Krajský úřad Olomouckého kraje udělil elektrárně Chvaletice výjimku z emisních limitů. Rozhodoval tak již podruhé, první výjimku ministerstvo životního prostředí zrušilo. Úředníci oproti předchozí žádosti v nové výjimce snížili limit na rtuť z 25 na 23 mikrogramů na metr krychlový a limit na oxidy dusíku ze 195 na 190 mikrogramů na metr krychlový. Zároveň se zkrátila lhůta pro splnění limitů na obě znečišťující látky z osmi na šest let, uvedl v tiskové zprávě mediální zástupce Elektrárny Chvaletice Petr Dušek.

Elektrárna se nyní seznamuje s podrobnostmi rozhodnutí. O výjimku žádala, aby mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než činí limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Jak již dříve uvedla, k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun, podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně.

Podle ekologických organizací by vlivem výjimky do životního prostředí uniklo o 1234 kilogramů více rtuti než v případě dodržení nových emisních limitů platných od srpna letošního roku. "Úředníci opět schválili výjimku pro elektrárnu Chvaletice bez výhrad a v rozsahu, v jakém si o ni provozovatel žádal. Přitom nebyly dostatečně vypořádány všechny připomínky a námitky, kvůli kterým předchozí rozhodnutí zrušilo ministerstvo životního prostředí," uvedl mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek. Podle Greenpeace by výjimka měla být udělena jen v případě, že se vlastník elektrárny zaváže po jejím skončení ukončit provoz.

"Uhelné elektrárny budou v příštích letech nahrazeny jinými zdroji, protože dosažení dekarbonizačních cílů není s jejich provozem slučitelné. V našem zájmu určitě je, aby v posledních letech provozu omezily emise znečišťujících látek na nejnižší možné hodnoty," uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Generální ředitel elektrárny Václav Matys považuje vyjádření ekologů za zavádějící. "Úředníci Olomouckého kraje objektivně zpřísnili podmínky výjimky, není tedy pravda, že by ji schválili bez výhrad a v rozsahu, v jakém jsme o ni původně žádali. O tom, zda byly dostatečně vypořádány všechny připomínky a námitky, naštěstí nerozhodují nátlakové organizace, ale nezávislý odvolací orgán," uvedl Matys. Podle něj aktivisté požadující ukončení provozu elektráren po uplynutí výjimky vůbec nechápou podstatu tohoto nástroje. "Vždyť Evropská komise jej vytvořila právě pro provozovatele, kteří jsou ochotni investovat a provést náročné miliardové investice. A mezi tyto provozovatele patříme i my. Je i v našem zájmu, abychom snížili emise znečišťujících látek na nejnižší možné hodnoty, a právě proto potřebujeme čas na provedení ekologizace," uvedl Matys.

Pardubický kraj výjimku elektrárně v roce 2019 udělil, následně ji však ministerstvo životního prostředí zrušilo. Rozhodování o celé věci bylo poté kvůli možné podjatosti pardubického hejtmanství přeneseno na krajský úřad v Olomouci.

O obdobnou výjimku požádala také elektrárna Opatovice. Rozhodovat o ní bude krajský úřad v Jihlavě.

Dovolujeme si upozornit, že od 12.7.2021 došlo ke změně názvu a sídla CENIA. Nový oficiální název organizace je: Česká informační agentura životního prostředí, který se zkracuje na CENIA. Nová adresa sídla je: Moskevská 1523/63, 101 00, Praha 10. Ostatní identifikační údaje zůstávají beze změny a naleznete je ZDE.

 

Evropská komise dnes vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard EUR. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie COVID-19 silnější. Více ZDE

Související:

EK schválila český plán obnovy, ČR musí vyloučit Babišův střet zájmů

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to zejména kvůli pesticidním látkám. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění.

Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost, kam plyne výrazná podpora z prostředků státu i EU. V letech 2013 až 2019 získaly zemědělské subjekty každoročně více než 30 miliard korun. Stát však dotačním systémem nemotivuje zemědělce k tomu, aby změnili svou praxi a snížili využívání pesticidů.

Ministerstvu zemědělství (MZe) se také nedaří prosadit, aby zemědělci uplatňovali tzv. zásady integrované ochrany rostlin. Ty by měly snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. MZe kontroluje dodržování těchto zásad jen formálně a pouze u zlomku zemědělců. Ročně jde o zhruba 0,28 % z celkového počtu zemědělců. Zároveň nemůže MZe uplatňovat sankce za nedodržování uvedených zásad.

Stát navíc nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Taková data by přitom mohli využít i ČHMÚ, provozovatelé vodovodů nebo hygienické stanice. Ministerstvo však sleduje jen množství látek uvedených na trh v ČR a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u 10 % zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje. Elektronická data o použití hnojiv předávají zemědělci MZe jen na základě dobrovolnosti, MZe tak nemá informace o skutečné spotřebě hnojiv v ČR.

Ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců vytvořily MZe, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví dva na sebe navazující národní akční plány. Na jejich opatření vynaložily MZe a Ministerstvo životního prostředí 65 milionů korun. Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný.

Za sedm let se u povrchových a podzemních vod nezměnil obsah pesticidních ani dusíkatých látek. V některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 % sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané.

Zhoršená kvalita podzemní a povrchové vody má za následek zhoršenou kvalitu zdrojů pitné vody. Roste tak počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Hlavním důvodem je právě zvýšený výskyt pesticidních látek. Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí.

Aby provozovatelé vodovodů zajistili nezávadnou pitnou vodu, musí modernizovat technologie úpravy vody. To vyžaduje značné finanční prostředky. V případě modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka šlo o 2,56 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí proto na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění.

Výjimky z hygienického limitu pro pitnou vodu se týkají především úpraven vod, které zásobují oblasti do pěti tisíc obyvatel. Jelikož jsou náklady na nové technologie pro úpravu vody velmi vysoké, bude pro tyto oblasti obtížné zajistit si na ně bez dotací dostatek peněz. To může mít v budoucnu dopad na finanční udržitelnost zajištění kvality pitné vody.

Další informace:

Datová příloha ke kontrolnímu závěru č. 20/04

 

V ekologii slibují strany před volbami do Sněmovny zpřísnění pravidel pro nakládání s toxickými látkami i trestů za škody na životním prostředí. Také zdůrazňují potřebu nových protierozních opatřeních a rozvoje projektů pro zadržení vody v krajině. Strany se zaměřují i na téma snižování produkce odpadu a jeho efektivnější využití. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ČSSD také požadují zakotvení ochrany vody v ústavě. Vyplývá to z volebních programů stran a vyjádření jejich zástupců.

Vládní hnutí ANO dosud program nezveřejnilo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale ČTK řekl, že klíčovými budou opatření pro adaptaci na klimatickou změnu. Ministr uvedl, že je program zaměřen na projekty pro boj se suchem a zadržení vody v krajině. "Máme tam věci, které se týkají konce uhlí, dalších opatření na úspory energie a přechodu na obnovitelné zdroje. Máme tam řadu bodů, které se týkají pokračování boje proti erozi zemědělské půdy i body, které se týkají většího podílu třídění a recyklace v oblasti odpadů," nastínil Brabec.

Koalice Spolu slibuje další změny v protierozní legislativě, motivaci zemědělců k zmenšení půdních bloků, posílení zodpovědnosti za stav půdy těch, co na ní hospodaří či omezení pesticidů. Na pozemkové úpravy ke zpomalení eroze, zadržení vody v krajině a budování cest k pozemkům chce koalice vyčlenit ročně nejméně tři miliardy korun. Chtěla by také revizi zákona o ekologické újmě a zpřísnění postihu viníků ekologických havárií a podmínek pro nakládání s nebezpečnými látkami. Dále zmiňuje nutnost obnovy mokřadů a tůní v krajině, digitálního monitoringu vod v rizikových oblastech či další rozvoj vodohospodářské infrastruktury, podporu elektromobility a recyklace. Budoucnost vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů - zejména fotovoltaiky na střechách.

Vyšší postihy za znečišťování životního prostředí chce také koalice Pirátů a STAN. Slibuje veřejně přístupný on-line monitoring různých složek životního prostředí. Podle koalice je potřeba zvýšit poplatky za znečišťování a zábor přírodních zdrojů či přehodnotit metodiky pro výjimky z limitů pro emise znečišťujících látek. Koalice je také pro omezení hnojiv a pesticidů, podporu recyklace vody a novelizaci zákonů vedoucí k omezení znečišťování a zvýšení ochrany vod. V programu se píše také o nastavení rámce pro udržitelné fungování vodovodních systémů či pravidel krizového řízení v extrémních situací pro kraje a obce. Ohledně krajiny pak chce koalice snížit maximální výměry dílu půdního bloku, změnit protierozní vyhlášku a podpořit výstavbu tůní a mokřadů. Koalice v programu také uvádí, že podporuje odklon od uhlí do roku 2033, tedy nejrychlejší z projednávaných scénářů. Zmiňuje také, kolik na různé typy opatření potřebuje času.

Podle svých programových tezí chce KSČM prosazovat investice na rozčlenění lánů polí lesními pásy, obnovu lesů, revitalizaci vodních toků a zvýšení schopnosti půd zadržovat vodu. V programu se také píše o podpoře ekologické krajinotvorby a zemědělství, kontrole dávkování chemických prostředků pro ošetření půdy a plodin či ochraně vodních zdrojů před suchem a znečištěním.Také komunisté zmiňují revitalizaci toků a budování tůní a "důsledný postih" znečišťovatelů přírody. Podle dokumentu podporují "využívání jaderné energie s rozumným a ekonomicky výhodným užitím obnovitelných zdrojů". Chce, aby byla správa vodních zdrojů v rukou státu, krajů či obcí.

ČSSD ve svém desateru slibuje zakotvení ochrany vody v ústavě. Matěj Stropnický pak za sociální demokracii ČTK řekl, že k prioritám patří převedení vodárenství do státních nebo obecních rukou. Sociální demokracie by podle Stropnického také například ráda prosadila snížení maximální výměry monokultur na 20 hektarů a je pro to, aby spalování uhlí ve velkých zdrojích skončilo do roku 2030.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty by se zaměřilo na podporu zadržování vody v krajině, hospodárné nakládání s vodou či ochranu kvality půdy. S přímým odkazem na zářijovou otravu Bečvy pak uvádí, že znehodnocování a poškozování zdrojů "musí podléhat tvrdým trestům."

Také Zelení jdou do voleb s přísnějším požadavkem trestů za ekologickou kriminalitu a pravidel pro nakládání s chemikáliemi. Dvojnásobně by navýšili peníze pro péči o krajinu, prosazovali návrat vodohospodářských soustav do vlastnictví obcí a krajů a zpřísnili legislativu ochrany ovzduší pro velké i malé znečišťovatele. Zelení také chtějí konec skládkování odpadu do roku 2026, tedy o čtyři roky dřív, než je současný plán. Jsou pro zálohování PET lahví a plechovek a zdůrazňují potřebu plánu pro transformaci energetiky a teplárenství a odklon od uhlí do roku 2030 i rozsáhlou podporu a využívání obnovitelných zdrojů energie. Odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

Svoboda a přímá demokracie ve svém programu vyjádřilo podporu postupům šetrným k přírodě a zvyšujícím biodiverzitu a kvalitu půdy. Hnutí odmítá Zelenou dohodu pro Evropu, která má unijní státy nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů. SPD požaduje, aby s vodou hospodařil stát. Slibují také další rozvoj vodárenské soustavy, či omezení nakládání s pesticidy. Rychlý odklon od uhlí je podle SPD "významnou hrozbou", požadují "postupné snižování emisí", kterého chtějí dosáhnout "postupným a uvážlivým" uzavíráním elektráren a tepláren spalujícím uhlí. Jeden z bodů se zabývá také snižováním odpadu.

Trikolora Svobodní a Soukromníci ve svém programu odmítají Zelenou dohodu pro Evropu v její současné podobě. Chtějí podporovat jadernou energetiku, "smyslupné dotěžení zásob uhlí" a "racionální využití" obnovitelných zdrojů jako doplňku energetického mixu. Slibují zrušení ekologické daně z prodeje starších osobních aut.

Nařízení vlády stanoví pro rok 2022 prostředky na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu ve výši 27 mld. Kč. Výše dotace spolu s prostředky, které zaplatí spotřebitelé elektřiny v ceně elektřiny, musí pokrýt nároky plynoucí ze zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkádací zpráva

• Odůvodnění

• Usnesení

Výbor EESC věří, že nastal čas zavést povinou minimální úroveň zelených kritérií ve veřejných zakázkách a rovněž masivně podpořit cirkulární zadávání prostřednictvím směrnic a sektorové legislativy. Ve zprávě se uvádí, že cirkulární veřejné zadávání umožní odklon od zaměření na nejnižší cenu a posun k posuzování nákladů životního cyklu (LCC – viz stránka Evropské komise s nástroji k LCC). Více najdete ve zprávě: Public authorities in the EU should be required to allocate tenders based on lifecycle impact of purchased goods and services | European Economic and Social Committee (europa.eu)

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo Souhrnnou zprávu o energetickém využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2020. MPO uvádí, že v této statistice je sledováno pouze spalování odpadu, které slouží k výrobě energie, a proto se liší výsledné hodnoty o hmotnosti takto využitého odpadu se souhrnnými hmotnostmi veškerého spáleného odpadu v ČR. Data nejsou srovnatelná s daty odpadového hospodářství ČSÚ a MŽP.

Dokument ke stažení:

Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2020 [pdf, 1444 kB]

Ve Sbírce předpisů ČR vychází v návaznosti na nový zákon o odpadech Vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. 

Evropská komise dnes přijala novou strategii EU pro lesy do roku 2030, která je jednou z hlavním iniciativ Zelené dohody pro Evropu. Cílem strategie je vytvořit takové podmínky, aby lesy co nejvíce přispěly k plnění cílů v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. Strategie se zaměřuje na postupy správy lesů, které jsou co nejvíce šetrné k životnímu prostředí a podporují rozvoj biodiverzity a efektivní využívání dřeva. Kromě toho strategie navrhuje zavést systém plateb pro vlastníky lesů, které by byly poskytovány za zachování nedotčených lesů. Součástí návrhu je dále posílení monitorování lesů, podávání zpráv, shromažďování údajů o lesích a také plán na vysázení až 3 miliard nových stromů do roku 2030.

Hladina Velkého solného jezera v Utahu, největšího slaného jezera na západní polokouli, klesla na historicky nejnižší úroveň. Celou oblast totiž zasáhlo rozsáhlé a dlouhodobé sucho. K poklesu hladiny dochází již delší dobu, nejde tedy jen o přímý dopad klimatických změn, byť i ty mají význam. Hlavní vliv má zřejmě kombinace různých faktorů, zejména všelijakých dopadů lidské činnosti. Více ZDE

Evropská komise vydala balíček FIt for 55, který obsahuje nové i revidované legislativní návrhy, jež by měly splnit cíl v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. To je podle Komise klíčový krok k tomu, aby EU splnila svůj dlouhodobý cíl stanovený evropským klimatickým zákonem, kterým je klimatická neutralita do roku 2050. Dnešní balíček obsahuje řadu návrhů, které tvoří vzájemně propojený soubor zaměřený na změnu stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), zvýšení využití energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti, rychlejší zavedení nízkoemisních způsobů dopravy a palivové infrastruktury, ale také na předcházení úniku uhlíku. V oblasti EU ETS navrhuje Komise zrušit přidělování bezplatných povolenek pro leteckou dopravu a zapojit do systému i lodní dopravu. Kromě toho Komise navrhuje do roku 2030 vyrábět 40 % energie z obnovitelných zdrojů, ambicióznější a závazný roční cíl pro snížení spotřeby energie, posílit přechod na elektromobilitu s tím, že do roku 2030 by měly být sníženy průměrné emise nových automobilů o 55 % a do roku 2035 o 100 % ve srovnání s rokem 2021 nebo vytvořit nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by reflektoval cenu uhlíku v rámci dovozu určitých výrobků ze třetích zemí.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh Nařízení o chemických látkách (REACH) – Změny v seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy (příloha XIV) a dále Komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k znečištění vod – pravidlům EU o čištění městských odpadních vod (aktualizace).

Směrnice o čištění městských odpadních vod byla přijata před 30 lety s cílem chránit životní prostředí před škodlivými účinky vypouštění nečištěných odpadních vod. Při hodnocení, které bylo zveřejněno v roce 2019, bylo zjištěno, že směrnice funguje celkově dobře, ale některé oblasti je třeba zlepšit. Směrnice musí také s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu odpovídat novým ambicím v oblasti životního prostředí a klimatu.

Hodnocení ukázalo, že směrnice by se mohla zdokonalit v těchto oblastech:

• přelití v důsledku přívalových srážek a městský odtok,

• individuální či jiné vhodné systémy (jako jsou septiky)

• malé aglomerace

• aktualizované požadavky na sledování a podávání zpráv

Kromě toho je nutno řešit vypouštění mikroskopických znečišťujících látek, např. léčivých přípravků a mikroplastů, do jezer, řek a pobřežních oblastí. Dále bude možná potřeba zlepšit nakládání s nepřímým průmyslovým vypouštěním.

Dokument ke stažení (REACH):

Středočeské inovační centrum zahájilo v rámci mezinárodního projektu COLOR CIRCLE (COnnecting and empowering LOcal authorities with Research Capacities to unlock the full potential of CIRCuLar Economy) přípravu Cirkulárního skenu Středočeského kraje. Cílem je získat ucelený přehled o Středočeském kraji z pohledu významu jednotlivých sektorů na produkci HDP, tvorbě pracovních míst a emisích CO2, doplněný o analýzu materiálových toků.

Tento přehled poslouží k identifikaci relevantních opatření z množiny osvědčených postupů a jejich prioritizace podle jejich využitelnosti v kraji. Výsledek této práce bude sloužit jako východisko pro tvorbu akčního plánu pro cirkulární ekonomiku ve Středočeském kraji.

Zpracovatelem skenu je Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú. (INCIEN), který se zaměřuje na inovativní environmentální management a má v této oblasti bohaté zkušenosti.

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí získal rybář Stanislav Pernický. Ocenění má za podíl na likvidaci následků loňské ekologické havárie na Bečvě, obnově řeky a za své vystupování v souvislosti s případem. Cenu za dlouhodobý přínos dostala pedagožka Hana Korvasová, která působí v oblasti environmentálního vzdělávání. "Eko zásek roku" určený lidem do 33 let letos porotci udělili biologovi Michaelu Mikátovi za jeho angažmá v ochraně královéhradecké přírodní památky Na Plachtě. Ceny, udělované Nadací Partnerství, byly dnes předány v Senátu.

Pernický byl mezi prvními, kteří loni 20. září dorazili k otrávenému úseku řeky. Předseda pobočky Českého rybářské svazu v Hustopečích nad Bečvou se s dalšími rybáři podílel na výlovu více než 40 tun uhynulých ryb a pomáhá i s obnovou života v řece. Organizátoři ceny zdůraznili, že Pernický také později opakovaně vystupoval v médiích, na odborných plénech i před policií a poslanci a snažil se předkládat pohled na věc opřený o desítky let rybářských zkušeností i pozorování v místě a přispět k objasnění případu.

"Já si samozřejmě toho ocenění velmi vážím. Ale neberu to ani tak jako osobní ocenění, ale spíš ocenění a poděkování všem rybářům. Zejména tedy rybářům a případně dobrovolníkům, kteří se té Bečvě věnovali, odstraňovali následky neskutečné ekologické katastrofy," řekl ČTK Pernický. Zdůraznil také, že je nutné udělat vše pro to, aby se takové věci v budoucnu neopakovaly. Po dnešním převzetí ceny pak Pernický poznamenal, že se u Bečvy narodil a je "krví jeho srdce". Dodal, že "udělá všechno pro to, aby viník byl odhalen."

Policie koncem června v případu obvinila jednoho člověka a jednu firmu pro podezření ze spáchání dvou trestných činů. Obviněnému člověku hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest. Z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi pak vyplynulo, že obviněnou je právě tato společnost. Havelka také uvedl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost. Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky poškodily vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.

Po čtyři dekády působí v oblasti environmentálního vzdělávání další z letošních oceněných Hana Korvasová. Posledních 19 let také řídí zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka, které v pomáhala v 90. letech založit. Zástupci Nadace Partnerství podotkli, že Korvasová z malého centra vybudovala organizaci s pěti pracovišti, kterými ročně projde více než 28.000 dětí i dospělých. Korvasová se podílela i na vzniku Rezekvítku: spolku pro ekologickou výchovu nebo cen za environmentální publicistiku Ekopublika. Senátorka Anna Hubáčková (KDU-ČSL a nezávislí), která Korvasovou nominovala, uvedla, že její celospolečenský přínos je "absolutně nevyčíslitelný."

"Cenu Josefa Vavrouška považuji za nádherný dar k narozeninám Lipky. Bylo to krásně naplněných třicet let, podařilo se oslovit obrovské množství lidí, kteří se k Lipce stále hlásí. Posílají k nám svoje děti a to je pro nás to nejlepší vysvědčení," sdělila ČTK Korvasová. Při dnešním ceremoniálu také uvedla, že cenu získala díky štěstí na lidi, kteří ji obklopují a s kterými spolupracuje.

Třetí laureát biolog Michael Mikát se výrazně zasloužil o ochranu přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové. Zástupci Nadace Partnerství uvedli, že toto území ohrožoval záměr na výstavbu silnice. Petici proti silnici podepsaly tisíce lidí, rozhodnout měl biologický průzkum. Jeden zadalo město, vlastní expertizu ale zpracovali i odpůrci projektu. Za opoziční expertizou stál právě Mikát, který pro její vypracování sehnal přes 40 dobrovolníků - vědců, expertů i studentů biologie. "Právě opoziční studie, která našla v chráněné lokalitě mnohonásobně více živočichů než oficiální verze radnice, vedla nakonec ke stopce pro novou silnici. Za to mu porota Ceny Josefa Vavrouška přiklepla ocenění za Ekozásek roku pro mladé do 33 let," uvedli zástupci nadace.

Mikát, který nyní pobývá v Kanadě, nahrál pro dnešní předání videopříspěvek. V něm vyzdvihl roli lidí, kteří na studii, i ve značném nepohodlí, spolupracovali. Cenu za Mikáta převzali jeho rodiče, kteří podle něj též pomáhali. Mikát také vyzval ostatní, aby při ochraně přírody hledali neobvyklé a skryté cesty. "A hlavně, pokud se nějaká neočekávaná cesta objeví, aby se jí chytili a drželi," uzavřel.

Mladého vědce na cenu nominoval David Čáp z Českého svazu ochránců přírody. Čáp podotkl, že se Mikát výzkumu a ochraně lokality Na Plachtě věnuje od dětství. "Ještě jako teprve náctiletý mladík dokázal sehnat pro pomoc s ochranou Plachty i populárního zpěváka Dana Bártu. Je velmi inspirující, že mu tento přístup vydržel i dnes, kdy již patří mezi mezinárodně uznávané vědecké kapacity," uvedl Čáp.

Cenu Josefa Vavrouška od roku 1996 převzalo přes 40 lidí. S oceněním se pojí finanční odměna a skleněná plastika od výtvarníka Vladimira Kleina.

Ekolog a někdejší federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek patřil k protagonistům konceptu trvale udržitelného rozvoje. V roce 1995 se svou dcerou tragicky zahynul při zimním přechodu Vysokých Tater.

Evropská komise dnes představí stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Klimaticky šetrnější pravidla se budou týkat řady odvětví od automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Návrhy patrně vyvolají hlasité reakce průmyslové lobby a dlouhé debaty mezi členskými státy a Evropským parlamentem, které mohou trvat i několik let.

Jednou z nejdiskutovanějších součástí balíčku je rozšíření systému prodeje emisních povolenek, jejichž prostřednictvím si dosud musely právo na znečišťování vzduchu kupovat pouze elektrárny nebo velké průmyslové podniky. Nově by se měl jejich nákup podle předběžných návrhů uniklých do médií týkat i lodní dopravy či vytápění budov, což může lidem zdražit účty za topení. Komise proto zároveň chystá fond na pomoc lidem, které zvýšení cen zasáhne nejcitelněji.

Výrobci energie budou podle dalšího z návrhů muset zajistit vyšší podíl energií vyráběných z obnovitelných zdrojů jako je slunce, vítr či voda. S tím bude souviset očekávané zavírání uhelných elektráren, kvůli jehož dopadu na ekonomiku chtějí některé země včetně Česka vyšší podporu z unijních fondů. Tu by mohlo zajistit právě zvýšení příjmů z emisních povolenek.

Na velké změny se budou muset připravit i automobilky. Unijní exekutiva chce, aby nová auta méně znečišťovala vzduch a aby po silnicích jezdilo více elektromobilů. Návrh má proto zavést přísnější emisní požadavky, které by podle jedné z předběžných variant mohly vést až k úplnému zákazu prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Komisaři však o podrobnostech diskutovali ještě v úterý a není zcela jasné, jak budou nakonec vypadat.

Nové náklady zřejmě pocítí i aerolinky, pro které Brusel chystá daň z leteckého paliva, které je dosud z daní vyňato. Letecké společnosti, které se v současnosti potýkají s dopadem koronavirového výpadku, chce komise přimět k používání alespoň části čistších pohonných hmot jako je vodík či pokročilá biopaliva.

Vedle emisních povolenek má pomoci EU získat nové příjmy takzvané uhlíkové clo, jehož podoba je další součástí dnešního návrhu. Tento poplatek v zatím nespecifikované výši budou muset hradit firmy z mimounijních zemí, které budou do EU vyvážet neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement či hnojiva, podle jedné z verzí návrhu i elektřinu.

Čtěte také:

Balíček Fit for 55: Co můžeme očekávat?