Většina potravinových odpadů v Česku připadá na domácnosti, zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem, ročně zde do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele. Vyplývá to z prezentace vedoucí oddělení potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství Dany Tříska na dnešní konferenci o potravinovém odpadu. Na vykazování údajů o potravinových odpadech, které chce mít Evropská unie poprvé k dispozici příští rok, je ČR připravená, uvedla Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

Domácnosti podle dat ÚZEI vyprodukují 53 procent z potravinového odpadu v Česku, dalších 19 procent vznikne při zpracování a 12 procent ve stravovacích službách. Jedenáct procent potravinového odpadu připadá na prvovýrobu a pět procent na obchodní sítě. Restaurace a obchody hledají cesty, jak množství potravinového odpadu snížit, uvedli na konferenci zástupci jejich oborových sdružení.

V EU končí jako potravinový odpad 20 procent vyprodukovaných potravin, celosvětově se vyplýtvá třetina, uvedla Tříska. Unijních 88 milionů tun potravinového odpadu ročně je v přepočtu zhruba 175 kilogramů na osobu. Vyšší je tento údaj v jihoevropských státech, kde přesahuje 200 kilogramů na osobu za rok. V ČR se uvádí kolem 56 kilogramů ročně, řekla Tříska. Připomněla brněnský projekt na měření potravinového odpadu v domácnostech, podle kterého se v domácnostech ročně vyplýtvá zhruba 37 kilogramů na osobu.

Domácnosti nejčastěji vyhazují potraviny kvůli tomu, že je nestihly spotřebovat nebo je špatně skladovaly, ukazují data ÚZEI. Nejvíc se plýtvá ovocem a zeleninou, pečivem, často se vyhazují také zbytky uvařených jídel. "Nejméně vyhazujeme alkoholické nápoje," poukázala Tříska, což je ale podle ní dáno jejich dlouhou trvanlivostí.

Česko je připravené na vykazování údajů o plýtvání potravinami, řekla Bošková. V EU by se podle schváleného plánu měl snížit objem potravinového odpadu do roku 2025 o 30 procent a do roku 2030 o polovinu. První údaje mají členské ztráty poskytnout zhruba v polovině příštího roku za rok 2020 a následně v ročních intervalech za pozdější období. Do konce roku 2023 chce Evropská komise přezkoumat a zvážit, zda jsou stanovené cíle realizovatelné.

Vykazovat údaje o potravinovém odpadu bude ministerstvo životního prostředí z podkladů od ministerstva zemědělství, doplnila Bošková. Unijní státy by měly shromažďovat čísla za prvovýrobu, zpracování a výrobu potravin, maloobchodní prodej a další způsoby distribuce potravin, za stravovací služby a domácnosti. Mohou také poskytovat údaje o nakládání s potravinovým odpadem. Čísla z potravinářských podniků a domácností se budou získávat na základě výběrových vzorků, ne plošně. Možností, jak data získat, jsou mimo jiné statistiky z výroby, dotazníky a rozhovory nebo analýza složení komunálního odpadu, případně se čísla odvodí z posledních dostupných údajů.

Vyfotit materiál, přidat aukci a nechat na chytrém systému oslovení všech oprávněných osob v Česku. Na jednom místě následně vybrat výherce podle ceny, hodnocení a kvalitativních parametrů. Největší digitální odpadové tržiště v Evropě Cyrkl po pilotním běhu spustilo v Česku unikátní aukce odpadů.

Odpadový svět za poslední roky ukázal, nakolik dynamický je vývoj cen a jak je důležité mít o nich dobrý přehled. Vše se zrychluje a kromě potřeby kvalitního partnera je důležitá i ekonomická a environmentální stránka. To vše jsou důvody, proč po delším vývoji společnost Cyrkl přišla s aukčním portálem na obchodování s odpady.

Odpadové aukce fungují velmi jednoduše a nahrazují tak i administrativní složitosti. V přehledném systému se vytvoří aukce pomocí kliknutí na daný odpadový kód. Producent odpadu podrobně popíše, co prodává a jaké jsou parametry zadání, tak aby získal co nejvíce nabídek. Po schválení je nabídka automaticky rozeslána mezi všechny oprávněné osoby dle daného odpadového kódu.

Tým odpadových expertů společnosti Cyrkl následně garantuje zapojení firem, ze kterých si producent odpadů vybere podle ceny, oprávnění přijímat dané odpady, ale může vybrat i podle způsobu nakládání se zdrojem. Výhodou celého řešení je především vytvoření skutečné tržní ceny díky oslovení stovek firem ve spojení s jednoduchou administrativou a skutečně funkčním a spolehlivým řešením. Vstup do aukce je totiž závazný pro obě strany - v případě výhry musí kupující materiál opravdu nakoupit a prodávající materiál předat.

Cyrkl jako nejrychleji rostoucí startup ve střední Evropě

To, že v odpadech jsou zajímavé obchodní příležitosti, ukazuje i samotná společnost Cyrkl. Ta aktuálně díky mnoha svým inovacím získala v soutěži Deloitte Fast 50 v kategorii Growth Star cenu za nejrychleji rostoucí mladou společnost v Česku a druhou v celém regionu střední Evropy. “To vše by nebylo možné bez spolupráce mnoha našich klientů - jejich pozitivní i negativní zpětné vazby. Jsme za to moc vděční a bez toho by ani aukce nevznikly”, dodává Viktorie Vítková, produktová manažerka.

Aukce navštivte na: https://auctions.cyrkl.com/cs/aukce/

O Cyrkl - Cyrkl je mezinárodní technologická a poradenská společnost se specializací na cirkulární odpadové hospodářství. Díky pokročilým technologickým řešením pomáhá na největší digitální odpadové platformě v Evropě tisícům společností přetvořit odpad na zdroj. V rámci poradenských činností její tým odpadových expertů rovněž zpracovává Cirkulární odpadové skeny přinášející firmám finanční úspory i redukci CO2. Cyrkl také vytváří tržní analýzy, přispívá k transferu recyklačních technologií a odpadové legislativy. Těmito aktivitami přináší inovace a principy cirkulární ekonomiky do světa nakládání se zdroji.

Informujeme uživatele přistupující do systému SEPNO, že správa uživatelských účtů, registrace nových subjektů a uživatelů bude od roku 2022 probíhat přes Centrální registr životního prostředí (CRŽP). Nový systém CRŽP bude zajišťovat funkcionalitu registru ISPOP a dalších systémů v gesci Ministerstva životního prostředí (SEPNO, HNVO, atd.), tzn. registraci a správu subjektu, uživatelů, provozoven IRZ, OVZ a evidenci MUV, včetně Registru OZO. Do systému budou migrována všechna data z registru ISPOP.

Společně se spuštěním nového systému CRŽP bude spuštěn také nový systém ISPOP www.ispop.cz, který bude nově zajišťovat pouze příjem a zpracování hlášení.

Vypnutí stávajícího systému ISPOP a zpřístupnění nového systému ISPOP a CRŽP si vyžádá několikadenní odstávku na přelomu roku o jejímž termínu budeme informovat.

Systém SEPNO tedy bude nově napojen také na systém CRŽP, ve kterém bude probíhat správa uživatelských účtů, vyjma nastavení jednotlivých rolí, které se zatím budou dále nastavovat v samotném SEPNO. Přihlašovací údaje stávajících uživatelů zůstávají v platnosti.

Nicméně i tak doporučujeme provést kontrolu ve stávajícím systému ISPOP (www.ispop.cz) a aktualizaci uživatelských účtů a kontaktních údajů (e-mail, telefon), aby bylo možné nadále uživatelské účty využívat. Uživatelé, kteří si nezměnili heslo od podzimu 2019 si jej musí změnit – více aktualita z 25.10.2021 zde.

 V rámci odstávky systému ISPOP nebudou dostupné ani systémy SEPNO, HNVO, IPO a ISOH. Doporučujeme uživatelům realizovat všechny úkony v těchto systémech co nejdříve.

Bližší informace budou dále zveřejňovány průběžně na portále ISPOP - www.ispop.cz.

Nové nařízení Komise (EU) 2021/2045, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), se týká úpravy záznamů u čtyř ftalátů DEHP, DBP, BBP a DIBP.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/2045 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006.

Látky bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP), benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP) byly identifikovány nejprve jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem ke klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a následně byly zařazeny na seznam látek podléhajících povolení (položky 4 až 7 přílohy XIV nařízení REACH). Později byly tyto ftaláty identifikovány také jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP i na životní prostředí dle čl. 57 f) nařízení REACH.

V důsledku doplnění vlastností uvedených v čl. 57 f) do položek čtyř ftalátů v příloze XIV nařízení REACH, budou některá použití, která byla doposud osvobozena od povolení, nově vyžadovat povolení:

• použití 4 ftalátů ve směsích v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než 0,1 % hm. a nižších než 0,3 % hm.;

• použití DEHP, BBP a DBP ve vnitřních obalech léčivých přípravků;

• některá použití DEHP (materiály přicházející do styku s potravinami, zdravotnické prostředky).

Pro použití látek DEHP, BBP a DBP a DIPB, která nebudou osvobozena od požadavku povolení, je stanoveno datum zániku (zákaz používání bez povolení) na 14. prosince 2024 a žádost o povolení je nutné podat nejpozději do 14. července 2023. V případě použití DEHP ve zdravotnických prostředcích je nejzazší datum podání žádosti 27. listopadu 2023 a datum zániku 27. května 2025.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2021/2045

• Nařízení Komise (EU) 2021/20145 - ENG

Město Čáslav nevzdává podle webu Ekonews svůj boj o doplacení stovek milionů korun, které jim podle jejich propočtů náleží na poplatcích odváděných za odpady ukládané na skládku odpadové společnosti AVE. Řízení se protahují a Čáslav postupně přichází o možnost peníze získat kvůli promlčecím lhůtám. Případ začala šetřit i policie. Více ZDE

INCIEN od nového roku spustí po nizozemském vzoru cirkulární hotspot - platformu pro sdílení cirkulárního know-how. Její součástí se může stát každý, kdo chce sdílet své zkušenosti.

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) od roku 2015 aktivně propaguje, v rámci konkrétních projektů realizuje a stovky expertů & firem & obcí propojuje v oblasti cirkulární ekonomiky. Pro cirkularitu je totiž dle našeho názoru potřeba silná mezisektorová platforma, kde dochází jednak ke sdílení pracovních příležitostí a možností zapojení do konkrétních projektů, ale i sdílení, propojování a sdílení zkušeností z praxe. A proto jsme se rozhodli navázat na memorandum podepsané s Holandským cirkulárním hotspotem v roce 2019 a otevřít hotspot i široké odborné veřejnosti. Jeho hlavními prioritami bude:

• propojovat experty a organizace mezi sebou
• vytvořit silnou síť odborníků, kteří pomáhají urychlení transformace z lineárního na cirkulární fungování hospodářství České republiky
• informovat o novinkách v cirkularitě na pravidelné a odborné bázi
• pořádat vzdělávací akce s globálními experty i s příklady dobré praxe v České republice
• zvyšovat expertní znalosti v cirkularitě s cílem zajistit dostatek odborníků pro výzvy související s aplikací Green Dealu do praxe
• informovat o českých firmách a projektech na mezinárodní úrovni díky navazující síti globálních hotspotů

Podmínkou pro členství ale není jen zájem o cirkularitu, ale vlastní zkušenosti z praxe z témat, které s ní souvisí. A to ať už se jedná o odpadové hospodářtví, eko-inovace či dílčí sektory jako jsou technické cykly (strojírenství, automotive sektor, těžba surovin, průmyslové symbiozy aj.) nebo z oblasti cirkulární bioekonomiky (zemědělství, lesnictví, biotechnologie aj.)

Členství v Českém cirkulárním hotspotu INCIEN

Pro zájemce z řady organizací smysl ve chvíli, kdy:

• Má zájem být oslovován se zapojováním do projektů nebo jiných výzev INCIEN a dalších organizací věnujících se cirkulární ekonomice & udržitelnosti
• Má co nabídnout komunitě (zkušenosti z oblasti cirkulární ekonomiky, praktické znalosti, reference, síť, podpůrné programy)
• Uvítá měsíční newsletter novinek ze světa cirkulární ekonomiky, prioritní přístup na INCIEN akce, jsou pro něj zajímavé výsledky výzkumné činnosti INCIEN
• Bud rád účasten na čtvrtletním setkání komunity (dle možností offline & online) s občasnou prezentací svých příkladů dobré i špatné praxe, sdílením novinek v oboru na expertní úrovni
• Má v plánu téma aktivně prosazovat – ať už na úrovni vlastní organizace, širších konsorcií či vládní úrovni

Důležité: členem Českého cirkulárního hotspotu nejsou lidé jen pro networking, předpokladem je i znalostní báze a zkušenosti z praxe či práce na vlastních projektech v oblasti cirkularity. INCIEN bude mezi členy také zajišťovat promptní propojování ve věci vzájemné spolupráce a synergií. V rámci newsletterů bude možné sdílet i novinky členů.

Máte zájem o členství v hotspotu?

• Zúčastněte se naší informační akce, která proběhne 13. prosince ve 13:00 online. Registraci na akci můžete uskutečnit přes odkaz: https://forms.gle/SYSDQppZSH9zdr6v7

• A nezmeškejte žádné aktuality díky přihlášení se na událost přes síť LinkedIn https://www.linkedin.com/events/6857268481184829440/

Zástupci Evropského parlamentu a Rady uzavřeli předběžnou politickou dohodu ohledně osmého akčního programu pro životní prostředí, který obsahuje soubor závazků týkajících se ochrany klimatu a životního prostředí do roku 2030. Program úzce souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu a obsahuje také mechanismy pro sledování pokroku v plnění jejích cílů. Mezi šest prioritních oblastí programu patří klimatická neutralita, přizpůsobení se změně klimatu, oběhové hospodářství, nulové znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a snížení zátěže životního prostředí a klimatu v souvislosti s výrobou a spotřebou. Dohodu musí ještě formálně potvrdit jak Parlament, tak Rada.

Skupina Plastic Union podnikatele Radima Hofrichtera na prahu koronakrize zpracovávala přes dvacet tisíc tun tříděného obsahu ze žlutých kontejnerů na plastovou drť. Teď na sebe koncem listopadu podala insolvenční návrh. Končí také kvůli odpadové legislativě platné od konce loňského roku s tím, že tuzemská infrastruktura neumožňuje vyhovět požadavkům zákona. Více ZDE

CENIA každoročně vytváří a publikuje Zprávu o životním prostředí České republiky. Letošní zpráva je založena na datech z roku 2020 a je zpracována v nové struktuře, provázané s aktualizovanou Státní politikou životního prostředí ČR 2030. Ze závěrů Zprávy vyplývá, že rok 2020, výrazně poznamenaný pandemií covid-19, byl specifický i v oblasti životního prostředí. Útlum hospodářských aktivit, omezení mobility obyvatel a zboží i změna spotřebních vzorců domácností způsobily částečný pokles antropogenních tlaků na životní prostředí.

Výrazným faktorem posledních let, který se promítá do stavu životního prostředí, jsou projevy změny klimatu, které působí jak přímo, tak nepřímo prostřednictvím ovlivnění hospodářských zátěží. Zásadním přímým dopadem je špatný zdravotní stav lesů, které jsou vůči projevům změny klimatu zranitelné z důvodu dlouhodobého hospodářského využití vzdáleného přirozeným procesům. Vlivem těžby dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou vznikla velká plocha holin a lesy se staly zdrojem emisí skleníkových plynů. Nicméně, v zasažených oblastech dochází k rozsáhlé výsadbě lesů s převahou listnáčů.

Zemědělská půda je vůči projevům změny klimatu, jako jsou např. eroze a sucho, zranitelná vzhledem k intenzivnímu hospodaření založenému na využívání minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, nadměrných půdních bloků a vysokému stupni zornění. Navíc, zemědělské půdy dlouhodobě ubývá ve prospěch zastavěných ploch. Roste vliv intenzivního hospodaření v krajině a změny klimatu na biodiverzitu. Řada druhů z naší přírody mizí, či posouvá hranice svého výskytu.

Vliv pandemie covid-19 se projevil na nejvýraznějším poklesu celkových odběrů vod za posledních pět let. Nadále dochází ke zlepšování čištění odpadních vod z bodových zdrojů, což se projevuje na výrazném poklesu celkového fosforu a amoniakálního dusíku v tekoucích vodách. Výrazným problémem kvality povrchových i podzemních vod jsou pesticidy, které se do vod dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy.

Kvalita ovzduší se nadále zlepšuje. Česko již v roce 2019 plnilo emisní stropy stanovené k roku 2020, včetně emisí suspendovaných částic PM2,5. I když regionálně stále dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, v roce 2020 znovu poklesl podíl území i podíl obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi. Zlepšování kvality ovzduší v posledních třech letech příznivě ovlivnily meteorologické (zejména pak rozptylové) podmínky, zřetelný však je i vliv zavádění moderních technologií ve výrobě a modernizace skladby spalovacích zařízení v domácnostech podpořené poskytováním kotlíkových dotací a postupná obnova a modernizace vozového parku silničních vozidel. V roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace.

Emise skleníkových plynů z velkých stacionárních spalovacích zdrojů klesají, naopak s výjimkou roku 2020 rostou emise skleníkových plynů z dopravy a pokračuje růst emisí z odpadů. Výrazně rostou emise skleníkových plynů ze sektoru změn využití území a lesnictví (LULUCF) v důsledku špatného zdravotního stavu lesů.

Příznivý vývoj kvality ovzduší i emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů je podpořen vývojem energetiky a průmyslu. Nadále významnou zátěží životního prostředí a klimatického systému však zůstává doprava.

V energetice se projevuje pokles domácí těžby hnědého uhlí, v roce 2020 se poprvé v historii vyrobilo více elektřiny z jaderných zdrojů než z hnědého uhlí. Zvyšuje se také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, která již od roku 2013 splňuje cíle stanovené pro rok 2020. Celková výroba elektřiny byla v roce 2020 nejnižší za posledních 18 let, což je důsledkem nižší domácí i zahraniční poptávky ovlivněné opatřeními kvůli pandemii covid-19. Spotřeba primárních energetických zdrojů i konečná spotřeba energie v roce 2019 dosahovaly hodnot pro splnění cílů pro rok 2020.

Doprava je nadále závislá na fosilních zdrojích energie a je tedy uhlíkově náročná, a to i přes růst využívání alternativních paliv a pohonů. Spotřeba energie v dopravě navíc s výjimkou roku 2020 rostla, největším spotřebitelem energie v dopravě je doprava silniční. Klesá materiálová náročnost hospodářství, ekonomika tak potřebuje méně surovin a materiálů na vytvoření jednotky HDP. S tím je spojen i pokles zátěží životního prostředí, které se získáváním a spotřebou materiálů souvisejí.

Produkci odpadů se nedaří snižovat, nicméně v celkovém nakládání s odpady stále dominuje jejich materiálové využití, jehož podíl se v souladu s principy oběhového hospodářství a platnou hierarchií způsobů nakládání s odpady zvyšuje. V případě komunálních odpadů však i přes významnou snahu nadále převažuje jejich skládkování.

Probíhá příprava a realizace adaptačních strategií sídel, která však postupuje pomalu. Relativně nově se řeší hospodaření se srážkovými vodami a problematika zvyšování adaptační kapacity sídel prostřednictvím podpory rozvoje veřejné zeleně. Většina měst nad 40 tis. obyvatel má již schváleny plány udržitelné mobility, případně strategické rámce udržitelné mobility.

V roce 2020 pokračoval růst objemu veřejných výdajů na ochranu životního prostředí podpořený úspěšným čerpáním prostředků z evropských zdrojů prostřednictvím operačních programů, a to zejména z Operačního programu Životní prostředí, příp. z Programu rozvoje venkova. Příkladem úspěšného financování opatření na ochranu životního prostředí je realizace programů Nová zelená úsporám, Dešťovka a již zmíněné kotlíkové dotace.

Podrobná hlavní sdělení naleznete v plném znění Zprávy o životním prostředí České republiky 2020, (verze v grafickém zlomu pro tisk bude k dispozici počátkem ledna)

Podrobná data jsou k dispozici na portále Informačního systému statistiky a reportingu ISSaR

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k revizí pravidel EU týkající se kvality ovzduší. EU stanoví normy, které mají zabránit zvyšování nadměrné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V rámci Zelené dohody pro Evropu začala Unie tyto normy revidovat, aby je více sladila s doporučeními Světové zdravotnické organizace. Rovněž chce celkově zlepšit legislativu EU týkající se kvality ovzduší, přičemž vychází ze zkušeností získaných z loňského hodnocení pravidel Unie (tzv. kontroly účelnosti) v této oblasti.

Dokument ke stažení:

EU 130_21 EK Kvalita ovzduší

Fóra, které se konalo 11.11.2021 se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí i Ministerstva zemědělství, dále zástupci České inspekce životního prostředí, zástupci CENIA, zaměstnanci krajských úřadů, členové průmyslových svazů a členové technických pracovních skupin. V letošním roce mělo Fórum opět mezinárodní rozměr, online setkání se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí SR a Slovenské inspekce životního prostředí. Všechny prezentace s aktualitami jsou k dispozici ve Sborníku z Fóra přiloženém níže.

Dokument ke stažení:

Sborník přednášek [pdf, 10034 kB]

Fórum odsouhlasilo budoucí pilotní projekt ke kontrole omezení dichlormethanu a N- methylpyrrolidonu, zahájilo přípravu projektů na prosazování povinností týkajících se bezpečnostních listů a kontroly souladu klasifikace detergentů a čisticích prostředků.

Fórum odsouhlasilo spuštění pilotního projektu ke kontrole uvádění na trh a používání dichlormethanu (DCM) v odstraňovačích nátěrů a N-methylpyrrolidonu (NMP) na pracovištích.

Zatímco mnoho omezení podle nařízení REACH je zaměřeno na uvádění na trh a používání látek v předmětech, tato dvě omezení definují přísné podmínky, za kterých musí být tyto nebezpečné látky používány na pracovištích. Inspektoři, kteří budou kontrolovat splnění podmínek, mohou spolupracovat s inspektory odpovědnými za prosazování legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Termíny projektu budou ještě potvrzeny.

Fórum rovněž zahájilo přípravy dvou projektů, u nichž budou kontroly zahájeny v letech 2022 a 2023. Projekt ke klasifikaci směsí bude zaměřen na používání principů při klasifikaci detergentů a čisticích prostředků. Kontroly v tomto pilotním projektu by mohly začít již ve druhé polovině roku 2022.

Zahájeny byly také přípravy na celoevropský projekt prosazování v roce 2023 (REF-11), který se bude zabývat kvalitou informací v bezpečnostních listech.

Fórum rovněž přijalo zprávu k projektu REF-8 zaměřeném na prosazování povinností vyplývajících z nařízení CLP, REACH a BPR, který se týkal online prodeje látek, směsí a předmětů. Zpráva bude zveřejněna v prosinci 2021.

Podskupina fóra pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) dokončila přípravu na celoevropský projekt prosazování (BEF-2), který se zaměří na kontrolu souladu biocidních přípravků a používání schválených účinných látek a klade důraz na kontroly souladu dezinfekčních prostředků, které jsou široce používány během pandemie COVID-19. Kontroly začnou v lednu 2022.

Během jednání se zástupci 29 organizací zúčastněných stran a čtyř kandidátských zemí projednaly Fórum a BPRS širokou škálu témat např. kontroly zařízení, které generují biocidy in situ (na místě); důslednost v prosazování mezi členskými státy; vymahatelnost omezení u skupin látek; možnost spolupráce mezi inspektory a organizacemi zúčastněných stran a také spolupráce s národními spotřebitelskými organizacemi při identifikaci nevyhovujících spotřebitelských výrobků.

Fórum o prosazování se sešlo online ve dnech 9. až 12. listopadu a jeho podskupina BPRS ve dnech 16. až 17. listopadu 2021.

Další informace:

Fórum o prosazován

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) připravilo dílčí statistickou zprávu o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) zaměřenou na podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.

Zpráva obsahuje souhrnný přehled o podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR. Tento podíl je počítán na základě mezinárodní metodiky Eurostat — SHARES. Nejedná se o prostý podíl reálné hodnoty OZE ku celkové konečné spotřebě, který by bylo možno stanovit přímo z energetické bilance, ale při výpočtu jsou požadovány např.: normalizace hodnot výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren; odpočet podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů využité v dopravě; specifické započítávání kapalných biopaliv a letecké dopravy a jiné.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě v roce 2019 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT — SHARES činil 17,5 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15 %, na spotřebě v dopravě 9 % a na konečné spotřebě při vytápění 24 %.

Dokument ke stažení:

Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010–2020 [pdf, 1075 kB]

Ve Sbírce zákonů ČR vyšla novela Zákona č. 413/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Novela v § 23a zákona č. 100/2001 Sb. na konci odstavce 3 doplňuje větu "Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.". Novela zákona nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení tj. od 20. listopadu 2021.
.

V uherskohradišťské teplárně v místní části Mařatice se po její modernizaci bude spalovat zemní plyn a komunální odpad. Zastupitelé to v pondělí schválili patnácti hlasy z 26 přítomných. Počítají s výstavbou tří kotlů a dvou kogeneračních jednotek na zemní plyn a energetické využití komunálního odpadu s kapacitou 15 tisíc tun odpadu ročně. Nyní se v teplárně provozované společností CTZ, ve které má město menšinový podíl, spaluje hnědouhelný prach. Více ZDE

Asociace producentů v audiovizi připravila pravidla ekologického natáčení pro snížení uhlíkové stopy a spouští platformu Greenfilming.cz. Smyslem je podle asociace snížit množství energie, které se díky cestování či svícení spotřebuje mnoho. K udržitelnosti natáčení bude přihlížet i Státní fond kinematografie, když bude rozhodovat o podpoře daného filmu.

Pro vznik audiovizuálních děl je potřeba velké množství energie zahrnující intenzivní cestování, svícení na place a další činnosti spojené se spotřebou energií. Asociace uvádí, že při dodržování ekologických zásad během natáčení jednoho celovečerního filmu lze ušetřit uhlíkovou stopu odpovídající objemu roční stopy deseti domácností.

"Ve výzvách na podporu výroby filmů jsme nedávno zavedli povinnou rubriku, aby se producenti mohli vyjádřit, zda a jakým způsobem budou aplikovat postupy udržitelného natáčení. Je to následně jedna z věcí, ke které přihlížíme, když na Radě o daném filmu debatujeme. Doufáme, že producenti sami zváží potřebu těchto změn a budou motivováni je zavádět," uvedla Helena Bendová, předsedkyně Rady Státního fondu kinematografie.

Jako příklad udržitelného natáčení uvádí asociace film Okupace. "Přestože byl náš film nízkorozpočtový, zaváděli jsme opatření, která produkci nic nestála. Standardem bylo používání vlastních lahví na vodu, důležitá byla lokálnost při výběrů dodavatelů cateringu, samozřejmostí třídění odpadů nebo takzvaný carpooling, tedy svoz lidí jedním autem," uvedla producentka snímku Julie Žáčková.

Dobová stavební úprava baru v kulturním domě v Novém Strašecí se místním provozovatelům zalíbila a rozhodli se ji v interiéru ponechat do dalších let a štáb se vyhnul její likvidaci. Žáčková plánuje i recyklaci filmových kulis a kostýmů.

Akce Greenfilming v praxi se bude konat 2. prosince od 10:00 v projekčním sále Studia FAMU v Klimentské ulici v Praze a on-line na platformě Greenfilming.cz https://greenfilming.cz/live.html.