V lednu 2019 Ministerstvo životního prostředí reagovalo na dotaz SOVAK ČR k podmínkám energetického využití čistírenských kalů a to jak přímo na ČOV, tak i mimo ně. Potvrdilo dlouhodobý názor, že vlastní energetické využívání vždy bude posuzovat jako využívání odpadů a to v případě monospalování, realizaci pyrolýzy a spalování pyrolýzního plynu při výrobě biocharu či např. spoluspalování energetického kompostu vzniklého s využitím kalů. S touto kategorizací souvisí i veškerá omezení z pohledu přípravy projektů, určená legislativními požadavky na ochranu ovzduší. Více ZDE.

Mohlo by vás zajímat: Hlášení o omezení, přerušení a obnovení provozu ČOV, poplatková agenda

Zdroj: SOVAK ČR

Každý z krajů vypracuje podrobný postup pro případ déletrvajícího sucha na svém území a vznikne i plán pro celou Českou republiku. Zavádí to novela vodního zákona, kterou vypracovalo Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a dne 8.7. 2019 ji schválila vláda.

„Mezi nejdůležitější části novely vodního zákona patří povinnost vytvořit plány pro zvládání sucha a nedostatku vody, které budou platné pro jednotlivé kraje i pro území celé České republiky a zřízení komisí pro sucho. V zákoně již máme z dřívějška samostatnou kapitolu, která se věnuje povodním, nově k ní přibude i kapitola, zaměřená speciálně na sucho. Novela podrobně popisuje, jaké kompetence a povinnosti v době sucha a nedostatku vody mají jednotlivé složky státní správy a samosprávy,“ řekl ministr Miroslav Toman.

V plánech bude obsažen popis vodních zdrojů a jejich zastupitelnost, tzn. možnosti propojení vodohospodářských soustav v rámci regionů, ale i nadregionálních soustav. Budou rovněž obsahovat seznam zařízení využitelných při nedostatku vody, mapy vodních zdrojů a vodárenských soustav, návrh postupů a opatření pro zvládání sucha. Zákon stanoví priority při vyhlášeném stavu nedostatku vody, kdy je nejdůležitější zajistit funkčnost důležité infrastruktury (např. nemocnice, elektrárny) a zásobování obyvatel pitnou vodou. Přípravu krajských plánů zajistí jednotlivé kraje, celorepublikový plán vypracuje MZe a MŽP.

V krajích a na celostátní úrovni budou fungovat komise pro období sucha. Jejich členy se stanou zaměstnanci ministerstev, krajů, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů a hygieniků. Krajské komise by měly být zřízeny do tří měsíců od nabytí účinnosti zákona. Ústřední komisi pro sucho zřídí vláda. Komise budou například moci v případě potřeby upravit, omezit nebo zakázat nakládání s vodami, omezit užívání vody z vodovodu nebo nařídit na vodním díle mimořádnou manipulaci nad rámec schváleného manipulačního řádu.

Zákon rovněž obsahuje novelu zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv, která upravuje podmínky pro poskytnutí a použití hmotných rezerv při vyhlášení stavu nedostatku vody. Obce nebo hasiči si mohou zapůjčit zejména cisterny, technická zařízení k čerpání i zařízení potřebná k dodávce nebo odvádění vody.

Zákon počítá také s novelou zákona o vodovodech a kanalizacích, jejímž cílem je zejména umožnit provozovateli vodovodu reagovat omezením nebo přerušením dodávek pitné vody na vyhlášení stavu nedostatku vody.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnil aktualizovaný harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI) a střednědobý harmonogram výzev do roku 2019. Dále Státní fond životního prostředí ČR aktualizoval Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 s účinností od 1. 7. 2019.

Přehled provedených změn je uveden v úvodu dokumentu. Mezi nejpodstatnější patří nastavení způsobilosti žadatele s právní formou s.r.o., která je v případě tzv. kmenových listů podmíněna identifikováním vlastnické struktury. Dále se jedná o úpravu vlastnictví předmětu podpory pro specifické cíle 5.1 a 5.3 a doplnění podporovaných aktivit u specifického cíle 1.3 a prioritní osy 4, úpravu kritérií přijatelnosti pro specifický cíl 3.2, požadavků na předkládané dokumenty, pravidel pro monitorovací návštěvy a evidenci externích kontrol v IS KP14+.

V kapitole D dále došlo k úpravě povinností příjemců v rámci povinné publicity a pro modul CBA. V neposlední řadě přibylo mezi povinné přílohy pro vydání právního aktu Potvrzení o uveřejnění smlouvy v registru smluv, které dokládá žadatel podle zákona o registru smluv ke všem smlouvám/objednávkám a jejich dodatkům, které byly uzavřené od 1. 7. 2016 a jejichž hodnota plnění je vyšší než 50 000 Kč bez DPH.

Dokument ke stažení:

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019

• Harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI)

• Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014-2020

Společnost Veolia Energie ČR získala souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí k plánované modernizaci Teplárny Přerov, která přinese další snížení emisí na Přerovsku. Multipalivové kotle budou umět využívat biomasu a tuhá alternativní paliva (TAP), vyrobená z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Uhelná technologie bude po jejich dokončení odstavena.

„Přerovský projekt a souhlas státní správy je pro nás i region významným krokem v přechodu od uhlí k čistším palivům. Podobně jako náš záměr v Karviné, který získal souhlas v dubnu, přispěje i projekt v Přerově ke zlepšení ovzduší a také ke společensky odpovědnému energetickému využívání odpadů,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Veolia nyní může pokračovat v návazných legislativních i organizačních krocích. Přestavba teplárny bude probíhat postupně za provozu a bez omezení dodávek tepla obyvatelům. Celkové investiční náklady přesahují 1 miliardu Kč. Technologie splní budoucí emisní limity pro nejlepší dostupné technologie (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu. Zařízení bude sloužit pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v kogeneraci s vysokou účinností.

„Stavba prvního multipalivového kotle začne v příštím roce, zhruba po půl roce by se měl stavět druhý kotel, zároveň budeme postupně bourat oba staré uhelné kotle. Dokončení a zprovoznění technologie proběhne koncem roku 2022,“ doplnil Pavel Dostál, ředitel regionu Střední Morava společnosti Veolia Energie ČR.

Ministerstvo životního prostředí v závazném stanovisku v procesu EIA konstatovalo, že konkrétní vlivy projektu na jednotlivé složky životního prostředí jsou z pohledu velikosti a významnosti hodnoceny jako málo významné a nebude docházet k poškozování životního prostředí. Stanovilo k záměru podmínky, které mají minimalizovat případné negativní vlivy stavby a provozu nového zařízení. Mezi opatřeními je kromě důrazu na snížení emisí a prašnosti také podmínka přednostně využívat tuhé alternativní palivo (TAP) vyráběné z již nerecyklovatelných průmyslových a komunálních odpadů produkovaných v rámci Olomouckého kraje. Další podmínkou je například povinnost usilovat o realizaci dovozu biomasy a tuhých alternativních paliv (TAP) do teplárny po železnici.

Po realizaci záměru v Teplárně Přerov významně klesnou celkové emise, zejména u oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Podle provedeného posouzení vlivů se nezvýší ani hluk ve městě. Záměr nebude mít vliv na zábor půdy, nové objekty budou postaveny ve stávajícím průmyslovém areálu teplárny.

Kromě dvou multipalivových kotlů (případně jednoho) o celkovém tepelném výkonu 40 MW je součástí záměru vybudování dvou kotlů na zemní plyn s nízkoemisními hořáky o výkonu 72 MW pro dokrytí špičkových potřeb tepla a vytvoření zálohy. Součástí projektu je technologie odsíření spalin a také zařízení na snížení obsahu těžkých kovů v kouřových plynech. Pro odloučení prachu a suchého sorbentu ze spalin bude instalováno odlučovací zařízení - tkaninový filtr.

Vybudováním multipalivových kotlů skupina Veolia zároveň pozitivně přispěje k omezení skládkování odpadů. Nová technologie totiž může k výrobě energie využít tzv. tuhé alternativní palivo (TAP), vyrobené z vytříděných komunálních a ostatních běžných odpadů, které už nebude možné recyklovat ani ukládat na skládky. Energetické využití tuhého alternativního paliva pomůže městům a obcím vyřešit povinnost co nejvíce smysluplně využívat komunální odpady.

Ministr životního prostředí Richard Brabec rozhodl o uvolnění 2,5 miliardy korun z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR, které poslouží v obcích ke zmírnění negativních dopadů sucha, konkrétně k řešení nedostatku pitné vody a zlepšení kvality podzemních i povrchových vod. Poté, co se pro velký zájem vyčerpaly evropské prostředky z Operačního programu Životní prostředí, uvolňuje rezort MŽP 2,5 miliardy korun na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Ministr Brabec to oznámil při dnešní návštěvě Jihomoravského kraje, který patří mezi regiony nejvíce postižené suchem.

„Téměř 40 % území České republiky je v tomto týdnu ve stavu mimořádného sucha. Nějakým, byť částečným suchem je pak postiženo 90 % našeho území, tedy téměř celá republika. Sucho je jedním z důsledků klimatické změny, která Českou republiku kvůli naší geografické poloze postihuje výrazněji než okolní státy. Abychom naše občany ochránili před dopady změny klimatu, které se projevují především extrémními výkyvy počasí i teplot, musíme se jim umět přizpůsobit. Zajistit musíme nejenom přístup občanů k pitné vodě, ale přizpůsobit musíme i naše hospodaření v krajině,“ uvedl dnes na tiskovém brífinku v úvodu své cesty po Jihomoravském kraji ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Jak potvrdil hejtman Bohumil Šimek, Jihomoravský kraj se problematikou boje proti následkům sucha intenzivně zabývá. „Zásadním problémem při snaze zmírnit dopady sucha v našem kraji je snížená schopnost moravské krajiny zadržovat vodu. Proto jen za poslední dva roky Jihomoravský kraj finančně podpořil formou dotačního programu Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje ve výši 9,5 mil. Kč celkem 47 projektů. Včetně krajského spolufinancování bylo za uvedené období vynaloženo celkem 87,9 mil. Kč a celkový objem na základě realizovaných projektů představuje potenciál více než 467 tisíc m3 zadržené vody v sídlech a krajině. Jednalo se především o projekty revitalizace a výstavby nových malých vodních nádrží a rybníků, tvorby mokřadů, protierozních opatření a přípravy projektových dokumentací. V letošním roce je tento dotační program rozšířen i o následnou péči o zeleň na území Jihomoravského kraje a na projekty je zde vyčleněno celkem 8 milionů korun,“ konstatoval po setkání ministra s vedením radnic a obecních úřadů hejtman Bohumil Šimek.

„Základem naší budoucnosti je dostupná a kvalitní pitná voda. Pro dlouhodobé zajištění jejího dostatku v obcích je klíčová výstavba vodohospodářské infrastruktury. Výstavba vodovodů a přivaděčů sloužících k propojování vodárenských soustav nebo výstavba čistíren odpadních vod a kanalizací jsou přitom rozsáhlé projekty s investicemi v řádech desítek milionů, které menší i středně velké obce nejsou schopny samy ufinancovat, a náš rezort v tom obcím významně pomáhá,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Od roku 2014 jsme investovali do 660 vodohospodářských projektů z evropských i národních zdrojů 16,8 miliardy korun a po podpoře projektů souvisejících s dostupností a kvalitou vody je stále poptávka. Vzhledem k tomu, že evropské prostředky na výstavbu vodovodů a kanalizací pro období do roku 2020 jsou již vyčerpány, pokračujeme v jejich financování z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR,“ uvádí dále ministr.

Na přípravu projektů mají obce čas až do listopadu, kdy SFŽ ČR spustí příjem žádostí. „Rezort v této výzvě podpoří jak výstavbu kanalizací, stavbu a modernizaci čistíren odpadních vod, tak stavbu vodovodů, zdrojů a úpraven pitné vody. Žadatelé také mohou prostřednictvím dotací posílit kapacitu stávajících zdrojů nebo akumulaci pitné vody. Podpoříme také výstavbu přivaděčů, které zajistí dopravu pitné vody z kapacitní vodárenské soustavy tam, kde je aktuálně pitné vody nedostatek,“ vyjmenovává ministr Brabec.

Podmínky pro získání dotace upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. „Nastavení nové dotační výzvy přímo navazuje na podmínky poskytování dotací z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Dotace pomůže žadateli uhradit 63,75 % z celkových výdajů na projekt. Žádat je možné na dostavbu vodovodů a kanalizací buď samostatně, nebo i v kombinaci v rámci komplexních projektů budování vodohospodářské infrastruktury,“ upřesňuje Petr Valdman. Současně upozorňuje, že dotace se netýká systémů domovních čistíren, které jsou průběžně podporovány v samostatných dotačních výzvách. „Stejně tak zůstává nadále otevřena i nabídka podpory na průzkum, vyhledávání a budování zdrojů pitné vody, kde dáváme důraz zejména na rychlá a méně nákladná opatření především v menších obcích. Od roku 2016 si na průzkum a posílení nebo nový zdroj pitné vody požádalo téměř 411 obcí, což znamená téměř 200 tisíc lidí nově napojených na zdroje pitné vody a zájem stále roste s tím, jak se v Česku prohlubují dopady sucha,“ doplňuje Petr Valdman.

Jaký zájem se od obcí očekává a co konkrétně investované peníze lidem přinesou, shrnuje ministr Richard Brabec: „Předběžný průzkum v obcích i osobní jednání zde na Jižní Moravě ukázaly, že obce a města mají skutečnou snahu a zájem řešit nedostatečnou dodávku a kvalitu pitné vody. Předpokládáme, že v této dotační výzvě budeme moci uspokojit minimálně 130 obcí. Peníze by měly stačit na výstavbu zhruba 260 kilometrů kanalizace, 100 kilometrů vodovodů a stavbu či modernizaci 45 čistíren. Pro desítky tisíc domácností to bude znamenat napojení na veřejnou vodovodní síť a řádné čištění odpadních vod.“

Na přípravu žádostí a projektů mají obce 4 měsíce, elektronický příjem žádostí odstartuje 1. listopadu 2019 a bude uzavřen 31. ledna 2020. Výzva je koncipována jako jednokolová soutěžní, kdy pro přidělení dotace není rozhodující čas podání, ale kvalita projektu. Schválené projekty musí být potom realizovány do konce roku 2024.

„V rámci boje se suchem je u nás nezbytné nejenom zajišťovat zdroje pitné vody pro občany, ale také navracet vodu do krajiny, kde přispívá ke koloběhu vody. V České republice je v rámci boje se suchem nutné dělat souběžně všechna opatření, a to jak stavební, jako právě propojování vodovodní sítě přivaděči, výstavbu vodovodů či nových vodárenských nádrží, pro zajištění pitné vody pro občany, tak přírodě blízké, jako například nové mokřady, tůně, rybníky, průlehy a krajinné prvky, ale také rozlivy vody pro zajištění vody v krajině a doplňování podzemních vod. Od roku 2014 jsme podpořili 870 přírodě blízkých projektů za více než 3 miliardy korun. Současně ministerstvo podporuje řadu menších a drobnějších projektů v krajině, které pomáhají posilovat její přirozené funkce. Takových projektů se realizovalo po celé České republice už přes pět a půl tisíce,“ upozorňuje ministr Brabec.

Pro zajištění vody a vláhy v obcích financuje MŽP v rámci programu Dešťovka například podzemní nádrže na shromažďování srážkové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldry nebo vsakovací či retenční nádrže. „Zatím si od začátku roku obce řekly o téměř 150 milionů korun na 40 projektů, ale tím to nekončí, obcím na projekty nabízíme až do příštího roku ještě necelou miliardu korun. Nově je podáno za posledních pár týdnů 9 žádostí s podporou 42 milionů korun, rozpracováno pak dalších 20 žádostí,“ řekl dnes ministr Brabec.

Dokumenty a podklady pro žadatele o dotace: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=70

Studenti společenských věd, kteří do letošního září obhájili či obhájí bakalářskou nebo diplomovou práci zaměřenou na životní prostředí, mají šanci zabodovat i v prvním ročníku soutěže Czech Envi Thesis. Ta si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o výsledcích vědecké činnosti studentů vysokých škol v ČR zabývajících se problematikou životního prostředí z pohledu společenských věd. Soutěž pořádá Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Životní prostředí a jeho vývoj je tématem současnosti, věnují mu pozornost nejen vědci, ale i politici. Své místo má každodenně i v médiích. Část společnosti tuto potřebu reflektuje a aktivně se zapojuje do řady iniciativ, jako je Ukliďme Česko, sleduje více dopady svého chování, šetrně hospodaří s dešťovou vodou apod. Požadavek na kvalitu životního prostředí se odráží nejen ve výkonu veřejné a státní správy, rozvojových aktivitách soukromých firem, ale i ve vědecké činnosti studentů veřejných a soukromých vysokých škol. I přes vysokou kvalitu této činnosti však výsledky vědeckého bádání nejsou mediálně známé a často zůstanou jen v databázích a odborných knihovnách vysokých škol.

„Jsem skutečně rád za každého studenta humanitních věd, který se věnuje detailnímu studiu vztahů lidské společnosti a životního prostředí. Vždyť kvalitu životního prostředí stále více i celospolečensky vnímáme jako základ kvality našeho života. Projekt jsme podpořili záštitou Ministerstva životního prostředí a jak pevně doufám, vyprovokuje větší zájem o vědecká témata dnešních absolventů,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Společenskovědní obory poskytují vysvětlení celé řady společenských fenoménů (prostorová rozložení environmentální zátěže, dopady nárůstu populace, rozdílné preference lidí, determinanty chování), pomáhají hledat přijatelná, společensky optimální řešení, či navrhují, jak správně nastavit způsoby komunikace environmentálních témat.

Studentské práce ocení odborná porota sestavená z předních českých odborníků napříč univerzitami a jinými vědeckými pracovišti v České republice. Pět nejlepších prací bude vybráno do finálového kola, v němž autoři své práce představí. Na ty nejlepší z nich čeká odměna ve výši 30 tisíc korun, 20 tisíc korun a 10 tisíc korun. Prostředky na odměny darovaly společnosti Vodafone, Metrostav a Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

Životní prostředí v sobě zahrnuje široké spektrum témat. Jak uvádí Dr. Jan Slavík, jeden z pořadatelů soutěže z Univerzity J. E. Purkyně, lze očekávat práce na zcela odlišné problémy, jako jsou povodně, sucho, lokální topeniště, podpora obnovitelných zdrojů, adaptace měst na změnu klimatu, problematika pitné a odpadní vody, městské zahradničení apod. Kromě ocenění tak získají studenti nové zkušenosti z jiných oblastí a zpětnou vazbu na svou práci od předních odborníků.

Organizátoři soutěže již oslovili 24 fakult vysokých škol, kde studuje více jak 57 tisíc studentů zaměřující se na různé společenskovědní aspekty životního prostředí. Ze zaslaných prací bude vybráno 5 prací do finálového kola, které se uskuteční koncem letošního roku. Finálové kolo proběhne formou konference, což umožňuje sdílet své názory a poznatky zabývající se ochranou životního prostředí se společenskovědním důrazem. Do soutěže je možné se přihlašovat prostřednictvím webových stránek https://czechenvithesis.cz, a to až do konce letošního září.

Nestlé představilo převratnou inovaci. Tyčinku YES! nabídne v novém plně recyklovatelném papírovém obalu. Poprvé se podařilo použít papír ve vysokorychlostní balící technologii pro balení cukrovinkových tyčinek. Přestože papír je v porovnání s plastovým obalem mnohem křehčí, linka dokáže zabalit až 300 kusů tyčinek za minutu.

Tato inovace otevírá možnosti na široké využití recyklovatelného papíru na balení v segmentu cukrovinek. Dosud bylo možné používat ve vysokorychlostní výrobě trvanlivých tyčinek pouze plastové nebo kombinované (laminátové) materiály. Technologická novinka od Nestlé znamená, že uvedené materiály mohou být nahrazeny papírem, který je recyklovatelný, splňuje všechny kvalitativní, hygienické, bezpečnostní standardy a zabezpečí čerstvost výrobku po celou dobu trvanlivosti.

Představené papírové obaly jsou dalším krokem společnosti Nestlé v naplňování závazku přejít do roku 2025 na recyklovatelné nebo znovu použitelné obaly. Papír pochází z udržitelného pěstování, které certifikují Forest Stewardship Council (FSC) a The Program for the Endorsement of Forest Certification.

Společnost ELT Management Company Czech Republic (Eltma) v těchto dnech vydává Výroční shrnutí. Autorizovaný kolektivní systém Eltma sdružuje a plní zákonné povinnosti výrobců a dovozců pneumatik, kteří mají zájem o životní prostředí a svou účastí se podílí na úžasných výsledcích. Od roku 2016, kdy nezisková společnost Eltma získala autorizaci, již vysbírala přes 124 tis. tun opotřebovaných pneumatik. „V roce 2018 jsme v rámci zpětného odběru, tedy z pneuservisů a od prodejců pneumatik, vysbírali a finálně zpracovali 47 100 tun pneumatik. Postarali jsme se o 89% pneumatik, které naši účastníci – výrobci a dovozci – uvedli na trh. Vzhledem k tomu, že pneumatika používáním ztrácí na váze a to cca 20%, je to dokonce i více než 100% původní váhy nových výrobků.“ říká jednatel společnosti Ing. Radim Filák.

Významnou změnou, kterou velmi vítáme, je navýšení minimální zákonné úrovně zpětného odběru pro výrobce a dovozce na 65% od 1.1.2020. Tuto hranici kolektivní systém Eltma překonal již v roce zahájení své činnosti 71% v roce 2016 resp. 80% v roce 2017. V roce 2018 pomocí téměř 2900 sběrných míst, kteří v mnohdy nelehkých podmínkách pomáhají snižovat výskyt pneumatik na černých skládkách, hranice dosáhla 89%. Bylo vysbíráno množství, které odpovídá prvovýbavě na téměř 1 700 000 osobních automobilů.

Z čísel jasně vyplývá, že o zpětný odběr pneumatik je stále zvyšující se zájem. Kolektivní systém Eltma prokazatelným a transparentním sběrem a zpracováním pneumatik umožňuje obcím a městům pneumatiky na sběrných dvorech nesbírat. Velkou roli hraje i dostupnost sběrných míst, která u kolektivního systému je od malých obcí až po velká města. „Věřím, že navýšení minimální povinné hranice na 65% napomůže snížení výskytu pneumatik v režimu odpadu a naopak bude docházet k dalšímu rozšiřování sběrné sítě jak u nás tak i u individuálně plnících povinných osob, což přispěje k větší rovnováze mezi všemi subjekty v oblasti nakládání s odpadními pneumatikami“ uvádí Ing. Filák.

Nezisková společnost s ručením omezeným ELT Management Company Czech Republic (Eltma) v návaznosti na oprávnění od Ministerstva životního prostředí ČR provozuje kolektivní systém, který výrobcům a dovozcům pneumatik umožňuje plnění povinností zpětného odběru pneumatik. Je členem ELT fóra Evropské asociace výrobců pneumatik a zpracovatelů pryže ETRMA.

Dokument ke stažení:

Vyrocni_shrnuti_2018.pdf (5567518)

Teplárny se již v současné době významně podílejí na poskytování podpůrných služeb pro stabilizaci elektrizační soustavy. Akumulační schopnosti soustav zásobování teplem představují potenciál pro stabilizaci elektrické sítě a do budoucna by měla být jejich role dále posílena. Počítá s tím i návrh Národního akčního plánu pro chytré sítě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh Národního akčního plánu pro chytré sítě 2019 – 2030. Budování a využívání prostředí chytrých sítí bude nezbytné pro další rozvoj trhu s elektřinou a pro jeho využívání aktivními spotřebiteli, a také spotřebiteli-výrobci. Nedílnou součástí je také rozvoj technologií pro ukládání elektřiny, které umožní bezpečné provozování elektrizační soustavy s rostoucím podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů s nestabilní výrobou, v případě České republiky zejména z fotovoltaických elektráren.

Teplárny by mohly do budoucna fungovat jako virtuální baterie s velkou flexibilitou. V době přebytku elektřiny ji mohou přeměňovat na teplo, které se uloží pro pozdější využití, naopak v době nedostatku elektřiny mohou v odběrových turbínách zvýšit její výrobu na úkor výroby tepla. Přitom využijí značnou akumulační schopnost tepelných sítí, kterou mohou posílit i zásobníky tepla.

„Jsme rádi, že Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s využitím značného potenciálu tepláren pro udržování stability elektrizační soustavy a jsme připraveni se do tohoto projektu aktivně zapojit,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

V současné době jsou v České republice zařízení pro přeměnu elektřiny na teplo instalována v 5 teplárnách a jejich celkový výkon činí 68 MW. Není to však jediná možnost, jak mohou teplárny ke stabilizaci elektrických sítí přispět. Možnosti pro vyrovnávání výkyvů v elektrizační soustavě jsou s ohledem na akumulační schopnost soustav zásobování teplem podstatně širší a bylo by možné je relativně levně dále zvýšit vybudováním akumulátorů tepla.

„Ukládání tepla patří mezi nejlevnější způsoby akumulace energie, navíc k němu můžeme využít stávající funkční infrastrukturu soustav zásobování teplem, která nevyžaduje zásadní investice. Při úvahách o možnostech stabilizace elektrizační soustavy s rostoucím podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů je třeba brát v úvahu všechny možnosti a hledat nákladové optimum,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Chytré sítě (Smart Grids) jsou elektrické sítě s využitím digitálních technologií, které jsou schopny efektivně propojit chování a akce všech uživatelů k nim připojených (výrobce, spotřebitele, spotřebitele s vlastní výrobou). Slouží k zajištění ekonomicky udržitelné energetické soustavy, provozované s nízkými ztrátami a vysokou mírou spolehlivosti a bezpečnosti dodávek elektřiny.

K zajištění fungování chytrých sítí bude třeba vytvořit legislativní, tarifní a regulační podmínky pro integraci očekávaného rozvoje decentralizovaných (zejména obnovitelných) zdrojů elektřiny, akumulace, spotřeby vč. elektromobility do elektrizační soustavy ČR a pro využívání a poskytování nových druhů služeb zákazníky a dalšími účastníky trhu s elektřinou.

V půlce června se v Ďáblicích mělo v rámci veřejného projednání diskutovat o tom, co si místní obyvatelé myslí o znovuotevření již zrekultivované části skládky. Výsledek? Oznamovatel, firma FCC se na jednání nedostavila. Respektive dostavila, ale změnu místa dostala oznámené dopředu ne 5, ale 4 pracovní dny. A to se přeci nedělá, že. A tak se celá akce ukončila dříve, než byla zahájena a to i přesto, že oznamovatel i jeho projektový tým dorazil. Jen možná vymysleli nějaký chytrý mezikrok, který je lepší si promyslet před tím, než se vystaví veřejnému puči. Co si budeme povídat. O znovuotevření kromě oznamovatele nikdo nestojí. Více ZDE

Další informace:

Nové projednání se uskuteční 24. července 2019, od 16hod, pozvánka ZDE

I díky dotacím vznikla spousta kompostáren a nyní máme papírově kapacitu zajištěnou a dostatečnou. Faktem však je, že ne všechny provozy jsou ekonomicky funkční, a tak po uplynutí doby udržitelnosti zkrátka provoz uzavřou a nakoupenou techniku využijí jinak a jinde nebo ji prodají. Co bude pak? Zasloužilo by si kompostování vlastní oborovou asociaci? Proč podpořit domácí kompostování a jaká je praxe na Praze 12? A mnoho dalšího k tématu bioodpadů najdete v aktuální čísle časopisu Odpadové fórum.

Zemědělství je nedílnou a zásadní součástí naší společnosti zabezpečující základní lidskou potřebu – potravu. Bohužel se zemědělskou činností související také negativní dopady na životní prostředí, jako je nadužívání průmyslových hnojiv a pesticidů, eroze půdy, neschopnost zadržovat vodu v krajině nebo narušení biodiverzity. O správnou zemědělskou praxi se snaží už osmnáct let sedlák Daniel Pitek, který tak vrací krajině původní ráz, zakládá nové ovocné sady, na pastvinách nechává růst solitérní stromy a hloubí tůňky, aby přírodě vrátil schopnost zadržovat vodu.

O čem píšeme dále? Například o agropeletách vznikající z přebytků zemědělské prvovýroby představují nedílnou součást cirkulární ekonomiky a zároveň potenciál podporu rozvoje venkova. Nebo o bioplastech. V současnosti probíhá poměrně ostrá diskuze týkající se náhrady konvenčních plastů tzv. bioplasty. Podívejme se tedy na ně zblízka. Jsou bioplasty řešení nebo hrozba?

K přednostem aplikace čistírenských kalů na zemědělskou půdu patří přísun organické hmoty a živin v nich obsažených. Pomohou žížaly odstranit mikropolutanty z čistírenských kalů? A jak to je z pohledu využití kalů z čistíren odpadních vod z pohledu aktuální legislativy?

Přehled obsahu:

ROZHOVOR

• Sedlák pod Milešovkou bojuje proti suchu (Eva Vejdělková)

BIOODPADY

• Kompostování by si zasloužilo oborovou asociaci (Martin Šmída)

• Proč podpořit domácí kompostování (Redakce OF)

• Agropelety jako nedílná součást cirkulární ekonomiky a podpory rozvoje venkova ( Redakce OF)

• Vracíme půdě život. Přidáte se? (Zuzana Fišerová, Zdeněk Šichan)

• Potřebujete velkou hromadu (Hana Doležalová)

• Praha 12 kompostuje (Eva Tylová, Redakce OF)

• Bioplasty – řešení nebo hrozba? (Radek Přikryl, Jiří Kučerík)

KALY

• Pomohou žížaly odstranit mikropolutanty z čistírenských kalů? ( Aleš Hanč, Pavel Švehla, Tereza Hnátková, Petra Innemanová, Tomáš Cajthaml)

• Využití kalů z čistíren odpadních vod jako hnojiva a související legislativa (Veronika Jarolímová)

• Nakládání s kaly z ČOV a jejich ohlašování (Jitka Lochovská)

CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

• Odpady představují nekonečné možnosti (Redakce OF)

ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADU

• Výroba cementu, výpal slínku a trvale udržitelný dostupný palivový mix s obsahem biomasy (Jan Gemrich, Milan Maciga)

EVIDENCE V KOSTCE

• Evidence oprávněných osob – mobilní zařízení (Lucie Česeneková, Markéta Sequensová)

• Evidence a ohlašování odpadů u mobilních zařízení v praxi (Petr Grusman)

Dvě skupiny poslanců předložily Poslanecké sněmovně návrhy zákona na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů mění Čl. 7., který v platném znění stanovuje: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Níže uvádí odkaz na příslušní tisky a navrhované

A) Sněmovní tisk 508 Novela ústav. z. - Ústava ČR

 „Čl. 7

(1) Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.

(2) Způsob využívání a ochrany stanoví zákon.“

Stanovisko SOVAK ČR k návrhu - ZDE

B) Sněmovní tisk 526 Novela ústav. z. - Ústava ČR

Čl. 7

„Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu

1. přírodního bohatství.“

Dlouho očekávané nové nařízení EU o hnojivech bylo dne 25. června 2019 zveřejněno v Úředním věstníku EU ve všech úředních jazycích, viz ZDE. Tím se otevře evropský trh s recyklovanými hnojivy, recyklačními technologiemi a organickými a organicko-minerálními hnojivy, biostimulanty, komposty, digestáty…

Zpráva JRC, která navrhuje kritéria pro materiály „STRUBIAS“ (biochar, pyrolytické materiály, struvit, znovuzískané obnovené fosfátové soli, produkty na bázi popela), která bude součástí nařízení, bude dokončena pravděpodobně koncem roku 2019 / začátkem roku 2020 a poté doplněna do přílohy tohoto nařízení.

Nařízení zakazuje použití jako vstupní materiál mj. organické  části  směsného  komunálního  odpadu  z domácností  oddělené  mechanickou,  fyzikálně-chemickou, biologickou  a/nebo  manuální  cestou a  čistírenských kalů pro kategorii certifikovaných hnojiv KSM  3:  KOMPOST.     

Očekává se také, že změna nařízení REACH o vynětí „digestátů“ z registrace bude zveřejněna v úředním věstníku v létě 2019.

Toto  nařízení  vstupuje  v platnost  dvacátým  dnem  po  vyhlášení  v Úředním  věstníku  Evropské  unie (tzn. 15.července 2019) a použije se  ode  dne  16. července  2022.

Dokument ke stažení:

EU Fertilizer Regulatin CZ.pdf (4630025)

Zdroj / autor: Miroslav Kos, SMP CZ, a.s.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili pokutu 500 tisíc korun společnosti Flambium s.r.o. za nesplnění opatření k nápravě. Firma neodvezla odpady nelegálně uložené na pozemku v Sedlnici na Novojičínsku.

V roce 2017ČIŽP firmu pokutovala částkou 100 tisíc korun za nelegální ukládání desítek tisíc tun stavebních a demoličních odpadů na tomto pozemku. Zároveň obviněnému svým rozhodnutím nařídila, aby odpad z místa odvezl, předal ho osobě oprávněné k nakládání s odpady a pozemek uvedl do původního stavu. Lhůta pro splnění nápravného opatření uplynula 26. 7. 2018.

„Inspektoři se tedy v září 2018 vydali na místo, aby provedení opatření k nápravě zkontrolovali. Zjistili, že odpady byly shrnuty stavební technikou do rohu pozemku a nebyly odvezeny. Opatření tedy nebylo splněno a následovala sankce, která je úměrná zjištěnému porušení zákona. Jednalo se totiž o desítky tisíc tun odpadů navezené na pozemek, který nebyl k nakládání s odpady určen,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Skutečnost, že firma již dlouhodobě provozuje činnost spočívající v nakládání s odpady, aniž by plnila základní zákonné povinnosti, hodnotí ČIŽP jako vysoce společensky nebezpečnou. Nakládat s odpady lze pouze v zařízeních, která jsou k tomu podle zákona určena.

Firma Flambium se proti pokutě neodvolala, sankce nabyla v červnu 2019 právní moci.