Zpráva o pokroku za rok 2017 se zaměřuje na hodnocení dopadů praktické implementace směrnice v podmínkách ČR a její reálný dopad na spotřebu energie ČR (tzn. příspěvek ČR k plnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti do roku 2020), informace o aktualizaci vybraných nástrojů směřujících ke zvyšování energetické účinnosti, vyhodnocení politických opatření podle čl. 7 směrnice na základě aktualizace metodiky vyhodnocování těchto opatření, stav plnění konkrétní závazných cílů vyplývajících ze směrnice a predikce dalšího vývoje v jejich naplňování.

Dokument ke stažení:

Spotřeba vody loni v Česku dál stoupla. Její celková spotřeba meziročně vzrostla o 1,8 litru na 133,5 litru na osobu a den, v domácnostech pak průměrný Čech spotřeboval denně 89,2 litru vody. To je o 0,6 litru více než v předchozím roce. Stouplo i vodné a stočné. Data dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Spotřeba domácností stoupá již několik let. Na minimu byla jejich spotřeba v roce 2013, kdy se v domácnostech spotřebovalo 87,1 litru na osobu a den. I nyní jde však stále zhruba o poloviční hodnoty proti spotřebě na konci 80. let, kdy se pohybovala kolem 170 litrů denně na osobu.

"Nejvyšší spotřeba vody v domácnostech je v Praze. Převyšuje 107 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je přibližně o 32 litrů menší," uvedla Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Vodné a stočné nadále udržují vzestupný trend. Pitná voda stála loni průměrně 38,10 koruny za metr krychlový bez DPH, oproti roku 2017 o 90 haléřů více. Stočné stouplo v průměru o 60 haléřů na 33,40 Kč.

Vodou z vodovodů bylo loni zásobováno 94,7 procenta obyvatel ČR, tedy stejně jako v roce 2017, kdy bylo z vodovodů poprvé zásobeno více než deset milionů obyvatel. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci dosáhl loni 85,5 procenta, což představuje 9,09 milionu lidí. "Na čistírny odpadních vod je napojeno 96,4 procenta z nich. Celkově se vyčistilo 97,6 procenta odpadních vod napojených na veřejnou kanalizaci," uvedli statistici.

Za celý loňský rok odebrali různí uživatelé 370 milionů metrů krychlových podzemních vod a 1,221 bilionu metrů krychlových povrchové vody. Zpět do toků bylo vypuštěno 1,541 bilionu metrů krychlových odpadních vod.

Kompletní datové soubory jsou zveřejněny v publikaci „Vodovody, kanalizace a vodní toky – 2018“ na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2018

Česká republika dlouhodobě neplní evropské normy na kvalitu ovzduší v oblasti polétavého prachu, oxidu dusičitého či benzo(a)pyrenu. Čas na nápravu má od Evropské komise jen do roku 2020, potom může být ČR udělena pokuta v řádu miliard Kč. Srovnatelná částka, 3,345 miliardy Kč, přitom ministerstvu životního prostředí chybí, aby bylo možné dofinancovat všechny navržené projekty na ekologizaci českého průmyslu, který je jedním z hlavních zdrojů znečištění. Pokud by se projekty na snížení emisí v českém průmyslu realizovaly, Česko by do značné míry vyřešilo problém znečištěného ovzduší pro své občany a zároveň získalo vůči EK pádný argument proti hrozícím sankcím.

Zafinancováno je 10 projektů, zbývá jich ale 153

Česká vláda i Ministerstvo životního prostředí jako kompetentní orgán si jsou kritické situace v oblasti kvality ovzduší vědomy. Průmyslové znečišťovatele mají k instalaci ekologických technologií motivovat dotace, o které bylo možné na MŽP žádat i v rámci 89. výzvy Operačního programu životní prostředí se specifickým cílem "Snížení emisí stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek". MŽP však situaci podcenilo, operační program byl nedostatečně financován a v současné době hrozí, že 153 ze 163 projektů, i když byly vyhodnoceny jako způsobilé, dotaci nedostane. Na dotaci dosáhlo pouhých 10 šťastlivců.

Josef Hlavinka, výkonný ředitel Svazu sléváren, jehož členové patří mezi dotační žadatele, uvádí: "Chybí finance na 153 projektů s celkovými náklady 5,966 miliardy Kč, z nichž dotace mají pokrýt 3,345 miliardy Kč. Přitom všechny tyto žádosti podmínky splnily, navržené projekty jsou kvalitní, ale kvůli chybějícímu financování skončily v tzv. zásobníku. Firmy do jejich přípravy přitom investovaly čas i svoje peníze. Je to pro český průmysl nepříjemná situace, o které jsme informovali dopisem premiéra Andreje Babiše i ministra životního prostředí Richarda Brabce.“

Ekologické projekty průmyslu jsou podporovány nerovnoměrně

Nejlepší přístup k dotacím mají velké podniky z tradičních průmyslových regionů: Moravskoslezského či Ústeckého kraje. Naopak menší podniky z ostatních částí ČR mají pravděpodobnost získání dotace nižší. Na to upozorňuje senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek: "Průmysloví znečišťovatelé nesídlí jen na Severní Moravě či v Severních Čechách. I v klíčových městech kraje, ve Vsetíně a ve Zlíně, máme fungující slévárny, které jsou na místní úrovni významnými podniky, ale pro svůj další rozvoj potřebují ekologizovat provoz. Bohužel jsou ve skupině 153 žadatelů o dotaci MŽP, jejichž projekt byl schválen, ale zatím se na něj nenašly peníze."

Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR, uvádí: "Je jistě možné teoretizovat o pokřivujícím účinku dotací, lze diskutovat i o přiměřenosti a vůbec realizovatelnosti některých mezinárodních závazků České republiky, určitě ale dává větší smysl vyplatit rozpočtové prostředky firmám v rámci aktivního operačního programu a jednotlivých již připravených projektů, než je jako pokutu transferovat do Bruselu. Zní to možná rouhavě, ale předpokládám, že speciálně v tomto případě budou místní firmy s penězi daňových poplatníků hospodařit efektivněji a s větším užitkem pro samotné poplatníky než vzdálený Brusel. Navíc má ČR nyní, na vrcholu ekonomického cyklu, jedinečnou příležitost alespoň zčásti se zbavit nálepky znečišťovatele, zejména jsou-li projekty na jednotlivé ekologizační kroky již připraveny. Jako zástupce podnikatelů musím zdůraznit, že sám průmysl dělá pro snížení emisí prokazatelně velmi mnoho, a to na rozdíl od domácností, které navzdory - neříkám, že díky - všem jen málo provázaným opatřením a sporně nastaveným podporám začínají emisím klíčových polutantů dominovat."

Kde leží prostředky na snížení emisí českého průmyslu

Klíčovou otázkou samozřejmě je, kde potřebné 3,345 miliardy Kč vzít. Možnou odpověď naznačuje senátor Zbyněk Linhart, který v horní komoře parlamentu předsedá výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. "Ministr životního prostředí má jedinečnou výhodu, že nemusí spoléhat jen na evropské peníze. V jeho působnosti je Státní fond životního prostředí. Pokud je v něm dostatek prostředků, těžko si lze představit efektivnější cestu, jak je využít, než jsou dotace na kvalitní ekologizační projekty v českém průmyslu. Ochota použít vlastní národní peníze na snížení emisí je ideální prostředek, jak Evropskou komisi přesvědčit, že Česká republika to myslí s ochranou životního prostředí vážně."

Aby bylo investice do snížení emisí možné realizovat do roku 2020, je třeba přijmout rozhodnutí o jejich dotačním financování v nejbližších měsících.

Plastový odpad ze západních zemí se hromadí v asijských zemích. Například Malajsii, Vietnamu nebo Thajsku. Německá vláda se připojila k norské a požaduje mezinárodní zákaz exportu plastů do jiných zemí. Evropské země by si měly svůj plastový odpad zpracovat samy, požaduje německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Více ZDE

Přihlášky do kurzu oběhového hospodářství, který pořádá VŠCHT Praha společně s Institutem cirkulární ekonomiky jsou otevřeny a místa se pomalu plní! První dva ročníky mají za sebou téměř 50 absolventů z řad ředitelů firem, manažerů, designerů, poradců a dalších nadšenců, kteří se naučili nahlížet na fungování firem i světa okolo sebe cirkulárně, a nyní přinášejí oběhové hospodářství do praxe. Důkazem toho je mimo jiné projekt Zálohujme?, který vzešel ze spolupráce Institutu cirkulární ekonomiky a firmy Karlovarské minerální vody a který se věnuje možnosti zavést v ČR zálohy na PET lahve.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní?

Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové, ale pomáhá jim i rozvíjet vlastní byznys v souladu se snižováním dopadů na životní prostředí. Třetí ročník začíná v září 2019 a končí v květnu následujícího roku. Celkem kurz nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků a je zakončený certifikátem o absolvování. Součástí kurzu je také dvoudenní exkurze na jižní Moravu, kde se mohou účastníci těšit například na návštěvu recyklační linky na odpadní plasty, třídící linku či bioplynovou stanici. Spolu s více než 60 přednáškami proběhnou v průběhu roku také exkurze do ústřední čistírny odpadních vod v Praze, do zařízení na energetické využití odpadů a do energeticky šetrné a inovativní budovy Corso Court. V rámci výuky se vystřídá více než 35 lektorů, renomovaných akademiků či profesionálů z praxe. Kurz klade velký důraz na propojení teoretických a praktických znalostí, a proto v průběhu kurzu budou mít účastníci příležitost ověřit si své nově nabyté znalosti v rámci práce na vlastních projektech. Nové informace a zkušenosti mohou aplikovat v rámci svého byznysu nebo využít jako inspiraci při realizování svých nápadů. Přečtěte si, co o kurzu říkají absolventi minulých ročníků:

„Kurz Oběhové hospodářství mi přinesl široké portfolio informací z různých oborů, které mi pomáhají nejen s posilováním vlastní občanské odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí, ale především s rozvojem vlastních podnikatelských dovedností v oblasti cirkulární ekonomiky. Také jsem díky kurzu poznal celou řadu odborníků, kteří mě svým přístupem mnohdy velmi pozitivně inspirovali“. Richard Bystřický, OSVČ v oblasti dotačního poradenství.

 „Kurz oběhového hospodářství je vhodný nejen pro „kované“ odpadové hospodáře či ekology. Naopak si myslím, že kurzem nabité poznatky je možné využít v každém jednotlivém kroku vývoje, výroby, prodeje výrobku či následné recyklace a využití odpadu. Jako největší přednost kurzu vnímám účast přednášejících odborníků na slovo vzatých. Vzájemné propojení často protichůdných sfér, akademické půdy se zákonodárnou sférou a zároveň odborníků z praxe Vám poodkryje zásadní problémy, které jednotliví lidé na každé straně barikád řeší.“  Veronika Vojtová, Veolia Vedlejší produkty ČR.

„Pracuji v odpadech více jak 20 let a je dobře, když získávám přehled o aktuálních trendech v jednotlivých oblastech nakládání s odpady, cirkulární ekonomice a legislativě. Jsem také rád za kontakt s ostatními účastníky kurzu z různých oborů.“  Pavel Berka, Remat Glass.

Odborným garantem kurzu je docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha a přední český expert na metodu posuzování životního cyklu – LCA. Odbornými partnery jsou SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství, Veolia Česká republika, a.s. a skupina innogy. Třetí ročník kurzu proběhne pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Praktické informace a registraci naleznete na stránkách kurzu.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 16 572 kontrol, což je o 708 více než v roce 2017 (15 864) a uložila 2547 pravomocných pokut (o 108 méně než v roce 2017) v celkové výši 100 274 621 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2017 v průměru 41 kontrol, tedy stejně jako loni. Nejvíce pokut padlo za odpady (855), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut klesla oproti roku 2017 o téměř 13 milionů korun. „Při mírně vyšší intenzitě kontrol než v roce 2017 nebylo zjištěno tolik porušení zákona. Tato data opět potvrzují už několikaletý trend rostoucí disciplíny u větších podniků, zejména tedy zhruba 1500 zařízení podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska byla vloni nejvyšší uložená pokuta pět milionů korun. Dostala ji společnost Kalibo s.r.o. Firma převzala velké množství (7708 tun) odpadů, aniž byla k jejich převzetí oprávněna. Druhou nejvyšší pokutu tři a půl milionu korun uložili inspektoři ČIŽP státnímu podniku Lesy ČR, za to, že neprováděl včasná a dostatečná opatření proti šíření kůrovců. Třetí nejvyšší sankci dostala společnost JT Company za nezalesnění cca 1,85 hektaru vytěžených holin v katastru obce Krásná v Beskydech na Frýdecko-Místecku.

Pokuta pro společnost Kalibo byla zároveň nejvyšší v Praze a Středočeském kraji. Následovaly dvě milionové pokuty pro společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. za porušování zákona na skládkách Hořovice na Berounsku a Mšeno na Mělnicku. Provozovatel skládek uváděl nepravdivé údaje o produkci a nakládání s desítkami tisíc tun odpadů a také za zhruba stejné množství odpadů neodvedl odpovídající finanční rezervu stanovenou zákonem o odpadech na budoucí rekultivaci skládek.

Inspektoři provedli také 593 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 206 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 649 400 korun. Zabaveno bylo 163 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 2045 neživých exemplářů (výrobky). „Nejznámějším loňským případem, kterého se účastnili naši inspektoři CITES, byl podíl na rozkrytí  organizované skupiny zabývající se zabíjením tygrů a výrobou tygřích produktů. Na závěrečné akci, která vyvrcholila 16. července 2018, se podílelo 175 příslušníků celní správy a šest inspektorů ČIŽP, kteří v případu figurovali jako odborní konzultanti. Bylo provedeno sedm domovních prohlídek, tři prohlídky nebytových prostor, včetně dvou stánků v areálu pražské tržnice SAPA. Medializovaný případ je nyní u soudu,“ doplnil Geuss.

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva ČIŽP 2018

Společnost EFEKTASTAV group s.r.o. dostala od inspektorů z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně pokutu 200 tisíc korun. Za to, že v červenci a srpnu 2018 navezla na pozemky v k. ú. Tišnov cca 10 000 tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově. Porušila tak zákon o odpadech.

„V říjnu 2018 jsme přijali anonymní telefonický podnět na nelegální nakládání se stavebními odpady v lokalitě mezi železniční stanicí Hradčany a čerpací stanicí „Eurobit“. Provedli jsme zde šetření a zjistili 15 malých hromad kusového betonu a cihel, na nezpevněném terénu byla zjištěna hromada výkopové zeminy s příměsí úlomků cihel, plynosilikátů, dlažby, obkladaček, skla a kusového betonu. Pozemky k tomu ale nebyly příslušnými úřady schváleny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Vzhledem k tomu, že Městský úřad Tišnov zde provedl kontrolu zaměřenou na nakládání s odpady už před šetřením inspekce, požádali inspektoři ČIŽP o spolupráci a o poskytnutí informací. MěÚ Tišnov provedl na pozemcích kontrolu, při které zjistil, že cca 10 tisíc tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově společnost EFEKTASTAV group s.r.o. navezla na předmětné pozemky. Od MěÚ Tišnov dostal vlastník pozemků pokutu pět tisíc korun.

Inspekce zahájila řízení o přestupku v lednu 2019, nikdo se však k němu nevyjádřil. Vyústilo v sankci 200 tisíc korun, proti které se společnost odvolala k Ministerstvu životního prostředí, které však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Ta nabyla 4. dubna právní moci.

Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení Návrh vyhlášky č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu. Za stávající právní úpravy jsou vodoprávní úřady povinny rozhodovat o žádostech o souhlas podle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona i bez předložení nezbytných dokladů, resp. mohou být povinny si podklady nezbytné pro vydání rozhodnutí o souhlasu obstarat samy. Takový postup by však představoval pro vodoprávní úřady značnou finanční i administrativní zátěž. Z tohoto důvodu se navrhuje doplnění přílohy č. 11 vyhlášky č. 183/2018 Sb. o nezbytné doklady, které musí žadatel o souhlas vodoprávnímu úřadu předložit společně s žádostí o souhlas.

Dokument ke stažení:

zd_ALBSBBJF9KCI.docx

ma_ALBSBBJF9KCI.docx

pz_ALBSBBJF9KCI.docx

Technologická agentura ČR informuje o přípravě 1. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život, jejíž vyhlášení se plánuje na 12. června 2019.

Program Prostředí pro život je zaměřen zejména na nová řešení v oblasti životního prostředí, stabilizování a rozšíření znalostní základny, která výrazně přispěje k zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí v České republice a k udržitelnému využívání jejích zdrojů, minimalizací negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispěje tak ke zlepšování kvality života v Evropě i v globálním kontextu.

Návrhy projektů bude možné podat pouze do podprogramu 1 (Operativní výzkum ve veřejném zájmu) a do podprogramu 2 (Ekoinovace, technologie a postupy pro ochranu životního prostředí).

Po vyhlášení 1. veřejné soutěže Programu Prostředí pro život bude TA ČR pořádat informační seminář. Termín a místo konání budou včas zveřejněny na webových stránkách TA ČR.

Tabulka s předběžnými parametry 1. veřejné soutěže Prostředí pro život k nahlédnutí ZDE.

Více informací k 1. veřejné soutěži Programu Prostředí pro život se všemi podmínkami pro podání návrhů projektů bude uvedeno v Zadávací dokumentaci v den vyhlášení veřejné soutěže.

Dále TA ČR upozorňuje uchazeče o podporu v Programu Prostředí pro život, že nepřijme do veřejné soutěže takové návrhy projektů, jejichž uchazeči (tj. hlavní uchazeč i další účastník):

1. nezveřejní účetní závěrku ve veřejném rejstříku a tím nedodrží povinnost dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, je-li mu tato povinnost uvedenými předpisy stanovena. TA ČR provede kontrolu dodržování této povinnosti za období, za které vyplňuje uchazeč finanční údaje v elektronickém návrhu projektu, tzn. za roky 2015, 2016 a 2017.
2. splňují definici podniku v obtížích uvedenou v čl. 1 odst. 4 písm. a) a c) a v čl. 2, odst. 18) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

Případné dotazy k 1. veřejné soutěži Programu Prostředí pro život směřujte, prosím, v souladu se směrnicí TA ČR SME-17 Helpdesk pro uchazeče a příjemce podpory na HELPDESK, který je dostupný na internetové adrese www.tacr.cz/hesk.

Společnost EFEKTASTAV group s.r.o. dostala od inspektorů z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně pokutu 200 tisíc korun. Za to, že v červenci a srpnu 2018 navezla na pozemky v k. ú. Tišnov cca 10 000 tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově. Porušila tak zákon o odpadech.

„V říjnu 2018 jsme přijali anonymní telefonický podnět na nelegální nakládání se stavebními odpady v lokalitě mezi železniční stanicí Hradčany a čerpací stanicí „Eurobit“. Provedli jsme zde šetření a zjistili 15 malých hromad kusového betonu a cihel, na nezpevněném terénu byla zjištěna hromada výkopové zeminy s příměsí úlomků cihel, plynosilikátů, dlažby, obkladaček, skla a kusového betonu. Pozemky k tomu ale nebyly příslušnými úřady schváleny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Vzhledem k tomu, že Městský úřad Tišnov zde provedl kontrolu zaměřenou na nakládání s odpady už před šetřením inspekce, požádali inspektoři ČIŽP o spolupráci a o poskytnutí informací. MěÚ Tišnov provedl na pozemcích kontrolu, při které zjistil, že cca 10 tisíc tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově společnost EFEKTASTAV group s.r.o. navezla na předmětné pozemky. Od MěÚ Tišnov dostal vlastník pozemků pokutu pět tisíc korun.

Inspekce zahájila řízení o přestupku v lednu 2019, nikdo se však k němu nevyjádřil. Vyústilo v sankci 200 tisíc korun, proti které se společnost odvolala k Ministerstvu životního prostředí, které však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Ta nabyla 4. dubna právní moci.

Česká veřejnost jednoznačně podporuje zavedení zálohového systému. A to i po výslovném zdůraznění, že zálohované PET lahve a plechovky by se musely odevzdávat nezmačkané a že nejde o zálohování znovu naplnitelných lahví. Přesto tři čtvrtiny (75 %) Čechů zavedení zálohového systému na tyto nápojové obaly podporuje*.

„Jednoznačně jsou tak vyvrácena tvrzení odpůrců zálohového systému, podle nichž má prý až v řádech desítek procent klesat míra pozitivního postoje veřejnosti vůči zálohám po bližším seznámení s tím, že zálohované PET lahve a plechovky se musí odevzdávat nezmačkané a že jde o recyklaci z lahve do lahve,“ říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky INCIEN.

Již ve výzkumu z prosince 2018 podporovalo 83 % lidí zavedení zálohového systému na PET lahve a 76 % na plechovky, 74 % se líbil systém zahrnující oba typy obalů. V aktuálním výzkumu* byli respondenti tázáni už jen na kombinovaný systém pro PET lahve i plechovky, takže podpora rozhodně neklesá. Pro zajímavost: současné diskuze o zavedení nového zálohového systému sleduje 69 % lidí.

Konečné rozhodnutí o případném zavedení záloh pochopitelně přísluší státu. Přesto, že veřejnost deklaruje jasnou podporu vytvoření zálohového systému, je s podivem, že aktuálně navrhovaná novela zákona o obalech toto přání veřejnosti nereflektuje a vytvoření efektivního systému vratných záloh spíše komplikuje.

“Kvalitní recyklaci PET z lahve do lahve nám nyní umožní pouze zavedení zálohového systému. Pro nápojový průmysl je zásadní uzavřít lokálně koloběh PETu a stát se tak plně udržitelným,“ komentuje Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod. „Jsem rád, že tento přístup podporuje i česká veřejnost.“

* Výzkum byl realizován ve dnech 20. - 22. března 2019, prostřednictvím Online sběru dat (KANTAR CZ mymap - Managed Access Panel). Cílová skupina: Obecná populace 18–75 let; Reprezentativní vzorek dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště; Česká republika, 502 rozhovorů.

O možném zálohovém systému v ČR:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Zdroj: Tisková zpráva Karlovarské minirální vody

Úsek kvality ovzduší ČHMÚ vydal v polovině dubna předběžnou zprávu o znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem za rok 2018. Autoři zprávy mimo jiné popisují, že znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům znečištění kvality ovzduší v ČR. Přitom 98 % celkového množství benzo[a]pyrenu se do ovzduší dostává z lokálního vytápění domácností. Celé znění zprávy najdete níže v příloze.

„Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení úrovně znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy (arsen, kadmium, nikl a olovo) a benzenem, které byly sledovány na manuálních stanicích na území České republiky v roce 2018,“ sdělil Jan Macoun, ředitel Úseku kvality ovzduší ČHMÚ.

Tato zpráva doplňuje předchozí předběžnou zprávu vydanou v lednu 2019, která se týkala zhodnocení znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a přízemního ozonu a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2018.

„Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům zajištění kvality ovzduší v ČR. Do ovzduší se dostává především z lokálního vytápění domácností, které se na emisích benzo[a]pyrenu, podle statistiky posledních let,  podílí téměř 100 procenty,“ uvedl Václav Novák, vedoucí oddělení Informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ.

V roce 2018 překročilo roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu imisní limit téměř 58 % stanic (tj. na 22 z celkového počtu 38 stanic s dostatečným počtem měření pro hodnocení). Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Roční imisní limit arsenu (6 ng.m-3), niklu (20 ng.m-3), kadmia (5 ng.m-3) a olova (500 ng.m-3) nebyl v roce 2018 překročen na žádné ze 47 lokalit.

Hodnota ročního imisního limitu pro benzen (5 µg.m-3) byla v roce 2018 překročena pouze na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz (5,1 µg.m-3). Na ostatních 35 lokalitách k překročení dlouhodobě nedochází.

Dokument ke stažení:

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ - Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství považuje za důležité se jakožto jeden z největších členů České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) distancovat od otevřeného dopisu ministru životního prostředí a ohradit se proti některým argumentům, pod nimiž je ČAOH v tomto dopise podepsána.

AVE CZ jakožto jeden z největších členů asociace se stanovisky uvedenými v dopise, která kritizují návrh nového zákona o odpadech, při projednávaní na plénu ČAOH nesouhlasila a zaráží nás, že nás nikdo o záměru odeslání otevřeného dopisu dopředu neinformoval a dozvěděli jsme se o jeho odeslání až v momentě, kdy byl prezentován médiím. Načasování odeslání otevřeného dopisu rovněž vyvolává řadu otázek, jelikož nové zákony o odpadech jsou teprve v meziresortním připomínkovém řízení. Chceme se proto proti takovému postupu ĆAOH ohradit a od dopisu se distancovat.

Zatímco signatáři dopisu prosazují posunutí termínu ukončení skládkování na rok 2035, návrh nového zákona stanovuje tento termín na rok 2030. Zmírňuje tedy současný platný paragraf, podle něhož by skládkování mělo být ukončeno od 1. ledna 2024.

Společnost AVE CZ, která v současné době provozuje na území ČR 8 velkých skládek, na rozdíl od signatářů dopisu považuje návrh zákona o odpadech za dobrý kompromis, díky němuž se podaří naplnit požadavky legislativy EU, a který umožní do konce roku 2029 výrazně skládkování omezit, a který zároveň nepřenese tíhu navyšování poplatku za skládkování skokově na bedra měst a obcí.

Postupné zvyšování poplatku za skládkování je základním a nutným předpokladem pro to, aby se současný systém nakládání s odpady posunul směrem k modernímu oběhovému hospodářství, které je založeno na recyklaci a myšlence prevence vzniku odpadů. Společnost AVE CZ tyto principy plně podporuje.

Roman Mužík

jednatel AVE CZ

V dubnu tohoto roku odeslalo Ministerstvo životního prostředí do mezirezortního připomínkového řízení novou odpadovou legislativu, jejímž cílem je zvýšení míry třídění a recyklace odpadů a odklon od skládkování. Zároveň ale posouvá datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 na rok 2030. S tím ale nesouhlasí řada firem, odborná veřejnost i obce samotné, které na změnu legislativy jsou připravené už nyní. Proto vznikla iniciativa Konec doby skládkové, která chce pravdivě informovat o odpadovém hospodářství u nás, upozorňovat na mýty a odbourat je reálnými ukázkami dobré praxe na úrovní obcí i firem. Je posunutí data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů na rok 2030 nutné?

Před čtyřmi lety vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která od roku 2024 zakazuje skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů. Některé obce v České republice berou tyto chystané legislativní změny vážně a změnily svůj pohled na odpady jako takové a začaly měnit své systémy nakládání s komunálními odpady. Na jejich příkladech ukážeme, že obce by byly velice rychle schopné změnit a zefektivnit své systémy shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejich katastrálním území. Jsou to samosprávy, které realizovali změny vlastními silami, s pomocí poradenských firem, anebo se zapojili do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“, za kterým stojí Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) a společnosti JRK Česká republika s.r.o.

„Hlavní myšlenkou projektu bylo pomoci samosprávám nastartovat účinné kroky, které povedou k dlouhodobému snižování komunálních odpadů, jejich předcházení a ke zvyšování množství tříděného odpadu. Na základě realizovaných fyzických analýz víme, že ve sběrných nádobách na směsný komunální odpad a tedy na skládkách končí až 80 % odpadu, který je možné recyklovat. Vzhledem k chystaným legislativním změnám – zákazu skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů a navyšování skládkovacího poplatku, který bude konečně reflektovat skutečné negativní dopady na životní prostředí - je třeba hledat cesty ke snižování směsného komunálního odpadu (SKO). A Obce ty možnosti mají už nyní“, vysvětluje Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární ekonomiky.  

Projekt byl odstartován v loňském roce na půdě Ministerstva životního prostředí společně se zástupci několika obcí ze všech koutů České republiky. Tyto samosprávy za celých 12 měsíců realizovaly a realizují konkrétní strategie a aktivity s cílem snížit množství vyprodukovaných odpadů. Projekt byl založen na analýze současného stavu odpadového hospodářství daných obcí a na fyzické analýze jejich směsného komunálního odpadu. Výsledky fyzické analýzy umožnily predikci možných směrů nakládání s odpady a odhalily další potenciál pro separaci odpadu. Hlavním cílem bylo jak prověřit obsah sběrných nádob na SKO, tak v druhé řadě zanalyzovat chování obyvatel a následně zvolit vhodný postup pro zefektivnění stávajícího systému nakládání s odpady. „Tyto obce už nyní dokazují, že není potřeba posouvat zákaz skládkování z důvodu nepřipravenosti samospráv. Cesty jak změnit přístup k odpadům už existují. Naopak je mohou využít jako zdroje, které jim dokážou vydělávat peníze. Už nyní je v novém zákoně myšleno na obce. Pokud budou dosahovat dobrých měr třídění, tak mohou získat "třídící slevy či bonusy", které jim zafixují současné skládkovací poplatky na dnešní úrovni. Navíc mohou vydělat na prodeji vytříděných surovin, pro které se zvýší odbyt, až se skládky zdraží. Odsun zákazu skládkování by jen prodloužil už tak neutěšující situaci se skládkami u nás, kde se bohužel už vyrovnáváme s úrovní balkánských zemí. To snad nechceme! I z tohoto důvodu jsme spustili podpisovou výzvu na podporu konce doby skládkové, kterou předložíme MŽP, aby zachovalo původní rok 2024. Skládkování uzavírá možnosti pro nové cesty využívání odpadů a je krokem zpět. Čím více hlasů získáme, tím větší máme šanci ukázat, že je to pozitivní krok vedoucí k ochraně životního prostředí. “ dodává Soňa Jonášová z INCIENU.  

Podepsat výzvu je možné na tomto odkaze https://konecdobyskladkove.cz/#vyzva. Kromě toho kampaň Konec doby skládkové obsahuje sérii edukačních videí, fotoreportáží, zpráv, infografických podkladů a zejména informací o negativních dopadech skládkování na životní prostředí. Obavy starostů ze zdražení systémů nakládání s odpadem chce kampaň odbourat reálnými ukázkami příkladů dobré praxe.

Příklady dobré praxe na obcích

Obec Straškov-Vodochody

Obec Straškov-Vodochody se v loňském roce zapojila do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“. Během celého roku postupovala podle předem stanoveného harmonogramu a postupně měnila systém nakládání s odpady. Základní strategií změny bylo zavedení evidenčního systému odpadů ECONIT. Před jeho spuštěním byla v obci provedena fyzická analýza směsného komunálního odpadu, jejímž cílem bylo zjistit, v jakém stavu se nachází odpad v obci a kolik procent tvoří jednotlivé složky  v celkovém množství směsného komunálního odpadu.

Výsledky analýzy ukázaly, že největší podíl tvořil organický odpad, a to celých 42 %. Další složka, která byla v SKO hojně zastoupena byl plast, (8 %), dále pak papír (7,5 %) a sklo (7 %). Velkým překvapením bylo vysoké množství textilu (7 %), složeného převážně z dětského oblečení.

Z analýzy jasně vyplynulo, že až 80 % odpadu mohlo být vytříděno přímo v domácnostech a nemuselo tak zbytečně skončit v nádobách na SKO a následně na skládce.

Tyto výsledky jasně ukázaly, že obec má obrovský potenciál pro zvýšení míry třídění odpadů v domácnostech, a proto hned na začátku května byl v obci spuštěn systém elektronické evidence odpadů ECONIT. Společně s ním obec zavedla pohodlný systém sběru tříděného odpadu dům od domu, tak aby občané nemuseli chodit s tříděným odpadem do sběrných hnízd. V obci se třídí zvlášť do pytlů papír a plast, které se sváží pravidelně každých 14 dní. Pro snadnou identifikaci jsou pytle barevně rozlišeny dle druhu odpadu. Občané pravidelně získávají na obecním úřadě zdarma pytle a etikety s QR kódy, které obsahují informaci o dané domácnosti a druhu odpadu. Tyto kódy pak lepí na pytle s tříděným odpadem. V den svozu pak zaměstnanec svozové společnosti společně se sběrem odpadu načítá pomocí čtečky QR kódy do systému ECONIT. V uživatelském rozhraní ECONITu si mohou zastupitelé obce, kromě údajů o odpadech či jednotlivých svozech, vygenerovat podklady pro různé statistiky či výkazy pro ISPOP a EKO-KOM. To jim zásadně usnadňuje administrativu. Obec Straškov-Vodochody již po krátké době zavedení systému zaznamenala zvýšení množství vytříděných druhů odpadů a snížení množství SKO.

Obec Hlásná Třebaň

Dalším příkladem obce zapojené do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“ je obec Hlásná Třebáň. Tato obec stejně jako obec Straškov-Vodochody zavedla chytrý systém elektronické evidence odpadů ECONIT a pohodlný systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Před zavedením ECONITu proběhla v obci fyzická analýza odpadu, díky které se zmapoval reálný obsah černých nádob na směsný komunální odpad. Vzhledem k vysokému obsahu skla v SKO se obec rozhodla pro zavedení pytlového sběru i u této komodity, což v praxi nebývá tak časté. V obci se tedy třídí zvlášť do pytlů papír, plast a sklo.

Grafické znázornění výsledků vzorkování SKO (Zdroj: INCIEN)

Aby se do systému zapojilo co nejvíce domácností, provedla se osvěta mezi obyvateli - vzdělávací kampaň a beseda, kde jim byly vysvětleny, jaké změny v odpadovém hospodářství obce proběhnou a proč a jak se do systému mohou zapojit. Již po druhém kvartálu od zavedení ECONITu se v obci zvýšilo množství vytříděného plastu o 60 %, papíru o 91 %, skla o 30 % a celkové příjmy od společnosti EKO-KOM vzrostly o 40 %. Díky systému ECONIT má obec Hlásná Třebaň dokonalý přehled nad svými odpady, zvyšuje míru třídění, čímž se připravuje na zpřísnění legislativy po roce 2024 (2030), šetří obecní finance a zároveň nabízí občanům pohodlný systém třídění.

Díky systému evidence odpadů uspěla obec Hlásná Třebaň v soutěži Zlatý erb. V silné konkurenci získala druhé místo v kategorii Smart City za nejlepší elektronickou službu.

Obec Trojanovice

Dalším příkladem je obec Trojanovice, která používá systém ECONIT používá od roku 2009 a do kterého se zapojilo až 90 % domácností a stala se tak nejlépe třídící obcí Moravskoslezského kraje. Díky efektivnímu sledování a evidenci odpadu se jim daří meziročně významně snižovat množství směsného komunálního odpadu, který mezi lety 2014 a 2015 klesl o 17 %; a zvyšovat množství využitelných odpadů. Obec Trojanovice zavedla s evidenčním systémem ECONIT pytlový sběr tříděného odpadu, který však neprobíhá dům od domu, ale občané mohou naplněné pytle předat na sběrném dvoře, anebo je odložit na sběrných místech vedle barevných kontejnerů (den před svozem). Tím obec ušetří náklady na svoz pytlů dům od domu.

Obec sama navíc s vytříděnými komoditami obchoduje a tím získává další finance. Bonusy za vytříděný odpad obci ročně přinesou až půl milionu korun a dalších 400 tisíc korun vydělají prodejem vytříděného odpadu. Byl také zaveden motivační systém sbírání bodů za evidovaný pytel odpadu, pokud občané odpad dovezou sami do sběrného dvora. Za každý odevzdaný pytel s tříděným odpadem mohou lidé získat slevu až 15 Kč z ročního poplatku za komunální odpad. Na konci roku se slevy sčítají a snižují celkový poplatek za odpad v dalším roce. Díky tomu, že v této obci není stanoven minimální poplatek, nejlepší třídiči se tak mohou dostat i na nulu.

Obec Trojanovice se k odpadům staví jako ke komoditě. Cíleným tříděním a následným prodejem vytříděných komodit výraznou měrou přispívají ke zvyšování svých příjmů a jsou připravení i na legislativní změny, které obcím ukládají povinnost zvyšovat míru separace. Trojanovice jsou velmi zdárným příkladem, který může inspirovat další starosty obcí k hledání cesty, jak chytře nakládat s odpady, zapojit do systému třídění více občanů a zároveň mít své odpadové hospodářství pod kontrolou.

Obec Lány

Obec vykazuje dlouhodobě nízkou produkci směsných komunálních odpadů a vysokou úroveň separace (85 % rok 2016 a 87 % rok 2017). Tato obec je výjimečná tím, že má o produkci SKO přesná data díky vážení svozového vozidla před vjezdem a po výjezdu z obce.

V obci je velké množství kontejnerů na tříděný sběr (papír, plasty, sklo bílé, sklo barevné). V přepočtu na 1 obyvatele má obec patrně jednu z nejhustších sítí na sběr papíru, skla a plastů v ČR. Tomu odpovídá i množství vytříděných surovin a příjem obce od EKO-KOMU (přes 500 Kč/obyv/rok).

Obec Štítná nad Vláří - Popov

Obec více jak 20 let vede domácnosti k tomu, aby se starali o pěkný vzhled obce, čistý vzduch a prostředí. Ke snížení produkce směsného odpadu vedlo i vybudování komunitní kompostárny a přistavování velkoobjemových kontejnerů na svoz tohoto odpadu. V obci nevznikají černé skládky.

Třídí se tu papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy, textil a bioodpady. Zajištěn je svoz nebezpečných a objemných odpadů. Třídí se jak do sběrných nádob, tak do pytlů (plasty, nápojové kartony). Bioodpady obec zpracovává na komunitní kompostárně. Směsný odpad se odváží 1x za 14 dní. Obec má velmi nízkou celkovou produkci odpadů (asi 4 x menší než je průměr ČR, nezapočten bioodpad) a velmi nízkou produkci směsného odpadu (asi 5 x nižší než je průměrná produkci obcí a měst ČR). I úroveň separace lze považovat vzhledem k produkovanému množství odpadu za velmi dobrou – více než 60 %.

Obec má dle rozpočtu lehce podprůměrné celkové náklady na nakládání s odpady.

Město Fulnek

Fulnek patří mezi města, které dlouhodobě a koncepčně rozvíjí své odpadové hospodářství. Jeho produkce směsného odpadu se dlouhodobě pohybuje kolem 100 kg/obyv/rok. To je jedna z nejnižších produkcí tohoto odpadu u měst nad 5000 obyvatel. Fulnek vytřídí a předá k recyklaci přibližně 50 % svých odpadů.