používáme. Příkladem je i nejnovější nález z Antarktidy, kde novozélandští vědci našli hlavně umělá vlákna. „Pocházejí z pevniny, pravděpodobně z oblečení. Přenášejí se vzduchem na velkou vzdálenost, pak byly srážkami sraženy na zem,“ vysvětluje Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Více ZDE

V roce 2021 provedla ČIŽP celkem 11231 kontrol a vydala 1690 pravomocných rozhodnutí, z toho 1673 rozhodnutí o pokutě. V porovnání s rokem 2020 došlo k poklesu celkového počtu kontrol (-553) a snížení počtu vydaných pravomocných rozhodnutí o pokutě (-368). Důvodem poklesu byla opatření přijatá v souvislosti s epidemií onemocnění covid-19 a nižší počet inspektorů oproti předchozímu roku. Celkový počet inspektorů ČIŽP v roce 2021 byl 396. Na jednoho inspektora tedy připadlo v průměru cca 28 kontrol. ČIŽP v roce 2021 vydala celkem 5921 stanovisek a vyjádření, z toho bylo 742 stanovisek a vyjádření k procesu EIA. Výroční zpráva ke stažení ZDE

Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost nebo posílení obranných kapacit a kybernetická bezpečnost budou prioritami České republiky při předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane v druhé polovině roku. Mezi pět hlavních témat patří také strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Více ZDE

Materiál je předkládán z důvodu, že je třeba nahradit stávající nařízení vlády č. 232/2015 Sb. novým prováděcím předpisem, který bude v souladu se zákonem. Dále je potřeba provést úpravy na základě praktických zkušeností a poznatků z dosavadní aplikace nařízení č. 232/2015 Sb., zejména s cílem: zpřesnit nároky na obsah státní energetické koncepce a definice podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o jejím uplatňování a zvýšit jejich srozumitelnost,  sladit soubor ukazatelů státní energetické koncepce s reálnou dostupností údajů pro jejich určení a sledování, zjednodušit požadavky na obsah územní energetické koncepce v oblasti energetického modelování o části se sporným přínosem a zlepšit logiku a zvýšit přehlednost požadavků na obsah územní energetické koncepce.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Předkládací zpráva
• RIA

Účelem dokumentu je podrobněji rozpracovat možnosti postupu provozovatelů a povolujících orgánů při implementaci závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Jedná se o postup v případech, kdy se uplatní ustanovení § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci . Tímto se doplňuje materiál k metodickému dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení. Více ZDE

Klimatická žaloba uspěla. Městský soud v Praze rozhodl, že česká ministerstva zasahují do práv žalobců, protože nesnižují emise skleníkových plynů a tím přispívají ke klimatické změně. Úřady podle rozhodnutí nesmějí v porušování práv žalobců dále pokračovat. Více ZDE
 

Náhradou za ruský zemí plyn by mohl být biometan vyrobený z bioodpadu. Dosavadní pokusy ale zatím nebyly ekonomicky příliš výhodné, protože u nás neexistují dotační programy. Dneska už je cena zemního plynu ale tak vysoká, že úprava bioplynových stanic na výrobu biometanu se vyplatí i bez dotací. Zároveň existuje zajímavá česká patentovaná technologie, která se teď ale nikde nevyužívá. Více ZDE

Česká informační agentura životního prostředí hledá v současné době perspektivní kandidátku/ta na pozici Specialistka/ta IPPC. Pracovní náplní bude příprava a zpracování vyjádření k žádostem o vydání/změnu integrovaného povolení, hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik v oblasti chemického průmyslu a řešení problematiky technické ochrany životního prostředí. Více ZDE

Cílem návrhu je racionalizace přístupu ochrany veřejného zdraví před hlukem, a to v tom smyslu, aby byl zachován rozvoj veřejné infrastruktury se zásadou dodržování ochrany veřejného zdraví před hlukem. Změny se týkají zejména oblasti hluku z dopravy, tj. hluku z pozemních komunikací a drah. Současná právní úprava je nyní překonaná a způsobuje paradoxní stavy. Z dočasných – přechodných – institutů se staly rigidní mechanismy, které prakticky nezajišťují ochranu veřejného zdraví před hlukem, nadto způsobují komplikace v projektovém plánování a dalším rozvoji dopravní infrastruktury.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

Ekodesign a udržitelné výrobky se stávají normou. Evropská unie prochází revizemi a upravujícími opatřeními, která mají vést k udržitelnějšímu fungování celého systému a menší závislosti Evropy na externích zdrojích. To také stojí v prvním novém legislativním balíčku Evropské unie zaměřeném na cirkulární ekonomiku, který spatřil světlo světa v březnu tohoto roku. Tzv. balíček udržitelných produktů je totiž absolutní „game changer”. Novinky v opatřeních Evropské unie poprvé komplexně představil Český cirkulární hotspot, a to v rámci svého prvního diskuzního online setkání se členy – Hotspot Talks – s názvem Udržitelná výrobková politika. Více ZDE

Nenechte si ujít dne 23. 6. 2022 webinář, který se zaměří na praktickou část nového balíčku EU k cirkulární ekonomice a na možné příležitosti pro české firmy. Registrace probíhá zde: https://bit.ly/3NkdHqa.

Mohlo by vás zajímat:

Niedermayer (TOP 09): Konečně schváleno. 10 let boje za jednotné nabíječky

Tvrzení, že každý kluk chtěl být popelářem, je poněkud přitažené za vlasy. Historie svozu komunálního odpadu je však zajímavá. Například první tzv. kukavozy se začaly v Československu používat na samém počátku třicátých let, a to v obvodu Velké Prahy. Více ZDE