Ekologická soutěž E.ON Energy Globe každoročně sbírá a oceňuje zajímavé projekty, které přispívají k ochraně přírody. Letos v kategorii Firma nominovala odborná porota do užšího finále dva projekty. Prvním z nich je unikátní technologie úpravy bioplynu z čistírenských kalů na biometan, jenž následně slouží jako palivo pro vozidla městské hromadné dopravy. Druhým nominovaným projektem je mobilní čistička odpadních vod, která upraví i vodu z kaluže na kvalitní pitnou vodu.

Při čištění odpadních vod vzniká velké množství čistírenských kalů. Institut cirkulární ekonomiky představil v soutěži E.ON Energy Globe komplexní technologický řetězec zpracování tohoto bioodpadu na biometan. Ten je pak možné využít jako palivo v dopravních prostředcích. „Náš projekt lze snadno rozšiřovat, a pokud bychom využili všechny možnosti tohoto řešení, dokážeme dále zužitkovat velké množství bioodpadu z čistíren odpadních vod,“ uvádí Petr Novotný, projektový manažer Institutu cirkulární ekonomiky.

První testovací autobus městské hromadné dopravy poháněný biometanem z čističky odpadních vod vyjel do ulic v Brně. Linkový autobus, který pro pilotní testování zapůjčil Dopravní podnik města Brna, najezdil téměř 5 000 kilometrů a spotřeboval 1 660 kilogramů biometanu z čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích. Součástí projektu je i plnicí stanice s jednotkou na membránové čistění bioplynu od české inovační a výzkumné společnosti. Plnicí stanice díky tomu poskytuje biometan v kvalitě běžného zemního plynu.

Autobus MHD na biometan v běžném provozu uvidíme nejdříve v Praze

Projekt předkládá návrh na efektivní zpracování bioodpadu, jenž se díky této technologii stává velmi cennou surovinou s širokými možnostmi dalšího využití. Zkušenosti z projektu pohonu autobusu biometanem využijí inovátoři nejen k dalšímu rozvíjení technologie přeměny bioodpadu na plynné palivo, ale mají i cenný vzdělávací potenciál pro další města a firmy. „Nejdříve můžeme očekávat nasazení autobusů městské hromadné dopravy na biometan do běžného provozu v Praze, kde aktuálně jednáme, a poté bychom mohli vyjet i v Brně,“ prozrazuje Petr Novotný.

Pitná voda z řeky do 30 minut

Mobilní úpravna vody Hutira CCV na přívěsném vozíku může začít dodávat pitnou vodu už za 30 minut od spuštění. Systém využívá dostupné povrchové zdroje vody z rybníků či řek. Úpravnu vody je možné využít například při haváriích nebo živelních katastrofách, kdy nejsou k dispozici běžné zdroje kvalitní vody. „Voda je velká výzva do budoucna a zatím s ní neumíme zacházet. Chceme pomáhat lidem dostat se ke kvalitní pitné vodě v každé situaci, která nás může nejen v blízké budoucnosti čekat,“ popisuje motivy vzniku zařízení Petr Hajný, výkonný ředitel společnosti Hutira.

Denně může zařízení zajistit pitnou vodu až pro 7 200 lidí a lze k němu připojit i linku na plnění pitné vody do sáčků, případně je možné pitnou vodu skladovat ve flexibilních vodojemech. Mobilní úpravna tak může přes den přejíždět a pracovat na různých místech.

Zařízení se dá využít také v případě havárií a odstávek stávajících systémů pro dodávky pitné vody. Obce se tak vyhnou tradičnímu rozvozu vody v cisternách. Jsou ale i další místa a příležitosti, kde bude úpravna užitečná – při plnění bazénů nebo při zásobování pitnou vodou na festivalech a jiných větších kulturních akcích. „Vyvíjíme ještě jednu menší úpravnu vody, která bude určena pro rodinné domy, restaurace či penziony,“ doplňuje Petr Hajný.

Vítěznou firmu vybírá veřejnost

Oba projekty nominované v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Firma teď soutěží o hlasy veřejnosti. „O vítězném projektu rozhodnou lidé v online hlasování. Odměnou za podpoření projektu může být auto ŠKODA SUPERB iV s plug in hybridním pohonem na tři měsíce zdarma, elektrokolo od společnosti svetelektrokol.cz nebo poukázky do Hornbachu,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden ze dvou ekologických projektů mohou lidé na stránkách www.energyglobe.cz do 15. září.

Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k zařazování odpadů z obalů znečištěných nebezpečnými látkami nebo obsahujících zbytky nebezpečných látek pod katalogové číslo 15 01 10* podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.93/2016 Sb., o Katalogu odpadů

Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí (dále jen „OODP MŽP“) vydává tento metodický návod k zajištění jednotného postupu ze strany původců odpadů, kteří produkují odpady z obalů znečištěné nebezpečnými látkami nebo obsahující zbytky nebezpečných látek, při zařazování těchto vzniklých odpadů podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“, vyhlášky č.93/2016 Sb., o Katalogu odpadů (dále jen „Katalog odpadů“) a vedení jejich evidence podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o situaci, kdy původcům odpadů vznikají odpady z obalů znečištěné nebezpečnými látkami nebo obsahující zbytky nebezpečných látek z různých materiálů (např. papírové, plastové, kovové, kompozitní obaly). Původce zvažuje zařazení odpadů pod katalogová čísla dle materiálu 15 01 01 O/N Papírové a lepenkové obaly, 15 01 02 O/N Plastové obaly, 15 01 04 O/N Kovové obaly, 15 01 05 O/N Kompozitní obaly, a v návaznosti na toto zařazení současně odpady zvlášť odděleně shromažďovat, anebo zařadit tyto odpady pod katalogové číslo 15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné a to bez odděleného shromažďování podle materiálů. Předmětem nejasnosti bývá zejména problematika, zda použití katalogového čísla 15 01 10* musí být vázáno na souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů.

Odpady kategorie ostatní podskupiny 15 01 jsou tříděny za účelem následného, zejména materiálového využití. Ovšem v případech, kdy jsou tyto odpady znečištěny nebezpečnou látkou a zařazeny do kategorie nebezpečný odpad, je možnost jejich materiálového využití minimální a z tohoto důvodu by bylo jejich oddělené shromažďování a vedení evidence nadbytečné. Vydávat souhlas k upuštění od třídění pro odpad katalogového čísla 15 01 10* je rovněž nadbytečné.

V případě odpadů z obalů znečištěných nebezpečnými látkami nebo obsahujících zbytky nebezpečných látek by mělo být upřednostněno zařazení pod katalogové číslo 15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné. Preferenci tohoto postupu lze dovodit již ze samotné existence tohoto speciálního katalogového čísla pro nebezpečné odpady. Výše uvedené však platí pouze v případech, kdy tento způsob nakládání a zařazení odpadů nebrání nakládání s těmito odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady dle zákona o odpadech. Pokud by tedy např. jedna ze složek obalů, znečištěná nebezpečnými látkami nebo obsahující zbytky nebezpečných látek, zabraňovala předávání odpadu katalogizovaného pod kódem 15 01 10* např. k energetickému využití a bylo by tak možné tento odpad odstraňovat pouze uložením na skládku, pak je nezbytné danou složku obalových odpadů zařazovat jako odpad „O/N“ pod příslušné katalogové číslo podle materiálu obalu uvedeného v podskupině „1501“ Katalogu odpadů.

Platnost a účinnost: Tento metodický návod nabývá platnosti a účinnosti dnem 1. června 2019.

Zpracovali: Ing. Mgr. Ladislav Trylč, Ing. Gabriela Bulková

Schválil: Ing. Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů

Dokument ke stažení:

Návod (PDF, 219 kB)

Už od června uvádí americká firma Coca-Cola v tuzemsku do oběhu lehčí PET lahve. Díky tomu by společnost měla za rok uspořit 550 tun plastu. Kvůli snazší recyklaci se také ve Velké Británii od září začnou zelené sprity proměňovat na průhledné. Hmotnost půllitrovky se například sníží o 2,8 gramu, což dělá dvanáct procent. Nejvíce zhubnou litrové láhve, a to o 21 procent. Méně zatěžovat životní prostředí je jedním z hlavních důvodů plastového odlehčování. Druhým a neméně významným je finanční úspora. Za každý kilogram plastu totiž musí společnosti, které jej uvádějí na trh, platit firmě Eko-kom zajišťující třídění, recyklaci a využití obalového odpadu. Za plastové obaly se platí nejvíce – skoro šest korun za kilo. Každý uspořený gram je tak v konečném účtování znát. Pokud firma nespotřebuje sto tun plastů, za rok to znamená přes půl milionu korun ušetřených na poplatcích. Celý článek ZDE

Ministerstvo průmyslu přišlo s podporou dalšího alternativního paliva. Nabízí dotaci až sto milionů korun na výrobu biometanu pro pohon automobilů, ale zájem je zatím mizivý.

Evropská unie se v rámci své zelené politiky usilovně snaží nahradit co největší díl fosilních paliv vhodnými alternativami. K již známému přimíchávání lihu či rostlinných olejů k benzinu a naftě a podpoře aut na zemní plyn, vodík nebo elektřinu by nyní v Česku mohl přibýt takzvaný biometan.

Jde o plyn vyráběný z organických zbytků, tedy například ze siláže, kejdy, některých zemědělských plodin a postupně i třeba z odpadu ze zahrad či z domácností. Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí do konce září dotaci až sto milionů korun na jeho výrobu. Resort přitom uvažuje ještě o další dotaci, vše bude prý záviset na dosavadním zájmu. Jenže ten, jak se ukazuje, zůstává chabý.

„V programu Nízkouhlíkové technologie byly vyhlášeny dvě pilotní výzvy na aktivitu úprava bioplynu na biometan. V první výzvě byly podány dva projekty v celkové výši dotace 32 milionů korun,“ uvedla pro LN mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Dodala však, že schválen byl pouze jeden z nich, ve výši sedmi milionů, ale dosud nebyl proplacen. Na druhou výzvu se zatím žádný případný zájemce o výrobu biometanu nepřihlásil.

Bez dotací se to nevyplatí

Je to už druhý pokus o zvýhodnění výrobců bioplynu v Česku. Před osmi lety se vláda pokusila jeho výkupní ceny podpořit zeleným bonusem, čtyřikrát vyšším než tehdejší cena zemního plynu. Riziko nekontrolovaného boomu, podle některých odborníků ne nepodobného solárním spekulacím se státní podporou fotovoltaiky, tehdy zabrzdil Senát. Prosadil výrazné snížení bonusu, a tak dnes u nás na biometan žádné auto nejezdí.

Biometan má stejné vlastnosti jako už deset let dotacemi podporovaný stlačený zemní plyn CNG. Mohou ho tedy využívat všechny CNG vozy, kterých přesto jezdí po Česku jen asi 23 tisíc a mají k dispozici na 190 veřejných plnicích stanic. Pro srovnání – benzinových a dieselových aut jezdí po republice zhruba 5,7 milionu a tankují u zhruba čtyř tisícovek veřejných pump.

Jenže zemní plyn je fosilní palivo, a proto Česko zkusí po vzoru některých evropských zemí „protlačit“ na trh i biometan coby stejně šetrný (má nízké emise CO2), ale navíc i obnovitelný zdroj. Biometan nemá snadnou startovací pozici. Jeho výroba, zjednodušeně řečeno čištění bioplynu jímaného z tlejících zemědělských plodin, trávy nebo organického odpadu, je zhruba třikrát dražší než cena CNG, tedy zemního plynu. Bioplynovým stanicím u nás se proto místo produkce biometanu vyplácí výroba státem dotované elektřiny.

Česko je však vázáno směrnicí EU, aby v roce 2030 pocházelo u nás z obnovitelných zdrojů 14 procent z celkové energie všech pohonů v dopravě. V současnosti jsme zhruba na polovině. Jan Matějka z České bioplynové asociace připomíná, že biometan patří k palivům, která mohou ke splnění závazku EU přispět. „V evropských zemích je nejdál Švédsko, kde na biometan jezdí řada osobních aut i autobusů. U nás je otázka, zda podpora ze strany ministerstva průmyslu bude pro zájemce dostatečně motivační,“ říká Matějka.

Komplikací kromě drahé výroby podle něj například je, že ministerstvo životního prostředí odložilo z roku 2024 až na rok 2030 zákaz skládkování, takže odpadovým firmám se o to déle vyplatí vozit bioodpad na skládky místo do bioplynových stanic. V Česku jich tak zatím odpad zpracovává jen deset, zatímco dalších 380 bioplynových stanic zpracovává zemědělské plodiny.

Další kapitolou je daň. Od té je dosud bioplyn osvobozen. Ministerstvo financí ale připouští, že pokud Evropská unie do ledna 2021 neschválí jeho další osvobození od daně, byla by tato daňová výhoda zrušena.

Zrušena může být i výhoda v platbě za jízdu po dálnici. Ministerstvo dopravy navrhlo, aby stát v rámci chystaného přechodu na elektronickou úhradu a videokontrolu dálničních poplatků zvýhodnil vozy na CNG a bioplyn. Někteří poslanci ale navrhli, aby se stejná sleva týkala i podobně ekologického propan-butanu LPG, na který jezdí u nás 170 tisíc aut.

V nedávném hlasování členů poslaneckého hospodářského výboru, které je jakýmsi doporučením pro finální hlasování celé Poslanecké sněmovny, však nakonec prošla varianta, která doporučuje nezvýhodňovat pro jízdu po dálnici vůbec žádný plyn. Ani LPG, ani CNG, ani biometan.

Nejasná zelená alternativa

Česko se už pustilo na základě ekologických požadavků EU do podpory náhražek benzinu a nafty. Stát tak vynakládá stamiliony na to, aby se „zelená“ paliva pokud možno co nejvíc rozšířila a byla cenově dostupná. Brusel zároveň tlačí automobilky do výroby ekologických, tedy dražších, zejména elektrických a plynových vozů, které ale vzhledem k vysoké ceně těžko najdou větší uplatnění.

Jenže nikdo stále neřekl, které palivo ze všech těch alternativních má budoucnost a smysl. Případně šanci jednou plně nahradit benzin a naftu.

„To neví nikdo. Předpokládám, že zhruba do roku 2050 tu stále bude taková symbióza fosilních paliv s několika alternativními,“ soudí Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. „Tipuji v poměru 60 : 40. Ale zda převládne plyn, elektřina, biometan, nebo nyní drahý a málo dostupný vodík, je otázka,“ uzavírá Loula.

Zdroj: Lidové noviny (16.7.2019)

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Plzni uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. Výrobce keramických dlaždic ve svém závodě v Chlumčanech na Plzeňsku provozoval mokré hladinové odlučovače zcela bez vodních náplní. Tuhé znečišťující látky odsávané z výroby tak byly přímo, bez jakéhokoli záchytu, vypouštěny do ovzduší.

Na konci května 2019 provedli inspektoři kontrolu na základě podnětu na vysokou prašnost. „Provoz některých mokrých hladinových odlučovačů zcela bez vodních náplní lze jednoznačně označit za trestuhodnou nedbalost obsluhy. Provozovatel byl dle provozního řádu povinen zabezpečit, aby tuhé znečišťující látky proudily přes plně funkční filtr,“ uvedla Petra Horčicová ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Dále inspektoři zjistili poškození filtračního systému u linky S6, respektive jeho netěsnost, což způsobovalo zvýšenou prašnost. „Závada na filtru nebyla zaznamenána v žádném z provozních deníků a do doby zjištění tohoto stavu inspektory ČIŽP provozovatel neprovedl žádná opatření k jejímu odstranění, což jsme vyhodnotili jako přitěžující okolnost,“ řekla Horčicová.

Proti pokutě za porušení zákona o integrované prevenci firma LASSELSBERGER nepodala odpor, sankce v červenci nabyla právní moci.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti SLEZSKÝ BETON a.s. Firma několik let bez povolení provozovala v ostravské městské části Muglinov dvě betonárny.

Při kontrole 29. dubna 2019 inspektoři zjistili, že jedna betonárna byla v provozu od března 2013 a druhá od května 2015. Ani pro jeden z těchto stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší neměl provozovatel povolení od Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. „Firma tak porušila zákon na ochranu ovzduší, protože byla povinna provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením k provozu,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Kromě toho firma od doby uvedení obou betonáren do provozu nezaslala Ministerstvu životního prostředí ani jednou povinné hlášení ze souhrnné provozní evidence. To má být zasíláno vždy nejpozději do konce března za předchozí kalendářní rok. „Povinností provozovatele je ohlašovací povinnosti plnit,“ řekl Kozubek.

Inspektoři při vyměřování pokuty přihlédli k tomu, že obviněný si své protiprávní jednání uvědomil a z vlastní iniciativy podal na krajský úřad žádost o povolení provozu. „Při kontrole předložil kopii žádosti, ze které vyplynulo, že byla na krajský úřad doručena 26. 4. 2019, tedy před zahájením naší kontroly,“ dodal Kozubek.

Proti pokutě firma SLEZSKÝ BETON podala odpor, ale až po termínu daném správním řádem. Sankce je od 25. června pravomocná.

Inspektoři ČIŽP uložili masokombinátu pokutu přes milion korun za spáchání několika správních deliktů

Milionovou pokutu uložili inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni společnosti Maso Brejcha s.r.o. Ta se dopustila několika správních deliktů - nakládala s povrchovými vodami v rozporu s povolením, vypouštěla odpadní vody do vod podzemních bez povolení, odebírala povrchové vody bez povolení. Také neohlásila neprodleně havárii znečištění povrchových vod levostranného přítoku Ceciny a následně též povrchových vod ve vodním toku Cecina, kterou způsobila vypouštěním odpadních vod z ČOV. Proti pokutě se subjekt odvolal k MŽP, které ji však potvrdilo v plné výši. Nabyla právní moci 5. 6. 2019.

„Společnost Maso Brejcha s.r.o. jako provozovatel čistírny odpadních vod (ČOV)vypouštěla 17. 6. 2015 z ČOV do bezejmenného levostranného přítoku vodního toku Cecina černě zbarvené zapáchající odpadní vody s obsahem odumřelé biomasy. Porušila tak provozní řád ČOV, který mj. stanoví, že vyčištěná voda na odtoku z ČOV nesmí zapáchat po splašcích ani hnilobným zápachem,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni. Vyčištěná voda na odtoku smí být podle provozního řádu ČOV pouze čirá nebo jemně zakalená, bezbarvá, případně žlutavá a nesmí zapáchat ani při detailním zkoumání. ČOV byla navíc dne 17. 6. 2015 v režimu havárie a vypouštění odpadních vod tak mělo být přerušeno a jejich likvidace zajištěna vyvážením. Havárii ale společnost nikomu neohlásila. „V důsledku tohoto protiprávního jednání došlo k významnému znečištění povrchových vod ve vodním toku Cecina až do vzdálenosti až 1,6 km. K obdobnému porušení provozního řádu došlo i 8. 7. 2015, kdy byla ČOV také v režimu havárie,“ doplnila Horčicová.

Firma Maso Brejcha s.r.o. nakládala bez povolení i s podzemními vodami. V době nefunkčnosti ČOV od 16. 6. 2015 do 22. 7. 2015 vyvážela mechanicky předčištěné odpadní vody z provozovny v množství nejméně 454 m3 fekálními vozy na zemědělské pozemky v sousedství provozovny. Tedy likvidovala odpadní vody vypouštěním do vod podzemních bez potřebného povolení vodoprávního úřadu. Společnost dále nepředložila provozní deník, nevedla v něm všechny předepsané záznamy, zaznamenávala do něho údaje v rozporu se skutečností a neprováděla denní obsluhu ČOV.

V rámci řízení byla právnické osobě Maso Brejcha s.r.o. uložena ještě další pokuta 23 200 korun za to, že odebírala povrchové vody bez platného vodoprávního povolení. Konkrétně v roce 2015 odebrala 580 m3 povrchových vod pro potřeby oplachů v provozovně z umělé vodní nádrže v k. ú. Hradišťský Újezd.

Obec Velké Hydčice odebrala více než 1700 metrů krychlových vody bez povolení. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu přes 120 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Plzni uložili pokutu 120 190 korun obci Velké Hydčice na Klatovsku. Ta v roce 2018 nepovoleně odebrala 1717 metrů krychlových podzemní vody.

Obec měla vodoprávním úřadem povoleno čerpat z vrtané studny maximálně 10 tisíc metrů krychlových za rok. S celkem 11 717 metry krychlovými odebrané podzemní vody však byla o více než 17 procent nad schváleným limitem. „Povolením stanovené limity chrání zdroje vody před jejich přečerpáním a je potřeba je dodržovat. To je zvláště v posledních letech, kdy nás na řadě míst v republice trápí hydrologické sucho, velmi důležité. Nedovolený odběr podzemních vod směřuje proti samotnému účelu vodního zákona, kterým je ochrana podzemních vod a hospodárné využívaní vodních zdrojů,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň. Dodala, že obec vysvětlovala nadměrný odběr vody i havarijním únikem podzemních vod z vodovodního řadu. „ČIŽP by k této události přihlédla, ale obec pro svá tvrzení nepředložila žádné důkazy, proto jsme museli vydat pokutu v uvedené výši. Sankce je vyměřena výpočtem podle zákona – sedmdesát korun za každý metr krychlový vody odebrané nad rámec povolení,“ uvedla Horčicová.

Obec se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolala, sankce je pravomocná.

Doplnění dokumentu Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Principem nově navrhovaného Doplnění státní surovinové politiky je naplnit Programové prohlášení vlády, tedy v oblasti státní surovinové politiky především zajistit, aby byly důsledně hájeny vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin, především strategických surovin. Na základě usnesení vlády č. 713 z roku 2017 provedla Česká geologická služba posouzení významu strategických komodit pro hospodářství České republiky. Na základě posouzení byl seznam strategických surovin ČR zredukován na tyto komodity: antimon, baryt, beryllium, bismut, fluorit, germanium, grafit, hafnium, helium, indium, kobalt, lithium, niob, kovy platinové skupiny, prvky vzácných zemin (včetně yttria), skandium, tantal, titan, uran, vanad, wolfram, zirkonium a zlato.

Z aktualizované analytické části vyplynulo, že bez přijetí dalších dodatečných opatření nebude Česká republika schopna splnit své národní závazky snížení emisí stanovené pro rok 2025 a 2030. V roce 2025 by byly podle projekce vývoje dle scénáře NPSE-WM překročeny emise amoniaku. V roce 2030 by pak byly s výjimkou SO2 překročeny emise všech dalších sledovaných znečišťujících látek (tj. NOx, VOC, NH3, PM2,5).

Za účelem dosažení dalšího snížení emisí a tedy splnění emisních cílů, byla navržena dodatečná opatření ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší. Tato opatření jsou obsažena v návrhové části Programu. Předpokládaný dopad dodatečných opatření je v návrhové části popsán v projekci vývoje emisí dle scénáře NPSE-WaM (scénář, který zohledňuje dodatečná opatření doplněná ke scénáři NPSE-WM).

Opatření byla navržena tak, aby byla zaměřena na sektory, které mají majoritní podíl na emisích jednotlivých sledovaných látek, a zároveň v nich byl identifikován dosažitelný potenciál k snížení emisí. Na základě provedených analýz tak byla opatření ke snížení emisí NOx směřována do sektoru „Veřejná energetika“ a „Doprava“, opatření pro snížení emisí PM2,5 a VOC zejména do sektoru „Lokální vytápění domácností“ a opatření ke snížení emisí NH3

do sektoru „Zemědělství“.

Aktualizace Programu obsahuje celkem 6 prioritních opatření.

• Zvýšení podílu výroby elektrické energie a tepla z nespalovacích zdrojů obnovitelné energie

• Obměna zdrojů tepla v sektoru lokálního vytápění domácností

• Zlepšení kvality palivového dřeva používaného ve stacionárních zdrojíc o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW

• Dodatečné snížení emisí k roku 2030 ze sektoru silniční doprava

• Zpřísnění povinností při skladování a aplikaci hnojiv

• Podpora pastevního chovu

ECHA vyzývá zainteresované strany k další veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 30. srpna 2019. V současné době probíhá veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• Trichlorosilane (EC 233-042-5, CAS 10025-78-2), návrh předložilo Německo;

• 2-(2-butoxyethoxy)ethyl 6-propylpiperonyl ether (EC 200-076-7, CAS 51-03-6), návrh předložilo Řecko;

• dimoxystrobin (ISO); (2E)-2-{2-[(2,5-dimethylphenoxy)methyl]phenyl}-2-(methoxyimino)-N-methylacetamide; (E)-2-(methoxyimino)-N-methyl-2-[a-(2,5-xylyloxy)-o-tolyl]acetamide (EC -, CAS 149961-52-4), návrh předložilo Maďarsko;

• Bisphenol A; 4,4’-isopropylidenediphenol (BPA) (EC 201-245-8, CAS 80-05-7)

BPA je zařazen do Kandidátského seznamu SVHC látek a je klasifikován jako toxický pro reprodukci (Repr. 1B, H360F). V současné době je tato látka identifikována také jako endokrinní disruptor s nepříznivými účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Všichni výrobci, dovozci nebo dodavatelé BPA v EU musí směsi obsahující BPA v koncentraci vyšší než 0, 3% klasifikovat a označovat jako toxické pro reprodukci. BPA se v průmyslu používá od 60. let minulého století především při výrobě plastů, ale také v pryskyřicích a v termopapíru (do roku 2020). V EU je jeho používání omezeno v celé řadě aplikací nebo předmětů, včetně termopapírů.

ECHA žádá o připomínky k návrhu Německa rozšířit harmonizovanou klasifikaci a označení BPA z hlediska akutní a chronické nebezpečnosti pro vodní prostředí jako Aquatic Acute 1 (multiplikační faktor M = 1) a Aquatic Chronic 1 (M=10). 

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 30. srpna 2019 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce záměry CLH na stránkách ECHA. Jsou zde uvedeny i návrhy a záměry na klasifikaci dalších látek (triethylamine, dibutylamine, 1,3-diphenylguanidine, Rape oil).

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Výbor členských států na svém jednání v červnu 2019 jednomyslně odsouhlasil identifikaci látky vzbuzující velmi velké obavy (látky SVHC): 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propionic acid, its salts and its acyl halides (covering any of their individual isomers and combinations thereof) (označení jako HFPO-DA).

Látky se používají při výrobě fluorovaných polymerů s mnoha způsoby použití jako např. fluoropolymerní pryskyřice, drátěné kabely a nátěry. Návrh na identifikaci předložilo Nizozemí vzhledem k vlastnostem těchto látek, které mohou být příčinou vážných účinků na lidské zdraví a životní prostředí vyvolávajících stejné obavy jako účinky látek karcinogenních, mutagenních nebo toxických pro reprodukci (CMR), perzistentních bioakumulativních a toxických (PBT) a vysoce perzistentních a vysoce bioakumulativních (vPvB).

Výbor MSC na svém jednání potvrdil, že HFPO-DA má vysoký potenciál vyvolat účinky u lidí a volně žijících živočichů vlivem životního prostředí, protože je vysoce perzistentní a mobilní ve vodním prostředí. Vodou se látka snadno dostává do životního prostředí, hromadí se v rostlinách, dostává se do potravinového řetězce a ze znečištěných médií se velmi obtížně odstraňuje. Obavu zvyšuje také možná společná expozice HFPO-DA s dalšími látkami, které mají podobné účinky.

Kromě HFPO-DA budou do Kandidátského seznamu (KS) zařazeny látky:

• Tris(4- nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) with ≥ 0. 1% w/w of 4-nonylphenol, branched and linear (4-NP)
• 2- methoxyethyl acetate 

ECHA zařadí nově identifikované látky SVHC do KS do poloviny července 2019. Po zveřejnění aktualizovaného KS budou ze zařazení látek vyplývat společnostem zákonné povinnosti.

DalŠÍ informace:

Výbor členských států

Návrhy SVHC odsouhlasené MSC

Kandidátský seznam

Zdroj: MPO

V lednu 2019 Ministerstvo životního prostředí reagovalo na dotaz SOVAK ČR k podmínkám energetického využití čistírenských kalů a to jak přímo na ČOV, tak i mimo ně. Potvrdilo dlouhodobý názor, že vlastní energetické využívání vždy bude posuzovat jako využívání odpadů a to v případě monospalování, realizaci pyrolýzy a spalování pyrolýzního plynu při výrobě biocharu či např. spoluspalování energetického kompostu vzniklého s využitím kalů. S touto kategorizací souvisí i veškerá omezení z pohledu přípravy projektů, určená legislativními požadavky na ochranu ovzduší. Více ZDE.

Mohlo by vás zajímat: Hlášení o omezení, přerušení a obnovení provozu ČOV, poplatková agenda

Zdroj: SOVAK ČR

Každý z krajů vypracuje podrobný postup pro případ déletrvajícího sucha na svém území a vznikne i plán pro celou Českou republiku. Zavádí to novela vodního zákona, kterou vypracovalo Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a dne 8.7. 2019 ji schválila vláda.

„Mezi nejdůležitější části novely vodního zákona patří povinnost vytvořit plány pro zvládání sucha a nedostatku vody, které budou platné pro jednotlivé kraje i pro území celé České republiky a zřízení komisí pro sucho. V zákoně již máme z dřívějška samostatnou kapitolu, která se věnuje povodním, nově k ní přibude i kapitola, zaměřená speciálně na sucho. Novela podrobně popisuje, jaké kompetence a povinnosti v době sucha a nedostatku vody mají jednotlivé složky státní správy a samosprávy,“ řekl ministr Miroslav Toman.

V plánech bude obsažen popis vodních zdrojů a jejich zastupitelnost, tzn. možnosti propojení vodohospodářských soustav v rámci regionů, ale i nadregionálních soustav. Budou rovněž obsahovat seznam zařízení využitelných při nedostatku vody, mapy vodních zdrojů a vodárenských soustav, návrh postupů a opatření pro zvládání sucha. Zákon stanoví priority při vyhlášeném stavu nedostatku vody, kdy je nejdůležitější zajistit funkčnost důležité infrastruktury (např. nemocnice, elektrárny) a zásobování obyvatel pitnou vodou. Přípravu krajských plánů zajistí jednotlivé kraje, celorepublikový plán vypracuje MZe a MŽP.

V krajích a na celostátní úrovni budou fungovat komise pro období sucha. Jejich členy se stanou zaměstnanci ministerstev, krajů, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů a hygieniků. Krajské komise by měly být zřízeny do tří měsíců od nabytí účinnosti zákona. Ústřední komisi pro sucho zřídí vláda. Komise budou například moci v případě potřeby upravit, omezit nebo zakázat nakládání s vodami, omezit užívání vody z vodovodu nebo nařídit na vodním díle mimořádnou manipulaci nad rámec schváleného manipulačního řádu.

Zákon rovněž obsahuje novelu zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv, která upravuje podmínky pro poskytnutí a použití hmotných rezerv při vyhlášení stavu nedostatku vody. Obce nebo hasiči si mohou zapůjčit zejména cisterny, technická zařízení k čerpání i zařízení potřebná k dodávce nebo odvádění vody.

Zákon počítá také s novelou zákona o vodovodech a kanalizacích, jejímž cílem je zejména umožnit provozovateli vodovodu reagovat omezením nebo přerušením dodávek pitné vody na vyhlášení stavu nedostatku vody.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnil aktualizovaný harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI) a střednědobý harmonogram výzev do roku 2019. Dále Státní fond životního prostředí ČR aktualizoval Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 s účinností od 1. 7. 2019.

Přehled provedených změn je uveden v úvodu dokumentu. Mezi nejpodstatnější patří nastavení způsobilosti žadatele s právní formou s.r.o., která je v případě tzv. kmenových listů podmíněna identifikováním vlastnické struktury. Dále se jedná o úpravu vlastnictví předmětu podpory pro specifické cíle 5.1 a 5.3 a doplnění podporovaných aktivit u specifického cíle 1.3 a prioritní osy 4, úpravu kritérií přijatelnosti pro specifický cíl 3.2, požadavků na předkládané dokumenty, pravidel pro monitorovací návštěvy a evidenci externích kontrol v IS KP14+.

V kapitole D dále došlo k úpravě povinností příjemců v rámci povinné publicity a pro modul CBA. V neposlední řadě přibylo mezi povinné přílohy pro vydání právního aktu Potvrzení o uveřejnění smlouvy v registru smluv, které dokládá žadatel podle zákona o registru smluv ke všem smlouvám/objednávkám a jejich dodatkům, které byly uzavřené od 1. 7. 2016 a jejichž hodnota plnění je vyšší než 50 000 Kč bez DPH.

Dokument ke stažení:

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019

• Harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI)

• Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014-2020

Společnost Veolia Energie ČR získala souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí k plánované modernizaci Teplárny Přerov, která přinese další snížení emisí na Přerovsku. Multipalivové kotle budou umět využívat biomasu a tuhá alternativní paliva (TAP), vyrobená z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Uhelná technologie bude po jejich dokončení odstavena.

„Přerovský projekt a souhlas státní správy je pro nás i region významným krokem v přechodu od uhlí k čistším palivům. Podobně jako náš záměr v Karviné, který získal souhlas v dubnu, přispěje i projekt v Přerově ke zlepšení ovzduší a také ke společensky odpovědnému energetickému využívání odpadů,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Veolia nyní může pokračovat v návazných legislativních i organizačních krocích. Přestavba teplárny bude probíhat postupně za provozu a bez omezení dodávek tepla obyvatelům. Celkové investiční náklady přesahují 1 miliardu Kč. Technologie splní budoucí emisní limity pro nejlepší dostupné technologie (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu. Zařízení bude sloužit pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v kogeneraci s vysokou účinností.

„Stavba prvního multipalivového kotle začne v příštím roce, zhruba po půl roce by se měl stavět druhý kotel, zároveň budeme postupně bourat oba staré uhelné kotle. Dokončení a zprovoznění technologie proběhne koncem roku 2022,“ doplnil Pavel Dostál, ředitel regionu Střední Morava společnosti Veolia Energie ČR.

Ministerstvo životního prostředí v závazném stanovisku v procesu EIA konstatovalo, že konkrétní vlivy projektu na jednotlivé složky životního prostředí jsou z pohledu velikosti a významnosti hodnoceny jako málo významné a nebude docházet k poškozování životního prostředí. Stanovilo k záměru podmínky, které mají minimalizovat případné negativní vlivy stavby a provozu nového zařízení. Mezi opatřeními je kromě důrazu na snížení emisí a prašnosti také podmínka přednostně využívat tuhé alternativní palivo (TAP) vyráběné z již nerecyklovatelných průmyslových a komunálních odpadů produkovaných v rámci Olomouckého kraje. Další podmínkou je například povinnost usilovat o realizaci dovozu biomasy a tuhých alternativních paliv (TAP) do teplárny po železnici.

Po realizaci záměru v Teplárně Přerov významně klesnou celkové emise, zejména u oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Podle provedeného posouzení vlivů se nezvýší ani hluk ve městě. Záměr nebude mít vliv na zábor půdy, nové objekty budou postaveny ve stávajícím průmyslovém areálu teplárny.

Kromě dvou multipalivových kotlů (případně jednoho) o celkovém tepelném výkonu 40 MW je součástí záměru vybudování dvou kotlů na zemní plyn s nízkoemisními hořáky o výkonu 72 MW pro dokrytí špičkových potřeb tepla a vytvoření zálohy. Součástí projektu je technologie odsíření spalin a také zařízení na snížení obsahu těžkých kovů v kouřových plynech. Pro odloučení prachu a suchého sorbentu ze spalin bude instalováno odlučovací zařízení - tkaninový filtr.

Vybudováním multipalivových kotlů skupina Veolia zároveň pozitivně přispěje k omezení skládkování odpadů. Nová technologie totiž může k výrobě energie využít tzv. tuhé alternativní palivo (TAP), vyrobené z vytříděných komunálních a ostatních běžných odpadů, které už nebude možné recyklovat ani ukládat na skládky. Energetické využití tuhého alternativního paliva pomůže městům a obcím vyřešit povinnost co nejvíce smysluplně využívat komunální odpady.

Ministr životního prostředí Richard Brabec rozhodl o uvolnění 2,5 miliardy korun z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR, které poslouží v obcích ke zmírnění negativních dopadů sucha, konkrétně k řešení nedostatku pitné vody a zlepšení kvality podzemních i povrchových vod. Poté, co se pro velký zájem vyčerpaly evropské prostředky z Operačního programu Životní prostředí, uvolňuje rezort MŽP 2,5 miliardy korun na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Ministr Brabec to oznámil při dnešní návštěvě Jihomoravského kraje, který patří mezi regiony nejvíce postižené suchem.

„Téměř 40 % území České republiky je v tomto týdnu ve stavu mimořádného sucha. Nějakým, byť částečným suchem je pak postiženo 90 % našeho území, tedy téměř celá republika. Sucho je jedním z důsledků klimatické změny, která Českou republiku kvůli naší geografické poloze postihuje výrazněji než okolní státy. Abychom naše občany ochránili před dopady změny klimatu, které se projevují především extrémními výkyvy počasí i teplot, musíme se jim umět přizpůsobit. Zajistit musíme nejenom přístup občanů k pitné vodě, ale přizpůsobit musíme i naše hospodaření v krajině,“ uvedl dnes na tiskovém brífinku v úvodu své cesty po Jihomoravském kraji ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Jak potvrdil hejtman Bohumil Šimek, Jihomoravský kraj se problematikou boje proti následkům sucha intenzivně zabývá. „Zásadním problémem při snaze zmírnit dopady sucha v našem kraji je snížená schopnost moravské krajiny zadržovat vodu. Proto jen za poslední dva roky Jihomoravský kraj finančně podpořil formou dotačního programu Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje ve výši 9,5 mil. Kč celkem 47 projektů. Včetně krajského spolufinancování bylo za uvedené období vynaloženo celkem 87,9 mil. Kč a celkový objem na základě realizovaných projektů představuje potenciál více než 467 tisíc m3 zadržené vody v sídlech a krajině. Jednalo se především o projekty revitalizace a výstavby nových malých vodních nádrží a rybníků, tvorby mokřadů, protierozních opatření a přípravy projektových dokumentací. V letošním roce je tento dotační program rozšířen i o následnou péči o zeleň na území Jihomoravského kraje a na projekty je zde vyčleněno celkem 8 milionů korun,“ konstatoval po setkání ministra s vedením radnic a obecních úřadů hejtman Bohumil Šimek.

„Základem naší budoucnosti je dostupná a kvalitní pitná voda. Pro dlouhodobé zajištění jejího dostatku v obcích je klíčová výstavba vodohospodářské infrastruktury. Výstavba vodovodů a přivaděčů sloužících k propojování vodárenských soustav nebo výstavba čistíren odpadních vod a kanalizací jsou přitom rozsáhlé projekty s investicemi v řádech desítek milionů, které menší i středně velké obce nejsou schopny samy ufinancovat, a náš rezort v tom obcím významně pomáhá,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Od roku 2014 jsme investovali do 660 vodohospodářských projektů z evropských i národních zdrojů 16,8 miliardy korun a po podpoře projektů souvisejících s dostupností a kvalitou vody je stále poptávka. Vzhledem k tomu, že evropské prostředky na výstavbu vodovodů a kanalizací pro období do roku 2020 jsou již vyčerpány, pokračujeme v jejich financování z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR,“ uvádí dále ministr.

Na přípravu projektů mají obce čas až do listopadu, kdy SFŽ ČR spustí příjem žádostí. „Rezort v této výzvě podpoří jak výstavbu kanalizací, stavbu a modernizaci čistíren odpadních vod, tak stavbu vodovodů, zdrojů a úpraven pitné vody. Žadatelé také mohou prostřednictvím dotací posílit kapacitu stávajících zdrojů nebo akumulaci pitné vody. Podpoříme také výstavbu přivaděčů, které zajistí dopravu pitné vody z kapacitní vodárenské soustavy tam, kde je aktuálně pitné vody nedostatek,“ vyjmenovává ministr Brabec.

Podmínky pro získání dotace upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. „Nastavení nové dotační výzvy přímo navazuje na podmínky poskytování dotací z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Dotace pomůže žadateli uhradit 63,75 % z celkových výdajů na projekt. Žádat je možné na dostavbu vodovodů a kanalizací buď samostatně, nebo i v kombinaci v rámci komplexních projektů budování vodohospodářské infrastruktury,“ upřesňuje Petr Valdman. Současně upozorňuje, že dotace se netýká systémů domovních čistíren, které jsou průběžně podporovány v samostatných dotačních výzvách. „Stejně tak zůstává nadále otevřena i nabídka podpory na průzkum, vyhledávání a budování zdrojů pitné vody, kde dáváme důraz zejména na rychlá a méně nákladná opatření především v menších obcích. Od roku 2016 si na průzkum a posílení nebo nový zdroj pitné vody požádalo téměř 411 obcí, což znamená téměř 200 tisíc lidí nově napojených na zdroje pitné vody a zájem stále roste s tím, jak se v Česku prohlubují dopady sucha,“ doplňuje Petr Valdman.

Jaký zájem se od obcí očekává a co konkrétně investované peníze lidem přinesou, shrnuje ministr Richard Brabec: „Předběžný průzkum v obcích i osobní jednání zde na Jižní Moravě ukázaly, že obce a města mají skutečnou snahu a zájem řešit nedostatečnou dodávku a kvalitu pitné vody. Předpokládáme, že v této dotační výzvě budeme moci uspokojit minimálně 130 obcí. Peníze by měly stačit na výstavbu zhruba 260 kilometrů kanalizace, 100 kilometrů vodovodů a stavbu či modernizaci 45 čistíren. Pro desítky tisíc domácností to bude znamenat napojení na veřejnou vodovodní síť a řádné čištění odpadních vod.“

Na přípravu žádostí a projektů mají obce 4 měsíce, elektronický příjem žádostí odstartuje 1. listopadu 2019 a bude uzavřen 31. ledna 2020. Výzva je koncipována jako jednokolová soutěžní, kdy pro přidělení dotace není rozhodující čas podání, ale kvalita projektu. Schválené projekty musí být potom realizovány do konce roku 2024.

„V rámci boje se suchem je u nás nezbytné nejenom zajišťovat zdroje pitné vody pro občany, ale také navracet vodu do krajiny, kde přispívá ke koloběhu vody. V České republice je v rámci boje se suchem nutné dělat souběžně všechna opatření, a to jak stavební, jako právě propojování vodovodní sítě přivaděči, výstavbu vodovodů či nových vodárenských nádrží, pro zajištění pitné vody pro občany, tak přírodě blízké, jako například nové mokřady, tůně, rybníky, průlehy a krajinné prvky, ale také rozlivy vody pro zajištění vody v krajině a doplňování podzemních vod. Od roku 2014 jsme podpořili 870 přírodě blízkých projektů za více než 3 miliardy korun. Současně ministerstvo podporuje řadu menších a drobnějších projektů v krajině, které pomáhají posilovat její přirozené funkce. Takových projektů se realizovalo po celé České republice už přes pět a půl tisíce,“ upozorňuje ministr Brabec.

Pro zajištění vody a vláhy v obcích financuje MŽP v rámci programu Dešťovka například podzemní nádrže na shromažďování srážkové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldry nebo vsakovací či retenční nádrže. „Zatím si od začátku roku obce řekly o téměř 150 milionů korun na 40 projektů, ale tím to nekončí, obcím na projekty nabízíme až do příštího roku ještě necelou miliardu korun. Nově je podáno za posledních pár týdnů 9 žádostí s podporou 42 milionů korun, rozpracováno pak dalších 20 žádostí,“ řekl dnes ministr Brabec.

Dokumenty a podklady pro žadatele o dotace: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=70