CENIA, česká informační agentura životního prostředí provozuje Integrovaný systém ohlašovacích povinností ISPOP. ISPOP přijímá a zpracovává vybraná hlášení (tzv. ohlašovací povinnosti) z oblasti životního prostředí v elektronické podobě a zajišťuje jejich další distribuci příslušným institucím veřejné správy. Účelem sběru dat prostřednictvím hlášení je získat informace potřebné pro ochranu a zlepšování kvality životního prostředí.

V ohlašovacím období 2021, které skončilo 31.3.2021, bylo za 24 ohlašovacích povinností (agendy odpadů, vody, ovzduší, obalů a IRZ) do systému ISPOP doručeno více než 157 tisíc hlášení (157952), z toho bylo více než 98% hlášení validních (zpracovatelných systémem ISPOP). Nejobjemnější ohlašovací povinností bylo opět podání Hlášení o produkci a nakládání s odpady (F_ODP_PROD) – k ohlašovacímu termínu 15. 2.2021 bylo do ISPOP podáno hlášení za téměř 90 tisíc provozoven (89742).

Prostřednictvím oddělení správy informačních systémů zajišťovala CENIA jak písemnou podporu přes systém EnviHELP, tak telefonickou podporu na lince 281 228 080. Z celkového počtu 2113 písemných dotazů, které do EnviHELP dorazily, se jich více než 1600 (1613) týkalo problematiky ISPOP. Z tohoto počtu bylo 64% dotazů vyřešeno do hodiny od zaslání, 89% dotazů bylo vyřešeno ten den, kdy byl dotaz zaslán. Na lince technické podpory (call centrum) bylo vyřízeno více než 1500 hovorů (1509) a obsluhovalo jej v době ohlašovacích termínů až 5 operátorů.

Za celé ohlašovací období byl systém ISPOP dostupný bez výpadku s výjimkou doby plánovaných odstávek a 2 krátkých úseků (v řádu minut) v době ohlašovacích termínů, kdy bylo omezeno stahování formulářů z důvodu velkého vytížení serverů, které zajišťují tuto funkčnost.

Děkujeme všem uživatelům za snahu a trpělivost při využívání systému ISPOP, a za ochotu podílet se na elektronickém sběru dat v oblasti životního prostředí, které přispívá k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí.

 

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) po pěti letech mění model fungování: od převážně konzultační činnosti a zakázek pro municipality či firmy se posouvá k tematickým programům. Pilotní program INCIEN se věnuje problematice cirkulárního zadávání. Tento a další programy bude INCIEN rozvíjet jako think-tank ve spolupráci s partnery z řad soukromých firem i veřejných institucí. Do dalších let si INCIEN klade za cíl nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice.

„Téma cirkulární ekonomiky se nám od roku 2015 dařilo vnášet do veřejného prostoru. Stále však narážíme na to, že celková míra porozumění tématu u nás zůstává nízká. Významní aktéři navíc často nemají dostatek komplexních znalostí či zkušeností pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky v praxi. Naší ambicí pro další období je proto cílit na systémovou změnu. Za tímto účelem se nově orientujeme na spolupráci s takovými hráči, kteří jsou ochotni společně s námi aktivně rozvíjet téma cirkulární ekonomiky do potřebné hloubky, prosazovat jej jako jednu z priorit pro Českou republiku a stát se důležitými partnery think-tanku INCIEN,“ vysvětluje ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.

• INCIEN se po šesti letech transformuje v think-tank, jehož misí bude nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v ČR.
• V rámci partnerské spolupráce INCIEN spouští dlouhodobé programy, první z nich se zaměřuje na cirkulární zadávání. Změna v této oblasti může přinést významný pákový efekt.

Cirkulární zadávání má pomoct odpovědným firmám

Pilotní partnerský program INCIEN se věnuje cirkulárnímu zadávání, a to jak pro veřejnou, tak pro soukromou sféru. Nejprve se program zaměří na veřejné zakázky, ty totiž mají nezanedbatelný podíl v každé ekonomice. V zemích OECD jde v průměru o 12 % HDP, v ČR jejich hodnota přesahuje 660 miliard korun ročně. Férová a transparentní změna ve způsobu vypisování a vyhodnocování veřejných zakázek tak může přinést významný pákový efekt.

„Veřejné zakázky musejí být podle zákona od 1. ledna 2021 sociálně i environmentálně odpovědné, pokud je to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Je tedy nutné zohledňovat související širší společenské, ekonomické a environmentální aspekty. Díky nové legislativě u nás odpovědné veřejné zadávání v poslední době posiluje, pořád však jde o okrajové téma, se kterým si zadavatelé neumějí moc dobře poradit. To chceme změnit,“ říká manažerka programu Dagmar Milerová Prášková.

Hlavním partnerem programu se stala Nadace Komerční banky Jistota. „V souladu s naší novou strategií a ve spolupráci s INCIEN chceme usilovat o to, aby ze zohledňování cirkularity ve veřejných i soukromých zakázkách těžily firmy, jejichž podnikání je odpovědné a šetrné k životnímu prostředí. Věříme, že program může v současné situaci prospět obnově české ekonomiky a pomoct těm podnikům, které si to nejvíce zaslouží,“ zdůrazňuje Tomáš Doležal, předseda správní rady Nadace Komerční banky Jistota.

Cíle programu pro letošní rok

INCIEN si nyní dává za úkol připravit metodologii pro začlenění principů cirkulární ekonomiky do veřejného zadávání a soukromých nákupů v české i anglické verzi, propagovat příklady dobré praxe, vnášet téma do pracovních skupin na ministerstvech a exportovat získané know-how na Slovensko za pomoci sesterské organizace INCIEN SK.

„Paralelně s tím budujeme neformální platformu, jež bude téma veřejného zadávání prosazovat i po skončení programu. Tato platforma získala podobu memoranda cirkulárního zadávání, které již podepsalo 20 signatářů ze soukromého, veřejného i neziskového sektoru. Naším záměrem je získat pro podpis memoranda zástupce alespoň 50 společností. Zcela neformální charakter této skupiny představuje způsob, jak být v kontaktu s INCIEN a s dalšími inovativně smýšlejícími podniky či institucemi,“ uzavírá Dagmar Milerová Prášková.

­O Institutu cirkulární ekonomiky

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.

Mnohem víc ale pandemie zatápí českým průmyslníkům. Jen to není na první pohled vidět. Jak potvrdili v rozhovorech pro SZ Byznys ředitelé a vlastníci mnoha výrobních firem, potýkají se s enormním zdražováním materiálů i růstem cen kontejnerové přepravy. Ceny námořní přepravy z Asie letos narostly minimálně třikrát na zhruba 12 tisíc dolarů. A na burzách dramaticky rostou ceny materiálů. Železo až o 70 procent, umělé hmoty na dvojnásobek, zdražuje i sklo a další zdroje. Více ZDE

I když je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek, které však mohou být pro vodní organismy a ekosystémy velice nebezpečné. V nové dotační výzvě „Trondheim“ z Norských fondů má Státní fond životního prostředí připraveno 94 milionů korun na inovativní opatření, jejichž výsledkem budou nové technologie pro čisté povrchové vody bez toxických zbytků léčiv.

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat z prostředků dotačního programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu Norských fondů částku až 26 milionů korun a pokrýt tak 90 procent způsobilých nákladů na svůj projekt. Příjem žádostí o dotaci odstartuje 8. dubna 2021.

„Problematika znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek různého typu, tzv. mikropolutanty, je vážným tématem. Jelikož tyto látky nepodléhají tak snadno biologickému rozkladu, dochází k jejich nežádoucímu hromadění ve vodě, půdě i v tělech živých organismů. I metabolity, které vznikají při rozkladu mikropolutantů, jsou mnohdy velmi toxické. Proto jsme se na tento typ znečištění rozhodli zaměřit v rámci podpory z Norských fondů. Náš program je jedním z prvních finančních nástrojů, které se zaměřují na hledání a podporu konkrétních opatření ke snižování tohoto typu znečištění“, představuje téma výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.

Finanční podporu budou moci získat pilotní projekty, které se konkrétně zaměří na instalaci pokročilých technologií čistění odpadních vod umožňující redukci zbytků léčiv a jejich metabolitů, a to jak přímo u významných zdrojů, tak i na komunálních čistírnách odpadních vod. Mezi významné zdroje tohoto znečištění se řadí například zdravotnická zařízení či domovy pro seniory. Podporovány budou rovněž aktivity zaměřené na využití přírodních a přírodě blízkých procesů, jakými jsou například kořenové čistírny či umělé mokřady, které rovněž vedou k prokazatelnému snížení tohoto typu znečištění.

Dotační výzva Trondheim je vyhlášena jako dvoukolová. Žadatelé v prvním kole předkládají k posouzení pouze projektové záměry se základními informacemi o zamýšleném projektu: „K hodnocení projektového záměru bude vytvořena Expertní komise složená ze zástupců interních i externích odborníků v oblasti ochrany vod. Ti posoudí, zda je vhodné navrhovaný projekt zařadit k financování do dotačního programu. Úspěšní žadatelé budou vyzváni k dopracování projektového záměru, finanční podpora může činit od 5,2 do 26 milionů korun,“ vysvětluje mechanismus hodnocení dvoukolové výzvy Petr Valdman.

Žadatelé mohou své projektové záměry předkládat prostřednictvím Agendového informačního systému AIS SFŽP ČR a to od 8. dubna do 11. června 2021. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Další informace:

Dokumenty k výzvě Detail výzvyna stránkách SFŽP ČR.

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky:

Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR za rok 2019.

Hodnoty emisního faktoru CO2 elektřiny vypočítané na základě této metodiky, nejsou totožné s hodnotami uvedenými ve vyhlášce č. 480/2000, o energetickém auditu a energetickém posudku, kde jsou hodnoty emisního faktoru CO2 stanovovány k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahují se na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů. Tato vyhláška bude v roce 2021 nahrazena dvěma vyhláškami, vyhláškou o energetickém auditu a vyhláškou o energetickém posudku.

Níže uvedená data mohou sloužit výhradně pro informativní účely, např. umožňují sledovat reálnou uhlíkovou stopu podniků odebírajících elektřinu z veřejné sítě, nebo např. pro prodejce elektřiny, kteří ji nakupují na volném trhu.

*předběžná hodnota

Novela přináší transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844/EU ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1745 ze dne 13. srpna 2019, kterým se doplňuje a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Rozdílová tabulka

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci týkající se revize směrnice o energetické náročnosti budov v kontextu Zelené dohody pro Evropu a cíle dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Cílem konzultace je především zjistit, jak by mohla renovace budov více přispět k dekarbonizaci a jakým způsobem by měl rozvoji renovací budov pomoci plán obnovy. Revize směrnice je také důležitá v kontextu balíčku Fit for 55, jehož součástí je i revize směrnice o energetické účinnosti. Konzultace bude otevřená do 22. června 2021.

Ministerstvo životního prostředí vydalo nové číslo Věstníku MŽP, který obsahuje: Sdělení odboru ochrany vod a odboru legislativního MŽP k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor po novelizaci vodního zákona určené vodoprávním úřadům, ČIŽP a SFŽP, Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti, Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP a sekce zemědělství a potravinářství MZe k využívání čmeláků zejména jako opylovačů v rámci zemědělské produkce a k postupu při vydávání povolení výjimky k jejich využití podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Dokument ke stažení:

Věstník (PDF, 281 kB)

Východiskem pro přípravu Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR je zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že naplňování státní energetické koncepce (dále SEK ČR) vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je pak zároveň podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.

Cílem Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR je na základě kvantitativních a kvalitativních informací zhodnotit míru naplňování a také platnost SEK ČR, tak aby vláda ČR měla dostatek relevantních informací pro případné rozhodnutí o aktualizaci SEK ČR. Část zejména kvantitativních informací je obsažena v Podkladovém materiálu k Vyhodnocení SEK ČR, který byl připraven paralelně s přípravou samotného vyhodnocení.

Vláda ČR pak schválila Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR usnesením č. 260 ze dne 8. března a uložila ministru průmyslu a obchodu předložit vládě ke schválení do 31. prosince 2023 návrh aktualizace Koncepce podle závěrů obsažených v materiálu.

Dokument ke stažení:

• Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR [docx, 257 kB]

• Podkladový materiál k Vyhodnocení SEK ČR [docx, 3699 kB]

• Usnesení vlády č. 260 ze dne 8. března 2021 [pdf, 131 kB]

Cílem navrhované právní úpravy spočívá v legislativním nastavení řešení havárií mimořádného rozsahu a zpřísnění sankcí na úseku havárií, nedovoleného vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek a nakládáním se (zejména nebezpečnými) závadnými látkami v rozporu s § 39 vodního zákona. K zajištění uvedeného cíle návrh zákona nově:

• definuje pojem havárie mimořádného rozsahu (§ 40 odst. 3) s tím, že v případě pochybností o tom, zda nastala, rozhodne Hasičský záchranný sbor ČR,

• stanoví kompetence Hasičského záchranného sboru ČR v případě řízení záchranných a likvidačních prací při havárii mimořádného rozsahu,

• upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii,

• rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování),

• navyšuje finanční prostředky na zvláštním účtu kraje na částku 20 000 000 Kč,

• staví najisto příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu jednoho kraje,

• znovuzavádí schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady,

• v návaznosti na uvedené změny se upravují také sankční ustanovení.

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

• RIA

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k nové strategii EU týkající se lesů. V rámci Zelené dohody pro Evropu Komise oznámila novou strategii EU v oblasti lesnictví, která naváže na její strategii v oblasti biologické rozmanitosti. Bude se týkat celého životního cyklu lesa a podpoří to, aby lesy mohly i nadále poskytovat široký rozsah ekosystémových služeb. Cílem strategie bude zajistit zdraví a odolnost lesů, což napomůže biologické rozmanitosti, plnění klimatických cílů, zajištění živobytí a oběhové bioekonomice. Zaměří se na ochranu a obnovu lesů v EU, udržitelné hospodaření v lesích a na lesy v ostatních částech světa v případě, že doposud nebyly zahrnuty.

Dokument:

EU 42_21 EK Lesy – nová strategie EU

Do řeky Bečvy unikly kyanidy loni 20. září. Jedy zasáhly život až na 40 kilometrech toku a rybáři museli do kafilerie odvézt přes 40 tun ryb. Vyšetřování havárie ale ani po měsících není u konce. Policie stále čeká, jak otravu posoudí znalec. Experti upozorňují, že více než polovina podobných událostí se nevyšetří a doporučují úřadům větší transparentnost. Poslechněte si celé Souvislosti Martiny Maškové ZDE.

Na první pohled by se mohlo zdát, že Nová teritoria jsou jednou z nejzelenějších oblastí Hongkongu. Je to převážně venkovská oblast, kde jsou rozlehlé plochy zemědělské půdy, zeleně, mokřadů, hor, parků a řek. Tato oblast by tedy měla představovat "zelené plíce" Hongkongu, píše zpravodajský server BBC News.

Realita je ale mnohem znepokojivější. Řeky, které se klikatí tuto sytě zelenou krajinou, ve skutečnosti vydechují značné množství skleníkových plynů, vyplývá ze studie 15 místních vodních toků.

"Vody všech těch řek jsou přesycené třemi hlavními skleníkovými plyny - oxidem uhličitým, metanem a oxidem dusným," říká Derrick Yuk Fo Lai, profesor katedry geografie správy zdrojů Čínské univerzity v Hongkongu. Lai zjistil, že na některých místech byly koncentrace těchto plynů ve vodě čtyři a půlkrát vyšší než koncentrace v atmosféře.

Studie, která zkoumala dopad znečištění vody na emise skleníkových plynů v Hongkongu, naznačuje, že řeky v této oblasti jsou trvalým zdrojem atmosférických skleníkových plynů a mohou přispívat k oteplování klimatu.

"Zjistili jsme, že všechny naše zkoumané řeky by mohly přispívat k emisím skleníkových plynů," řekl Lai. Tým zjistil, že čím znečištěnější řeka byla, tím vyšší byly její emise. Hlavními příčinami znečištění řek je odpad vypouštěný z chovů zemědělských zvířat, špatně napojené odpady ve starých budovách a prostory bez kanalizace.

"I když je rozsah uhlíkových emisí z našich řek relativně malý v porovnání s tím, kolik se uvolňuje při spalování fosilních paliv při našich každodenních aktivitách, jejich vliv na celkové množství skleníkových plynů, které Hongkong produkuje, bychom neměli ignorovat a podceňovat," dodal Lai.

Řeky v hongkongské oblasti Nová teritoria v tomto ohledu nejsou nijak nezvyklé. Překvapivě jsou vodní toky významným zdrojem skleníkových plynů po celém světě. Odhaduje se, že řeky a potoky uvolňují až 3,9 miliardy tun uhlíku každý rok - to je asi čtyřnásobek množství uhlíku, jaký ročně emituje globální letecký průmysl.

Když vezmeme v úvahu relativně malou plochu, jakou řeky na planetě zaujímají, jde o hodně velké množství. Krom toho se odhaduje, že vodní systémy, jako jsou řeky a jezera, přispívají více než 50 procenty metanu, který je v ovzduší a globální emise oxidu dusného z řek přesáhly deset procent lidských emisí tohoto plynu.

Důvodem je, že "do řek se dostává značné množství uhlíku a dusíku z krajiny, kterou odvodňují", řekla Sophie Comerová-Warnerová, biochemička a výzkumnice Birminghamské univerzity. "Dříve se předpokládalo, že řeky jen přepravují tyto prvky do oceánu, ale nyní víme, že mají vysokou míru biogeochemické reaktivity," dodala.

Jinými slovy různé formy uhlíku a dusíku, které stékají do řek, se rozkládají do jiných forem - obvykle prostřednictvím aerobního nebo anaerobního dýchání, při nichž se uvolňuje oxid uhličitý, a může vznikat také metan a oxid dusný.

"Řeky do jisté míry fungují jako zdroj oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry coby přirozená součást ekosystému," uvedla Comerová-Warnerová. "Nicméně je pravděpodobné, že se tyto emise zvýšily kvůli stavu, či zdraví řek," dodala.
Čím dál tím větším problémem se pak stávají především městské řeky a jejich zvýšené emise. V některých případech vylučují až čtyřikrát více skleníkových plynů než řeky v přírodních oblastech.

Související článek:

The rivers that 'breathe' greenhouse gases

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se na potenciál rybích šupin zaznamenat historické změny ve vodním prostředí. V aktuální studii publikované v odborném časopise Science of the Total Environment popsali pomocí analýzy 1200 vzorků šupin více než čtyřicetiletý vývoj vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku. Více ZDE

Nová vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje podmínky pro využití strusky ze spalování ostatních odpadů v definovaných aplikacích stavebního průmyslu, a to jako podkladová vrstva pod pozemní komunikace, parkoviště apod. Jedná se o běžnou praxi v řadě státu Evropy, jako jsou Německo, Francie, Dánsko, Nizozemí, Belgie, Španělsko (Katalánsko), Itálie, Velká Británie, Finsko apod., v mnohých z nich již po několik desetiletí. Více ZDE

Pětadvacet senátorů navrhlo vypustit ze zákona o odpadech dva odstavce, které retroaktivně umožňují, aby původci odpadu neodváděli poplatky za odpady tak zvaně využité na skládce. Senátorský návrh na zrušení části zákona nyní míří k Ústavnímu soudu. Návrh je reakcí na zkušenosti některých obcí, a především města Čáslav, které se proti neodvádění poplatků již dříve ohradilo a jen za roky 2016 až 2018 vyčíslilo své ušlé příjmy na šest set miliónů korun a na dalších osm set miliónů pro Státní fond životního prostředí. Více ZDE