Zájem veřejnosti o společenskou odpovědnost firem je nadále velmi silný. Vnímání firem jako společensky odpovědných ovlivňuje lidi při rozhodování o nákupu či využití služeb dané firmy a rovněž při hledání nového zaměstnavatele.

Z výzkumu Ipsos vyplynulo, že Češi chtějí, aby velké firmy a korporace podporovaly v oblasti CSR a udržitelného rozvoje zejména ty projekty, které se týkají ochrany životního prostředí a zajištění férového chování k zaměstnancům.

Během 10 let, co se Ipsos zabývá tématem společenské odpovědnosti firem, došlo k významnému posunu ve vnímání ze strany veřejnosti i firem. Podle expertů se do CSR zapojuje stále větší počet firem, roste i intenzita jejich aktivit. „Téma CSR bylo v roce 2010, kdy projekt startoval, pro představitele firem okrajovou záležitostí, dnes si ale manažeři stále více uvědomují, že jejich aktivity na poli CSR a udržitelného rozvoje mohou výrazně ovlivnit reputaci jejich firmy i atraktivitu firmy pro potenciální zaměstnance, a to není málo“ říká Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné a technologické společnosti Ipsos.

69 % Čechů se obecně zajímá o původ zboží, tedy o to, jaká firma vyrábí produkty, které nakupují. Pro 52 % lidí je také při nákupu produktů či služeb důležité, zda se firma chová společensky odpovědně. Společenská odpovědnost hraje roli i v tom, jak je firma vnímána jako zaměstnavatel – odpovědné chování u svého zaměstnavatele považuje za důležité 78 % populace, zejména lidé s VŠ vzděláním.

Klíčovou oblastí CSR, na kterou by se podle veřejnosti měly velké firmy soustředit, zůstává ochrana životního prostředí, požaduje to 51 % populace. Neméně důležitou je oblast férového chování k zaměstnancům, kterou očekává 48 % populace. Z dalších oblastí podpory rezonují vzdělávání, pravdivá komunikace se zákazníky, rozvoj technologií a etika v podnikání. Etiku v podnikání a rozvoj technologií zdůrazňují častěji muži, ženy naopak požadují od firem častěji podporu rovných příležitostí a projektů zaměřených na děti a znevýhodněné skupiny. Mladí lidé ve věku 18-34 let preferují častěji oblast vzdělávání, lidé starší 55 let naopak projekty na podporu seniorů.

Konferencia je tradičnou platformou pre otvorenú diskusiu, ktorá umožňuje účastníkom: zdielať najnovšie odborné poznatky,  predstaviť najmodernejšie technológie a nadviazať úspešnú spoluprácu s novými zahraničnými partnermi. Zástupcovia organizácií, ako sú napr.: Westminster City Council (Londýn), WKU - Wiener Kommunal-Umweltschutzprojektgesellschaft mbH (Rakousko),    Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky, Magistrát mesta Brna potvrdili svoj záujem prezentovať svoje skúsenosti. Další informace najdete: https://nmc.sk/enviro2019

Rok po zavedení zálohového systému v Estonsku se sběr PET lahví zvýšil na 90 procent z původních 32 procent. Ze začátku pomohla finanční motivace, dnes už lidé myslí na životní prostředí. Obchodníkům se zálohy mohou vrátit v prodejích, řekl v rozhovoru s ČTK ředitel zálohové systému Eesti Pandipakend Rauno Raal. Estonsko zavedlo zálohový systém z vládní iniciativy v květnu 2005. V Česku se o zavedení zálohového systému snaží iniciativa Zálohujme složená z Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod.

"První tři roky se naše působení na spotřebitele týkalo hlavně peněz, zdůrazňovali jsme výhodu vratných záloh. Dnes už to nemusíme dělat a týká se pouze životního prostředí. Spotřebitelé o tom začnou přemýšlet, třídit doma vratné obaly, trochu je vedete a přístup se změní," uvedl Raal. Ze začátku je ale podle něj značnou motivací vratná záloha.

Čeští kritici zálohového systému tvrdí, že zabere v obchodech mnoho místa a jeho zavedení může být drahé. V Estonsku je podle Raala povinnost zavést systém rozdělena podle velikosti obchodu. "Pokud je prodejní prostor větší než 200 metrů čtverečních, tak obchod musí sbírat PET lahve. Pokud je velikost do 20 m2, tak nemusí. Když je mezi, tak v podstatě musí, ale pokud tvrdí, že nemá místo, obrátí se na úřady," řekl Raal. Odborníci z úřadů pak zhodnotí, zda obchod skutečně nemá dostatek prostoru nebo ho nechce vytvořit.

Zákazníci, jak tvrdí Raal, využijí 90 procent lístků z vrácení lahví pro nákup v daném obchodě. "Pokud se obchodu ročně vrátí dvě miliardy obalů, tak si obchodníci uvědomí, že se to projeví na jejich obchodech," vysvětlil. Systém je podle něj zodpovědností obchodníků. "Každý problém se dá vyřešit. V roce 2005 byly obchodníci vyděšení, ale začali v tom vidět příležitosti. Mohou to využít jako součást marketingu. A najednou se dá vyřešit i problém s místem," doplnil Raal.

Odpůrci systému v ČR poukazují na komplikace pro spotřebitele, který by musel uchovávat obaly neponičené a nosit je do obchodu místo do blízkého kontejneru. "Za minulého režimu nebylo v Estonsku mnoho dobrého, kromě záloh, ze kterých lidé měli peníze. Staří lidé si tedy na systém rychle zvykli, protože si to s tím spojili. Mladí jsou zase otevření novým věcem a řešením," řekl Raal. Stejný přístup by starší i mladší lidé mohli mít i v Česku, dodal.

Estonsko má systém zavedený po celé zemi. Čeští kritici navrhují, aby zálohy mohli zavést na své obaly jen některé značky, ale nešlo o celostátní povinnost.

V Estonsku byla iniciátorem zálohového systému vláda. "Všimli si množství odhozených odpadků v přírodě a zkoumali, co je tvoří. Zjistili, že jedna třetina je tvořena PET lahvemi, plechovkami a sklem," řekl Raal. Estonko má zavedený systém na všechny tři materiály. Inspiraci pro řešení našlo ve skandinávských zemích. Zastánci zálohového systému v Čechách vyzdvihují výhodu systému právě v případě odpadků v přírodě, které podle nich díky systému zmizí.

Recyklaci obalů z PET a kovu by podle iniciativy Zálohujme systém zvýšil na 90 procent ze současných 57,5 procenta. V říjnovém průzkumu agentury Ipsos vyjádřilo souhlas se zálohami 61 procent respondentů.

Zdroj: ČTK

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla vyhláška č. 130/2019 Sb. Vyhláška o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. Vyhláška stanovuje upřesňující kritéria, při jejichž splnění je možné považovat znovuzískanou asfaltovou směs za vedlejší produkt a nikoliv odpad, přestává být znovuzískaná asfaltová směs odpadem, přestává být asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi odpadem. Vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2019.

Společnost Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s. (UniCRE) dnes představila biopalivo druhé generace z odpadní biomasy a provedla testovací jízdy vozidel poháněných biopalivem vyrobeným z dřevní štěpky. Právě biopaliva z dřevní štěpky, ale také třeba z pilin, slámy nebo řas mohou být jako biosložka druhé generace v blízké budoucnosti přimíchávány do pohonných hmot za účelem plnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií.

V případě transferu technologie do komerčního měřítka přispěje přimíchávání paliva získaného zplyňováním odpadní dřevní hmoty k plnění minimálního energetického obsahu pokročilých biopaliv po roce 2022. Prezentované finální biopalivo vzniká v laboratořích UniCRE v Chemparku Záluží u Litvínova v rámci inovačního projektu COMSYN v mezinárodním unijním programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020.

Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s. (UniCRE) se v roce 2017 zapojilo do inovačního projektu COMSYN financovaného v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020. Projekt se zaměřuje na výrobu biopaliv druhé generace z odpadní biomasy, jako je dřevní štěpka, sláma a další odpadní materiály. Nové palivo se chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších 1G biosložek první generace. Zavedením druhogeneračních paliv získaných technologií Fischer-Tropschovy syntézy se sníží obsah kyslíku a především nenasycených uhlovodíků způsobujících možný vznik polymerních úsad v palivovém sytému osobních vozidel. Ve vztahu k tradičním fosilním palivům pak nabízí produkt technologie Fischer-Tropschova syntéza vyšší cetanové číslo, což je základní výkonnostní parametr motorových naft. 

Po skončení dvouleté testovací fáze dnes zástupci UniCRE a dalších spolupracujících organizací při příležitosti konání vědecké konference k projektu COMSYN prezentovali dosavadní výsledky svého výzkumu. Předvedli, že vyrobené biopalivo z dřevní štěpky nemusí sloužit jen k přimíchávání, ale vozidlo se vznětovým motorem může jezdit čistě na toto nové biopalivo. Na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje navíc nehrozí poškozování motoru vozidla.

Výzkum biosložek druhé generace byl iniciován potřebou splnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií. EU v roce 2018 schválila směrnici o obnovitelných zdrojích energie (RED II) a stanovila tak ambiciózní plán na zvýšení energetického obsahu pokročilých biopaliv v období po roce 2022 ®  min. 0,2 %; po 2025 ®  min. 1 %; resp. po 2030 ® min. 3.5 %. Schválením směrnice FQD týkající se kvality paliv byl zároveň potvrzen závazek snížení emisí CO2 v souvislosti s výrobou a užíváním paliv v dopravě o 6 %. Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin je však velmi náročné těchto cílů dosáhnout. Aby byl splněn požadavek na snížení emisí CO2 v dopravě, musel by být podíl dostupných kyslíkatých biosložek (MEŘO) v palivech tak vysoký, že by je současné motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat. Proto se pracovníci UniCRE zapojili do mezinárodních aktivit ve výzkumu, rozvoji a zavádění druhé generace biopaliv, která jsou efektivnější, ekonomičtější a šetrnější k přírodě.

„Zkoumali jsme možnosti separace a následného zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy na rafinérských technologiích. Pro tento účel jsme využívali pilotní destilace a pokusné testovací jednotky pořízené v rámci modernizace výzkumného centra z evropských fondů. Zjednodušeně řečeno jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následná úprava na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ vysvětluje Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra, a.s.

Koncept je založen na technologii zplyňování různých druhů odpadní biomasy na syntézní plyny (oxid uhelnatý a vodík). V rámci tohoto konceptu bude konverze probíhat ve výrobních jednotkách malého a středního měřítka, umístěných blízko zdrojů biomasy (10–50 kt/rok produktů Fischer-Tropschovy syntézy). Zkoumanou technologií bude zpracováván dřevní odpad, sláma a další zemědělské zbytky i různé odpadní materiály. Technologie bude v rámci tohoto konceptu začleněna do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80% energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Následně chemickou reakcí oxidu uhelnatého a vodíku na heterogenních katalyzátorech vznikají žádané uhlovodíky a vodní pára. Kapalné meziprodukty poté budou transportovány do stávajících ropných rafinérií a zde budou využity pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor. V rámci konceptu poroste počet zařízení na primární konverzi biomasy a ropné rafinérie budou postupně přeměňovány na výrobny biopaliv.

„Současná evropská legislativa počítá s rostoucím zastoupením pokročilých biosložek v palivech po roce 2022. UniCRE a Unipetrol proto posuzují integraci pokročilých biopaliv do stávajících rafinerských celků. V rámci projektu COMSYN probíhá příprava na realizaci provozního testu, který by v budoucnu měl umožnit zpracování dostupného množství produktů Fischer-Tropschovy syntézy na reálných jednotkách. Dnes již v rafinerii Litvínov probíhá obdobný provozní test, kdy ke standartní fosilní surovině je přimíchán upotřebený rostlinný olej. Výhodou získaného produktu pro motoristy bude vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je pak zejména vyšší cena vstupní suroviny výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě. Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“ uzavírá Jiří Hájek.

Co je COMSYN?

COMSYN je inovační projekt v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020, do kterého jsou zapojeny výzkumné ústavy, malé a střední podniky i velké společnosti z Finska, Německa, České republiky a Itálie. Cílem projektu je rozvinout koncept výroby komponent pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování biomasy s použitím Fischer-Tropschovy syntézy. Tento relativně známý koncept je doplněn vysoce inovativními technologickými variantami, takže oproti dnešním způsobům výroby biopaliv vykazuje o 35 % nižší náklady.

Především obce a kraje mají šanci zvýšit bezpečnost svých obyvatel před extrémy počasí. Další dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přispějí na zpracování digitálních povodňových plánů, analýzy odtokových poměrů i pořízení protipovodňových varovných systémů. K dispozici je 150 milionů korun.

Státní podniky a příspěvkové organizace pak mohou čerpat ze 100milionové alokace na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území nebo na vybudování či modernizaci systémů předpovědní povodňové služby.

Celkově tak nabízí Ministerstvo životního prostředí ve dvou dotačních výzvách (číslo 123 a 124) z evropských fondů 250 milionů korun. Dotace pomohou zajistit lepší ochranu před výkyvy počasí a přispějí k přesnějšímu předvídání povodní.

Žádosti o dotace v rámci 124. výzvy mohou kraje, obce a jejich dobrovolné svazky, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace a další subjekty podávat do 3. června 2019 na Státní fond životního prostředí ČR. Přihlásit můžou projekty zaměřené na zpracování analýz odtokových poměrů nebo digitálních povodňových plánů. Dotace získají i na vybudování nebo rozšíření protipovodňových výstražných systémů na lokální úrovni.

„Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. I na ten ale mohou čerpat až 85% dotaci,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Operační program Životní prostředí pomáhá s protipovodňovou ochranou nejen na místní úrovni, ale i na té celostátní. O dotaci se v tomto případě může ucházet Český hydrometeorologický ústav či správci povodí. Příspěvek získají instituce na zpracování analýz odtokových poměrů a přípravu podkladů pro stanovení záplavových území nebo map povodňového ohrožení. Podporu získají i projekty zaměřené na vybudování nebo zefektivnění výstražných či hlásných povodňových systémů řešených na celostátní úrovni.

Žádosti o dotace ve 123. výzvě bude Státní fond životního prostředí ČR do 30. září 2019.

Další informace:

• Dokumenty k 123. výzvě

• Dokumenty k 124. výzvě

Společnost Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. byla pokutována inspektory z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě. Za porušení vodního zákona, vypouštění silně znečištěných odpadních vod bez povolení a neohlášení další havárie, jí inspektoři uložili pokutu 680 tisíc korun. Ta nabyla 30. dubna 2019 právní moci.

„Společnost Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. havárii, jako její původce, neprodleně neohlásila hasičům nebo policii, případně správci povodí. Tím porušila vodní zákon. Havárie nastala znečištěním povrchových vod hlavního odvodňovacího zařízení a toku Olešná v době od 5. srpna 2018, a to v důsledku úniku odpadních vod, které vznikly při zahoření skládky kůry a následném skrápění dřevní hmoty z areálu Pily Paskov,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. Tyto odpadní vody byly vypouštěny v období od 6. 8. do 24. 9. 2018 bez povolení k nakládání s vodami, část zadržených byla přečerpávána volně na terén a vsakovala do vod podzemních a povrchových.

„Ochrana vod patří mezi stěžejní chráněné zájmy v oblasti životního prostředí. Obviněné společnosti výrazně přitěžuje, že spáchala více přestupků. Dále pak i skutečnost, že od roku 2013 byla už třikrát původcem havárie,“ uvedl Kozubek. Ke znečištění vodního toku Olešná spojeného s úhynem ryb došlo v listopadu 2013, v dubnu 2016 a v listopadu 2016. Ve všech uvedených případech havárií na vodách obviněný zanedbal povinnosti související s údržbou a kontrolou vodních děl, zejména pak dešťové kanalizace a kontrolních uzavíracích šachet, prostřednictvím kterých jsou vypouštěny srážkové vody z areálu firmy do vod povrchových. Vzhledem k charakteru činností prováděných na zpevněných plochách je stálý dohled a údržba tohoto zařízení nezbytným předpokladem pro eliminaci havarijních stavů.

Předmětem činnosti výše uvedené společnosti je pilařská výroba řeziva – opracování, zpracování a impregnace dřeva. Technologie výroby spočívá v příjmu a skladování vstupní suroviny (kulatiny), v třídění, odkornění a zpracování kulatiny pořezem, v sušení řeziva, obrábění a případně impregnaci řeziva.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti UPIA International s.r.o., která provozuje termické čisticí zařízení ve Studénce na Novojičínsku. Pro firmu je to už třetí pokuta od roku 2015 za porušení zákona na ochranu ovzduší.

Poslední pokutu 600 tisíc korun firma dostala za to, že neplnila hned tři podmínky provozu stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. „Společnost nedodržela stanovenou minimální teplotu 850 stupňů Celsia v dopalovací komoře. Naměřené hodnoty prokazují, že tato minimální hodnota nebyla v období 1. 6. až 31. 7. 2017 dodržena přibližně ve dvou třetinách celkové doby provozu. Dodržování předepsané teploty je bezpodmínečně nutné pro minimalizaci vypouštěných škodlivin do ovzduší,“ popsal jedno z porušení Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Dalším pochybením firmy bylo, že od ledna do srpna 2017 neprováděla kontinuální měření obsahu kyslíku v dopalovací komoře. „V podstatě tak provozovatel zamezil možnosti sledovat, zda zařízení plní parametry dokonalého spalování a je tak minimalizována produkce znečišťujících látek,“ vysvětlil Kozubek.

Třetím pochybením bylo, že firma v průběhu června a července 2017 kamerami nesnímala, jakou vstupní surovinu dává do pracovní spalovací komory. V povolení k provozu přitom bylo stanoveno, že toto musí nepřetržitě monitorovat. „Kamerový systém je jediným zpětně prokazatelným prostředkem  kontrol, zda do pece nejsou vkládány nežádoucí materiály. Ve 33 případech v červnu a červenci nebyla vstupní surovina snímána,“ doplnil Kozubek.

Společnost se proti uložení sankce opakovaně odvolávala, Ministerstvo životního prostředí však nyní pokutu ČIŽP v plné výši potvrdilo a v květnu nabyla právní moci.

Už v letech 2015 a 2017 byly firmě UPIA International uloženy pokuty ve výši 95 a 145 tisíc korun za provoz bez povolení a neplnění emisního limitu pro tuhé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší. O těchto pokutách více zde https://www.cizp.cz/Spolecnost-UPIA-International-dostala-pokutu-140-tisic-korun-za-opakovane-neplneni-emisniho-limitu-latek-vypoustenych-do-ovzdusi.html

Rada přijala 4 zbývající návrhy týkající se trhu s elektřinou a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Cílem revize rámce energetické politiky je stanovit podmínky pro přechod na čistou energii a splnit závazky EU směrem k Pařížské dohodě. Konkrétně se jedná o nařízení a směrnici o elektřině, nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a revize úlohy a fungování Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Příslušné právní předpisy vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku.

Rada dnes přijala nová pravidla, pro zjednodušují povinnosti v oblasti podávání zpráv v souvislosti s právními předpisy v oblasti životního prostředí. Nové předpisy by měly přispět k zjednodušení povinností, snížení administrativních nákladů, zlepšení kvality dostupných údajů pro budoucí hodnocení a zvýšení transparentnosti. Nařízení vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

Radnice Prahy 7 přestane používat jednorázové plasty, úřad změní způsob hospodaření s odpadem, vysadí v ulicích nové stromy nebo nakoupí ekologická auta. Zároveň bude u developerských projektů vyžadovat využití tzv. zelených střech a změní hospodaření s vodou. Rozhodli o tom radní městské části, kteří zároveň na území městské části vyhlásili stav klimatické nouze. Novinářům to řekli představitelé radnice.

Radní Jiří Knitl (Praha 7 Sobě) řekl, že radnice tak zakáže používání jednorázových plastů při akcích pořádaných městskou částí či jejími organizacemi. Vyžadovat to bude i po ostatních organizátorech. "Budeme minimalizovat odpad radnice a dávat si pozor, jak se chová v rámci odpadového hospodaření. V ulicích bude pokračovat výsadba zeleně, kterou ještě zintenzivníme, změníme hospodaření s vodou a budeme klást důraz na její vsakování," řekl. Radnice tak například při rekonstrukcích chodníků vymění nepropustné povrchy jako asfalt za dlažbu. Jakmile doslouží vozový park, bude kupovat vozidla s ekologičtějším pohonem.

U novostaveb bude vedení městské části po investorech vyžadovat využití takzvaných zelených střech. To se týká například chystané výstavby na území bývalého nádraží Bubny-Zátory. Tady bude radnice požadovat také vznik stromořadí či míst pro vsakování vody, aby všechna nestékala do kanalizace.

Při výběru nájemců nebytových prostor již radnice klade důraz na to, jak bude nájemce hospodařit s odpady a energiemi. Provozovatel letenského zámečku tak přestane používat jednorázové plasty a k tomu samému se zavázala městská firma Obecní dům při provozu Šlechtovy restaurace ve Stromovce.

Na plný úvazek bude pro Prahu 7 pracovat manažer, který bude mít na starosti energetické hospodaření. Radnice monitoruje spotřebu energií u svých budov i organizací, které zřizuje. Do budoucna by měla spotřeba klesnout o jedno procento ročně.

Podle Čižinského je dnešní rozhodnutí rady zároveň apelem na ostatní městské části a města po celém Česku. Rovněž vyzývá obyvatele, aby se chovali šetrněji k životnímu prostředí. "Každý z nás může něco udělat pro lepší životní prostředí, třeba nekupovat zbytečné obaly, třídit odpad, kompostovat nebo důsledně preferovat MHD. Nikdo neudělá chybu, když se bude chovat zodpovědně k životnímu prostředí," řekl.

Radní Prahy 7 svým dnešním rozhodnutím reagovali na nedávné výzvy vědců či studentů, kteří v řadě zemí apelovali na demonstracích na vlády daných zemí, aby začaly řešit problémy klimatických změn. Klimatickou nouzi již vyhlásily třeba Velká Británie a Irsko. V Praze proti zhoršujícím se klimatickým podmínkám protestovali studenti poprvé letos v březnu.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti UPIA International s.r.o., která provozuje termické čisticí zařízení ve Studénce na Novojičínsku. Pro firmu je to už třetí pokuta od roku 2015 za porušení zákona na ochranu ovzduší.

Poslední pokutu 600 tisíc korun firma dostala za to, že neplnila hned tři podmínky provozu stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. „Společnost nedodržela stanovenou minimální teplotu 850 stupňů Celsia v dopalovací komoře. Naměřené hodnoty prokazují, že tato minimální hodnota nebyla v období 1. 6. až 31. 7. 2017 dodržena přibližně ve dvou třetinách celkové doby provozu. Dodržování předepsané teploty je bezpodmínečně nutné pro minimalizaci vypouštěných škodlivin do ovzduší,“ popsal jedno z porušení Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Dalším pochybením firmy bylo, že od ledna do srpna 2017 neprováděla kontinuální měření obsahu kyslíku v dopalovací komoře. „V podstatě tak provozovatel zamezil možnosti sledovat, zda zařízení plní parametry dokonalého spalování a je tak minimalizována produkce znečišťujících látek,“ vysvětlil Kozubek.

Třetím pochybením bylo, že firma v průběhu června a července 2017 kamerami nesnímala, jakou vstupní surovinu dává do pracovní spalovací komory. V povolení k provozu přitom bylo stanoveno, že toto musí nepřetržitě monitorovat. „Kamerový systém je jediným zpětně prokazatelným prostředkem  kontrol, zda do pece nejsou vkládány nežádoucí materiály. Ve 33 případech v červnu a červenci nebyla vstupní surovina snímána,“ doplnil Kozubek.

Společnost se proti uložení sankce opakovaně odvolávala, Ministerstvo životního prostředí však nyní pokutu ČIŽP v plné výši potvrdilo a v květnu nabyla právní moci.

Už v letech 2015 a 2017 byly firmě UPIA International uloženy pokuty ve výši 95 a 145 tisíc korun za provoz bez povolení a neplnění emisního limitu pro tuhé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší. O těchto pokutách více zde https://www.cizp.cz/Spolecnost-UPIA-International-dostala-pokutu-140-tisic-korun-za-opakovane-neplneni-emisniho-limitu-latek-vypoustenych-do-ovzdusi.html

Rada Evropské unie dnes schválila ambiciózní návrh Komise, jak se vypořádat s odpadky tvořenými deseti nejčastějšími plastovými výrobky nacházenými v mořích a na evropských plážích, opuštěnými lovnými zařízeními a oxo-plasty.

Předpisy o plastových výrobcích na jedno použití a lovných zařízeních počítají s různými opatřeními podle druhu výrobku a staví EU celosvětově do čela boje proti odpadkům v moři. Bude tak zakázán prodej plastových výrobků na jedno použití, jako jsou příbory, tácky a brčka, pro něž existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. U ostatních produktů se bude klást důraz na omezení jejich používání, a sice snižováním spotřeby na úrovni členských států, formou požadavků na design a označování a zavedením povinností výrobců ohledně nakládání s odpady a odklízení odpadků.

„Společnost v Evropě si čím dál naléhavěji uvědomuje, že musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zastavili znečišťování moří a oceánů plasty. Evropská unie tuto jasnou výzvu svých občanů slyší a rozhodla se postavit se k ní čelem. Výsledkem jsou konkrétní opatření k omezení spotřeby jednorázových plastů. Nové předpisy, které dnes Rada schválila, pomohou chránit životní prostředí i zdraví lidí a současně prosazovat udržitelnější způsoby produkce a spotřeby. Evropa nastavuje novou laťku vysoko, pro sebe i pro zbytek světa, a my bychom na ni měli být pyšní,“ prohlásil Frans Timmermans, první místopředseda Komise odpovědný za udržitelný rozvoj.

Místopředseda Jyrki Katainen, odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, jej doplnil: „Moderní ekonomika musí omezit množství plastového odpadu, který produkuje, a převážnou část z něj recyklovat. Inovativnější a udržitelnější způsoby výroby přinesou podnikům nové příležitosti na poli konkurenceschopnosti, růstu a tvorby pracovních míst. Jakmile budou nové předpisy platit, nejenže pomohou řešit zamoření plasty, ale Evropská unie se se svou politikou udržitelnějšího nakládání s plasty ocitne celosvětově na špici a naše oběhové hospodářství pokročí vpřed.“

Komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella na závěr prohlásil: „Umělohmotná brčka a vidličky jsou sice malé, mohou však napáchat obrovské a dlouhodobé škody. Legislativa o jednorázových plastech se bude týkat 70 % plastových výrobků tvořících odpad v moři a předejde ekologickým škodám, které by nás jinak do roku 2030 stály 22 miliard eur. Návrh, který Komise předložila před pouhým rokem, přeměnila EU rychle a efektivně ve skutečnost. Celkově je to skvělá ukázka evropské legislativy – reaguje na poptávku lidí, přináší prospěch Zemi i jejím obyvatelům a jde zbytku světa příkladem.“

Nové předpisy jsou přiměřené a zacílené tak, aby dosáhly co nejlepších výsledků. Na různé výrobky se tak budou uplatňovat rozdílná opatření. Nové předpisy zavedou:

• zákaz určitých plastových výrobků na jedno použití, k nimž na trhu existují alternativy: plastových vatových tyčinek, příborů, tácků, brček, míchátek, tyček k balónkům, kelímků a nádob na potraviny z expandovaného polystyrenu a všech výrobků z oxo-rozložitelných plastů,

• opatření ke snížení spotřeby nádob na potraviny a nápojových kelímků z plastu a zvláštní značení a označování určitých výrobků,

• rozšířenou odpovědnost výrobce, jež bude pokrývat náklady na odklízení odpadků a jež se bude vztahovat na výrobky, jako jsou tabákové filtry a lovná zařízení,

• tříděný sběr až 90 % plastových lahví do roku 2029 (77 % do roku 2025) a požadavek, aby víčka byla navrhována tak, aby byla spojena s lahví, a dále, aby od roku 2025 PET lahve obsahovaly 25 % recyklovaných plastů a od roku 2030 všechny plastové lahve obsahovaly 30 % recyklovaných plastů.

Další kroky

Po dnešním rozhodnutí Rady Evropské unie bude následovat zveřejnění textů v Úředním věstníku Evropské unie. Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení. Poté budou mít členské státy dva roky na to, aby legislativu provedly do svého vnitrostátního práva.

Pro provedení určitých opatření stanoví směrnice různé lhůty:

• Zákazy a povinné značení musí být provedeny do dvou let od vstupu v platnost.
• Víčka a uzávěry musí být ke všem nádobám na nápoje do tří litrů trvale připevněny do pěti let od vstupu směrnice v platnost.
• Další povinnosti v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců musí být v závislosti na druhu výrobku provedeny do ledna 2023 až 31. prosince 2024.

Souvislosti

Směrnice o plastech na jedno použití je základním prvkem akčního plánu Junckerovy Komise pro oběhové hospodářství a součástí evropské strategie pro plasty – nejkomplexnější strategie tohoto druhu na světě, která přistupuje k omezování nehospodárného a škodlivého plastového odpadu a naplňování vize inteligentní, inovativní a udržitelné výroby a zpracování plastů z hlediska životního cyklu různých materiálů.

Přístup této směrnice je podobný jako v případě úspěšné směrnice o plastových taškách z roku 2015, která vedla k rychlé změně chování spotřebitelů. Jakmile budou zavedena, budou nová opatření přínosem jak pro životního prostředí, tak pro ekonomiku. Pro ilustraci:

• zamezí 3,4 milionu tun emisí ekvivalentu CO₂,
• zabrání škodám na životním prostředí, jejichž objem by do roku 2030 dosáhl ekvivalentu 22 miliard eur,
• spotřebitelům ušetří podle odhadů 6,5 miliardy eur.

Další informace

Příloha: Směrnice o plastech na jedno použití (shrnutí a hlavní důsledky)

Tisková zpráva z 19. prosince 2018: Komise vítá ambiciózní dohodu o nových pravidlech k omezení množství odpadků v mořích

Informativní přehled o plastech na jedno použití

Plasty na jedno použití

Otázky a odpovědi: nová pravidla EU pro plasty na jedno použití

Informační přehledy o plastech

Evropská strategie pro plasty

Balíček týkající se oběhového hospodářství

Komise zřizuje alianci pro plasty v oběhovém hospodářství

Kampaň „Be Ready to Change“

Recyklační jednotka OMV ReOil vyrábí syntetickou ropu z použitých plastů. Z přibližně sta kilogramů použitých plastů je zařízení schopno během hodiny vyrobit asi sto litrů syntetické ropy. Do celého projektu investovala společnost OMV zhruba 10 milionů eur, asi deset procent nákladů pokryla Rakouská společnost pro financování výzkumu (FFG).

„Tato technologie nám umožňuje využít jeden barel ropy vícekrát. To znamená, že se spálí méně plastů ve spalovnách a tím snížíme emise skleníkových plynů. Metoda ReOil tedy pomáhá naplnit cíle OMV v oblasti trvalé udržitelnosti, které se týkají emisní efektivity z hlediska cyklu CO2,“ uvedl Manfred Leitner, člen představenstva OMV pro oblast Downstream.

Možnosti využití použitých plastů zkoumá skupina OMV již od roku 2011. V roce 2013 spustila ve své rafinerii Schwechat na okraji Vídně první testovací provoz, který zpracoval za hodinu přibližně pět kilogramů použitých plastů. V roce 2018 bylo do provozu uvedeno vylepšené testovací zařízení s kapacitou 100 kilogramů plastů za hodinu. Během této doby vyrobí 100 litrů syntetické ropy. Rafinerie Schwechat pak tuto ropu dále zpracovává a vyrábí z ní palivo nebo suroviny pro opětovnou výrobu plastů. Tím uvádí do praxe princip takzvané cirkulární ekonomiky, jejímž principem je šetrnost k přírodním zdrojům.

V průběhu recyklace je využíváno takzvané tepelné krakování (štěpení), ke kterému dochází při teplotách nad 300 °C. Jedná se o dobře známou metodu rafinace, při které se dlouhé a střední uhlovodíkové řetězce štěpí na jednodušší uhlovodíky. To znamená, že tento příklad aplikace cirkulární ekonomiky zároveň kompletně využívá stávající technologie. Surová ropa, která je směsí uhlovodíků s relativně krátkými uhlovodíkovými řetězci, je proměňována na plasty s delšími uhlovodíkovými řetězci. Ty jsou pak metodou ReOil přeměněny zpět na směs jednodušších uhlovodíků. Technologii má OMV patentovánu, a to v Evropě, USA, Rusku, Austrálii, Japonsku, Indii, Číně a mnoha dalších zemích.

Tento ojedinělý výzkumný projekt OMV přispívá k naplnění Cílů udržitelného rozvoje, které stanovilo generální shromáždění OSN v roce 2015. Metoda recyklace byla plně začleněna do provozu rafinerie a tým vývojářů již začal pracovat na plánech pro další generaci této výrobní jednotky.