Vloni rostlo množství odpadů, ale i jejich materiálové využití. Stále se však příliš mnoho skládkovalo. Až 46 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což představuje mrhání zdroji i vysokou zátěž pro životní prostředí. ČR čeká na novou odpadovou legislativu.

Celková produkce odpadů vloni mírně rostla, stejně tak se mírně zvýšila i produkce komunálního odpadu. Dobrou zprávou je, že se daří zvyšovat využití vytříděných materiálů z komunálního odpadu, zatímco stagnuje objem odpadů ukládaných na skládky. I tak skládkujeme stále dramaticky více komunálních odpadů než je průměrná úroveň v EU, která v roce 2018 představovala 24 %. Právě míru skládkování by měla zásadně omezit nová odpadová legislativa Ministerstva životního prostředí, která je v současnosti ve finální fázi legislativního procesu.

„Na skládkách vloni skončilo opět 46 % komunálních odpadů, tedy stejný poměr jako v roce 2018, přestože mírně vzrostlo množství komunálního odpadu. Klesá i množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí na skládkách, meziročně o více než 6 %. Přesto je množství odpadu, který končí na skládkách stále neúměrně vysoké. Proto jsme navrhli v v novém zákoně o odpadech řadu nástrojů ke změně této situace v České republice, jako jsou postupně rostoucí poplatky za ukládání komunálního odpady na skládky nebo zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů v roce 2030, které s definitivní platností nasměřují většinu materiálů k využívání,“ upozorňuje Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP. Kromě změny legislativy významně podporuje MŽP vhodné nakládání s odpady prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a i nadále v tom bude pokračovat.  

Celková produkce a nakládání v ČR

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů, z toho 1,8 mil. tun nebezpečných odpadů. Na jednoho obyvatele ČR tak ročně připadá produkce 3 502 kg všech druhů odpadů.

Z 37,4 mil. tun všech odpadů jich bylo 88 % využito, z toho 84,5 % materiálově a 3,5 % energeticky. Na skládkách skončilo 9,5 % všech odpadů.

Komunální odpady

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil vloni 15,7 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 milionů tun, což je o 97 tisíc tun více než v roce 2018. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 551 kg komunálního odpadu.

V roce 2019 bylo v ČR z komunálních odpadů využito 41 % materiálově (recyklace a kompostování) a 12 % energeticky (přeměna na teplo nebo elektrickou energii v ZEVO – lidově spalovnách).

Dokument ke stažení:

• Produkce všech odpadů a komunálních odpadů za rok 2019

• Indikátory odpadového hospodářství 2019

• Produkce odpadů v krajích ČR za rok 2019

Modernizační fond je pro období 2021–2030 novým nástrojem podpory. Zařadí se především vedle operačních programů financovaných z fondů Evropské unie. Určen je pro podporu investic vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů. Financován je z příjmů z dražeb emisních povolenek, které jsou podle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů příjmem Státního fondu životního prostředí.

Z pohledu strategických dokumentů jsou prostředky určeny zejména na plnění cílů Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Cílem poskytované podpory je usnadnit transformaci české ekonomiky směrem k uhlíkové neutralitě v roce 2050.

Pro poskytování podpory bude postupně spuštěno devět samostatných programů, které ukazuje tabulka na další straně. Programy financované z Modernizačního fondu jsou navrženy v úzké koordinaci se zaměřením jednotlivých operačních programů a podpora se bude vzájemně vhodně doplňovat. A to jak věcně, časově, tak i z pohledu celkové alokace.

Celková alokace je závislá na ceně emisních povolenek a může se proto v průběhu období měnit. V tuto chvíli odhadujeme alokaci na přibližně 154 mld. Kč na celé období 2021–2030. Indikativní podíl jednotlivých programů, uvedený v již zmíněné tabulce, se v průběhu času může měnit v závislosti na změně celkové alokace i reálných potřebách v jednotlivých segmentech. První tři programy považujeme za klíčové ve vztahu k dosažení stanovených cílů. Z pohledu alokace budou proto hrát dominantní roli a jejich podíl odhadujeme na 78 % z celkové alokace.

Po schválení obecného programového dokumentu budou dopracovány jednotlivé dílčí programy, které budou obsahovat detailní informace pro žadatele jako jsou kritéria způsobilosti, způsob hodnocení apod. Tyto programy již nebudou předkládány vládě, ale budou schváleny jen na úrovni ministerstva životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Materiál

V prosinci 2019 MPO zaslalo Ministerstvu životního prostředí podklady pro další etapu Ekoauditu vzešlé z podnikatelské sféry. Na následných jednáních mezi zástupci MŽP a MPO bylo dohodnuto, že součástí Ekoauditu nemohou být podněty, jejichž realizací by se česká legislativa dostala do rozporu s právem EU, dále podněty neúspěšně uplatňované v předchozích etapách Ekoauditu, a naopak podněty již realizované.

Současně bylo dohodnuto, že podněty uplatněné k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, budou řešeny v rámci meziresortního připomínkového řízení k nově předkládaným zákonům, zejména k zákonu o odpadech a zákonu o výrobcích s ukončenou životností.

Výsledkem jednání mezi zástupci MŽP a MPO je 1 podnět, u kterého bylo navrženo konkrétní opatření (zbývající podněty byly vysvětleny či řešeny neformálně mimo rámec Ekoauditu). Tento úkol je uveden v části IIIa. tohoto materiálu.

Dokument ke stažení:

Evropská komise dnes spustila veřejnou konzultaci ohledně kritérií, podle kterých se bude určovat, zda lze určitou hospodářskou činnost považovat za udržitelnou, či ne z pohledu taxonomie EU. Pravidla vychází z nařízení o taxonomii, které vytvoří systém pro klasifikaci udržitelnosti hospodářských činností a usnadní investorům a podnikům rozhodování o investicích. Komise dnes vydala dva akty v přenesené pravomoci, které stanovují kritéria pro hodnocení aktivit a žádá o vyjádření zúčastněných stran. Do konzultace je možné se zapojit během následujících 4 týdnů.

Největší talenti mladé generace zabývající se otázkami životního prostředí. Kdo jsou ti, do kterých vkládáme naději, že vyřeší naše environmentální problémy? V rámci Česka budeme mít možnost se s nimi seznámit 3. prosince na velkém finále studentské soutěže Czech Envi Thesis. Představí se v něm 5 nejlepších studentek a studentů, kteří uspěli v konkurenci 62 studentů z 14 univerzit a vysokých škol napříč Českem.

Velké finále bude probíhat online prostřednictvím aplikace ZOOM. Veřejně ho můžete sledovat také streamované živě na Facebooku soutěže (https://www.facebook.com/Czechenvithesis). Pět finalistů v něm představí práce z oblasti psychologie chování, obnovitelných zdrojů, sucha, změny klimatu a problematiky šetrného zemědělství v krajině. Dozvíme se v něm např. to, do jaké míry je naše ekologické či neekologické chování ovlivněno nevědomými procesy v našem mozku, zda se nám na střeše vyplatí instalace fotovoltaické elektrárny, zda sucho řeší občané i v malých obcích, zda lze zažalovat stát kvůli řešení změny klimatu, či zda zemědělce v praxi zajímají stromy rostoucí vedle polí.   

Soutěž Czech Envi Thesis dává prostor nejlepším studentům již podruhé. „Oproti prvnímu ročníku se počet soutěžících zhruba ztrojnásobil. Potvrzuje se, že mladá generace se o problémy životního prostředí stále více zajímá a chce aktivně přispět k jejich řešení. Odvahu jim dodávají i hnutí a vzory ze zahraničí,“ shrnul letošní rekordní zájem o soutěž organizátor Jan Macháč z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Záštitu soutěži udělili a její podporu opakovaně vyslovili Ministerstvo životního prostředí, Vodafone, Metrostav a Nadační fond Severočeská voda. V odborné komisi, která rozhodne o vítězi letošního ročníku, usednou kapacity oboru, jakými jsou například předsedkyně Komise RIA prof. Jiřina Jílková nebo bývalý ministr životního prostředí prof. Bedřich Moldan. Na jednom virtuálním podiu tak bude k vidění „přátelský střet“ těchto dlouhodobě uznávaných hvězd oboru i mladých vědců z řad studentů. Ti budou navíc na finální prezentace nadstandardně připravení. Mají totiž za sebou mediální školení pod vedením bývalého novináře a televizního reportéra Davida Vaníčka. Jak uvádí Marek Hekrle z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, nestačí být jen dobrý a produkovat excelentní výstupy, je potřeba umět své výsledky prezentovat. Ve spolupráci se společností Vodafone tak i letos bylo pro finalisty připraveno speciální školení koncipované tak, aby každý uměl srozumitelně a názorně představit svou práci i lidem mimo obor.

Z loňského ročníku vyšla vítězně Kateřina Tumová, která ve finále, a později také v několika rozhovorech pro média, představila téma znovuvyužívání odpadní vody v domácnostech, což je téma, které je s ohledem na ubývání zdrojů vody stále aktuálnější. Kdo bude její letošní nástupkyní nebo nástupcem a jaké téma vyhraje druhý ročník uvidíme živě 3. prosince od 14 hodin.

Bude to napínavé, sledujte na Facebooku soutěže: https://www.facebook.com/Czechenvithesis nebo přímo na samotné události velkého finále: https://www.facebook.com/events/395614198247767/ .

Od pádu železné opony ušlo Česko na cestě zelené transformace kus cesty. Především dokázalo, že je možné kombinovat hospodářský růst s poklesem emisí skleníkových plynů a zmenšující se materiálovou stopou. Zatímco hrubý domácí produkt od počátku 90. let narostl na dvojnásobek, emise skleníkových plynů se České republice podařilo srazit o 35 procent.

Přesto se Česká republika stále řadí k zemím s nejhorším ovzduším v Evropě. V množství emisí CO₂ je na 4. místě v EU a dokonce předčí Polsko. I když je do značné míry příčinou vysoký podíl průmyslu v ekonomice, vinu nese především energetika založená na fosilních palivech. A právě zde existuje značný prostor, jak uhlíkovou stopu země dále snížit.

Emise za desítky miliard

Data hovoří jasně. Energetika je původcem 40 procent skleníkových plynů v tuzemsku, za ní s 20 procenty následuje průmysl a se 16 procenty doprava. V sektoru výroby elektřiny 88 procent všech emisí pochází z uhelných elektráren, které se podílely na výrobě elektřiny v zemi ze 47 procent (průměr EU je zhruba 20 procent). Provoz uhelných elektráren není ekonomicky efektivní a je závislý na veřejných podporách, přičemž Česko nemá plán na jejich snižování. Uhelné elektrárny jsou zodpovědné za předčasná úmrtí minimálně stovek lidí ročně (celkově předčasně zemře na znečištěné ovzduší zhruba 10 tisíc obyvatel ročně). Znečištění z takových elektráren zvyšuje počet chronických nemocí, hospitalizací a pracovních neschopností. Externí náklady související pouze s emisemi uhelných elektráren odhadují experti v řádu desítek miliard korun ročně. Nejsou účtovány výrobcům nebo spotřebitelům a nejsou tak zahrnuty do ceny energie. Z toho 60 procent až 79 procent činí škody napáchané na lidském zdraví. Právě v čistotě ovzduší má republika rezervy ke zlepšení: většina jejího území například patří mezi 20 procent území EU nejvíce vystaveného emisím pevných částic PM2,5. Uhelná komise České republiky by měla do konce letošního roku rozhodnout, kdy konec využívání uhlí v energetice a průmyslu nastane (v letech 2033, 2038 nebo 2043). Proces odklonu od uhlí v České republice může být urychlen, zejména v důsledku rostoucí ceny emisních povolenek.

Přechod k uhlíkové neutralitě průmyslu bude postupný, ale nabírá na obrátkách. Celá řada firem v Česku investuje do vlastní solární i větrné energie, biometanu nebo biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Firmy zároveň nakupují elektřinu z obnovitelných zdrojů. Některé firmy chtějí uhlíkové neutrality svého závodu dosáhnout v nejbližších letech.

Princip tří „D”

Základní otázkou v energetice a průmyslu není zda, ale jak rychle bude Česko provádět jejich dekarbonizaci, decentralizaci a digitalizaci. Současná kapacita výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů činí pouze 14 procent (průměr EU je 31 procento). Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie pak dosahuje 15 procent (průměr EU je 19 procent). Země má tedy velký potenciál dohnat alespoň průměr EU. Postupným odstavováním klasických velkých elektráren se vytváří prostor pro rozšiřování obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a zvyšování kapacit pro ukládání elektrické energie. Důležité bude dosažení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny a rozložení její spotřeby v čase. Fungování takto komplexního systému umožní digitalizace a umělá inteligence. Kdokoli se bude moci zapojit, včetně konečných spotřebitelů, z nichž jsou i někteří výrobci elektřiny. Energetické úspory i čistá energie spojují stavebnictví, renovaci budov, dopravu, průmyslovou výrobu, energetiku, veřejný sektor a konečného spotřebitele. Část průmyslových podniků a místní energetická společenství se stanou výrobci elektřiny a tím posílí postavení konečných spotřebitelů na trhu s energiemi. Zároveň pomocí digitalizace budou mít přesnější data o spotřebě, výrobě, akumulaci energie a tím je budou moci optimalizovat. To vše vyžaduje inovace.

V některých sektorech čisté energetiky dokáže být Česko už dnes inovativní a konkurenceschopné, v ostatních oblastech by mělo ještě lépe využít potenciál průmyslově založené země. Patří mezi tři největší evropské a deset největších globálních exportérů lithiových baterií a mezi tři největší evropské a pět největších globálních exportérů prefabrikovaných budov. Republika je také mezi šesticí evropských států s nejvyšším objemem soukromých investic do výzkumu a inovací v geotermální energii. Sídlí zde sedmý nejvyšší počet společností aktivních v projektování, výrobě a dodávkách zařízení (včetně řídících a kontrolních systémů) na výrobu vodní energie v EU.

Útlum tradičních pohonů

Doprava je další oblastí, která může významně přispět ke snížení emisí CO2 a znečištění ovzduší. Zelená dohoda pro Evropu počítá s přísnějšími emisními limity, útlumem podpor dopravě na tradiční pohon a vyšší účinností dopravy zaváděním inovativních způsobů, například sdílením automobilů. Automobily by měly být stavěny tak, aby umožňovaly jednoduchou recyklaci nebo znovupoužití materiálů. Vozový park se proto musí radikálně obnovit. Je třeba zvýšit výrobu a nákup automobilů s elektrickým nebo vodíkovým pohonem či na alternativní paliva.

K adaptaci na klimatickou změnu je třeba budovat zelenou infrastrukturu omezující ničivost záplav nebo snižující tepelné ostrovy ve městech. Praha se například rozhodla ozelenit plochu města a nově vysázet jeden milion stromů v průběhu příštích osm let. K důležitým adaptačním opatřením přistupuje i celá řada jiných měst v rámci Paktu starostů a primátorů, ale například i občanská společnost. Mezi nejznámější domácí iniciativy patří výzva Nadace Partnerství „Sázíme budoucnost“.

Pomoc pro národní rozpočty

Přechod na zelenou ekonomiku je nákladný proces a samotné národní rozpočty - v této době nadměrně zatížené bojem s pandemií - by na něj nestačily. Proto se pro následující léta rozhodly členské státy unie výjimečně navýšit rozpočet EU tak, aby tyto dodatečné investice alespoň částečně pomohl pokrýt. V letech 2021-2027 je plánováno na oblast boje s klimatickou změnou a zelenou transformaci použít alespoň 30 procent z rozpočtu EU.

V případě České republiky jde o alespoň 30 procent ze strukturálních fondů (162 miliard korun) a alespoň 37 procent z nástroje pro obnovu a odolnost (68 miliard korun). V obou případech půjde zejména o investice do dekarbonizace průmyslu, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, udržitelné dopravy a ekonomické diverzifikace. Žádné investice zároveň nesmějí klimatu nebo životnímu prostředí škodit. Výnosy z Evropského systému pro obchodování s emisemi bude financována transformace průmyslu prostřednictvím Modernizačního fondu (odhadem 76 miliard korun v závislosti na výnosech z emisních povolenek) a inovativní nízkouhlíkové technologie prostřednictvím Inovačního fondu. Na podporu transformace uhelných regionů vznikne nový Fond pro spravedlivou transformaci, ze kterého Česká republika získá 41 miliardu korun. Z programu Horizont Evropa budou financovány věda a výzkum spjaté se zelenou transformací. Energetická infrastruktura bude podporována i z Nástroje pro propojení Evropy. Výhodné půjčky pro podniky investující do environmentálních technologií pak budou k dispozici z programu InvestEU.

Nejméně 30 procent rozpočtu přímých plateb společné zemědělské politiky by mohlo být směřováno na ekorežimy (49 miliard korun). Aktivity spojené s ochranou klimatu a životního prostředí budou financovány i z prostředků Evropského zemědělského fondu regionálního rozvoje a programu LIFE. Do transformace je pochopitelně třeba zapojit kromě evropských zdrojů rovněž národní prostředky a mobilizovat soukromý kapitál. Česko navíc potřebuje výrazně zefektivnit a zrychlit proces přípravy projektů, aby mohlo uvedené prostředky účinně čerpat.

Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.

Cílem Pařížské klimatické dohody je udržet růst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.

Země, které se připojily k dohodě, mají každých pět let vypracovat aktuální plán snížení emisí. Aktualizované plány mají zaslat OSN do konce letošního roku. Zatím tak učinilo podle průzkumu CVF jen 17 zemí a pouze 13 plánů mělo ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí a ochrany klimatu.

Podle bangladéšského ministra životního prostředí Šahaba Uddina, který fóru předsedá, tak není jisté, zda země opravdu dodrží své oznámené úmysly. "Kvůli chybějící ambici se tlak na planetu dostal na hranu a ohrožuje naše právo na přežití," uvedl ministr. Vyzval bohatší země, aby se více angažovaly v ochraně klimatu a snižování emisi. Pravidelný průzkum CVF, které tvoří hlavně chudší země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, podle něj ukáže, které státy berou klimatickou otázku vážně.

Na klimatické dohodě se v prosinci roku 2015 v Paříži shodly delegace ze 196 zemí světa. Česká republika ji ratifikovala v roce 2017.

Evropští lídři na říjnovém summitu dospěli ke shodě, že k zajištění takzvané klimatické neutrality do poloviny století musí EU zvýšit své ambice pro následující dekádu. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se má přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 nyní připraví ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Zatímco původní záměr počítal se snížením emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Evropská komise navrhuje snížení o 55 procent. Evropský parlament si představuje ještě náročnější cíl - EU by podle něj měla emise zredukovat o 60 procent.

Zatímco některé země severní a západní Evropy daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí, vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku. Český premiér Andrej Babiš řekl, že s návrhem nemá problém, pokud to bude průměr pro celou EU.

Evropská komise dnes spustila dvě veřejné konzultace, které se týkají cílů EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Konzultace se týkají směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jejichž revize by měly být zveřejněny v červnu 2021 a měla by reflektovat navýšení cíle pro snížení emisí na 55 %. Obě konzultace budou otevřené na 12 týdnů.

Nemocnice a další zařízení, které pečují o nemocné covidem, produkují podle ministerstva životního prostředí o třetinu více infekčního odpadu co do váhy a co do objemu dokonce o polovinu. Ministerstvo počítá s tím, že v říjnu a listopadu bude tohoto specifického odpadu ještě víc. Vládě pro informaci předložilo materiál, jak zajistit, aby problémy s likvidací odpadu nezasáhly provoz nemocnic. Navrhuje dočasnou legislativní změnu i posouzení dalších možností likvidace infekčních odpadů.

Infekční odpady ze zdravotnictví jsou odstraňovány v síti schválených zařízení, zejména spaloven nebezpečných odpadů, kterých je celkově v Česku 20. Spalovny zdravotnických odpadů jsou provozovány buď přímo v rámci některých nemocnic, případně se tento druh odpadů sváží do spaloven nebezpečných odpadů. Zařízení se nyní podle ministerstva dostávají na "únosnou mez svého zatížení".

Ministerstvo proto v materiálu, který má ČTK k dispozici, na dobu nouzového stavu navrhuje přijmout legislativní úpravu, které umožní zejména zachování plynulého svozu infekčních odpadů ze zdravotnických zařízení a následně jejich odstranění ve schválených zařízeních. "Není přijatelné, aby docházelo k hromadění infekčních odpadů ve zdravotnických zařízeních," konstatuje. Pokud by došlo k přeplnění spaloven, navrhuje úřad také prověřit další možnosti dočasného odstraňování nebezpečných infekčních odpadů.

Provoz zařízení pro nakládání s infekčními zdravotnickými odpady povolují krajské úřady, kontrolu provádí Česká inspekce životního prostředí a krajské úřady. Spolu s hygienickými stanicemi podle materiálu požadují, aby vláda nalezla řešení na celostátní úrovni.

Nebezpečný odpad ze zdravotnictví smí být podle předpisů soustřeďován mimo chladící prostor maximálně tři dny. Déle soustřeďovat a to maximálně do doby jednoho měsíce ho lze pouze při teplotách pod osm stupňů Celsia.

Úsek kvality ovzduší Českého hydro-meteorologického ústavu (ČHMÚ) zveřejňuje publikaci „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2019”, jedná se o finální zprávu, kde je hodnocení prováděno z verifikovaných dat.

V roce 2019 byly naměřeny nejnižší imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší za posledních 11 let, tj. v období 2009–2019. Výjimku tvoří jen přízemní ozon, benzen a kadmium. Za poklesem koncentrací jednotlivých látek stojí více faktorů, hlavně však nižší množství emisí a také příznivé meteorologické a rozptylové podmínky roku 2019. Pokles imisních koncentrací můžeme přisoudit také již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší (např. výměny kotlů, postupující obnova vozového parku a technické realizace pro snižování emisí některých zdrojů).

Nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit České republiky. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí ozonu pokrývaly v roce 2019 cca 8,4 % území ČR, kde žije cca 27,5 % obyvatel. Tyto oblasti byly vymezeny z důvodu překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu pokrývaly v roce 2019 cca 77,1 % území ČR s cca 75,6% obyvatel.

Dokument ke stažení:

Souhrn - dokument pdf

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) k Změně klimatu – aktualizaci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku. Komise navrhuje zvýšit svůj cíl snížení emisí skleníkových do roku 2030 na alespoň 55 % hodnot z roku 1990. S ohledem na tento cíl přezkoumá Komise všechny příslušné politiky EU, včetně systému obchodování s emisemi ETS, a navrhne jeho rozšíření na nová hospodářská odvětví. Přezkum bude proveden i u rezervy tržní stability v rámci systému EU ETS, a to konkrétně u otázky nakládání s nevyužitými emisními povolenkami po 3 letech od zavedení.

Dokument ke stažení:

EU 43_20 EK Počáteční posouzení dopadů - Ares(2020)6081850

Komise zveřejnila strategii týkající se renovací, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, Komise přijala novou strategii pro chemické látky, V rámci Zelené dohody pro Evropu přijala Komise strategii pro methan, Poslanci chtějí zvýšit cíl redukce emisí do roku 2030 na 60 %, Komise zveřejnila hodnocení stavu přírody v EU, Rada dosáhla z velké části dohody týkající se rámce pro klima, Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, Rada přijala přísné minimální normy jakosti vod, Přírodu sužují rekordní požáry. Více ZDE

Senát odmítl novelu, která má stanovit minimální počet sběrných míst na obaly. Podle kritiků by předloha fakticky zachovala monopol jedné z obalových společností. Vláda by to měla vyřešit v další připravované úpravě. Novelu nicméně ještě předtím znovu projedná Sněmovna, která má možnost veto Senátu přehlasovat.

Novela počítá s tím, že sběrná místa na obaly zřejmě budou muset být ze zákona v 90 procentech obcí. Mají to zajistit výrobci nebo prodejci obalů. Novela jim podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry ukládá uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM.

Novela v návaznosti na unijní předpisy stanovuje kromě minimální hustoty sítě sběrných míst také povinnosti autorizovaných obalových společností, které budou povinny provádět takzvanou ekomodulaci. Znamená to, že budou finančně zohledňovat opakovanou použitelnost obalů a zvýhodňovat je před nerecyklovatelnými obaly. Cílem je zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.

Návrh také rozšiřuje povinnost autorizovaných obalových společností podrobit své hospodaření a vykazované údaje o zpětném odběru a zpracování odpadu z obalů povinným auditům, aby byla zajištěna vyšší kontrola jejich finančního řízení a transparentnost vykazovaných výdajů.

Ministerstvo životního prostředí chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra Richarda Brabce (ANO) mohla patřit průhledná PET lahev.

Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se už dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.

Senát posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí Sněmovna. Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) Integrovaného hospodaření s vodou – revidovaných seznamů látek znečišťujících povrchové a podzemní vody. K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku.

Nedávná kontrola účelnosti (hodnocení) dospěla k závěru, že právní předpisy EU týkající se vodohospodářství obecně plní svůj účel. Některé aspekty je však třeba zlepšit – například investice, prováděcí pravidla, začlenění cílů týkajících se vodohospodářství do jiných politik, rizika chemického znečištění, zjednodušení administrativy a digitalizaci.

Tato iniciativa se zabývá zjištěními týkajícími se rizik chemického znečištění a právní povinnosti pravidelně přezkoumávat seznamy prioritních látek a látek znečišťujících podzemní vody.

Dokument ke stažení:

EU 41_20 EK Počáteční posouzení dopadů - Ares(2020)5809213

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) Revizi předpisů EU o vozidlech s ukončenou životností. K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku.

Předpisy EU v oblasti životního prostředí se snaží zajistit, aby vozidla s ukončenou životností byla vyřazena z provozu udržitelným způsobem. Musí být odstraněny nebezpečné látky z těchto automobilů a většina součástek a materiálů musí být opětovně použita nebo recyklována.

Účelem této iniciativy je vylepšit shromažďování, zpracování a recyklaci vozidel s ukončenou životností. Chce totiž zajistit soulad s cíli tzv. Zelené dohody pro Evropu a vést automobilový průmysl k tomu, aby zavedl udržitelný model navrhování a výroby automobilů.

Dokument ke stažení: