Pivní PET lahve ale nelze znovu využít na výrobu nových pivních lahví. Hlavní překážku představuje vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PETek tak lze recyklovat například pro výrobu koberců, ale nelze z nich znovu vyrobit lahve nové. Proto od nich Prazdroj definitivně upustil. Více ZDE

Textilní průmysl patří mezi nejhorší znečišťovatele – má vysokou spotřebu prvotních materiálů, vody, výroba tvoří emise skleníkových plynů, pěstování materiálů zabírá mnoho zemědělské půdy a ničí biodiverzitu. S trendem „fast fashion“, kdy se velká část oblečení vyhazuje po několika použitích, navíc vzniká ročně okolo 92 milionů tun textilního odpadu. Dle odhadů Institutu Cirkulární Ekonomiky tvoří textil přibližně 7.1% směsného odpadu a tak se v ČR vyhodí ročně přibližně 147 000 tun textilu. Situaci by tak mohlo výrazně pomoci zvýšení sběru a recyklace textilu, která šetří přírodní zdroje a minimalizuje množství odpadu.  Například v případě výroby jedné tuny recyklovaného polyesteru se ušetří 80% vypuštěných toxických látek, 60% spotřebované energie a 40% emisí CO₂. Více ZDE

Česká republika může mít problém s naplněním jednoho z cílů Green Dealu. Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu je v současnosti na své maximální možné hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích už není možné, vyplývá to z expertní studie odborníků Mendelovy univerzity v Brně. Pokud bude chtít stát stanovené cíle Green Dealu v této oblasti splnit i v budoucnu, měl by hledat zdroje jinde než v lese. Klíčem může být lepší využití odpadu na pilách, v papírnách nebo ve stavebnictví, říká Dalibor Šafařík z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU spočítali, zda je Česká republika schopna naplnit závazky, které jí vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu v oblasti obnovitelných zdrojů energií za odvětví lesního hospodářství. Jedním z hlavních cílů EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie na 32 % za celou EU. Česká republika se zavázala dosáhnout podílu 22 %.

„Abychom se k tomuto cíli přiblížili, bude v ČR vzhledem ke klimatickým, hospodářským a politickým podmínkám nadále hrát významnou roli lesní biomasa," uvedl Jakub Michal z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky MENDELU.

Pro energetické účely se zpracovává dřevo, které po pokácení nemá technologické využití. Typicky jde o větve, shnilé části kmenů stromů a podobně. Odborníci zjistili, že celkový roční disponibilní objem dendromasy pro energetické účely České republiky do roku 2036 činí 13,473 mil. tun s maximálním ročním podílem lesní biomasy 7,645 mil. tun. V období do roku 2018 činil přitom tento roční objem průměrně 7,896 mil. tun.

„Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu ČR je v současnosti na své maximální disponibilní hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích již není možné a mohlo by mít za následek ohrožení bezpečnosti dodávek v delším časovém horizontu včetně nebezpečí deformace trhů s dřevní surovinou v sortimentech technologického zpracování jako je pilařská kulatina, dříví pro průmysl papíru a celulózy nebo výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva," říká Šafařík.

V roce 2013 činil v ČR podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé konečné spotřebě energie 13,93 %, v roce 2019 pak 16,24 %, což představuje celkový nárůst 2,31 procentního bodu za 6 let, a to při relativně stabilním podílu lesní biomasy v palivovém mixu a celkovém energetickém mixu v letech 2014–2017. K výraznějšímu zvýšení podílu lesní biomasy v palivovém mixu dochází až od roku 2018 vlivem přebytku palivového dříví a těžebního odpadu z primární produkce v důsledku kulminace těžeb kůrovcové kalamity.

"Toto navýšení je ale pouze přechodné a souvisí s intenzitou těžeb v převážně smrkových porostech. Do budoucna ale, pokud budeme chtít zachovat kvalitu našich lesů, nebude v lesích, kde brát," zdůrazňuje Šafařík. Státu doporučuje zaměřit se na odpady v papírnách, pilách nebo ve stavebnictví, kde zůstává nezpracovaný dřevní odpad. „V duchu cirkulární ekonomiky je v této oblasti určitě další prostor," dodal vědec.

Metropole bude mít unikátní robotickou dotřiďovací linku. Kovy, plasty i nápojové kartony se tak budou moci vyhazovat do jedné popelnice. Investice za více než sto milionů se má městu vrátit za pět let. Více ZDE

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů opatření týkajících se aktualizace energetických štítků. Požadavky na ekodesign u: vodních čerpadel, klimatizátorů vzduchu typu vzduch-vzduch, tepelných čerpadel typu vzduch-vzduch a ventilátorů a bubnových sušiček pro domácnosti. V rámci této konzultace budou zváženy nové nebo zdokonalené požadavky na ekodesign, pokud jde o minimální energetickou náročnost, účinné využívání zdrojů a informace o výrobku.

Dokument ke stažení:

Evropská Komise dnes spustila veřejnou konzultaci týkající se možností, jak přispět k přechodu na ekologičtější a více digitalizovaný ekosystém dopravy. Komise nyní žádá firmy působící v oblasti automobilové, vodní a železniční dopravy, veřejné orgány, sociální partnery, výzkumné organizace a všechny další zainteresované strany, aby vyjádřily své názory na to, jak může ekosystém mobility dosáhnout zelené a digitální transformace a zároveň jak zvýšit jeho odolnost. Cílem konzultace je také získat informace o tom, s jakými náklady je potřeba počítat a jaké splnit další podmínky nutné pro transformaci ekosystému průmyslové mobility.

Konzultace navazuje na již zahájenou práci pro ekosystémy cestovního ruchu, energeticky náročného průmyslu, stavebnictví, blízkosti a sociální ekonomiky. Konzultace o přechodové cestě pro ekosystém mobility potrvá do 31. března 2022.

DEU dnes vynesl rozsudek solárních kauz, které běží před vnitrostátními soudy. V řízení o předběžné otázce ve věci „VYSOČINA WIND“ dal za pravdu české právní úpravě financování nakládání s odpadními solárními panely. Více než 230 běžících soudních sporů v ČR kvůli hrazení nákladů na recyklaci solárních panelů tak má od Soudního dvora EU jasný a závazný právní výklad.

Ministerstvo životního prostředí se v roce 2019 v těchto kauzách dovolalo k Nejvyššímu soudu. Ten se ve věci provozovatele solární elektrárny společnosti Vysočina Wind obrátil na Soudní dvůr EU [1]. Jeho dnes zveřejněný verdikt vnáší nové světlo do sporů (https://curia.europa.eu/jcms/jcms/p1_3618866/cs/).

Soudní dvůr potvrdil, že Česká republika při provádění směrnice nepochybila, když povinnost nést náklady na likvidaci panelů neuložila jejich výrobcům zpětně. Zároveň se ztotožnil s argumentací České republiky, podle které by taková povinnost odporovala zákazu retroaktivity a zásadě právní jistoty, jelikož by následně a nepředvídatelně měnila rozdělení nákladů, jejichž vzniku již nešlo zabránit. Soudní dvůr navíc směrnici v příslušném rozsahu prohlásil za neplatnou.

Rozsudek Soudního dvora se promítne do všech sporů na vnitrostátní úrovni, v nichž Česká republika čelí obdobným žalobám na náhradu škody. Výše uvedeným výkladem unijního práva jsou vázány všechny soudy a nemohou se od tohoto výkladu odchýlit. Hrozící dopad na státní rozpočet ve výši asi 2 mld. korun za požadované náhrady škody, úroky z prodlení a náklady soudních řízení se tímto odvrátil.

[1] Na Soudní dvůr se obrátil Nejvyšší soud České republiky v rámci sporu, v němž se společnost VYSOČINA WIND a.s. domáhá náhrady škody vůči České republice z titulu odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou údajným nesprávným provedením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

Skládkování je sice nejšpinavější, ale zároveň nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu. Pro čtveřici velkých hráčů, kteří dominují tuzemskému trhu, je to dobrý a stálý byznys s tržbami v řádu miliard korun. Proto dlouho odolávali evropskému tlaku na jeho omezení. To se ale blíží. Více ZDE

Rok 2021 byl z hlediska kvality ovzduší velmi příznivý. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší dosáhly v roce 2021 v rámci posledního desetiletí nejnižších až druhých nejnižších hodnot (po historicky nejlepším roce 2020).

Úsek kvality ovzduší ČHMÚ vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2021.

V roce 2021 došlo k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 pouze na několika stanicích situovaných převážně v Moravskoslezském kraji. Dále byl na nízkém počtu stanic překročen imisní limit pro přízemní ozon. V roce 2021 byla vyhlášena pouze jedna smogová situace, a to v prosinci v Moravskoslezském kraji.

Relativně nízké koncentrace polutantů v roce 2021 lze přisoudit pokračujícímu poklesu emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, příznivým meteorologickým podmínkám během teplejší části roku a příznivějším rozptylovým podmínkám v závěru roku. V důsledku opatření proti šíření koronaviru a následného snížení intenzity dopravy lze předpokládat pokles emisí, zejména oxidů dusíku.

V dubnu bude zveřejněna II. část předběžné zprávy, v rámci které jsou hodnoceny koncentrace karcinogenního benzo[a]pyrenu. U této látky lze jako v minulých letech předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit.

Dokument ke stažení:

KVALITA OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2021

S účinností od 1. ledna 2021 byl vydán nový zákon o odpadech[1] a s ním i související změnový zákon, který se dotknul mj. problematiky místních poplatků. Tyto zákony obsahovaly přechodná ustanovení, díky kterým obce mohly ještě celý rok 2021 vybírat poplatky či úhradu za komunální odpad od nepodnikajících fyzických osob dle dosavadních právních předpisů, avšak toto přechodné období s koncem roku 2021 uplynulo. Ze všech stran se tak na obce hrnuly informace o tom, že nevydají-li obecně závaznou vyhlášku, kterou by stanovily některý z nových poplatků za komunální odpad, a to buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, tak, aby obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti k 1. lednu 2022, nebudou moci v roce 2022 žádný poplatek ani jinou úhradu za komunální odpad vybírat. Co když ale obec tento termín nestihla? Více ZDE

S aktuálně platnými opatřeními proti epidemii koronaviru bude opět končit v odpadu více samotestovacích sad, zejména kvůli testování zaměstnanců firem. V důsledku toho vzniká a bude vznikat množství i kontaminovaného odpadu. Ministerstvo životního prostředí proto připomíná pokyny a doporučení, jak s ním nakládat.

Testovací sady, určené pro sebetestování osob (např. zaměstnanců, žáků nebo v domácnostech) bez asistence zdravotního personálu, lze v souladu se zákonem o odpadech rovněž řadit mezi směsný komunální odpad [1].

K prevenci před rizikem, že testovaná osoba je SARS-CoV-2 pozitivní, je však vždy třeba veškerý odpad z testovacích výrobků ukládat do pevného plastového pytle určeného na tyto odpady. Firmy musí mít určené plastové pytle, do kterých se bude veškerý odpad vzniklý ze samotestování sbírat.

Nesmí nastat situace, že zaměstnanci budou volně odkládat použité samotestovací sady do různých košů ve firmě. K odkládání použitých sad lze použít standardní plastové pytle, minimálně s tloušťkou 0,2 mm. Pokud takové firma nemá okamžitě k dispozici, pak je možné použít dva tenčí pytle. Pytle se samotestovacími sadami se musí vždy pečlivě uzavřít (zavázat) a dezinfikovat na povrchu. Je naprosto nezbytné vždy pytle uzavírat a nikdy nenechávat tento odpad mimo sběrnou nádobu. Také platí, že se nikdy nevysypávají samotestovací sady volně do kontejneru, stejně jako v případě roušek a respirátorů.

Pokyny MŽP pro správnou manipulaci s použitými testovacími sadami na koronavirus určenými pro sebetestování osob:

• Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění (nejpozději však do 24 hodin) pytel pevně zavažte a na povrchu ošetřete dezinfekčním prostředkem.

• Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je nutné takové obaly zdvojit. Plastový pytel proto ještě vložte do druhého pytle a zavažte.

• Povrch vnějšího pytle ošetřete dezinfekčním prostředkem, až poté zavázaný pytel dejte do černého kontejneru na směsný komunální odpad.

• Nikdy nenechávejte odpad mimo sběrnou nádobu.

• Po manipulaci s odpadem si pokaždé pečlivě umyjte ruce mýdlem a teplou vodou nebo použijte dezinfekční gel.

Dokument ke stažení:

[1] Metodika MŽP, jak samotestovací sady zařazovat podle zákona o odpadech

Omezování odpadu ve Francii a přechod k cirkulární ekonomice představují obrovské příležitosti pro firmy, které nabízejí alternativní řešení k jednorázovým plastům a plastovým obalovým materiálům. V širším kontextu se rýsují šance pro společnosti nabízející technologická řešení pro třídění odpadu, jeho lepší zpracování a další využití. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes předložilo vládě Plány pro zvládání povodňových rizik v povodích Labe, Odry a Dunaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo Národní plány těchto povodí do roku 2027. Navrhovaná opatření ochrání lidské životy a majetky, pomohou vybudovat čistírny odpadních vod a revitalizovat vodní toky. Oba dokumenty vláda schválila.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství na přípravě plánů dlouhodobě spolupracují, v pracovních skupinách se scházejí odborníci MZe, MŽP, státních podniků Povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM a krajských úřadů.

Národní plány povodí Labe, Odry a Dunaje počítají do roku 2027 s vybudováním 2 469 opatření za více než 68 miliard korun z národních i evropských zdrojů (financování z národních zdrojů ve výši 52,3 miliard a podpora z fondů EU ve výši 15,8 miliard korun). Za ty se postaví například čistírny odpadních vod, kanalizace, revitalizují se řeky a potoky a využijí se ke zmírnění nepříznivých dopadů sucha.

„Naším cílem je zlepšovat ochranu povrchových i podzemních vod, vodních ekosystémů, prevence před povodněmi, hospodaření s vodami a jejich udržitelné užívání. Proto při přípravě tak stěžejních materiálů, jako jsou Národní plány povodí, spolupracujeme s Ministerstvem životního prostředí a dalšími odbornými institucemi. Navíc veřejnost a uživatelé vody mohli po dobu šesti měsíců k návrhům plánů vznést své připomínky. Na jejich základě jsme plány upravili,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Plány povodí jsou zpracované pro třetí plánovací období, tedy do roku 2027 a nahradí Národní plány povodí pořízené pro druhé plánovací období, schválené vládou v roce 2015.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s MZe, správci povodí a krajskými úřady vypracovalo Plány pro zvládání povodňových rizik.

„Plány pro zvládání povodňových rizik jsou zásadním strategickým materiálem k ochraně životů, zdraví, majetků a kvality životního prostředí. Řeší jednak snížení míry povodňového nebezpečí a jednak připravenost obyvatel a odolnost staveb, objektů infrastruktury, hospodářských i dalších aktivit vůči negativním účinkům povodní. Samozřejmě jejich síla je v realizaci konkrétních opatření. Jen z evropských prostředků našeho Operačního programu Životní prostředí a Národního plánu obnovy na ně chystáme více než 26 miliard korun," vysvětlila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Mezi konkrétní opatření bude patřit například výstavba ochranných hrází, včetně mobilních prvků, suchých nádrží a přírodě blízkých protipovodňových opatření. Celkové náklady jsou odhadnuty na více než 62 miliard korun.

Energetická společnost ČEZ testuje na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v České republice. ČEZ nyní zkouší vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů, v létě by se měla elektrárna rozšířit na výkon 100 kW a začít vyrábět elektřinu.

ČEZ na hladinu horní nádrže s názvem Homole instaloval solární panely o celkovém výkonu 22 kW. Dá se to přibližně přirovnat k solárním instalacím na třech rodinných domech. Nynější instalace slouží k ověření vlastností, elektřinu tak elektrárna zatím nevyrábí. Je nutné vyzkoušet například zatížení sněhem, ale i vliv změny výšky hladiny, která se může činností vodní elektrárny změnit až o téměř devět metrů. Celá konstrukce je fixována pojezdovými lyžinami připevněnými na stěny nádrže.

"Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách. Pokud nás pilotní instalace ve Štěchovicích přesvědčí, v létě bychom chtěli zpětinásobit její výkon a začít ho standardně dodávat do sítě. Pro případ, že by s plovoucími solárními zdroji počítaly další výzvy Modernizačního fondu, chceme být připraveni nejen teoreticky, ale především prakticky," řekl Kalina.

Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až šest gigawatt. Plovoucí solární elektrárna na horní nádrži štěchovické elektrárny může mít vzhledem k ploše celkový výkon až 2,5 MW. Podle Kaliny by ČEZ mohl v budoucnu instalovat plovoucí fotovoltaické elektrárny i na další vodní plochy, kromě jiných nádrží na vodních elektrárnách by bylo možné využít například odkalovací nádrže u běžných elektráren.

Instalace na vodní plochu má podle Kaliny řadu výhod, patří mezi ně například skutečnost, že není nutné zabírat pozemky například s úrodnou půdou. Zároveň pomáhá udržovat a zlepšovat kvalitu vody, protože je hladina zastíněná, a snižuje odpařování vody z krajiny a z vodní nádrže. Voda zároveň pomáhá panely a jejich příslušenství chladit, zvyšuje se tak účinnost.

Na světě bylo ke konci roku 2020 v provozu podle ČEZ přes 400 plovoucích elektráren. Často jde o pilotní projekty, následované pak již standardními instalacemi podobně, jako tomu bude ve Štěchovicích. První velká solární plovoucí elektrárna v Evropě vznikla na jaře 2019, má výkon 17 MW a je v jižní Francii mezi Orange a Avignonem. Největší evropskou plovoucí solární instalaci o výkonu 27,4 MW má Nizozemsko.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v ČR nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.

Kvalita ovzduší byla loni převážně velmi dobrá až dobrá. "K výskytu velmi dobré až dobré kvality ovzduší na městských a předměstských stanicích docházelo nejčastěji v Jihočeském, Plzeňském kraji a Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno, nejméně často v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek," uvedl ČHMÚ. Na venkovských stanicích byla velmi dobrá kvalita ovzduší nejčastěji v jižních Čechách, naopak nejméně opět na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku.

Nejlepší rozptylové podmínky byly loni v květnu, nejhorší v únoru. Překročení imisního limitu u prachových částic PM10 a jemných prachových částic PM2,5 zaznamenali meteorologové pouze u několika stanic na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku a také na stanici Zlín-ZŠ Kvítkova. Na několik místech byl také překročen imisní limit pro přízemní ozon, převážně se to týkalo stanic ve vyšších nadmořských výškách a v Ústeckém kraji. Pro tyto oblasti jsou zvýšené koncentrace ozonu typické.

Průměrné měsíční koncentrace prachových částic PM10, jemných prachových částic PM2,5 a oxidu dusičitého byly loni v porovnání s desetiletým průměrem nižší ve všech měsících roku, s výjimkou PM10 a PM2,5 v červnu.

Podle ČHMÚ byly nízké koncentrace způsobené několika faktory. "Pokračujícím poklesem emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, příznivými meteorologickými podmínkami, kdy během teplejší části roku nedošlo k výskytu sucha, a příznivějšími rozptylovými podmínkami v závěru roku ve srovnání s desetiletým průměrem," uvedli meteorologové.

Kvalitu ovzduší loni, podobně jako v roce 2020, ovlivnila vládní opatření proti epidemii koronaviru. Týkalo se to zejména března, kdy platil i zákaz pohybu mezi okresy, což vedlo k nižší intenzitě dopravy. "Na jedné straně tedy docházelo k poklesu emisí látek znečišťující ovzduší z dopravy, na druhé straně vyšší intenzita vytápění v důsledku setrvání obyvatelstva v domácím prostředí vedla k vyšším emisím látek z lokálního vytápění," upozornil ČHMÚ.

V dubnu ústav zveřejní druhou část zprávy, ve které vyhodnotí koncentrace karcinogenního benzo(a)pyrenu. Meteorologové předpokládají, že u této látky byly imisní limity překročeny na řadě míst, zejména kvůli emisím z lokálních vytápění, výskytu mírně nepříznivých až nepříznivých podmínek od ledna do března, mírně nepříznivých podmínek v závěru roku a teplotám pod bodem mrazu v lednu, únoru a prosinci. "Navíc při zvýšení cen energií v závěru roku 2021 lze očekávat i návrat k levnějšímu způsobu vytápění, což mohlo vést k dalšímu navýšení koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší," dodali meteorologové.

Návrh nařízení vlády stanoví druhy podpory a formy podpory, které jsou využity pro podporu a druhy podporovaných zdrojů, velikost elektrického instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepelného instalovaného výkonu výroben tepla a energetického výkonu výroben biometanu, které jsou předmětem podpory.

Dokument ke stažení: