Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na opatření Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) na zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody v letech 2013 až 2018. Kontroloři prověřili, jak resorty přistupují k boji se suchem, jak jej financují, zabývali se ale také například koncepcemi a plány, které si stát schválil a podle kterých se má řídit. Kontrola ukázala, že zásadní opatření pro boj se suchem chybí, stejně jako potřebná právní úprava. Stávající dotační programy nejsou na řešení otázky sucha přizpůsobeny a nová opatření – až na jednu výjimku – resorty do praxe nezavedly. Boj se suchem také ztěžují rozpory a protichůdné postoje resortů.
Navzdory plánům vlády stále neexistuje žádná právní úprava pro zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody, která by stanovila práva a povinnosti jednotlivých subjektů. Otázku sucha a nedostatku vody měly resorty řešit pomocí 49 úkolů stanovených vládou v roce 2015. Obsahem těchto úkolů bylo v mnoha případech jen například připravit analýzu, vypracovat návrh, zhodnotit potenciál a podobně – zavádění věcí do praxe a skutečné změny, které by mohly reálně pomoci, už na tyto úkoly ale nenavazovaly.
Nová opatření, která by byla cíleně určena k řešení otázky sucha a nedostatku vody, tak dosud s výjimkou dotačního programu „Dešťovka“ zůstávají na papíře jako součást vládní koncepce1 – jde například o výstavbu přehradních nádrží v regionech s nedostatkem vodních zdrojů a postihovaných suchem, propojování vodohospodářských soustav pro zabezpečení vodních zdrojů a další opatření. Změny se dosud nedočkal ani přístup k pěstování zemědělských plodin pro energetické účely, se kterou vláda v koncepci počítala. Podíl řepky na českých polích vzrostl mezi lety 2015 až 2018 o 45 tisíc hektarů.
Boj se suchem financují MZe a MŽP pomocí řady dotačních programů – konkrétně na tuto oblast resorty vykazují 37 dotačních programů, v jejichž rámci rozdělily v letech 2017 a 2018 téměř 28 miliard korun. V naprosté většině se však jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich tak neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast, takže skutečné dopady takto rozdělených peněz resorty nemohou reálně vyhodnotit. Škody způsobené suchem nicméně stále rostou – podle odhadů MZe dosahovaly škody přibližně tří miliard korun v roce 2015, v roce 2017 se jednalo už o 7,7 miliardy korun a v roce 2018 se škody vyšplhaly na 24 miliard korun.
Řešení sucha vyžaduje také spolupráci řady subjektů. V případě dvou zásadních resortů MZe a MŽP nebyla spolupráce ideální. Resorty se například neshodují na znění tzv. protierozní vyhlášky, jejíž přijetí je klíčové pro zlepšení hospodaření na zemědělské půdě a její schopnosti zadržet vodu. Kontroloři také zjistili, že ministerstva podporovala protichůdná opatření – MZe rozdělovalo peníze na stavbu umělých koryt drobných vodních toků, zatímco MŽP razilo opačný koncept a umělá koryta odstraňovalo s tím, že urychlují odtok vody z krajiny.
„Sucho je velký problém a škody způsobené suchem a nedostatkem vody rostou. Pokud chceme situaci skutečně zlepšit, je potřeba nejen připravovat zásadní projekty, ale hlavně je uvádět do praxe,“ řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.
Související dokumenty:
Reakce MŽP: Ministerstvo životního prostředí odmítá kritiku NKÚ k boji se suchem
Ministerstvo životního prostředí odmítá přístup a naprostou většinu závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu k hodnocení realizace opatření pro zmírnění dopadů sucha a považuje závěry NKÚ za zcela nepřesné, neúplné a zavádějící.
„Ministerstvo životního prostředí plní všechny strategické dokumenty v oblasti boje se suchem a realizuje tisíce konkrétních opatření z nich vyplývajících. Od roku 2014 jsme investovali do více než 14 tisíc projektů zaměřených na sucho téměř 11 mld. korun. Založili jsme také Národní koalici boje proti suchu, kde všechny naše stávající i navrhované programy konzultujeme se špičkovými experty z akademické sféry i z praxe. Proto opravdu nechápu některá formalistická doporučení „od stolu“ úředníků z NKÚ, kteří zjevně nerozumí základním principům fungování krajiny a boje se suchem,“ reaguje na závěr Nejvyššího kontrolního úřadu ministr životního prostředí Richard Brabec.
NKÚ třeba tvrdí, že kromě programu MŽP Dešťovka, nevytvořila ministerstva (MŽP a MZe) nové dotační programy nebo nepřizpůsobila ty stávající problematice sucha. To je snadno prokazatelná nepravda. Kromě tisíců projektů financovaných z evropských fondů jsme pro boj se suchem zásadně upravili i Národní program Životní prostředí, jehož součástí je třeba i velmi úspěšný program budování nových zdrojů pitné vody pro obce, kterého již využilo více než 400 obcí a kvalitní pitnou vodu tak získalo téměř 200 tisíc lidí. Zcela nový je i program podpory hospodaření se srážkovými vodami ve městech.
NKÚ navíc bohužel odmítá pochopit, že například programy zaměřené na péči o krajinu patří podle odborníků mezi ty nejefektivnější, co se týká prevence před suchem. Nejsou to nutně nejnákladnější opatření, ale jsou rychle realizovatelné a s okamžitým efektem. „NKÚ nereflektuje, že například náš Program péče o krajinu vykazuje tisíce realizovaných projektů v podobě nových tůní, mokřadů, biopásů na orné půdě, zmeandrovaných řek a potoků a vysázených stromů v krajině, které mají pro boj se suchem okamžitý efekt. Navíc byl tento program před rokem 2014 značně podfinancovaný a je to právě posledních 5 let, co pod mým vedením Ministerstvo životního prostředí tento program každoročně finančně posiluje,“ odmítá kritiku NKÚ šéf rezortu životního prostředí Richard Brabec.
Jedním z klíčových programů zaměřených na boj se suchem je pak Operační program Životní prostředí, do kterého prostředky poskytuje Evropská unie. Ten řeší v rámci svých opatření právě otázky sucha a nedostatku vody, které jsou z pohledu klimatické změny multifunkční a přinášejí tak přínos nejen v oblasti sucha. NKÚ opakovaně odmítá reflektovat, že jeho indikátory jsou zafixovány a nelze je v průběhu programového období měnit.
„První verze tzv. Programového dokumentu byla Evropskou komisí schválena dne 30. dubna 2015, přičemž již dne 16. 7. 2014 byl Evropské komisi zaslán oficiální návrh programového dokumentu vč. indikátorů. MŽP při přípravě programového období nemohlo v programovém dokumentu stanovit speciální indikátory k problematice sucha, neboť by tím byl pozdržený rozjezd dotací putujících do zlepšování životního prostředí v ČR. Je potřeba si uvědomit, že to bylo právě Ministerstvo životního prostředí, které začalo pod vedením ministra životního prostředí Richarda Brabce na dosud vůbec neřešenou oblast sucha upozorňovat již v roce 2014 a spolu s vládou jí v roce 2015 řešit skrze první analytické a strategické dokumenty,“ vysvětluje tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Právě na základě prvních odborných i strategických dokumentů byl v první polovině roku 2017 Operační program Životní prostředí rozšířen o další aktivitu hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu - např. zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití či přestavby konstrukcí střech s okamžitým odtokem srážkové vody na povrchy s akumulační schopností. V současné době je samozřejmě plánováno zahrnutí problematiky zmírnění negativních následků sucha a nedostatku vody v krajině do připravovaného Operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. „Z našeho pohledu je tak připomínka NKÚ zcela lichá, neboť skutečná úprava OPŽP ve vztahu k suchu byla provedena,“ upozorňuje mluvčí MŽP.
Co se týká Protierozní vyhlášky, na kterou kontrolní závěr NKÚ rovněž upozorňuje, tak MŽP je aktuálně připraveno její znění poslat do mezirezortního připomínkové řízení. „Na základě nesouhlasu Ministerstva zemědělství a zemědělských svazů s jejím zněním v roce 2017 jsme jednali v posledním roce s odborníky a vědci na danou problematiku. Od nich máme náš přístup potvrzený a odborně podpořený, takže pokud Ministerstvo zemědělství souhlasit, nemělo by jejímu přijetí stát už nic v cestě,“ vysvětluje mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
„A pokud NKÚ kritizuje spolupráci rezortů MŽP a MZe, pak chci naopak zdůraznit, že ji považuji v oblasti problematiky sucha za velmi dobrou. Oba rezorty si již před několika lety vymezily své kompetence tak, aby se jejich programy nepřekrývaly, a spolupracují na společné legislativě. Uváděný příklad tzv. protichůdných dotací byl výjimečný a v rámci mnoha tisíc podpořených projektů i statisticky nevýznamný“ uzavírá ministr Brabec.
