Aktualizovaná dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která pracuje s posledními dostupnými daty z roku 2021, předpokládá navýšení celkových nákladů měst a obcí po zavedení záloh o 0,035 % za předpokladu, že by všechny náklady byly přeneseny právě na obce. Pokud by municipality tyto náklady převedly na své obyvatele, jde o růst nákladů o 14 korun na osobu a rok. Systém záloh přitom městům a obcím zajistí čisté ulice bez pohozených lahví a plechovek, méně přeplněných žlutých kontejnerů a narovnání podmínek současného sběru a třídění plastů.
„Na český trh se ročně dostane 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. Stovky milionů jich v Česku stále končí na skládkách či ve spalovnách a v řadě případů znečišťují naše okolí,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Zálohový systém je funkčním řešením pro napravení této neutěšené situace. Zajistí jejich opakované využití pro výrobu nových nápojových obalů a pomůže městům a obcím v boji s volně pohozenými odpadky. Obaly od nápojů dostane do uzavřeného koloběhu, kde se stávají základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek. To bohužel současný systém třídění zajistit neumí, a to přesto, že Češi jsou v třídění odpadu velmi zodpovědní.“
Města a obce hrají v systému nakládání s odpady klíčovou roli. Dopadová studie zavedení záloh na komunální rozpočty, kterou zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz, potvrdila, že ekonomické dopady zálohového systému na rozpočty měst a obcí nejsou překážkou k jejich zavedení. „V delším horizontu můžeme v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky očekávat zcela minimální navýšení celkových nákladů obcí a měst, a to pouze o 0,035 %, což znamená 14 korun na občana a rok. Tento scénář předpokládá přenesení veškerých nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel pro výzkum v CETA.
Marginální dopady vyšly na základě dat roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se dokonce zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na potenciální zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.
Aktualizace studie potvrdila také tzv. křížové financování materiálů. „Příjmy z vytříděných PET lahví nyní dotují sběr a třídění jiných typů plastů téměř čtvrt miliardou korun ročně. Pokud s tím něco neuděláme a podmínky nenarovnáme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně. Stávající systém nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy, a nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve,“ říká Havligerová.
Po narovnání situace budou i ostatní výrobci vedeni k tomu vyrábět obaly z lehce recyklovatelných materiálů. „To je dobrou zprávu nejen pro recyklaci samotnou a všechny, kteří zodpovědně třídí, ale také pro obce, kterým v třídících kontejnerech zůstane materiál, jenž lze dále využít a recyklovat. Celkové dopady tak nakonec mohou být ještě mnohem nižší,“ dodává Havligerová.
Z průzkumů[1] vyplývá, že systém záloh většina Čechů vnímá jako funkční řešení. Zahraniční zkušenost dvanácti evropských zálohujících zemí potvrzuje, že motivační role zálohy skutečně přispívá k zásadnímu snížení litteringu, tedy množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst, často až o 95 procent.
Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.
