V polovině října chce ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět předložit vládním legislativcům návrh nových odpadových zákonů. Legislativní rada vlády (LRV) vrátila úřadu všechny jejich čtyři části k přepracování. Návrhy zákonů upravují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Kritizuje je ale řada odborníků, svazy i nevládní organizace. Balíček odpadových zákonů by MŽP mělo podle plánu předložit vládě na podzim letošního roku, začít platit by měly od 1. ledna 2021, řekl ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení.

"Předložené odpadové zákony dopracováváme podle připomínek Legislativní rady vlády tak, aby mohly být schváleny, tedy podle diskuse na plénu a návrhu stanovisek pro LRV. Následně budou znovu legislativní radě předloženy. Předpokládáme na plénu 17. října," uvedl Charvát.

Současný návrh zákona o odpadech mimo jiné počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Zatímco uplynulých deset let se poplatek 500 korun za tunu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout 1850 korun za tunu. Umožňoval by v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Obce budou podle návrhu moct nově motivovat občana k třídění například systémem "Zaplať, kolik vyhodíš" (PAYT).

Návrh novely zákona o obalech naopak stanovuje minimální hustotu sběrné sítě, nepočítá ale se zavedením zálohového systému na PET lahve. Odborná veřejnost je v názoru, zda zálohovat či ne, rozdělena. Rozdílně vycházejí i průzkumy veřejného mínění. Podle znalců nespočívá otázka nakládání s PET lahvemi v ochraně životního prostředí, nýbrž ve způsobu třídění a byznysu. MŽP plošné zavedení zálohového systému nepodporuje, podle úřadu by mohl nekoncepčně zasáhnout do stávajícího systému třídění odpadů v Česku.

Řada odborníků kritizovala všechny současné návrhy odpadových zákonů proto, že podle nich neřeší finální využití odpadu dle evropských cílů a oběhového hospodářství ani podporu finální recyklace. Tvrdila, že znění zákonů byla komplikovaná. Ekologům kromě nedostatečné podpory recyklace vadilo, že zákon prodlužuje dobu skládkování z roku 2024 na 2030.

Na novou odpadovou legislativu se čeká už mnoho let, jen LRV jednala o různých verzích několikrát. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve uvedl, že přípravy byly složité mimo jiné i proto, že se v zákonech střetávají protichůdné a neslučitelné zájmy mnoha subjektů, které si hlídají svůj obor.

Příští rok bude do ovzduší unikat méně prachu při zpracovávání surovin. Třinecké železárny (TŽ) v těchto dnech dokončují investiční akci, která sníží emise takzvaných fugitivních emisí, které se rozptylují do okolí.

„Jedná se o odprášení zařízení pro dopravu a zpětné zakládání vsázky pro výrobu ocelárenského aglomerátu. Nahradí stávající padesát let starý portálový naběrač na homogenizační skládce pro výrobu aglomerátu,“ vysvětluje ředitel pro investice a strategii TŽ Radek Olszar. Nový velkostroj sníží prašnost z Třineckých železáren o dalších 56 tun.

V těchto dnech probíhá postupný návoz jednotlivých dílů portálové konstrukce. V listopadu firma postaví celé zařízení na nové podvozky a v létě příštího roku spustí zkušební provoz. 1050 tun vážící stroj je vybaven skrápěcím zařízením a odsáváním prachu z jednotlivých přesypů. Stroj nového koncepčního uspořádání umožní odběr až 1 200 tun surovin za hodinu.

Jde o jeden ze dvou projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí s celkovými náklady přesahujícími 700 milionů korun. Ve druhém projektu jde o zařízení pro odběr a zpracování směsi pro výrobu vysokopecního aglomerátu. „Zjednodušeně řečeno jde o technologii, která přepravuje suroviny nutné k výrobě surového železa. Nově je vybavena odsáváním prachu, díky čemuž se nám podaří významně snížit objem prašných částic v okolí skladovacích prostor surovin, tedy zejména rudy,“ upřesňuje investiční ředitel.

Obě zařízení slouží ke zpracování surovin na provoze aglomerace, kde se připravuje ze surovin vsázka do vysoké pece. Do plného provozu budou uvedeny příští rok. K nejvýznamnějším investicím loňského roku patřila stavba filtrační stanice na mlýnici strusky a centrální vysávání obou aglomerací. Železárny nyní pokračují v investicích do dalších opatření, které sníží dopady průmyslové činnosti na okolí.

Ekologické investice realizované v posledních pěti letech přinesly snížení emisí prachu na historicky nejmenší objem 138 tun za rok 2018. Jde o nejmodernější zařízení svého druhu pro hutní průmysl a jsou vybaveny tkaninovými filtry, které zachytí dokonce i částice menší, než je uváděná frakce PM10.

Analýzu komunálního odpadu si dnes nechala udělat obec Ratiboř na Vsetínsku. Odborníci třídili asi půl tuny odpadu, asi polovinu z něj tvořil bioodpad. Smyslem akce bylo zjistit, co lidé vyhazují, nabídnout jim možnost třídit do pytlů již v domácnostech a snížit tak objem směsného odpadu. "Budeme zavádět pytlový svoz, chtěli jsme zjistit, na jaké komodity se zaměřit," řekl starosta Martin Žabčík.

"Zjistili jsme, že naši občané celkem dobře třídí plasty, skla tam bylo minimum. Na co se ještě zaměříme, jsou kovy, těch tam bylo také poměrně dost," uvedl starosta. Lidé podle něj dostanou pytle na třídění plastu, papíru a kovů. "Bioodpad budeme řešit zvlášť, to budeme muset ještě promyslet. Vyvézt v komunálním odpadu 50 procent bioodpadu je hodně," uvedl Žabčík. Jednou z možností je, že obec připraví další vlnu přidělování kompostérů.

Třídění do pytlů chce obec zavést zřejmě na přelomu září a října, pytle s plasty a papírem se budou svážet zřejmě jednou za dva týdny, kovy jednou za měsíc. "Bude to dobrovolné, každý občan si bude moci vyzvednout pytel na danou komoditu," uvedl Žabčík. Po roce obec projekt vyhodnotí a pokud se zvýší podíl tříděného odpadu, bude obec odměňovat ty, kteří třídí. Sníží jim poplatek za svoz odpadu, který nyní činí 450 korun.

V Ratiboři, která se letos stala Vesnicí roku Zlínského kraje, již funguje síť sběrných míst, kam mohou lidé odnášet tříděný odpad, v obci je také sběrný dvůr. V Ratiboři žije asi 1840 lidí.

Hromadu komunálního odpadu, kde byly také plasty, plechovky či papír, dnes třídila i Šárka Čejková z Institutu Cirkulární Ekonomiky. Do připravených pytlů se dávaly zvlášť různé druhy plastů, bioodpad, kovy i infekční odpad, jako jsou papírové kapesníky nebo dětské pleny.

"Většinou zjistíme, že z celé hromady je komunálního odpadu jen asi 30 procent, zbytek se dá ještě vytřídit," uvedla Čejková, která při dřívějších analýzách v jiných obcích našla v odpadu například kančí hlavu nebo kůže. "Každá obec má svoje, některá má hodně textilu, jiná stavebního odpadu, ale to může být tím, že zrovna v obci někdo staví," dodala.

Zájem měst a obcí o fyzickou analýzu odpadu stoupá, zatímco dříve jich dělali odborníci jednu či dvě do měsíce, nyní je to jedna až dvě za týden.

Zdroj: ČTK / Foto - www.facebook.com/incien.org/

V Úředním Věstníku EU vyšlo Nařízení Komise (EU) 2019/1390 ze dne 31. července 2019, kterým se přizpůsobuje technickému pokroku příloha nařízení (ES) č. 440/2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Text s významem pro EHP). Text ke stažení ZDE

Evropská komise včera přijala 3 doporučení, která by měla členských státům pomoci při implementaci upravené směrnice o energetické účinnosti a při přechodu na čistou energii. Doporučení obsahují detailní pokyny pro členské státy a týkají se praktické implementace povinností v oblasti energetických úspor na období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2030, revidovaných ustanovení pro měření a účtování termální energie a účinnosti v oblasti vytápění a chlazení. Členské státy musí implementovat opatření vyplývající z upravené směrnice do svých systémů do 25. 6. 2020.

Analýza spoločnosti Sensoneo umožnila zostaviť rebríček 36 členských štátov OECD podľa objemu odpadu, ktorý produkujú a spôsobu, ako s ním nakladajú. Česko sa umiestnilo v Top 15, Južná Kórea bola vyhodnotená ako krajina s najlepším prístupom k odpadu vďaka jej prepracovanému recyklačnému systému a Turecko z analýzy vyšlo najhoršie kvôli veľkému množstvu nelegálnych skládok.

Spoločnosť Sensoneo ktorej riešenia sú nasadené vo viac ako 40 krajinách sveta, vypracovala rebríček The Global Waste Index, ktorý vyhodnocuje krajiny OECD z pohľadu environmentálnych dopadov ich nakladania s odpadom.

The Global Waste Index analyzuje najbežnejšie metódy spracovania odpadu a udeľuje im pozitívne alebo negatívne body v závislosti od množstva vyprodukovaných emisií oxidu uhličitého, metánu a environmentálnej kontaminácie, ktorú daný spôsob priemerne spôsobuje. 36 krajinám tak boli udelené body podľa toho, koľko kilogramov odpadu spracovávajú nasledovnými metódami: recyklovanie, spaľovanie, skládkovanie a ilegálne skládkovanie.

Recyklácia, kedy sa odpad využíva na nové materiály, bola hodnotená ako najlepšia metóda nakladania s odpadom. Proces spaľovania, kedy sa odpad regulovane spaľuje s cieľom využiť ho ako energiu, sme považovali za oveľa pozitívnejší spôsob ako skládkovanie, tobôž nelegálne. Ďalším zohľadňujúcim kritériom bolo množstvo vyprodukovaného odpadu na obyvateľa a objem odpadu, ktorého konečná stopa nie je dohľadateľná (nazývaný tiež „nezaúčtovaný odpad“).

Spomedzi 36 krajín OECD Česko celkovo obsadilo 12. miesto. Toto pozitívne umiestnenie ovplyvnil predovšetkým priemerný ročný objem odpadu vyprodukovaný za obyvateľa – je druhý najmenší spomedzi všetkých krajín.   Naopak, z pohľadu miery recyklácie sa Česká republika umiestnila ako desiata najhoršia krajina. Pokiaľ ide o skládkovanie a spaľovanie, v týchto technikách spracovania odpadu dosahuje priemerné umiestnenia.

Nasledujúca tabuľka ukazuje 15 najlepšie hodnotených krajín: 

Pre kompletnú tabuľku s umiestnením všetkých 36 krajín, presné údaje ohľadom objemu odpadu spracovaného jednotlivými metódami  a pre informácie o zdrojoch, z ktorých sme údaje čerpali, navštívte prosím stránku Sensoneo.

• Turecko z analýzy vyšlo ako krajina s najhorším prístupom k odpadu – odpad sa nerecykluje, ani nespaľuje, a výskyt nelegálnych skládok je tu vyšší ako v ktorejkoľvek inej krajine.

• Krajinami, ktoré recyklujú najviac, sú Island (kde sa ročne zrecykluje až 366 kilogramov odpadu na obyvateľa), Nemecko a USA.

• Spojené štáty americké však “vynikajú” aj v inej kategórii – s celkovým počtom 809 kilogramov odpadu na obyvateľa ročne sú najväčším producentom odpadu spomedzi všetkých krajín. Z tohto množstva sa 280 kg recykluje, 103 kg sa spáli a 425 kg končí na skládkach.

• Naopak, najmenej odpadu produkujú Poliaci – 315 kilogramov na obyvateľa ročne. 

Zaujímavé sú aj ďalšie údaje, podľa ktorých

• Nový Zéland svoj odpad výlučne skládkuje.

• Vo Švajčiarsku zas na skládke nekončí de facto žiadny odpad a ročne sa tam zrecykluje 225 kilogramov odpadu ročne na obyvateľa.

• Dánsko spaľuje taký objem odpadu ako žiadná iná krajina: až 415 kilogramov na obvateľa.

Souhrnná zpráva Obnovitelné zdroje energie v roce 2018 obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2018 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 10,7 %. Další podrobnosti ke stažení níže.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2018 [pdf, 2631 kB]

Mezinárodní konference Česko jako cirkulární hotspot, největší událost letoška v oblasti cirkulární ekonomiky, představí myšlenku cirkulární ekonomiky z mnoha úhlů a ukáže českým firmám možnosti, jak přejít na tento udržitelný způsob fungování. Globální trendy představí zástupce OECD a inspirativní lokální počiny zase české firmy, které jsou v tomto ohledu nejdále. Na konferenci bude rovněž oficiálně zahájena činnost Českého cirkulárního hotspotu, který by k šíření myšlenky a především v implementaci konkrétních kroků měl českých firmám pomoci. Konference se koná v úterý 8. října na brněnském výstavišti jako součást Mezinárodního strojírenského veletrhu.

„Cirkulární ekonomika je sílícím trendem, který má ambici rozvinout potenciál států i mezinárodních společenství. V Česku je zatím míra znovuvyužití druhotných surovin o třetinu pod průměrem EU. Spolu s řadou progresivních českých firem ale děláme vše pro to, abychom se z této pozice dostali mezi světové lídry v cirkulárním hospodářství. Říjnová konference nás má na této cestě dostat opět skokově dál,“ říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který akci pořádá.

Český cirkulární hotspot oficiálně zahájí svou činnost

Jedním z hlavních bodů programu bude slavnostní otevření Českého cirkulárního hotspotu, který vzniká ve spolupráci INCIEN a agentury CzechInvest. „Tímto projektem se připojujeme k mezinárodní platformě. Prostřednictvím hotspotu budeme aktivně propojovat české ekoinovační firmy se zahraničními partnery a také posílíme mezivládní spolupráci,“ přibližuje Soňa Jonášová. Mezinárodní síť cirkulárních hotspotů na místě představí Nizozemec Hans Van Ek, jedna z významných světových osobností cirkulární ekonomiky.

Druhý díl studie o cirkulárním Česku

Další slavnostní premiéru zažije i publikace Cirkulární Česko 2, která bude v rámci konference pokřtěna a uvedena panelovou diskusí s tvůrci. Publikace, za kterou stojí INCIEN, Direct People a JIC, navazuje na úspěšnou studii z roku 2018. Ta představila příklady inovativních firem, které se již vydaly cirkulární cestou. „Loňská studie inspirovala tisíce českých podnikatelů a manažerů. I díky tomu se mnohé posunulo vpřed, a proto považujeme za podstatné navázat a ukázat potenciál cirkulární ekonomiky v českém kontextu a představit další aktuální příklady z praxe,“ vysvětluje spoluautor publikace Cyril Klepek z inovační agentury Direct People.

Mnoho inspirativních českých cirkulárních příběhů si budou moci návštěvníci konference poslechnout naživo. Vystoupí například spoluzakladatel firmy Adler Martin Hausenblas a popíše, jak může fungovat jeden z největších evropských výrobců reklamního textilu bez vytváření odpadu. Majitel Brokis Glass Jan Rabell zase ukáže, že i do tradičního sklářství se dají zabudovat prvky cirkulární ekonomiky. Jako překvapení na závěr vystoupí majitel celosvětově úspěšné české firmy, která vsadila na modularitu, inovace a efektivní využívání zdrojů.  

Cirkulární strategie přináší nové formy financování

Další blok konference bude patřit oceli a strojírenství v kontextu cirkulární ekonomiky. Poukáže na ocel jako jeden z mála stoprocentně recyklovatelných materiálů. V další sekci budou mít účastníci konference zcela unikátní příležitost dozvědět se uceleně o formách financování cirkulárních projektů. Zástupci bank, investičních fondů nebo poradenských společností nabídnou podnikatelům konkrétní tipy pro jejich byznys.

Na úterní konferenci pak naváže čtvrteční setkání u kulatých stolů, kde odborníci proberou s podnikateli konkrétní cirkulární témata od využití vody, přes digitalizaci výroby až po eko-design.

Mezinárodní konference i další doprovodný program je pro návštěvníky veletrhu s platnou vstupenkou zdarma. Na zvolené akce se stačí pouze s předstihem registrovat, protože kapacita sálu je omezená a po jejím naplnění bude možnost registrace uzavřena.

Boje o odpad a bouře kvůli nebezpečným skládkám „sužují“ Rusko už od 90. let. Systém pro třídění odpadu totiž v zemi teprve vzniká a přes 90 procent odpadků tak často končí na nelegálních skládkách. Rusko přitom s každým rokem zvyšuje objem dovozu plastových odpadů. Za ten podle nedávno zveřejněných oficiálních statistik loni zaplatilo přes 20 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 470 milionů korun, což je až o třetinu více než v roce předešlém.

Moskva naproti tomu zvyšuje vývoz makulatury neboli odpadního papíru, a to i přesto, že si zpracovatelé odpadu stěžují na nedostatek recyklovatelného materiálu.

Každoročně vyprodukuje Rusko 70 milionů tun komunálního odpadu. Zpracovává se však pouhých pět milionů tun a zbytek končí na skládce, zanedbatelná část se pak pálí. Celková plocha ruských skládek přitom tvoří více než čtyři miliony hektarů, uvádí ruská pobočka organizace pro ochranu životního prostředí Greenpeace.

„Odpadní“ reforma
Recyklační firmy si stěžují zejména na pomalé zavádění nedávno přijaté odpadní reformy. „Recyklační ekonomika nevzniká mimo jiné i kvůli pomalému uplatňování odpadní reformy a výstavbě komplexů pro třídění odpadů. Ruské recyklační společnosti jsou dnes většinou velmi malé podniky, většina z nich dokáže zpracovat jen 100 až 300 tun odpadů měsíčně,“ prohlásil Konstantin Rzajev z vedení společnosti Ekotechnologija. Podle něj řada podniků i proto rychle krachuje.

Takzvaná odpadní reforma začala platit v Rusku na přelomu loňského a letošního roku. Opatření počítá s tím, že v každém z ruských regionů bude působit jedna popelářská firma odpovědná za vývoz a zpracování komunálního odpadu. Platit ji mají místní obyvatelé. V průměru činí poplatky 120 až 130 rublů na osobu měsíčně (asi 48 korun). Veškerý odpad přitom musí projít tříděním, které má zajistit dostatek recyklovatelného materiálu.

Vláda tak chce mimo jiné zabránit i vzniku nových nepovolených skládek. Doteď bylo hlavním úkolem popelářské firmy zbavit město odpadu. Jakým způsobem to udělá, na to úřady nedohlížely. Nově se zisky podnikatelů budou odvíjet od toho, kolik odpadu vyvezou na městem určené místo.

Část ruských oblastí se ale už od počátku potýká se značnými problémy a v některých regionech se zavádění nových pravidel odložilo. Například v metropoli Tomské oblasti začala platit reforma až letos v létě. Město s více než půl milionem obyvatel se přitom okamžitě začalo utápět v komunálním odpadu. Vedení totiž vybralo firmu, která měla nedostatek kontejnerů a odpad nestíhala vyvážet.

Nová reforma také v řadě měst vedla i k několik měsíců trvajícím demonstracím. Například na Uralu lidé protestovali proti novým zvýšeným poplatkům za popelářské služby. Naproti tomu firmy hlásí vysoký počet lidí, kteří poplatky neplatí. Podle listu Vedomosti má výrazné ztráty až 90 procent podniků.

Zdroj: MF DNES

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Praze uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti EURO-KAZ, s.r.o. Firma neumožnila inspekci provést kontrolu zaměřenou na přeshraniční přepravu odpadů. Porušila tím zákon o kontrole.

Inspektoři ČIŽP obdrželi od Celní správy v polském Bělostoku informaci o přeshraniční přepravě odpadní pryže a měděné strusky pocházející údajně z Ruska. Příjemcem tohoto odpadu měla být firma EURO-KAZ se sídlem v Praze na Žižkově. Inspektoři proto zahájili se společností kontrolu a stanovili termín, kdy se má zástupce společnosti dostavit do kanceláře ČIŽP. „Požadovali jsme například předložit doklady o původu přepravovaných odpadů, jejich množství a dokumenty vydané celním úřadem. Nikdo ze společnosti EURO-KAZ se však ke kontrole nedostavil, ani neomluvil. Firma nekomunikuje,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha.

Inspektoři se poté vypravili do sídla firmy uvedené v obchodním rejstříku. Při pochůzce ale nic nenasvědčovalo tomu, že na uvedené adrese se zástupci firmy skutečně vyskytují.

„Kontrola dodržování povinností při přeshraniční přepravě odpadů tak nemohla být provedena. Nevíme, zda nějaké odpady do Česka skutečně dorazily, a jak s nimi případně bylo nakládáno. Nedostavením se ke kontrole a nedoložením požadovaných dokumentů může obviněný sledovat zastření porušení zákona o odpadech,“ dodal Beroušek.

Proti pokutě nepodala firma, která má rumunského jednatele, odvolání. Sankce je od 4. září pravomocná

V roce 2018 došlo na základě diskuze mezi zpracovatelem, MŽP a příslušnými výbory Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR k úpravě konceptu Zprávy. Bylo dohodnuto, že Zpráva o životním prostředí v jejím dosavadním pojetí bude zpracována jednou za dva roky. V mezidobí bude zpracováno shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji ŽP. Publikování a aktualizace dat probíhá i nadále na webovém portále Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR).

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Praze uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti EURO-KAZ, s.r.o. Firma neumožnila inspekci provést kontrolu zaměřenou na přeshraniční přepravu odpadů. Porušila tím zákon o kontrole.

Inspektoři ČIŽP obdrželi od Celní správy v polském Bělostoku informaci o přeshraniční přepravě odpadní pryže a měděné strusky pocházející údajně z Ruska. Příjemcem tohoto odpadu měla být firma EURO-KAZ se sídlem v Praze na Žižkově. Inspektoři proto zahájili se společností kontrolu a stanovili termín, kdy se má zástupce společnosti dostavit do kanceláře ČIŽP. „Požadovali jsme například předložit doklady o původu přepravovaných odpadů, jejich množství a dokumenty vydané celním úřadem. Nikdo ze společnosti EURO-KAZ se však ke kontrole nedostavil, ani neomluvil. Firma nekomunikuje,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha.

Inspektoři se poté vypravili do sídla firmy uvedené v obchodním rejstříku. Při pochůzce ale nic nenasvědčovalo tomu, že na uvedené adrese se zástupci firmy skutečně vyskytují.

„Kontrola dodržování povinností při přeshraniční přepravě odpadů tak nemohla být provedena. Nevíme, zda nějaké odpady do Česka skutečně dorazily, a jak s nimi případně bylo nakládáno. Nedostavením se ke kontrole a nedoložením požadovaných dokumentů může obviněný sledovat zastření porušení zákona o odpadech,“ dodal Beroušek.

Proti pokutě nepodala firma, která má rumunského jednatele, odvolání. Sankce je od 4. září pravomocná.

Metodika vykazování úspor byla vypracována na základě odst. 9 článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti.

Podle článku 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (dále jen "směrnice") má Česká republika povinnost vytvořit systém, aby bylo každoročně dosahováno nových úspor ve výši 1,5 % objemu prodeje energie konečným zákazníků. ČR pro naplnění této povinnosti zvolila tzv. alternativní schéma, které je blíže popsáno v Národním akčním plánu energetické účinnosti ČR (NAP EE). Z poslední aktualizace NAP EE vyplývá, že by ČR díky alternativnímu schématu do konce roku 2020 měla vykázat úspory ve výši 51,1 PJ.

Objem úspor energie, který lze započítat pro individuální (politická) opatření alternativního schématu, stanoví členské státy na základě jedné ze stanovených metod výpočtu úspor očekávaných, měřených, poměrných nebo zkoumaných. Všechna tato opatření musí splňovat zásady podle bodů 1 a 2 přílohy V směrnice. Právě tato skutečnost vedla ke vzniku "Metodiky vykazování úspor energie z alternativních politických opatření", která shrnuje principy uznatelnosti dosažených úspor energie a na základě těchto principů stanovuje rozsah dat vykazovaných ze strany správců programů při respektování specifik jednotlivých programů podpory.

Otázku, na kterou metodika reaguje, je způsobilost vykazovaných úspor dle čl. 7 a přílohy V směrnice a způsob sběru potřebných dat k tomuto vykazování.

Dokument ke stažení:

V sobotu 21. září proběhl Celosvětový Úklidový Den – World Cleanup Day. Během něj se dobrovolníci z nejrůznějších koutů planety spojili, aby uklidili odpadky povalující se ve městech i přírodě. Zatím se ještě sčítá, ale už teď víme, že se zapojilo přes 16,8 milionu lidí po celém světě.

V České republice se akce zúčastnilo přibližně 11 500 dobrovolníků, kteří uklidili přes 120 tun odpadků. Několik úklidových skupin, které spojuje iniciativa Zálohujme.cz, se rozhodlo navíc spočítat, kolik nápojových PET lahví a plechovek na svých úklidech našly. Převaha nezálohovaných obalů se očekávala, ale tak obrovský rozdíl překvapil i zkušené dobrovolníky a je pádným argumentem v současné diskusi o zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky.

Experimentu se účastnili dobrovolníci v Praze, Brně, Ostravě i dalších městech a na svých úklidech sesbírali přes půl tuny odpadu. Spočítali zvlášť všechny nápojové PET lahve, plechovky a skleněné lahve. Ve více než půl tuně sebraných odpadků bylo přes 2 tisíce nezálohovaných nápojových obalů, a pouze 7 zálohovaných pivních lahví. Tato data korespondují se zahraničními zkušenostmi, že zálohované obaly se ve vysoké míře vrací zpět k využití a nekončí odhozené na ulici nebo v lese.

„Zálohy u pivních lahví motivují lidi je vracet. Proto se u nás lahve od piva na úklidech najdou jen zřídka. Zato pokaždé sbíráme velké množství pivních plechovek, protože ty zálohované nejsou. V zemích jihovýchodní Asie, kde pivní láhve nejsou zálohované, jich na úklidech nacházíme mnohem víc. Jsem přesvědčený, že kdybychom nápojové plechovky a PETky zálohovali, čistotě veřejného prostoru to výrazně prospěje“, komentuje jeden ze zakladatelů hnutí Trash Hero a člen iniciativy Zálohujme.cz Jan Bareš.

Celkem se během experimentu našlo v půl tuně uklizených odpadků 1225 PET lahví, 698 nápojových plechovek, 141 skleněných lahví bez zálohy a pouhých 7 zálohovaných pivních lahví. To potvrzuje, že lidé 3 koruny v podobě zálohované lahve nevyhodí, a když už, tak to po nich rád sebere někdo jiný. Zálohované nápojové obaly tak nekončí v přírodě a mohou být znovu využity nebo recyklovány. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky by jich v přírodě ubylo až o 95 %. A představte si, že by se z každé použité PET lahve vyrobila zase nová PET lahev a to vše přímo v ČR. Nemuselo by vznikat tolik nového PETu a vytříděný PET materiál by zároveň nemusel cestovat tam a zpátky po celé Evropě, jak je tomu nyní. To je naše vize,“ doplňuje Klára Hálová ze Zálohujme.cz.

Iniciativa Zálohujme.cz vznikla v lednu 2018 a k zakládajícím členům – Karlovarským minerálním vodám, Institutu cirkulární ekonomiky a Vysoké škole chemicko-technologické, se postupně připojují další firmy a organizace. Vedle pivovarů, včetně rodinného pivovaru Bernard, podporuje zálohování i Sodovkárna Kolín, platforma Replechuj zaměřená na recyklaci plechovek, nadace Partnerství, RunCzech nebo celosvětové dobrovolnické hnutí Trash Hero.

Podpořila ji také řada známých osobností, například psychiatr Radkin Honzák, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, a další.

Iniciativa Zálohujme! se rozrostla o dalšího významného člena. Organizace RunCzech, která v Česku pořádá běžecké závody, se připojila k memorandu o zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky. Historicky prvním cirkulárním závodem se stane Liberec Nature Run, jenž se koná 5. října, kde bude ve spolupráci s Mattoni představena speciální edice přírodní minerální vody, která se dodává v lahvích z 80 % recyklovaného PETu (rPET), z nichž budou znovu vyrobeny lahve pro další závody.

O iniciativě Zálohujme.cz

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující opakovanou recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz

Zakládající členové: Karlovarské minerální vody (KMV), Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT);

Členové: Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., AGS Trade, s.r.o. (Secco+), WINE lN A CAN ASSOCIATION, z. s., Great Expectations, s.r.o. , nadace Partnerství, Trash Hero Czech Republic, .z.s., RunCzech, Sdružení místních samospráv ČR