Byznysová iniciativa Změna k lepšímu představila deset kroků, které Česku pomohou k udržitelnému restartu ekonomiky. Inspirativní speakeři, mezi kterými se představil například inovativní právník Jiří Helán z KROUPAHELÁN, hybatelka cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová z INCIEN nebo zakladatel oceňovaného start-upu Cyrkl Cyril Klepek, prezentovali konkrétní opatření snadno využitelná v mnoha českých firmách. Navrhované kroky se soustředí na okruhy jako je energetika a význam fotovoltaiky, cirkulární zakázky či neskládkování vlastního odpadu a další. Iniciativa věří, že díky těmto bodům bude Česko schopné současnou koronavirovou a klimatickou krizi obrátit ve svůj prospěch.
Koronavirová krize ovlivňuje fungování celého světa už téměř rok. „Od počátku ale vedle pesimistických zpráv vidíme i nadějné příběhy týkající se technologických inovací, kdy se české firmy i dobrovolníci dokázali zapojit a přijít s originálními řešeními současné situace. S touto vizí na jaře loňského roku vznikla také platforma firem a expertů Změna k lepšímu, která má nyní téměř 200 podporovatelů a během roku dala dohromady konkrétní tematické pracovní skupiny zaměřené na krajinu a sucho, cirkulární ekonomiku a energetiku a dopravu,” říká Jiří Helán, předseda správní rady Změny k lepšímu. Výsledkem jejich práce je 30 návrhů, jak českou ekonomiku udržitelně restartovat. Následně vybrali hlavních deset, které iniciativa včera oficiálně poprvé představila.
"Našich deset opatření jsme připravili tak, aby na nich každá firma mohla začít pracovat skutečně hned a zároveň byl vidět okamžitý dopad. Víme, že změna začíná u jednotlivců a firem, proto jsme se na ně zaměřili. Už nyní máme zpětnou vazbu z byznysového prostředí, kde lidé skutečně věří, že těchto 10 bodů pomůže české ekonomice, HDP, zájmům samotných firem, ale také planetě a naší společnosti. Samozřejmě jsou zde i kroky, u kterých je třeba, aby s nimi začal stát. Jsme připraveni vést s ním potřebný dialog,” vysvětluje Petr Vítek, předseda dozorčí rady Změny k lepšímu a zakladatel Impact Hubu.
Každé z opatření je podrobněji rozpracované a iniciativa k nim dává konkrétní doporučení a cíle. Jednou z oblastí, na které by se firmy měly zaměřit, je neskládkování vlastního odpadu. Ze strany státu bude legislativně platit povinnost neskládkovat využitelný odpad od roku 2030, ovšem iniciativa přišla s vlastní výzvou, kdy firmy přestanou skládkovat od roku 2025. Pokud se podle propočtů v následujících třech letech zapojí alespoň 30 firem s obratem vyšším než 250 milionů korun za rok a 500 firem s obratem více než 50 milionů za rok, množství odpadu na skládkách se sníží o 1 milion tun. Tím současně firmy ušetří až 600 tun CO2 a dosáhnou finanční úspory 15 až 45 %.
Českou republiku čeká mnoho výzev také v oblasti energetiky. Je třeba vyřešit postupnou náhradu uhlí a podle Změny k lepšímu bude v tomto ohledu hrát fotovoltaika jednu z hlavních rolí.
Autoři návrhu jsou přesvědčení, že fotovoltaika představuje bezemisní variantu, má dlouhou životnost, je škálovatelná a klesající ceny panelů ji aktuálně staví k nejlevnějším na trhu. Využití solární energie v místě spotřeby z ní navíc dělá nejdostupnějším řešením, jak může firma snížit svoji uhlíkovou stopu. Návratnost investic do fotovoltaiky je navíc s dotacemi pouhých pět let, bez dotací deset. Životnost panelů se přitom pohybuje od 30 do 40 let.
V kontextu cirkulární ekonomiky je pak v opatřeních kladen důraz také na zvyšování poptávky po recyklovaných výrobcích, druhotných surovinách a lokálních zdrojích a produktech. V současné době i EU prostřednictvím Zelené dohody poukazuje na důležitost cirkularity ve veřejných i soukromých zakázkách, děje se to ale stále na bázi dobrovolnosti. Cílem je tak během tří let dostat do praxe tyto principy, kdy by minimálně 10 % veřejných zakázek mělo naplňovat kritéria zeleného zadávání. Opatření Změny k lepšímu neopomíjí ani udržitelnost podnikového stravování a potraviny s nízkou ekologickou stopou, udržitelnou mobilitu, péči o půdu a krajinu v dodavatelských řetězcích či podporu malých a středních podniků prostřednictvím klimatických voucherů. Ty se mohou stát jednoduchou podporou při růstu těchto firem.
10 opatření pro udržitelný restart:
- Zdvojnásobme výkon fotovoltaických elektráren v ČR do roku 2030 na min. 5 000 MW.
- Investujme do energetické soběstačnosti. Osaďme své budovy FV elektrárnou a/nebo zorganizujme hromadnou objednávku FV elektráren s kolegy a zamětnanci.
- Přejděme na zelenou elektřinu. Nakupujme přímo od výrobce pomocí PPA a/nebo si sjednejte dodávku od některého z dodavatelů.
- Chtějme po svých dodavatelích odpovědný přístup k půdě a krajině.
- Požadujme lokální a odpovědně vypěstované potraviny ve školních a firemních jídelnách.
- Navrhujme a realizujme kvalitní zelené střechy a další přírodní prvky ve veřejném prostoru.
- Přestaňme skládkovat využitelný odpad dřív, než to nařídí stát.
- Začněme nakupovat produkty a služby dle principů cirkulárního nákupu a zadávání.
- Vydávejme zelené dluhopisy. Zapojme do přechodu na bezemisní svět odpovědné investory.
- Zaveďme klimatické vouchery. Podpořme propojení malých a středních podniků s experty.
Další informace:
