Vyjasnit kompetence České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a vodoprávních úřadů nebo větší koordinaci krajských záchranných systémů požaduje expertní komise, kterou kvůli loňské ekologické havárii na Bečvě vytvořila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Je podle ní třeba napravit nedostatky v právních předpisech ve 14 oblastech.

“Stěžejní orgány státu nenaplnily zákonem stanovené kompetence a povinnosti,” uvedla k případu Bečvy Seitlová, která je senátorkou za Přerovsko. Pokud se nepodaří vtělit doporučení komise do připravovaných vládních úprav, chce Seitlová návrhy předložit jako senátní úpravu zákonů. V zákoně o integrovaném záchranném systému chce tým Seitlové změnit současné oprávnění k varování obyvatelstva o haváriích na vodách na povinnost. V případě otravy Bečvy se o tom podle Seitlové některé obce dozvěděly s až čtyřdenním zpožděním. Registr havárií na vodách by měl být veřejný. Vodoprávní úřady by podle návrhů měly mít primárně za úkol zneškodňování havárií a ukládání opatření, ČIŽP by měla šetřit zdroje a příčiny havárie.

Experti Seitlové požadují také výslovné určení, kdo bude odpovědný za řádný průzkum havárie včetně odběru vzorků. Doporučují rovněž zpracování závazného metodického pokynu ke zjišťování příčin havárie. Složky krajského záchranného systému by měly mít povinnost se vzájemně informovat o opatřeních, pokud havárie přesáhne hranice krajů.

Za neopodstatněné označila Seitlová informační embargo kolem půlročního vyšetřování otravy Bečvy kyanidem. Původce otravy nebyl ani po půlroce vyšetřování odhalen. Znalec Jiří Klicpera, který má vypracovat pro policii posudek, opakovaně požádal o delší lhůtu. Stejně jako ministr životního prostředí a místopředseda ANO Richard Brabec už dříve vyloučil to, že je původcem otravy chemička Deza z holdingu Agrofert.

Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilérie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Otrava Bečvy v datech: Viník se hledá už půl roku

Ceny surovin se od začátku letošního roku zvyšují, blízko rekordu nebo na něm jsou ceny mědi, oceli nebo dřeva. Nově se k nim přidaly také plasty, které často zůstávají stranou pozornosti, uvedla ve čtvrtek agentura Bloomberg. Syntetické materiály chybí například v USA, kde růst jejich cen začíná ovlivňovat reálnou ekonomiku.

S plasty a jejich chemickými přísadami se neobchoduje na hlavních komoditních burzách, přestože tvoří základ pro tisíce produktů každodenní spotřeby. Velké pohyby jejich cen jsou tak pro svět do značné míry neviditelné. Ceny polyvinylchloridu (PVC) jsou centrem tohoto dramatického růstu. Příčinou je kombinace oživení globální poptávky ze strany spotřebitelů a výpadek výroby způsobený únorovými mrazy v Texasu.

Více ZDE

Zdroj: iDnes.cz

Aktuální pátý díl ze série podcastů Ministerstva pro místní rozvoj se věnuje Operačnímu programu Životní prostředí v novém programovém období 2021-2027. Představuje jej Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí. Jan Kříž podrobně hovoří o zaměření programu, jeho prioritách a také novinkách. Podcast si můžete poslechnout na stránkách DotaceEU.cz/Podcasty, kde najdete i další díly věnované jiným operačním programům.

V Liberci se objevil nový druh kůrovce, který ničí buky. Dnes kvůli tomu začalo kácení napadených stromů v parku v Lidových sadech vedle zoo. Cílem je zamezit dalšímu šíření tohoto škůdce. Z 50 buků v parku Petra Bezruče se jich musí odstranit deset, řekla ČTK mluvčí radnice Jana Kodymová.

Stromy napadené tímto lýkožroutem (taphrorychus bicolor) začnou od koruny rychle usychat. To, že jde o tento druh kůrovce, potvrdil fytopatologický posudek, který si město objednalo u Mendelovy univerzity v Brně. "Z něj vyplynulo, že v Liberci se objevil naprosto neznámý kůrovec, který nenapadá smrky. A tento neznámý kůrovec, který se v České republice objevil teprve před čtyřmi lety a zatím byl vždy jen na jižní Moravě, tak napadl buky i v našem městě," řekl novinářům náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj). Ke kácení stromů podle něj přistoupili proto, aby zabránili jeho šíření.

Buk je v Lidových sadech převažující dřevinou, několik desítek těchto stromů je i v zoologické zahradě sousedící s parkem. "Jsou to krásné dominantní stromy, které tvoří charakter zahrady. Pokud bychom je museli pokácet, tak by to byla velká ztráta," uvedl ředitel zoo David Nejedlo. Některé stromy v zahradě ale zřejmě tímto škůdcem už napadené jsou. "Nám začaly osychat větve a opadávat kůra na dvou bucích, co jsou asi 100 metrů od parku, kde se dnes kácí. Na podzim jsme na nich dělali prořez větví, aby to někoho nezranilo," uvedl ředitel. O dalším postupu se bude zoo podle něj ještě rozhodovat. "Zatím je to pro nás čerstvá informace," dodal.

Poslední protiepidemická opatření vyvolala nejednu otázku. Jednou z nich je, jak zacházet s množstvím biologického a potenciálně infekčního odpadu –⁠ převážně s testovacími tyčinkami. Možnosti jsou buď spalovna, nebo skládka komunálního odpadu. Rozhoduje to, kdo testy provádí. Více ZDE

Jak jistě víte od 1. 1. 2021 je mnoho nových povinností v oblasti legislativy chemických látek. Čekají Vás povinnosti s dovozem produktů z Velké Británie? Musíte oznamovat nebezpečné směsi na toxikologická střediska? Máte již nový formulář bezpečnostního listu? Máte předměty s SVHC látkami?

Pokud ano, zúčastněte se v pohodlí domova nebo v práci našeho webináře kurzu CHELEPO, kde se veškeré informace pro níže uvedené oblasti dozvíte od zkušených lektorů z oboru. Kolektiv našich zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let.

Nově je možnost i jednodenní účasti, vyberete si, který den Vám více vyhovuje.
 

Program kurzu

1. DEN

• Aktuality v legislativě (aktualizovaný formát Bezpečnostního listu, SCIP databáze, PCN formát, povinnosti spojené s vystoupením Velké Británie z EU – Brexit)

• Přehled základních povinností podle nařízení ES č. 1907/2006 REACH

• Registrace polymerů

• Látky zpětně získané z odpadů z pohledu nové „odpadářské legislativy“

• Databáze SCIP (Substance of Concern In Products) a oznamování výrobků s obsahem SVHC látek

• Průřez nařízením ES č. 1272/2008 CLP

• Klasifikace nebezpečností směsí pro zdraví a životní prostředí

2. DEN

• Cloudové nástroje pro oznamování do databází ECHA – založení a nastavení účtu

• Oznamování nebezpečných směsí dle přílohy VIII nařízení CLP včetně přehledu Poison center a nouzových kontaktů jednotlivých zemí ES – UFI kódy

• Speciální případy biocidních přípravků a ošetřených předmětů (in situ, stav schvalování Ag, ozon)

• Prodej prekurzorů výbušnin

• Diskuze

Přednášející: Ing. Oldřich Petira CSc., Ing. Lenka Lišková, Ing. Radka Vokurková, Ing. Tomáš Králik

Účastníkům kurzu bude rozesláno „Osvědčení o absolvování kurzu“ – emailem.

Termín konání:

21. – 22. 4. 2021 ON-LINE

Těšíme se na setkání s Vámi                             

za společnost CHEMELEONI s.r.o.

Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Další informace o kurzu naleznete: www.chelepo.cz

Viník otravy řeky Bečvy ještě znám není, ale pomalu se rýsuje, jak se havárie projeví v legislativě. U velkých havárií by měli mít hlavní slovo hasiči. Informoval o tom ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ředitel odboru legislativního MŽP Libor Dvořák na včerejším jednání poslanecké výboru pro životní prostředí. Aktuálně prochází návrh novely tzv. hodnocením dopadů regulace (tzv. RIA) a na přelomu března a dubna by novela vodního zákona měla jít do meziresortního připomínkovacího řízení. Více ZDE

Související:

Debata, kdo zaplatí zásah rybářů po otravě Bečvy, nenašla řešení

Silné poryvy větru v uplynulých dnech nepřidělaly práci jen hasičům a energetikům. S nepříjemnou nadílkou se v pondělí setkali obyvatelé lokality Budín v Čáslavi na Kutnohorsku. Do nového pracovního týdne se totiž probudili s výhledem na smetiště. Pole za jejich domy bylo plné igelitů z nedaleké skládky. Ačkoliv její provozovatel, společnost AVE CZ tvrdí, že dělá vše proto, aby se podobné situace neopakovaly, podle obyvatel Budína jsou naopak při každém větším větru na denní pořádku. Více ZDE

Předmětem vyhlášky je stanovení půd nevhodných pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu z hlediska jejich fyzikálních nebo biologických vlastností a jejich erozního ohrožení (§ 2 zákona), způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy [§ 3 písm. b) zákona], přípustné míry erozního ohrožení zemědělské půdy (§ 3c odst. 2 zákona) a opatření ke snížení erozního ohrožení zemědělské půdy.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Více než 90 % všech materiálů na světě pochází z primárních zdrojů. Státy Evropské unie se přesto zavázali, že do roku 2050 vybudují ekonomiku postavenou na cirkulárních principech. Tento model pomůže snižovat produkci odpadu, plnit klimatické cíle a podporovat nové inovace ve výrobních odvětvích. Na důležitost cílů cirkulární ekonomiky a jejich plnění upozorňuje vládní představitele i běžné občany například Světový den recyklace. Ten připadá na 18. března a už čtvrtým rokem jej vyhlašuje Světová nadace pro recyklaci.

Recyklované, neboli druhotné suroviny, využíváme na globální úrovni pořád v menším poměru k primárním surovinám. Informuje o tom i nizozemská organizace Circle Economy ve své letošní zprávě Circularity Gap. Ta každoročně reportuje stav cirkulární ekonomiky na globální úrovni a poukazuje na její vývoj. „Na evropské úrovni se snažíme tuto “cirkulární mezeru” zmenšovat. Dokonce evropská směrnice o odpadech uvádí, že do roku 2025 musí členské státy EU recyklovat až 55 % svého odpadu, do roku 2050 pak být plně cirkulární, a tedy využívat v maximální míře druhotné suroviny. Cíle jsou velmi ambiciózní, a mnoho českých firem je prolíná do svých strategií a snaží se realizovat projekty pro splnění těchto cílů. Nicméně stále máme na čem pracovat a kdo bude dřív připraven určitě v tomto případě vyhrál,” uvádí Laura Mitroliosová, ředitelka poradenské společnosti CIRA Advisory, která radí firmám v Česku, jak správně zahrnout zásady cirkulární ekonomiky do svého provozu.

Čeká nás konec nerecyklovaných materiálů?

Obecně v  Česku máme velké rezervy v recyklačním byznysu, například v recyklaci kovů. To potvrzuje i společnost EKO-KOM, která odhaduje, že se v současnosti vytřídí jen asi tři plechovky z deseti. „Hliník je materiál s velmi dobrými vlastnostmi pro recyklaci - dochází u ní k nízkým únikům materiálu a proto jej můžete recyklovat mnohokrát. Problémem je ale opětovné navrácení hliníku zpátky k výrobcům a následně do oběhu,” komentuje analytik CIRA Advisory Benjamin Hague.

I díky Zelené dohodě pro Evropu nás v příštích měsících a letech čekají na poli recyklace a oběhového hospodářství velké změny. „Letošní rok se nese ve znamení plastů. Začínají platit přísnější regulace a firmy tato nová pravidla reflektují. Od ledna u nás platí daň na nerecyklované plasty a od července vstoupí v platnost zákaz jednorázových plastů dle nové evropské směrnice,” říká Laura Mitroliosová.

Dalším odvětvím, které se pravděpodobně nevyhne intenzivnější regulaci je textilní odpad. „Právě u textilu vidím velkou příležitost pro vývoj nových inovativních technologií, které nám pomohou vlákna recyklovat a velmi efektivně vrátit zpátky do oběhu. Technologie recyklace textilu jsou nyní drahé a nemají dostatečnou kapacitu pro všechna textilní vlákna. Impuls pro změnu se může dostavit, až se takzvaná rozšířená odpovědnost výrobce dotkne i textilního průmyslu a firmy začnou více investovat do vývoje recyklačních technologií. To nepochybně nastane, protože bez recyklace textilu nedosáhneme cílů Zelené dohody,” uzavírá Laura Mitroliosová..
                   

O CIRA Advisory

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a agentura CzechInvest rozhodly o zrušení 4. ročníku soutěže „Přeměna odpadů na zdroje“. A to kvůli pandemii koronaviru. Vyhlášení soutěže v budoucnosti se odvíjí od epidemiologické situace, o novinkách bude MPO informovat na webu www.druhotnasurovina.cz, na těchto stránkách i prostřednictvím dalších komunikačních kanálů. Děkujeme za pochopení.

Francouzské město Talence poblíž Bordeaux se rozhodlo snížit ekologický dopad jednorázových roušek, které se používají během epidemie covidu-19. Společně s firmou Plaxtil je budou ve městě sbírat, recyklovat a vyrábět z nich školní pomůcky pro děti, napsala agentura AFP.

"Ve Francii se každý den použije 50 milionů roušek. Je to nový druh znečištění, proti kterému je potřeba bojovat," uvedl Emmanuel Sallaberry, starosta Talence. Ve městě se 42.000 obyvateli slavnostně zahájil provoz prvního sběrného boxu na použité roušky.

Specialista na recyklaci textilií Plaxtil bude jednorázové roušky svážet ze sběrných míst, dekontaminovat je a poté z nich vyrábět pravítka nebo úhloměry. Roušky se zpracují celé, vyjma kovových sponek. Na jedno plastové pravítko nebo trojúhelník stačí zhruba 20 roušek.

Projekt je zatím naplánovaný na deset týdnů. Vedení města Talence doufá, že za tu dobu vybere 100.000 roušek, ze kterých se vyrobí 1600 sad školních potřeb pro děti.

Projekt město vyjde zhruba na 10.000 eur (262.000 korun), což starosta považuje za "snesitelnou částku". Ve městě díky tomu navíc vzniknou nová pracovní místa. Město také ušetří na nákupu školních pomůcek, které ve Francii školákům dodává stát, aby tak zajistil rovný přístup ke vzdělání.

Společnost Plaxtil vznikla v červnu 2020 a spolupracuje již s dvacítkou francouzských obcí na obdobných projektech. Týdně zpracovává téměř milion jednorázových roušek.

Dosud musely fondy, banky a pojišťovny investory povinně informovat o míře rizika, které s sebou investice do konkrétního fondu nese. Teď přibude povinná informace o tom, nakolik je daná investice „zelená“. Nezelená, světle zelená, tmavě zelená. Čím víc zelené barvy, tím udržitelněji jsou vaše peníze investovány. Více ZDE

Evropská unie by podle europoslanců měla zatížit zvláštním poplatkem část dovozu ze zemí, které si nekladou dostatečně náročné klimatické cíle. Evropský parlament doporučil, aby se takzvané uhlíkové clo, které má být novým příjmem rozpočtu Evropské unie, týkalo především produktů z energeticky náročných odvětví. Někteří poslanci také kritizovali fakt, že EP v rámci návrhu odmítl zrušit bezplatné přidělování emisních povolenek aerolinkám a dalším znečišťovatelům ovzduší.

EU chce zavedením dovozního poplatku na neekologicky vyráběné produkty zajistit, aby mimounijní firmy neměly konkurenční výhodu kvůli přísnějším unijním klimatickým pravidlům, jejichž postupné zavádění bude mít dopad na evropský průmysl.

"Toto je naše největší šance, jak zůstat pod limitem oteplení o 1,5 stupně Celsia a zároveň tlačit na naše partnery, aby byli stejně ambiciózní, pokud chtějí přístup na evropský trh," prohlásil zpravodaj návrhu Yannick Jadot z frakce zelených. Narážel tím na závazek z pařížské klimatické dohody, který chce EU plnit zavedením přísnějších limitů pro vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Z nich plynoucí vyšší náklady pro výrobce se zřejmě projeví v ceně produktů vyráběných v unii.

Podle doporučení schválených 444 ze 695 hlasujících europoslanců by se uhlíkový poplatek měl od roku 2023 týkat zejména produktů jako je ocel, hliník, sklo, chemikálie či fosilní paliva.

"Aby byl nový mechanismus účinný, musíme nyní prověřit, že je také v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO)," připomněla česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, podle níž by měl uhlíkový poplatek zejména narovnat pravidla hry pro unijní a ostatní firmy.

Europoslanci naproti tomu vyřadili z doporučení část prosazovanou zejména zelenými, podle níž by od roku 2023 skončilo bezplatné přidělování emisních povolenek. Ty dostávají některá průmyslová odvětví a například také aerolinky, o jejichž konkurenceschopnost má obavy Evropská komise.

"To je podle mě přílišný protekcionismus evropských firem, který navíc nepovede k faktickému snížení emisí," kritizoval odmítnutí návrhu český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který narozdíl od většiny dalších českých zástupců v EP zrušení bezplatných povolenek podpořil.

O konkrétní podobě uhlíkového poplatku bude nyní europarlament vyjednávat se členskými státy. Podle Bruselu by měly příjmy z něj sloužit jako jeden ze zdrojů, který pomůže EU splácet dluh za mimořádný fond obnovy, jehož 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) má pomoci ekonomikám z koronavirové krize.

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12.000 let - od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV) to uvedla Miroslava Dvořáková v dnešní tiskové zprávě. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Biogeography.

Jan Roleček z Oddělení paleoekologie BÚ uvedl, že je sice známo, že k nejvýznamnějším příčinám změn biodiverzity patří klimatická změna, nové způsoby využívání krajiny či znečištění, aby však vědci lépe porozuměli dopadu těchto změn, musí také vědět, jak se biodiverzita vyvíjela v minulosti. To podle vědce vyžaduje hodně dat o historii vegetace a jejich precizní analýzu.

Vědci pro výzkum zvolili metodu analýzy fosilního pylu uloženého ve starých sedimentech. Poskytla jim informace o změnách složení pylu ze sedimentů 18 horských rašelinišť a nížinných slatin z území od Šumavy k Tatrám a od Adršpachu k Podunajské nížině. Následnou analýzou dat získali údaje o změnách druhové rozmanitosti rostlin ve středoevropské krajině od konce poslední doby ledové.

Podle vědců výsledky ukázaly, že se ve střední Evropě opakují dva hlavní typy biodiverzity. První se vyznačuje trvalým růstem rozmanitosti od konce doby ledové a narazili na něj v druhově bohatších krajinách nížin a v Karpatech. Druhý typ vývoje je stagnace nebo mírný pokles rozmanitosti vystřídaný pozdějším prudkým růstem. Tento vývoj vědci pozorovali hlavně v českých pohořích. Důvody odlišností byly rozdíly v přírodních podmínkách i historii osídlení.

"Zatímco v nížinách a karpatských kotlinách začali lidé vytvářet pestrou kulturní krajinu s trvalými sídlišti, poli a pastvinami už v době kamenné, ve vyšších polohách, méně příznivých pro zemědělství, pozorujeme tento vývoj později, často až ve vrcholném středověku," vysvětlil Roleček. "Ačkoli jsou tyto rozdíly v přírodním vývoji a osídlení člověkem dlouho známy, nová studie poprvé přesněji kvantifikuje jejich důsledky pro druhovou rozmanitost rostlin. Například ve zmiňovaných vyšších polohách vzrostl počet pylových typů po osídlení člověkem v průměru o více než 50 procent," zdůraznil vědec.

Před výzkumem také vědci museli posoudit, nakolik je metoda analýzy fosilního pylu vhodná pro tento projekt. Samotnému výzkumu tak předcházela fáze, kdy vědci prozkoumali nynější vztah rozmanitosti pylu a rostlin na dvou modelových územích - ve Žďárských vrších, které se vyznačují poměrně malou diverzitou rostlin, a v Bílých Karpatech, kde je naopak rozmanitost velká. Údaje z desítek lokalit jim potvrdily, že vztah mezi rozmanitostí pylu a rostlin je dost úzký na to, aby z nich mohli při rekonstrukcích vycházet.

Jak si Česko poradí s uhelným útlumem, jak hodlá splnit závazky na snižování emisí skleníkových plynů a kdo bude mít hlavní šanci na stamiliardy z transformačních fondů? Nebýt covidu, šlo by o klíčová témata české ekonomické strategie. Odpovědi na klíčové otázky budoucnosti hledali experti během dvoudenní konference nazvané Budoucnost české energetiky. Záznam ZDE