U příležitosti Evropského týdne udržitelného rozvoje se v týdnu od 20. září zpřístupní veřejnosti na dvě desítky solárních elektráren po celé České republice. Akce Dny otevřených dveří slunečních elektráren se u nás koná již pátým rokem s cílem podpořit rozvoj udržitelné ekonomiky, představit fungování solárních elektráren a ukázat využití energie ze slunce. Akce, kterou pořádá Solární asociace, se uskuteční pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Vzdělávat a pomoct planetě

Evropský týden udržitelného rozvoje se letos pořádá ve dnech 20. - 26. září 2020. Jedná se o celoevropský projekt, jehož cílem je šířit myšlenku udržitelného rozvoje, podpořit iniciativy, které k němu přispívají a dát najevo, že nám záleží na budoucnosti světa, v němž žijeme. Napříč celou Evropou se pořádají tisíce akcí, od konferencí, výstav, workshopů, seminářů, filmových promítání, až po komunitní setkání a dny otevřených dveří.

Česká republika se do této akce zapojí již pátým rokem pod záštitou Ministerstva životního prostředí. U příležitosti této mezinárodní iniciativy jsou Solární asociací organizovány Dny otevřených dveří slunečních elektráren. Hlavním cílem je podpořit rozvoj udržitelné energetiky v České republice, představit fungování solárních elektráren široké veřejnosti, spolu s představením možností využití energie ze slunce, a dát tak najevo, že lze žít ve společnosti, která přispívá k udržitelnému rozvoji.

Střešní elektrárny na rodinných domech i významné solární parky

Do letošního ročníku Dnů otevřených dveří se zapojí na dvě desítky solárních projektů z celé České republiky. Své brány otevřou jak menší střešní instalace na rodinných domech, středně velké fotovoltaiky, tak i velké solární parky. Stejně jako v předchozích letech je i letos velký zájem ze strany škol a studentů, kteří se mohou hlásit na komentované prohlídky po celé republice.

Otevřena bude pro veřejnost jedna z největších fotovoltaických elektráren v České republice, a vůbec v celé střední, jižní a východní Evropě - FVE Vepřek v Nové Vsi, s výkonem 35 MW. Jedná se o komplex 13 bloků, které se rozprostírají na ploše 82,5 ha, což představuje rozlohu zhruba stovky fotbalových hřišť.

O tom, jak lze využít energii ze slunce, se návštěvníci dozví v Prakšicích ve Zlínském kraji. Tamní úložiště energie je prvním velkokapacitním skladovacím bateriovým systémem v Česku, které je připojeno do distribuční soustavy. Fotovoltaická elektrárna Southpoint ve středočeských Strančicích kromě jiného nabídne i testovací jízdy automobilů Tesla a CitiGo.

Mezi energetické projekty, které bude možné navštívit, patří také sluneční elektrárna Bušanovice, soběstačná ostravská dřevostavba se solárním ohřevem vody a nabíjecí stanicí pro elektromobily, nebo Autokomplex Menčík v Benátkách nad Jizerou, který kombinuje technologie fotovoltaické elektrárny, nabíjecí stanice a bateriového úložiště. Zajímavostí bude i několik desítek otáčivých zařízení (tzv. trackerů) se zrcadly u FVE Myštěves a FVE Řehoty v Královéhradeckém kraji.

Ostatní sluneční elektrárny, které představí, jak se vyrábí elektřina ze slunce, mohou zájemci vidět v Broumově, Bohuňovicích, Železné Rudě, Opavě, Hostětíně, Buštěhradu, Chocni, Kunčině a na dalších místech. Přehlednou mapu společně s aktuálním seznamem otevřených slunečních elektráren včetně možných termínů návštěvy najdete ZDE, nebo na portálu Kudyznudy.cz. Do mezinárodní akce se mohou stále zapojit i další solární elektrárny.

Středa 9. září se nesla ve znamení cirkulární ekonomiky na nejvyšších místech byznysu. Ředitelé českých poboček nadnárodních korporací jakými jsou Coca-Cola HBC, IKEA či Nestlé, společně s předními představiteli tuzemského udržitelného byznysu – Nafigate Cosmetics, Nano Energies, Impact Hub či CIRAA se potkali na konferenci Circular Economy, It’s CEO’s Agenda! (Cirkulární ekonomika je záležitostí generálních ředitelů). Společně ukázali, že oběhové hospodářství a udržitelnost pro ně už dávno nejsou pouze trendem, ale dlouhodobou strategií, skrze kterou už teď řídí svoje firmy. Odbornou garanci nad programem konference držel Institut cirkulární ekonomiky, který v Česku už více než pět let pracuje s korporacemi i samosprávami a radí jim v otázkách oběhového hospodářství.

4,5 trilionu dolarů je dle Accenture do roku 2030 potenciál světového růstu díky cirkulární ekonomice. 99 % ředitelů firem s obratem v miliardách dolarů ve studií OSN prohlásilo, že udržitelnost je neodmyslitelnou součástí dalšího fungování jejich firem. A 7 z 10 českých studentů se záměrem podnikat letos uvedlo, že by od svého nápadu upustili, pokud by poškozovali životní prostředí.

„Výzkumy a deklarace ukazují jasný záměr, teď stojí před námi dlouhodobá a náročná výzva uvést je v praxi. Chceme proto ukazovat firmy, které nastoupili na určitou cestu a vzájemně se od sebe učí, navazují vztahy a jsou inspiraci pro ostatní, kteří nad udržitelnými strategiemi pouze začínají přemýšlet,” uvádí o setkání Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky a spoluorganizátorka konference.

V osmi přednáškách se v jeden večer představilo jedenáct společností a iniciativ, které jsou hybateli změn v Česku i zahraničí. „Plast nechceme vnímat jako odpad, ale materiál, se kterým dokážeme dál pracovat. Zaměřujeme se také na hospodaření s vodou – při výrobě nápojů se nám podařilo snížit spotřebu o polovinu, nyní vyrobíme 1 litr nápoje pouze z 1,7 litru vody. Také jsme dali prostor zaměstnancům, kteří z vlastní iniciativy vymysleli způsob přepravy našich výrobků vozidly, které pohání CNG nebo elektřina,” představil aktivity společnosti Coca-Cola HBC  Česko a Slovensko Lukáš Zapletal, PA&C, Legal a Security ředitel.

Známé jsou i aktivity IKEA, které prezentovala Mounia El Hilali, generální ředitelka české, slovenské a maďarské pobočky. „Cirkulární ekonomika není pouze myšlenkou švédského vedení. Zapojují se do ní zaměstnanci všech obchodních domů IKEA, kteří vymýšlí vlastní projekty a přispívají k celkové udržitelnosti. Ti všichni chtějí dosáhnout společného cíle, být do roku 2030 plně cirkulární společností. Při vymýšlení se nebojíme chyb, protože díky ním se učíme a dokážeme poté naše aktivity současně i vylepšovat. Každý produkt už navrhujeme tak, abychom dokázali materiál dál využít a předešli vzniku odpadu, případně aby byl využit zpět v dodavatelském řetězci. Kromě udržitelné výroby je našim cílem poskytovat zákazníkům znalosti, inspiraci a služby, které jim pomohou s prodloužením životnosti, sdílením, pronájmem nebo s opětovným prodejem jejich nábytku. V této oblasti již máme velmi dobře zavedenou a využívanou službu Druhý život nábytku.”

Podobné myšlenky sdílí také Vratislav Janda, ředitel korporátních záležitostí Nestlé. „V roce 2025 chceme, aby 100% našich obalů bylo recyklovatelných, nebo znovupoužitelných. Všechny technologie zatím nemáme, nikdo je nemá. Vyčlenili jsme ale několik miliard na to, abychom je vyvinuli ve spolupráci s dalšími partnery nebo vývojovými centry a soustředíme se zejména na tzv. food grade recyklovaný materiál,” vyzývá ke spolupráci. Přidává se také Nespresso, které se rozhodlo vyrábět kapsle z hliníku právě kvůli jeho materiálovým vlastnostem. „Hliník skvěle uchová chuť kávy a navíc jej dokážete nekonečně recyklovat. Hlavní výzvou teď pro nás je získat použité kapsle od spotřebitele zpět. Hliník se recykluje a znovu využije na nové výrobky a použitou kávu poskytujeme zemědělcům jako hnojivo.”

Dál propojovat synergie oběhového hospodářství, byznysu a přírody má za cíl hned několik uskupení, které se na konferenci představili. Změna k lepšímu už brzy představí konkrétní kroky, ke kterým se zaváže více než 600 jejich signatářů. Pale Blue Dot vyzývá ke konkrétním cirkulárním principům a CIRA Advisory pracuje s desítkami velkých českých korporací a pomáhá jim s exekutivou konkrétních kroků.

„Nezáleží na tom, zda řídíte lokální pobočku nadnárodní korporace, začínající start-up, nebo menší firmu založenou na zelených myšlenkách, v každé organizaci je prostor pro využití principů oběhového hospodářství. Konference představila ředitele firem, kteří tyto principy postupně aplikují do každodenních činností a ukazují tak ostatním, že recirkulace materiálů, nižší spotřeba vody, či použití šetrných paliv v logistice, jsou rozumné byznysově i pro životní prostředí,” uzavírá Soňa Jonášová.

Setkání v pražském Opero se zúčastnilo více než 80 ředitelů a vrcholných manažerů společností z řad automotive průmyslu, energetiky, advokacie, odpadového hospodářství, biotechnologií, výrobců potravin, maloobchodu, či strojírenství. Konferenci svolal do pražského Opero Institut cirkulární ekonomiky a společnost CIRA Advisory, kteří několik let v Česku dělají osvětovou činnost v oblasti cirkulární ekonomiky i aktivně pracují se samosprávami, korporacemi a výrobními firmami po celém Česku.

O CIRAA

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy,  je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Ministerstvo životního prostředí na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 předkládá návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a o změně některých zákonů (zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí).

Cílem předkládaného návrhu zákona je transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (dále jen „směrnice 2019/904“) do českého právního řádu. Navrhovaný zákon stanovuje příslušná práva a povinnosti výrobců (resp. osob uvádějících obaly nebo obalové prostředky na trh nebo do oběhu) tak, aby došlo k naplnění cílů směrnice, a vztahuje se na celou řadu plastových výrobků.

Směrnice 2019/904 byla přijata za účelem omezení plastového odpadu v mořích a oceánech, který ohrožuje ekosystémy, biodiverzitu a lidské zdraví. Směrnice je taktéž dalším krokem k podpoře cirkulární ekonomiky po směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, a tzv. balíčku k oběhovému hospodářství EU.

Podle rozborů plastového odpadu nalezeného v mořích a na plážích přímořských členských států EU Komise navrhla regulaci zaměřenou na nejčastěji se vyskytující odpad z plastových výrobků. Ten se v mořích a oceánech hromadí a plastová rezidua byla nalezena v mnoha druzích mořských živočichů – želvách, tuleních, velrybách, ptácích, rybách a korýších. Tím pádem se tato rezidua dostávají i do potravního řetězce. Kromě poškozování životního prostředí a ohrožování zdraví lidí znečišťujícími látkami má plastový odpad negativní dopady také na turismus, rybářství a lodní dopravu.

Předmětem úpravy navrhovaného zákona je tak přijetí opatření zajišťujících plnou transpozici směrnice 2019/904. Jedná se zejména o tato opatření: zákaz uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu, zvláštní požadavky na plastové výrobky (povinné připevnění víček k nádobám na nápoje, povinný obsah recyklovaných plastů ve výrobku, označování výrobků za účelem informování konečného uživatele), zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce pro určité druhy vybraných plastových výrobků a s nimi spojených povinností, opatření ke snížení spotřeby, provádění osvětové činnosti a stanovení cílů pro zajištění tříděného sběru plastových nápojových lahví.

Navrhovaný zákon prosazuje principy oběhového hospodářství, které před výrobky na jedno použití upřednostňuje opětovně použitelné výrobky a cílí na omezení množství vzniklých odpadů. Zákon rovněž výrazně zjednodušuje zavedení dobrovolného zálohování ze strany individuálního výrobce nápojů. Zjednodušení spočívá v tom, že osoby, které budou vykupovat použité vratné zálohované jednorázové obaly, již nebudou muset mít povolení k nakládání s odpady podle zákona o odpadech.

 

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Srovnávací tabulka

• Rozdílová tabulka RIA

Cílem navrhované právní úpravy je uvedení národní legislativy do souladu s některými ustanoveními právních předpisů Evropské unie. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu mimo jiné změnilo směrnici  98/70/ES  o jakosti benzinu a motorové nafty  a směrnici 652/2015, kt. se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice 98/70/ES.

Předmětem změn  jsou obsahové náležitosti tzv. zprávy o emisích. Konkrétně došlo k odstranění povinnosti dodavatelů motorového benzinu nebo motorové nafty reportovat členským státům údaje o místě nákupu a původu pohonné hmoty a odstranění povinnosti uvádět v případě využití možnosti zohlednění snížení emisí z těžby v dokladu o snížení emisí z těžby údaje týkající se poměru plynu k ropě ve vytěženém materiálu, tlaku v ložisku, hloubky vrtu a množství z něj vytěžené ropy v daném roce a průměrné hodnoty alespoň za poslední rok předcházející zavedení opatření.

Dokument ke stažení:

Evropská komisa zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

V rámci nadcházejícího IV. obchodovacího období 2021+ s emisními povolenkami Evropská komise navrhuje vytvořit alternativní nástroj k současnému systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS) ve formě Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM).

Zelená dohodu pro Evropu zdůraznila, že pokud „rozdíly v míře ambicí ve světě přetrvají, zatímco EU bude své cíle v oblasti klimatu zvyšovat, navrhne Komise pro vybraná odvětví mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, aby se omezilo riziko úniku uhlíku“ – např. přesun výroby z EU do jiných zemí s nižšími ambicemi v oblasti snižování emisí, nebo že se produkty EU nahrazují uhlíkově náročnějšími.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by zajistil, aby cena dovozu odrážela lépe obsah uhlíku. Toto opatření bude koncipováno tak, aby bylo v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a dalšími mezinárodními závazky EU. Představovalo by alternativu k současnému bezplatnému přidělování povolenek nebo kompenzaci zvýšení cen elektřiny, které mají předcházet riziku úniku uhlíku stanovením ceny uhlíku v systému EU pro obchodování s emisemi (ETS).

Cílem konzultace je shromáždit zpětnou vazbu od zúčastněných stran, zejména energeticky náročných odvětví. Ačkoliv nejsou jednotlivé varianty konkretizovány, obsahuje veřejná konzultace návrhy na zaměření této problematiky v kapitole 6 (např. formou daně atd.)

Dokument ke stažení:

EU 36_20 EK Green Deal - Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

Psychiatrická nemocnice Brno odebrala v rozporu s povolením vydaným Magistrátem města Brna celkem 4 162 m3podzemní vody. Tím porušila vodní zákon a inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Brna jí za to uložili pokutu 153 994 korun. Ta nabyla 9. července 2020 právní moci.

V květnu 2018 provedli inspektoři ČIŽP kontrolu odběrů podzemních vod v letech 2015-2017 a za leden až květen 2018 Psychiatrické nemocnice Brno. „V areálu je vybudováno osm podzemních zdrojů, sedm vrtaných studní a jedna vrtaná trubní studna. Pro potřeby areálu je odebírána podzemní voda na zavlažování parku, pro potřeby prádelny a zahradnictví, využívána je také jako voda pitná. Množství odebrané vody z uvedených zdrojů je měřeno vodoměry,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. se sídlem v Sokolově provozovala zařízení „Zpracovatelská část Vřesová“ v rozporu se závaznými podmínkami integrovaného povolení vydaného Krajským úřadem Karlovarského kraje. Za jeho porušení uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Karlových Varech firmě pokutu 500 tisíc korun. Ta nabyla 27. července 2020 právní moci.

V důsledku mimořádné události z února 2019, kdy došlo k úniku fenolové vody s obsahem dehtu do povrchových vod, porušila firma závazné podmínky platného integrovaného povolení na úseku ochrany vod a nakládání se závadnými látkami.

Nebezpečné závadné látky unikly z jímky do dešťové kanalizace, následně do dočišťovací nádrže a dále do povrchových vod. Vzorkováním bylo prokázáno překročení maximálních hodnot koncentrací. Touto mimořádnou událostí byla několik dní ovlivněna jakost povrchových vod Chodovského potoka. Zároveň došlo také k porušení závazné podmínky týkající se Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků.

Vyhodnocením analýz mimořádného vzorkování vod a z průběhu celé události došli inspektoři k závěru, že událost zcela naplňuje definici havárie na vodách. Tou se podle vodního zákona rozumí mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových vod nebo podzemních vod.

„Provozovatel zařízení musí veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují a dopravují závadné látky, udržovat a provozovat v takovém stavu, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do podzemních a povrchových vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. K porušení této podmínky došlo tím, že provozovatel neudržoval zařízení, respektive průmyslovou a dešťovou kanalizaci v takovém stavu, aby k úniku nedošlo. Do kanalizačních systémů se odpadní vody s obsahem závadné látky dostaly z jímky, kam byly tyto vody přečerpávány provozovatelem ze záchytné jímky plynojemu, do níž přetekly v důsledku technické závady,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Komise dnes vydala vůbec první zprávu o strategickém výhledu, která popisuje vznikající výzvy a příležitosti, a měla by pomoci s vytvořením strategií a politik, jež budou reflektovat jak současné, tak budoucí potřeby EU. Kromě toho zpráva také zavádí tzv. koncept odolnosti EU ve čtyřech hlavních oblastech, jimiž jsou sociální a ekonomická oblast, geopolitika, ekologie a digitál. Zpráva bude sloužit mimo jiné jako podklad pro projev o stavu unie, pracovní program Komise a další strategické dokumenty EU.

Technologická agentura České republiky vyhlásila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí dne 9. září 2020 čtvrtou veřejnou soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život, podprogram 3 – Dlouhodobé environmentální a klimatické perspektivy.

Tato veřejná soutěž je určena výzkumným organizacím, podnikům a organizačním složkám státu a jejich příspěvkovým organizacím, které mají zájem podílet se na dlouhodobé spolupráci ve výzkumu na základě zadaného výzkumného tématu č. 7 – Socioekonomický výzkum v oblasti ŽP.

Tato soutěž je vyhlášena pouze pro výzkumné téma č. 7 – Socioekonomický výzkum v oblasti ŽP.

Konsorcium projektu se musí skládat z minimálního počtu tří uchazečů a budou mít charakter „Center kompetence“ se zaměřením na řešení specifického tématu č. 7 – Socioekonomický výzkum v oblasti ŽP. Očekáváme výzkumné projekty, které budou podporovat dlouhodobá systémová a komplexní řešení ve vyhlášeném tématu.

Soutěžní lhůta začíná dnem 10. září 2020 v 9:00 hodin a končí dnem 27. října 2020.

Zadávací dokumentace a její přílohy

• Zadávací dokumentace

• Příloha č. 1 – Věcná část návrhu projektu

• Příloha č. 2 – Výzkumné téma č. 7 – Socioekonomický výzkum v oblasti ŽP

Související dokumentace a formuláře

• Vzor průběžné zprávy k projektu

• Všeobecné podmínky

• Smlouva o poskytnutí podpory

• Rozhodnutí o poskytnutí podpory

• Čestné prohlášení uchazeče/Sworn statement of the applicant

Doplňující dokumentace

• Program Prostředí pro život

• Pravidla pro publicitu

Příručky

• Příručka pro oponenty

Začátkem listopadu 2020 vstoupí v platnost druhá změna přílohy VIII nařízení CLP. Cílem je řešit obavy vznesené průmyslem v souvislosti s administrativní zátěží a zároveň stále plnit informační potřeby toxikologických center.

Komise nyní navrhuje doplnit do článku 25 odstavec 8 a změnit přílohu VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 s cílem vyřešit problémy s praktickým prováděním. Tento navrhovaný akt zavádí obecné řešení s koncepcí skupiny zaměnitelných složek a specifičtější řešení pro jednotlivá odvětví. Hlavní změny se budou týkat podávání zpráv o složení směsí, jako jsou paliva a ropné produkty a také některé stavební výrobky, které mohou být velmi proměnlivé a někdy neznámého složení.

Pokud jde o směsi jako je cement, sádrovec, beton připravený pro lití, zavádí pozměňovací návrh seznam standardních vzorců, na které se společnosti mohou odkazovat ve svých oznámeních toxikologickým centrům.

Některá paliva, která jsou nyní rovněž uvedena v pozměňovacím návrhu, lze oznámit odkazem na jejich bezpečnostní list, místo uvádění přesných rozsahů koncentrací.

Meziodvětvová řešení budou možná pro společnosti, které mají více dodavatelů složek pro konkrétní směsi. Tyto složky mohou tvořit „zaměnitelnou skupinu složek“, ale pouze tehdy, jsou-li dostatečně podobné, aby mohly být považovány za rovnocenné z hlediska toxikologických profilů a technické funkce. Společnosti pak mohou uvádět informace o koncentraci na úrovni skupiny místo uvádění koncentrace každé jednotlivé složky ve skupině.

Poslední hlavní oblast změn se týká barev, namíchaných na přání zákazníka v místě prodeje. Změna osvobozuje barvy na zakázku od povinností podle článku 45, protože maloobchodníci nebudou moci předem předložit nebo vytisknout štítky u barev, které si zákazníci na místě vyžádají. Každá jednotlivá nebezpečná směs tzn. základní barva, tónovací směsi a tonery obsažené v barvách na zakázku však musí být oznámena a musí mít vlastní UFI.

Nové znění přílohy VIII zcela zruší a nahradí její předchozí verzi. Upozorňujeme, že změna dosud nebyla zveřejněna v Úředním věstníku.

V současné době se rovněž připravují aktualizované Pokyny k harmonizovaným informacím týkajícím se reakcí na ohrožení zdraví, včetně druhé změny přílohy VIII.

Státní fond životního prostředí zveřejnil informaci, že došlo k aktualizaci harmonogramu výzev pro rok 2020. Aktuální verzi dokumentu naleznete na odkazu: https://www.opzp.cz/dokumenty/detail/?id=2041

Konference Odpad zdrojem, kterou pátým rokem pořádá Institut cirkulární ekonomiky, letos ve spolupráci se sesterskou organizací CIRA Advisory, představila kromě pražského cirkulárního skenu a nového projektu ProRegiony.cz především aktuální téma odpovědného veřejného zadávání, ve kterém se jednotlivé výstupy propojovaly.

Na konferenci Odpad zdrojem podepsal Institut Cirkulární Ekonomiky spolu s předsedou České rady pro šetrné budovy Karlem Fronkem první Memorandum o cirkulárním veřejném zadávání, které má motivovat firmy a obce k zahrnování udržitelnějších požadavků do veřejných i soukromých tendrů. Vzhledem k pátému výročí se letošní ročník také zabýval bilancováním posledních pěti let a tím, kam se cirkulární ekonomika v regionech posunula.

„Naše snaha se nyní posunuje od snahy řešit současné odpadové hospodářství v České republice k předcházení vzniku odpadu systémovým způsobem, a to skrze aplikaci cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek. Cílem memoranda je sloučit podporovatele této myšlenky, a zároveň organizace, které tyto principy začnou uvádět do každodenní praxe,“ říká Soňa Jonášová, která vznik memoranda iniciovala.

Motivaci k podepsání memoranda vysvětluje předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk: „Téma zodpovědného zadávání veřejných zakázek je zásadní. Několik pracovních skupin v rámci České rady pro šetrné budovy se zaměřuje na cirkulární ekonomiku, vnější a vnitřní prostředí i uhlíkovou stopu. Z každé z pracovních skupin se snažíme produkovat příklady dobré praxe. Za memorandem stojíme, tím pádem máte v zádech zhruba 300 firem, které mají stovky až tisíce subdodavatelů, které ovlivňují. Takže je zde velký potenciál to kaskádovitě šířit v zájmu zodpovědného zadávání.“

Veřejné zakázky pomohou naplnit cíle Green Deal
Zahrnutí cirkulárních požadavků do veřejného zadávání je důležitým krokem pro naplňování Evropské zelené dohody, která ve svých ambiciózních cílech počítá s uhlíkovou neutralitou do roku 2050, přičemž s polovinou snížení emisí by měla pomoci právě cirkulární ekonomika. „Díky cirkulárnímu zadávání můžeme zásadně změnit svět veřejných zakázek a nasměrovat svět kolem nás k větší udržitelnosti,“ říká k memorandu Pavel Kroupa z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN, která na akci mimo jiné představila publikaci Jak na cirkulární veřejné zakázky, na které pracovala společně s Institutem Cirkulární Ekonomiky.

„Veřejné zakázky mají velký potenciál pozitivně ovlivnit naplňování cílů dohody Green Deal. Žijeme totiž v době, kdy výrobky z druhotných surovin ještě nemají takový odbyt, jaký by mohly mít. Skrze veřejné zakázky by mohl odbyt narůstat a dokázat, že výrobky z druhotných surovin jsou lepší, levnější a efektivnější než výrobky z primárních surovin. Podobný dopad mohou mít na všechny další aspekty, které zelená dohoda upravuje,“ doplnil k významu odpovědného veřejného zadávání environmentální právník Filip Hloušek ze společnosti Deloitte.

 

Pokutu 3,5 milionu korun uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové právnické osobě, společnosti FCC HP, s.r.o., za porušení zákona o integrované prevenci a omezování znečištění. Společnost používala ve svém zařízení, na skládce nebezpečných odpadů v Lodíně, výrobky z odpadů, aniž by tato činnost byla schválena provozním řádem zařízení nebo integrovaným povolením.

Společnost postupovala v rozporu s platnou legislativou, když od ledna 2016 do dubna 2019 používala jako materiál k technickému zabezpečení skládky Lodín pět druhů certifikovaných výrobků z odpadů, přičemž tato činnost nebyla povolena. V daném období se jednalo o cca 95 880 tun certifikovaných výrobků z odpadů, kdy některé z nich byly navíc používány v rozporu s udělenou certifikací.

„Odpady, které se na skládky přijímají za účelem technického zabezpečení, se běžně používají například k překryvu nově uložených odpadů, aby se zabránilo jejich úletům, nebo k tvorbě obvodových nebo dělicích hrázek mezi jednotlivými sektory skládky. V daném případě se ale nejednalo o výrobky, ale o odpady, které byly díky jejich certifikaci pouze vyvedeny mimo režim zákona o odpadech. Tento fakt umocňovala i skutečnost, že společnost za „nákup“ těchto výrobků dostávala od jejich dodavatelů zaplaceno, což se naprosto vymykalo běžné obchodní praxi,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Množství výrobků použitých k technickému zabezpečení skládky navíc nebylo započítáváno do hranice 20 procent celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce, které mohou být dle zákona o odpadech osvobozeny od poplatku za ukládání odpadů. Při překročení tohoto množství je nutné odvádět poplatek za uložení odpadu a tvořit finanční rezervu pro rekultivaci a asanaci skládky. „Společností FCC HP, s.r.o. tak nebyla při používání těchto výrobků na skládce v Lodíně vytvářena finanční rezerva, ani vybírány poplatky,“ uvedl Trávníček.

Společnost FCC HP, s.r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala k Ministerstvu životního prostředí. To ale její odvolání zamítlo a sankce 3,5 milionu korun nabyla 18. června 2020 právní moci.

Náměstek primátora Petr Hlubuček představil na pondělním zasedání Rady hl. m. Prahy Implementační plán Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu na roky 2020 až 2024. Ten shrnuje nejdůležitější cíle v boji proti negativním projevům klimatických změn jako jsou vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek či vznik městského tepelného ostrova. Do přípravy koncepčního dokumentu se kromě odboru ochrany prostředí pražského magistrátu zapojily i městské části a organizace s majetkovou účastí města. Nedílnou součástí Implementačního plánu je zásobník 207 plánovaných projektů. Městská rada schválením materiálu podpořila záměry, které mají za cíl zvýšit kvalitu života obyvatel hlavního města.

„Předkládáme ucelenou vizi přizpůsobení se zhoršeným klimatickým podmínkám na území hlavního města. Každý z 207 navrhovaných projektů má přispět k tomu, aby se zvýšila kvalita života Pražanů. Logicky navazujeme na podobný implementační plán předchozích let. Z něj se nám podařilo úplně či částečně realizovat 41 projektů z celkového počtu 48. To pokládám za velký úspěch,“ zhodnotil dosavadní snahy magistrátu náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Novým aspektem adaptační strategie na příští čtyři roky je vytvoření tzv. živého zásobníku projektů. V podstatě jde o databázi projektů a návrhů, ve které má každý přiřazenou vlastní projektovou kartu, která obsahuje detaily a informace o realizaci. Na přípravě zásobníku se podílely dotčené odbory magistrátu v čele s odborem ochrany prostředí, odborem bezpečnosti a odborem hospodaření s majetkem. Na výsledné podobě se podílely i úřady městských částí a řada organizací s majetkovou účastí města (např. Pražská vodohospodářská společnost, Technologie HMP, nebo Výstaviště Praha).

„Synergie s tolika subjekty fungovala skvěle. Výsledek je díky intenzivní spolupráci skutečně detailním dokumentem, který vychází ze znalostí zástupců konkrétních městských částí, i odborných expertiz zástupců specializovaných institucí,“ pochvaluje si spolupráci s partnery náměstek Hlubuček a dodává: „Nastavili jsme i mantinely pravidelného monitoringu situace. Jednou ročně proběhne analýza všech projektů a toho, jak se na nich pokročilo a jaké jsou jejich přínosy. Počítáme se tím, že při průběžném posuzování mohou být některé projekty ze zásobníku vyřazeny a nové zase zařazeny.“ Právě odbor ochrany prostředí MHMP je podle návrhu hlavním garantem monitorovací činnosti a každoročních aktualizací živého zásobníku projektů i samotné adaptační strategie.

Náklady na realizaci do zásobníku nyní zařazených projektů jsou zhruba 3,5 miliardy korun, 162 milionů by mělo být vynaloženo na vytvoření záměrů. Z celkové předpokládané částky je již přes 2,5 miliardy korun alokováno v rozpočtech realizátorů.

Magistrát v podobě akčního plánu k adaptační strategii získává cenný nástroj pro obranu proti klimatickým změnám. Ty jsou považovány za jednu z nejzávažnějších globálních hrozeb současnosti. Odborníci s obavami sledují negativní trendy, jako například zvyšující se průměrnou roční teplotu a s ní spojené epizody extrémního sucha a veder, a naopak období typická intenzivními přívalovými dešti. Plánované projekty mají vést ke zvýšení obranyschopnosti Prahy. Ta se stejně jako každé jiné velkoměsto vyznačuje vysokým podílem urbanizovaných a zastavěných ploch. Zároveň se může chlubit dostatkem městské zeleně (65 procent celkové rozlohy) a vodních ploch (290 ha). Tato čísla by měla být do budoucna ještě vyšší, jelikož významná většina plánovaných projektů spadá právě do kategorie tzv. modrozelené infrastruktury.
Magistrát chce prostřednictvím adaptační strategie naplňovat stanovené cíle v těchto oblastech:

1. Boj proti extrémním vedrům a efektu tzv. městského tepelného ostrova:

Meteorologové v posledních letech evidují nárůst počtu tropických dní, vyznačujících se teplotou přesahující 30 stupňů. Tento trend může mít potenciálně fatální důsledky na život i zdraví obyvatelstva. Přičitatelné tomuto jevu jsou však i ekonomické ztráty, způsobené sníženou efektivitou práce, či možné kolize dopravy v důsledku zhoršené koncentrace řidičů. Extrémní teploty představují závažný problém i pro údržbu městské zeleně. V podmínkách velkoměst jako je Praha hraje roli fenomén tzv. městského tepelného ostrova. Zastavěné plochy v centru města totiž podle dosavadních výzkumů udržují teplotu třeba i o 8 stupňů vyšší, než zeleň v okrajových částech Prahy.

Spolehlivým nástrojem pro naplňování těchto cílů jsou zejména revitalizace sadů, vnitrobloků, výstavba mlžítek a pítek, dále výsadba nových stromů, rekonstrukce parků, náměstí a nábřeží, či osev luk. Předpokladem je důsledný monitoring mikroklimatických podmínek a jejich změn.

2. Boj proti přívalovým dešťům, povodním a extrémnímu suchu:

Rozložení srážek se radikálně mění. Výrazně narůstá roční počet dnů beze srážek. To se negativně projevuje vysycháním vodních toků, půdy, mokřadů, studní i pramenů. V existenčním riziku se taky ocitají celé vodní ekosystémy bohaté na floru a faunu. Zároveň stoupá spotřeba vody pro účely zavlažování městské zeleně, zemědělské i nezemědělské půdy. Opačný extrém v podobě epizod přívalových dešťů zase vede ke zničujícím bleskovým a přívalovým povodním. Adaptační strategie předpokládá výstavbu nových retenčních a akumulačních nádrží, či nových systémů protipovodňové ochrany. Počítá i s revitalizací řek, údolních niv a potoků, zřizováním dalších studen, nebo zaváděním opatření pro zlepšení propustnosti krajiny, a přeměny nepropustných povrchů v propustné.

3. Adaptace budov a snižování energetické náročnosti:

Cílem těchto opatření by měla být udržitelná a klimaticky šetrná metropole, která klade důraz na využívání alternativních zdrojů energií. V tomto směru Praha plánuje řadu projektů tzv. šedé infrastruktury, které mají vést k dosažení energetických úspor na budovách hlavního města. Nedílnou součástí této vize je i zavádění řešení tradičně řazených do konceptu smart cities. Metropole by tak v budoucnu mohla být svědkem instalace prvních inteligentních budov, nebo zvyšujícího se počtu civilních solárních, vodních či větrných elektráren. V této oblasti jsou plánovány projekty např. instalace zelených vegetačních střech, zateplení stěn budov, vytápění pomocí tepelných čerpadel nebo instalace fotovoltaických panelů.

4. Připravenost krizového řízení:

Tato opatření sledují stěžejní cíl – bezpečnost metropole a jejích obyvatel v důsledku přírodních katastrof. Pro tyto případy musí vedení města zajistit především fungování technické infrastruktury, a zároveň efektivně nastavit interní procesy pro zvládání krizových situací. Z logiky věci se Prahy týkají především povodňové hrozby. Jedná se o oblast převážně teoretickou a analytickou, proto v jejím rámci má docházet hlavně k přípravě koncepčních materiálů a operativních analýz. Pro tuto oblast jsou tedy klíčovým prvkem právě důmyslnější a efektivnější řešení protipovodňových opatření. S tím úzce souvisí i důsledné mapování studen na území hlavního města. Adaptační strategie počítá, že dojde k vypracování analýz a studií ve vztahu k povodňovým rizikům.

5. Podpora environmentálního vzdělávání, monitoringu a výzkumné činnosti:

Myšlenkou všech navrhovaných projektů je zlepšení kvality života v Praze. Popularizace s nimi souvisejících témat a zodpovědná komunikace s veřejností je proto neodmyslitelným cílem a předpokladem úspěšné realizace. Vzdělávací projekty mají sloužit především k zvýšení zájmu obyvatel o témata související s ideály udržitelné metropole, a nabídnout možnosti, jak se každý jednotlivec může aktivně zapojit.

V tomto směru Praha počítá s další podporou enviromentální výchovy. Město by na tuto oblast chtělo klást zvýšený důraz, a povýšit tak tzv. EVVO na oblast výuky, která je neodmyslitelnou součástí systému vzdělávání 21. století.

Specifickou formou této aktivity je i organizace celorepublikových soutěží, za které zmiňme například již etablovanou soutěž realizovaných adaptačních projektů a opatření Adapterra Awards, kterou Praha podporuje.