Poslanecká sněmovna PČR, po vrácení Senátem, schválila 1. prosince novelu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou se od 1.1.2021 de facto zavádí povinnost sociálně a environmentálně odpovědného veřejného zadávání. Do § 6 byl doplněn odstavec 4, který stanovuje: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“ K problematice doporučujeme jednak kurz Online kurz: Cirkulární zadávání (více ZDE) a dále si stáhnout informace MPSV tj.

• Odpovědné veřejné zadávání v kostce – Příručka odpovědného veřejného zadávání k novele ZZVZ od 1. 1. 2021

• Kontrolní list aspektů odpovědného veřejného zadávání

• Příležitosti uplatnění OVZ z pohledu předmětů plnění

• Prezentace ze semináře „Novela ZZVZ – OVZ v kostce“ (14.12.2020)

• Videozáznam semináře si můžete shlédnout po registraci na stránkách Institutu OVZ (zde odkaz přímo na videoseminář).

• Zpracované odpovědi na dotazy, které zazněly na semináři si můžete stáhnout zde.

ECHA uvedla seznam 58 látek pro hodnocení členskými státy EU v rámci průběžného akčního plánu Společenství (CoRAP) v období 2021-2023. V roce 2021 má být hodnoceno 8 látek a dalších 50 je uvedeno pro hodnocení v letech 2022 a 2023. Na základě stanoviska Výboru členských států přijme ECHA v březnu 2021 konečný aktualizovaný plán na období 2021-2023 a dokument poté zveřejní na svých stránkách. Žadatelé o registraci jsou vyzýváni, aby se seznámili s návrhem látek, které mají být hodnoceny v roce 2021 a do března 2021 by měli aktualizovat své dokumentace tak, aby obsahovaly všechny důležité informace.

Další informace:

Návrh CoRAP 2021 -2023 [PDF] [EN]

CoRAP - seznam všech látek

CoRAP- webová stránka

ECHA vyzývá k veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 5. února 2021. V současné době probíhá veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• 2,2'-ethylenedioxydiethyl dimethacrylate (EC 203-652-6, CAS 109-16-0), návrh předložilo Finsko;

• resorcinol; 1,3-benzenediol (EC 203-585-2, CAS 108-46-3), návrh předložilo Finsko;

• benalaxyl (ISO); methyl N-phenylacetyl-N-2,6-xylyl-DL-alaninate (EC 275-728-7, CAS 71626-11-4), návrh předložilo Rumunsko.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 5. února 2021 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

Výbor SEAC přijal stanovisko k návrhu na omezení v souvislosti se zákazem používání mikroplastů ve výrobcích a jako výplňového materiálu na sportovních hřištích s umělým trávníkem.

V lednu 2019 navrhla ECHA rozsáhlé omezení záměrného používání mikroplastů ve výrobcích uváděných na trh EU/EHP s cílem zamezit nebo snížit znečištění životního prostředí. Návrh na omezení byl vypracován v souvislosti se strategií EU v oblasti plastů, která usiluje o oběhové hospodářství a přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, globálních závazků v oblasti klimatu a cílů průmyslové politiky EU.

Stanovisko Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) navazuje na stanovisko Výboru pro posuzování rizik (RAC) vydané v červnu 2020. Oba výbory dospěly k závěru, že omezení podle nařízení REACH platné v celé EU je nejvhodnějším prostředkem k řešení rizik, která představují miliardy malých pevných plastových částic znečišťujících životní prostředí. Výbor SEAC rovněž uvádí informace o očekávaných přínosech a nákladech, které návrh společnosti přinese.

Cílem návrhu je zakázat na trhu EU výrobky, které obsahují záměrně přidané mikroplasty v případě, že jsou při použití uvolňovány do životního prostředí. Mezi takové výrobky patří kosmetika, čisticí a prací prostředky, hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a ošetření semen. Také další výrobky, například barvy a inkousty, mohou obsahovat mikroplasty, ale při jejich použití nedochází pokaždé k únikům do životního prostředí. Tato použití v návrhu nebyla zakázána, ale měla by být hlášena agentuře ECHA pro zajištění monitorování zbytkových úniků a jejich kontroly v budoucnosti. Dodavatelé by měli povinně podávat instrukce, jak lze zbytkové úniky minimalizovat.

Jedním z největších zdrojů emisí v oblasti působnosti návrhu na omezení (v EU 16 000 tun mikroplastů ročně) je granulovaný výplňový materiál používaný v umělých travnatých plochách na sportovních hřištích. Jedna z doporučených možností, jak zabránit uvolňování tohoto materiálu, je zákaz uvádění na trh po šestiletém přechodném období od vstupu v platnost.

Omezením se zabrání tomu, aby v průběhu 20 let skončilo v životním prostředí 500 000 tun mikroplastů. Za toto období se celkové náklady na omezení odhadují v EU na 10,8 nebo 19,1 miliard EUR v závislosti na řešení environmentálního rizika vyplývajícího z granulovaného materiálu (zejména z nařezaných pneumatik). Náklady vzniknou v případě přeformulování směsí a náhradou mikroplastů alternativními materiály.

Stanovisko výboru SEAC bude k dispozici počátkem roku 2021 na internetových stránkách agentury ECHA. Podrobnosti o stanovisku výboru a odpovědi na často kladené otázky jsou uvedeny v dokumentu Otázky a odpovědi. Stanovisko RAC je již dostupné na stránkách ECHA.

Další informace:

• Návrh na omezení záměrně přidaných mikroplastů - otázky a odpovědi  [PDF] [EN]

• Nejžhavější vědecká témata - Mikroplasty

• Návrh ECHA na omezení

• Stanovisko výboru RAC [PDF] [EN]

• Řízení o omezení

• Strategie EU ohledně plastů

Vláda 21. prosince schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Vláda rovněž schválila návrh věcného záměru zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů, jehož návrh MPO předloží vládě příští rok. Tento zákon, který dlouhodobě požadují zástupci lokalit i někteří zákonodárci, vytyčí „pravidla hry“ přípravy hlubinného úložiště a posílí transparentnost a efektivitu poměřování zájmů v rámci celého procesu.

Vláda potvrdila výsledky mnohaletých výzkumných prací včetně tzv. Poradního panelu expertů ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), ve kterém byly v procesu hodnocení zastoupeny i dotčené obce. Uvedené čtyři lokality se ukázaly relativně lepší z pohledu bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti (podrobnější informace najdete na stránkách SÚRAO). Dalším krokem budou návazné výzkumné a průzkumné práce a do roku 2030 by vláda měla na základě dalšího kola hodnocení vybrat finální lokalitu, kde se počítá se zprovozněním úložiště do roku 2065.

„Jsem rád, že se nám tímto mezikrokem podařilo završit mnohaletou práci desítek odborníků zejména z oblasti geologie, hydrogeologie, jaderného a chemického inženýrství, stavařství či ochrany životního prostředí. Komplexní proces zúžení počtu lokalit zhodnotil kladně jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak nezávislá oponentura. Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru. Věřím, že se nám podaří dostát našim společným závazkům a zodpovědnosti za zajištění konce palivového cyklu a najít finální lokalitu pro úložiště, která bude nejlépe splňovat přísná kritéria, především však bezpečnost,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

"Dnešní rozhodnutí vlády posunuje řešení konce palivového cyklu v České republice na další úroveň. Dostáváme se do fáze, ve které jsou teď i naši kolegové ve Švýcarsku, Švédsku nebo Kanadě. SÚRAO chce i po zúžení pokračovat v transparentní a otevřené komunikaci směrem k vybraným lokalitám. Obcím se nabídne zřízení speciálních pracovních skupin. Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích," dodává ředitel SÚRAO Jan Prachař.

Dokument ke stažení:

Ve Sbírce předpisů ČR vychází balíček k oběhovému hospodářství a dále novela zákona o vodách.

Částka 222:

• Zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech

Částka 223:

• Zákon č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností  
• Zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností

Částka 224:

• Zákon č. 545/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 544/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku MŽP ve kterém najdete: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší a Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP k vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad – CZ04: Aktualizace 2020.

Dokument ke stažení:

• Věstník (PDF, 363 kB)
• Příloha: Program zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad – CZ04: Aktualizace 2020 (PDF, 13 MB)

Zajímá vás, jak funguje tzv. třídící sleva, jak ji obce mohou uplatnit a do kdy to bude možné? Přečtěte si deset nejčastějších otázek a odpovědí o jejím využívání.

1. Podle jakého ustanovení zákona o odpadech obec může slevu uplatnit?

Obec může na základě přechodného ustanovení v § 157 nového zákona o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) v případě odpadů, které spadají do dílčího základu za využitelné odpady, při jejich uložení na skládku uplatnit u provozovatele skládky nárok na tzv. „slevu“ - tedy zařazení těchto odpadů do dílčího základu za komunální odpady, u nějž výše poplatku činí pouze 500 Kč za tunu odpadu. Nejedná se o zařazení do základu pro zbytkový odpad, ale o samostatný dílčí základ vymezený přechodným ustanovením.

2. Jak má obec postupovat v případě, že chce slevu čerpat?

Obec musí provozovateli skládky oznámit, že využívá možnosti uplatnit „slevu“, případně k tomu může zmocnit provozovatele zařízení ke sběru odpadů, který ji zajišťuje svoz odpadů. Pokud obec slevu neuplatní, zařadí provozovatel skládky odpady do dílčího základu za ukládání využitelných odpadů.

3. Na jaké množství odpadů se třídící sleva vztahuje v roce 2021?
Celkové množství odpadů, k nimž obec uplatní slevu, nesmí přesáhnout v roce 2021 množství 200 kg na jednoho obyvatele obce. Jedná se o množství odpadů uložené na skládku odpadů. Obec s 1000 obyvateli tedy může uložit 200 000 kg (tj. 200 tun) odpadu na skládku za poplatek 500 Kč/t.

Údaje pro jednotlivé roky udává tabulka v příloze č. 12 nového zákona o odpadech.

4. Do jakého roku se bude moci sleva uplatňovat?

Do roku 2029.

5. Podle čeho obec zjistí počet obyvatel, který lze použít pro výpočet slevy?

Pro výpočet množství odpadů, na které bude moci obec uplatnit „slevu“ v roce 2021, je rozhodný počet obyvatel obce uvedený v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020. https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112019

6. Lze uplatnit slevu pouze u jednoho provozovatele skládky?

Obec může uplatnit slevu u více provozovatelů skládek, nicméně vždy musí těmto provozovatelům nahlásit rozhodné údaje pro uplatnění slevy.

7. Jak se postupuje v okamžiku překročení množství odpadu, které může být uloženo se slevou?

Od okamžiku uložení množství odpadů, na které může být uplatněna „sleva“, se tyto odpady zahrnou do dílčího základu za ukládání využitelných odpadů na skládku, jehož sazba v roce 2021 činí 800 Kč za tunu odpadu. Pokud je při předání odpadu na skládku dosaženo hranice „slevy“, použije se dílčí základ za ukládání využitelných odpadů pouze na tu část odpadů, která přesáhla hranici slevy.

8. Je nutné hlásit uplatnění slevy okamžitě od 1. 1. 2021?

Ne, zákon o odpadech neuvádí, že se musí obec k čerpání slevy přihlásit hned od 1. 1. 2021, ale lze předpokládat, že to bude nejčastější případ. Z praktického hlediska je nejvhodnější oznámit uplatnění slevy před prvním placením poplatku provozovateli skládky. Na základě dohody s provozovatelem skládky se může jednat i o pozdější termíny, nejzazší termín je samozřejmě do doby podání poplatkového hlášení provozovatelem skládky.

9. Pokud obec nevyužije v daném roce celkové množství odpadů, které je ve slevě uplatnitelné, převádí se toto množství do dalšího roku?

Nevyužitá část slevy se žádným způsobem nepřevádí do dalšího kalendářního roku. V dalším kalendářním roce bude moci být sleva uplatněna na množství stanovené pro daný rok v příloze č. 12 zákona o odpadech.

10. Jak to bude s poskytnutím slevy za odpad pocházející z obcí, který na skládku doveze třetí osoba, např. technické služby, které v obci vyhrály výběrové řízení a mají s obcí uzavřenou smlouvu. Jaký doklad musí tyto technické služby provozovateli skládky poskytnout, aby měly jako třetí osoba nárok na slevu, kterou poté přenesou na obec?

Technické služby nejsou poplatníkem podle nového zákona o odpadech. Poplatníkem je obec, jejíž odpad technické služby na skládku předaly. Technické služby musí informovat, že ukládají odpad obce. Obec může zmocnit technické služby, aby za ni prováděly placení poplatku.

jak jistě víte, tak v příštím roce vstupuje v platnost nový zákon o odpadech a tím dochází mj. i ke změně způsobu výběru poplatku za ukládání odpadu na skládku.

Protože si uvědomujeme, že tento způsob výběru poplatku bude pro  provozovatele skládek mnohem složitější a náročnější než dosud,  upravujeme provozní software SKLAD Odpadů 8 tak, aby byl přizpůsoben nové legislativě ji od začátku příštího roku.

První softwarový nástroj na výběr poplatků při ukládání odpadu na skládky podle nové legislativy platné od příštího roku

Náš program tím umožní všem  našim uživatelům  správný výběr dílčích poplatků dle nového zákona a to včetně uplatňování nároků obcí na zahrnutí ukládaného komunálního odpadu do snížené sazby podle § 157 zákona.

Co Vám umožní náš software:

• zadání množstevního limitu u každé obce, do jehož vyčerpání má obec nárok na sníženou sazbu;
• kontrolu limitu podle počtu obyvatel a hmotnosti komunálního odpadu na obyvatele stanoveného zákonem;
• okamžité zjištění stavu čerpání limitu;
• přijetí odpadu na skládku bez nutnosti volby dílčího poplatku;
• vytvoření čtvrtletního hlášení pro SFŽP a elektronické ohlášení přes ISPOP;
• sledování TZS a možnost zjištění zbývajícího podílu k 25 % celkového skládkovaného odpadu do příslušného kvartálního období;
• automatické generování podkladů pro průběžnou evidenci odpadů a následná tvorba ročního hlášení pomocí programu EVI.

Více informací naleznete na stránce www.inisoft.cz/skladka. V případě zájmu nás, prosím, kontaktujte.

S našimi produkty přechod na novou legislativu zvládnete!

Petr Grusman, společnost INISOFT s.r.o.

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny uspořádal dne 11.12.2020 videokonferenci, jejímž smyslem bylo poučení se z ekologické havárie a řešení následků na řece Bečvě. Jedním z požadavků, které zazněly, je i zavedení evidence výpustí do vodních toků a také stanovení jasných kompetencí rybářům hasičům nebo správcům povodí. Více ZDE

Účelem dokumentu je sjednotit formát ukládání emisních limitů, které vycházejí z rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (závěry o BAT) v rámci revizí integrovaných povolení podle § 18 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Navíc vyjasňuje některé otázky vzájemných vztahů mezi národní legislativou v oblasti vod, ochrany ovzduší a dotčenými závěry o BAT. Uvedené hodnoty jsou minimálními požadavky na emisní limity podle závěrů o BAT a podle národních předpisů. V řádně odůvodněných případech je možné stanovovat i přísnější hodnoty či emisní limity pro další polutanty s odkazem na standardy kvality životního prostředí podle § 15 odst. 1 zákona o integrované prevenci, případně stanovit hodnoty méně přísné postupem podle § 14 odst. 5 uvedeného zákona.

Z praxe vyplynula nutnost původně vydaný dokument z roku 2019 upravit. Úpravy se týkají především hodnot podmínek pro splnění emisního limitu tak, aby měsíční koncentrace nebyly vyšší než denní koncentrace, kde byly opraveny hodnoty, které souvisely s přísnějšími požadavky v konkrétním časovém úseku vyhodnocování. Dále byly sjednoceny poznámky pod čarou u jednotlivých tabulek s minimálními požadavky na emisní limity, opraveny zaokrouhlovací chyby a drobné chyby v přepisu.

Dokument ke stažení:

• 2020_12_14 aktualizace metodiky LCP FIN.pdf (1.51 MB)

• 2020_12_14 aktualizace metodiky LCP FIN (P1).pdf (1014.32 kb)

• 2020_12_14 aktualizace metodiky LCP FIN (P2).pdf (783.52 kb)

Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se včera shodli na podrobnostech takzvaného klimatického zákona, který EU zavazuje mimo jiné k výraznějším omezením emisí skleníkových plynů než dosud plánovala. O konečné podobě normy počítající s redukcí zplodin do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990 začnou státy od příštího roku vyjednávat s Evropským parlamentem. Europoslanci se přitom netají, že by chtěli limity ještě přísnější.

Rozhodnutí ministrů předcházelo minulý týden mnohahodinové celonoční vyjednávání lídrů unijních zemí, kteří se na zmíněných limitech shodli až po schválení dodatečných požadavků zejména Polska, ale i Česka a dalších zemí východního křídla EU. Přísnější závazek je podmíněn například tím, že si budou moci země zvolit místo uhlí technologie, které jim vyhovují, ačkoli nejsou označeny přímo za ekologicky šetrné - zejména plyn či jádro. Méně vyspělé státy také mohou spoléhat na zvýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím čerpají peníze z prodeje emisních povolenek.

Norma ve čtvrtek schválená členskými státy je pro EU zásadním nástrojem k dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Unijní země se shodují v cíli, aby v roce 2050 evropský blok neprodukoval žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážil protiopatřeními jako je výsadba nových stromů.

"Pro následující dekádu to znamená zdvojnásobení našeho tempa při plnění klimatických cílů. Všechny členské státy EU budou se budou muset snažit více," uvedla po jednání německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová, jejíž země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá.

Zástupci unijních vlád dnes schválili pouze svou verzi normy a o její konečné podobě je čekají tvrdá vyjednávání s europoslanci. Ti se již dříve usnesli, že emise by EU měla snížit o 60 procent a chtějí i další opatření, s nimiž státy nepočítají.

Německo chce do roku 2030 pokrývat nejméně 65 procent své spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Počítá s tím novela zákona o obnovitelných zdrojích, kterou včera schválil Spolkový sněm. Odsouhlasený vládní předpis počítá výhledově také s ukončením podpory elektrárnám využívajícím obnovitelné zdroje, konkrétní termín ale nezmiňuje.

Jednou ze změn v zákoně je snížení příplatku, kterému se říká zelená daň a který slouží k podpoře obnovitelných zdrojů. Nyní příplatek činí 6,756 centu za kilowatthodinu, v roce 2021 by měl poklesnout na 6,5 centu a v roce 2022 na šest centů za kilowatthodinu.

Agentura Reuters tento týden informovala, že z vládního návrhu vyplývá, že solární a větrné elektrárny by nejpozději od roku 2038 neměly dostávat žádnou podporu. K tomuto datu chce Německo přestat využívat uhlí jako energetický zdroj. Schválený návrh nicméně uvádí, že budování elektráren na obnovitelné energetické zdroje by se v budoucnu mělo v co největší míře řídit potřebami trhu a ne státní podporou.

"Spolková vláda nejpozději do roku 2027 předloží návrh k přechodu od finanční podpory k tržně řízené výstavbě," uvádí novela.

Novela rovněž předpokládá, že v nadcházejících deseti letech bude hrát fotovoltaika na pevnině důležitější roli než větrné parky. Vláda totiž očekává rozvoj menších energetických zdrojů na střechách domů či na fasádách.

Instalovaný výkon německých větrných elektráren na pevnině nyní činí 54 GW, do roku 203 by to mělo být 71 GW. U solárních elektráren je to nyní 52 GW a do roku 2030 by jejich podíl měl vzrůst na 100 GW. Zda to ke splnění klimatických cílů bude stačit, není ale jasné. Vláda se proto k tématu chce vrátit znovu v prvním čtvrtletí roku 2021.

Opoziční Zelení se snažili dosáhnout toho, aby novela obsahovala povinnost umístit solární panely na střechy nově budovaných domů. Spokojena není ani ekologická organizace Svaz na ochranu přírody Německa (NABU). Svaz považuje cíl 65 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 za příliš nízký. Nyní mají obnovitelné zdroje na spotřebě energie v Německu podíl 46 procent a do roku 2050 by veškerá výroba elektrické energie v Německu měla být klimaticky neutrální.

Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí vydal metodické sdělení k zajištění plnění povinností obcí při nakládání s komunálními odpady. S ohledem na přechodná ustanovení v novém zákoně o odpadech a také na připravované prováděcí předpisy nemusí obec k 1. lednu 2021 měnit aktuální způsob plnění svých povinností v oblasti nakládání s odpady. Jedinou změnou, na kterou musí většina obcí reagovat, je změna postavení obce jako poplatníka v případě ukládání komunálních odpadů na skládku. Více ZDE

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.

Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí. Oběma zemím stejně jako některým dalším postkomunistickým státům šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.

"Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050," ocenila na twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude prodikovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.

Jednání summitu i po téměř 20 hodinách dále pokračuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní informuje o aktuálním vývoji rozhovorů s Británií.

V roce 2021 se odehraje hned několik zásadních novinek. Jednou z nich je Modernizační fond, který v následujících deseti letech nabídne až 150 miliard korun na nové obnovitelné zdroje energie, modernizaci teplárenství, optimalizaci spotřeby energie v průmyslu a podnikání, ale například i na modernizaci veřejné dopravy či komunitní energetiku. Už jsou spuštěny předregistrační výzvy. Příští rok je také začátkem nového programového období Operačního programu Životní prostředí. Současné programové období pomalu končí, ale stále je možné podávat žádosti do otevřených výzev. O současném i chystaném období si můžete přečíst na dvoustraně Priority. Časopis ke stažení - ZDE.