Evropská komise dnes přijala novou strategii EU pro lesy do roku 2030, která je jednou z hlavním iniciativ Zelené dohody pro Evropu. Cílem strategie je vytvořit takové podmínky, aby lesy co nejvíce přispěly k plnění cílů v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. Strategie se zaměřuje na postupy správy lesů, které jsou co nejvíce šetrné k životnímu prostředí a podporují rozvoj biodiverzity a efektivní využívání dřeva. Kromě toho strategie navrhuje zavést systém plateb pro vlastníky lesů, které by byly poskytovány za zachování nedotčených lesů. Součástí návrhu je dále posílení monitorování lesů, podávání zpráv, shromažďování údajů o lesích a také plán na vysázení až 3 miliard nových stromů do roku 2030.

Hladina Velkého solného jezera v Utahu, největšího slaného jezera na západní polokouli, klesla na historicky nejnižší úroveň. Celou oblast totiž zasáhlo rozsáhlé a dlouhodobé sucho. K poklesu hladiny dochází již delší dobu, nejde tedy jen o přímý dopad klimatických změn, byť i ty mají význam. Hlavní vliv má zřejmě kombinace různých faktorů, zejména všelijakých dopadů lidské činnosti. Více ZDE

Evropská komise vydala balíček FIt for 55, který obsahuje nové i revidované legislativní návrhy, jež by měly splnit cíl v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. To je podle Komise klíčový krok k tomu, aby EU splnila svůj dlouhodobý cíl stanovený evropským klimatickým zákonem, kterým je klimatická neutralita do roku 2050. Dnešní balíček obsahuje řadu návrhů, které tvoří vzájemně propojený soubor zaměřený na změnu stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), zvýšení využití energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti, rychlejší zavedení nízkoemisních způsobů dopravy a palivové infrastruktury, ale také na předcházení úniku uhlíku. V oblasti EU ETS navrhuje Komise zrušit přidělování bezplatných povolenek pro leteckou dopravu a zapojit do systému i lodní dopravu. Kromě toho Komise navrhuje do roku 2030 vyrábět 40 % energie z obnovitelných zdrojů, ambicióznější a závazný roční cíl pro snížení spotřeby energie, posílit přechod na elektromobilitu s tím, že do roku 2030 by měly být sníženy průměrné emise nových automobilů o 55 % a do roku 2035 o 100 % ve srovnání s rokem 2021 nebo vytvořit nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by reflektoval cenu uhlíku v rámci dovozu určitých výrobků ze třetích zemí.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh Nařízení o chemických látkách (REACH) – Změny v seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy (příloha XIV) a dále Komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k znečištění vod – pravidlům EU o čištění městských odpadních vod (aktualizace).

Směrnice o čištění městských odpadních vod byla přijata před 30 lety s cílem chránit životní prostředí před škodlivými účinky vypouštění nečištěných odpadních vod. Při hodnocení, které bylo zveřejněno v roce 2019, bylo zjištěno, že směrnice funguje celkově dobře, ale některé oblasti je třeba zlepšit. Směrnice musí také s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu odpovídat novým ambicím v oblasti životního prostředí a klimatu.

Hodnocení ukázalo, že směrnice by se mohla zdokonalit v těchto oblastech:

• přelití v důsledku přívalových srážek a městský odtok,

• individuální či jiné vhodné systémy (jako jsou septiky)

• malé aglomerace

• aktualizované požadavky na sledování a podávání zpráv

Kromě toho je nutno řešit vypouštění mikroskopických znečišťujících látek, např. léčivých přípravků a mikroplastů, do jezer, řek a pobřežních oblastí. Dále bude možná potřeba zlepšit nakládání s nepřímým průmyslovým vypouštěním.

Dokument ke stažení (REACH):

Středočeské inovační centrum zahájilo v rámci mezinárodního projektu COLOR CIRCLE (COnnecting and empowering LOcal authorities with Research Capacities to unlock the full potential of CIRCuLar Economy) přípravu Cirkulárního skenu Středočeského kraje. Cílem je získat ucelený přehled o Středočeském kraji z pohledu významu jednotlivých sektorů na produkci HDP, tvorbě pracovních míst a emisích CO2, doplněný o analýzu materiálových toků.

Tento přehled poslouží k identifikaci relevantních opatření z množiny osvědčených postupů a jejich prioritizace podle jejich využitelnosti v kraji. Výsledek této práce bude sloužit jako východisko pro tvorbu akčního plánu pro cirkulární ekonomiku ve Středočeském kraji.

Zpracovatelem skenu je Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú. (INCIEN), který se zaměřuje na inovativní environmentální management a má v této oblasti bohaté zkušenosti.

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí získal rybář Stanislav Pernický. Ocenění má za podíl na likvidaci následků loňské ekologické havárie na Bečvě, obnově řeky a za své vystupování v souvislosti s případem. Cenu za dlouhodobý přínos dostala pedagožka Hana Korvasová, která působí v oblasti environmentálního vzdělávání. "Eko zásek roku" určený lidem do 33 let letos porotci udělili biologovi Michaelu Mikátovi za jeho angažmá v ochraně královéhradecké přírodní památky Na Plachtě. Ceny, udělované Nadací Partnerství, byly dnes předány v Senátu.

Pernický byl mezi prvními, kteří loni 20. září dorazili k otrávenému úseku řeky. Předseda pobočky Českého rybářské svazu v Hustopečích nad Bečvou se s dalšími rybáři podílel na výlovu více než 40 tun uhynulých ryb a pomáhá i s obnovou života v řece. Organizátoři ceny zdůraznili, že Pernický také později opakovaně vystupoval v médiích, na odborných plénech i před policií a poslanci a snažil se předkládat pohled na věc opřený o desítky let rybářských zkušeností i pozorování v místě a přispět k objasnění případu.

"Já si samozřejmě toho ocenění velmi vážím. Ale neberu to ani tak jako osobní ocenění, ale spíš ocenění a poděkování všem rybářům. Zejména tedy rybářům a případně dobrovolníkům, kteří se té Bečvě věnovali, odstraňovali následky neskutečné ekologické katastrofy," řekl ČTK Pernický. Zdůraznil také, že je nutné udělat vše pro to, aby se takové věci v budoucnu neopakovaly. Po dnešním převzetí ceny pak Pernický poznamenal, že se u Bečvy narodil a je "krví jeho srdce". Dodal, že "udělá všechno pro to, aby viník byl odhalen."

Policie koncem června v případu obvinila jednoho člověka a jednu firmu pro podezření ze spáchání dvou trestných činů. Obviněnému člověku hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest. Z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi pak vyplynulo, že obviněnou je právě tato společnost. Havelka také uvedl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost. Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky poškodily vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.

Po čtyři dekády působí v oblasti environmentálního vzdělávání další z letošních oceněných Hana Korvasová. Posledních 19 let také řídí zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka, které v pomáhala v 90. letech založit. Zástupci Nadace Partnerství podotkli, že Korvasová z malého centra vybudovala organizaci s pěti pracovišti, kterými ročně projde více než 28.000 dětí i dospělých. Korvasová se podílela i na vzniku Rezekvítku: spolku pro ekologickou výchovu nebo cen za environmentální publicistiku Ekopublika. Senátorka Anna Hubáčková (KDU-ČSL a nezávislí), která Korvasovou nominovala, uvedla, že její celospolečenský přínos je "absolutně nevyčíslitelný."

"Cenu Josefa Vavrouška považuji za nádherný dar k narozeninám Lipky. Bylo to krásně naplněných třicet let, podařilo se oslovit obrovské množství lidí, kteří se k Lipce stále hlásí. Posílají k nám svoje děti a to je pro nás to nejlepší vysvědčení," sdělila ČTK Korvasová. Při dnešním ceremoniálu také uvedla, že cenu získala díky štěstí na lidi, kteří ji obklopují a s kterými spolupracuje.

Třetí laureát biolog Michael Mikát se výrazně zasloužil o ochranu přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové. Zástupci Nadace Partnerství uvedli, že toto území ohrožoval záměr na výstavbu silnice. Petici proti silnici podepsaly tisíce lidí, rozhodnout měl biologický průzkum. Jeden zadalo město, vlastní expertizu ale zpracovali i odpůrci projektu. Za opoziční expertizou stál právě Mikát, který pro její vypracování sehnal přes 40 dobrovolníků - vědců, expertů i studentů biologie. "Právě opoziční studie, která našla v chráněné lokalitě mnohonásobně více živočichů než oficiální verze radnice, vedla nakonec ke stopce pro novou silnici. Za to mu porota Ceny Josefa Vavrouška přiklepla ocenění za Ekozásek roku pro mladé do 33 let," uvedli zástupci nadace.

Mikát, který nyní pobývá v Kanadě, nahrál pro dnešní předání videopříspěvek. V něm vyzdvihl roli lidí, kteří na studii, i ve značném nepohodlí, spolupracovali. Cenu za Mikáta převzali jeho rodiče, kteří podle něj též pomáhali. Mikát také vyzval ostatní, aby při ochraně přírody hledali neobvyklé a skryté cesty. "A hlavně, pokud se nějaká neočekávaná cesta objeví, aby se jí chytili a drželi," uzavřel.

Mladého vědce na cenu nominoval David Čáp z Českého svazu ochránců přírody. Čáp podotkl, že se Mikát výzkumu a ochraně lokality Na Plachtě věnuje od dětství. "Ještě jako teprve náctiletý mladík dokázal sehnat pro pomoc s ochranou Plachty i populárního zpěváka Dana Bártu. Je velmi inspirující, že mu tento přístup vydržel i dnes, kdy již patří mezi mezinárodně uznávané vědecké kapacity," uvedl Čáp.

Cenu Josefa Vavrouška od roku 1996 převzalo přes 40 lidí. S oceněním se pojí finanční odměna a skleněná plastika od výtvarníka Vladimira Kleina.

Ekolog a někdejší federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek patřil k protagonistům konceptu trvale udržitelného rozvoje. V roce 1995 se svou dcerou tragicky zahynul při zimním přechodu Vysokých Tater.

Evropská komise dnes představí stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Klimaticky šetrnější pravidla se budou týkat řady odvětví od automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Návrhy patrně vyvolají hlasité reakce průmyslové lobby a dlouhé debaty mezi členskými státy a Evropským parlamentem, které mohou trvat i několik let.

Jednou z nejdiskutovanějších součástí balíčku je rozšíření systému prodeje emisních povolenek, jejichž prostřednictvím si dosud musely právo na znečišťování vzduchu kupovat pouze elektrárny nebo velké průmyslové podniky. Nově by se měl jejich nákup podle předběžných návrhů uniklých do médií týkat i lodní dopravy či vytápění budov, což může lidem zdražit účty za topení. Komise proto zároveň chystá fond na pomoc lidem, které zvýšení cen zasáhne nejcitelněji.

Výrobci energie budou podle dalšího z návrhů muset zajistit vyšší podíl energií vyráběných z obnovitelných zdrojů jako je slunce, vítr či voda. S tím bude souviset očekávané zavírání uhelných elektráren, kvůli jehož dopadu na ekonomiku chtějí některé země včetně Česka vyšší podporu z unijních fondů. Tu by mohlo zajistit právě zvýšení příjmů z emisních povolenek.

Na velké změny se budou muset připravit i automobilky. Unijní exekutiva chce, aby nová auta méně znečišťovala vzduch a aby po silnicích jezdilo více elektromobilů. Návrh má proto zavést přísnější emisní požadavky, které by podle jedné z předběžných variant mohly vést až k úplnému zákazu prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Komisaři však o podrobnostech diskutovali ještě v úterý a není zcela jasné, jak budou nakonec vypadat.

Nové náklady zřejmě pocítí i aerolinky, pro které Brusel chystá daň z leteckého paliva, které je dosud z daní vyňato. Letecké společnosti, které se v současnosti potýkají s dopadem koronavirového výpadku, chce komise přimět k používání alespoň části čistších pohonných hmot jako je vodík či pokročilá biopaliva.

Vedle emisních povolenek má pomoci EU získat nové příjmy takzvané uhlíkové clo, jehož podoba je další součástí dnešního návrhu. Tento poplatek v zatím nespecifikované výši budou muset hradit firmy z mimounijních zemí, které budou do EU vyvážet neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement či hnojiva, podle jedné z verzí návrhu i elektřinu.

Čtěte také:

Balíček Fit for 55: Co můžeme očekávat?

Sněmovna přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon v úterý večer. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. Stavební zákon se během přípravy setkal se silnou kritikou, která upozorňovala zejména na negativní dopady, které norma bude mít na ochranu přírody. Kritizovali jej právníci, specializující se na životní prostředí.

Odbor odpadů MŽP vydal Metodický pokyn (MP) k zajištění plnění povinnosti správného nakládání s odpady vzniklými v důsledku mimořádné události - živelné pohromy (tornáda). MP ke stažení ZDE.

Evropská komise vydala 5. července nový průzkum Eurobarometr, který ukazuje, že klimatická změna je podle Evropanů v současnosti nejvážnějším globálním problémem. 93 % dotázaných uvedlo, že klimatická změna je vážný problém, přičemž 78 % z nich ji považuje za velmi vážný problém. 90 % Evropanů se také domnívá, že by se emise skleníkových plynů měly snížit na minimum a souhlasí s cílem klimatické neutrality do roku 2050. 87 % dotázaných je přesvědčeno, že EU by si měla stanovit ambiciózní cíle v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů a že by EU měla poskytnout podporu pro zvyšování energetické účinnosti. Co se týče ekonomických dopadů, je 78 % Evropanů přesvědčeno, že aktivity v oblasti ochrany klimatu zvýší konkurenceschopnost evropských firem a 74 % se domnívá, že náklady za škody způsobené změnou klimatu jsou mnohem vyšší, než investice potřebné pro zelenou tranzici.

Evropská komise přijala několik opatření, kterými chce přispět k rozvoji udržitelného financování. Jedním z opatření je strategie udržitelného financování, jejímž cílem je zvýšit investice do udržitelného hospodářství a ochrany životního prostředí, a to i ze strany malých a středních podniků. Mezi další cíle strategie patří navýšení příspěvku finančního sektoru k udržitelnosti, posílení odolnosti hospodářského a finančního systému vůči rizikům v oblasti udržitelnosti a rozvoj mezinárodních standardů a norem v této oblasti. Kromě toho Komise přijala návrh standardu EU pro zelené dluhopisy, kterými by se měly financovat udržitelné investice. V neposlední řadě Komise přijala akt v přenesené pravomoci, který stanovuje způsob, jakým mají finanční a nefinanční společnosti reportovat o své činnosti v oblasti udržitelnosti.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k nařízení REACH – vyjasnění nejasných/nekonzistentních formulací v požadavcích na informace. Tato změna se týká příloh VI až X nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Vysvětluje nejasné nebo nekonzistentní formulace v těchto přílohách.

Dokument ke stažení:

EU 89_21 EK Návrh nařízení

EU 89_21 EK Příloha

Evropská unie zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k Předpisům týkajícím se úředních kontrol ekologických produktů určených pro dovoz do EU. Tyto předpisy se začnou používat od 1. ledna 2022. Jsou v nich mimo jiné uvedeny kategorie ekologických produktů, jichž se úřední kontroly na hranicích netýkají. Předpisy dále upřesňují, kde mohou být tyto produkty kontrolovány.

Tyto předpisy rovněž pozměňují nařízení (EU) 2019/2123 a (EU) 2019/2124 a vyjasňují, že se vztahují na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které v současné době spadají do jejich oblasti působnosti, včetně případů, kdy se jedná o ekologické produkty podléhající kontrolám na hraničních přechodech podle čl. 45 odst. 5 nařízení (EU) 2018/848.

Dokument ke stažení:

EU 88_21 EK Návrh nařízení

Na podzim 2021 dostanou výzkumníci příležitost zapojit se do první mezinárodní výzvy evropského Partnerství pro biodiverzitu – Call 2021: Supporting the protection of biodiversity and ecosystems across land and sea. Evropská partnerství představují nový nástroj unijního programu Horizont Evropa pro oblast mezinárodní spolupráce v kolaborativním výzkumu a společném programování, který nahradí dosavadní nástroj ERA-NET Cofund. Výzva Partnerství pro biodiverzitu Call 2021, kterou vyhlašuje strategická síť BiodivERsA, je zaměřena na výzkum v oblasti podpory biodiverzity a ochrany ekosystémů, a to ve všech prostředích, více ZDE

Fórum o prosazování odsouhlasilo kontrolu bezpečnostních listů v roce 2023 v rámci celounijního projektu. Fórum rovněž přijalo revidovaný souhrn analytických metod pro kontrolu dodržování omezení podle REACH.

Celoevropský projekt o prosazování (REF-11) v roce 2023 bude zaměřený na kvalitu informací v bezpečnostních listech.

Bezpečnostní listy jsou důležitým zdrojem pro předávání bezpečnostních informací o látkách a směsích v dodavatelském řetězci.

Nedostatečná kvalita informací v bezpečnostních listech je dlouhodobým problémem, který byl zjištěn v mnoha předcházejících projektech fóra o prosazování – v roce 2013 byly v rámci projektu REF-2 zjištěny nedostatky u 52 % případů. Zkušenosti z kontrolních činností v členských státech potvrzují, že tento problém dále přetrvává.

Projekt bude kontrolovat soulad s revidovanými požadavky podle přílohy II nařízení REACH, která stanoví obsah a formát požadovaný pro bezpečnostní listy. Vzhledem k tomu, že revidované požadavky vstoupí v platnost v roce 2023, je vhodná příležitost pro harmonizovaný projekt týkající se kontrol, zda společnosti v celé EU tuto povinnost plní.

Projekt REF-11 bude připraven v roce 2022, kontroly budou provedeny v roce 2023 a zpráva bude zveřejněna v roce 2024.

Byl rovněž přijat revidovaný souhrn rozšiřující počet analytických metod doporučených pro kontrolu dodržování omezení podle nařízení REACH, který bude zveřejněn na internetových stránkách ECHA a společnosti budou mít možnost ověřit si, zda dodržují podmínky omezení. Souhrn nyní obsahuje 400 metod ke kontrole 56 položek omezení z přílohy XVII nařízení REACH včetně některých nejnovějších položek např. položky 72 omezující používání látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR) v textiliích.

Fórum a podskupina fóra pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) rovněž diskutovaly o zkušenostech ze dvou virtuálních workshopů s akreditovanými zainteresovanými organizacemi, které se konaly na jaře 2021. Semináře byly zaměřeny na zjištění a doporučení z projektu BEF-1 ohledně předmětů ošetřených biocidy, projektu REF-7 k registraci podle nařízení REACH a pilotního projektu ke kontrole omezení podle nařízení REACH a označování dovážených výrobků podle nařízení CLP.

Semináře zlepšují transparentnost fóra a BPRS tím, že poskytují zúčastněným stranám a kontrolním orgánům možnost zapojit se, diskutovat a vyměňovat si názory. Fórum a BPRS budou v příštích letech pořádat podobné semináře.

Fórum o prosazování se sešlo ve dnech 15. až 18. června a jeho podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích ve dnech 22. až 23. června 2021.

Další informace:

• Fórum o prosazování

• Projekty fóra v oblasti prosazování

Zákon o týkající se omezení prodeje jednorázových plastů měl původně oficiálně začít platit 1. července. Počítá s tím, že plastové výrobky, jako jsou například brčka, míchátka nebo tyčinky na čištění uší, již nebude v Česku možné vyrábět, ani do Česka dovážet. Návrh ale dosud neprojednala Sněmovna a nedostal se ani do prvního čtení. Jeho platnost se tak odkládá. „Prakticky budou moci výrobci v České republice vybrané plastové výrobky tzv. „uvádět na trh“ do doby, než budeme mít v ČR platný účinný zákon. To znamená, že se budou moci do ČR dále výrobky dovážet a prodávat je. Pokud jde o výrobky vyráběné v České republice, ty budou rovněž moci být uváděny na trh v ČR do schválení zákona,“ říká Dominika Pospíšilová, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí. Více ZDE