Evropská komise dnes představí stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Klimaticky šetrnější pravidla se budou týkat řady odvětví od automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Návrhy patrně vyvolají hlasité reakce průmyslové lobby a dlouhé debaty mezi členskými státy a Evropským parlamentem, které mohou trvat i několik let.

Jednou z nejdiskutovanějších součástí balíčku je rozšíření systému prodeje emisních povolenek, jejichž prostřednictvím si dosud musely právo na znečišťování vzduchu kupovat pouze elektrárny nebo velké průmyslové podniky. Nově by se měl jejich nákup podle předběžných návrhů uniklých do médií týkat i lodní dopravy či vytápění budov, což může lidem zdražit účty za topení. Komise proto zároveň chystá fond na pomoc lidem, které zvýšení cen zasáhne nejcitelněji.

Výrobci energie budou podle dalšího z návrhů muset zajistit vyšší podíl energií vyráběných z obnovitelných zdrojů jako je slunce, vítr či voda. S tím bude souviset očekávané zavírání uhelných elektráren, kvůli jehož dopadu na ekonomiku chtějí některé země včetně Česka vyšší podporu z unijních fondů. Tu by mohlo zajistit právě zvýšení příjmů z emisních povolenek.

Na velké změny se budou muset připravit i automobilky. Unijní exekutiva chce, aby nová auta méně znečišťovala vzduch a aby po silnicích jezdilo více elektromobilů. Návrh má proto zavést přísnější emisní požadavky, které by podle jedné z předběžných variant mohly vést až k úplnému zákazu prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Komisaři však o podrobnostech diskutovali ještě v úterý a není zcela jasné, jak budou nakonec vypadat.

Nové náklady zřejmě pocítí i aerolinky, pro které Brusel chystá daň z leteckého paliva, které je dosud z daní vyňato. Letecké společnosti, které se v současnosti potýkají s dopadem koronavirového výpadku, chce komise přimět k používání alespoň části čistších pohonných hmot jako je vodík či pokročilá biopaliva.

Vedle emisních povolenek má pomoci EU získat nové příjmy takzvané uhlíkové clo, jehož podoba je další součástí dnešního návrhu. Tento poplatek v zatím nespecifikované výši budou muset hradit firmy z mimounijních zemí, které budou do EU vyvážet neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement či hnojiva, podle jedné z verzí návrhu i elektřinu.

Čtěte také:

Balíček Fit for 55: Co můžeme očekávat?

Sněmovna přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon v úterý večer. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. Stavební zákon se během přípravy setkal se silnou kritikou, která upozorňovala zejména na negativní dopady, které norma bude mít na ochranu přírody. Kritizovali jej právníci, specializující se na životní prostředí.

Odbor odpadů MŽP vydal Metodický pokyn (MP) k zajištění plnění povinnosti správného nakládání s odpady vzniklými v důsledku mimořádné události - živelné pohromy (tornáda). MP ke stažení ZDE.

Evropská komise vydala 5. července nový průzkum Eurobarometr, který ukazuje, že klimatická změna je podle Evropanů v současnosti nejvážnějším globálním problémem. 93 % dotázaných uvedlo, že klimatická změna je vážný problém, přičemž 78 % z nich ji považuje za velmi vážný problém. 90 % Evropanů se také domnívá, že by se emise skleníkových plynů měly snížit na minimum a souhlasí s cílem klimatické neutrality do roku 2050. 87 % dotázaných je přesvědčeno, že EU by si měla stanovit ambiciózní cíle v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů a že by EU měla poskytnout podporu pro zvyšování energetické účinnosti. Co se týče ekonomických dopadů, je 78 % Evropanů přesvědčeno, že aktivity v oblasti ochrany klimatu zvýší konkurenceschopnost evropských firem a 74 % se domnívá, že náklady za škody způsobené změnou klimatu jsou mnohem vyšší, než investice potřebné pro zelenou tranzici.

Evropská komise přijala několik opatření, kterými chce přispět k rozvoji udržitelného financování. Jedním z opatření je strategie udržitelného financování, jejímž cílem je zvýšit investice do udržitelného hospodářství a ochrany životního prostředí, a to i ze strany malých a středních podniků. Mezi další cíle strategie patří navýšení příspěvku finančního sektoru k udržitelnosti, posílení odolnosti hospodářského a finančního systému vůči rizikům v oblasti udržitelnosti a rozvoj mezinárodních standardů a norem v této oblasti. Kromě toho Komise přijala návrh standardu EU pro zelené dluhopisy, kterými by se měly financovat udržitelné investice. V neposlední řadě Komise přijala akt v přenesené pravomoci, který stanovuje způsob, jakým mají finanční a nefinanční společnosti reportovat o své činnosti v oblasti udržitelnosti.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k nařízení REACH – vyjasnění nejasných/nekonzistentních formulací v požadavcích na informace. Tato změna se týká příloh VI až X nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Vysvětluje nejasné nebo nekonzistentní formulace v těchto přílohách.

Dokument ke stažení:

EU 89_21 EK Návrh nařízení

EU 89_21 EK Příloha

Evropská unie zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k Předpisům týkajícím se úředních kontrol ekologických produktů určených pro dovoz do EU. Tyto předpisy se začnou používat od 1. ledna 2022. Jsou v nich mimo jiné uvedeny kategorie ekologických produktů, jichž se úřední kontroly na hranicích netýkají. Předpisy dále upřesňují, kde mohou být tyto produkty kontrolovány.

Tyto předpisy rovněž pozměňují nařízení (EU) 2019/2123 a (EU) 2019/2124 a vyjasňují, že se vztahují na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které v současné době spadají do jejich oblasti působnosti, včetně případů, kdy se jedná o ekologické produkty podléhající kontrolám na hraničních přechodech podle čl. 45 odst. 5 nařízení (EU) 2018/848.

Dokument ke stažení:

EU 88_21 EK Návrh nařízení

Na podzim 2021 dostanou výzkumníci příležitost zapojit se do první mezinárodní výzvy evropského Partnerství pro biodiverzitu – Call 2021: Supporting the protection of biodiversity and ecosystems across land and sea. Evropská partnerství představují nový nástroj unijního programu Horizont Evropa pro oblast mezinárodní spolupráce v kolaborativním výzkumu a společném programování, který nahradí dosavadní nástroj ERA-NET Cofund. Výzva Partnerství pro biodiverzitu Call 2021, kterou vyhlašuje strategická síť BiodivERsA, je zaměřena na výzkum v oblasti podpory biodiverzity a ochrany ekosystémů, a to ve všech prostředích, více ZDE

Fórum o prosazování odsouhlasilo kontrolu bezpečnostních listů v roce 2023 v rámci celounijního projektu. Fórum rovněž přijalo revidovaný souhrn analytických metod pro kontrolu dodržování omezení podle REACH.

Celoevropský projekt o prosazování (REF-11) v roce 2023 bude zaměřený na kvalitu informací v bezpečnostních listech.

Bezpečnostní listy jsou důležitým zdrojem pro předávání bezpečnostních informací o látkách a směsích v dodavatelském řetězci.

Nedostatečná kvalita informací v bezpečnostních listech je dlouhodobým problémem, který byl zjištěn v mnoha předcházejících projektech fóra o prosazování – v roce 2013 byly v rámci projektu REF-2 zjištěny nedostatky u 52 % případů. Zkušenosti z kontrolních činností v členských státech potvrzují, že tento problém dále přetrvává.

Projekt bude kontrolovat soulad s revidovanými požadavky podle přílohy II nařízení REACH, která stanoví obsah a formát požadovaný pro bezpečnostní listy. Vzhledem k tomu, že revidované požadavky vstoupí v platnost v roce 2023, je vhodná příležitost pro harmonizovaný projekt týkající se kontrol, zda společnosti v celé EU tuto povinnost plní.

Projekt REF-11 bude připraven v roce 2022, kontroly budou provedeny v roce 2023 a zpráva bude zveřejněna v roce 2024.

Byl rovněž přijat revidovaný souhrn rozšiřující počet analytických metod doporučených pro kontrolu dodržování omezení podle nařízení REACH, který bude zveřejněn na internetových stránkách ECHA a společnosti budou mít možnost ověřit si, zda dodržují podmínky omezení. Souhrn nyní obsahuje 400 metod ke kontrole 56 položek omezení z přílohy XVII nařízení REACH včetně některých nejnovějších položek např. položky 72 omezující používání látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR) v textiliích.

Fórum a podskupina fóra pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) rovněž diskutovaly o zkušenostech ze dvou virtuálních workshopů s akreditovanými zainteresovanými organizacemi, které se konaly na jaře 2021. Semináře byly zaměřeny na zjištění a doporučení z projektu BEF-1 ohledně předmětů ošetřených biocidy, projektu REF-7 k registraci podle nařízení REACH a pilotního projektu ke kontrole omezení podle nařízení REACH a označování dovážených výrobků podle nařízení CLP.

Semináře zlepšují transparentnost fóra a BPRS tím, že poskytují zúčastněným stranám a kontrolním orgánům možnost zapojit se, diskutovat a vyměňovat si názory. Fórum a BPRS budou v příštích letech pořádat podobné semináře.

Fórum o prosazování se sešlo ve dnech 15. až 18. června a jeho podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích ve dnech 22. až 23. června 2021.

Další informace:

• Fórum o prosazování

• Projekty fóra v oblasti prosazování

Zákon o týkající se omezení prodeje jednorázových plastů měl původně oficiálně začít platit 1. července. Počítá s tím, že plastové výrobky, jako jsou například brčka, míchátka nebo tyčinky na čištění uší, již nebude v Česku možné vyrábět, ani do Česka dovážet. Návrh ale dosud neprojednala Sněmovna a nedostal se ani do prvního čtení. Jeho platnost se tak odkládá. „Prakticky budou moci výrobci v České republice vybrané plastové výrobky tzv. „uvádět na trh“ do doby, než budeme mít v ČR platný účinný zákon. To znamená, že se budou moci do ČR dále výrobky dovážet a prodávat je. Pokud jde o výrobky vyráběné v České republice, ty budou rovněž moci být uváděny na trh v ČR do schválení zákona,“ říká Dominika Pospíšilová, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí. Více ZDE

Odboru odpadů MŽP minulý měsíc vydal několik metodických pokynů / návod a to: MP k zajištění jednotného zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhlášky č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů, MP k zajištění plnění povinností žadatelů o povolení provozu zařízení pro nakládání s odpady za účelem splnění jejich povinnosti předložit návrh provozního řádu a provozního deníku jako součást žádosti o povolení provozu zařízení, MP k možné době provozu zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností na základě souhlasu k provozování zařízení vydaného podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, MP k zajištění plnění povinnosti odděleného soustřeďování komunálního odpadu u právnických a podnikajících fyzických osob (plnění povinnosti stanovené v § 62 odst. 1 zákona č. 541/2021 Sb., o odpadech) a MN pro provozovatele lékáren, jak mají krajským úřadům sdělit údaje o množství odpadu léčiv z domácností do doby vydání prováděcího předpisu. Dokumenty jsou dostupné ZDE

Evropská komise revidovala některé požadavky na informace týkající se registrace chemických látek podle nařízení REACH. Změny začnou platit počátkem roku 2022 a společnosti by se již měly připravovat. Další doporučení ECHA zveřejní koncem roku 2021.

V Úředním věstníku EU bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/979 ze dne 17. června 2021, kterým se mění přílohy VII až XI nařízení (ES) č. č. 1907/2006 (nařízení REACH).

Aktualizace příloh nařízení REACH objasňuje některé požadavky na informace, které musí společnosti předkládat ve svých registračních dokumentacích, a zvyšuje transparentnost a předvídatelnost postupů hodnocení agentury ECHA. Nové nařízení vstupuje v platnost 8. července 2021 a bude účinné od 8. ledna 2022.

Hlavní změny se týkají:

• požadavků na povrchové napětí a rozpustnost kovů ve vodě a mírně rozpustných sloučenin kovů;
• požadavků na zkoušky in vitro týkající se podráždění očí a zkoušky in vivo týkající se podráždění kůže nebo očí;
• požadavky a úpravy pro 28denní a 90denní studie toxicity po opakovaných dávkách;
• zvláštních pravidel pro přizpůsobení studií toxicity pro reprodukci;
• obecných pravidel pro přizpůsobení režimu zkoušek:
  • používání existujících údajů;
  • průkaznost důkazů;
  • zkoušky na základě přizpůsobené expozice látkám;
  • sdružování látek do skupin – zejména látek s neznámým nebo proměnlivým složením, komplexních reakčních produktů a biologických materiálů (UVCB);
• nových pravidel pro přizpůsobení studií o rozpadu a chování v životním prostředí na základě nízkého rozdělovacího koeficientu oktanol/voda;
• nových pravidel pro přizpůsobení pro disociační konstantu a viskozitu;
• dalších požadavků na zkoušky v oblasti lidského zdraví a životního prostředí prováděné na zvířatech za použití přiměřeně vysokých úrovní dávek.

Agentura ECHA rovněž aktualizuje pokyny a koncem roku 2021 zveřejní další doporučení pro žadatele o registraci.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2021/979

Nařízení Komise (EU) 2021/979_ ENG

Pasivní dům s pečovatelskou službou, projekt uhlíkově neutrální čtvrti, technologie pro potisk látek bez vody či aplikace chránící stromy se letos utkají v ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Společnost dnes představila deset finalistů v pěti soutěžních kategoriích, které vybrala odborná porota.

Pro jednotlivé soutěžící mohou lidé hlasovat do konce srpna. Do letošního ročníku bylo podle organizátorů přihlášeno 273 projektů.

V sekci Oheň je prvním finalistou firma Ciur z Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi, která vyrábí tepelnou izolaci z recyklovaného papíru. V rámci takzvané upcyklace přetváří druhotné suroviny v užitečné produkty. Dalším soutěžícím je firma Pikto Digital, působící v Břeclavi a Nitře. Porotu zaujala technologií potisku látek bez použití vody. Inovativní stroj podle zástupců firmy umí potisknout umělé i přírodní materiály.

S technologií využívající recyklát textilií z autoprůmyslu, která umožňuje osadit tramvajové pásy zelení, sníží hluk a zároveň efektivně zachytí prach i dešťovou vodu, soutěží plzeňská firma Brens Europe. Patentovaný pokryv využívají v Ostravě a v Košicích. Společnost se svým produktem soutěží v kategorii Voda. V téže oblasti je druhým finalistou brněnský spolek ClimaCare s aplikací Zalej mě, která chrání stromy v městech před uschnutím. Aplikace ukazuje, které stromy potřebují vodu a kolik. Zároveň nabádá lidi, aby k zalévání využili použitou vodu.

Senát dnes jednomyslně zamítl návrh nového stavebního zákona. Senátorům na něm vadil hlavně přesun stavebních úřadů pod stát a centralizace stavební správy pod Nejvyšším stavebním úřadem. Obávali se také, že v případě schválení této změny se zpomalí stavební řízení. Zamítnout zákon doporučily tři senátní výbory a stálá komise pro rozvoj venkova. Na plénu dnes proti přijetí hlasovalo všech 65 přítomných senátorů. Stejně tak Senát zamítl i související změnový zákon, který má upravit šest desítek souvisejících zákonů.

Zákon se nyní vrací do Sněmovny. Pro jeho prosazení bude zapotřebí nejméně 101 poslanců. Není jisté, zda se předkladatelům podaří tuto většinu získat. Při červnovém sněmovním schvalování zákon prošel jen hlasy ANO, SPD a tří sociálních demokratů.

Nový stavební zákon se připravuje několik let. Vláda si od něj slibuje hlavně rychlejší stavební řízení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve uvedla, že bude hledat podporu ve Sněmovně i u poslanců KSČM, kteří při předchozím schvalování zákon nepodpořili.

Komunistům ve Sněmovně vadilo hlavně to, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti nemusely mít okna. Ani ministerstvo s tímto návrhem nesouhlasilo a nyní podle svého středečního vyjádření hledá způsob, jak tyto parametry pro obytné místnosti zachovat.

Ve Sněmovně proti původnímu vládnímu návrhu nakonec zvítězila verze, kdy se stavební úřady přesunou pod stát a vznikne Nejvyšší stavební úřad s krajskými stavebními úřady a jejich územními pracovišti. Pod obcemi by už stavební úřady nezůstaly. To ve Sněmovně kritizovala opozice. Také senátoři to označovali za demontáž spojeného modelu veřejné správy.

Výhrady měli senátoři napříč stranami. Již dopoledne na společné tiskové konferenci senátorské kluby včetně vládních ANO a ČSSD oznámily své negativní stanovisko, protože vznik centrálního stavebního úřadu podle nich vzdaluje stavební řízení od měst a obcí. Varianta přepracovat normu je podle předsedů klubů nereálná vzhledem k tomu, že by znamenala i přepracování obsáhlého souboru souvisejících norem.

"Správné místo, kam by měl ten zákon směřovat, je odpadkový koš,“ prohlásil Ladislav Kos (SEN21 a Piráti). Řekl mimo jiné, že každý si v zákoně najde pro něj nepřijatelné pasáže, zatímco nadšeni jsou z něj pouze velcí developeři. "Dojde k centralizaci státní správy což považuji za negativní,“ řekl zpravodaj Jaroslav Větrovský (PROREGION). Zásadní výhradu měl k tomu, že návrh vytrhává jeden segment veřejné správy ze spojeného modelu veřejné správy. Podle Anny Hubáčkové (KDU-ČSL a nezávislí) není změna dostatečně prodiskutována. Senátorka kritizovala například to, že návrh neprošel připomínkovým řízením.

"Naším cílem není vyvolat válku s obcemi,“ ujistila ministryně Dostálová. Znovu argumentovala například tím, že úřednicí si budou moci vypomáhat, že už by se nemělo stávat, že třeba na dvoučlenném úřadu jeden z úředníků onemocní, druhý odjede na dovolenou a úřad nefunguje. Argumentovala i tím, že státní úředník bude rozhodovat podle stejných zákonů jako úředník obce.

Zpravodaj stálé komise pro rozvoj venkova Petr Štěpánek (STAN) kritizoval mimo jiné integraci dotčených orgánů do stavebního úřadu s tím, že veřejný zájem ustoupil zájmům stavebníků. Senátor Petr Vícha (PROREGION) uvedl, že stát by mohl urychlit stavební řízení tím, že by jeho vlastní instituce postupovaly rychleji například při vydávání stanovisek. Starostům podle něj nejde o vliv, ale o to, že mají jinou představu o tom, jak bude řízení fungovat. Nechtějí podle něj také, aby stát vynakládal miliardy korun za novou síť stavebních úřadů. Starostům podle něj nejde o vliv, ale o to, že mají jinou představu o tom, jak bude řízení fungovat. Nechtějí podle něj také, aby stát vynakládal miliardy korun za novou síť stavebních úřadů.

Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt. Nebude podle něj nutné budovat nový úřad na zelené louce nebo nabírat nové úředníky. Také podle MMR posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření, koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláštně složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.

Neschválení stavebního zákona v Senátu je podle Hospodářské komory chyba. Horní komora se vzdala odpovědnosti za odstranění zásadních problémů, které současný stav přináší. Stavebnictví nebrzdí nedostatek peněz nebo kvalitních projektů, ale zkostnatělá legislativa, sdělila ČTK Hospodářská komora.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala prozatímní výsledky zaměřené na sledování emisí oxidu uhličitého u nově registrovaných osobních automobilů v EU, Norsku, na Islandu a ve Velké Británii za rok 2020, která ukazují průměrnou hodnotu 107,8g CO2 na 1 km. Oproti roku 2019 se jedná o pokles o 14,5 g (12 %). Co se týče registrací elektrických vozidel, jejich počet se oproti roku 2019 ztrojnásobil a celkově činil 11 % nových registrací. I přes ekonomické restrikce v loňském roce způsobené pandemií koronaviru se počet nově registrovaných vozidel zvýšil a poprvé přesáhl 1 milion.

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti tepla zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR za rok 2019.

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně.

Předkládaná zpráva zaměřená na problematiku tepelné energetiky přibližuje její vývoj, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný výhled. Statistické údaje publikované v této zprávě jsou připraveny v metodice Eurostatu tak, aby byla zajištěna plná kompatibilita dat s materiály Evropské komise.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2019 [pdf, 1148 kB]