V Brazílii byl oficiálně zahájen ambiciózní program „Recicla+“, jehož cílem je významně zvýšit podíl recyklovaného pevného odpadu. Vláda BFR předpokládá, že v rámci tohoto programu odvětví recyklace v průběhu letošního roku a roku 2023 získá celkově 14 miliard brazilských reálů (3,5 miliardy korun) ve formě domácích i zahraničních investicí.

Součástí programu je jak nákup moderních technologií pro třídění a zpracování odpadu, tak i nový systém spolupráce mezi podniky, které se zabývají recyklací, a firmami, jež produkují odpad. Díky nástroji zvanému „Certifikát recyklačního kreditu“ budou firmy podílející se významně na vzniku odpadu více motivovány ke spolupráci s recyklačními jednotkami.

Program „Recicla+“ byl slavnostně představen 13. 4. 2022 v prezidentském paláci v Brasília za přítomnosti prezidenta BFR J. Bolsonara, ministra životního prostředí J. Leiteho, ministra ekonomiky P. Guedese a dalších členů vlády. Mezi přítomnými diplomaty byl shodně tento program hodnocen jako zajímavá příležitost pro zahraniční investice do zpracování odpadu v BFR.

Velvyslanectví ČR v Brasília anticipovalo předpokládaný růst zájmu o podporu recyklace odpadu v Brazílii a ještě před oficiálním představením programu „Recicla+“ kontaktovalo „Parlamentní frontu na podporu zahraničního obchodu“ Národního kongresu BFR a nabídlo představení českých firem vyrábějících technologie pro recyklaci. Tato nabídka se setkala se zájmem a ve spolupráci s Odborem ekonomické diplomacie MZV ČR nabídne naše ambasáda české technologie na ekologické zpracování odpadu. Toto představení našich firem se uskuteční formou Projektu ekonomické diplomacie v závěru roku 2022 nebo v první polovině roku 2023.

Podle oficiálních údajů se průmyslově v Brazílii nyní recykluje pouze 2,2 % pevného odpadu. Kromě toho se však více než milion obyvatel z nejchudších vrstev zabývá neformálně tříděním odpadu. Program „Recicla+“ nejen povede k nákupu nových technologií v Brazílii, ale rovněž pomůže sociálně zlepšit situaci neformálních třídičů odpadu.

Podle výzkumů brazilského Ústavu pro geografii a statistiku (IBGE) bude likvidace velkých skládek odpadu efektivní cestou ke snížení nežádoucích emisí. Jen v BFR skládky odpadků vylučují ročně tolik metanu a dalších plynů, jako 3 miliony automobilů se spalovacími motory.

Autor: Ondřej Kašina, ekonomický rada, Velvyslanectví v Brasília

Jak dlouho slýcháme, že je potřeba zastavit změnu klimatu? Čtyři roky? Sedm? Dvacet? Už vědecké modely z 60. a 70. let počítaly s oteplováním planety při pokračujícím spalování fosilních zdrojů. Je rok 2022 a Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC při OSN vydal svou šestou hodnotící zprávu. Téměř dvě stovky vědců z celého světa v ní mají potřebu vyjádřit stále tu stejnou informaci, tentokrát ještě razantněji a s větším apelem na změnu našeho chování. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností Consulteco, s.r.o. bude pořádat jednodenní seminář s cílem zlepšit informovanost společností, které uvádějí nebezpečné chemické směsi na trh EU.

Seminář se bude konat dne 10. května 2022 od 9.30 do 15 hodin v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1.

Tématem semináře je oznamování nebezpečných směsí do portálu agentury pro chemické látky ECHA s cílem zvýšit informovanost společností, které uvádějí nebezpečné chemické směsi na trh EU.

Účastníci získají následující informace:

• aktuality v oblasti nařízení REACH a CLP

• harmonizované oznamování nebezpečných směsí do databáze toxikologických center agentury ECHA (PCN) - aplikace přílohy VIII nařízení CLP a označování výrobků kódy UFI

• informace o oznamování v dalších zemích EU

• dotazy a diskuze

Účast na semináři je zdarma.

Zájemci se mohou zaregistrovat na adrese fedyszynova@mpo.cz nejpozději do 6. 5. 2022 do 12 hodin odesláním vyplněné přihlášky v příloze zprávy.

Rada EU se 13. dubna dohodla na mechanismu podpory své strategie financování udržitelného růstu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Jedná se o návrh na vytvoření evropských zelených dluhopisů. Toto nařízení stanoví jednotné požadavky a podmínky při používání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“. Tyto dluhopisy slouží k financování investic souvisejících s ekologickými technologiemi, účinným využíváním energie a zdrojů, jakož i s udržitelnou dopravní a výzkumnou infrastrukturou. Rada nyní bude vyjednávat finální podobu návrhu společně s EP.

Už rok platí nové odpadové zákony. Znáte a plníte všechny povinnosti, které z nich vyplývají? Umíte efektivně odpadům předcházet? Přijměte pozvání na 2. ročník konference Odpady v podnikové ekologii 17. května do hotelu Grandior Praha.

Na konferenci uvedeme nejen nové povinnosti, které musíte dodržovat, ale také vám představíme, jak se s nimi popasovaly některé firmy. Přijďte načerpat nové inspirace od těch, kteří už to umějí a předat své nápady těm, kteří ještě zkušenosti nemají.

Program konference:

1. panel - Předcházení vzniku odpadů:

• Vedlejší produkt nebo odpad v běžné výrobní praxi
• Nakládání se stavebními odpady a jejich recyklace podle nového odpadového zákona
• Nakládání se stavebními odpady a jejich recyklace v praxi

2. panel - Nakládání s odpady:

• Povinnosti původců podle nového odpadového zákona
• Oddělené soustřeďování komunálního odpadu ve firmách
• Možnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

3. panel - Evidence a přeprava odpadů:

• Změny v evidenci odpadů
• IS ENVITA jako budoucnost evidence odpadů
• Přeprava kapalných nebezpečných odpadů

4. panel - Obaly v podnikové praxi:

• Evidence průmyslových obalů

Podle informací ENDS Europe [1] zahájila Evropská komise s Českou republikou řízení o nesplnění povinnosti, takzvaný infringement. Řízení se má týkat skládkování odpadů bez předchozího předtřídění směsných komunálních odpadů, které  požaduje skládková směrnice EU [2]. Ministerstvo životního prostředí musí Evropské komisi ve stanovené lhůtě (obvykle 2 měsíce) zaslat podrobnou odpověď. Za zbytečné ničení cenných surovin a poškozování životního prostředí ukládáním recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů na skládky hrozí České republice od Evropské komise vysoké finanční pokuty.

Podle skládkové směrnice z roku 1999 mají členské státy povinnost zajistit, aby odpady ukládané na skládky musí byly dotříděny tak, aby na skládkách nekončily recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady. Odpady v Česku se však skládkují bez úpravy i přesto, že tyto druhy odpadů obsahují.

Při projednávání zákona o odpadech  v roce 2020 se tehdejší poslanec František Elfmark (Piráti) a předsedkyně TOP09 a nynější předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová snažili prosadit pozměňovací návrhy a ukončit nelegální skládkování odpadů v Česku co nejdříve. Navrhovali ukončení skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů již v roce 2024. Poslanci však uvěřili tvrzení tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), že odsun ukončení skládkování až na rok 2030 je v pořádku. Hrozí proto, že na skládkách mezi roky 2024 a 2030 skončí navíc nejméně 10 milionů tun komunálních odpadů.

Česko by mělo změnit zákon o odpadech a ukončit skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů dříve, než v nyní navrhovaném roce 2030. Stát a obce musí občanům umožnit vytřídit co nejvíce biologicky rozložitelných a recyklovatelných odpadů. Zbylé směsné odpady je nutné před skládkováním přetřídit a zajistit, že nebudou skládkovány recyklovatelné a energeticky využitelné odpady a odpady podléhající biologickému rozkladu (tedy produkující skleníkový plyn metan).

Změna zákona odpadech musí  umožnit domácnostem a firmám třídit od roku 2024 kuchyňské a jídelní odpady, jak rovněž požaduje evropská směrnice o odpadech, ale náš zákon tento požadavek vůbec nereflektuje. Z vytříděných kuchyňských a jídelních odpadů lze v bioplynových stanicích vyrábět náhradu části zemního plynu, dováženého z Ruska. Naopak skládkování kuchyňských a jídelních odpadů společně se směsným odpadem vede k únikům metanu do atmosféry a k urychlování klimatických změn.    
 

Dlouho zvažovaný projekt na stavbu zařízení na energetické využití odpadů v Opatovicích nad Labem po 15leté pauze znovu ožívá. Úředníci ministerstva životního prostředí začali posuzovat tento záměr a jeho dopady na okolí. Investorem jsou Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH. Více ZDE

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a Holland Circular Hotspot Foundation (HCH) a navázali partnerství a nyní spolu spouští Český cirkulární hotspot, s cílem urychlit přechod na cirkulární ekonomiku v České republice. Podle dohody bude HCH poskytovat své zkušenosti a odborné znalosti INCIEN za účelem urychlení bilaterální spolupráce v oblasti cirkulární ekonomiky. Český cirkulární hotspot bude podporovat dialog a spolupráci mezi českými univerzitami, podniky a vládními institucemi s cílem posunout Českou republiku směrem k cirkulárnímu fungování. Více ZDE

Český cirkulární hotspot: záznam úvodní části

Novelou zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie byl schválen interval hodnot výše IRR, který je v rozmezí 8,4 až 10,6 %, s tím, že vláda v nařízení vlády stanoví konkrétní hodnoty IRR pro jednotlivé druhy OZE, které budou v tomto intervalu. Toto nařízení stanovuje hodnoty výše IRR za dobu trvání práva na podporu podle jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů související s prověřením přiměřenosti podpory elektřiny. Hodnota IRR je v nařízení vlády stanovena pro výrobny elektřiny využívající energii vody, větru, slunečního záření, biomasy, bioplynu a geotermální energii.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

RIA

Agentura ECHA a členské státy posoudily skupinu 148 bisfenolů s doporučením, že více než 30 bisfenolů je potřeba omezit kvůli jejich možným hormonálním nebo reprotoxickým účinkům.

Mnohé bisfenoly jsou známé jako endokrinní disruptory s účinky na životní prostředí a lidské zdraví. Mají také reprotoxické vlastnosti. Pro široké využití 34 bisfenolů bylo jako nejlepší způsob.k řízení rizik určeno skupinové omezení. Tento počet není konečný, protože také o dalších bisfenolech jsou získávány nové chybějící informace.

Tři bisfenoly [bisphenol A, bisphenol B and 2,2-bis(4'-hydroxyphenyl)-4-methylpentane] již byly identifikovány jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC). Identifikace jako SVHC nebo harmonizovaná klasifikace a označení jsou navrženy pro další bisfenoly, pokud jsou u nich k dispozici dostatečné informace o nebezpečnosti. Než bude možné potvrdit vlastnosti narušující endokrinní systém a toxicitu pro reprodukci u dalších členů skupiny, bude potřeba získat více údajů.

Německo již připravuje návrh na omezení používání bisfenolu A a dalších strukturně příbuzných bisfenolů, které z hlediska životního prostředí vzbuzují podobné obavy. Jakmile bude zřejmé, kterých bisfenolů se německý návrh bude týkat, zváží ECHA a Evropská komise další potřeby regulačních opatření.

Plánované omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) bude nutné vzít v úvahu při jakémkoli dalším opatření, protože bisfenol AF a jeho osm solí je rovněž definováno jako PFAS.

Bisfenoly se používají většinou jako meziprodukty při výrobě polymerů nebo polymerních pryskyřic, jako polykarbonátové plasty a epoxidové pryskyřice a tvrdidla. Používají se také do termopapíru, inkoustů a nátěrů, lepidel, textilií, papíru nebo lepenky. Očekává se, že průmyslové použití povede k relativně nízké expozici oproti profesionálnímu a spotřebitelskému použití.

ECHA při hodnocení látek přešla z přístupu založeného na jednotlivých látkách na přístup, ve kterém jsou strukturálně podobné chemické látky zařazovány do skupin s cílem urychlit identifikaci a řízení rizik nebezpečných chemických látek. Tento přístup podporuje informovanou substituci ze strany průmyslu a včas identifikuje látky, které ještě nejsou zaregistrovány, ale mohly by být potenciální náhradou známých látek vzbuzujících obavy.

Další informace:

• Posouzení regulačních potřeb u bisfenolů  [PDF] [EN]
• Návrh Německa na omezení bisfenolu A a strukturně příbuzných bisfenolů
• Bisfenol S nahradil bisfenol A v termografickém papíru, zpráva z 18. 6. 2020
• Posuzování seznamu potřeb v oblasti regulace
• Práce se skupinami
• Nejžhavější vědecká témata - bisfenol A

Domácnosti a firmy v loňském roce předaly k recyklaci 551 tun světelných zdrojů. „To představuje zhruba čtyři miliony kompaktních a lineárních zářivek, výbojek, žárovek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení. Díky recyklaci se opětovně využilo přes 95 % materiálů získaných ze světelných zdrojů.

V průměru každý Čech odevzdal k recyklaci jeden světelný zdroj. V přepočtu na obyvatele se sesbíralo nejvíce světelných zdrojů v krajích Královéhradeckém a Praze, kde každý obyvatel odevzdal zhruba dvě žárovky.  Naopak nejméně recyklovali lidé v krajích Libereckém a Karlovarském (viz graf), tam to byl sotva jeden světelný zdroj na osobu.

Sesbíraných 551 tun obsahuje odhadem 19 kg toxické rtuti. „Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu jedné lipenské přehrady či 60 rybníků velikosti Rožmberka,“ dodává Zuzana Adamcová. Rtuť se během recyklace chemicky stabilizuje a uloží ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu.

Prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP bylo dále sebráno 3631 tun velkých a malých elektrozařízení. Tento elektroodpad lze efektivně recyklovat: opětovně je možné využít přes 90 % materiálů, ze kterých jsou elektrozařízení vyrobena.

Češi do sběrného místa urazí 1069 metrů, o 300 metrů více než před dvěma lety

Ochota Čechů recyklovat světelné zdroje se zvyšuje. Do sběrného místa by s vysloužilou zářivkou, LED či přímo žhavenou žárovkou ušli 1069 metrů: To je o 140 metrů více než v předchozím roce a o 300 metrů více než v roce 2019. Ze stávajících sběrných míst lidé preferují prodejny elektro, supermarkety a sběrné dvory. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1204 respondenty.

Vysloužilé světelné zdroje, zejména zářivky, je třeba ekologicky recyklovat, proto patří výhradně do speciálních sběrných nádob na světelné zdroje. V žádném případě se nesmějí vyhazovat mezi jiné vyřazené elektrospotřebiče. „Důvodem je jejich křehkost, mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a tím uvolnit do okolí toxickou rtuť, kterou zářivky v malém množství obsahují,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Vysloužilé žárovky bez rozdílu typu lze odevzdat ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. „Malé sběrné nádoby jsou také často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ doplňuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Od loňského roku se v České republice k recyklaci odevzdávají i wolframové a halogenové žárovky. Protože jsou stále často využívány, je to rozhodně krok správným směrem. „Čím víc odpadu se zrecykluje a neskončí na skládce, tím lépe. Navíc už spotřebitel nemusí řešit, které světelné zdroje patří k recyklaci a které ne,“ dodává Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp.

Společnost EKOLAMP je neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Zdarma poskytuje služby sběru a recyklace jak firmám a institucím, tak i běžným občanům. Kolektivní systém EKOLAMP sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, za které plní jejich zákonné povinnosti týkající se sběru elektroodpadu. Za tímto účelem buduje po celé České republice širokou síť sběrných míst a zajišťuje sběr a svoz použitých elektrozařízení a jejich zpracování včetně následného využití materiálu a odstranění zbytkových odpadů. Více informací na www.ekolamp.cz.

Cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č.283/2021 Sb., stavební zákon, a některé další související zákony, je změna v oblasti institucionálního zajištění stavební správy, kdy základem nové soustavy stavební správy budou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a další obecní úřady obcí uvedené v příloze k návrhu zákona. Zůstane zachován Specializovaný a odvolací stavební úřad pro strategické a rozsáhlejší liniové stavby. Cílem je stavební řízení udělat předvídatelným, přizpůsobit jej různým typům staveb, zavést, aby stavebník jednal pouze s jedním úřadem, který si sám zajistí další podklady, zavést institut jednotného závazného stanoviska.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

RIA

Rozdílová tabulka

Srovnávací tabulka

Česká společnost Nafigate Corporation získala na veletrhu InCosmetics Global v Paříži první místo v kategorii Green Award za biopolymer Hydal PHA, který je součástí jejích kosmetických produktů Naturetics. Hydal PHA je látkou vyrobenou z použitých přírodních olejů a pivních kvasinek. ČTK to dnes řekla projektová manažerka Nafigate Erika Duchanová.

"Hydal PHA hraje zásadní roli v oblasti udržitelnosti - jeho výroba probíhá v souladu s přírodou a nevytváří žádný odpad. Vzniká z použitých materiálů a nahrazuje tak primární zdroje, které jsou podstatně náročnější na výrobu," uvedla Duchanová. Jde o netoxickou a zcela rozložitelnou látku. "Má v přípravcích Naturetics dva nezbytné úkoly: posiluje UV ochranu v opalovacích přípravcích a absorbuje pachy v deodorantech," uvedla Duchanová.

InCosmetics Global je jedním z předních mezinárodních kosmetických veletrhů. Pravidelně se koná na různých místech v Evropě a obměňuje mimo jiné suroviny, které hrají zásadní roli v udržitelnosti. Ocenění představuje podle Duchanové důkaz o správném směřování. "Firma mění pohled na výrobu kosmetiky: účinné přípravky mohou vznikat z použitých surovin, které neškodí planetě. A první místo v kategorii Green Award to jen dokazuje," uvedla Duchanová.

Nafigate Corporation je česká vývojová společnost, která se na cirkulární ekonomiku zaměřuje dlouhodobě. Působí mimo jiné v Ostravě a Praze. Loni s projektem Hydal PHA uspěla v konkurenci 1300 světových startupů a získala celosvětovou podporu takzvaného akcelerátoru 100+, jehož účelem je hledat výrobky pro ochranu klimatu a minimalizaci odpadů.

Francouzská nadnárodní skupina Veolia splnila všechny podmínky a dokončuje akvizici společnosti Suez. Sloučení firem se týká i vybraných aktivit v České republice, konkrétně divize odpadového hospodářství Suezu a jejích více než 1400 zaměstnanců. Akvizice se naopak netýká pěti českých vodárenských společností, v nichž Suez působí jako akcionář.

Veolia o tom informovala na webu, upozornil server Tydenikhrot.cz . Společnost Suez CZ a její dvě dceřiné společnosti Suez Facility a Suez Technický servis se staly součástí české Veolie letos 21. března. Veolia díky akvizici významně posílila pozici na trhu zpracování a využívání odpadů. “Posouváme se mezi čtyři největší české společnosti v oboru,” uvádí firma na webu.

Správní rady francouzských společností Veolia a Suez schválily dohodu o fúzi loni na jaře. Podle dohody koupí Veolia většinu v Suezu za téměř 13 miliard eur (zhruba 319 miliard Kč). Veolia o menší Suez usilovala s argumentem, že společně si povedou lépe v boji s novými podniky na trhu, zejména s těmi čínskými.

Spojení společností loni v prosinci s podmínkami schválila Evropská komise. Akvizici podmínila prodejem aktiv obou společností, aby se tak rozptýlily obavy z narušení hospodářské soutěže.

Iniciativa pro zálohování kritizuje míru recyklace plastových obalů v Česku. Změna metodologie podle ní ukázala, že množství skutečně materiálově využitých obalů je nízké. Za iniciativu to v tiskové zprávě uvedla Kristýna Havligerová s odkazem na data Ministerstva životního prostředí (MŽP) za rok 2020, pro který byl nový postup poprvé použit. Předloni tak dosáhla míra recyklace 42 procent, meziročně o 19 procent méně. Iniciativa žádá zavedení plošného zálohování nápojových PET lahví a plechovek.

Havligerová uvedla, že nová metodologie, vycházející pravidel Evropské unie, zahrnuje jen skutečnou recyklaci, kdy jsou obaly opětovně materiálově využity, nikoliv veškerý odpad, který lidé z Česka vytřídí do žlutého kontejneru.

"Nová metoda tak poukazuje na neutěšenou situaci recyklace obalového odpadu v České republice," míní Havligerová. "Pouze dvě pětiny plastových obalů jsou opětovně využity, přičemž u hliníku je situace ještě mnohem horší, je to pouze jedna třetina," dodala Havligerová. Recyklace hliníkových obalů předloni dosáhla 32 procent a podle iniciativy se již téměř 20 let drží na velmi nízkých hodnotách.

V Česku podle Havligerové velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce nebo ve spalovně. "PET i hliník jsou cenné materiály s potenciálem k opakovanému využití. Až 80 procent hmotnosti PET lahve lze využít pro výrobu lahve nové, v případě plechovky dokonce až 97 procent, plýtváme tak potenciálem těchto materiálů," uvedla Havligerová s tím, že řešením by mělo být právě zavedení plošného zálohového systému.

Havligerová tvrdí, že bez něj se Česku nepodaří dosáhnout evropských závazků, podle kterých by mělo být do roku 2029 v každém členském státě dosaženo 90procentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci a do roku 2030 pak 60procentní míry recyklace plechovek.

Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let. Nyní Sněmovnu čeká zřejmě znovu diskuze o zavedení povinného zálohování, které předloni v předvolebním složení odmítla. Proti povinnému zálohování se postavil například bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované PET lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.

Podle poslance Jana Bureše (ODS) by případné povinné zálohování PET lahví mělo připravit ministerstvo životního prostředí s propočty ekonomických a ekologických dopadů. MŽP pak v březnu sdělilo, že zahájilo odbornou debatu s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a plechovek.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů v Česku, společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.

Nová textilní pravidla mohou Česku prospět. „Obnovit by se mohla nejenom textilní výroba, ale je tu i příležitost pro vědu a výzkum,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Stepan Vashkevich z Institutu pro cirkulární ekonomiku. Více ZDE