Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí a CENIA, českou informační agenturou životního prostředí pořádalo 25. listopadu 2019 jubilejní XX. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších technikách. Jednání se účastnili odborníci zabývající se problematikou integrované prevence a omezování znečišťování z průmyslu i z dotčených orgánů státní správy. Spolupráce všech zúčastněných velmi napomáhá naplňovat proces výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

Také v roce 2019 pokračovaly intenzivní práce na revizích a tvorbě dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT). V současné době je v revizi 7 existujících referenčních dokumentů o BAT a připravuje se jeden nový referenční dokument pro odvětví chemického průmyslu „Čištění odpadních plynů z chemického průmyslu“. Ve finiši je revize velmi komplexního dokumentu BREF pro povrchové úpravy používající organická rozpouštědla, který zasahuje do mnoha odvětví průmyslu.

V současnosti probíhají revize pro další významná odvětví a obory českého průmyslu. V různých fázích jsou revize dokumentů pro textilní průmysl, chemický průmysl, zpracování železa, kovárny a slévárny nebo pro obor výroby keramiky. I v tomto roce proběhly práce na odborné podpoře prostřednictvím překladů již vydaných revidovaných dokumentů BREF, konkrétně dokument BREF pro odvětví neželezných kovů. V současné době se dokončuje rozsáhlý překlad dokumentu BREF pro velká spalovací zařízení a na příští rok je plánován překlad vybraných kapitol dokumentu BREF pro výrobu velkoobjemových organických chemikálií.

V poslední době byl zaznamenán posun přístupu Evropské komise k rozsahu požadované regulace. Zásadní jsou zejména požadavky na stanovování limitů i pro nepřímé vypouštění odpadních vod, intenzivnější sledování difuzních emisí a příslušných limitů. Také byla evaluace směrnice o průmyslových emisích s cílem revidovat některé její nedostatky a upřesnit některá ustanovení ve stávající verzi. Kolegové z Ministerstva zemědělství se zmínili o pokračující práci na revizi dokumentu, který se týká potravinářského průmyslu, o činnostech BAT Center. Také byla přednesena prezentace o uplatňování norem ISO 9000, ISO 14000 a EMAS z pohledu ČIŽP a na závěr prezentace o validaci emisí při kontinuálním měření.

Dokument ke stažení:

• 1_Přednášená prezentace_ Aktuality IPPC [pptx, 594 kB]

• 2_Přednášená prezentace_Zkušenosti členky TWG a novinky EIPPCB [pptx, 96 kB]

• 3_Přednášená prezentace _Finální fáze revize BREF STS [pptx, 963 kB]

• 4_Přednášená prezentace_Průběr revize BREF TXT [pptx, 619 kB]

• 5_Přednášená prezentace_TPS Metalurgie [pptx, 4080 kB]

• 6_Přednášená prezentace_Průběh revize BREF WGC [pptx, 85 kB]

• 7_Přednášená prezentace_BREF WGC_redukce difúzních emisí [pptx, 11013 kB]

• 8_Přednášená prezentace_BAT Centrum Brno v roce 2019 [pptx, 3136 kB]

• 9_Přednášená prezentace_BAT Centrum JU v roce 2019 [pdf, 1293 kB]

• 10_Přednášená prezentace_Aktuální informace k revizi BREF WI [pptx, 1525 kB]

• 11_Přednášená prezentace_IMPEL a závěry o BAT pro intenzivní chov drůbeže a prasat [ppt, 279 kB]

• 12_Přednášená prezentace_Systémy řízení ISO 9000 a ISO 14000 v pohledu ČIŽP [pptx, 2762 kB]

• 13_Přednášená prezentace_Validace emicí při kontinuálním měření [pptx, 534 kB]

• Program XX. Fóra [docx, 827 kB]

• Soubor prezentací Fórum 2019 [ZIPX, 23471 kB]

Město Curych ročně staví nové veřejné budovy za 370 miliónů Eur. Už v roce 2002 dokončili školu “Im Birch“, která obsahovala 80 % recyklovaného betonu. Vycházeli z předpokladu, že recyklovaný beton ušetří místo na skládkách a sníží množství primárních materiálů použitých na stavbě. V roce 2005 pak město zavedlo povinnou výstavbu veřejných budov s recyklovaným betonem. Od té doby je při stavbách veřejných budov využíván vždy, když je to technicky možné. To zvýšilo průměrný podíl recyklovaného materiálu v betonu, v některých případech až na 98 %.

V období 2005 až 2018 bylo v průměru ročně použito 18,400 m3 betonu, z čehož 90 % (tj. 17,000 m3) bylo vyrobeno z recyklovaného materiálu. To vše aniž by to jakkoli narušovalo kvalitu nebo bezpečnost budov. Navíc v Curychu zjistili, že recyklovaný beton má přibližně stejnou cenu jako beton z přírodních zdrojů (nebo je o něco málo levnější).

Curych tím doslova způsobil systémovou změnu na místním stavebním trhu. Poptávka při veřejných stavebních zakázkách ovlivnila nabídku a namísto původně jediného dodavatele schopného nabídnout recyklovaný beton se nyní v oblasti Curychu nachází až deset takových dodavatelů. Více informací o přístupu města Curych je k dispozici zde. Město za své aktivity také letos získalo ocenění Procura+ v kategorii Procurement Initiative of the Year 2019.

Český statistický úřad dnes vydal Statistickou ročenku České republiky 2019, která na více než 800 stránkách přináší souhrnné informace o životě v naší zemi. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 27. svazek této edice, který je pro uživatele k dispozici zdarma na webových stránkách ČSÚ. Celá ročenka ke stažení v formátu PDF ZDE, jednotlivé kapitoly ZDE, oblast životního prostředí ZDE.

Pilotním projektem Fóra o prosazování v 15 zúčastněných zemích bylo zjištěno, že 12% kontrolovaných výrobků obsahuje látky SVHC. Většina dodavatelů (88%) předává spotřebitelům nedostačující informace.

Výsledky pilotního projektu Fóra ukazují, že společnosti dodávající výrobky spotřebitelům musí zlepšit své znalosti o výrobcích a tyto informace sdělovat, aby výrobky obsahující látky vzbuzující velmi velké obavy (látky SVHC) mohly být bezpečně používány.

Během projektu bylo zkontrolováno 405 společností z 15 zemí a 682 předmětů. Bylo zjištěno, že 84 z 682 předmětů (12%) obsahovalo látky SVHC s ohledem na lidské zdraví nebo životní prostředí tj. látky z Kandidátského seznamu (dále jen KS) v koncentracích vyšších než 0,1% hmotnostních.

Ke kontrole byly vybrány zejména výrobky, u kterých bylo vysoce pravděpodobné, že obsahují látky z KS. Mezi tyto výrobky patří oděvy, obuv a bytový textil; dráty, kabely a elektronické příslušenství; plastové nebo textilní podlahy; obklady stěn; a další výrobky z plastů a pryže.

Zatímco téměř 90% výrobků neobsahuje látky SVHC nad 0,1%, zpráva jasně ukazuje selhání komunikace v dodavatelském řetězci. Aby nařízení REACH fungovalo ve všech aspektech a přispívalo k cílům oběhového hospodářství, je potřebné vytvořit kvalitní databázi podle požadavku rámcové směrnice o odpadech.

Povinnost sdělit v dodavatelském řetězci informace o přítomnosti látek z KS v předmětech se týkala 45 předmětů. Dodavatelé tak neučinili u 40 z nich (89%) a 37 ze 42 společností (88%) neposkytlo příjemcům předmětů název látky.

U společností dodávajících předměty pouze přímo spotřebitelům nemělo 22 dodavatelů ze 43 (51%) k dispozici dostatečné informace, aby mohli na požádání splnit svoji povinnost a poskytnout spotřebitelům požadované informace. Z výsledků vyplývá, že téměř ve všech případech byl v dodavatelském řetězci uveden pouze název látky z KS, což nemusí být pro bezpečné zacházení dostačující.

U 12% předmětů uvedených na trh EU obsahujících látky z KS, ukazují výsledky projektu vysokou míru nesouladu. Tato situace brání bezpečnému používání látek uvedených v KS ve vyráběných a dovážených předmětech, především pokud jsou určeny spotřebitelům.

Sekretariát ECHA a Fórum budou dále analyzovat výsledky tohoto projektu i doporučení obsažená v závěrečné zprávě a zváží další opatření, která by mohla situaci zlepšit.

Další informace:
Fórum pro výměnu informací o prosazování (Fórum) je síť orgánů členských států odpovědných za prosazování nařízení REACH, CLP, BPR, PIC a POP v EU, Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku.

Pojem „výrobek“ v tomto textu znamená předmět definovaný nařízením REACH jako „věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře než její chemické složení“.

V České republice od roku 2016 do roku 2020 dochází k postupné změně ve výstavbě směrem k energeticky účinnějším budovám. Jedná se o energetický standard tzv. budov s téměř nulovou spotřebou energie. Termín budova s téměř nulovou spotřebou energie a vymahatelnost plnění parametrů tohoto typu budov jsou ukotveny v českém právu. Níže v sekci "přílohy ke stažení" naleznete vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu k požadavkům na energetickou náročnost budov se stavebním povolením od 1. 1. 2020.

Dokument ke stažení:

Požadavky na energetickou náročnost budov se stavebním povolením od 1. 1. 2020 [pdf, 145 kB]

Zdroj: MPO

V úterý 19. listopadu 2019 se v pražském hotelu Olympik Tristar konal již 4. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii, který opět trhnul návštěvnický rekord. Letos program přilákal na 160 podnikových ekologů z celé ČR. Konferenci pořádala redakce odborného portálu ENVIprofi.cz provozovaného nakladatelstvím Verlag Dashöfer.

Využití odpadů

Nejžhavějším tématem posledních dní je nově připravovaná odpadová legislativa. Jejím přehledem zahájil konferenci Ing. Petr Šulc, který ve své „obrýlené podobě“ zastoupil chybějícího Ing. Jaromíra Manharta. Nový obalový zákon zmínil ve své přednášce Bc. Jiří Tichý, který se zaměřil na porovnání povinností vyplývajících z odpadového a obalového zákona a efektivní využití obalů v podnikové praxi. Jak řekl: „Čeština je krásná, ale psaná v negacích lehce nesrozumitelná. Ze zákona o obalech po přeložení vyplývá, že stačí překročit 1 podmínku ze 2 a jste osoba povinná“. Téma odpadů-neodpadů doplnil Ing. Václav Kuncl přednáškou o možnostech využití odpadu jako vedlejších produktů. Vše ilustroval na příkladu asfaltové směsi. Poslední příspěvek v panelu odpadů měl Ing. Šulc, tentokrát už sám za sebe a bez brýlí, který shrnul základní odpadářské povinnosti, které musí podnikový ekolog plnit ať už při své každodenní činnosti či jednou ročně, když podává hlášení.

Chemické látky

V nejobsáhlejším panelu chemických látek, který trval bezmála 2 hodiny, se postupně vystřídalo 5 přednášejících. Základním přehledem především evropské legislativy uvedl celý panel Ing. Oldřich Petira. Českou připravovanou legislativu, zejména nový paragraf o pravidlech o nakládání s chemickými látkami na pracovišti z pohledu BOZP, představil Zbyněk Moravec. Na firemní praxi a problémy s bezpečnostními listy a expozičními scénáři se zaměřila Ing. Radka Vokurková. Stále častěji skloňované téma v podnikové ekologii jsou SVHC látky, neboli látky vzbuzující velmi velké obavy. Jaké jsou podmínky povolení SVHC látek zmínila a na problém SVHC látek v odpadech upozornila Ing. Lenka Lišková. Celý blok chemických látek svým vystoupením uzavřel za Českou inspekci životního prostředí RNDr. Oldřich Jarolím.

Voda v podniku a nový zákon o suchu

Odpoledne před posluchače předstoupil se svou poutavou přednáškou o vodohospodářství v podniku Ing. Václav Kuncl. Celá přednáška byla rozdělena do 4 svou důležitostí srovnatelných částí – na problematiku ohlašování, havárie, nový vodní zákon zaměřený zejména na opatření proti suchu a konečně na rizika spojená se stavebním řízením.

Ovzduší a emise

Posledním tématem konferenčního dne bylo ovzduší. Mgr. Ondřej Perlík „uvedl posluchače do děje“ částečně odlehčenou, i když zdaleka ne nedůležitou přednáškou o zdrojích znečišťování ovzduší a povinnostech, které jejich provozovatelé mají. Ne vždy provozovatel zdroje vůbec tuší, že provozovatelem je. Jednotlivé povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší pak podrobně rozebral Ing. Zbyněk Krayzel. A protože se celým dnem proplétal a do všech přednášek tak trochu zasahoval duch odpadů, neodpustil si poznámku: „Chraň Vás ruka ministra, že jsem řekl, že odpad je palivem. Palety, když spálíte, porušili jste zákon o ochraně ovzduší“

Nechyběly ani zajímavé projekty z komerční sféry

Velmi informačně nabitý a náročný den odlehčili svými zajímavými vstupy také partneři konference. Jiří Eigel ze společnosti Still s.r.o. představil unikátní projekt mobilní myčky vysokozdvižných vozíků a Cyril Klepek prezentoval svůj nový projekt Cyrkl.cz, jež působí jako zdrojová platforma pro firmy, které buď nabízejí, nebo poptávají druhotné suroviny a odpady.

----------------------------------------------------------------------------------

Shrnutí:

IV. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii navštívil opět rekordní počet účastníků a podle ohlasů o uceleném a obsahově velmi širokém programu zase o krůček posunul úroveň vzdělávání podnikových ekologů. Již nyní si můžete poznamenat termín konání V. ročníku: 24. listopadu 2020. Podrobnosti a průběh příprav Povinností v podnikové ekologii IV můžete sledovat na www.kursy.cz/ppe2020, kde naleznete také registrační formulář.

IV. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii

19. listopadu 2019, Hotel Olympik Tristar Praha

Organizátor: Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz

Organizační garant a kontakt pro media: Ing. Kristýna Lanová:  lanova@dashofer.cz

Odborný garant a moderátor konference: Ing. Zbyněk Krayzel

Záštita: 
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, ministr průmyslu a obchodu ČR

Partneři konference: HAPPY END CZ, a.s., Inisoft s.r.o., Consulteco s.r.o., Still s.r.o., Environmental Technologies, s.r.o, Cyrkl.cz

Všem zúčastněným děkujeme a těšíme se za rok na viděnou!

Přesně to se dovíte na letošním WUDu, který se bude konat již příští čtvrtek 28. listopadu 2019 v Praze (Kampus Hybernská). Cirkulární ekonomika se totiž zabývá právě tím, jak neprodukovat zbytečný odpad, jak využívat suroviny opakovaně – a také tím, že surovinou je pro někoho i to, čeho se vy chcete zbavit. Proč jsme vybrali letos tohle téma? Bojíme se totiž, že jinak by se mohla stát tato planeta obtížně použitelná. Kdo jiný by tedy měl začít se změnou než právě my, designéři. Navrhujeme produkty a služby, jsme tedy na začátku celého konzumního řetězce. Přijďte se podívat a zjistěte, že i vy můžete pro udržitelnost něco udělat. I letos vás WUD donutí opustit komfortní zónu. Další podrobnosti ZDE

Konference Chemická legislativa 2020 je první konference o managementu chemických látek v roce, a také jediná v ČR, kde máte možnost si na jednom místě vyslechnout informace o tom, co Vás v oblasti chemikálií v následujícím roce čeká, přímo od zástupců ve Výborech ECHA, Fóra, státních autorit a Vašich kolegů z průmyslové praxe.

Kromě tradičních témat REACH a CLP, jsou pro Vás nachystány novinky: dopady BREXITu, konfliktní minerály, informace a vývoj v nařízení RoHS, Annex VIII nařízení CLP, nebo třeba legislativa aerosolů.

Letos poprvé se druhý den uskuteční doprovodný workshop věnovaný UFI kódům a oznamování PCN.

Přijďte načerpat nové poznatky, diskutovat s kolegy a podělit se o Vaše zkušenosti! Přihlásit na obě akce se můžete již dnes na www.reachspektrum.eu/menu/akce. Za včasné přihlášení vás odměníme 10 % slevou z účastnického poplatku.
 

Co nevidět bude Vláda ČR schvalovat zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí, které zásadně ovlivňují podobu nakládání s odpady a ochrany životního prostředí v Česku. Hlavním problémem je prodloužení doby, kdy bude možné skládkovat recyklovatelné materiály, a tak nevyužívat jejich ekonomický potenciál a zároveň prodlužovat už dnes katastrofickou skládkovou situaci. V této souvislosti Institut Cirkulární Ekonomiky zaslal tento týden otevřený dopis všem ministrům naši vlády, kde předkládá základní fakta o problematice skládkování a nutnosti neposunovat tento termín, v jehož důsledku Česku hrozí, že promarní příležitost pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Dále uvádíme text dopisu:

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (...)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá. Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030.

Tento fakt bohužel nahrává zejména silným skládkařským firmám, jejichž „byznys s odpadem“ poroste ještě několik let. Tím se zároveň prodlouží negativní dopad skládkování na životní prostředí a zdraví lidí. Primárními veřejnými důvody pro odsun jsou argumenty, resp. obavy, že nejsme v ČR schopni vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů do roku 2024.

My jsme fakta, která napovídají a o nutnosti skládkování neodsouvat, shrnuli do několika bodů. Než dáte tomuto zákonu zelenou a postoupíte ho dál procesu schvalování v Parlamentu České republiky, prosíme Vás, zamyslete se nad dopady, které může posun na rok 2030 přinést občanům.

Fakta o odpadech a skládkování

1. Recyklační potenciál mizí na skládkách

Na skládkách v ČR skončí 46 % (2,6 miliónů tun) komunálního odpadu, který má až z 80 % recyklační potenciál. Zbytek je možné využívat energeticky a nahrazovat jím spalování fosilních paliv. Posunutím termínu na 2030 budeme dalších 6 let skládkovat zdroje, které by jinak mohly produkovat další ekonomickou hodnotu.

2. Každý den hoří v Česku 1,5 skládky, náklady na hašení jdou do milionů

V roce 2018 bylo evidováno cca 530 požárů skládek. Náklady na hašení jsou odhadem mezi 500 tisíc - 1 milion Kč denně a platí je stát. Kromě nákladů na hašení byly použity miliardy litrů vody (během hašení skládky na Mostecku v roce 2017 bylo použito téměř 13 miliónů litrů vody, přitom se ČR dlouhodobě potýká se suchem).

3. Skládky vyprodukují více CO2 než těžký průmysl

Skládky v ČR v roce 2017 vyprodukovaly 3720 tisíc tun ekvivalentu CO2, což je o polovinu více než samotný chemický průmysl nebo cementárny a vápenky dohromady. Tento fakt velmi ovlivňuje také zdraví občanů, žijících v okolí skládek.

4. Negativní skleníkový efekt

Skládky emitují metan (především v důsledku skládkování bioodpadu), plyn s 28x silnějším skleníkovým efektem než CO2.

5. Skládky znečišťují zdroje pitné vody

Únik toxických látek velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí občanů bydlících v okolí skládek (v roce 2018 evidováno 178 legálních skládek – viz mapa), hasící voda se stává toxickou pro zdroje pitné vody z podzemních zdrojů.

6. Podpora využívání recyklátů ve veřejných zakázkách

Na skládkách končí bohužel také polovina vytříděných plastů. Přitom podle veřejného průzkumu z ledna 2019 si přes 80 % Čechů přeje situaci řešit. Stačilo by přistoupit na plošnou podporu využívání recyklátu v nových výrobcích ve veřejných zakázkách, což je samo o sobě obrovským impulsem pro uplatnění recyklátu a vytvoření nového trhu s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

7. Obce jsou na plánovanou změnu roku 2024 připravené

Konec skládkování směsného komunálního odpadu byl schválen v roce 2014 a odpovědným subjektům bylo dáno 10 let na přípravu změn, což je dostatečný čas. Mnohé obce své systémy nakládání s komunálním odpadem již změnily, investovaly značné prostředky a začaly s vytříděnými komoditami obchodovat. Odsun doby skládkování bohužel odrazuje i investory, kteří označují legislativní prostředí v České republice za velmi proměnlivé a nejisté a obávají se investovat do recyklačního byznysu, který není v ČR zatím řádně podporován.

8. Hrozí riziko rozšiřování počtu skládek, už dnes je jejich kapacita zbytečně plná

Již dnes mnoho provozovatelů skládek zvažuje díky této verzi zákona namísto investic do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady (předcházení odpadů, znovupoužití, recyklace, výroba energie, skládkování) rozšíření skládek, protože současná kapacita při dnešní míře skládkování vydrží pouhých 10 let.

9. Třídící sleva není dostatečně motivační

Třídící sleva tak, jak je navržena v přechodném ustanovení, váže podporu třídění odpadu na skládkování zbytkového odpadu. Tím upřednostňuje skládkování zbytkového dopadu před jeho energetickým využíváním. To je zcela v rozporu s POH ČR (Plán odpadového hospodářství) a hierarchií nakládání s odpadem. Kvalitní třídění odpadu u zdroje v obcích by mělo být podporováno bez ohledu na způsob nakládání se zbytkovým odpadem.

10. Zákon navyšuje množství odpadů ukládaného jako „technické zabezpečení skládek“ z 20 na 25 %.

V novele zákona dochází k dílčím úpravám odpadů, které je možné takto skládkovat za velmi nízkou cenu, ale v tomto materiálovém toku končí miliony tun materiálů (zejména stavebních), které v České republice již dnes umíme recyklovat. Navíc do 10 let budeme čelit jejich kritickému nedostatku stavebních surovin a dojde tak k ohrožení zdrojové soběstačnosti.

Proč rok 2024 zachovat?

Zachování roku 2024 pro konec skládkování znovu využitelných odpadů s případnou specifikací přechodného období je příležitostí pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Stávající diskuze vedoucí k odsunu skládkováni pouze paralyzují současný rozvoj cirkulární ekonomiky, která má České republice velký potenciál a české cirkulární projekty získávají úspěchy i za našimi hranicemi. V sousedních vyspělých zemích se přitom skládkuje minimálně – Německo skládkuje pouze 1 % směsného komunálního odpadu (SKO), Rakousko jen 3 % SKO, v některých státech je skládkování zakázáno a skládkují se skutečně jen zcela nevyužitelné odpady.

Česká republika je připravena! Svědčí o tom i malé obce, které jsou na rok 2024 už nyní připravené – například obec Straškov-Vodochody, Hlásná Třebáň, Trojanovice, Lány, Štítná nad Vláří – Popov, Fulnek.

Náš cíl?

Naším cílem je zintenzivnit konstruktivní diskuzi mezi všemi aktéry a poukázat na dopady odsunu doby skládkování o dalších 6 let. Často jsou veřejnosti prezentovány neúplné pravdy, či polopravdy a laický člověk velmi těžko rozklíčuje, co je pro něho dobré a co ne. A od toho jste tady právě vy, „mozek občanů“, který jim může pomoci rozhodnout se, co je pro ně dobré a co jim přinese větší pozitivum. Zda další zbytečné zatěžování životního prostředí, či hledání nových cest, které pomohou zlepšit prostředí, ve kterém žijí, ale také kde najdou příležitosti pro rozvoj nového recyklačního byznysu, který je v současné době již nezbytný.

Na základě výše vyjmenovaných faktů na Vás apelujeme, abyste nehlasoval/a pro posunutí zákazu termínu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a prosadil/a ambiciózní přístup k nakládání s odpady, které se týkají každého z nás. Cesty už teď existují a Česká republika má silné ambice rozvoje cirkulární ekonomiky a využití odpadu jako zdroje pro další byznys.

Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

Principem nově navrhovaného Doplnění státní surovinové politiky je naplnit Programové prohlášení vlády, tedy v oblasti státní surovinové politiky především zajistit, aby byly důsledně hájeny vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin, především strategických surovin. Na základě usnesení vlády č. 713 z roku 2017 provedla Česká geologická služba posouzení významu strategických komodit pro hospodářství České republiky. Na základě posouzení byl seznam kritických surovin ČR zredukován na tyto komodity: antimon, beryllium, fluorit, germanium, chróm, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit a wolfram, tantal, zirkonium, titan. Jako superkritické suroviny, které v podmínkách ČR vyžadují mimořádnou pozornost, byly určeny komodity: lithium (+rubidium, + cesium), zlato, uran.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Materiál

Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami. Vyplývá to z aktuální Evropské zprávy o udržitelném rozvoji (Europe Sustainable Development Report), která poměřuje úspěch jednotlivých států při dosahování 17 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Česko podle zprávy skončilo první mezi zeměmi střední a východní Evropy a zanechalo za sebou také některé původní země EU, například Velkou Británii, Belgii nebo Nizozemsko.

"Zpráva ukazuje, že Česká republika se v přístupu k udržitelnému rozvoji neztratí ani mezi nejvyspělejšími státy světa. Cíle udržitelného rozvoje zcela plníme v oblasti chudoby, velmi dobře si vedeme i v oblasti vodního hospodářství, slušně jsme na tom v udržitelnosti našich měst nebo ochraně přírody. A rezervy máme v ochraně klimatu, zejména kvůli vysokým emisím skleníkových plynů při výrobě energie," shrnuje výstupy zprávy náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Zpráva se vedle ochrany životního prostředí nebo snižování emisí zaměřuje i na další dva pilíře udržitelného rozvoje, tedy na sociální a ekonomický rozvoj. Česko má stejně jako v loňském roce nejnižší míru ohrožení chudobou ze zemí EU. V čele žebříčku stojí také v podkategorii dlouhodobé nezaměstnanosti, jejíž míra je nejnižší ze všech evropských zemí. Dobře si podle zprávy vede také v rozsahu chráněných území důležitých pro ochranu biodiverzity, zlepšuje se i kvalita podzemních vod.

V boji proti klimatické změně zpráva naopak konstatuje zhoršení, které je dáno především nadměrným vypouštěním emisí CO2 při výrobě energie. Nedostatky ale hodnotitelé odhalili i v kategorii zdraví obyvatelstva, které je ohrožováno nadměrnou spotřebou alkoholu a tabáku. Češi se rovněž od loňska zhoršili v souvislosti s obezitou. Česko se propadlo i v žebříčku dvou podkategorií týkajících se školství - ve výsledcích srovnávacích testů PISA a podílu vědců na celkové populaci. 

Zpráva vychází z dat Eurostatu a takzvaného SDG Indexu, který každoročně sestavuje tým autorů pod vedením ekonoma Jeffreyho Sachse z Kolumbijské univerzity.

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu OSN v září 2015. Obsahuje 17 závazků, které by do roku 2030 měly vést například k vymýcení extrémní chudoby a hladu, zdravému životu, spravedlivému vzdělávání, genderové rovnosti, dostupnosti vody nebo přijmutí bezodkladných opatření na boj se změnou klimatu. Do podmínek ČR převádí relevantní cíle Strategický rámec ČR 2030, jehož implementační plán loni schválila vláda.

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 305/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). Předmětem novely je posunutí přechodných ustanovení pro požadavky § 11 a § 12 vyhlášky z 31. 12. 2019 na 31. 12. 2022.

Ministerstvo životního prostředí vydalo listopadové číslo Věstníku MŽP, který obsahuje: Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP ke stanovení omezujících podmínek mimo aktivní zónu v záplavovém území podle § 67 odst. 3 vodního zákona, Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky o vyhlášení přírodní památky a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek – Slunná stráň, Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů, Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Dokument ke stažení:

Věstník (PDF, 1 MB)

O dotace na výstavbu a modernizaci zařízení, která materiálově využívají odpady, je možné žádat až do 1. června 2020. Změna se spolu se zpřesněním podmínek pro získání dotace promítla do textu dotační výzvy i do harmonogramu výzev z Operačního programu Životní prostředí na rok 2019 a je platná od 21. listopadu.

V dotační výzvě číslo 114 Operačního programu Životní prostředí je stále k dispozici přes 200 miliónů korun na podporu materiálového využití vyseparovaných odpadů. O dotaci se mohou ucházet obce, kraje a další veřejné i soukromé subjekty, nyní až do 1. června 2020.

Z dotace uhradí příjemci až 85 procent způsobilých výdajů na projekt. Díky tomu mohou například dovybavit zařízení na zpracování plastových odpadů a podobná zařízení či vystavět nová zařízení pro zpracování čistírenských kalů.

Pro zájemce o dotace dále upřesňujeme, že vstupem do dotovaného zařízení musí být vždy odpad a výstupem materiál, který přestal být odpadem a splňuje podmínky dle § 3 odst. 6, 7 zákona č. 185/2001 Sb.

Další informace:

• Text výzvy - 114. výzva (stáhnout)

• Harmonogram výzev na rok 2019 (stáhnout)