Pražský inovační institut vypisuje výběrové řízení na pozici Koordinátor projektů v oblasti cirkulární ekonomiky. Budete se podílet se na přípravě Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku, ve spolupráci se zpracovatelským týmem koordinovat průběh projektu, zajišťovat organizační podporu odborným platformám, jednat se zahraničními i domácími partnery projektu, připravovat podklady pro prezentaci a projednání výstupů projektu v rámci hl. m. Prahy a MČ či pracovat s odbornými texty na jejich grafické úpravě. Podrobnosti ZDE

 

Konsolidovaná verze nařízení REACH zapracovává 3 nová nařízení Komise, ohledně látek v tetovacích inkoustech, dále prostředků, na něž se vztahuje nařízení o zdravotnických prostředcích a perzistentních organických znečišťujících látek (ÚV 15. 2. 2021).

V Úředním věstníku Evropské unie byla zveřejněna následující nařízení, kterými se mění příloha XVII resp. příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek:

1. nařízení Komise (EU) 2020/2081 ze dne 14. 12. 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH, se týká omezení látek v tetovacích inkoustech nebo permanentním make-upu.

Do přílohy XVII se doplňuje nová položka 75: látky uvedené ve sloupci 1 se po dni 4. ledna 2022 nebudou smět uvádět na trh ve směsích k použití pro účely tetování a směsi obsahující jakoukoli z těchto látek se nesmějí používat pro účely tetování, pokud je daná látka přítomna za podmínek uvedených ve sloupci 2. Omezení stanovené tímto nařízením se nevztahuje na směsi, které jsou používány výlučně jako zdravotnický prostředek nebo jako příslušenství zdravotnického prostředku ve smyslu nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích.

2. nařízení Komise (EU) 2020/2096 ze dne 15. 12. 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH. Jsou zrušeny záznamy 22, 67 a 68, které stanoví omezení pro pentachlorfenol a jeho soli a estery, bis(pentabromfenyl)ether a perfluoroktanovou kyselinu a její soli z důvodu přísnějšího omezení v nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách. Nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích obsahuje ustanovení o látkách CMR, a proto budou prostředky v působnosti tohoto nařízení vyňaty z omezení stanovených v záznamech 28 až 30 přílohy XVII. Do dodatků 1 až 6 přílohy XVII jsou doplněny látky nově klasifikované jako CMR kategorie 1 A nebo 1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008 a podle změn záznamů 28, 29 a 30 ve sloupci 1 se mění názvy dodatků 1 až 6.
3. nařízení Komise (EU) 2020/2160 ze dne 18. 12. 2020, kterým se mění příloha XIV nařízení REACH, pokud jde o skupinu látek 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (zahrnující přesně definované látky a látky s neznámým nebo proměnlivým složením, komplexní reakční produkty nebo biologické materiály, polymery a homology). V položce 42 se odkládá nejzazší datum podání žádosti a datum zániku pro tuto skupinu látek používaných pro výzkum, vývoj a výrobu léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a diagnostiku, léčbu nebo prevenci onemocnění COVID-19, aby pro tato použití bylo zajištěno nepřerušené použití této skupiny látek po 4. lednu 2021.

Texty konsolidovaného znění nařízení REACH i pozměňovacích nařízení v české verzi najdete v příloze této aktuality. Upozorňujeme, že konsolidované znění slouží výhradně k informačním účelům a oproti závazným zněním příslušných právních předpisů nemá žádný právní účinek.

Další informace:

• Konsolidované znění nařízení REACH (15. 2. 2021)

• Nařízení Komise (EU) 2020/2081

• Nařízení Komise (EU) 2020/2096

• Nařízení Komise (EU) 2020/2160

Evropský systém zpětného odběru světelných zdrojů dosáhl významného milníku: podařilo se ekologicky zrecyklovat dvě miliardy úsporných žárovek. Dosažení tohoto objemu je unikátní v celosvětovém měřítku. Evropané vědí, jak se ekologicky zbavit elektroodpadu. Podle nejnovějších statistik 80 % Evropanů ví, kam se má elektroodpad odevzdat, aby jej mohly následně recyklační firmy roztřídit a zlikvidovat. Díky ekologickému zpracování se v loňském roce podařilo opětovně využít přes 93 % materiálů ze světelných zdrojů.

Členové panevropské asociace EucoLight, která sdružuje organizace zabývající se sběrem a recyklací osvětlovací techniky, za dobu své existence zrecyklovali 250 tisíc tun světelného elektroodpadu, což představuje zmiňované 2 miliardy světelných zdrojů. Tohoto objemu se podařilo dosáhnout jen díky koordinovanému úsilí kolektivních systémů působících v jednotlivých zemích.

„Podařilo se nám naplnit poslání organizace EucoLight, kterým je shromažďovat a recyklovat co nejvíce světelných zdrojů způsobem šetrným k životnímu prostředí,“ shrnul Hervé Grimaud, předseda představenstva EucoLight. Některé typy světelných zdrojů kromě recyklovatelných plastů, kovů a skla obsahují i malé množství toxické rtuti, která musí být bezpečně odebrána a stabilizována.

Jak je možné si představit dvě miliardy světelných zdrojů? „Toto množství by mohlo v řadě pětkrát obkroužit Zemi kolem poledníku nebo svou váhou dosáhnout 140násobku hmotnosti vyhlídkového kola London Eye,“ vypočítává Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která je tuzemským členem evropské asociace EucoLight.
Evropané vědí, jak se ekologicky zbavit elektroodpadu

Dalším úspěchem je celoevropsky vysoká míra povědomí o ekologické recyklaci elektroodpadu. Podle nejnovějších statistik 80 % Evropanů ví, kam se má elektroodpad odevzdat, aby jej mohly následně recyklační firmy roztřídit a zlikvidovat.

Tuzemským lídrem ve sběru a recyklaci světelných zdrojů je společnost Ekolamp, která již řadu let dosahuje nadprůměrných výsledků ve sběru vysloužilých světelných zdrojů: tedy kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů.

„Díky ekologickému zpracování se v loňském roce podařilo opětovně využít přes 93 % materiálů ze světelných zdrojů. Limity dané zákonem se nám daří plnit na výbornou,“ uzavírá Zuzana Adamcová.

O organizaci EucoLight

EucoLight je evropská asociace, která sdružuje organizace zabývající se sběrem a recyklací osvětlovací techniky. Zastupuje zájmy svých 19 členů ve všech záležitostech, které souvisejí se Směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE Directive), s právními předpisy a normami ovlivňujícími sběr a recyklaci světelného elektroodpadu. Členové EucoLight seberou a recyklují celkem 80 % světelného elektroodpadu v 19 členských zemích.
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo ministerský rada - interní hodnotitel/ka projektů v oddělení cirkulární ekonomiky, úspor vody a alternativní dopravy odboru infrastruktury pro MSP a energetických programů. Podrobnosti ZDE

V úterý 23. února vznikla Evropská solární iniciativa, která má za cíl vrátit výrobu solárních panelů na náš kontinent. Rozvoj fotovoltaiky v Evropě přinese v příštím roce ekonomický impuls v podobě 40 miliard EUR ročně a 400 tisíc přímých a nepřímých pracovních míst. Myšlenku návratu výroby solárních panelů do Evropy podporují Svaz moderní energetiky a Solární asociace. Osloví českou vládu, aby učinila potřebné kroky, které by mohly vést k přilákání potřebných investic do Česka.

Za solární iniciativou stojí evropská zastřešující asociace SolarPower Europe (Solární asociace je členem) a inovační hub EIT InnoEnergy. Myšlenku také podpořili eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová, eurokomisař pro evropský vnitřní trh Thierry Breton a francouzský ministry pro průmysl Agnès Pannier-Runacher. Cílem společného impulsu je zrychlit rozvoj solární energetiky v Evropě a přispět tím nejlevnějším řešením pro naplnění evropských klimatických cílů. Jedním z milníků iniciativy je dosažení roční výrobní produkce továren pro výrobu solárních panelů v Evropě v objemu 20 gigawattů solárních panelů za rok.

Úsilí se bude soustředit na celý výrobní řetězec: od dodávek surovin po recyklaci dosloužilých solárních panelů. Dnes cena solárních modulů tvoří menší část fotovoltaické instalace. Ekonomiku může podle institutu Fraunhofer ISE zlepšit redukce nákladů na dopravu z Číny, které dnes tvoří 10 % celkové ceny solárního projektu.

Klíčovým impulsem je také podpora evropského průmyslu. Právě výroba fotovoltaických modulů a konstrukcí pro solární panely může dát potřebný impuls k oživení firem potýkajících se s dopady pandemie COVID-19. „Fotovoltaika je nejlevnější a současně pro pracovní příležitosti nejzajímavější z obnovitelných zdrojů, který lze využít pro naplnění cílů Evropské zelené dohody a zeleného oživení. Máme příležitost pro rozšíření výrobních kapacit v Evropě díky technologicky vyspělým evropským firmám a růstu solární energetiky během minulého roku,“ uvedla k oznámení vzniku Evropské solární iniciativy Walburga Hemetsberger, výkonná ředitelka SolarPower Europe.

Příležitosti v rozvoji evropské fotovoltaiky vidí i Kadri Simson, evropská komisařka pro energetiku. Ta uvedla, že budoucnost evropského energetického systému je obnovitelná, a právě sluneční energie bude v dekarbonizaci hrát klíčovou roli.
SolarPower Europe na podporu evropských výrobců solárních panelů spustila „Solar Manufacturing Accelerator“. Jde o platformu zaměřenou na urychlení vzniku nových projektů výroby fotovoltaických článků v Evropě. Evropská solární iniciativa pak chce využít také zkušenosti z nastartování produkce baterií v Evropě, ke kterému významně přispěla zastřešují Evropská bateriová aliance a projekt obchodní platformy, který propojuje investory, producenty surovin a uživatele technologií.
„Vrátit výrobu solárních panelů do Evropy je také šance pro pracovní příležitosti v Česku. Máme šikovné vývojáře i inženýry, kteří vyvíjejí nová technologická řešení zlevňující fotovoltaické moduly. Bylo by škoda, pokud by nám příležitost zapojit se do naplnění cílů Evropské zelené dohody unikla. Česká vláda by ve spolupráci s CzechInvest a oborovými asociacemi měla aktivně vstoupit do debaty s evropskými producenty a podnítit zájem o investiční projekty také v Česku,” komentuje rozvoj evropské fotovoltaiky Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

„Stovky gigawattů fotovoltaiky, které bude třeba instalovat na střechách budov, brownfieldech či pokrokových řešeních, jakými je agrivoltaika, v sobě skrývá také obrovskou příležitost zásobovat tyto nové projekty dodávkami solárních panelů. Jde o jedinečnou příležitost, která má vrátit produkci fotovoltaických modulů zpět do Evropy," komentuje situaci Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. „V posledních letech začaly evropské technologické firmy posilovat kapacity svých solárních továren. Evropa si tak bude moci zajistit část nově budovaných fotovoltaik pomocí domácích producentů. Návrat solární energetiky do Evropy dává šanci ke vzniku nových pracovních míst přímo na starém kontinentu," dodává Martin Sedlák.

Nové továrny přicházejí

Jedním z projektů je v prosinci oznámená výstavba továrny výše zmíněného švýcarského výrobce solárních modulů, se zahájením výroby se počítá v druhém čtvrtletí letošního roku. Články se budou vyrábět v Thalheimu a fotovoltaické moduly kompletovat ve Freibergu. Roční produkce bude zpočátku 400 megawattů. Ovšem výhledově chce Meyer Burger výrobu rozšířit na 1,4 gigawattů za rok. Na realizaci projektu v Thalheimu spojenou s vytvořením pracovních míst přispěje německé spolková vláda i vláda Sasko-Anhaltska 15 miliony EUR.

Zajímavostí je, že jak u německých projektů Meyer Burger, tak v maďarské továrně Ecosolifer nepůjde o běžné křemíkové články, ale o tzv. heterojunkční technologii. Toto inovativní řešení má určité výhody oproti konvenčním řadám solárních článků: technologie má například vyšší účinnost (až 25 procent), účinnost neklesá s růstem teploty, články mají také zvýšený odraz šikmého a rozptýleného světla a jejich účinnost neklesá ani během rána nebo večera. Produkce energie na stejné ploše je na heterojunkční technologii až o 20 procent vyšší než u konvenčních solárních panelů. Samozřejmě jsou zde také nevýhody: cena je zatím vyšší než u běžných křemíkových článků, ovšem vše je opět otázkou času a nasazení výrobních kapacit. Českou stopou v plánech Meyer Burger je využití výsledků evropského projektu podpořeného EU, kterého se účastní také Akademie věd.

O Svazu moderní energetiky: Svaz moderní energetiky sdružuje nejvýznamnější oborové asociace moderní energetiky i klíčová výzkumná univerzitní centra. Díky průřezovému zastoupení expertů umí Svaz nabídnout ucelený pohled na možnosti rozvíjejícího se oboru nové nízkouhlíkové energetiky. Svaz má za cíl proaktivně vstupovat do české i evropské debaty o možnostech proměny energetiky. Zároveň přináší klíčové impulsy, které zajistí přední pozici ČR v oblasti vývoje a výroby progresivních technologií. Právě k příležitostem, které se v oblasti přechodu na nízkouhlíkovou energetiku otevírají, chce v Česku vést širokou diskuzi zaměřenou na prosazení opatření, které podpoří samovýrobu elektřiny, rozvoj akumulace energie, posílí možnosti společné výroby elektřiny a tepla, implementaci chytrých sítí, elektromobility nebo nových prvků v rámci energetického trhu přicházejících s digitalizací. Více informací na www.modernienergetika.cz.

Petr Valdman má pod placem obří Modernizační fond, díky němuž do Česka přitečou stovky miliard z EU. Mluvili jsme o tom, jak smysluplně využít peníze, které slouží k růstu ekologického byznysu. „Musíme si uvědomit, že se nám sem z Evropy hrnou poměrně velké prostředky na financování prakticky jakýchkoli zelených opatření,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. V předešlých měsících připravoval spuštění Modernizačního fondu, který v Česku v příštích deseti letech přidělí 120 až 150 miliard korun velkým energetickým hráčům, ale i drobným investorům. Ale nakonec to může být i dvakrát tolik. No a podnikatelé v „zelené energetice“ už se o peníze z fondu začali hlásit. A podle Petra Valdmana jsou jich desetitisíce. „Takový zájem jsme nečekali,“ říká o nedávno skončených předregistračních výzvách. Více ZDE

Dle údajů Ministerstva životního prostředí stoupá v Česku dlouhodobě podíl ekologické zemědělské výroby. V tuzemsku se ale stejně od roku 2001 zdesetinásobilo množství výrobců biopotravin, které pocházejí z ekologického zemědělství. Jednou z takových firem je i Biopekárna Zemanka, která od roku 2006 vyrábí sladké sušenky i slané krekry v bio kvalitě a své recepty v posledních letech inovuje také o zbytkové suroviny z výroby společností, jakými jsou například Plzeňský Prazdroj. Dle údajů společnosti zájem Čechů o biopotraviny dlouhodobě stoupá a během pandemie se jejich zákazníci začali více zajímat také o bezobalové výrobky.

Pandemie Covidu-19 se zatím zásadním způsobem neprojevila na produkci ani prodeji biopotravin. „Je pravda, že několik menších prodejen biopotravin ukončilo svoji činnost. Mnohé z nich se ale rychle přizpůsobily situaci a prošly do online prodeje přes e-shop. U některých partnerských prodejen se zaměřením na bio a farmářské potraviny – například skrze platformu Scuk, se nám dokonce kolem Vánoc zvýšily odběry o 42 %. U Čechů tedy i nadále stoupá zájem o kvalitní potraviny,” komentuje prodej biosušenek během loňského roku Jan Zeman, výkonný ředitel a majitel společnosti Biopekárna Zemanka.

Stoupá také zájem koncových zákazníků objednávat si přímo od výrobce. „Češi se obecně v roce 2020 naučili ještě ve větší míře kupovat zboží online a byl jsem překvapen, že tento trend jsme pozorovali i v našem odvětví. Výrazně se nám zvýšily prodeje skrze náš vlastní e-shop. Lidé nakupovali sušenky zejména přes léto a před Vánoci – v druhém pololetí stouply tržby dokonce o 32 % oproti prvnímu pololetí roku 2020. U koncových zákazníků vidíme velký zájem o naše bezobalové produkty, je pravděpodobné, že v karanténě lidé přemýšlí také o vlastní ekologické stopě,” doplňuje Jan Zeman.

Právě z důvodu, že u Čechů i v pandemii stoupá zájem o ekologické produkty a bezobalové nakupování, plánuje i Biopekárna Zemanka rozšířit svoji nabídku v tomto segmentu. „Za rok 2020 jsme i pandemii navzdory zaznamenali růst v bezobalovém segmentu v partnerských prodejnách. Zde máme v plánu spolupráci se společností MIWA, která vyrábí bezobalové automaty. Kvůli pandemii jsme naše plány museli odložit, ale věřím tomu, že letos projekt s MIWA úspěšně spustíme. Bezobalový prodej považuji za trend, který bude i nadále růst a v nejbližších letech očekávám i zájem o bezobal ze strany velkých řetězců. V Zemance na to proto chceme být připraveni,” říká Jan Zeman.

Pozitivní zprávou pro koncové zákazníky, kteří upřednostňují biopotraviny, je také to, že pandemie se zatím výrazně neprojeví v ceně výrobků. „S našimi dodavateli uzavíráme roční kontrakty na ceny, které jsou ve velké míře stabilní. Každoročně se objeví někteří dodavatelé, kteří z různých důvodů mírně upravují ceny. Letos to jsou třeba výrobky z jablek, na konečnou cenu našich sušenek by to ale zatím nemělo mít zásadní dopad,” komentuje situaci v dodavatelském řetězci Biopekárny Zemanka Jan Zeman. „V Zemance pro nás bude vždy prvořadé zabezpečit kvalitní suroviny z ekologického zemědělství pro naše produkty. Někdy se stane, že náš stabilní dodavatel nemá dostatečné množství dané suroviny, v tom případě hledáme náhradní dodavatele. Pandemie koronaviru ale na tuto situaci neměla vliv, je to poměrně běžný jev,” uzavírá situaci ohledně dodavatelů biosurovin Jan Zeman.

O Biopekárně Zemanka

Biopekárna Zemanka je český výrobce sladkých bio sušenek a slaných bio krekrů. Byla založena v roce 2006 v malé obci Oříkov u Sedlčan ve středních Čechách. Všechny produkty pečeme podle našich vlastních originálních receptur a s nadšením je připravujeme tak, aby měly nejen vysokou kvalitu, ale i skvělou chuť. Výrobu na počátku řídila Věra Zemanová, profesionální cukrářka a gastronom s více jak 40letou praxí. Jan Zeman vede celou pekárnu a řídí provoz spolu s týmem nadšených kolegů.

Lego bude balit stavebnice do papíru, nahradí jím plastové obaly. V Kladně začal pilotní projekt. Udržitelné materiály hodlá firma využívat globálně, už dříve se zavázala, že do roku 2025 začne celosvětově balit stavebnice do udržitelných materiálů, sdělila mluvčí kladenského závodu Markéta Vaňková.

Na zavádění nového typu balení a s tím souvisejících inovací bude po celém světě spolupracovat právě kladenský závod, který je inovačním centrem celé Lego Group. "Přechod na udržitelné materiály je jedním z klíčových cílů v rámci našeho závazku vůči planetě," uvedla viceprezidentka pro výrobu v kladenské továrně Michaela Horáková.

Nový materiál v Kladně pracovníci testovali na výrobních linkách, zkoušeli řadu prototypů a technických řešení. "V tuhle chvíli pilotujeme výrobu prvních tří typů stavebnic s pytlíčky z recyklovatelného papíru, které již brzy zamíří přímo k dětem," doplnila Horáková.

Kladenský závod Lega funguje od roku 2000, stavebnice se zde dekorují, balí a kompletují se menší díly. Další výrobní podniky má firma v Dánsku, Maďarsku, Mexiku a Číně.

Evropská unie plánuje vytvořit nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by tak měly mít svou ekoznačku podobnou té, jakou mají třeba televizory nebo pračky. Informuje o tom německý týdeník Welt am Sonntag. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) podle informací týdeníku vypsala výběrové řízení na vypracování klasifikačního systému.

Cílem projektu je poskytnout zákazníkům "spolehlivé, srovnatelné a ověřitelné informace", které jim pomohou činit udržitelná rozhodnutí, cituje list dokumenty s informacemi o novém systému, které má k dispozici. Než ale první letadlo nebo letecká společnost obdrží ekologické hodnocení, bude to ještě chvíli trvat. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022. Termín, od kdy bude hodnocení k dispozici cestujícím, zatím stanoven nebyl.

Výrobce letadel Airbus má za cíl uvést do roku 2035 letadlo bez emisí, jako palivo bude místo kerosinu používat vodík. Plány EU jdou ale mnohem dál. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů. Hodnocení by tak mělo zahrnovat i životní cyklus letadel, hluk nebo emise oxidů dusíku.

Některá letiště už počítají poplatky za vzlet a přistání podle hluku a množství oxidů dusíku a CO₂, které vypouštění motory letadel. Také odborníci už delší dobu říkají, že pro ekologickou rovnováhu nejsou rozhodující pouze emise CO₂ z letadel.

Podle mezinárodní studie, na které pracovalo německé centrum pro letectví a kosmonautiku, přispívá letecký provoz ke globálnímu oteplování zhruba 3,5 procenta. Třetina z toho je způsobena emisemi CO₂.

Odpady, produkce surovin a nakládání s odpadem, mají výraznou uhlíkovou stopu. Až 85 % je spojeno s jejich produkcí. Proto je nejdůležitější vzniku odpadů předcházet. Každý den jich můžeme produkovat méně.

Klimatická změna a její projevy, jako důsledek emisí fosilních skleníkových plynů, patří v současnosti k nejvíce sledovaným tématům. Rozhodnout, co s tím, již řadu let ovlivňuje dění na celé planetě. V přepočtu na 1 obyvatele ČR produkuje asi 12 tun CO₂.

V tomto článku se budeme věnovat tomu, jaký vliv na emise skleníkových plynů má produkce a nakládání s komunálními odpady. Vliv není vůbec zanedbatelný. Analyzovali jsme situaci v Praze, kde se odpad energeticky využívá, a přes to zde na 1 obyvatel připadá uhlíková stopa produkce a nakládání s odpady 1200 kg CO2. Domácnosti se na této hodnotě podílí 750 kg.

Hlavním důvodem vysoké uhlíkové stopy souvisí s vysokou produkcí komunálních odpadů, až 85 % uvedené uhlíkové stopy souvisí s jeho produkcí, současně však i s tím, že ho málo recyklujeme.

Komunální odpad je směs různých materiálů, každý z nich má jinou uhlíkovou stopu a u každého z nich se liší dopady, v závislosti na tom, jak s nimi nakládáme. Výpočet ovlivňuje i používaná metodika. Jde hlavně o to, že do vykazovaných emisí se nezapočítávají emise CO2 biologického původu, protože u nich se předpokládá jejich trvalý koloběh v životním prostředí.

Přehledně udáváme orientační hodnoty příspěvku jednotlivých materiálů v následující tabulce. Celkový příspěvek je součtem produkce a toho, jak je s daným materiálem naloženo (součet hodnot ve sloupci produkce + recyklace, spalovna či skládka).

Tabulka: Uhlíková stopa pro vybrané materiálové toky odpadů

U papíru je nejhorší jeho skládkování, recyklace i jeho energetické využití emise snižuje. Třídit ho ale má smysl, protože tím snižujeme tlak na lesy, což nám umožňuje v nich šetrněji hospodařit a vázat v nich více uhlíku.

U plastů vidíme, že kromě produkce má vysoký dopad i jejich energetické využití (plasty se podílí na výhřevnosti komunálních odpadů z 50 až 60 %). Uvolníme tak fosilní uhlík. A nezáleží na tom, zda ve spalovně či cementárně. Klíčové je spotřebu plastů snížit. Recyklace přináší úsporu především tehdy, když dochází k náhradě primárních surovin.

U skla má největší význam jeho recyklace. Sníží se tím jeho dopad na polovinu. Nízký dopad mají vratné skleněné obaly. Jednorázové obaly mají naopak dopad vyšší než plasty.

O vysoké uhlíkové stopě hliníku už asi většina lidí slyšela. Omezení produkce tohoto materiálu by mohlo ušetřit hodně energie (recyklací masivních kusů hliníku lze ušetřit až 90-95 % vložené energie, u tenkostěnného hliníku (plechovky) to však je jen 75 %. Výhodou hliníku je, že jde dobře recyklovat.

Velmi vysokou uhlíkovou stopu má produkce textilu. Nejde jen o vstupní suroviny, náročně je i zpracování vláken a celý výrobní proces. Když uvážíte, že i v EU za posledních 10 let spotřeba textilu vzrostla asi o 40 %, je to na pováženou. Jen část textilu lze znovupoužít.

Hodnota uhlíkové stopy produkce směsného odpadu je odvozena od jeho složení a uhlíkové stopy jednotlivých materiálů, který směsný odpad obsahuje. S časem se vyvíjí. Nejdůležitější je odpadům předcházet.

Další podrobnosti naleznete v publikaci „Moje uhlíková stopa“, kde vydal spolek Arnika (https://arnika.org/moje-uhlikova-stopa).

Zdroj: ARNIKA

Evropská komise dnes představila pracovní program Evropské rady pro výzkum na rok 2021, který je první v rámci nového rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Program obsahuje tři hlavní výzvy k předkládání návrhů na projekty v oblasti hraničního výzkumu v hodnotě 1,9 mld. euro. Výzvy se zaměřují na podporu začínajících i pokročilých vědců, či špičkových vědců, kteří si chtějí založit nový vědecký tým. Na období 2021-2027 je rozpočet Rady 16 mld. euro, což je o 22 % více oproti předchozímu programu Horizont 2020.

Nové programové období Operačního programu Životní prostředí se naplno rozjede začátkem příštího roku. Už nyní ale rezort MŽP nabízí obcím, městům a dalším žadatelům 100 milionů na kompletní projektovou přípravu opatření, která jim pomůžou lépe se adaptovat na změny klimatu, efektivně zadržovat vodu v krajině a předcházet rozlévání vodních toků a vzniku povodní. Předem nachystané projekty zajistí rychlejší čerpání evropských dotací a žadatelům usnadní vlastní podání žádosti do OPŽP. Žádosti je možné podávat do konce března. 

Finance na projektovou přípravu mohou zájemci čerpat z Národního programu Životní prostředí. Dotace jsou určené na zpracování kompletní dokumentace, díky které pak žadatel získá peníze na samotnou realizaci z evropských fondů. Výzva cílí především na obce, které tak mohou začít pracovat na lepším hospodaření se srážkovou vodou, obnovu ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů a realizaci přírodě blízkých opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody a protierozní ochranu.

Dotace umožní obcím využít čas a nachystat projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tzn. počáteční podkladové studie a analýzy, projektovou i zadávací dokumentaci. „Dotace žadatelům pokryjeme až 90 % výdajů a přijít si můžou až na 5 milionů korun. Peníze navíc poskytneme zálohově a teprve po doložení skutečných výdajů provedeme vyúčtování dotace,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Základním předpokladem získání dotace na projektovou přípravu je následné podání žádosti do výzvy v Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Příjemce má rovněž povinnost nám předkládat dílčí výstupy projektové přípravy, abychom mohli průběžně posuzovat, že je chystaný projekt v souladu s připravovanými podmínkami přijatelnosti v OPŽP 2021+.

Žádosti o peníze na projektovou přípravu je možné elektronicky podávat do 31. března 2021 prostřednictvím systému AIS Státního fondu životního prostředí ČR.

Dokumentace zde.

Publikace přináší inspiraci, jak lze přistupovat k pořizování nábytku s ohledem na sociální a ekologické dopady se zapojením i aspektů cirkulární ekonomiky. Odpovědný přístup zadavatel může uplatnit z pohledu prodloužení životnosti nábytku, nákupem se specifickými požadavky na použitý materiál, či upřednostnění pronájmu před nákupem. Tento přístup pořizování nábytku se specifickými požadavky otevírá prostor pro využití nástrojů na podporu zapojení malých a středních podniků, znevýhodněných osob na trhu práce, či dalších nástrojů na podporu místní ekonomiky.

Publikace vznikla ve spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí (v rámci projektu Odpovědný přístup k veřejným nákupům – Strategické zadávání veřejných zakázek OP Zaměstnanost) a Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.,  (v rámci fondu evropského programu Erasmus+ při realizaci projektu InCEPPP - „Innovative method of circular economy in public and private procurement”).

Dokument ke stažení:

ODPOVĚDNÉ VEŘEJNÉ ZADÁVÁNÍ A CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA – NÁBYTEK

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi i členské státy k akci v nové zprávě schválené minulý týden. EU by podle nich měla výrazně snížit svou materiálovou a spotřební stopu, a to již do roku 2030. Konkrétní hodnotu sice nestanovili, přijít by s ní ale měla Evropská komise. Zpráva navazuje na akční plán k oběhové ekonomice, který Evropská komise zveřejnila loni v březnu.

Dokument ke stažení:

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství

Po dokončení plánu pro látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) do roku 2020 zveřejnila ECHA brožuru, která shrnuje výsledky provádění plánu.

Látky SVHC jsou chemické látky, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo velmi perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB) a chemické látky, které vzbuzují stejné obavy: endokrinní disruptory (ED) a senzibilizátory. Tyto látky jsou postupně zařazovány na Kandidátský seznam, který v současnosti obsahuje 211 látek.

Cílem plánu pro látky SVHC 2020, který v roce 2013 navrhla Rada EU, bylo zajistit, aby do roku 2020 byly identifikovány a do Kandidátského seznamu zahrnuty všechny relevantní a v současnosti známé látky SVHC. Bylo potřeba zavést konzistentní, transparentní a účinný přístup k identifikaci a řešení látek vzbuzujících obavy. Na identifikaci nebezpečných chemických látek spolupracovaly ECHA, orgány členských států a Evropská komise s cílem řešit zjištěné obavy a zavést příslušná opatření k řízení rizik.

Plán byl zaměřen na účinnou identifikaci dalších chemických látek vzbuzujících obavy. Členské státy EU a ECHA systematicky prověřovaly informace o registrovaných látkách. Do konce roku 2020 členské státy provedly analýzu možností regulačního řízení (RMOA) u přibližně 220 chemických látek, které by mohly vzbuzovat obavy. Bylo zjištěno, že u přibližně 80 % z nich budou potřeba další regulační opatření.

U velkého podílu prověřovaných chemických látek bude nutné získat od registrantů další informace. Jakmile budou na základě hodnocení látky nebo dokumentace informace dostupné, tak látky, u nichž jsou očekávány nebezpečné vlastnosti, budou řešeny pomocí nejlepšího regulačního nástroje (např. povolení, omezení nebo jiných právních předpisů).

Proces identifikace chemických látek vzbuzujících obavy byl urychlen, protože se ECHA a členské státy začaly zaměřovat na skupiny strukturálně podobných chemických látek. Prostřednictvím nástroje pro koordinaci veřejných činností (PACT) poskytla ECHA představu o práci orgánů v oblasti chemických látek vzbuzujících obavy.

Pokrok v oblasti integrované regulační strategie je zachycen ve výročních zprávách, z nichž další bude zveřejněna v dubnu 2021.

V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 9. dubna 2021 a to pro následující chemické látky:

• hexyl salicylate (EC 228-408-6, CAS 6259-76-3), návrh předložila Francie;

• 2,2'-[[3-methyl-4-[(4-nitrophenyl)azo]phenyl]imino]bisethanol (EC 221-665-5, CAS 3179-89-3), návrh předložilo Německo;

• 4-methylimidazole (EC 212-497-3, CAS 822-36-6), návrh předložilo Norsko;

• benthiavalicarb-isopropyl (ISO); isopropyl [(S)-1-{[(R)-1-(6-fluoro-1,3-benzothiazol-2-yl)ethyl]carbamoyl}-2-methylpropyl]carbamate (CAS 177406-68-7), návrh předložilo Polsko;

• 3,3,4,4,5,5,6,6,7,7,8,8,8-tridecafluorooctan-1-ol (EC 211-477-1, CAS 647-42-7), návrh předložilo Německo.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 9. dubna 2021 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

Zdroj: MPO