Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do vnějšího připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se provádí některé ustanovení zákona o integrované prevenci (IPPC). Teze novely vyhlášky č. 554/2002 Sb. byly součástí materiálu k novele zákona o integrované prevenci, schváleného vládou dne 15. srpna 2012. V průběhu dalších prací na novelizaci vyhlášky bylo vyhodnoceno, že vzhledem k rozsahu a významu změn je vhodnější než novelizace stávající vyhlášky úprava řešené materie zcela novou vyhláškou, kterou bude stávající vyhláška zrušena a nahrazena. Termín připomínek je stanoven na 27. května 2013. Více ZDE.

Evropská komise dnes představila novou strategii, která by měla podpořit výstavbu "zelené" infrastruktury a propojit ochranu přírody s ekonomickými benefity. Strategie se bude zaměřovat na čtyři hlavní body, jimiž jsou integrace ekologické infrastruktury do hlavních politických oblastí, zlepšení znalostí o inovativních technologiích a jejich podpora, lepší přístup k financování těchto projektů a podpora projektů na úrovni EU. Úspěsnost strategie vyhodnotí Komise do konce roku 2017 vydáním hodnotící zprávy společně s dalšími doporučeními.

Evropská komise dnes přijala novou strategii, jejímž cílem je podpořit využívání zelené infrastruktury a zajistit, aby se přírodní procesy v rostoucí míře stávaly systematickou součástí územního plánování. Zelená infrastruktura je ověřeným a vyzkoušeným nástrojem, jenž využívá přírodu k zajištění ekologických, ekonomických a sociálních užitků. Příkladem uplatnění zelené infrastruktury může být například řešení zaplavovaných oblastí, kdy k zachycování nadměrného množství vod v důsledku přívalových dešťů upřednostňuje využívání přirozených mokřadů oproti budování protipovodňové infrastruktury.

Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „Rozvoj zelené infrastruktury je často výhodnou investicí z hlediska přírody, hospodářství a pracovních míst. Je-li to opodstatněné z ekonomických a environmentálních důvodů, měli bychom nabízet společnosti řešení, jež se nepříčí přirozeným přírodním pochodům, ale naopak z nich vycházejí.“

Zelená infrastruktura je často levnější a trvanlivější než jiná řešení založená na klasických stavebně inženýrských přístupech. Parky s bohatou biologickou rozmanitostí, zelené plochy a koridory čerstvého vzduchu mohou například přispívat ke zmírnění nepříznivých dopadů letních vln veder. Zelená infrastruktura vedle své prospěšnosti z hlediska zdraví a životního prostředí rovněž přináší celou řadu sociálních užitků: vytváří pracovní místa a přetváří města v atraktivní místa k bydlení i pro práci. Díky jejímu rozvoji se také lépe daří volně žijícím živočichům, a to dokonce i v městském prostředí.

Dnes zahájená strategie se zaměří na:

• prosazování zelené infrastruktury do hlavních oblastí politik, jako jsou zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, mořské prostředí a rybolov, regionální politika a politika soudržnosti, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, doprava, energetika, prevence živelných pohrom a politiky územního rozvoje. Do konce roku 2013 Komise vypracuje pokyny, v nichž budou uvedeny způsoby, jak lze zelenou infrastrukturu v období 2014 až 2020 začlenit do provádění těchto politik,

• zlepšení výzkumu a údajů, posílení znalostní základny a prosazování inovativních technologií, jež podporují zelenou infrastrukturu,

• zlepšení přístupu k financování projektů zelené infrastruktury – Komise do roku 2014 zřídí ve spolupráci s Evropskou investiční bankou nástroj financování EU na podporu projektů zelené infrastruktury,

• podporu projektů zelené infrastruktury na úrovni EU – Komise vypracuje do konce roku 2015 studii, jež vyhodnotí příležitosti rozvoje sítě zelené infrastruktury v rámci celé EU.

Další kroky

Do konce roku 2017 Komise přezkoumá pokrok rozvoje zelené infrastruktury a zveřejní zprávu o získaných zkušenostech spolu s doporučeními pro budoucí opatření.

Souvislosti

Krajina v Evropě podléhá dennodenně výrazným změnám v důsledku stále silnějšího lidského působení, které vede k roztříštěnosti, změnám a intenzifikaci v souvislosti s využíváním půdy. Rozšiřování měst a výstavba silnic a energetické infrastruktury poškodily a rozdělily cenné ekosystémy, přičemž se dotkly přirozených populací a druhů a snížila se územní a funkční soudržnost krajiny. Poškozené ekosystémy mají častou menší druhovou rozmanitost a oproti zdravým ekosystémům nemohou zabezpečovat plný rozsah nezbytných funkcí. Tyto funkce však přinášejí hospodářství přímý užitek, a investice do zelené infrastruktury jsou tudíž z ekonomického hlediska opodstatněné.

Investice do zelené infrastruktury přinášejí obvykle vysokou návratnost. V případě obnovy záplavových území v povodí řeky Labe v Německu přínosy v důsledku přesunu odvodňovacích kanálů, investic do řízení využívání zemědělské půdy, které je přizpůsobeno záplavovým územím, a vybudování rybích přechodů převýšily náklady až čtyřnásobně. Užitky z hlediska rekreace, protipovodňové ochrany a úspory emisí CO2, jež nebyly vyčísleny v peněžní podobě, by vypočtené užitky dokonce ještě zvýšily.

Prvky zelené infrastruktury v městském prostředí, jako jsou například zelené střechy, parky a aleje, jsou prospěšné z hlediska lidského zdraví, napomáhají při řešení sociálních problémů, spoří energii a usnadňují odtékání vod. Dokonalejší plánování infrastruktury rovněž přispívá k účinnější politice v oblasti mobility a výstavby.

Sdělení o zelené infrastruktuře čerpá z plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje a ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a usiluje o prosazování investic do zelené infrastruktury v Evropě a její široké využívání.

Další informace:

Odkaz na sdělení a shrnutí pro veřejnost:

https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/index_en.htm

Nové audiovizuální záznamy k zelené infrastruktuře naleznete zde:

https://www.tvlink.org/

Viz též:

https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa podepsal dne 3. května 2013 na základě doporučení 31. Řídicího výboru seznam schválených žádostí a žádostí zařazených do zásobníku projektů z XXXIX. výzvy zaměřené na prioritní osu 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkem se jednalo o 252 žádostí o podporu a dalších 79 žádostí bylo zařazeno do zásobníku projektů.

Dokument ke stažení:

Schválené žádosti z XXXIX. výzvy

Hostem Hyde Parku bude nový stínový ministr životního prostředí za ČSSD, někdejší premiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Nejsou mu bližší Evropské záležitosti? Co bude prosazovat v oblasti životního prostředí? A jak hodnotí současnou vládní politiku? Ptejte se, Vladimír Špidla bude na vaše otázky odpovídat od 20:05 na ČT24.

Záznam pořadu - ZDE

Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz

Evropská energetická politika se v minulých letech příliš zaměřovala na ochranu klimatu. Větší pozornost by teď měla naopak získat konkurenceschopnost průmyslu a bezpečnost dodávek, upozorňuje evropská asociace zaměstnavatelů. Podle předsedy Evropské komise je ochrana klimatu stále důležitá, ani na průmysl ale nechce exekutiva zapomínat. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Dne 19. 3. 2013 vstoupila v účinnost stěžejní novela zákona o integrované prevenci (zákon č. 76/2002 Sb.), která byla publikována ve Sbírce zákonů jako zákon č. 69/2013 Sb. Přijetí novely zákona souviselo zejména s povinností ve stanoveném termínu transponovat důležitou evropskou směrnici o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU) do právního řádu ČR.

Zákon č. 69/2013 Sb. přináší nové požadavky a povinnosti, se kterými se musí stávající provozovatelé IPPC zařízení, ale rovněž i nově zařazování provozovatelé, seznámit. Dochází především k posilování nároků na aplikaci nejlepších dostupných technik při stanovování podmínek provozu zařízení. Zvyšuje se důraz na ochranu půdy a podzemních vod. V neposlední řadě se taktéž rozšiřuje okruh činností (např. o výrobu desek na bázi dřeva), pro jejichž provoz bude nezbytné integrované povolení. Mění se i některé aspekty povolovacího řízení.

Vzhledem k úpravám zákona musí být upraveny i prováděcí právní předpisy. Stávající vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, v platném znění, bude nahrazena zcela novou vyhláškou. Nová vyhláška bude obsahovat aktualizovaný vzor žádosti o integrované povolení a některé zcela nové vzory dokumentů, které budou provozovatelé v procesu IPPC využívat (základní zpráva, odborné posouzení výjimky z BAT, zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení). Návrh vyhlášky je v současnosti v legislativním procesu. Její přijetí se předpokládá do července 2013.

Hana Šimánková UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ Vás zve na odborný seminář:

„SEMINÁŘ AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA V OBLASTI INTEGROVANÉ PREVENCE 2013“

PODTITUL NÁZVU SEMINÁŘE ZNÍ:  PŘEDSTAVENÍ ZÁKONA Č. 69/2013 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI A ZMĚN V PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH.

SEMINÁŘ JE ZAMĚŘEN NA: KOMPLETNÍ PŘEDSTAVENÍ SCHVÁLENÉ NOVELY ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI A ZMĚN PŘÍSLUŠNÝCH PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.

Přednáší:

Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., vedoucí oddělení IPPC a IRZ, MŽP - expert z oblasti integrované prevence a jeden z hlavních tvůrců novely zákona o integrované prevenci

Termín konání semináře: úterý 21. května 2012

Místo konání: Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr

Vložné: 1347,- Kč bez DPH (1630,- Kč včetně 21 % DPH) možnost dokoupení oběda v ceně 99,- Kč bez DPH (120,- Kč včetně 21% DPH)

Další informace najdete na www.uzitečnésemináře.cz ZDE.

O dopadech nařízení REACH, které zlepšilo ochranu lidského zdraví a životního prostředí v EU, diskutovali v Evropském domě v Praze zástupci Evropské komise, státní správy, privátní sféry a široké veřejnosti. Nařízení REACH upravující registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek z června 2007 však označily loni evropské malé a střední podniky za jednu z deseti nejvíce zatěžujících evropských legislativ. Podle zástupců českého chemického průmyslu REACH prodražuje podnikání v EU a snižuje konkurenceschopnost evropských firem ve světě. V přezkumu tohoto nařízení, který vydala Evropská komise (EK) na začátku února, připustila tuto náročnost REACH a jeho negativní dopad na MSP. Z tohoto důvodu přistoupila EK ke snížení poplatků pro malé a střední firmy a zároveň k navýšení poplatků pro velké firmy tak, aby změna nezpůsobila výpadek příjmů na chod agentury ECHA. Celkovou revizi nařízení EK v této chvíli nepovažuje za potřebnou. Více ZDE

Klesající trend spotřeby vody se potvrdil i v roce 2012, uvádí ČSÚ v dnes zveřejněné zprávě "Vodovody, kanalizace a vodní toky 2012". Stejně tak pokleslo i specifické množství vody fakturované celkem a vody fakturované domácnostem. Celorepublikově pokles představuje u vody fakturované 1,7  l/os/den, u vody fakturované domácnostem 0,5 l/os/den. Cena pitné vody stoupla z 30,8 Kč/m³ na 32,70 Kč/m³, cena stočného stoupla z 27,90 Kč/m³ na 29,60 Kč/m³ (cena bez DPH). Více ZDE.

Úředníci by v budoucnu mohli těžařům nařídit, aby hnědé uhlí posílali přednostně do tepláren. Ty by se pak musely smířit s tím, že budou platit za předem dané množství uhlí, i když je nakonec neodeberou. Počítá s tím věcný záměr velké novely horního zákona, která prošla první kolem připomínkového řízení a míří k projednání vládou. E15.cz dále informuje, že nově se do zákona vrací i právo vyvlastnit pozemky a nemovitosti, pokud brání těžbě uhlí či uranu, které je ve veřejném zájmu. MPO chce také zvýšit výnos z poplatku z vytěžených nerostů o 150 procent, z nynějších zhruba 600 milionů na 1,6 miliardy korun za rok. Na desetinásobek, ze sto korun na hektar na tisíc korun na hektar, se má zvýšit i poplatek za používání dobývacího prostoru. Nově by půl miliardy z vybraných peněz získaly také kraje. Ty by z nich mohly financovat obnovu krajiny. Necelou třetinu by měly inkasovat přímo rezorty průmyslu a obchodu a životního prostředí a zbytek obce. Více čtěte na E15.cz ZDE.

Dokumenty ke stažení: předkládací zpráva - návrh zákona - vypořádání připomínek

Zdroj: E15.cz

Prezident republiky Miloš Zeman využil své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vrátil ve čtvrtek dne 2. května Poslanecké sněmovně zákon ze dne 27. dubna 2013, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech.  Dne 13. února 2013 hlasovala Sněmovna o pozměňovacím návrhu pana poslance Sivery, který dal pozměňovací návrh k odložení lhůty účinnosti u  likvidace fotovoltaických elektráren  z 1. června na 31. prosince letošního roku s tím, že  tento návrh nebyl Sněmovnou přijat. Více ZDE

Ve dnech 23. - 24. května 2013 se bude v Praze konat 14. evropského Fórum pro ekoinovace, které pořádá Evropská komise ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jedná se o mezinárodní konferenci pořádanou dvakrát ročně za účelem výměny poznatků o ekoinovacích. Letos se fórum poprvé uskuteční v Praze a bude zaměřeno na čistotu ovzduší ve městech, zejména na problematiku čisté mobility a inovací v oblasti úspor energií s přímým dopadem na kvalitu ovzduší.

Fórum je určeno představitelům soukromého sektoru, výzkumných institucí, neziskových organizací, státní správy a samosprávy, které profesně zajímá uplatnění ekoinovací a podpora uchycení nových environmentálních technologií na trhu. Důraz bude kladen na spolupráci státní správy a samosprávy se soukromým sektorem, na sdílení dobré i špatné praxe. Písemný výstup z fóra bude doporučením pro High level working group k eko-inovacím pod hlavičkou Evropské komise.

Konference bude probíhat v angličtině bez tlumočení. Vstup je bezplatný, ale možný pouze s pozvánkou a registrací. Na následující webové stránce je možné dočíst se více o programu fóra a napsat si o zaslání pozvánky se jménem a heslem pro registraci: https://ec.europa.eu/environment/ecoinnovation2013/1st_forum/index_en.html

Dokument ke stažení:

Program konference: Fórum pro ekoinovace (PDF, 786 kB )

Zdroj: MŽP

Model EPC (Energy Performance Contracting), tedy zjednodušeně bez vstupní investice, se kvůli vzrůstajícím cenám energií a legislativě mířící k energeticky úsporným budovám stává přitažlivý pro veřejnou sféru. O tomto modelu úspor energií začíná uvažovat řada českých měst a krajů. Aktuálně se chystá využít tuto metodu například Kopřivnice, Ostrava, České Budějovice, Písek, Opava, Litvínov, Krnov, Klatovy, Karlovarský a Moravskoslezský kraj nebo třeba Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Model EPC, kdy se energetická opatření splácejí smluvnímu partnerovi z úspor energií, se rozšířil v době ropné krize v USA a v Britanii. Ani na českém trhu není úplnou novinkou. První projekt se u nás datuje k roku 1993. Celkem jich je u nás už asi 150 a proinvestované prostředky dosáhly téměř tří miliard. V českém prostředí už má s těmito energetickými službami zkušenosti zhruba deset firem, od roku 2010 mají svou asociaci. Více ZDE

Zdroj: E15.cz

Navrhovaná právní úprava přináší v první řadě větší ochranu spotřebitele v otázce omezení délky výpovědních lhůt pro smlouvy o dodávání tepelné energie a v povinnosti informovat spotřebitele o podmínkách dodávání tepla způsobem umožňujícím dálkový přístup. V části druhé se věnuje otázkám stavebního řízení pro malé zdroje tepla a explicitně vyjadřuje dosavadní soudní praxi v otázce rozsahu účastenství subjektu za účelem ochrany věcného břemene či stavby. Stavba plynového zdroje se jmenovitým výkonem jednoho kotle do 50kW do maximálního součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů nižšího než 100kW by nebylo zapotřebí stavební povolení ani ohlášení. Navrhovaná účinnost je 1. 1. 2014. Více ZDE