Nové nařízení Komise (EU) 2021/1199, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), se týká polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v granulích nebo mulčích.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/1199 ze dne 20. července 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v granulích nebo mulčích používaných jako výplňový materiál na hřištích s umělým trávníkem nebo v sypké formě na hřištích nebo sportovištích.

Nařízení vstoupí v platnost v srpnu 2021.

Ve sloupci 2 položky 50 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se doplňují nové odstavce 9 až 14. Granule nebo mulče se od 10.  srpna 2022 nesmějí uvádět na trh k použití ani používat jako výplňový materiál na hřištích s umělým trávníkem nebo v sypké formě na hřištích nebo sportovištích, pokud obsahují více než 20 mg/kg (0,002 % hmotnostních) součtu všech uvedených PAU. Granule nebo mulče používané jako výplňový materiál ke dni 9. srpna 2022 mohou zůstat na místě a být tam nadále používány k témuž účelu.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2021/1199

• Nařízení Komise (EU) 2021/1199 - ENG

Na stránkách agentury ECHA jsou v registru záměrů na omezení látek nově uvedeny per- a polyfluoroalkylované látky (PFAS) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (zveřejněno ECHA 21. 7. 2021).

Německo, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Dánsko předložily 15. 7. 2021 záměr omezit výrobu, uvádění na trh a používání per- a polyfluoroalkylovaných látek (PFAS) (EC/CAS -). Návrh na omezení těchto látek by měl být k dispozici do 15. 7. 2022.

Uvedené země zahájily průzkum o PFAS a jejich alternativ a zjišťují pro připravované omezení další informace. Termín pro podání připomínek je 19. září 2021.

Na internetových stránkách ECHA je k dispozici závěrečný dokument analýzy možností regulačního řízení (RMOA).

ECHA předložila záměr omezit uvádění na trh a používání látek obsahujících polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v hliněných terčích pro střelbu (EC 266-028-2, CAS 65996-93-2), předložení návrhu 1. října 2021.

ECHA rovněž předložila návrh na omezení uvádění na trh nebo používání 2,4-dinitrotoluenu (EC 204-450-0, CAS 121-14-2) jako látky v předmětech určených pro širokou veřejnost nebo pro profesionální použití v koncentracích vyšších než 0,1 %.

Návrh, který nejprve vyhodnotí vědecké výbory pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC), bude předmětem konzultace, která bude zahájena po dohodě výborů, že je návrh v souladu s požadavky nařízení REACH. Současně k tomuto omezení bude na internetových stránkách ECHA zveřejněna dokumentace dle přílohy XV.

Další informace:

• Registr záměrů týkajících se omezení

• Konzultace k omezení PFAS

• Dokument RMOA k PFAS

• Nejžhavější vědecká témata-PFAS

Redukce emise skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo na mezinárodní konferenci Vodíkovou strategii České republiky. Zástupci firem řekli, jaké vodíkové projekty chystají. Česká republika se společně s ostatními členskými zeměmi zavázala dosáhnout klimatické neutrality celé EU do roku 2050. Vodíková strategie je jedním z významných nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout.

„Na přípravě strategie s námi spolupracovali zástupci průmyslu, výzkumných organizací, vysokých škol, jiných ministerstev a dalších organizací,“ říká vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Nyní vypořádáváme připomínky z mezirezortního připomínkového řízení tak, abychom mohli co nejdříve předložit strategii vládě ke schválení (pozn.: vláda schválila strategii dne 26.7.2021).“ 

MPO se inspirovalo u jiných evropských a mimoevropských zemí, které vodíkové strategie již zveřejnily. „Vzhledem ke geografické poloze ČR se nesoustředíme pouze na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, chceme využívat i jiné možnosti výroby nízkouhlíkového vodíku,“ upřesňuje zmocněnec ministra pro vodíkové technologie Petr Mervart a doplňuje: „Hodláme také využívat vodík nejprve v těch oblastech jako je doprava, kde to dává největší ekonomický smysl při současném nastavení ceny energií.“

Na konferenci také zástupci 19 firem a institucí představili, co se v ČR v oblasti vodíkových technologií dělá a připravuje. Například ČEZ rozvíjí až 15 projektových záměrů výroby a využití vodíku, v šesti již koná konkrétní kroky, zejména ve využití vodíku ve veřejné dopravě. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má akreditovaný studijní program zaměřený na vodíkové technologie a Ústecký kraj je prvním českým regionem s rozvíjenou sítí plnících stanic – tři budou v provozu v nejbližší době.

„Vodíková strategie by měla sloužit jako vodítko pro firmy a organizace v České republice, která určuje rámec a ukazuje, jakým směrem se bude orientovat vývoj a podpora vodíkových technologií v dalších letech. Vývoj v oblasti vodíkových technologií je velmi rychlý, proto budeme strategii průběžně aktualizovat,“ uzavírá náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

Dokument ke stažení:

• e-Book "Vodíková strategie ČR" - základní informace

• Vodíková strategie ČR - poslední podoba v meziresortním připomínkovém řízení

Krajský úřad Olomouckého kraje udělil elektrárně Chvaletice výjimku z emisních limitů. Rozhodoval tak již podruhé, první výjimku ministerstvo životního prostředí zrušilo. Úředníci oproti předchozí žádosti v nové výjimce snížili limit na rtuť z 25 na 23 mikrogramů na metr krychlový a limit na oxidy dusíku ze 195 na 190 mikrogramů na metr krychlový. Zároveň se zkrátila lhůta pro splnění limitů na obě znečišťující látky z osmi na šest let, uvedl v tiskové zprávě mediální zástupce Elektrárny Chvaletice Petr Dušek.

Elektrárna se nyní seznamuje s podrobnostmi rozhodnutí. O výjimku žádala, aby mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než činí limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Jak již dříve uvedla, k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun, podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně.

Podle ekologických organizací by vlivem výjimky do životního prostředí uniklo o 1234 kilogramů více rtuti než v případě dodržení nových emisních limitů platných od srpna letošního roku. "Úředníci opět schválili výjimku pro elektrárnu Chvaletice bez výhrad a v rozsahu, v jakém si o ni provozovatel žádal. Přitom nebyly dostatečně vypořádány všechny připomínky a námitky, kvůli kterým předchozí rozhodnutí zrušilo ministerstvo životního prostředí," uvedl mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek. Podle Greenpeace by výjimka měla být udělena jen v případě, že se vlastník elektrárny zaváže po jejím skončení ukončit provoz.

"Uhelné elektrárny budou v příštích letech nahrazeny jinými zdroji, protože dosažení dekarbonizačních cílů není s jejich provozem slučitelné. V našem zájmu určitě je, aby v posledních letech provozu omezily emise znečišťujících látek na nejnižší možné hodnoty," uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Generální ředitel elektrárny Václav Matys považuje vyjádření ekologů za zavádějící. "Úředníci Olomouckého kraje objektivně zpřísnili podmínky výjimky, není tedy pravda, že by ji schválili bez výhrad a v rozsahu, v jakém jsme o ni původně žádali. O tom, zda byly dostatečně vypořádány všechny připomínky a námitky, naštěstí nerozhodují nátlakové organizace, ale nezávislý odvolací orgán," uvedl Matys. Podle něj aktivisté požadující ukončení provozu elektráren po uplynutí výjimky vůbec nechápou podstatu tohoto nástroje. "Vždyť Evropská komise jej vytvořila právě pro provozovatele, kteří jsou ochotni investovat a provést náročné miliardové investice. A mezi tyto provozovatele patříme i my. Je i v našem zájmu, abychom snížili emise znečišťujících látek na nejnižší možné hodnoty, a právě proto potřebujeme čas na provedení ekologizace," uvedl Matys.

Pardubický kraj výjimku elektrárně v roce 2019 udělil, následně ji však ministerstvo životního prostředí zrušilo. Rozhodování o celé věci bylo poté kvůli možné podjatosti pardubického hejtmanství přeneseno na krajský úřad v Olomouci.

O obdobnou výjimku požádala také elektrárna Opatovice. Rozhodovat o ní bude krajský úřad v Jihlavě.

Dovolujeme si upozornit, že od 12.7.2021 došlo ke změně názvu a sídla CENIA. Nový oficiální název organizace je: Česká informační agentura životního prostředí, který se zkracuje na CENIA. Nová adresa sídla je: Moskevská 1523/63, 101 00, Praha 10. Ostatní identifikační údaje zůstávají beze změny a naleznete je ZDE.

 

Evropská komise dnes vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard EUR. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie COVID-19 silnější. Více ZDE

Související:

EK schválila český plán obnovy, ČR musí vyloučit Babišův střet zájmů

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to zejména kvůli pesticidním látkám. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění.

Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost, kam plyne výrazná podpora z prostředků státu i EU. V letech 2013 až 2019 získaly zemědělské subjekty každoročně více než 30 miliard korun. Stát však dotačním systémem nemotivuje zemědělce k tomu, aby změnili svou praxi a snížili využívání pesticidů.

Ministerstvu zemědělství (MZe) se také nedaří prosadit, aby zemědělci uplatňovali tzv. zásady integrované ochrany rostlin. Ty by měly snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. MZe kontroluje dodržování těchto zásad jen formálně a pouze u zlomku zemědělců. Ročně jde o zhruba 0,28 % z celkového počtu zemědělců. Zároveň nemůže MZe uplatňovat sankce za nedodržování uvedených zásad.

Stát navíc nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Taková data by přitom mohli využít i ČHMÚ, provozovatelé vodovodů nebo hygienické stanice. Ministerstvo však sleduje jen množství látek uvedených na trh v ČR a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u 10 % zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje. Elektronická data o použití hnojiv předávají zemědělci MZe jen na základě dobrovolnosti, MZe tak nemá informace o skutečné spotřebě hnojiv v ČR.

Ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců vytvořily MZe, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví dva na sebe navazující národní akční plány. Na jejich opatření vynaložily MZe a Ministerstvo životního prostředí 65 milionů korun. Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný.

Za sedm let se u povrchových a podzemních vod nezměnil obsah pesticidních ani dusíkatých látek. V některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 % sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané.

Zhoršená kvalita podzemní a povrchové vody má za následek zhoršenou kvalitu zdrojů pitné vody. Roste tak počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Hlavním důvodem je právě zvýšený výskyt pesticidních látek. Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí.

Aby provozovatelé vodovodů zajistili nezávadnou pitnou vodu, musí modernizovat technologie úpravy vody. To vyžaduje značné finanční prostředky. V případě modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka šlo o 2,56 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí proto na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění.

Výjimky z hygienického limitu pro pitnou vodu se týkají především úpraven vod, které zásobují oblasti do pěti tisíc obyvatel. Jelikož jsou náklady na nové technologie pro úpravu vody velmi vysoké, bude pro tyto oblasti obtížné zajistit si na ně bez dotací dostatek peněz. To může mít v budoucnu dopad na finanční udržitelnost zajištění kvality pitné vody.

Další informace:

Datová příloha ke kontrolnímu závěru č. 20/04

 

V ekologii slibují strany před volbami do Sněmovny zpřísnění pravidel pro nakládání s toxickými látkami i trestů za škody na životním prostředí. Také zdůrazňují potřebu nových protierozních opatřeních a rozvoje projektů pro zadržení vody v krajině. Strany se zaměřují i na téma snižování produkce odpadu a jeho efektivnější využití. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ČSSD také požadují zakotvení ochrany vody v ústavě. Vyplývá to z volebních programů stran a vyjádření jejich zástupců.

Vládní hnutí ANO dosud program nezveřejnilo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale ČTK řekl, že klíčovými budou opatření pro adaptaci na klimatickou změnu. Ministr uvedl, že je program zaměřen na projekty pro boj se suchem a zadržení vody v krajině. "Máme tam věci, které se týkají konce uhlí, dalších opatření na úspory energie a přechodu na obnovitelné zdroje. Máme tam řadu bodů, které se týkají pokračování boje proti erozi zemědělské půdy i body, které se týkají většího podílu třídění a recyklace v oblasti odpadů," nastínil Brabec.

Koalice Spolu slibuje další změny v protierozní legislativě, motivaci zemědělců k zmenšení půdních bloků, posílení zodpovědnosti za stav půdy těch, co na ní hospodaří či omezení pesticidů. Na pozemkové úpravy ke zpomalení eroze, zadržení vody v krajině a budování cest k pozemkům chce koalice vyčlenit ročně nejméně tři miliardy korun. Chtěla by také revizi zákona o ekologické újmě a zpřísnění postihu viníků ekologických havárií a podmínek pro nakládání s nebezpečnými látkami. Dále zmiňuje nutnost obnovy mokřadů a tůní v krajině, digitálního monitoringu vod v rizikových oblastech či další rozvoj vodohospodářské infrastruktury, podporu elektromobility a recyklace. Budoucnost vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů - zejména fotovoltaiky na střechách.

Vyšší postihy za znečišťování životního prostředí chce také koalice Pirátů a STAN. Slibuje veřejně přístupný on-line monitoring různých složek životního prostředí. Podle koalice je potřeba zvýšit poplatky za znečišťování a zábor přírodních zdrojů či přehodnotit metodiky pro výjimky z limitů pro emise znečišťujících látek. Koalice je také pro omezení hnojiv a pesticidů, podporu recyklace vody a novelizaci zákonů vedoucí k omezení znečišťování a zvýšení ochrany vod. V programu se píše také o nastavení rámce pro udržitelné fungování vodovodních systémů či pravidel krizového řízení v extrémních situací pro kraje a obce. Ohledně krajiny pak chce koalice snížit maximální výměry dílu půdního bloku, změnit protierozní vyhlášku a podpořit výstavbu tůní a mokřadů. Koalice v programu také uvádí, že podporuje odklon od uhlí do roku 2033, tedy nejrychlejší z projednávaných scénářů. Zmiňuje také, kolik na různé typy opatření potřebuje času.

Podle svých programových tezí chce KSČM prosazovat investice na rozčlenění lánů polí lesními pásy, obnovu lesů, revitalizaci vodních toků a zvýšení schopnosti půd zadržovat vodu. V programu se také píše o podpoře ekologické krajinotvorby a zemědělství, kontrole dávkování chemických prostředků pro ošetření půdy a plodin či ochraně vodních zdrojů před suchem a znečištěním.Také komunisté zmiňují revitalizaci toků a budování tůní a "důsledný postih" znečišťovatelů přírody. Podle dokumentu podporují "využívání jaderné energie s rozumným a ekonomicky výhodným užitím obnovitelných zdrojů". Chce, aby byla správa vodních zdrojů v rukou státu, krajů či obcí.

ČSSD ve svém desateru slibuje zakotvení ochrany vody v ústavě. Matěj Stropnický pak za sociální demokracii ČTK řekl, že k prioritám patří převedení vodárenství do státních nebo obecních rukou. Sociální demokracie by podle Stropnického také například ráda prosadila snížení maximální výměry monokultur na 20 hektarů a je pro to, aby spalování uhlí ve velkých zdrojích skončilo do roku 2030.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty by se zaměřilo na podporu zadržování vody v krajině, hospodárné nakládání s vodou či ochranu kvality půdy. S přímým odkazem na zářijovou otravu Bečvy pak uvádí, že znehodnocování a poškozování zdrojů "musí podléhat tvrdým trestům."

Také Zelení jdou do voleb s přísnějším požadavkem trestů za ekologickou kriminalitu a pravidel pro nakládání s chemikáliemi. Dvojnásobně by navýšili peníze pro péči o krajinu, prosazovali návrat vodohospodářských soustav do vlastnictví obcí a krajů a zpřísnili legislativu ochrany ovzduší pro velké i malé znečišťovatele. Zelení také chtějí konec skládkování odpadu do roku 2026, tedy o čtyři roky dřív, než je současný plán. Jsou pro zálohování PET lahví a plechovek a zdůrazňují potřebu plánu pro transformaci energetiky a teplárenství a odklon od uhlí do roku 2030 i rozsáhlou podporu a využívání obnovitelných zdrojů energie. Odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

Svoboda a přímá demokracie ve svém programu vyjádřilo podporu postupům šetrným k přírodě a zvyšujícím biodiverzitu a kvalitu půdy. Hnutí odmítá Zelenou dohodu pro Evropu, která má unijní státy nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů. SPD požaduje, aby s vodou hospodařil stát. Slibují také další rozvoj vodárenské soustavy, či omezení nakládání s pesticidy. Rychlý odklon od uhlí je podle SPD "významnou hrozbou", požadují "postupné snižování emisí", kterého chtějí dosáhnout "postupným a uvážlivým" uzavíráním elektráren a tepláren spalujícím uhlí. Jeden z bodů se zabývá také snižováním odpadu.

Trikolora Svobodní a Soukromníci ve svém programu odmítají Zelenou dohodu pro Evropu v její současné podobě. Chtějí podporovat jadernou energetiku, "smyslupné dotěžení zásob uhlí" a "racionální využití" obnovitelných zdrojů jako doplňku energetického mixu. Slibují zrušení ekologické daně z prodeje starších osobních aut.

Nařízení vlády stanoví pro rok 2022 prostředky na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu ve výši 27 mld. Kč. Výše dotace spolu s prostředky, které zaplatí spotřebitelé elektřiny v ceně elektřiny, musí pokrýt nároky plynoucí ze zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkádací zpráva

• Odůvodnění

• Usnesení

Výbor EESC věří, že nastal čas zavést povinou minimální úroveň zelených kritérií ve veřejných zakázkách a rovněž masivně podpořit cirkulární zadávání prostřednictvím směrnic a sektorové legislativy. Ve zprávě se uvádí, že cirkulární veřejné zadávání umožní odklon od zaměření na nejnižší cenu a posun k posuzování nákladů životního cyklu (LCC – viz stránka Evropské komise s nástroji k LCC). Více najdete ve zprávě: Public authorities in the EU should be required to allocate tenders based on lifecycle impact of purchased goods and services | European Economic and Social Committee (europa.eu)

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo Souhrnnou zprávu o energetickém využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2020. MPO uvádí, že v této statistice je sledováno pouze spalování odpadu, které slouží k výrobě energie, a proto se liší výsledné hodnoty o hmotnosti takto využitého odpadu se souhrnnými hmotnostmi veškerého spáleného odpadu v ČR. Data nejsou srovnatelná s daty odpadového hospodářství ČSÚ a MŽP.

Dokument ke stažení:

Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2020 [pdf, 1444 kB]

Ve Sbírce předpisů ČR vychází v návaznosti na nový zákon o odpadech Vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. 

Evropská komise dnes přijala novou strategii EU pro lesy do roku 2030, která je jednou z hlavním iniciativ Zelené dohody pro Evropu. Cílem strategie je vytvořit takové podmínky, aby lesy co nejvíce přispěly k plnění cílů v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. Strategie se zaměřuje na postupy správy lesů, které jsou co nejvíce šetrné k životnímu prostředí a podporují rozvoj biodiverzity a efektivní využívání dřeva. Kromě toho strategie navrhuje zavést systém plateb pro vlastníky lesů, které by byly poskytovány za zachování nedotčených lesů. Součástí návrhu je dále posílení monitorování lesů, podávání zpráv, shromažďování údajů o lesích a také plán na vysázení až 3 miliard nových stromů do roku 2030.

Hladina Velkého solného jezera v Utahu, největšího slaného jezera na západní polokouli, klesla na historicky nejnižší úroveň. Celou oblast totiž zasáhlo rozsáhlé a dlouhodobé sucho. K poklesu hladiny dochází již delší dobu, nejde tedy jen o přímý dopad klimatických změn, byť i ty mají význam. Hlavní vliv má zřejmě kombinace různých faktorů, zejména všelijakých dopadů lidské činnosti. Více ZDE