Vodíkové technologie jsou důležitým nástrojem k dekarbonizaci národního hospodářství a současně představují špičku v technických inovacích. Týkají se nejen dopravy, energetiky, chemického průmyslu a strojírenství, ale také občanů. Ke stavu vodíkových technologií v České republice (ČR) proto Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na 62. mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně uspořádalo speciální seminář.

Další informace:

Video záznam: https://youtu.be/pqun4LeEFdc

Vodík – cesta k transformaci hospodářství [pdf, 8653 kB]

Rada schválila vytvoření 9 nových evropských partnerství mezi EU, členskými státy a průmyslem, jejichž cílem bude urychlit zelenou a digitální tranzici a podpořit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu. Tato partnerství se zaměří na globální zdraví, inovativní zdravotní ekosystém, klíčové digitální technologie, oběhovou ekonomiku s biologickými produkty, čistý vodík, ekologické letectví, rozvoj železniční dopravy, rozvoj jednotného evropského nebe a chytré sítě a služby. Kromě toho odsouhlasila také zapojení EU do 10. partnerství, které se zaměřuje na zvýšení investic do metrologického výzkumu. Na podporu těchto partnerství bude vyčleněno 10 mld. euro v rámci programu Horizont Evropa, přičemž se očekává, že minimálně stejný objem financí zajistí další partneři.

Co vlastně znamená? Jak změní Česko? Kdo si ji přeje, kdo si ji nepřeje a proč? Pozvání do pořadu Fokus Václava Moravce přijali mimo jiné ekologové Marie Šabacká a Bedřich Moldan, ekonom a politik Luděk Niedermayer, jaderná fyzička Dana Drábová nebo sociální psycholog Jan Krajhanzl. Záznam pořadu ZDE

Nastupující koalice zvažuje zavedení zákonných cílů snižování emisí na další desetiletí. Podle hnutí STAN se strategické dokumenty resortů ukázaly jako nefunkční. Lidovecký expert na životní prostředí Petr Hladík cestu klimatického zákona označil za dobrou možnost, zákon doporučují i odborníci. K navýšení ambicí ho prosadit by mohl nastupující vládu i soud, pokud vyhoví žalobcům. Více ZDE
 

V návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (ZVUŽ) dnem 1. ledna 2021 vydává odbor odpadů MŽP toto metodické sdělení, jehož účelem je vyjasnit některé otázky týkající se výběru tzv. emisního poplatku. Konkrétně se jedná o problematiku osvobození od tohoto poplatku, administraci zániku poplatkové povinnosti a výklad přechodného ustanovení upravujícího vztah emisního poplatku podle ZVUŽ a poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků podle § 37e zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Dokument ke stažení:

Metodické sdělení (PDF, 245 kB)

Představitelé téměř 200 zemí světa se dnes na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec všichni hlasovali. Podle agentury Reuters dohoda drží při životě naději, že se podaří udržet oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím.

Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii, eurokomisař Frans Timmermans. Dohodu přesto označil za "historickou". V podobném duchu se vyjádřili také zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska, které navíc kritizovalo menší prostor, které dostaly malé státy při vyjednávání. Slovo si ze stejného důvodu vzali i představitelé několika malých ostrovních států.

Britský předseda COP26 Alok Sharma po hlasování nedovedl skrýt dojetí a nechybělo mu mnoho z slzám, jak bylo vidět v přímém přenosu z jednacího sálu. Ocenil přístup zemí, které byly ochotné ustoupit od svých požadavků, aby všech 197 států mohlo podepsat jednu společnou dohodu. Za nutnost ústupků se všem omluvil.

Pořadatelem konference byla Organizace spojených národů (OSN). Cílem setkání bylo přijmout závazky, které by zajistily zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.

Před začátkem konference v Glasgow OSN stanovila tři kritéria, podle kterých chtěla hodnotit úspěch setkání: snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého na polovinu, získat 100 miliard dolarů od bohatých zemí na pomoc těm chudším a zajistit, aby polovina této částky pomáhala rozvíjejícím se zemím přizpůsobit se nejhorším dopadům změn klimatu. "Ani jedno z těchto kritérií nebylo splněno", konstatoval generální tajemník OSN António Guterres. "Máme ale základní stavební kameny pro další pokrok," dodal.

Slovo "pokrok" zaznívalo během dnešního závěrečného jednání velmi často. Mnohé země se smířily s tím, že nedosáhnou všech svých cílů, ale aspoň zajistí, aby příští generace měla ještě šanci zabránit klimatické katastrofě.

Ve stejném duchu se těsně před hlasováním vyjádřil i zástupce EU Timmermans. "Proboha, nezabíjejte tento okamžik. Přijměte prosím tento text, abychom přinesli naději do srdcí našich dětí a vnoučat," prohlásil.

Oblasti, ve kterých konference dosáhla úspěchu, shrnul Alok Sharma jako "pokrok v oblasti uhlí, aut, peněz a stromů". Vedle problematických a velmi mediálně sledovaných debat o postupném útlumu používání uhlí se někteří světoví lídři zavázali také k zastavení odlesňování nebo snižování úniku metanu do atmosféry. Na rozdíl od závěrečné klimatické dohody, kterou jednomyslně schválili všichni účastníci, dílčí dohody uzavíraly jen různě velké skupiny států.

Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují metanu. Ten má více než osmdesátkrát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. K cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 se zavázala téměř stovka zemí, jež dohromady představují přes polovinu veškerých emisí tohoto plynu.

Skupina zemí včetně Británie, Polska, Turecka nebo Indie společně s firmami jako Ford a General Motors ohlásily, že chtějí mít do roku 2040 na trhu s novými auty výhradně bezemisní vozidla. Spalovací motory a doprava celkově jsou velkým zdrojem znečištění ovzduší.

Část státníků se v Glasgow zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. V ujednání se země zavázaly poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec nesplnila.

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

"Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě," uvedl v první reakci Guterres, generální tajemník organizace, která konferenci COP26 pořádala. "Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů," dodal. "Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu," napsal na twitteru.

Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie. V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu. "Změnili slovo, ale nemohou změnit signál, který vychází z této konference COP, a to že éra uhlí končí," uvedla Morganová.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že klimatická konference COP26 skončila. "Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla," uvedla. "Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály. A nikdy se nevzdáme, nikdy," dodala aktivistka, která inspirovala rozsáhlé demonstrace za důslednější ochranu klimatu.

Britský předseda COP26 Alok Sharma uvedl, že lze s důvěrou říci, "že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah". "Jeho pulz je ale slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby," dodal.

Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.

 

Senátorka Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) dostala od předsedy lidovců Mariana Jurečky nabídku stát se ministryní životního prostředí ve vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Řekla to serveru iDNES.cz. Doufá, že s nominací bude souhlasit předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala. Post dříve odmítl lidovecký místopředseda Petr Hladík, který se chce soustředit na práci brněnského radního, náměstka primátorky a rodinu. Více ZDE

Evropská komise včera spustila veřejnou konzultaci týkající se nové průmyslové aliance zeměřené na podporu dodávek a dostupnost obnovitelných plynných a tekutých paliv. Ta se zaměří na zajištění dostupnosti těchto paliv zejména pro leteckou a vodní dopravu, nicméně se bude zabývat i dalšími způsoby dopravy. Cílem je vytvořit nové kapacity pro výrobu, uskladnění a distribuci udržitelných paliv, což přispěje k dekarbonizaci sektoru dopravy a splnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Aliance poskytne plaformu pro všechny aktéry dodavatelského řetězce, tak aby mohli najít společná řešení. Konzultace bude otevřená do 30. listopadu.

XXII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách se vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci bude konat 23. listopadu 2021 pouze online formou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje informovat, že oproti předpokladu se letošní XXII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a CENIA, bude konat z epidemiologických důvodů pouze online formou prostřednictvím MS Teams, a to v úterý 23. listopadu 2021 od 9:00 hod.

Organizační pokyny:

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 16. listopadu 2021 na adresu: miklikova@mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 852 157. Pokud jste již přihlášení, není potřeba vyplňovat přihlášku znovu.

• Akce se koná online v úterý 23. listopadu 2021 prostřednictvím MS Teams.

• Oficiální zahájení akce bude v 9:00 hod., předpokládaný konec akce je ve 12:30 hod.

• Vložné na akci není požadováno.

Všichni přihlášení účastníci obdrží emailem link k přihlášení online.

Češi jsou v třídění odpadů jedni z nejlepších. Je však na čase posunout se o krok dál a začít odpady správně recyklovat. To se v současné chvíli neděje na dostatečné úrovni. Iniciativa pro zálohování představila plán, jak toho dosáhnout. Cestou k opravdové recyklaci je plošný systém zálohování nápojových PET lahví a plechovek. Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Generální ředitelé těchto firem vybídli společnou výzvou k diskusi na celém trhu a podpoře této myšlenky.

„Současný systém třídění odpadu funguje dobře, recyklace už méně. Je potřeba posunout se o krok dál, od třídění k opravdové recyklaci tak, aby vysbírané materiály mohly být opakovaně používány v uzavřeném koloběhu,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. „Dnes je sice část vytříděných PET lahví recyklována a znovu použita, velké množství však stále končí na skládce nebo ve spalovnách. Naším cílem je dosáhnout opakované recyklace obalových materiálů, kdy z PET lahve vzniká opět PET lahev a z plechovky opět plechovka,“ vysvětluje Havligerová.

Zavedení zálohového systému má v mnoha ohledech pozitivní dopad. Systém zajišťuje až 90% návratnost PET lahví a plechovek, protože zálohy jsou silně motivační a lidé zálohované obaly vrací. Vysbírané obaly je pak možné využít k opětovné výrobě nových PET lahví a plechovek. Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí.

Zálohový systém také pomáhá snížit množství volně pohozeného odpadu kolem nás. Lidé PET lahve a plechovky tolik neodhazují, někteří pak, motivovaní zálohou, ty pohozené sbírají a pomáhají tak udržovat čistotu veřejných prostranství.

Příznivý efekt potvrzuje také expert z akademické půdy. „Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů,“ vysvětluje dopady zálohování na životní prostředí Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

V současné době systém záloh na PET lahve a plechovky funguje v 10 zemích Evropy. Další více než dvě desítky zemí o tomto systému vážně uvažují nebo se jej přímo chystají zavést. Blízko jeho spuštění je Slovensko, které začne zálohovat od 1. ledna 2022.

Při budoucím nastavování systému zálohování se lze inspirovat v zahraničí, je však třeba myslet i na podmínky trhu v České republice. Systém zavede plošné zálohování všech nápojových PET lahví a plechovek, které se stávají základem pro opětovnou výrobu lahví a plechovek. Zákazníci za každou koupenou PET lahev či plechovku zaplatí navíc zálohu. Tu si budou moct vyzvednout oproti vrácené lahvi či plechovce v kterékoli prodejně zapojené do systému zálohování v České republice.

K zavedení plošného zálohování je potřebná legislativa. Od zakotvení zálohování v zákoně je nutná realizace několika důležitých kroků: výběr administrátora systému státem, nastavení celého systému, osvěta veřejnosti. Podle zkušeností ze zahraničí může přípravná fáze od přijetí příslušného zákona trvat zhruba 2 roky.

„Zálohování funguje v mnoha zemích, kde působíme, a jeho pozitivní dopad je zřejmý. Zlepšil se zpětný sběr materiálu, který využíváme na opětovnou výrobu nápojových obalů. Zavedení zálohování dává smysl i v České republice a my chceme, aby byl zdejší systém mezi nejlepšími,“ uvádí Dan Timotin, generální ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.

„V rámci našich dlouhodobých závazků v oblasti udržitelnosti se zaměřujeme mimo jiné na dosažení uhlíkové neutrality a na 100% cirkularitu našich materiálů. Udržitelné zacházení s obaly, které uvádíme na trh, je k dosažení těchto závazků zásadní. Z několika dalších evropských zemí, kde působíme, víme, že zálohování má zásadní pozitivní dopady právě na uhlíkovou stopu v našem dodavatelském řetězci, zároveň je ale také jediným řešením, díky kterému můžeme být skutečně cirkulární. Pojďme tedy i my udělat krok správným směrem a posunout se od třídění k pravé recyklaci,“ vyzývá k podpoře opravdové recyklace Andrea Vogliazzo, generální ředitel společnosti Heineken Česká republika.

„Než jsme se rozhodli podpořit zálohování PET lahví a plechovek, hodnotili jsme různé scénáře udržitelného hospodaření s obaly. Zálohování považujeme za nejlepší řešení. Vytřídí se díky tomu více použitých obalů. A hlavně se uzavře systém hospodaření s PET lahvemi a plechovkami. Z použitého obalu se vyrobí nový,“ popisuje Jannis Samaras, předseda představenstva Kofola ČeskoSlovensko.

„Zálohování prosazuji v České republice už několik let. Jsem totiž přesvědčen, že celé nápojové odvětví má unikátní příležitost stát se prvním plně cirkulárním průmyslem. Jsem opravdu rád, že jsme spojili síly s kolegy z dalších čtyř nápojářských firem s jasným cílem podpořit zavedení plošného zálohování v ČR,“ komentuje podporu systému zálohování generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

„Udržitelnost je pro náš byznys naprosto zásadní. Cirkularity plechovek však nemůžeme dosáhnout bez efektivního nakládání s použitými plechovkami. Navzdory tomu, že hliník je prakticky donekonečna recyklovatelný materiál, plechovky nyní často skončí ve směsném odpadu, a ne v nových plechovkách. Zavedení zálohového systému je pro nás jasná volba, jak tuto situaci změnit,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Dragos Constantinescu.

Program Low Carbon Business Action na podporu vstupu evropských environmentálních technologií na kanadský trh má své další pokračování. České společnosti se mohou do 17. prosince přihlásit k nově vyhlášeným projektům poptávajícím nová udržitelná řešení problémů, se kterými se Kanada aktuálně potýká.

Projekt Low Carbon Business Action, o kterém jsme na našem webu ambasády již dříve informovali, je iniciativou financovanou EU, jejímž cílem je usnadnit komercializaci zelených nízkouhlíkových technologií a řešení oběhového hospodářství evropských malých a středních podniků v Kanadě. Její organizátoři vyhlásili další výzvu, do které se mohou do 17. prosince přihlásit i české firmy. Kanadské firmy mají totiž zájem o další evropské inovativní nízkouhlíkové technologie, které potřebují pro snížení zátěže na životní prostředí.

Kanada je jednou z největších ekonomik světa se silnou závislostí na některých sektorech produkujících vysoké emise, jako je těžba ropy a plynu, důlní průmysl, zemědělství nebo stavebnictví. Federální vláda si uvědomuje závažnost problému a přijímá četná opatření, která mají pomoci transformaci směrem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jakkoliv je dekarbonizace velmi komplexní záležitostí a vyžaduje jasnou strategii a koordinovanou spolupráci všech zaangažovaných subjektů, je v tuhle chvíli pro Kanadu zásadní, aby rozšířila rozsah klimatických technologických inovací a začala rychle zavádět pokročilé technologie ve svých klíčových odvětvích i v systémech zelené infrastruktury.

Na cestě k udržitelnosti i emisní neutralitě mohou pomoci i české čisté technologie. Nově bylo vypsáno šestnáct nových projektových témat poptávajících potřeby z udržitelných materiálů pro pořádání společenských akcí; udržitelné obaly pro balení masa; řešení snižující spotřebu energie potřebnou k provozu lodí; řešení pro ukládání energie v komunitním měřítku; řešení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v budovách; řešení pro využití odpadního tepla a odpadní páry ve wellness centrech; řešení pro zpřístupnění domácího nabíjení elektromobilů a zlepšení dostupnosti nabíjení v odlehlých komunitách; zlepšení optimalizaci vozového parku a energetickou účinnost (MHD); špičkové a komplexní řešení kvality vnitřního ovzduší; řešení pro přeměnu biomasy na použitelný produkt; řešení pro podporu snah města Vancouver o vytvoření vozového parku s nulovými emisemi (středně těžká až těžká vozidla) včetně řešení pro nabíjení elektromobilů; řešení pro dodávky nízkouhlíkových paliv a infrastruktura pro městský vozový park; řešení pro znovuvyužití městské dešťové vody; řešení pro snížení množství komunálního odpadu a jeho opětovné využití; řešení pro snížení provozní spotřeby energie v dopravních budovách a konečně řešení pro budoucí požadavky na nízkouhlíkovou výstavbu.

České firmy, které by o přihlášení do některého z výše uvedených projektů měly zájem, musí splnit základní podmínky účasti, tj. jedná se o malé či střední společnosti se sídlem v zemích EU, jejichž vlastníky jsou občané EU (blíže o podmínkách a celém procesu zde).

Výběr společností a jejich technologií probíhá formou soutěže s tím, že společnostem, jejichž technologie bude vybrána, bude poskytnuta právní či regulatorní podpora včetně možnosti financování.

Bližší informace k celému projektu LCBA jsou k dispozici na webových stránkách kanadského partnera, případně se zájemci mohou standardně obracet na české zastupitelské úřady v Kanadě, Velvyslanectví ČR v Ottawě nebo Generální konzulát ČR v Torontu.

Srdečně zveme nejen všechny zástupce měst a obcí na již 7. ročník konference Předcházení vzniku odpadů, který se uskuteční 9. prosince 2021 v Praze. Opět se můžete těšit na kvalitní a inspirativní program, profesionální moderaci v podání Vladimíra Kořena, a hlavně on-line přenos zcela zdarma!

Prevence vzniku odpadů je z pohledu hierarchie nakládání s odpady tou nejdůležitější činností k přechodu na oběhové hospodářství. Omezení plýtvání stále cennějšími surovinami se stává celoevropskou prioritou i celospolečenskou výzvou. Pokud vás zajímá, co je v této oblasti nového – neváhejte s registrací. Podrobný program naleznete na stránkách www.predchazeniodpadu.cz.

Německo vyzývá k předložení důkazů na podporu přípravy omezení bisfenolu A a příbuzných bisfenolů vzbuzujících podobné obavy z hlediska životního prostředí ve smyslu nařízení REACH.

Látka bisfenol A (BPA; ES 201-245-8, CAS 8008-07) je klasifikována jako toxická pro reprodukci a endokrinní disruptor s účinky na životní prostředí a lidské zdraví (čl. 57f).

Německo již dříve předložilo záměr omezit uvádění na trh a používání BPA a rovněž strukturně příbuzných bisfenolů, které z hlediska životního prostředí vzbuzují podobné obavy.

V současné době byla zahájena již druhá výzva k předložení důkazů na podporu přípravy omezení této skupiny látek vzbuzujících podobné obavy z hlediska životního prostředí (předchozí výzva od 14. 10. 2020 do 15. 2. 2021). Cílem je objasnit zbývající otázky týkající se alternativ a socioekonomických dopadů tohoto návrhu omezení. K účasti jsou vyzývány zainteresované strany ze zemí EU i mimo EU, které mají možnost poskytnout aktualizované informace ohledně použití, včetně tonáže, emisí, alternativ, nákladů v přechodném období a mezních hodnot.

Konečný termín pro zaslání komentářů k návrhu omezení BPA je 22. prosince 2021.

Německo má v úmyslu 8. dubna 2022 předložit dokumentaci k omezení podle přílohy XV REACH.

Dokument ke stažení:

Výzvy k předkládání připomínek důkazů

Už nějakou dobu se pohybujeme na zlo­mu dvou programových období Operač­ního programu Životní prostředí, význam­ného zdroje peněz pro ekologické projekty. Končící období tohoto dotačního titulu, neboli „staré OPŽP“, však stále ještě nabízí významné zdroje peněz. Přečíst si tak můžete o výzvě na protipovodňová opatření, ve které je půl miliardy korun. A to je na zřejmě poslední dotační výzvu z končícího období pěkná částka.

Pokud vás zajímá, jak bude vypadat OPŽP v novém programovém období, máme pro vás zprávu, která to popisuje, včetně novinek. Přinášíme i přehled specifických cílů, které bude operační program podpo­rovat. Novému programovému období se budeme samozřejmě věnovat i v dalších vydáních časopisu, první nové výzvy by měly být spuštěny na jaře příštího roku.

Kromě budoucnosti se věnujeme součas­nosti i minulosti. Vezmeme vás do Brd, kde začala výstavba nového domu přírody, který vám ukazujeme na vizualizacích. Představujeme úspěšnou revitalizaci vyschlého rybníka nebesáka v Chorušicích. A pokud nevíte, co je to nebeský rybník, dočtete se to také. Když vyrazíte vlakem do Hanušovic, možná vás překvapí proměna nádraží. Z „rozleh­lé, špinavé a nevyužívané budovy“, jak ji označil tisk, je pěkně opravená brána pro cestující.

Kdopak by se vlka bál. V reportáži si může­te přečíst zkušenosti farmáře, který se mu­sel vypořádat s návratem vlků do přírody. V rubrice Technologie píšeme o rekultivaci dolů, což by mohla být zajímavá inspirace pro některé naše regiony.

Přinášíme i přehled vítězných projektů soutěže Adapterra Awards, které nabízejí pohled na úspěšná adaptační opatření realizovaná jak ve volné přírodě, tak ve městě.

Dokument ke stažení:

PRIORITA 11/2021 ke stažení

V souvislosti s novým zákonem o odpadech byl vydán také zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon ve své deváté části mění některá ustanovení zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách. Podrobnosti o všech změnách probereme na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii 23.11.2021.

Poměrně v tichosti tedy byly zavedeny do národní legislativy nové povinnosti dané evropskými předpisy:

• nařízením 1272/2008 (CLP): nový způsob oznamování nebezpečných směsí dle PŘÍLOHY VIII – Harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení zdraví a preventivních opatření. (§ 22, odst. 1,2,5 zákona 543/2020 Sb.)

• směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/2008 o odpadech – poskytovat informace Agentuře ECHA o předmětech uváděných na trh EU obsahujících látku vzbuzující mimořádné obavy z Kandidátského seznamu (dále „SVHC“) prostřednictvím SCIP databáze. (§ 22, odst. 7 zákona 543/2020 Sb.)

Ucelený přehled všech povinností dle nové legislativy získáte na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii, která se uskuteční 23. listopadu 2021. Stále je možnost hlásit se na prezenční i na on-line variantu.

Neplnění těchto povinností má také stanoveny v § 34 sankce, a to až do výše 500 000 Kč.

Povinnost oznamovat nebezpečné směsi do ECHA Submission portalu – Portál oznámení toxikologickým střediskům (známé pod zkratkou Poison Centrum Notification portal) je termínově odstupňované dle toho, zda se směs uvádí na trh pro spotřebitelské a profesionální použití (povinnost platí od 1. 1. 2021) nebo pro průmyslové použití (povinnost platí od 1. 1. 2024).

Oznamují se směsi, které jsou nebezpečné pro zdraví člověka nebo mají fyzikální rizika. Tento jednotný portál je výhodou pro nadnárodní výrobce, kteří oznamují své směsi do více zemí. Nyní mohou provést oznámení jedním předložením, které je díky kódům vkládaných informací jazykově mutováno do úředních jazyků členských zemí, kam je výrobek oznamován.

Nevýhodou je, že tento systém není pro členské země oficiálně závazný, mohou se připojit, ale nemusí. V některých zemích navíc je nutné oznamovat směsi souběžně do PCN portálu a do národního registru. Zároveň některé země vyžadují platby za přijetí oznámení směsi, a i na to mají právo. Pokud by vás zajímaly detaily oznamování v jednotlivých členských zemích, máme zpracován podrobný přehled, který aktualizujeme pro uživatele SW CASEC. Tento náš SW je komplexním nástrojem pro management chemických látek a slouží i k tvorbě bezpečnostních listů ve všech jazycích zemí EU i některých dalších a snadnému oznámení směsí do PCN portálu. Podrobné informace naleznete na www.casec.cz nebo získáte přímo na stánku firmy CASEC s.r.o. na konferenci PPE 2021.

Povinnost dodavatelů předmětů s obsahem SVHC látky na trh EU je oznámení těchto předmětů do databáze SCIP (Substance of Concern In Products) https://echa.europa.eu/cs/scip-database. Tato povinnost platí od 5. 1. 2021 a k dnešnímu dni bylo provedeno cca 12 milionů oznámení předmětů. Jedná se jak o jednoduché předměty, jako je těsnící kroužek, nebo šroub (s obsahem SVHC látky nad 0,1 hm. %), tak i o automobil, jízdní kolo, lednice a další velmi složité složené předměty.

Hlavním cílem databáze SCIP je snížit vznik odpadů obsahujících nebezpečné látky tím, že bude podporovat nahrazování látek vzbuzujících obavy v předmětech uváděných na trh EU a zpřístupnit informace za účelem dalšího zlepšení recyklace a zpracování odpadu.

Praha zveřejňuje jednu z klíčových strategií, která ji dovede k výraznému snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a snížení emisí skleníkových plynů. Strategie Cirkulární Praha 2030 navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030. Zaměřuje se na oblast stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, zemědělství a potraviny. Od 2. do 16. listopadu může dokument připomínkovat veřejnost.

Mezi hlavní oblasti, v nichž byl městem identifikován největší potenciál pro možné úspory materiálů i emisí CO2 a snížení spotřeby primárních surovin, na které chce město zaměřit svou pozornost, jsou stavebnictví, stavební odpady a jejich recyklace, nakládání s vodou, odpadové hospodářství, zemědělství a hospodaření s půdou a s tím spojená potravinová produkce. Strategie přichází v celkem sedmi tematických cílech s návrhy 73 opatření a 34 konkrétních projektů.

Strategie je zveřejněna na webových stránkách Pražský inovační institut | Pražský inovační institut (prazskyinovacniinstitut.cz), kde k němu laická a odborná veřejnost může až do 16. listopadu 2021 vznášet připomínky.

„Cirkulární ekonomika představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky. Místo způsobu, kdy člověk suroviny vytěží, zpracuje, využije a zahodí, klade důraz na prevenci vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Cirkulární ekonomika dává zároveň příležitost vzniku nových služeb, produktů a pracovních míst. Víme, že až 45 procent globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Cirkulární ekonomika otevírá prostor pro nové postupy a inovace. Významnou roli bude mít jak zapojení podnikatelské a výzkumné sféry, tak veřejnosti, občanských iniciativ a domácností,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.

Nejvíce materiálu a primárních surovin spotřebovává sektor stavebnictví, který generuje více než 70 % odpadu v metropoli. Odpovědným zadáváním, kde budou stanoveny požadavky na demoliční postupy či využití recyklovaných materiálů, může město množství odpadu významně snižovat.

Z hlediska odpadu v domácnostech je největší výzvou oddělení a separace biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaný kompost nebo digestát. Ke snížení množství odpadů, zejména toho objemného z domácností, může přispět intenzivnější využívání sítě re-use služeb, tedy služeb upřednostňující principy opětovného využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu “železné neděle“.

Snahou Prahy je také na svém území zřídit městské re-use centrum. Dalšími projekty jsou zavedení plošného sběru biologicky rozložitelných odpadů v rámci města či postupné zavádění multikomoditního sběru, tedy společného sběru plastů, nápojových kartonů a kovových obalů.

Zcela novými tématy cirkulární ekonomiky jsou potravinová politika a předcházení vzniku potravinového odpadu města. Všechny tyto trendy již využívá řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow, a proto jsou zohledněny i ve Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku.

Strategii připravil Pražský inovační institut v úzké spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí, společnostmi Pražské služby a Pražská vodohospodářská společnost a dále s ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Economy a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.