Na webových stránkách Ministerstva životního prostředí naleznete další číslo Věstníku MŽP. Obsahem třetí částky je: Metodická instrukce odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravující povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a ukládání náhradní výsadby a Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřicích lokalit pro vyhlašování vzniku nebo ukončení smogových situací.

Aktualizace metodické instrukce se týká především problematiky kácení dřevin provozovateli drah kvůli zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze, které musí být v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), oznámeno orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů předem před zamýšleným kácením, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Orgán ochrany přírody však tak může učinit, na rozdíl od ostatních možností kácení dřevin dle § 8 odst. 2 ZOPK, pouze se souhlasným závazným stanoviskem drážního správního úřadu. Konkrétně je předmětem aktualizace bodu 3.3.5 zohlednění významného judikátu Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 227/2020 – 39 ze dne 14. září 2021. Podle něj platí, že při hodnocení potřebnosti kácení dřevin rostoucích v blízkosti železniční dráhy musí správní orgány zohlednit jednak účel bezpečnosti provozu, jednak účel ochrany přírody a krajiny a s nimi související veřejné zájmy. Nadále proto zůstává úkolem orgánu ochrany přírody, aby náležitě zjistil skutkový stav a v souladu s požadavky na ochranu dřevin rozhodl, zda je kácení dřevin potřeba pozastavit, omezit nebo zakázat. Povinnosti řádně zjistit skutkový stav jej nezbavuje ani to, že konečné rozhodnutí přijímá na základě závazného stanoviska drážního úřadu. Případné kácení dřevin u železničních drah nemá být prováděno plošně a schematicky pouze s ohledem na výšku stromů a jejich vzdálenosti od trati, nýbrž musí být podloženo konkrétními skutkovými zjištěními, z nichž hrozící nebezpečí pádu stromů vyplývá.

Částečně byl rovněž aktualizován bod 6.5 zabývající se postupem podle § 8 odst. 4 ZOPK (kácení v krajní nouzi). Konkrétně jde o případy, kdy ten, kdo provedl kácení nedoložil skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro postup podle jmenovaného zákona, a je tudíž na místě vést řízení o uložení pokuty. V takových případech nelze nedoložení těchto skutečností ze strany oznamovatele považovat za důkazní nouzi na straně orgánu ochrany přírody pro vedení řízení o uložení pokuty.

V neposlední řadě se metodická instrukce věnuje i problematice důsledku přijetí zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů (zejména části první, bodu 6. a části třetí bodu 1.), účinného od 1. ledna 2022, na povolování kácení dřevin podle § 8 ZOPK. V poznámce pod čarou k bodu 1.1 jsou vyjmenovány případy, kdy se v případě kácení pajasanu žlaznatého neuplatní postup podle § 8 ZOPK (povolování kácení).

Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila šestou a sedmou veřejnou soutěž v aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacích v programu Ministerstva průmyslu a obchodu TREND. Podpořeny budou například ty projekty, které hledají energeticky úsporná řešení či možnosti pro posílení energetické bezpečnosti nebo snížení surovinové závislosti. Firmy mohou na jeden projekt získat až 25 milionů korun.

„TREND je základním programem podpory průmyslového výzkumu určeným pro tuzemské podnikatele a jeho hlavním smyslem je přispívat k rozvoji konkurenceschopnosti domácí ekonomiky. I v současné obtížné situaci se nám podařilo zajistit rozpočtové zdroje a věřím, že udělená podpora pomůže perspektivním a inovativním firmám k dalšímu posunu směrem k ekonomice založené na znalostech,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Šestá veřejná soutěž v programu TREND, na kterou jsou vyčleněny celkem dvě miliardy korun ze státního rozpočtu České republiky, byla vyhlášena v podprogramu 1 “Technologičtí lídři”. Na sedmou veřejnou soutěž je připraveno 300 mil. Kč ze zdrojů Národního plánu obnovy ČR a bude tedy financována z prostředků Evropské unie. Tato soutěž je speciálně zaměřena na podporu projektů rozvíjejících technologie 5G.

„Vyhlašované veřejné soutěže tematicky zaměřujeme na řešení klíčových výzev dnešní doby. Podpořené projekty přispějí k digitální transformaci ekonomiky i ke smysluplnému naplňování Zelené dohody pro Evropu, včetně hledání energeticky úsporných řešení, možností pro posílení energetické bezpečnosti či snížení surovinové závislosti. Jsme připraveni podporovat i výzkumné projekty na posílení kyberbezpečnosti a dalších vysoce aktuálních oblastí, jejichž řešení pomůže jak firmám, tak všem našim občanům,“ doplňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.

„Program TREND je klíčovým nástrojem pro budoucí rozvoj českých podniků a jejich konkurenceschopnosti. Výstupy z podpořených projektů pomáhají k transformaci a modernizaci způsobů výroby, umožňují rozvoj nových oblastí digitalizace a využití jejího potenciálu v průmyslu a službách. Díky výzkumným aktivitám v programu TREND tak vznikají zcela nové technologie reagující na aktuální požadavky v klíčových odvětvích,“ říká Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Na jeden projekt lze získat až 25 milionů Kč, přičemž dotace smí tvořit nejvýše 70 % z nákladů všech účastníků projektu. Žádost o podporu mohou podat podniky všech velikostí, které působí na území ČR. Projekty lze podávat od 28. dubna do 16. června 2022. Výsledky soutěže budou oznámeny nejpozději do konce roku 2022. S vybranými projekty bude uzavřena smlouva o poskytnutí podpory, realizace může začít už od ledna 2023. Podrobnosti a veškerá dokumentace jsou k dispozici na webových stránkách TA ČR https://www.tacr.cz/program/program-trend/.

Z celkového počtu 377 měst, Komise zveřejnila seznam 100 měst EU, která se zúčastní mise EU zaměřené na vznik klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030 – mise „Města“. Cílem této mise je funkcionalita vybraných měst jako experimentální a inovační ekosystémy a pomoc všem ostatním městům v transformaci, aby se stala do roku 2050 klimaticky neutrální. Tato mise ke splnění svého cíle získá na období 2022–2023 360 milionů EUR z prostředků programu Horizont Evropa. Mise je součástí aktivit Komise, jako např. Zelená dohoda pro Evropu, Evropa připravená na digitální věk a Nový evropský Bauhaus.

Módní vyhledávač Glami v průzkumu zmapoval, jak Češi přistupují k tématu udržitelnosti v souvislosti s nákupy oblečení a obuvi. Povědomí o něm stále roste a dvě třetiny spotřebitelů deklarují, že vědí, co znamená pojem udržitelná móda. Tento trend má také stále větší vliv na rozhodování o pořízení nového módního kousku. Zatímco před třemi lety ovlivňoval jen čtvrtinu zákazníků, nyní už je to téměř dvakrát tolik. Více ZDE

V týdnu od 1. - 7. května probíhá tradiční Mezinárodní týden kompostování. České sdružení pro biomasu CZ Biom opět připravilo tematickou výzvu “NAKOPEJ SI PYTEL!”, která již loni přilákala širokou veřejnost do kompostáren v ČR. Akce má za cíl poukázat na důležitou roli kompostáren při zpracování bioodpadů a jejich opětovné využití jako hnojiva na půdu. Zúčastněné kompostárny vyhradí několik tun kompostu, který si lidé budou moci sami nakopat do pytle a odvézt. Více ZDE

Akční plán Evropské unie (EU) pro cirkulární ekonomiku má za cíl snížit do roku 2030 na polovinu množství komunálního odpadu, který není v EU recyklován. Podle dnes zveřejněných informací Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) tento cíl vyžaduje jak samotné snížení produkce odpadu ale především zvýšení samotné recyklace, a to možná i nad rámec závazného 60% cíle pro recyklaci. Podrobnosti ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k opatřením ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů.

Cílem je:

• zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách

• snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Zaměřuje se na zdroje s nejvyšším známým uvolňováním:

• plastové pelety (meziprodukty používané pro výrobu plastových předmětů);

• syntetické textilie;

• oděr pneumatik;

• barvy, včetně architektonických a námořních barev a silničního značení;

• geotextilie (používané pro inženýrské stavby jako např. výstavba silnic, předcházení pobřežní erozi, odvodňování atd.);

• kapsle s detergentem pro praní a do myček nádobí.

• EU 61_22 EK Znečištění mikroplasty

Na konci minulého roku vydala CENIA publikaci Tvář české krajiny v prostoru a čase s podtitulem Mapování CORINE Land Cover 1990-2018 v socioekonomických souvislostech. Publikace propojuje analytické informace o krajině a jejím pokryvu s daty o socioekonomickém vývoji a s principy udržitelného rozvoje tak, jak je prezentuje Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky 2030, a dále hledá možné cesty k jejich naplnění.

Z podkladů, které byly použity pro publikaci, byla vytvořena story mapa Vývoj české krajiny v posledních desetiletích, jejímž účelem je představit návštěvníkům, především z řad laické veřejnosti, vývoj české krajiny v posledních třiceti letech a podat jim základní informace o programu Copernicus. Story mapa byla představena v rámci loňské Noci vědců a nyní je dostupná ZDE.

 

Kabelová koncovka USB typu C by se podle EU v budoucnu měla stát jednotným standardem pro nabíjení malých elektronických zařízení. Mít různé nabíječky pro různá zařízení je jednak nepříjemné pro spotřebitele, jednak produkuje mnoho tun zbytečného elektronického odpadu. EU se proto snaží o zavedení jednotné nabíječky. Ta by měla pomoci Unii dosáhnout jejích environmentálních cílů a snížit náklady. K jednotné koncovce jsme nyní zase o krok blíž. Parlamentní Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů totiž 20. dubna podpořil návrh Evropské komise na zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a další malá elektronická zařízení, jako jsou tablety, čtečky elektronických knih, chytré fotoaparáty a nositelná elektronika.

Jak se projevuje udržitelnost v developmentu? Proč je pro udržitelný byznys důležité mentální zdraví zaměstnanců? Jak náročné je v Česku prosazovat cirkulární ekonomiku? A jak může k udržitelnosti přispět efektivní firemní nadace? Sledujte třetí ze série debat projektu [ta] Udržitelnost, která se věnuje aktuálním trendům, které rezonují v oblasti udržitelnosti a zelené budoucnosti byznysu. Záznam přenosu, který začíná v 28. minutě naleznete ZDE

Evropská komise (EK) posuzuje, zda by Evropská unie mohla do roku 2030 dosáhnout vyššího podílu obnovitelné energie na celkové spotřebě energie v regionu. Nový cíl by měl být 45 procent místo dosavadních 40 procent, uvedla dnes agentura Reuters. Unie se tak snaží urychlit odklon od ruských fosilních paliv v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Rusko je hlavním dodavatelem zemního plynu do EU. Podíl 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 navrhla EK už loni.

V roce 2020 se obnovitelné zdroje, jako je vítr, slunce a biomasa, podílely na hrubé konečně spotřebě energie v EU 22 procenty. Tento podíl se ale v jednotlivých zemích značeně liší, od více než 50 procent ve Švédsku po méně než deset procent v Lucembursku.

Nový cíl bude záviset na rozhodnutí jednotlivých zemí EU a Evropského parlamentu. Ty o něm nyní jednají v rámci rozsáhlého souboru zákonů o změně klimatu, jehož cílem je urychlit snižování emisí v EU.

Původní cíl do roku 2030 byl 32 procent, pak 40 procent a nyní Evropská komise posuzuje návrh Evropského parlamentu na další zvýšení na 45 procent. "Jde o závazný cíl, ale na úrovni celé EU, další tvrdé bitvy by se tedy děly, jakým dílem přispějí jednotlivé státy. Není to nereálné, i když za cenu vysokých nákladů," řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

EU, v důsledku ukrajinské války, se bude podle Gavora snažit minimalizovat závislost na ruských fosilních palivech a urychlení přechodu na obnovitelné zdroje je jasnou prioritou. "Některé státy, příkladem je třeba Německo, již zvýšení svých národních cílů oznámily. ČR se tomuto tlaku bude muset přizpůsobit, i když české cíle budou určitě výrazně pod unijním průměrem. Což je v pořádku, podmínky pro obnovitelné zdroje jsou v českém vnitrozemí citelně horší," uvedl Gavor.

Brusel odhaduje, že ztrojnásobení kapacity výroby elektřiny z větru a ze slunce do roku 2030, což by znamenalo přidání 480 gigawattů elektřiny z větru a 420 GW elektřiny ze slunce, by mohlo snížit poptávku po plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.

Komise má v květnu zveřejnit plán na odchod od ruských paliv do roku 2027. Zástupkyně generálního ředitele oddělení energetiky EK Mechthild Wörsdörferová uvedla, že součástí plánu bude návrh, který usnadní získávat povolení k projektům obnovitelných zdrojů energie.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chystají pro česká sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu, který bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Navrhnou také nové cesty zpracování gastroodpadu na principu cirkulární ekonomiky. Tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johana Mendela. Interní projekty vybírala škola teprve podruhé. Systém na shromažďování potravinových odpadů v podmínkách městských sídlišť ji vyhrál.

„Chceme optimalizovat sběr gastroodpadu v sídlištním prostředí, který by vyhovoval jak domácnostem, tak municipalitám a svozovým firmám," uvedla Martina Vršanská z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Z předchozích výzkumů kolegů z Provozně ekonomické fakulty MENDELU vědci ví, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu.

„Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procent," doplnila Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

Plýtvání potravinami vytváří neustálý tlak na životní prostředí. Nejvíce se jídlem plýtvá v domácnostech či restauracích. „Ve směsném komunálním odpadu tak končí nemalé množství biologicky rozložitelného odpadu, přičemž recyklace představuje aktuální výzvu pro veškeré samosprávy měst a obcí. Ty mají povinnost zabezpečit zavedení a vykonávání sběru odpadu z kuchyní dle nového odpadového zákona," uvedla Vršanská.

Díky datům, která už vědci mají z minulosti, odborníci navrhnou novou nádobu na sběr odpadu, která bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Představí také možné cesty zpracování gastroodpadu ve smyslu principů cirkulární ekonomiky. „Naší snahou je především posunout se směrem k udržitelnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, kde zlepšení procesu kompostování povede k získání kvalitního a zdravotně nezávadného produktu, který bude použitelný v rámci udržitelného zemědělství," uvedla Vršanská. Aplikace takového kompostu na půdu může zvýšit úroveň půdní zásoby organického uhlíku a dusíku, zlepšit strukturu půdy a snížit používání chemických syntetických hnojiv.

Interní grantovou soutěž zaměřenou na mezioborové projekty spustila Mendelova univerzita v Brně podruhé. Do té doby vědci MENDELU čerpali výhradně podporu z národních a unijních grantových agentur. V aktuálním mezioborovém výzkumném projektu spojí síly odborníci z hned několika oblastí, konkrétně se jedná o kooperaci ekonomů, environmentalistů a chemiků. Jedním z cílů je poskytnout ucelený soubor postupů a doporučení, jež usnadní sběr potravinového odpadu a jeho následné zpracování v souladu s principy cirkulární ekonomiky. „Domácnosti tak budou vědět, jak s potravinovým odpadem nakládat, ale také tipy, jak produkci potravinového odpadu omezit a obcím či městským částem nabídneme vhodný způsob systému shromažďování potravinového odpadu na sídlištích," dodala Veselá. Projekt navazuje na výzkumy expertů z Provozně ekonomické fakulty, kteří několik let sbírali data a nyní se snaží změnit chování lidí tak, aby plýtvali méně.

Green Deal v Česku budí emoce. Povětšinou negativní. Zajímalo nás ale, jaký sentiment vyvolávají jednotlivé cíle této dohody. A protože jsme nechtěli podlehnout dojmům, vsadili jsme na evidence-based přístup. Tedy důležitá jsou fakta a data, a proto na řadu přišel průzkum, jehož tématem byl Green Deal, udržitelnost či energetická soběstačnost. Celkem 58 % lidí uvedlo, že ví, co znamená Green Deal. Větší povědomí o něm mají muži, vysokoškolsky vzdělaní a lidé z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. Potvrdilo se, že Green Deal je v Česku vnímán spíše negativně (58 %). Takto ho nejvíce vnímají lidé starší 45 let. Jeho idea se líbí, ale panují obavy, že se „vše zdraží a ve výsledku to nebude zelenější“. Naopak 42 % vnímá Green Deal spíše pozitivně, nejvíce lidé do 25 let. Zároveň se ale ukázalo, že respondenti rozhodně souhlasí s tím, že by se společnost jednotlivými pilíři Green Dealu měla zabývat. Více ZDE

Seminář je určen pro široký okruh osob, které se chtějí dozvědět víc o problematice výskytu SARS-CoV-2 a jeho variant v odpadních vodách, o možnosti využití monitoringu odpadních vod jako nástroje včasného varování před šíření onemocnění covid 19 a v neposlední řadě i předvídání a nastavení protiopatření v případě místního opětovného výskytu viru, zejména však pro pracovníky hygienické služby, vodohospodářských organizací, laboratoří, krajských a obecních úřadů a zástupce škol a domovů sociálních služeb.

Předmětem semináře bude také seznámení s obsahem doporučením EK ze dne 17. března 2021 týkajícího se společného přístupu k zavedení systematického dozoru nad SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách a jeho postupných praktických realizací nejen v zemích EU a v ČR.

Seminář se uskuteční v úterý 10. května 2022 od 10:00 hod. ve velké posluchárně budovy č. 11 Státní zdravotní ústav, Šrobárova 49/48, Praha 10, pozvánka a další podrobnosti ke stažení  ZDE.




 

Druhý implementační plán (2022-2025) slouží k pokrytí „bílých míst“ v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Na rozdíl od 1. implementačního plánu neopakuje opatření, která sice směřují k naplnění cílů ČR 2030, ale jsou již v dostatečně konkrétní a účinné podobě obsažena v existujících strategických materiálech. Implementační plán již v takových případech na jiné strategické materiály pouze odkazuje. V případě opatření implementačního plánu je zvýšená pozornost věnována dobré definici konkrétních problémů, jejich datovému podložení, popisu konkrétních kroků řešení a vysvětlení intervenční logiky (viz karty jednotlivých opatření).

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Poslanci Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele EP 20. dubna odsouhlasili nová pravidla na snížení elektronického odpadu. Cílem tohoto stanoviska k revidované směrnici o rádiových zařízení je redukce reduntních kabelů a nabíječek, využívání USB Type – C jako standard pro přenosná zařízení a zajištění spotřebitelského pohodlí při používání různých malých a středně velkých elektronických přístrojů. V oblasti bezdrátového nabíjení, poslanci požadují do konce roku 2026, aby Komise předložila strategii, která umožní minimální interoperabilitu všech nových řešení pro nabíjení.