Obsahem lednového čísla je jednak společné sdělení sekce státní správy a sekce ochrany přírody a krajiny MŽP ke vztahu § 15a a § 15b zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Dle novely vodního zákona nyní postačí ke stavbě vodních nádrží do plochy 2 ha a výšky hráze 2,5 m místo povolení pouze ohlášení vodoprávnímu úřadu, ke kterému není třeba přikládat závazné stanoviska orgánu ochrany přírody. Nicméně v případech, kdy dochází k dotčení zájmů chráněných ZOPK, si musí ten, kdo takový záměr zamýšlí, závazné stanovisko orgánu ochrany přírody opatřit (typicky např. k zásahu do významného krajinného prvku vodní tok či údolní niva).

A dále aktualizovaná metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody

Dokument ke stažení:

Věstník (PDF, 532 kB)
 

ECHA Submission portal je online nástroj který umožňuje průmyslu připravit a předložit dokumentaci pro oznámení toxikologickým centrům (PCN).

Nejvýznamnější vylepšení portálu pro oznámení toxikologickým střediskům je zjednodušený způsob zadávání informací o klasifikaci v oznámení. Dále je zde funkce „vypočítat“, která automaticky vyplní oddíl označování na základě informací uvedených v oddílu klasifikace.

Mezi další oblasti patří zlepšení pojmenování dokumentů IUCLID, což uživatelům umožní snadno rozpoznat, které informace jsou vstupní. Další nová funkce usnadní spravovat informace při aktualizaci dřívějších oznámení.

Do této aktualizace nejsou zahrnuty nedávné změny týkající se oznamování některých požadavků na informace. V budoucnu bude možné zadaných informací využít rovněž při přípravě oznámení do databáze SCIP.

Další verze Portálu oznámení toxikologickým střediskům bude k dispozici v dubnu 2020.

Další informace:

• Text zprávy v anglickém jazyce

• Portál oznámení toxikologickým střediskům

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila novelu, která má konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Sněmovna podpořila i přesnější pravidla pro zpětný odběr a využití výrobků s ukončenou životností. Týkají se eletrozařízení, baterií nebo pneumatik. Sněmovnu čeká boj o zálohování plastových obalů lahví. Novelou se budou nyní zabývat výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Dostaly na to 80 dní, tedy o 20 víc než je běžné.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ocenil, že novela nebyla odmítnuta. "Není možné v této oblasti dosáhnout nějaké komplexní shody se všemi. Nikdo nebyl příliš nadšen, nikdo nebyl příliš zklamán," uvedl k obsahu předlohy.

Brabec poukázal na to, že ČR energeticky využívá jen 12 procent odpadu, což je pod evropským průměrem, který činí 28 procent. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Na skládkách skončí deset procent nevyužitelného odpadu, dodal ministr.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ohlásila, že bude prosazovat zachování konce skládkování komunálního odpadu v roce 2024. Stejnou ambici mají Piráti. Předsedkyni výboru pro životní prostředí Daně Balcarové (Piráti) ve vládním návrhu chybí poplatky za spalování odpadů, které by motivovalo k recyklaci. Brabec uvedl, nyní se v Česku recykluje 39 procent komunálního odpadu. "Musíme se dostat na 55 procent v roce 2025 a to nebude žádná sranda," řekl.

Poslankyně a starostka Jana Černochová (ODS) se pozastavila nad tím, proč chce vláda zvýšit poplatek za ukládání odpadu z 500 korun na 1850 korun za tunu. Podle poslankyně by stačilo 1200 korun za tunu. Podle ministra je poplatek postaven tak, aby v kombinaci se slevou za třídění odpadu nezatížil obyvatele.

Novela má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně až 75 procent svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky - do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

V současném systému mohou obce účtovat paušálně za černé popelnice maximálně 1000 Kč za rok, nový maximální poplatek by se zvýšil o 200 Kč na 1200 Kč. Průměrné výdaje obcí v roce 2017 na nakládání s odpady činily asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok. Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT. Svoz by se účtoval podle množství odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu nebo jejich kombinace.

Sněmovna podpořila pravidla pro výrobky s ukončenou životností

Sněmovna podpořila přesnější pravidla pro zpětný odběr a využití výrobků s ukončenou životností. Týkají se eletrozařízení, baterií nebo pneumatik. Vládní předlohu, která je součástí nové odpadové legislativy, nyní projednají výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Mají na to zhruba tři měsíce.

K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.

Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci.

Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má podle vládní předlohy odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.

Sněmovnu zřejmě čeká spor o zálohování PET lahví

Sněmovnu čeká v rámci novely o obalech, kterou dnes poslanci v prvním kole projednávání podpořili, spor o možné zálohování PET lahví. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) povinné zálohování odmítl. Podle Pirátů pak ale Česko nesplní unijní limit pro třídění plastů. Novelou se budou před dalším schvalováním zabývat sněmovní výbory. Dolní komora jim na to dala zhruba tři měsíce.

"Nezakazujeme zálohování obalů, jenom ho nechceme povinně přikazovat všem," řekl poslancům Brabec. Současný systém sběru plastových obalů je podle něj funkční a díky němu země evropské cíle plní. MŽP chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí - budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra mohla patřit průhledná PET lahev.

Pirátský poslanec František Elfmark namítl, že bez zálohování nebude možné splnit do roku 2029 unijní závazek dosáhnout 90procentní míry třídění plastových obalů. Česko se tak vystaví sankcím ze strany EU.

Zálohování PET lahví prosazuje iniciativa Zálohujme. V otevřeném dopise, který nedávno poslala MŽP, upozorňuje na zjištění Eko-komu, že se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.

Elfmark se také pozastavil nad tím, že Brabcovo ministerstvo chce až další úpravou zakázat používání některých druhů jednorázových plastových výrobků. Platit to má pro jednorázové plastové příbory, talíře, úchyty k nafukovacím balónkům, polystyrenové obaly na potraviny a nebo kelímky na nápoje určené k okamžité spotřebě. Podle plánů ministerstva by měl zákaz platit od května 2021.

Aktuální novela rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Společnost Veolia Energie ČR dokončila další etapu ekologizace ostravské Elektrárny Třebovice, která patří mezi největší energetické zdroje na Moravě a ve Slezsku. Ekologizace parního kotle K13 začala v roce 2017 a stála 537 milionů. Emise díky této investici klesnou o stovky tun ročně. Kompletně ekologizované jsou tak už dva ze tří hlavních kotlů, přičemž na třetím byla ekologizace zahájena loni.

„Kotel K13 nyní splňuje nejpřísnější ekologické limity stanovené českou a evropskou legislativou  i krajskými předpisy. Množství vypouštěných škodlivin jsme snížili o stovky tun ročně, což významně přispěje ke zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Množství oxidů dusíku a oxidu siřičitého vypouštěných do ovzduší z kotle K13 klesne díky investicím o více než 70 procent a množství prachu (TZL) o třetinu. V tunách to znamená ročně o 840 tun oxidů dusíku, o 680 tun oxidu siřičitého a o 12 tun prachu méně než před rokem 2017 (před zahájením projektu).

Kolel K13 o jmenovitém parním výkonu 220 t/h je jedním ze tří hlavních kotlů v Třebovicích. Jeho ekologizace započala v roce 2017 a její součástí byla denitrifikace kotle spojená s rekonstrukcí spalovací komory z tavicí na granulační, realizace suchého odvodu škváry, výstavba odsiřovací jednotky včetně instalace tkaninového filtru a vyvložkování stávajícího komínu keramickou vyzdívkou.

„Ekologizace kotle K13 proběhla za plného provozu elektrárny při zajištění veškerých nasmlouvaných dodávek tepelné a elektrické energie. Naši zaměstnanci prokázali, zvláště v závěrečné fázi při dokončení a zprovoznění odsiřovací jednotky, vysokou profesionální úroveň a odbornou kvalitu,“ doplnil Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR.
Veolia každoročně investuje stovky milionů korun do modernizace svých zdrojů a opatření pro snížení dopadu výroby tepla a elektřiny na životní prostředí. Ekologizace Elektrárny Třebovice, která dnes slouží především jako teplárna, je jedním z největších projektů skupiny Veolia.

Elektrárna Třebovice se začala stavět v roce 1931 a patřila tehdy mezi největší elektrárny ve střední Evropě. První elektřinu dodala do rozvodné sítě v roce 1933 se třemi kotly o výkonu 3 x 65 t/h a dvěma turbogenerátory o výkonu 2 x 21 MWe. V roce 1950 byl nainstalován další turbogenerátor o výkonu 40 MWe, v roce 1954 pak další tři kotle s výkonem 3 x 220 t/h a tři turbogenerátory 3 x 50 MWe. Byla to největší Československá elektrárna. Po roce 1960 zahájila dodávku tepla do ostravské části Poruba a z elektrárny se stala teplárna. Hlavním palivem je zde černé uhlí.

Veolia Energie ČR patří mezi největší energetické firmy v ČR. Dodává tepelnou energii přímo nebo prostřednictvím distribučních společností do 256 tisíc domácností, škol, nemocnic, institucí a podniků. Působí hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, v Praze a na dalších místech v Čechách. Zaměstnává 1600 lidí.

 

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Praze uložili pokutu 200 tisíc korun obci Velká Dobrá ve Středočeském kraji. Ta v průběhu roku 2018 překročila maximální povolené emisní limity obsažené v přečištěných odpadních vodách, které vypouštěla ze své čistírny odpadních vod (ČOV) do Rozdělovského potoka. Dále v září a říjnu 2018 neprovedla odběr a rozbor vzorku na přítoku a odtoku podle pravidel uvedených v povolení. Obec svým jednáním ohrozila jakost povrchových vod a spáchala tak přestupek proti vodnímu zákonu.  Proti rozhodnutí o pokutě se neodvolala, sankce 19. prosince 2019 nabyla právní moci.

Na základě dvou podnětů provedli inspektoři ČIŽP v únoru 2019 kontrolu vypouštění přečištěných odpadních vod z ČOV obce Velká Dobrá do Rozdělovského potoka. Laboratoř prokázala překročení maximálních povolených limitů ve všech odebraných vzorcích. Nejzávažnější pochybení bylo zjištěno u nerozpuštěných látek. „Vlivem nadlimitního vypouštění nerozpuštěných látek dochází k jejich usazování v korytě vodního toku a k jeho následnému zanášení. To negativně ovlivňuje jakost povrchových vod,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Povodí Vltavy se na ČIŽP obrátilo i v dubnu 2019, kdy zaznamenalo nedovolené vypouštění z ČOV Velká Dobrá do Rozdělovského potoka. Příčinou bylo přetrvávající vyšší hydraulické zatížení ČOV, a to i po provedených opravách. Důvodem byla nedbalost obsluhy, která zařízení neobsluhovala, jak měla. „Tento prohřešek považujeme za zvláště závažný, protože Rozdělovský potok ústí skrze Hrázský potok až do vodního toku Loděnice. Konkrétně do úseku Loděnice horní, která je tzv. kaprovou vodou,“ dodal Beroušek.

Kritice opoziční ODS čelil včera ve Sněmovně vládní návrh zákona o nakládání s odpady, který mimo jiné předpokládá konec skládkování v roce 2030. Dolní komora úvodní kolo projednávání předlohy nedokončila, debata bude pokračovat nejdřív v pátek. Návrh je součástí čtveřice norem nové odpadové legislativy.

Ke slovu se zatím v debatě dostala pouze občanská demokratka Jana Černochová, podle níž odpadový zákon není srozumitelný ani přehledný a přinese pouze administrativu. Zpochybnila to, že se podaří dosáhnout navrhované cíle recyklace i sankce pro obce, které je nesplní. "Obce se mají motivovat, nikoli trestat," řekla Černochová. Plánovaná zvýhodnění nejsou podle ní dostatečná.

Ministr životního prostředí Richard Brabec zdůraznil, že předloha reaguje na evropské předpisy. Vychází podle něho z ekonomického nástroje "zaplať podle toho, co vyhodíš". Termín zákazu ukládat na skládky recyklovatelné a jinak využitelné odpady v roce 2030 označil za kompromis. Evropské přepisy to ukládají nejpozději od roku 2035, ekologické organizace prosazovaly už rok 2024. Zpravodaj Jan Schiller soudí, že návrh odpovídá českým ekonomickým možnostem.

Zákon a jeho přílohy mají zvýšit cíl recyklace a opětovného využití komunálního odpadu nejméně na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030. Pokud budou obce plnit recyklační cíle, mají platit méně.

Odpadový balíček dále zahrnuje zákon o výrobcích s ukončenou životností, zákon o obalech a takzvaný změnový zákon, který obsahuje novely souvisejících předpisů. Rovněž k jejich projednání by se poslanci mohli dostat v pátek.

Audio záznam z PSP ČR:

• (od 7:35 minuty) https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918181832.mp3

• https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918281842.mp3

• https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918381852.mp3

• https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918481902.mp3

Pražské svozové společnosti v loňském roce svezly více než 266 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Pražané do kontejnerů na tříděný odpad vyhodili přes 60 tisíc tun skla, plastových obalů, papíru a dalších recyklovatelných komodit. Od letošního ledna mohou navíc separovat i bioodpad.

Množství svezeného směsného komunálního odpadu roste od roku 2015, kdy Pražané do černých popelnic vyhodili 256 tisíc tun odpadu. „Naprostá většina odpadu vyhozeného do nádob a kontejnerů putuje do Zařízení na energetické využití odpadu v Malešicích. Za rok 2019 zde z 277943,36 tun vyrobili 826 TJ tepla a 26 000 MWh elektřiny pro pražské domácnosti,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Zařízení přitom prochází rozsáhlou modernizací a postupnou výměnou všech čtyř kotlů.
 
Třídění jako samozřejmost

Pražané do barevných kontejnerů vyseparovali 24 702 tun papíru, 15 676 tun plastových obalů 18 428 tun skla. Podle Radima Many toto číslo setrvale roste od roku 2005. Nápojových kartonů a kovových obalů bylo dohromady odevzdáno 1502 tun. Pražské služby na jaře plánují spustit informační kampaň zaměřenou na předcházení vzniku odpadu. Na toto téma se společnost bude soustředit během celého roku.

S novým rokem se možnosti separace v hlavním městě rozšiřují o plošný svoz bioodpadu. Ten tvoří zhruba čtyřicet procent obsahu popelnic na komunální odpad. „Zpracování bioodpadu v kompostárně a jeho další využití naplňuje jeden z hlavních pilířů cirkulární ekonomiky. Další novinkou v městském odpadovém hospodářství je pilotní projekt svozu gastroodpadu,“ pokračuje náměstek primátora Petr Hlubuček.

Partnerem pilotního projektu na svoz gastroodpadu jsou Pražské služby. Test probíhá na území městských částí Praha 5, 6 a 7. „Pro účely tohoto zkušebního provozu byly na sběr gastroodpadů zvoleny speciální hnědé nádoby s oranžovým víkem opatřeným gumovým lemem a západkou,“ říká mluvčí společnosti Mana a dodává: “Prozatím se uskutečnilo sedm svozů a podařilo se sebírat více než čtyři tuny kuchyňského odpadu, což považujeme za velmi solidní výsledek.“

Naftu vytlačují CNG a elektřina
Pražské služby provozují největší flotilu vozů na CNG. Aktuálně jich mají 141 a jejich počet se průběžně rozšiřuje spolu s postupnou obměnou vozového parku. Vedle toho byla na vybraných místech metropole nasazena bateriemi poháněná komunální technika. Nejpočetněji jsou mezi bezemisními stroji zastoupeny vysavače Glutton využívané k úklidu chodníků, následují tři elektrické zametací stroje. Od loňského podzimu jsou pracovníky Pražských služeb ke kontrole čistoty v centru a okolí využívána elektrická kola a elektromobil. Motivací k jejich nákupu bylo snížení hluku a lokálních emisí.

 

V České republice se v roce 2020 bude průměrná výše plateb za vodné a stočné pohybovat v 90–92 Kč za m3. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., (SOVAK ČR). Z podrobné analýzy stanovených cen pro letošní rok z 13 krajských a více než 30 okresních měst lze konstatovat, že průměrné navýšení oproti roku 2019 činí 3,6 %.

Za hlavní faktor tohoto meziročního navýšení lze označit inflaci, která se podle údajů České národní banky v roce 2019 pohybovala na úrovni 2,8 % Mezi další a každoročně se projevující faktory působící na výši plateb za vodné a stočné patří především neustálé navyšování cen energií, růst cen chemikálií a provozního materiálu nutného k zajištění řádné funkce vodohospodářské infrastruktury. Nelze opomenout ani aktuální situaci na trhu práce, kde stejně jako v jiných odvětvích, vodárenské společnosti musely přistoupit k navýšení mzdových prostředků pro udržení svých zaměstnanců a bezproblémové zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.

I přes tyto objektivní faktory ovlivňující cenu vody pro letošní rok v některých lokalitách došlo jen k nepatrnému navýšení plateb za vodné a stočné, v některých lokalitách se cena nezvýšila vůbec. Stejnou cenu jako v roce 2018 zaplatí za vodu obyvatelé Rychnova nad Kněžnou. Jen k nepatrnému navýšení dochází pak v Krnově, Svitavách, Českých Budějovicích nebo Karlových Varech. Více ZDE

Zdroj: SOVAK ČR

A to s nástupem od 1. března 2020. Posuzovány  budou  žádosti o  přijetí  do  služebního  poměru  a jmenování na  služební  místo podané ve lhůtě do 7. února 2020. Další podrobnosti najdete ZDE.

Bioodpady v současné době představují pro Českou republiku velkou výzvu. Dle posledních analýz se jich stále ve směsném komunálním odpadu nachází až 40 %. Město Miláno je tak pro nás zajímavým příkladem, jak se s odděleným sběrem bioodpadu, lidově řečeno, můžeme poprat. Více ZDE

Došlo k aktualizaci harmonogramu dotačních výzev z Operačního programu Životní prostředí pro rok 2020. Změny spočívají v upravení termínu vyhlášení a ukončení výzev č. 138 a 140, posunutí data vyhlášení výzvy č. 142 a přidání nové výzvy č. 150. Do harmonogramu byly doplněny také výzvy z předešlých let, které pokračují i v roce 2020, příp. dále. Aktuální verze dokumentu ke stažení  ZDE .

Evropský statistický úřad uvedl, že v roce 2018 činil podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě v EU 18,0 %, což je o 0,5 % více, než v roce 2017. V porovnání s rokem 2004 je nárůst výraznější, a to o 9,5 %. 12 států navíc již splnilo své cíle do roku 2020, co se týče spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně Bulharsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Kypr, Finsko a Švédsko. Nejvíce energie z obnovitelných zdrojů se spotřebuje ve Švédsku (54,6 %), Finsku (41,2 %) a Lotyšsku (40,3 %), nejméně naopak na Maltě (8,0 %), v Lucembursku (9,1 %) a Belgii (9,4 %).

Podrobnosti ZDE

Byly zahájeny kontroly fóra o prosazování (REF-8), zda společnosti prodávající online nebezpečné látky, směsi, biocidní přípravky a předměty v členských státech a zemích EHP dodržují nařízení REACH, CLP a nařízení o biocidech.

Osmý důležitý projekt fóra o prosazování (REF-8) se soustředí na online prodej látek, směsí a výrobků. Zúčastní se ho 29 zemí a potrvá do 31. 12. 2020.

Projekt bude zaměřen na výrobky určené široké veřejnosti a pro profesionály dostupné v internetových obchodech soukromých společností a tržních platformách např. Amazon a eBay.

Inspektoři zkontrolují, zda jsou kupující o přítomnosti nebezpečných látek informováni před dokončením nákupu a zda jsou splněny konkrétní aspekty předpisů. Lze to ověřit kontrolou reklamy na chemický produkt nebo nákupem produktů a jejich dodatečnou analýzou.

Inspektoři například sledují látky, které mají nějaká omezení a které jsou obsaženy ve výrobcích běžně dostupných online, jako jsou hračky a textilie a zkontrolují, zda jsou splněny požadavky stanovené v nařízení REACH.

Inspektoři také zkontrolují, zda reklamy na nebezpečné chemické látky prodávané online dostatečně informují spotřebitele o třídě nebezpečnosti a použitelných kategoriích nebezpečnosti látky nebo směsi, jak vyžaduje nařízení CLP.

Pokud jde o nařízení o biocidních přípravcích, projekt zahrnuje jak povolené biocidní přípravky, tak přípravky dostupné v rámci přechodného režimu. Přechodný režim je období, kdy se biocidní přípravky stále řídí vnitrostátními předpisy členských států.

Projekt se zaměří na online informace o výrobcích a online reklamy, ale inspektoři mohou také navštívit společnosti, pokud to budou považovat za důležité.

Cílem projektu je také zvýšit mezi společnostmi a platformami trhu povědomí o povinnostech souvisejících s online prodejem látek, směsí a výrobků a posílit komunikaci a spolupráci mezi orgány pro vymáhání z různých členských států.

Očekává se, že výsledky projektu REF-8 budou zveřejněny na konci roku 2021.

Fórum pro výměnu informací o prosazování je síť orgánů zodpovědných za prosazování nařízení REACH, CLP, PIC, POPs a nařízení o biocidních přípravcích v EU, Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Českých Budějovic uložili pokutu 110 tisíc korun společnosti TOMEGAS s. r. o. Firma v červenci 2019 překročila emisní limity obsažené v předčištěných odpadních vodách, které vypouštěla z čistírny odpadních vod (ČOV) do Milevského potoka. Dále zacházela se závadnými látkami na čerpací stanici pohonných hmot bez havarijního plánu. Inspektoři také zjistili, že firma bez povolení k nakládání s vodami vypouštěla odpadní vody ze šachty na pozemku v Okrouhlé u Branic do vod podzemních. Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 3. prosince 2019 nabyla právní moci.

Vzhledem k úhynu ryb v rybníku Tovaryš v obci Sepekov a v říčce Smutná v důsledku kontaminace amoniakálním dusíkem, provedli inspektoři ČIŽP a zástupci dalších orgánů v červenci 2019 kontrolu vypouštění znečištěných vod z ČOV společnosti TOMEGAS.

„Laboratoř prokázala překročení maximálních povolených limitů, které byly  příčinou vzniku amoniakálního dusíku a úhynu ryb. Zjistili jsme, že ČOV řádně nefunguje, provzdušňovací elementy nebyly v provozu a obsah čistírny byl zahnilý, o čemž svědčil i typický zápach v jejím okolí a barva,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích. Dodal, že kvalita povrchové vody Milevského potoka je velmi znepokojující, ve vodním toku je silně znečištěná voda a v minimálním objemu vodního prostředí nelze očekávat samočistící proces. Takže každé, byť sebemenší znečištění způsobuje další znehodnocení povrchové vody. „Sice jsme neprokázali poškození životního prostředí, ale došlo k jeho ohrožení,“ dodal.

V k. ú. Okrouhlá u Branic obviněný provozuje „Úložiště propan-butanu a plnírna lahví Branice u Milevska“. V areálu se kromě jiného nacházejí také mobilní buňky a velín obsluhy se sociálním zázemím. Splaškové vody ze sociálního zařízení jsou odváděny do jímky, odsud odtékají do skružové šachty s nezpevněným (propustným) dnem. Obviněný sice zneškodnil část vyprodukovaných splaškových vod (necelé 1 %) zákonným způsobem, ale zbývajících 99 % bylo nekontrolovatelně vypouštěno do terénu. „V důsledku toho došlo k přímému ohrožení podzemních vod kontaminovanými splaškovými vodami a tím k ohrožování životního prostředí. Navíc rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebylo obviněným předloženo,“ uvedl Jiráček.

Inspektoři sepsali protokol o kontrole, ve kterém shrnuli všechna zjištění, která vyhodnotili jako přestupky vodního zákona. ČIŽP posoudila závažnost obou sbíhajících se přestupků a uložila úhrnnou sankci (pokutu) za přestupek, který vyhodnotila jako závažnější[1], tzn. za nakládání s povrchovými vodami v rozporu s povolením k nakládání s vodami.

Asociácia čistiarenských expertov SR, Asociace pro vodu ČR a Oddelenie environmentálneho inžinierstva FCHPT STU organizujú v dňoch 19. - 20.3.2020 tradičnú konferenciu Kaly a odpady 2020. Prednášky konferencie sú zoradené do nasledovných blokov:

• legislatívne a koncepčné otázky kalového a odpadového hospodárstva,

• kalové hospodárstvo čistiarní odpadových vôd,

• sušenie a spaľovanie kalov a odpadov I a II,

• špecifické problémy a procesy spracovania kalov a odpadov I a II.

Prihlášku na konferenciu spolu s konferenčným programom nájdete na stránke www.acesr.sk. Prípadné otázky zasielajte na adresu sekretariátu konferencie: marta.onderova@stuba.sk. Záujemcovia o prezentáciu firmy formou distribúcie firemných materiálov účastníkom konferencie, stránky v elektronickom zborníku alebo výstavky v priestoroch konferencie môžu získať viac informácií na e-mailovej adrese: miroslav.hutnan@stuba.sk. Prihlasovanie na konferenciu je možné do 24.2.2020.

Dokument ke stažení:

KO2CIR2020.pdf

PROGRAM KONFERENCIE KO 2020.pdf

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vydává první část předběžné zprávy týkající se kvality ovzduší na území České republiky v roce 2019. Můžete zde nalézt informace týkající se překročení imisních limitů z hlediska lidského zdraví a vyhodnocení meteorologických a rozptylových podmínek, které mají na kvalitu ovzduší významný vliv.

Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty pouze neverifikované údaje ze stanic automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ a dalších přispěvatelů, dostupné ke dni 10. 1. 2020. První část předběžné zprávy se tedy týká suspendovaných částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu uhelnatého (CO). Koncentrace ostatních škodlivin, pro které legislativa určuje imisní limity a které jsou měřené na manuálních stanicích (těžké kovy, benzo[a]pyren a benzen), budou vyhodnoceny v rámci druhé části předběžného zhodnocení, které bude vydáno během dubna 2020.

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2019. Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty primárně neverifikované údaje ze stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) ČHMÚ a dalších přispěvatelů dostupné k 10. 1. 2020.

• Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl v roce 2019 překročen na 10 stanicích AIM z celkového počtu 120 (8 % stanic) s nejvyšším počtem překročení v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (O/K/F-M).

• V roce 2019 byly nadlimitní koncentrace O3 zaznamenány na vysokém počtu stanic, a to, podobně jako v roce 2018, z důvodu výskytu vysokých teplot, které jsou příznivé pro jeho vznik. Rok 2019 se v řadě teplotních průměrů pro území České republiky stal po roce 2018 druhým nejteplejším rokem. Imisní limit přízemního ozonu (O3) byl v hodnoceném období 2017–2019 překročen na 38 stanicích AIM z celkového počtu 67 (57 % stanic).

• S koncem roku 2019 je možné vyhodnotit i překročení ročních imisních limitů, a to pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM10, PM2,5 a NO2. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl překročen na žádné ze 120 stanicí AIM, imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 byl překročen na dvou stanicích (venkovská stanice Věřňovice a průmyslová stanice Ostrava-Radvanice ZÚ) z 81 stanicí AIM a imisní limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) byl překročen na jediné stanici (dopravní stanice Praha 2-Legerova (hot spot)) ze 100 stanic AIM.

• Hodinový imisní limit NO2 nebyl překročen na žádné stanici.

• Koncentrace zbývajících hodnocených látek znečišťujících ovzduší (oxid siřičitý (SO2) a oxid uhelnatý (CO)) nepřekročily v roce 2019 úrovně svých imisních limitů.

V roce 2019 bylo vyhlášeno 5 smogových situací a 2 regulace (všechny situace v lednu) z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání  385 h (cca 16 dní), resp. 162 h (cca 7 dní). Také bylo vyhlášeno 6 smogových situací (pět situací v červnu a jedna v červenci) z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu v délce 90 hodin (cca 4 dnů).

Podrobné informace naleznete ZDE.

 

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2019Pro účely regulace cen tepelné energie jsou v bodě (1.2) přílohy č. 1 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, k cenám tepelné energie, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015 a č. 5/2018 ze dne 6. listopadu 2018, stanoveny podmínky, za kterých je možné náklad na nákup potřebného množství emisních povolenek považovat za ekonomicky oprávněný ve věcně usměrňované ceně tepelné energie. Pokud dodavatel tepelné energie v roce 2019 provedl prodej a nákup emisních povolenek, je nutné ocenit množství emisních povolenek, které je potřeba dokoupit nad rámec přidělených emisních povolenek na zařízení pro výrobu tepelné energie a neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů.

Podle uvedených podmínek se potřebný nákup emisních povolenek, který je nutné dokoupit, ocení nejvýše průměrnou cenou za kalendářní rok 2019, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na příslušné burze v rámci Evropské unie. Energetický regulační úřad pro stanovení průměrné ceny emisní povolenky pro rok 2019 vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX) se sídlem ve Spolkové republice Německo, jelikož tato burza je vybrána v rámci Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami ve 3. obchodovacím období.

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2019 je vypočtena z údajů realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX), jako vážený průměr uzavíracích cen za každý obchodovací den, přepočtených na Kč podle platného kurzu vyhlášeného ČNB pro daný den, kde váhou je množství zobchodovaných emisních povolenek za každý obchodovací den.

Takto vypočtená průměrná cena emisní povolenky je pro rok 2019 ve výši 607,45 Kč/t CO2.

Sdružení zastupující průmysl recyklace, výroby a přeměny papíru a lepenky vydala pokyny (na konci článku ke stažení) jak specifikovat a navrhnout papírové obaly, aby byla zajištěna vysoká kvalita recyklace papírenským průmyslem.

Primární funkcí balení je ochrana baleného zboží v průběhu logistického řetězce až do jeho konečné spotřeby, aby se zabránilo ztrátě produktu a plýtvání potravinami. Další důležitou funkcí je komunikace se spotřebitelem.

Spotřebitelé, značky a maloobchodníci stále častěji očekávají, že obaly, které používají, jsou recyklovatelné, což je součástí globálního ekologického přístupu při návrhu provedení obalů. Papír a lepenka jsou v podstatě vždy recyklovatelné.

Podle výsledků EUROSTAT byla míra recyklace v roce 2016 u papírových obalů 84,8 %. V absolutních objemech bylo recyklováno více papírových obalů než všech ostatních obalových materiálů dohromady. Revidovaná směrnice o obalech a obalových odpadech stanoví vysoké cíle pro recyklaci papírových obalů: 75 % do r. 2025 a 85 % do r. 2030.

Nicméně některé funkční vlastnosti očekávané od obalu někdy vyžadují, aby byl povrchově zušlechtěn, laminován nebo ošetřen jiným způsobem, aby tak splňoval požadavky na různé bariéry nebo funkční požadavky (např. pro styk s potravinami), což může být problematické pro recyklační proces. Kombinace papíru a lepenky s jinými materiály musí být proto provedena způsobem, který nebrání recyklaci, přičemž je třeba zajistit splnění očekávané role obalů.

Z pohledu nejkritičtějších aspektů v závodě na recyklaci papírových obalů jsou nejdůležitějšími parametry možnosti opakovaného rozvlákňování, výtěžnosti vláknitého materiálu, hrubé třídění, obsah vloček, lepivost a technická kvalita.

Každý prvek, který se obtížně odděluje od vláknitého materiálu, sníží kvalitu buničiny a generuje ztráty vlákniny v různých stadiích zpracování: může zabránit sběru, vést ke sběru s jinými materiály, generovat ztráty při třídění nebo nakonec generovat ztráty v procesu recyklace v papírně, s následnými nepříznivými účinky na životní prostředí, protože tyto odpadové materiály musí být likvidovány.

Z pohledu legislativy jsou požadavky na koncepci obalů definovány evropskými normami EN 13427 (Požadavky na používání evropských norem v oblasti obalů a obalových odpadů), EN 13428 (Požadavky specifické pro výrobu a složení – prevence snížením u zdroje) a EN 13430 (Požadavky na obaly z materiálů, které lze recyklovat), EN 13432 se pak týká zohlednění biologické rozložitelnosti obalů.

UŽITÉ KOVOVÉ NEBO PLASTOVÉ LAMINÁTY

• K plnění očekávaných funkcí obalu používejte nepapírové složky pouze v nejnutnějším množství.

• Pokud jsou pro zamýšlené použití nezbytné nepapírové složky, mělo by být oddělení různých prvků co nejjednodušší.

• Plastové laminovací vrstvy by ve fázi rozvlákňování neměly snadno degenerovat nebo se rozmělnit na velmi malé kousky.

• Pro usnadnění separace optimalizujte přilnavost mezi laminovanou stranou a lepenkou.

• Pokud to funkce umožňuje, použijte materiál, který je laminovaný pouze na jedné straně.

APLIKACE ALTERNATIVNÍCH BARIÉR S POUŽITÍM NOVÝCH TECHNOLOGIÍ, NAPŘ. POLYMEROVÉ DISPERZNÍ POVRCHOVÉ BARIÉRY A PŘÍMÁ METALIZACE

• Zajistěte, aby se papírová frakce obalu rozpadla na jednotlivá vlákna, pokud se má rozvláknit v určeném časovém rámci.

• Upřednostňujte polymery a jiné zušlechťovací prostředky, které mohou být odstraněny z vlákna při konvenčním procesutřídění na sítech.

• Dávejte přednost polymerům, zušlechťovacím prostředkům a aplikačním procesům, které lze efektivně řešit v papírně a následně v systémech pro úpravu vypouštěné vody a jež během recyklace neohrožují hotový produkt, výrobní proces ani životní prostředí.

• Přímá metalizace: Kovové a jiné anorganické povlaky aplikované vakuovým nanášením nesmí bránit procesu recyklačního rozvlákňování, dále musí být možné je odstranit při třídění vlákniny na sítech.

POVRCHOVÉ NÁTĚRY A LAKY

• Pokud se používají ve vodě rozpustné nebo nerozpustné nátěry, podívejte se na uznávané zkušební metody recyklovatelnosti a proveďte odzkoušení v recyklačních papírnách, pokud jde o výkon procesu a čištění odpadních vod.

• Identifikujte laky, které se rozpadají na velké, oddělené částice.

UŽITÍ ALTERNATIVNÍCH VLÁKEN

• Zajistěte, aby alternativy k celulózovým dřevěným vláknům, například ze zemědělských zbytků, byly připraveny pro použití při výrobě papíru a umožňovaly recyklaci.

UŽITÉ TISKOVÉ BARVY

• Optimalizujte množství použité tiskové barvy.

• Používejte barvy bez minerálních olejů – v souladu se závazkem průmyslu.

• Minimalizujte kovové složky v barvě.

• Pokud je to možné, při výrobě obalů z běleného papíru a lepenky zvažte tiskovou techniku umožňující odbarvení.

• Pokud jde o výrobce obalů přicházejících do styku s potravinami, postupujte podle „Pokynů pro shodu papírových a lepenkových materiálů a předmětů pro styk s potravinami“. Výrobci barev by se měli řídit pokyny EUPIA pro barvy určené pro styk s potravinami.

UŽITÁ LEPIDLA

• Optimalizujte množství lepidla tak, aby zajistilo očekávané utěsnění obalů, přičemž vezměte v úvahu vliv na recyklaci papíru.

• Minimalizujte určitá „měkká“ lepidla, jako jsou lepicí pásky a samolepicí štítky používající lepicí fólie, jež nelze v procesu recyklace oddělit.

• Upřednostňujte lepidla, která mohou být aplikována tak, aby se dala snadno odstranit z buničiny při typických teplotách v prostředí recyklačních závodů.

• Výrobci obalů přicházejících do styku s potravinami musí volit adheziva určená pro aplikace přicházející do styku s potravinami. Výrobci jiných kvalitativních druhů by měli rovněž zvážit tuto možnost, aby se snížilo množství kritických látek, které mohou mít tendenci se hromadit.

• Pokud jde o výrobce obalů přicházejících do styku s potravinami, postupujte podle „Pokynů pro shodu papírových a lepenkových materiálů a předmětů pro styk s potravinami“.6 Výrobci lepidel by se měli řídit pokyny FEICA pro vydávání prohlášení o vhodnosti pro kontakt s potravinami u lepidel.

POUŽITÍ CHEMICKÝCH LÁTEK

• Upřednostňujte chemikálie, které nemají tendenci se hromadit ve vláknech během několika recyklačních cyklů.

• Nepoužívejte látky identifikované jako „vzbuzující velké obavy“, pokud není pro konkrétní použití uděleno povolení.

POUŽITÉ ZVLÁŠTNÍ DRUHY PAPÍRU

• Pro splnění funkcí, jako je odolnost proti vodě nebo mastnotě, existují speciální druhy papíru s pevností za mokra, voskované nebo voskem potahované, silikonizované nebo ošetřené fluorovanými chemickými látkami. Chcete-li zlepšit recyklovatelnost, věnujte pozornost množství použitých látek, díky nimž jsou tyto papírové materiály odolné vůči mastnotě nebo vodě.

POKUD JDE O POTRAVINY A OSTATNÍ ZBYTKY V OBALECH

• Navrhněte obal tak, aby mohl být optimálně vyprázdněn.

• Nabádejte spotřebitele, aby prázdné obaly vyprázdnili a vyčistili před umístěním do správného kontejneru.

• Pokud je to možné, v ideálním případě poskytněte možnost odtrhávání nebo sloupnutí povrchů, aby se spotřebitelé mohli zbavit povrchů v kontaktu s potravinami a uložit je v příslušném odpadním kontejneru, přičemž čistý papírový substrát se pak může umístit do kontejneru pro recyklaci papíru.

INFORMACE PRO SPOTŘEBITELE

• Zvažte poskytování informací spotřebitelům, aby se podpořilo třídění a umístění obalů do správného kontejneru.

• Final doporučení CEPI, ACPP pro oddělený sběr papíru.pdf

• Final doporučení pro recyklovatelnost výrobků z papíru a lepenky.pdf