V Nizozemí představila Triodos Bank první hypotéku, jejíž úroková sazba se odvíjí od materiálů, které jsou pro výstavbu použity. Banka tak činí nový krok, aby byl trh s bydlením udržitelnější. Více ZDE

Věra Doušová je ředitelkou Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. „Mám ráda život a ničeho se nebojím předem. Každá dobrá věc musí dobře dopadnout.“ Tak zní krédo Věry Doušové. V roce 2018 získala cenu Laskavec. Kde se v ní vzala touha pomáhat lidem? „Myslím, že je to přirozená lidská potřeba. Ale někdy mají lidé tolik starostí, že na tohle jim nevyjde čas. Snažím se žít s radostí a nějak se mi to daří. Možná, že mám jenom štěstí,“ usmívá se. Více ZDE

Recyklace především u plastů se v Česku moc nedaří a vyhozené umělé hmoty se často dají použít jen jednou. A to v tom lepším případě, říká profesor Vladimír Kočí. Profesor stojí v čele nově vzniklého Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie při VŠCHT, který se zabývá dopadem výrobků na životní prostředí během jejich celého životního cyklu. Více ZDE

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 224 záznamů chemických látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. N-(hydroxymethyl)acrylamid (EC 213-103-2, CAS 924-42-5) je další látkou, která byla zařazena na Kandidátský seznam (dále KS). Důvodem pro zařazení jsou její karcinogenní a mutagenní účinky. Látka se nejvíce používá jako monomer pro polymerizaci, jako fluoroakrylátový kopolymer, v barvách a nátěrech.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemikálií a musí svým zákazníkům a spotřebitelům poskytnout dostatek informací, aby je mohli bezpečně používat.

• Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1 % hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

• Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA. Dodavatelé látek zařazených na Kandidátský seznam, (samotných nebo ve směsích) mají povinnost dodat svým zákazníkům bezpečnostní list.

• Podle rámcové směrnice o odpadech musí společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1 % hm.

Kandidátský seznam nyní obsahuje 224 záznamů, celkový počet zařazených látek je však vyšší, protože některé položky zahrnují skupiny chemických látek.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Dokument ke stažení:

Další informace

• Kandidátský seznam

• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

• Jak oznámit látky v předmětech

• Databáze SCIP

Veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro 4 látky:

Lidé v Kněžicích na Nymbursku platí díky systému centrálního vytápění za teplo 16 let stejnou částku, 310 korun za gigajoule. Místní bioplynová stanice funguje od roku 2006, kdy vznikla jako 13. v Česku, dnes je jich zhruba 450. Obec s 530 obyvateli stála technologie na využití obnovitelných zdrojů energie 138 milionů korun. Většinu nákladů pokryla dotace, na zbytek ve výši 43 milionů si obec vzala úvěr. Návratnost investice do kotelny na biomasu a bioplynové stanice na zpracování odpadů, díky níž se stala obec z větší části energeticky soběstačná, byla 14,5 roku. ČTK to řekl starosta obce Milan Kazda. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

• Portugalsko v červenci spustí největší plovoucí solární elektrárnu v Evropě

• V Čeperce se na podzim uskuteční referendum o spalovně odpadu

• Nová aplikace spočítá uhlíkovou stopu menu. Firma chce, aby se restaurace zabývaly původem jídla

Evropský parlament na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se jako na klíčové součástí plnění klimatických závazků nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. O konečném znění reformy budou europoslanci od podzimu vyjednávat s členskými státy, jejichž pozici bude koordinovat české předsednictví. Více ZDE

Komise 22. června přijala návrhy s cílem obnovit přírodní oblasti v Evropě do roku 2050 a snížit používání pesticidů do roku 2030. Návrhy by měly přispět k revitalizaci 80 % evropských přírodních oblastí s tím, že do roku 2030 by se opatření spojená s obnovou přírody vztahovala alespoň na 20 % pevninských a mořských oblastí EU, Investice do obnovy přírody díky využití ekosystému zvyšuje hodnotu každého vynaloženého eura o 8 až 38 eur a zároveň podporuje potravinovou bezpečnost, odolnost ekosystémů a klimatu, zmírňování změny klimatu, předcházení katastrof a lidské zdraví. Celková částka na obnovu ekosystému je cca 100 mld. eur. V oblasti snižování pesticidů je hlavním cílem snížit jejich používání o 50 % do roku 2030.

Mohlo by vás zajímat: Komise vydala další zelené dluhopisy v hodnotě 5 miliard eur

Evropská komise 21. června vydala dalších 5 miliard EUR v zelených dluhopisech NextGenerationEU, které jsou splatné do roku 2048.  Celkový výnos ze zelených dluhopisů činí k dnešnímu dni 118,5 mld. eur, přičemž tyto prostředky jsou určeny především na financování hospodářského oživení a dlouhodobé odolnosti Evropy. Kromě těchto prostředků, Komise získala více než 1,5 mld. eur i z programů makrofinanční pomoci určených na pomoc Ukrajině a financování krátkodobých programů zaměstnanosti v členských státech EU. Komise oznámí svůj cíl financování na druhé pololetí do konce června 2022. Komise také zveřejnila  interaktivní přehled o využívání prostředků získaných ze zelených dluhopisů NextGenerationEU.

Evropská unie se v noci 21. června dohodla (TZ: New social and environmental reporting rules for large companies) na finální podobě směrnice pro reporting o udržitelnosti (CSRD), podle které bude téměř 50 tisíc evropských firem zveřejňovat například údaje o svých emisích nebo využívání obnovitelných zdrojů. V České republice se reportování takzvaných “ESG” informací dotkne více než tisícovky společností. Cílem legislativy je zajistit transparentnost na trhu a umožnit efektivní přesměrování financí do zelené transformace ekonomiky.

Evropský parlament a Rada Evropské unie se 21. června v noci dohodly na konečném znění směrnice CSRD, která pro firmy určuje nová pravidla zveřejňování informací o jejich udržitelnosti a vyjasňuje, jak tato ESG data reportovat. Jde například o emise skleníkových plynů a související cíle nebo o spotřebu energie a závislost na fosilních palivech. Zásadní novinkou je zavedení EU standardů pro reporting, které firmy navedou na klíčová data a rozšíření množství firem, kterých se požadavky týkají.

V České republice se povinnost reportingu dotýkala okolo dvacítky velkých korporací, nově jich bude více než tisíc. Směrnice požadavky rozšiřuje na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně 1 miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na regulovaných trzích na burze (mimo mikro společností).

Směrnice především reaguje na požadavky bank, investorů, ale i samotných firem.

“Investoři a banky budou mít díky směrnici CSRD lepší nástroj k řízení svých investičních rizik a dostanou šanci přesněji nasměřovat finance do zelených projektů. Naopak firmy si potřebují uvědomit, že ESG informace představují klíč pro přístup k levnějšímu financování, ale také k úspoře nákladů,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Důvodem pro úpravy reportingu je snaha zvýšit transparentnost na trhu, omezit greenwashing, a poskytnout jasné vodítko firmám, která ESG data jsou podstatná. Směrnice má vyřešit současné chaotické prostředí, které vytváří ESG ratingové agentury a dobrovolné standardy, které mají na firmy různorodé požadavky na informace, což pro firmy i investory představuje nadměrnou administrativní zátěž a dodatečné náklady. Nové reportovací standardy řeší tuto situaci podobně jako standardy finančního reportingu. Předběžné návrhy standardů už jsou zveřejněné, finální podobu získají na podzim.

Finální text po formálním schválení má být členskými státy transponován do 18 měsíců. Směrnice počítá s účinností pro firmy od roku 2024. Nová pravidla se hned od 1. 1. 2024 budou vztahovat na největší korporace, které už nyní reportují podle stávající legislativy NFRD. Kategorie velkých společností nad 250 zaměstnanců má stanovený nejzazší termín pro reporting na 1. ledna 2025, přičemž o tomto zdržení platnosti rozhodnou jednotlivé státy. Kótované malé a střední podniky se k reportingu připojí od roku 2026, mohou ale ještě využít dvouletou výjimku z povinnosti. Dá se očekávat, že i od ostatních malých a středních podniků budou klíčová ESG data vyžadovat finanční instituce i velcí odběratelé, například aby dokázaly dopočítat svou uhlíkovou stopu (Scope 3).

„Je klíčové, aby členské státy co nejdříve přijaly národní transpozici a zajistily, aby všechny firmy byly schopné reportovat od roku 2024, tak jak to Směrnice předpokládá. Navíc se členské státy budou muset rozhodnout, zda využijí možnosti zdržet platnost nových pravidel pro velké firmy, které nejsou na burzách obchodované, o další rok. Pokud by Česká republika tuto možnost využila, zkomplikovala by tím život investorům a bankám, kteří ESG data potřebují již nyní, a znevýhodnila by stovky společností v přístupu k udržitelnému financování,” popsal vedoucí sekce Odpovědných firem Frank Bold, Filip Gregor.

Evropská unie plánuje do oblasti udržitelnosti každoročně mobilizovat 500 miliard euro ze strany bank a investorů. Bez toho aby byla co nejdříve k dispozici kvalitní ESG data, nebude možné finance správně nasměrovat, a tím snížit závislost EU na fosilních palivech a na dovozu z Ruska. Masivní investice do zelených projektů jsou jedním ze zásadních pilířů balíčku REPower EU, který má řešit současnou cenovou i bezpečnostní krizi.

Firmy budou zveřejňovat své strategie i data o emisích

Jednotné reportovací standardy, které směrnice zavádí, stanoví indikátory pro hodnocení udržitelnosti a odpovědnosti firmy napříč všemi ESG oblastmi. Zahrnou tedy environmentální (E) a sociální oblast (S), včetně řízení, neboli “governance” (G).

Firmy budou zveřejňovat jednak informace o svých strategiích, rizicích, politikách a cílech, a jednak standardizovaná ESG data. Pro první kategorii povinné standardy vymezí, jaké informace mají být poskytnuty, ale konkrétní obsah bude záležet na přístupu firmy. Je například legitimní uvést, že firma klimatický cíl nemá.

Díky standardům také firmy získají srovnatelná kritéria pro své rámcové dekarbonizační plány. Podle těchto kritérií pak své plány vysvětlí včetně toho, zda jsou v souladu s reálným dosažením klimatické neutrality v roce 2050 a nebo transparentně uvedou, že dekarbonizační plán nemají. Tím se má zamezit greenwashingu, který v současné době dominuje této oblasti reportingu.

Standardy stanoví konkrétní indikátory, podle kterých budou firmy reportovat ESG data.

Mezi ty hlavní patří:

• přímé a nepřímé emise skleníkových plynů (uhlíková stopa) a výroba a spotřeba energií

• spotřeba surovin a odpad (cirkulární ekonomika)

• využití vody

• množství případných znečišťujících látek produkovaných firmou

• přímé dopady na biodiverzitu

• údaje o vlastní pracovní síle (charakteristika pracovní síly, life-work balance indikátory, úrazovost, mzdová nerovnost)

Informace o klimatu a vlastní pracovní síle budou vzhledem k jejich relevanci de facto povinné pro všechny firmy. V ostatních oblastech budou firmy reportovat na základě posouzení, zda čelí rizikům nebo mají významné dopady. „Například otázka dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci je významná pro oděvní průmysl, ale podstatně méně například pro developery. Obdobně znečištění bude podstatné pro těžký průmysl, ale nikoliv pro hotelový řetězec,” vysvětlil Filip Gregor.

Mohlo by vás zajímat:

Přibližně padesát tisíc evropských firem ovlivní v blízké budoucnosti nová pravidla pro vykazování aktivity v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti (ESG). V Bruselu v těchto dnech vrcholí jednání o finální podobě směrnice s označením CSRD, která v této oblasti zavede jednotné standardy. Řada společností si bude muset najmout odborníky, kteří zajistí jejich plnění. V byznysu s ESG audity se podle odhadů Evropské komise může ročně protočit v přepočtu i více než sto miliard korun. Více ZDE

 

Myslíte, že odpad, který doma vytřídíte, vždycky najde smysluplné využití? Pokaždé to neplatí. Například o nápojové kartony od mléka nebo džusů nemá téměř žádný zpracovatel zájem. Někdy končí rovnou ve spalovně. Některé svozové společnosti je ale skladují v krytých halách a čekají na příznivější situaci. Jako třeba v Hrádku u Pacova na Pelhřimovsku. Více ZDE

Další zajímamavosti:

• Čáslav obdržela od AVE CZ v rámci doměřených poplatků 51 milionů. Firma se brání

• V Čeperce se na podzim uskuteční referendum o spalovně odpadu

• Portugalsko v červenci spustí největší plovoucí solární elektrárnu v Evropě

• Nová aplikace spočítá uhlíkovou stopu menu. Firma chce, aby se restaurace zabývaly původem jídla

• V Evropě se rozjíždí byznys se zachytáváním oxidu uhličitého. Brusel na něj uvolní miliardy

• Kolem Země krouží vesmírné smetí. Technologie, které by odpad stáhly do atmosféry, se teprve vyvíjejí

• Svět se potýká s nedostatkem hnojiv. Pomoci by mohla recyklace lidské moči

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR uspořádala Konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR. Řečníci představili současné poznatky a důkazy o příčinách a projevech klimatické změny i inovativní české projekty, které nabízí udržitelná řešení. Záznam z dnešní konference je dostupný ZDE

Vítězství v prvním ročníku soutěže pro základní a střední školy s názvem Cirkulujme! patří Anežce Holé, žákyni deváté třídy Základní školy Kolín V. Za svůj krátký animovaný film získala ocenění Absolutní vítěz a Nejlepší projekt ZŠ. Nejlepším středoškolským projektem je koncept Stelly Liškové, studentky kvinty Gymnázia Elišky Krásnohorské. Soutěž uspořádala Iniciativa Zálohujme.cz společně se studentskou organizací Studentská energie národa (SEN).

Soutěž pro školy s názvem Cirkulujme! odstartovala online hodinou vhodnou k doplnění environmentální výuky. Úvodní webinář s předními odborníky na udržitelnost žákům a studentům představil základní principy cirkulární ekonomiky v teorii i praxi. Na online webinář se přihlásilo 51 škol, soutěžní práci na téma: „Jak můžete ve svém každodenním životě využít principy cirkulární ekonomiky? Dokážete minimalizovat produkci odpadů v domácnosti nebo znovu používat zdánlivě jednorázové výrobky?“ odevzdalo 23 žáků a studentů. „Překvapilo nás, jak kreativně mladí lidé toto poměrně složité téma uchopili. Práce, které nám poslali nabízí celou řadu řešení, jak přestat plýtvat cennými surovinami, a navíc je většina projektů velmi kvalitně zpracována,“ komentuje mluvčí iniciativy Zálohujme.cz Andrea Brožová.

Porotu nejvíce zaujal snový animovaný film Anežky Holé, která diváka svým dílem zve do vlastní utopické vize ideálního světa. „Pozoruhodná je vysoká úroveň zpracování celého díla, kde se potkává informační hodnota s precizní filmařinou, která nás u žákyně základní školy mile překvapila,“ doplňuje Andrea Brožová. Za nejlepší projekt v kategorii středních škol porota označila prezentaci Stelly Liškové. „Oceňujeme především komplexní přístup. Studentka hledá cesty k redukci veškerého odpadu v domácnosti a přichází s řešeními, které se týkají nejrůznějších obalů, oblečení, nábytku, potravin i energií,“ popisuje Tadeáš Vylita ze Studentské energie národa.

„Ze spolupráce se studenty, z jejich nadšení a aktivity máme obrovskou radost. Naše iniciativa je založena na úsilí chovat se k životnímu prostředí tak, aby se za nás budoucí generace nemusely stydět. A cirkulární ekonomika je tou správnou cestou. Co přesně to znamená jsme studentům i učitelům přiblížili prostřednictvím webináře a soutěže a vysoká kvalita odevzdaných prací ukazuje, že mladým lidem na budoucnosti životního prostředí záleží,“ doplňuje Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.
Vítězné práce již brzy na: www.cirkulujme.cz

O iniciativě Zálohujme.cz:
Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz

Zakládající členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT);

Členové: Sdružení místních samospráv ČR, Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., Jarošovský pivovar, AGS Trade, s.r.o. (Secco+), Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, z.s., Divadlo Aqualung, FO4EST, z.s.,  Klub Českých Turistů – Oblast Karlovarský Kraj, RespON, Kofola ČeskoSlovensko, Budějovický Budvar, národní podnik.

Jedná se o jediný a první kurz svého druhu v ČR na kterém na vás čeká 11 celodenních výukových bloků, 70 přednášek od 40 kvalifikovaných lektorů z praxe a několik exkurzí na zajímavá místa.

Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. Cílem kurzu je osvojení si specifických znalostí v oblasti nově se rozvíjející disciplíny, kterou podporuje Evropská komise a která v následujících letech bude ovlivňovat široké spektrum činností od vývoje a výroby produktů, recyklační technologie, nakládání s odpady, přes marketing, ochranu životního prostředí až po společenskou odpovědnost podnikání.

Přidejte se mezi skupinu odborníků, kteří vnímají oběhové hospodářství v souvislostech a objevte příležitosti, které tento koncept přináší. Další informace spolu s odkazem na přihlášení naleznete ZDE.

Mohlo by vás zajímat:

Nenechte si ujít certifikovaný kurz Sustainability management
 

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vás zve na druhý ročník certifikovaného kurzu celoživotního vzdělávání Sustainability management, který startuje v září 2022. Kurz Sustainability management je určen zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.

Náplň kurzu celoživotního vzdělávání Sustainability management je zaměřená jak na průřezová témata a politiky podporující udržitelný rozvoj, tak na témata týkající se jednotlivých cílů udržitelného rozvoje. Kurz přinese účastníkům nejnovější informace a poznatky z oblasti udržitelného rozvoje a rovněž poukáže na nové příležitosti a souvislosti udržitelného podnikání.

Cílem kurzu je podat aktuální informace a znalosti o tématech týkajících se udržitelného rozvoje a možnostech jeho implementace do činnosti organizací. Nabyté znalosti mají napomoct účastníkům navrhnout a integrovat interní firemní strategie, hodnoty a zásady s cílem zajištění odpovědného chování ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, tedy environmentálním, sociálním a ekonomickém.

Na kurz je možné se přihlásit na stránkách kurzu ZDE.

Mohlo by vás zajímat:

VŠCHT Praha otevírá již 5. ročník kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství

 

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k Energetické účinnosti – požadavky na ekodesign vysavačů. V roce 2013 přijala EU opatření týkající se ekodesignu vysavačů, která stanoví minimální požadavky na energetickou účinnost. Spotřebitelům to přineslo významné úspory energie. Tato iniciativa přezkoumá tato opatření s ohledem na technický pokrok a posoudí, zda: zahrnovat vysavače napájené bateriemi a robotické vysavače, a stanovit požadavky na materiály a životnost vysavačů.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k Fluorovaným skleníkovým plynům. Fluorované plyny (tzv. F-plyny) jsou skleníkové plyny vypouštěné člověkem, používané v různých výrobcích a zařízeních (např. chladničkách, klimatizacích). Jejich emise nežádoucím způsobem přispívají k oteplování klimatu. V roce 2014 přijala EU pravidla, která mají emise fluorovaných skleníkových plynů výrazně snížit. V rámci této iniciativy se tato pravidla přezkoumají a aktualizují s ohledem na: Zelenou dohodu pro Evropu a právní rámec pro klima, aktuální mezinárodní závazky týkající se hydrofluoruhlovodíků (Montrealský protokol) a dosažený pokrok a získané poznatky.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k evropskému registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Registr obsahuje klíčové údaje o znečišťujících látkách vypouštěných průmyslovými zařízeními v Evropě. Komise byla pověřena revizí pravidel EU pro řešení problematiky znečištění z velkých průmyslových zařízení. Cílem této iniciativy je: zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, podpořit revizi úzce souvisejících právních předpisů týkajících se průmyslových emisí,    přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu týkajících se nulového znečištění, klimatické neutrality, biologické rozmanitosti a čistšího a oběhovějšího hospodářství
 

Dokument ke stažení:

• EU 89_22 EK Požadavky na ekodesign vysavačů

• EU 87_22 EK Návrh nařízení - COM(2022)150

• EU 87_22 EK Příloha - COM(2022)150

• EU 87_22 EK Souhrn posouzení dopadů

Návrh zákona byl zpracován v reakci na kritickou situaci na trhu s elektřinou a plynem. Cílem navrhované úpravy je reagovat na růst cen energií zavedením vhodného opatření na zmírnění dopadů rostoucích cen elektřiny a plynu. Novela zavádí nový právní institut, kterým je příspěvek na úsporný tarif. Řešení současné energetické krize formou sociální pomoci, jako je například příspěvek na bydlení, který cílí hlavně na sociálně slabé, není v tuto chvíli dostatečné. Navrhuje se proto, aby existoval mechanismus, který umožní státu prostřednictvím energetického zákona konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu zákazníkům snížit.

Dokument ke stažení:

• materiál

• platné znění

• předkládací zpráva

• důvodová zpráva

Geotermální energie je plnohodnotným zdrojem schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek během pěti let nahrazovat zemní plyn a uhlí využívané v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení. Může se tak stát významným a někde dokonce dominantním zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech.

Z pohledu nejrychleji naplnitelného tržního potenciálu je zcela jednoznačně nejperspektivnější technologie mělké geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z pohledu technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké GTE.

Takové jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie ​​Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit? [1]. Studie shrnuje geotermální potenciál a rámcové podmínky jeho využití v ČR a rozpracovává čtyři možnosti pětiletého rozvoje sektoru do roku 2027. Autoři zároveň představili pět akčních bodů (viz níže).

Studie se zaměřuje na tzv. komerční využití geotermální energie a nezabývá se jejím využíváním pro individuální potřeby jednotlivých domácností.

„Toto je další podklad pro projekt předsedy vlády Petra Fialy, jak se do pěti let zbavit závislosti na ruském plynu, o němž hovořil premiér ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci. Již několik měsíců spolupracujeme se státní správou na zjednodušování povolovacích procesů obnovitelných zdrojů energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Komora OZE nedávno představila předpověď pětileté energetické proměny Česka. Zástupci předpověděli, že pokud se vládě Petra Fialy podaří nastartovat pětiletý projekt, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, tak do pěti let klesne spotřeba ruského plynu v ČR o 10 až 20 %. Zároveň:

• nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.

• Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.

• Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji.

• Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.

• Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.

„Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit její rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní, bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii, uvedl Antonín Tym, člen předsednictva  České geotermální asociace, který přípravu studie vedl.

„Významným aspektem mělké geotermální energie je pak také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste a podle některých odhadů již v roce 2050 by měla spotřebovaná energie na chlazení převýšit spotřebu energie na vytápění,” dodal Tym.

„Geotermální energie je plnohodnotným zdroje schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek nahrazovat v poměrně velkém rozsahu fosilní zdroje využívané pro vytápění v České republice. S ohledem na zcela mimořádnou situaci a energetickou krizi je však třeba rozvoj tohoto sektoru významně akcelerovat tak, aby byl schopen pokrýt plánovaný útlum uhelných a zejména neplánovaný útlum plynových zdrojů v sektoru teplárenství, a to v mnohem kratší době a výrazně větším rozsahu instalovaného výkonu. Takto zásadní transformace však musí být podle našeho názoru koordinována na úrovni státu,” uvedl Radek Červín, předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel.

Náhrada fosilních paliv

Potenciál geotermální energetiky se v Česku pohybuje na úrovni evropského průměru. To v praxi znamená, že je dostatečný, aby z významné části nahradil fosilní paliva využívaná pro vytápění, resp. chlazení, a představuje tak velkou příležitost pro český energetický sektor. Na druhou stranu existuje celá řada bariér, administrativních, legislativních i technických, jež je třeba v co nejkratší době vyřešit, aby bylo možné tento potenciál reálně využít a zvýšit soběstačnost české energetiky a urychlit její dekarbonizaci. Některé změny lze přitom udělat velmi rychle, jiné budou vyžadovat změnu zákonů, ale začít se musí prakticky hned.

Nejprogresivnější scénář, nazvaný strategický, předpokládá, že i s využitím zahraničních zkušeností si státní správa dobře uvědomí roli, kterou může geotermální energie zaujmout v náhradě fosilních paliv v teplárenství. Pro jeho naplnění autoři identifikovali 5 klíčových úkolů. Stát by podle studie měl:

• legislativně na zákonné úrovni definovat v rámci obecné definice výstavbu obnovitelných zdrojů jako veřejný zájem,

• prohlásit geotermální zdroje za strategické zdroje pro oblast teplárenství a ve spolupráci s průmyslem masivně podpořit rozvoj těchto zdrojů tak, aby došlo k maximálnímu využití tržního potenciálu zejm. mělké a střední geotermie.

• zrychlit přípravu a přijetí potřebné legislativy a finančních pobídek pro komerční projekty mělké a střední geotermie (investiční a provozní podpora tepla z GTE),

• stanovit závazné cíle podílu GTE na dodávkách tepla do r. 2030, podobně jako např. v Německu

• vytvořit stabilní systém podpory výzkumu a vývoje a pilotní projekty v oblasti střední a hlubinné geotermie s cílem rutinně využívat tyto zdroje jako strategické zdroje např. pro vytápění velkých aglomerací či pro komerční odběratele.

Stabilně rostoucí poptávka následně povede k navyšování kapacit vrtných souprav, zrychlení a zkvalitnění realizací díky rostoucímu know-how a podpůrnému servisu a ČR se stane jedním z evropských lídrů v oblasti využívání mělké GTE a také střední GTE zejm. v hloubkách nad 500 metrů. Dosažené výsledky shrnuje tabulka:

Studii vytvořil autorský kolektiv složený z vědců - geologů, expertů Geotermální asociace, Asociace pro využívání tepelných čerpadel, České geologické služby, Geofyzikálního ústavu AV ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie.

Autoři její návrh v pondělí diskutovali se zástupci státní správy, samospráv a dnes představili novinářům. Studie je jedním z výstupů projektu analyzujícího potenciál geotermální energie v ČR. V rámci tohoto projektu vznikly především mapy potenciálu geotermální energie. Zpracování stovek hlubinných vrtů, modelování podzemních podmínek a příprava dalších podkladů trvaly 3 roky. Projekt podpořila Technologická agentura ČR v rámci programu THÉTA celkovou částkou Kč 6,6 milionu Kč. Autoři studii dokončí během června s využitím připomínek, které získali při jednáních.

S rozvojem využívání energie Země pomůže nová webová aplikace

Tým vědců před měsícem dokončil výzkum lokalit vhodných pro rozvoj geotermální energie v ČR a představil unikátní webovou mapovou aplikaci www.geology.cz/teplozeme. Ta pomůže samosprávám a investorům určit oblasti vhodné pro využití geotermální energie, její potenciál v daném místě a možná rizika střetů zájmů.

Zdroje:

[1] Studie ​​Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit? je dostupná on-line. Jde o prefinální verzi, konečná verze bude k dispozici koncem června po zapracování podnětů z debaty se státní správou.