Dne 26. 3. 2021 došlo k publikaci PDF formuláře F_ODP_VYUCT pro Vyúčtování poplatku za ukládání odpadů na skládku (dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech). PDF formuláře ke stažení jsou k dispozici zaregistrovaným uživatelům po přihlášení v sekci "MŮJ ÚČET" -> záložka "Stažení formuláře".

Několik desítek tisíc tun plastového odpadu letos zůstane bez užitku ležet na třídicích dvorech. Podle novely odpadového zákona se od začátku ledna nesmí nevyužité zbytky plastů z třídicích linek ukládat na skládky. Zpracovatelé odpadu ale neví, co se zbylými umělými hmotami dělat. Nemají pro ně odbyt. Nové paragrafy tak odhalily dlouhodobý problém uvnitř odpadového byznysu v Česku. Plasty se nerecyklují a zpracovatelská kapacita neexistuje. Tématu se věnuje nový díl pořadu aktuální publicistiky BILANCE, vysílaného v pondělí po Reportérech ČT. Ten popisuje, jak celá situace vznikla. Více ZDE

Itálii ziskala 209 miliard eur z Evropské unie, určených na obnovu země. Alespoň 37 procent z tohoto balíku bylo vyčleněno na ekologii. O využití těchto peněz se má postarat zbrusu nové ministerstvo ekologické transformace. Nejde jen o posílení existujícího ministerstva životního prostředí, ale o novou, moderní instituci, která má za úkol transformovat italské výrobní systémy na udržitelnější modely. Měla by inovovat veškeré přístupy k výrobě, spotřebě a celkovému životnímu stylu v zemi. Itálie byla například první zemí na světě, která vloni zavedla změnu klimatu a udržitelný rozvoj jako povinné předměty ve školním programu. Více ZDE

Klimatičtí aktivisté podají žalobu na vládu a několik ministerstev. Spolek Klimatická žaloba, který sdružuje přes dvě stě lidí a jednu obec, upozorňuje na to, že stát nedodržuje své závazky směrem k mezinárodnímu společenství a ke svým občanům. Za řešení změny klimatu je přitom zodpovědný. Podobných žalob už po světě padlo více než šest set a některé byly úspěšné. Více ZDE

Na základě všech veřejně dostupných informací lze říci, že v případě úniku znečišťujících látek do řeky Bečvy příslušné správní orgány dostatečně nevyužily všech pravomocí, které jim platné právní předpisy k řešení takové mimořádné situace dávají, protože neaplikovaly zákon o ekologické újmě. Příslušný správní orgán, konkrétně ČIŽP měla v daném případě zahájit řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že tento případ začal být posléze šetřen Policií ČR v rámci trestněprávní odpovědnosti. Více ZDE

V květnu Opravárna otevře v Praze vlastní kamennou pobočku. Bude možné zde kdykoliv odevzdat výrobky na opravu, půjčit si nářadí, vyřídit pracovní záležitosti v coworkingovém prostoru. Servisní činnost není vládními opatřeními omezena, čili pokud se nic nezmění, zákazy se otevření nedotknou. Jen zpočátku možná budeme fungovat v omezeném režimu. Jakmile opatření poleví, chceme zde otevřít i malou kavárnu s terasou a výhledem na Prahu, abyste si zpříjemnili třeba čekání na opravu. Opravárna část peněz na vybavení sdílené dílny vybírá na Hithitu. Už teď je možné si pořídit například členství, místo na workshopech, sady nářadí a odměny od partnerů.

Uhlíkové clo by se mělo vztahovat na podniky mimo Evropu, které chtějí do zemí EU dovážet své výrobky. Pokud budou při výrobě produkovat vysoké množství emisí, budou platit zvláštní „přirážku“ odpovídající jejich uhlíkové stopě. Brusel je tak chce přimět k tomu, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za znečišťování planety. Navíc tím ochrání evropské firmy před levnou a neekologickou konkurencí z jiných koutů světa. Kromě environmentální stránky má uhlíkové clo i stránku finanční. Prostředky vybrané na základě tohoto mechanismu by měly putovat do unijní kasy. Z vybraných peněz by EU mohla splácet půjčku v hodnotě 750 miliard eur, kterou si vzala na financování obnovy evropské ekonomiky po koronavirové pandemii. Více ZDE

Vyjasnit kompetence České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a vodoprávních úřadů nebo větší koordinaci krajských záchranných systémů požaduje expertní komise, kterou kvůli loňské ekologické havárii na Bečvě vytvořila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Je podle ní třeba napravit nedostatky v právních předpisech ve 14 oblastech.

“Stěžejní orgány státu nenaplnily zákonem stanovené kompetence a povinnosti,” uvedla k případu Bečvy Seitlová, která je senátorkou za Přerovsko. Pokud se nepodaří vtělit doporučení komise do připravovaných vládních úprav, chce Seitlová návrhy předložit jako senátní úpravu zákonů. V zákoně o integrovaném záchranném systému chce tým Seitlové změnit současné oprávnění k varování obyvatelstva o haváriích na vodách na povinnost. V případě otravy Bečvy se o tom podle Seitlové některé obce dozvěděly s až čtyřdenním zpožděním. Registr havárií na vodách by měl být veřejný. Vodoprávní úřady by podle návrhů měly mít primárně za úkol zneškodňování havárií a ukládání opatření, ČIŽP by měla šetřit zdroje a příčiny havárie.

Experti Seitlové požadují také výslovné určení, kdo bude odpovědný za řádný průzkum havárie včetně odběru vzorků. Doporučují rovněž zpracování závazného metodického pokynu ke zjišťování příčin havárie. Složky krajského záchranného systému by měly mít povinnost se vzájemně informovat o opatřeních, pokud havárie přesáhne hranice krajů.

Za neopodstatněné označila Seitlová informační embargo kolem půlročního vyšetřování otravy Bečvy kyanidem. Původce otravy nebyl ani po půlroce vyšetřování odhalen. Znalec Jiří Klicpera, který má vypracovat pro policii posudek, opakovaně požádal o delší lhůtu. Stejně jako ministr životního prostředí a místopředseda ANO Richard Brabec už dříve vyloučil to, že je původcem otravy chemička Deza z holdingu Agrofert.

Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilérie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Otrava Bečvy v datech: Viník se hledá už půl roku

Ceny surovin se od začátku letošního roku zvyšují, blízko rekordu nebo na něm jsou ceny mědi, oceli nebo dřeva. Nově se k nim přidaly také plasty, které často zůstávají stranou pozornosti, uvedla ve čtvrtek agentura Bloomberg. Syntetické materiály chybí například v USA, kde růst jejich cen začíná ovlivňovat reálnou ekonomiku.

S plasty a jejich chemickými přísadami se neobchoduje na hlavních komoditních burzách, přestože tvoří základ pro tisíce produktů každodenní spotřeby. Velké pohyby jejich cen jsou tak pro svět do značné míry neviditelné. Ceny polyvinylchloridu (PVC) jsou centrem tohoto dramatického růstu. Příčinou je kombinace oživení globální poptávky ze strany spotřebitelů a výpadek výroby způsobený únorovými mrazy v Texasu.

Více ZDE

Zdroj: iDnes.cz

Aktuální pátý díl ze série podcastů Ministerstva pro místní rozvoj se věnuje Operačnímu programu Životní prostředí v novém programovém období 2021-2027. Představuje jej Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí. Jan Kříž podrobně hovoří o zaměření programu, jeho prioritách a také novinkách. Podcast si můžete poslechnout na stránkách DotaceEU.cz/Podcasty, kde najdete i další díly věnované jiným operačním programům.

V Liberci se objevil nový druh kůrovce, který ničí buky. Dnes kvůli tomu začalo kácení napadených stromů v parku v Lidových sadech vedle zoo. Cílem je zamezit dalšímu šíření tohoto škůdce. Z 50 buků v parku Petra Bezruče se jich musí odstranit deset, řekla ČTK mluvčí radnice Jana Kodymová.

Stromy napadené tímto lýkožroutem (taphrorychus bicolor) začnou od koruny rychle usychat. To, že jde o tento druh kůrovce, potvrdil fytopatologický posudek, který si město objednalo u Mendelovy univerzity v Brně. "Z něj vyplynulo, že v Liberci se objevil naprosto neznámý kůrovec, který nenapadá smrky. A tento neznámý kůrovec, který se v České republice objevil teprve před čtyřmi lety a zatím byl vždy jen na jižní Moravě, tak napadl buky i v našem městě," řekl novinářům náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj). Ke kácení stromů podle něj přistoupili proto, aby zabránili jeho šíření.

Buk je v Lidových sadech převažující dřevinou, několik desítek těchto stromů je i v zoologické zahradě sousedící s parkem. "Jsou to krásné dominantní stromy, které tvoří charakter zahrady. Pokud bychom je museli pokácet, tak by to byla velká ztráta," uvedl ředitel zoo David Nejedlo. Některé stromy v zahradě ale zřejmě tímto škůdcem už napadené jsou. "Nám začaly osychat větve a opadávat kůra na dvou bucích, co jsou asi 100 metrů od parku, kde se dnes kácí. Na podzim jsme na nich dělali prořez větví, aby to někoho nezranilo," uvedl ředitel. O dalším postupu se bude zoo podle něj ještě rozhodovat. "Zatím je to pro nás čerstvá informace," dodal.

Poslední protiepidemická opatření vyvolala nejednu otázku. Jednou z nich je, jak zacházet s množstvím biologického a potenciálně infekčního odpadu –⁠ převážně s testovacími tyčinkami. Možnosti jsou buď spalovna, nebo skládka komunálního odpadu. Rozhoduje to, kdo testy provádí. Více ZDE

Jak jistě víte od 1. 1. 2021 je mnoho nových povinností v oblasti legislativy chemických látek. Čekají Vás povinnosti s dovozem produktů z Velké Británie? Musíte oznamovat nebezpečné směsi na toxikologická střediska? Máte již nový formulář bezpečnostního listu? Máte předměty s SVHC látkami?

Pokud ano, zúčastněte se v pohodlí domova nebo v práci našeho webináře kurzu CHELEPO, kde se veškeré informace pro níže uvedené oblasti dozvíte od zkušených lektorů z oboru. Kolektiv našich zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let.

Nově je možnost i jednodenní účasti, vyberete si, který den Vám více vyhovuje.
 

Program kurzu

1. DEN

• Aktuality v legislativě (aktualizovaný formát Bezpečnostního listu, SCIP databáze, PCN formát, povinnosti spojené s vystoupením Velké Británie z EU – Brexit)

• Přehled základních povinností podle nařízení ES č. 1907/2006 REACH

• Registrace polymerů

• Látky zpětně získané z odpadů z pohledu nové „odpadářské legislativy“

• Databáze SCIP (Substance of Concern In Products) a oznamování výrobků s obsahem SVHC látek

• Průřez nařízením ES č. 1272/2008 CLP

• Klasifikace nebezpečností směsí pro zdraví a životní prostředí

2. DEN

• Cloudové nástroje pro oznamování do databází ECHA – založení a nastavení účtu

• Oznamování nebezpečných směsí dle přílohy VIII nařízení CLP včetně přehledu Poison center a nouzových kontaktů jednotlivých zemí ES – UFI kódy

• Speciální případy biocidních přípravků a ošetřených předmětů (in situ, stav schvalování Ag, ozon)

• Prodej prekurzorů výbušnin

• Diskuze

Přednášející: Ing. Oldřich Petira CSc., Ing. Lenka Lišková, Ing. Radka Vokurková, Ing. Tomáš Králik

Účastníkům kurzu bude rozesláno „Osvědčení o absolvování kurzu“ – emailem.

Termín konání:

21. – 22. 4. 2021 ON-LINE

Těšíme se na setkání s Vámi                             

za společnost CHEMELEONI s.r.o.

Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Další informace o kurzu naleznete: www.chelepo.cz

Viník otravy řeky Bečvy ještě znám není, ale pomalu se rýsuje, jak se havárie projeví v legislativě. U velkých havárií by měli mít hlavní slovo hasiči. Informoval o tom ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ředitel odboru legislativního MŽP Libor Dvořák na včerejším jednání poslanecké výboru pro životní prostředí. Aktuálně prochází návrh novely tzv. hodnocením dopadů regulace (tzv. RIA) a na přelomu března a dubna by novela vodního zákona měla jít do meziresortního připomínkovacího řízení. Více ZDE

Související:

Debata, kdo zaplatí zásah rybářů po otravě Bečvy, nenašla řešení

Silné poryvy větru v uplynulých dnech nepřidělaly práci jen hasičům a energetikům. S nepříjemnou nadílkou se v pondělí setkali obyvatelé lokality Budín v Čáslavi na Kutnohorsku. Do nového pracovního týdne se totiž probudili s výhledem na smetiště. Pole za jejich domy bylo plné igelitů z nedaleké skládky. Ačkoliv její provozovatel, společnost AVE CZ tvrdí, že dělá vše proto, aby se podobné situace neopakovaly, podle obyvatel Budína jsou naopak při každém větším větru na denní pořádku. Více ZDE

Předmětem vyhlášky je stanovení půd nevhodných pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu z hlediska jejich fyzikálních nebo biologických vlastností a jejich erozního ohrožení (§ 2 zákona), způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy [§ 3 písm. b) zákona], přípustné míry erozního ohrožení zemědělské půdy (§ 3c odst. 2 zákona) a opatření ke snížení erozního ohrožení zemědělské půdy.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva