Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny uspořádal dne 11.12.2020 videokonferenci, jejímž smyslem bylo poučení se z ekologické havárie a řešení následků na řece Bečvě. Jedním z požadavků, které zazněly, je i zavedení evidence výpustí do vodních toků a také stanovení jasných kompetencí rybářům hasičům nebo správcům povodí. Více ZDE

Účelem dokumentu je sjednotit formát ukládání emisních limitů, které vycházejí z rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (závěry o BAT) v rámci revizí integrovaných povolení podle § 18 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Navíc vyjasňuje některé otázky vzájemných vztahů mezi národní legislativou v oblasti vod, ochrany ovzduší a dotčenými závěry o BAT. Uvedené hodnoty jsou minimálními požadavky na emisní limity podle závěrů o BAT a podle národních předpisů. V řádně odůvodněných případech je možné stanovovat i přísnější hodnoty či emisní limity pro další polutanty s odkazem na standardy kvality životního prostředí podle § 15 odst. 1 zákona o integrované prevenci, případně stanovit hodnoty méně přísné postupem podle § 14 odst. 5 uvedeného zákona.

Z praxe vyplynula nutnost původně vydaný dokument z roku 2019 upravit. Úpravy se týkají především hodnot podmínek pro splnění emisního limitu tak, aby měsíční koncentrace nebyly vyšší než denní koncentrace, kde byly opraveny hodnoty, které souvisely s přísnějšími požadavky v konkrétním časovém úseku vyhodnocování. Dále byly sjednoceny poznámky pod čarou u jednotlivých tabulek s minimálními požadavky na emisní limity, opraveny zaokrouhlovací chyby a drobné chyby v přepisu.

Dokument ke stažení:

• 2020_12_14 aktualizace metodiky LCP FIN.pdf (1.51 MB)

• 2020_12_14 aktualizace metodiky LCP FIN (P1).pdf (1014.32 kb)

• 2020_12_14 aktualizace metodiky LCP FIN (P2).pdf (783.52 kb)

Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se včera shodli na podrobnostech takzvaného klimatického zákona, který EU zavazuje mimo jiné k výraznějším omezením emisí skleníkových plynů než dosud plánovala. O konečné podobě normy počítající s redukcí zplodin do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990 začnou státy od příštího roku vyjednávat s Evropským parlamentem. Europoslanci se přitom netají, že by chtěli limity ještě přísnější.

Rozhodnutí ministrů předcházelo minulý týden mnohahodinové celonoční vyjednávání lídrů unijních zemí, kteří se na zmíněných limitech shodli až po schválení dodatečných požadavků zejména Polska, ale i Česka a dalších zemí východního křídla EU. Přísnější závazek je podmíněn například tím, že si budou moci země zvolit místo uhlí technologie, které jim vyhovují, ačkoli nejsou označeny přímo za ekologicky šetrné - zejména plyn či jádro. Méně vyspělé státy také mohou spoléhat na zvýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím čerpají peníze z prodeje emisních povolenek.

Norma ve čtvrtek schválená členskými státy je pro EU zásadním nástrojem k dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Unijní země se shodují v cíli, aby v roce 2050 evropský blok neprodukoval žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážil protiopatřeními jako je výsadba nových stromů.

"Pro následující dekádu to znamená zdvojnásobení našeho tempa při plnění klimatických cílů. Všechny členské státy EU budou se budou muset snažit více," uvedla po jednání německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová, jejíž země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá.

Zástupci unijních vlád dnes schválili pouze svou verzi normy a o její konečné podobě je čekají tvrdá vyjednávání s europoslanci. Ti se již dříve usnesli, že emise by EU měla snížit o 60 procent a chtějí i další opatření, s nimiž státy nepočítají.

Německo chce do roku 2030 pokrývat nejméně 65 procent své spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Počítá s tím novela zákona o obnovitelných zdrojích, kterou včera schválil Spolkový sněm. Odsouhlasený vládní předpis počítá výhledově také s ukončením podpory elektrárnám využívajícím obnovitelné zdroje, konkrétní termín ale nezmiňuje.

Jednou ze změn v zákoně je snížení příplatku, kterému se říká zelená daň a který slouží k podpoře obnovitelných zdrojů. Nyní příplatek činí 6,756 centu za kilowatthodinu, v roce 2021 by měl poklesnout na 6,5 centu a v roce 2022 na šest centů za kilowatthodinu.

Agentura Reuters tento týden informovala, že z vládního návrhu vyplývá, že solární a větrné elektrárny by nejpozději od roku 2038 neměly dostávat žádnou podporu. K tomuto datu chce Německo přestat využívat uhlí jako energetický zdroj. Schválený návrh nicméně uvádí, že budování elektráren na obnovitelné energetické zdroje by se v budoucnu mělo v co největší míře řídit potřebami trhu a ne státní podporou.

"Spolková vláda nejpozději do roku 2027 předloží návrh k přechodu od finanční podpory k tržně řízené výstavbě," uvádí novela.

Novela rovněž předpokládá, že v nadcházejících deseti letech bude hrát fotovoltaika na pevnině důležitější roli než větrné parky. Vláda totiž očekává rozvoj menších energetických zdrojů na střechách domů či na fasádách.

Instalovaný výkon německých větrných elektráren na pevnině nyní činí 54 GW, do roku 203 by to mělo být 71 GW. U solárních elektráren je to nyní 52 GW a do roku 2030 by jejich podíl měl vzrůst na 100 GW. Zda to ke splnění klimatických cílů bude stačit, není ale jasné. Vláda se proto k tématu chce vrátit znovu v prvním čtvrtletí roku 2021.

Opoziční Zelení se snažili dosáhnout toho, aby novela obsahovala povinnost umístit solární panely na střechy nově budovaných domů. Spokojena není ani ekologická organizace Svaz na ochranu přírody Německa (NABU). Svaz považuje cíl 65 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 za příliš nízký. Nyní mají obnovitelné zdroje na spotřebě energie v Německu podíl 46 procent a do roku 2050 by veškerá výroba elektrické energie v Německu měla být klimaticky neutrální.

Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí vydal metodické sdělení k zajištění plnění povinností obcí při nakládání s komunálními odpady. S ohledem na přechodná ustanovení v novém zákoně o odpadech a také na připravované prováděcí předpisy nemusí obec k 1. lednu 2021 měnit aktuální způsob plnění svých povinností v oblasti nakládání s odpady. Jedinou změnou, na kterou musí většina obcí reagovat, je změna postavení obce jako poplatníka v případě ukládání komunálních odpadů na skládku. Více ZDE

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.

Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí. Oběma zemím stejně jako některým dalším postkomunistickým státům šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.

"Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050," ocenila na twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude prodikovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.

Jednání summitu i po téměř 20 hodinách dále pokračuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní informuje o aktuálním vývoji rozhovorů s Británií.

V roce 2021 se odehraje hned několik zásadních novinek. Jednou z nich je Modernizační fond, který v následujících deseti letech nabídne až 150 miliard korun na nové obnovitelné zdroje energie, modernizaci teplárenství, optimalizaci spotřeby energie v průmyslu a podnikání, ale například i na modernizaci veřejné dopravy či komunitní energetiku. Už jsou spuštěny předregistrační výzvy. Příští rok je také začátkem nového programového období Operačního programu Životní prostředí. Současné programové období pomalu končí, ale stále je možné podávat žádosti do otevřených výzev. O současném i chystaném období si můžete přečíst na dvoustraně Priority. Časopis ke stažení - ZDE.

Město Čáslav si chce stěžovat u Ústavního soudu kvůli novému zákonu o odpadech, který minulý týden schválila Poslanecká sněmovna. Odsouhlasený návrh zpětně ulevil skládkám. Zatímco ale hora odpadků za městem roste, kompenzace pro Čáslav tomu podle tamní radnice neodpovídá. Ve sporu jde o stovky milionů pro obce i pro stát. Více ZDE

Evropané by chtěli více nádob na tříděný odpad ve veřejném prostoru. Zároveň upřednostňují nekonečně recyklovatelné obaly, lepší označování výrobků a chtějí vědět více o tom, co se stane s odpadem po jeho vytřídění. Vyplývá to z celoevropského průzkumu veřejného mínění, který nechala provést iniciativa Every Can Counts (Každá plechovka se počítá), která si dává za cíl zvyšovat povědomí o přínosech recyklace nápojových plechovek.

Většina respondentů (86 %) tvrdí, že v současné době je důležitější než kdy dříve recyklovat odpad. Zdá se však, že hlavní překážkou větší míry recyklace je nedostatečná infrastruktura.

Průzkum ukázal, že drtivá většina respondentů (93 %) by ráda viděla více nádob na tříděný odpad v ulicích, veřejných prostorách, parcích, na koupalištích nebo turistických stezkách. Toto číslo stoupá až na 94 %, pokud jsou lidé dotázáni na velké sportovní nebo kulturní akce. Navíc 90 % respondentů říká, že na takových akcích by se mělo pití podávat pouze v recyklovatelných nádobách. Stejný názor má i 91 % obyvatel České republiky.

„Většina dotazovaných je připravena udělat více, pokud jde o třídění a recyklaci nápojových plechovek vypitých mimo domov. Ale možnosti recyklace a sběru jsou v mnohých případech nedostatečné. Třídění a recyklace plechovek na nápoje by mohly být mnohdy dostupnější a rozhodně to dává velký smysl, protože hliníkové plechovky jsou vyrobeny z plně recyklovatelného materiálu,“ uvedl David Van Heuverswyn, ředitel Every Can Counts Europe.

Lidé mají problémy s tříděním hlavně tehdy, když jsou mimo domov; 83 % respondentů uvedlo, že doma třídí nápojové obaly. Tento počet ale klesá na 54 % na pracovišti a pouze 49 % lidí třídí odpad, když jsou venku.

Češi poctivě třídí doma, venku chybí koše

Většina lidí v Česku (90 %) uvedla, že v ulicích není dostatek nádob na tříděný odpad, přičemž pro 52 % respondentů je to hlavní důvod, proč netřídí nápojové obaly, když jsou mimo domov. Doma pravidelně třídí prázdné nápojové obaly 82 % Čechů, na pracovišti 58 % respondentů, ale už pouze 47 % lidí třídí prázdné nádoby od nápojů, když jsou venku. „V českých městech je relativně hodně nádob na tříděný odpad a jejich počet se stále zvyšuje. Ale výzkum ukázal, že lidé po vypití nápoje venku potřebují mít odpovídající nádobu na tříděný odpad hned po ruce,“ říká Radek Mádr, předseda české pobočky iniciativy Každá plechovka se počítá.

Lidé chtějí více recyklovat, ale chybí jim informace o procesu
Od roku 2009 pracuje iniciativa Každá plechovka se počítá na zvýšení povědomí o recyklaci nápojových plechovek, přičemž cílem je 100 % zrecyklovaných plechovek, které byly zkonzumovány v Evropě. Podle dat z roku 2017 se v Evropě zrecykluje 74,5 % nápojových plechovek. Průzkum ukazuje, že je ještě hodně práce ohledně informovanosti veřejnosti, pouze 55 % respondentů uvedlo správně, že hliník je materiál, který se dá donekonečna recyklovat bez ztráty kvality, v Česku tuto informaci zná 41 % lidí.

Respondenti kromě toho přiznali, že obecně nemají informace a chtěli by vědět více, pokud jde o to, co se stane s vytříděným odpadem poté, co opustí domov nebo kancelář, kde bude recyklován, co se stane s materiály po recyklaci, a zejména to, kolik odpadu se skutečně recykluje.

Recyklovatelnost také hraje důležitou roli v chování spotřebitelů. Většina respondentů (54 %) uvedla, že preferují nápojové plechovky, protože jsou dobře recyklovatelné. V Česku je tento podíl 47 %. Tento důvod byl silnější motivací ve srovnání s jinými výhodami jako menší hmotnost, snadnější doprava či skladování. Proto není překvapení, že 94 % lidí v Evropě tvrdí, že společnosti by měly používat obaly, které lze donekonečna recyklovat, stejný požadavek má 88 % Čechů.

Zároveň lidé vyjádřili podporu pobídkám ke snižování ekologické stopy obalů nápojů, jako je systém odměn za recyklaci, lepší informace o označování či jednotná pravidla a pokyny k třídění alespoň na úrovni státu.

Průzkum byl realizován agenturou LUCID od 5. srpna do 14. září 2020 na vzorku 13 793 respondentů starších 16 let, vybraných dle věku a pohlaví ve 14 zemích, kde působí iniciativa Každá plechovka se počítá (Belgie, Srbsko, Rakousko, Maďarsko, Řecko, Rumunsko, Polsko, Česko, Irsko, Nizozemsko, Velká Británie, Španělsko, Itálie, Francie). V České republice se průzkumu zúčastnilo 801 lidí.

 

Autora nebo přesněji autorku nejlepší bakalářské nebo diplomové práce zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu vybrala v celorepublikovém klání soutěž Czech Envi Thesis. Ve velkém finále se nejlepším studentem bojujícím v Česku za přírodu stala Anna Tabášková z Univerzity Palackého v Olomouci. Na stupních vítězů ji ve vyrovnaném finále doplnila Adriana Ševčíková (Univerzita Karlova) a Patrik Šimůnek (České vysoké učení technické).

Anna Tabášková uspěla v celorepublikové konkurenci 62 přihlášených prací z celkem 14 univerzit. „I když si to neuvědomujeme, působí na nás neustále celá řada vjemů, které ovlivňují naše chování. Moje práce potvrdila, že pokud umístíme nad koše s tříděným odpadem stimuly v podobě obrázku přírody, zvířat nebo sledujících očí, lidé mají tendenci více třídit. Naopak je tomu v přítomnosti obrázků s grafity,“ shrnula letošní vítězka výsledky svého výzkumu, který se zabývá vlivem nevědomých procesů v našem mozku na environmentální chování. 

O vítězi letošního ročníku rozhodla vědecká rada soutěže, ve které byli přítomni uznávaní odborníci z oboru včetně zástupce Ministerstva životního prostředí, které Czech Envi Thesis zaštiťuje. „Z pohledu vědecké rady vidíme oproti minulému ročníku obrovské zvýšení zájmu studentů. Pro mě osobně je sledování prací svým tematickým rozsahem i zpracováním velmi inspirativní. Co mě obzvláště potěšilo byl vítězný příspěvek Anny Tabáškové zabývající se behaviorální analýzou, což je nyní velmi populární směr environmentální ekonomie,“ zaznělo na finále z úst členky vědecké rady prof. Jiřiny Jílkové z Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). „Ve vyrovnaném finále nás vítězka zaujala jak samotným tématem, tak svým přístupem, který do budoucna naznačuje praktické využití. O tom svědčí i to, že výsledky nejvíce zaujaly i náměstka ministerstva životního prostředí,“ sdělil na finále důvody vítězství Anny Tabáškové další člen vědecké rady doc. Miroslav Hájek z České zemědělské univerzity.

Díky hlavnímu partnerovi soutěže, společnosti Vodafone, byli letošní finalisté na prezentace svých prací výborně připraveni. Dopředu totiž absolvovali školení s mediálním a komunikačním expertem Davidem Vaníčkem. Kromě společnosti Vodafone nejlepší studenty podpořily také další partneři soutěže – společnost Metrostav a Nadační fond Severočeská voda.

Anna Tabášková převzala titul nejlepšího studenta bojujícího za přírodu od loňské vítězky Kateřiny Tumové. Ta v loňském finále zvítězila se svojí prací zabývající se znovuvyužitím odpadní vody v domácnostech i ve větších komerčních prostorách. „Její vítězství popularizovalo téma znovuvyužití šedé vody napříč veřejností a přineslo jí i několik zajímavých spoluprací ve formě nabídky článků a rozhovorů. Několik letošních soutěžících se do soutěže přihlásilo také díky jejímu doporučení,“ odpovídá Marek Hekrle, jeden z organizátorů Czech Envi Thesis z UJEP, na dotaz, zda se z minulé vítězky skutečně stala tvář studentů bojujících v Česku za přírodu. 

„Z pohledu nás organizátorů soutěž plní její hlavní účel – popularizovat aktuální témata v oblasti ochrany životního prostředí a podporovat mladé talenty,“ ohlíží se za letošním finále zakladatel soutěže Jan Macháč z UJEP. Další ročník soutěže bude vyhlášen opět příští rok. Další informace naleznete na webu www.czechenvithesis.cz nebo na facebooku soutěže https://www.facebook.com/Czechenvithesis.

Foto: Loňská vítězka soutěže Kateřina Tumová

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2009 ze dne 22. června 2020, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro povrchovou úpravu za použití organických rozpouštědel včetně konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami je ke stažení ZDE.

Today, the European Commission proposes to modernise EU legislation on batteries, delivering its first initiative among the actions announced in the new Circular Economy Action Plan. Batteries that are more sustainable throughout their life cycle are key for the goals of the European Green Deal and contribute to the zero pollution ambition set in it. They promote competitive sustainability and are necessary for green transport, clean energy and to achieve climate neutrality by 2050. The proposal addresses the social, economic and environmental issues related to all types of batteries. Více ZDE

Ministerstvo pro místní rozvoj uspořádalo 8. prosince online konferenci ukazující novou podobu evropských fondů v České republice v příštích letech. Ucelené informace pro české žadatele připravil Národní orgán pro koordinaci (MMR) společně s partnery zastupujícími chystané operační programy a další nástroje. Konference zároveň představila i aktuální stav příprav nového programového období. Záznam z konference Evropské fondy po roce 2020: Budoucnost politiky soudržnosti je k dispozici na webu www.dotaceEU.cz/Evropskefondypo2020.

Dokument ke stažení:

Evropské fondy v České republice 2021-2027

Na digitálním odpadovém tržišti CYRKL vznikl přelomový nástroj pro automatické nalezení potenciálu v podnikových odpadech. Dokáže ušetřit až 45 % ročních nákladů na odpady a 700 tun CO₂ ročně, zároveň garantuje legislativní jistotu a porovnání s konkurencí. Dodnes trvalo dny, ne-li týdny, analyzovat veškeré odpadové toky společnosti a najít v nich potenciál pro úsporu CO₂ i financí. Automatizované algoritmy to dokážou mnohem rychleji. Jaké první kroky můžete udělat k vlastnímu cirkulárnímu hospodářství? A jaký je potenciál úspor?

Zařazení odpadů do kategorií podle typu je základem, který podstupují všichni, kdo nějaké odpady produkují. Často přichází i rozhodnutí, zda podnik produkuje odpad, neodpad či vedlejší produkt. Nebo všechny tři skupiny dohromady. Následně je třeba se vypořádat s klasickou odpadářskou otázkou ,,Kam s ním?” a pak i samozřejmá ,,Kolik to bude stát?”. Pokud si podobnou analýzu chtěl původce odpadů udělat sám, bylo to pro něj velmi náročné a specifickou odpadovou analýzu prováděl i týdny.

Odpadové skeny pracují na podobném principu, ovšem s přidanou hodnotou ve formě dalších kroků - analýzy potenciálu materiálů, výpočtu environmentálních a ekonomických dopadů při alternativním využití odpadů a konkrétní doporučení dalšího nakládání s jednotlivými surovinami. Kroky, na které bylo bez automatizace třeba několik expertů a platforem.

Úspora CO₂ se může vyšplhat i na několik stovek tun ročně, o ušetřených nákladech nemluvě

Prevence vzniku odpadů je problematika, ke které je možné přistoupit hned z několika pohledů. Detailní povědomí a rozbor konkrétních materiálových toků jsou jedním z nich.

Skeny také využívají odpadové hlášení ISPOP a pomocí automatického zpracování dat vygenerují zprávu obsahující cenové potenciály jednotlivých surovin, podrobný přehled odpadových toků a doporučených možných úspor a oblastí, na které se zaměřit.

Pak přichází čas na poslední závěrečný krok - implementace výsledků a zavedení cirkulární odpadové strategie. Mnohdy je možné díky detailní analýze veškerých toků podniku použít materiál opětovně ve stejné výrobě. Pokud ne, přichází na řadu closed loop recyklace a nakonec oslovení třetí strany, která se o odpad postará.

Buď si jej odkoupí pro další zpracování, nebo je naopak nutné platit za odvoz svozovým společnostem. Ideálním výsledkem je ale identifikace odpadů, které po implementaci určitých technologií ani nebudou vznikat.

Typy skenů jsou tři a každý z nich umí něco jiného. Info sken nabízí jednoduchý přehled o materiálových tocích a inspiruje v oblasti celého cirkulárního hospodářství. Základní sken kromě přehledu odpadových toků identifikuje možné finanční úspory a doporučuje oblasti materiálových toků, na které se zaměřit. Kompletní sken obsahuje kromě výše zmiňovaných služeb i konkrétní rozbor finančních a CO₂ úspor, odpadoví experti se podílejí na hledání i implementaci technologií a verifikaci výsledků u státní správy.

Algoritmus Základního skenu je schopný vygenerovat i index cirkulárního odpadového hospodářství, který ukáže, jak si stojíte ve srovnání se ostatními. Nabývá hodnot 0 až 10. Nejnižší hodnota znamená, že většina odpadů končí na skládce, 10 označuje společnost intenzivně se věnující prevenci vzniku odpadu, opětovnému použití, closed loop recyklaci nebo standardní recyklaci.

Příklady z praxe mluví za vše

Nespočet firem skeny využilo, například společnost zabývající se výrobou systémů na skladování technických plynů by díky následování doporučení ze skenu ušetřila více než tři sta tun CO2 a téměř dva miliony korun na ročních nákladech za odpady. Výrobce kabelů by uspořil více než sto tun CO₂ a 32 milionů korun.

Kompletní odpadové skeny od Cyrkl.com budou nejčastěji využitelné pro firmy s rozsáhlou výrobou. Základní skeny jsou výborným nástrojem i pro striktně zaměřené menší podniky nebo obce. Úspory finanční i ekologické může využít každý.

Státní fond životního prostředí ČR aktualizoval harmonogram výzev na rok 2020. Aktuální verzi dokumentu naleznete na odkazu: Harmonogram výzev na rok 2020.

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny dnes uspořádal videokonferenci „European Green Deal – cesta k prosperitě Evropy?“. Záznam a prezentace z kulatého stolu jsou k dispozici na stránkách Výboru pro životní prostředí.