Cílem nitrátové směrnice EU je snížit znečištění vod způsobované dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečišťování.

Dokumenty ke stažení:

• Platné znění

• Odůvodnění

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka

• Rozdílová tabulka

Ohlašovací povinnosti se pro soukromou i veřejnou sféru odkládají o 3 měsíce, MŽP s ohledem na nouzový stav žádá o pardon instituce, které ze zákona vymáhají sankce).

Blíží se termíny, do nichž má mnoho soukromých i veřejných subjektů povinnost ohlašovat příslušným úřadům některé skutečnosti týkající se životního prostředí, například roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru elektroodpadu, baterií a pneumatik a další souhrnné údaje podle zákona o odpadech či množství některých specifických znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší atp. (tzv. ohlašovací povinnost).

„Uvědomujeme si, že v současné situaci nejsou mnohé subjekty, ať ze soukromé, či veřejné sféry, schopny z objektivních důvodů splnit řadu administrativních povinností v zákonem stanoveném termínu. Proto jsme instruovali Českou inspekci životního prostředí, aby za nesplnění ohlašovacích povinností, které dopadají na subjekty v měsících březen a duben 2020, neukládala až do 30. června letošního roku žádné sankce. V praxi to znamená, že subjekty (typicky průmyslové provozy, živnostenské provozovny, ale i školy nebo obce) mají na splnění ohlašovací povinnosti tři měsíce navíc. Obdobně jako finanční úřady v případě povinné registrace k EET pak bude ČIŽP v tomto období ve vztahu k povinným subjektům plnit poradní funkci,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Ministerstvo životního prostředí nemá žádné právní možnosti, jak zákonné termíny všech ohlašovacích povinností odložit plošně, proto přistoupilo k řešení skrze instrukci směrem k České inspekci životního prostředí, která má ve většině případů kompetenci ke kontrole a uložení sankce.

Ministerstvo životního prostředí rovněž žádá krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které mají rovněž některé kompetence k uložení pokuty za nesplnění ohlašovací povinnosti, aby v uvedených případech zaujaly obdobný přístup.

Plošné odložení termínu na úrovni krajů lze však uskutečnit u specifické povinnosti podat poplatkové přiznání podle zákona o ochraně ovzduší, rovněž s řádným termínem do 31. března. To se týká provozovatelů vybraných stacionárních zdrojů, například jako jsou spalovny, teplárny, železárny a mnoho dalších. Poplatkové přiznání se podává na krajské úřady. Ministerstvo životního prostředí bude proto dnes instruovat kraje, aby prodloužily lhůtu na podání tohoto přiznání. Ministerstvo krajům pošle metodický pokyn, jehož přílohou bude vzor rozhodnutí doručovaného veřejnou vyhláškou, kterým bude možné lhůtu pro plnění této povinnosti prodloužit. Upozorňujeme ale, že to neznamená, že budou znečišťovatelé životního prostředí své povinnosti platit poplatky za znečišťování ovzduší za rok 2019 zproštěni. Pouze jim bude prodloužen termín pro podání poplatkového přiznání na základě rozhodnutí krajského úřadu.

Laboratoř dálkového průzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí v rámci své výzkumné činnosti vyvinula a pro širokou veřejnost zpřístupnila informační systém Archiv družicových dat. Aplikace je dostupná na webu Laboratoře dálkového průzkumu na https://dpz.cenia.cz/archiv.

Archiv svým uživatelům zpřístupňuje data Sentinel 2 pro území České republiky od roku 2016 do současnosti, vždy v době vegetační sezóny od 1. dubna do 31. října. Stejné území je nasnímáno cca jednou za tři dny.

Vyhledávání družicových scén je velmi jednoduché, stačí z mapy vybrat list kladu družicových scén, zadat požadovaný časový rozsah a maximální přípustnou úroveň oblačnosti. Systém pak nabídne snímky splňující zadaná kritéria a zobrazí jejich náhledy.

Vyhledávání a zobrazení výsledků je dostupné volně, stažení produktů je umožněno po přihlášení.

Dostupné jsou snímky po výpočtu atmosférických korekcí v úrovni zpracování L2A a několik produktů z nich odvozených, vytvářených nástroji Archivu. Datové vrstvy (rastry) generované Archivem jsou ukládány ve formátu GeoTIFF, který obsahuje informace o souřadnicovém systému a souřadnice rohů rastrů. Rastry mohou být rovnou použity v GIS software, ale zároveň je možné je prohlížet i běžným grafickým editorem. Nabízí se scény obsahující vegetační index NDVI v původním souřadnicovém systému UTM i po transformaci do S-JTSK pro jednodušší použití s ostatními datovými zdroji pořizovanými v ČR. Stejně tak je v S-JTSK dostupná i RGB scéna – snímek v pravých barvách – použitelný i pro vizuální interpretaci, popř. temporální analýzu vývoje území bez nutnosti jakéhokoli specializovaného programového vybavení (např. postup staveních prací apod.).

V letošním roce budou pokračovat práce na zpřístupňování dat dalších družicových systémů prostřednictvím Archivu družicových dat.

Zdroj: CENIA

V souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 způsobeného novým typem koronaviru (SARS-CoV-2) Ministerstvo zdravotnictví poskytlo SOVAK ČR následující Doporučení MZ pro provádění odběrů vzorků pitné vody v době nouzového stavu. Zde je k dispozici dopis a dokument Ministerstva zdravotnictví - znění dopisu, znění dokumentu.

Centrum inovativních materiálů matériO Prague připravuje cyklus seminářů Towards New Materiality. Čtyři tematické okruhy podávají přehled o přelomových trendech a inovacích ve světě materiálů. První seminář No More Waste zaměřený na omezení odpadového materiálu proběhne 26. března ve formě Live stream.

Přednášky se opírají o konkrétní projekty a případové studie, prezentují fyzické vzorky materiálů a vše zasazují do současného kontextu. „Inspirujete se projekty na pomezí nových technologií a tradičních řemesel a dozvíte se, jak mohou přírodní systémy podnítit vývoj a inovace,“ láká Eliška Knotková, konzultantka matériO.

„Stejně tak, jako se proměňuje svět kolem nás, postupují i možnosti, jak se s těmito změnami vyrovnávat. Je třeba uvažovat v globálním kontextu a propojovat znalosti z nejrůznějších oborů,“ nastiňuje Knotková práci matériO. Letošní ročník seminářů materiO Prague se zaměřuje především na problematiku ztenčujících se zásob neobnovitelných surovin, narůstajícího množství odpadu a proměny hodnot a životního stylu spotřebitelů. V nových či modifikovaných materiálech a technologiích nachází potenciální řešení těchto zásadních otázek.

NO MORE WASTE
26. 3. 2020 - Live stream od 9:30 do 11:30

Odpadu neustále přibývá. Objevují se však nové možnosti a strategie jeho zpracování. Seminář No More Waste se zaměří na materiály, které odpad přeměňují na cenné suroviny. Na města a skládky se podívá z perspektivy potenciálního zdroje těchto surovin. Přednášející se zaměří také na délku životního cyklu produktu ve vztahu k jeho účelu a materiálovému složení.

V pondělí 23.3. ubdrží účasníci email s odkazem na live stream. Před připojením je potřeba počítat s krátkou registrací. Během live streamu bude možné pokládat přednášejícím dotazy pomocí online chatu, přednášející na ně budou v průběhu prezentace reagovat a odpovídat. V případě dotazů týkajících se změny formátu semináře nám pište na email info@materio.cz nebo volejte na +420 739 471 317.

BIO-SOLUTIONS
26. 5. 2020

Druhý seminář pod názvem Bio-solution reflektuje biotechnologie jako prostředek pro snižování environmentálních dopadů při výrobě, zpracování i likvidaci produktů. Zaměří se na biomateriály z odpadních a obnovitelných zdrojů a mikroorganismy umožňující customizaci a programovatelnost produktů. Na konkrétních příkladech inovací inspirovaných přírodními principy představí potenciál přístupu biomimikry.

DIGITAL CRAFT
1. 10. 2020

Digitální a smart materiály hrají v technologickém i společenském vývoji stále důležitější roli. Seminář Digital Craft se zaměří na propojení tradičních řemesel a digitálních technologií. Prozkoumá jejich vzájemné vztahy, hranice a budoucí potenciál a nabídne možnosti zpracování a využití lokálních surovin za použití moderních technologií. Umělou inteligenci či virtuální realitu pojme jako možnost nového přístupu či extenze fyzického prostředí.

SENSORY EXPERIENCE
26. 11. 2020

Rozvoj a přijetí digitálních technologií zásadně proměnilo vnímání a distribuci obrazových materiálů. Vizuální vjemy z velké části nahradily haptická poznání. Člověk se zkrátka naučil věřit více oku než ruce. Jak společnost blízké budoucnosti ovlivní přehlcení vizuálními vjemy a nedostatek haptických podnětů? A kudy vede cesta k renesanci doteku? Čtvrtý seminář pod názvem Sensory Experience se zaměří na taktilně atraktivní materiály, inovativní pigmenty a textury. Světlo a zvuk představí jako důležité nástroje současného designéra a na konkrétních příkladech designérských projektů podporujících prožitky a interakci nabídne řešení položených otázek.

matériO Prague

Centrum inovativních materiálů matériO Prague dlouhodobě sleduje aktuální tendence v oblasti vývoje, výroby, aplikací i udržitelnosti materiálů napříč odvětvími. Nabyté zkušenosti propojuje, kategorizuje a vytváří tematické okruhy reflektující nejnovější přínosy technologického a materiálového vývoje.

Semináře proběhnou vždy ve čtvrtek od 9:30 do 12:00. Jejich součástí je přednáška, coffee break a prohlídka showroomu matériO Prague. Kapacita semináře je 20 osob. Zapsat se můžete na celý cyklus čtyř seminářů v ceně 10 500 kč nebo na samostatný seminář za 3 500 Kč. V případě zájmu o soukromou přednášku pro vaši firmu či uzavřenou skupinu lidí je možné připravit nabídku na míru.

Více informací zde: www.materio.cz

Mobilní telefon, počítač nebo fotoaparát. Ani jeden z přístrojů by nemohl fungovat bez využití vzácných kovů. Zásoby surovin jsou přitom omezené. Badatelé z celého světa se proto snaží získat tyto prvky z dalších zdrojů. A to pokud možno bez zátěže na životní prostředí. Týmu vědců z Centra ALGATECH Akademie věd ČR se tak ve spolupráci s rakouskými kolegy podařilo recyklovat vzácné kovy z elektronického odpadu. Využili k tomu jednoduchého a přitom neobyčejně odolného pomocníka – červenou řasu.

„Prvky vzácných zemin jsou vyčerpatelný zdroj. Navíc přes devadesát procent produkce drží Čína, která si diktuje cenu prodeje a těžbu provádí z ekologického hlediska v naprosto katastrofálních podmínkách. Proto se snažíme najít sekundární zdroje. Mezi ně patří například i elektronický odpad," popisuje motivaci k projektu vedoucí výzkumného týmu Milada Vítová.

Řasa krmená kovy

Důležitým činitelem při recyklaci je sama příroda. Exponované červené řasy do sebe absorbují prvky vzácných kovů. Ty si vytáhnou z luminoforu, tedy z rozemletého prášku elektronického odpadu, jako jsou monitory, mobily, zářivky nebo spořicí žárovky. Výsledným produktem je biomasa obsahující vzácné kovy. Tu lze využít jako vydatné hnojivo, popřípadě jejím spálením získat přímo samotné kovy.

Rozemletý prášek elektronického odpadu

Když nastoupí Iron Man

Během výzkumu narazili vědci na celou řadu překážek. Jednou z nich byl i zákal, který vznikl přidáním rozemletého prášku. Organismům tak chybělo světlo potřebné pro získání energie. Řešením je extra odolná řasa Galdieria rostoucí heterotrofně, tedy bez potřeby světla. „Nejenže nepotřebuje světlo, ale nevadí ji ani vysoké teploty a kyselé prostředí. Vydrží toho opravdu hodně, naši studenti ji proto přezdívají Iron Man,“ zmiňuje vlastnosti klíčového pomocníka Milada Vítová.

Kultivační zařízení (fotobioreaktor) na pěstování řas v tekutém živném roztoku

Daleko od Prahy

Celý objev je výsledkem dlouhodobé regionální spolupráce českých a rakouských vědců. Zatímco IMC Fachhochshule Krems a Centrum ALGATECH zajišťují, aby na sebe řasy navázaly prvky vzácných zemin z elektronického odpadu, kremžská Donau-Universität má na starosti následné oddělení jednotlivých složek. Projekt se podařilo financovat prostřednictvím regionálního programu Evropské Unie Interreg. Jihočeským výzkumníkům v tomto případě nahrála i poloha jejich centra. „Z Třeboně to máme mnohem blíž do rakouské Kremže než do Prahy. Díky tomu jsme požádali o podporu přeshraniční spolupráce, což například pražští kolegové nemůžou," popisuje výhody detašovaného pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR Milada Vítová.

Nadějný červený kal

Elektronický odpad není jediným zdrojem vzácných kovů, který chtějí vědci využít. Velkou naději vkládají i do takzvaného červeného kalu. „Jedná se o vedlejší produkt výroby hliníku, který se tvoří v obrovském množství a skladuje se v nádržích. Ukládá se do něj i velké množství vzácných zemin. Rádi bychom proto červený kal využili jako sekundární zdroj, odkud můžeme tyto suroviny získávat," nastiňuje další plány třeboňských výzkumníků Milada Vítová.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Centra ALGATECH AV ČR

Středočeský krajský úřad uložil společnosti AVE CZ odpadové hospodářství doplatit přes 128 milionů korun za ukládání odpadu na čáslavskou skládku. Nepravomocným rozhodnutím tak vyhověl požadavku města, které tvrdí, že dostává na poplatcích méně peněz, než mu náleží. Novinářům to minulý čtvrtek řekl starosta Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny). Firma s rozhodnutím krajského úřadu nesouhlasí a odvolá se k ministerstvu životního prostředí.

AVE CZ odpadové hospodářství, která je majitelem a provozovatelem čáslavské skládky, podle radnice firmám vozícím odpad na skládku část poplatků nevyměřuje a získává tím proti jiným provozovatelům konkurenční výhodu. Desetitisícová Čáslav kvůli tomu údajně přichází o značnou část příjmů a požádala krajský úřad, aby chybějící částky doměřil. Úředníci minulý týden rozhodli, že AVE CZ má zaplatit za rok 2018 dlužný poplatek 128,2 milionu korun. Podle Málka je to precedentní rozhodnutí pro další podobná řízení.

Jednatel AVE CZ Roman Mužík tvrdí, že si Čáslav vykládá zákon o odpadech po svém a že jde o zpolitizovanou kauzu. "Nejjednodušší politické body se získávají tím, že budete střílet do skládky nebo budete střílet do nové spalovny," prohlásil minulý čtvrtek Mužík na adresu vedení města. Málek to odmítl.

Radnice přišla na problém při kontrole při daňovém řízení. Za rok 2018 podle něj město na poplatcích dostalo 13,8 milionu korun, přitom by to podle starosty mělo být mnohonásobně více. Za období 2016 až 2018 by podle Málka město mělo podle vlastního výpočtu dostat v součtu 616 milionů korun a Státní fond životního prostředí přes 800 milionů Kč. Krajský úřad nyní vede s původci odpadu více než 330 správních řízení.

Každý původce odpadu by měl hradit poplatky vyměřené provozovatelem skládky. Sazebník je daný zákonem, menší část z poplatku připadá městům a větší Státnímu fondu životního prostředí. U pětiny z celkového objemu odpadu provozovatel poplatky vyměřovat nemusí a toto množství může být použito na takzvané technické zabezpečení skládky. Provozovatel skládky podle radnice tento podíl překračuje. Ve výkazech používá pojem konstrukční prvky, který ale podle Málka zákon nezná.

Zástupci AVE CZ jsou přesvědčeni o tom, že postupují v souladu se zákonem. "Město tvrdí, že využívání odpadu na skládce není možné. My tvrdíme, že využívání odpadu na skládce možné je a že to zákon o opadech umožňuje," shrnul rozdílné postoje obou stran Mužík.

Pravomocnou pokutu 120 tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí v Hradci Králové společnosti GRASS EU s.r.o. za porušení chemického zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), nařízení REACH. Firma dovážela a uváděla na trh v ČR výrobky z Volgogradu, konkrétně čisticí přípravky pro speciální použití (odstraňovač skvrn, čistič motorů) určené pro širokou veřejnost, jejichž označení nebylo v souladu s předloženými bezpečnostními listy. Jednalo se o nebezpečné chemické směsi, které byly současně i detergenty.

Kontrola dodavatele prokázala, že se společnost GRASS EU s.r.o. v roli dovozce chemických látek a směsí, výrobce detergentů a dodavatele nebezpečných chemických směsí dopustila několika správních deliktů. Neplnila registrační povinnosti podle nařízení REACH, neoznámila klasifikaci dovezených nebezpečných látek agentuře ECHA podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) - (nařízení CLP) a nedostatky měla i u bezpečnostních listů.

„U kontrolovaných směsí nebyly správně klasifikované nebezpečnosti pro zdraví a správně nebyly označené ani jejich obaly. Firmě jsme uložili pokutu za neplnění registračních povinností chemických látek, které byly obsaženy v dovážených směsích a byly dovezeny do EU ve větším množství, než je jedna tuna za rok. Přihlédli jsme ale i k ostatním správním deliktům. Jedná se totiž o základní povinnost výrobce nebo dovozce chemické látky ať už samotné nebo obsažené v jedné či více směsích,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Společnost GRASS EU s.r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala a pokuta 120 tisíc korun nabyla 13. února právní moci.

Předkládaná statistická zpráva představuje souhrnná data o zásobách a těžbě uhlí v České republice za jednotlivé roky 2010–2018 a dále obsahuje zjednodušené energetické bilance s informacemi o zahraničním obchodě a o využití jednotlivých uhelných paliv, údaje o výrobě elektřiny a tepla a mezinárodní srovnání, pro které byly vybrány sousední země: Německo a Polsko.

Dokument ke stažení:

Expertní rada pro vědu evropských akademií (EASAC – European Academies Science Advisory Council) varuje, že dosavadní snahy vyřešit krizi související s používáním plastových obalů jsou neúčinné a nesprávné. Politikové a výrobci se musejí zaměřit na problémy s plasty v celém systému, od jejich výroby přes využívání až likvidaci. Jen tak se dají zpomalit a napravit škody, které způsobují na životním prostředí, biodiverzitě, a tím potenciálně i na lidském zdraví.

EASAC ve své zprávě zveřejněné 10. března a nazvané Plastové obaly v oběhovém hospodářství (Packaging Plastics in a Circular Economy) připomíná, že výroba plastů se v celosvětovém měřítku zvýšila od šedesátých let 20. století do dneška z 1,5 milionu na zhruba 400 milionů tun ročně. Podle Michaela Nortona, ředitele programu EASAC pro životní prostředí, narážejí snahy zredukovat pronikání milionů tun plastového odpadu do přírodního prostředí na stále rostoucí využívání plastů.

Jak podpořit oběhové hospodářství

Na rozdíl od tradiční lineární ekonomiky založené na principu „vyrobit, použít a vyhodit“ souvisí myšlenka oběhového hospodářství neboli cirkulární ekonomiky s udržitelným rozvojem. Cílem tohoto systému je zlepšovat kvalitu životního prostředí i lidského života zvyšováním efektivity produkce, odstraněním plýtvání a vyhazování a nepřetržitým využíváním odpadů. V cirkulární ekonomice by se mj. veškeré odpady z jednoho procesu měly stát zdrojem vstupujícím do procesů dalších, ať už průmyslových, nebo zemědělských. Cirkulární systémy zahrnují recyklaci, opětovné použití produktů a látek, přepracovávání, renovaci, modernizaci a další postupy tak, aby vznikla uzavřená smyčka, do níž by vstupovalo minimum nových zdrojů a zároveň se minimalizoval vznik odpadu, znečišťujících látek a emisí oxidu uhličitého. Právě tyto principy se odrážejí i v nejnovější zprávě EASAC.

„Bylo již na čase, aby v Evropě vznikl dostupný dokument založený na objektivních informacích vycházejících z relevantních odborných studií,“ říká ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiří Kotek, který se na vzniku zprávy podílel. „Při přehodnocování našeho přístupu k plastovým obalům si však musíme uvědomit, že plast v současné době nemá v řadě aplikací jinou rovnocennou alternativu. Základem by proto mělo být jejich efektivní využívání a zdokonalení recyklačních technik včetně rozkladu pomocí pyrolýzy, která probíhá za zvýšené teploty bez přístupu kyslíku.“

Pyrolýzní produkty lze podle Jiřího Kotka následně využít pro další výrobu plastů. „Pokud plastový odpad nelze žádným způsobem recyklovat, určitě nepatří na skládku. V takovém případě je na místě z něj získat alespoň energii spalováním v zařízeních na energetické využití odpadů.“

Recyklace na prvním místě

„Makroplasty i mikroplasty jsou dnes všudypřítomné na souši, v oceánech a dokonce v ovzduší,“ vysvětluje Michael Norton. Pro mnoho živočišných druhů jsou smrtící, přenášejí se i potravním řetězcem. EASAC nezpochybňuje zásadní roli plastů v našem životě, přináší však varování opírající se o vědecké poznatky. „Evropští zákonodárci by měli přijmout směrnice a pobídky, které by urychlily postup směrem k ekonomice založené na oběhu plastového odpadu. Musíme opětovně využívat plastové zboží a obaly, dramaticky zlepšit recyklaci a především zajistit, aby se žádný odpad nedostával do životního prostředí,“ dodává Michael Norton v tiskové zprávě EASAC (v angličtině).

Dokument upozorňuje, že z ekologického hlediska a z pohledu zdrojů není řešením sázet na stále větší využívání tzv. biomateriálů, protože by to u spotřebitelů mohlo vyvolat falešný dojem udržitelnosti a prodloužit současný životní styl založený na plýtvání a vyhazování těchto materiálů.

Jak změnit systém nakládání s plasty

Přední vědci z národních akademií věd 28 evropských zemí vůbec poprvé spojili síly a do hloubky prozkoumali celý řetězec činností spojených s nakládáním s plasty. Na základě jejich poznatků vydává EASAC sedm doporučení politikům Evropské unie, jak celý systém transformovat.

Stručný výtah ze sedmi doporučení zákonodárcům EU:

• Zakázat vývoz plastového odpadu: Podle EASAC se v současnosti většina plastového odpadu z EU nerecykluje v Evropě, ale obrovské množství kontaminovaného a obtížně recyklovatelného odpadu se vyváží mimo kontinent, kde často končí v ilegálních továrnách a uniká do životního prostředí.

• Stanovit za cíl nulové skládkování plastového odpadu, minimalizovat spotřebu plastů a používání jednorázových výrobků z nich: Jako jedno z řady důležitých opatření ke snížení jednorázově používaných plastů vědci doporučují rozšířit sběr vratných nápojových obalů o další typy.

• Rozšířit zodpovědnost výrobců: EASAC žádá, aby i výrobci plastů a prodejci platili poplatky za znečištění životního prostředí, např. za velkoobjemové plastové obaly, a aby se snížily poplatky za recyklované plasty. Výše poplatků by měla také zohledňovat výrobní charakteristiky plastů, spojené s finálním nakládáním s nimi a s jejich dopadem na životní prostředí, včetně toxicity, trvanlivosti, recyklovatelnosti atp.

• Skoncovat se zavádějící orientací na bio-alternativy: Biologicky rozložitelné plasty mají podle vědců v současnosti pouze značně omezený potenciál. Střetávají se u nich totiž dva protichůdné požadavky, které jsou zatím obtížně dosažitelné: na jedné straně potřeba jejich delší trvanlivosti jakožto obalů potravin či spotřebního zboží, na druhé straně jejich schopnost se přirozenou cestou rychle rozkládat ve vodě či v půdě. „Bio“ také nemusí vždy znamenat menší dopad na životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů či využití půdy.

• Pokročilé technologie recyklování a přepracovávání: Vědci EASAC upozorňují, že účinná recyklace většiny plastového odpadu, zejména smíšeného, je velmi obtížná. Je proto třeba vyvinout integrované recyklační systémy, které by si poradily s veškerým plastovým odpadem, aby se nemusel skládkovat či vyvážet mimo Evropu.

• Omezení aditiv a používaných druhů plastů k usnadnění recyklace: Recyklace by byla po technické a ekonomické stránce daleko schůdnější, kdyby se omezilo používání určitých aditiv a snížil se počet druhů plastů, které lze použít pro konkrétní aplikace. Nejnovější technologický pokrok například už dovoluje nahradit dokonce i vícevrstvéobaly sestávající z několika různých materiálů, kvůli čemuž se dají jen obtížně recyklovat, a zaměnit je materiály s více vrstvami založenými pouze na jednom druhu plastů. 

• Regulace cen a kvóty na recyklovaný obsah: Cena je velmi účinným prostředkem k dosažení změny v chování spotřebitelů. EASAC však má za to, že nestačí jen ovlivnit motivaci jednotlivců. Politikové by zároveň měli urychleně vytvořit odpovídající regulační a finanční rámec, který by odrážel environmentální dopad výroby a využívání plastů. Zpráva EASAC tak podporuje opatření, o nichž se už diskutuje v EU a některých evropských státech, zahrnující například daň z plastů nebo požadovaný minimální objem recyklovaných plastů.

EASAC: EASAC tvoří zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky němuž je evropská věda slyšet. Úkolem zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci se Zuzanou Plecitou, Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Citelně přibrzdit svá auta musejí ode dneška uživatelé nizozemských dálnic. V zájmu ochrany životního prostředí budou v denních hodinách jezdit pouze stokilometrovou rychlostí a dosud obvyklých 120 nebo 130 kilometrů v hodině budou moci mít na tachometru jen večer a v noci. Porušování pravidla může řidiče přijít draho.

Od čtvrtka se rozmísťují na dálnicích příslušné značky. Číslici 100 v obvyklém červeném kruhu nově dole doplňuje v černém obdélníku údaj 6-19h. Od 19 hodin do šesti hodin ranních se pak může jet dosavadních 120, nebo zhruba na polovině úseků 130 kilometrů v hodině.

Dopravní správa zároveň upozorňuje, že mnohé navigační systémy mohou ukazovat zastaralé rychlostní limity. Řidiči se proto musejí orientovat podle značení u silnic. Pokuty za zhruba dvacetikilometrové překročení "stovky" mají podle autoklubů činit asi 174 eur (přes 4500 Kč). Pak sazby dramaticky stoupají a vyměřují se v závislosti na řidičovu příjmu.

Ve srovnání s Českem je Nizozemsko rozlohou poloviční. Má ale na 3000 kilometrů dálnic, zatímco v ČR je aktuální délka dálniční sítě 1281 km. Nizozemská síť patří k nejhustším na světě.

Důvodem omezení rychlosti jsou vysoké emise oxidu uhličitého, jimiž Nizozemsko v přepočtu na rozlohu výrazně překračuje limity stanovené Evropskou unií. Vláda premiéra Marka Rutteho si podle agentury DPA uvědomuje, že dodržování hranice CO2 je velmi obtížné. Jedna z nejhustěji osídlených evropských zemí má jen málo přírodních ploch, které mohou vyrovnávat vypouštění škodlivin do ovzduší.

Technologická agentura České republiky vyhlasila výsledky vyhodnocení splnění podmínek návrhů projektů podaných do 2. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí. Podmínky veřejné soutěže splnilo a do dalšího hodnocení postupuje 8 návrhů projektů a to:

• Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost

• Centrum pro krajinu a biodiverzitu

• Horninové prostředí a suroviny

• Centrum hodnocení environmentálních politik, intervencí a výzkumu chování

• Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu

• Integrovaný systém výzkumu, hodnocení a kontroly kvality ovzduší

• Detekce mikroplastů, jejich následná separace a zakoncentrování membránovými technologiemi a finální dekontaminace mikroplastů z životního prostředí pomocí průmyslového bioreaktoru a nanovlákenných filtrů pro domácí užití

• Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku

Dokument ke stažení:

Návrhy projektů přijatých do veřejné soutěže

Doporučení Národní referenční laboratoře pro výrobky určené pro styk s potravinami a výrobky pro děti do tří let k prodeji nebalených potravin, nápojů a pokrmů do spotřebitelem přinesených obalů a nádob a při prodeji potravin v bezobalových prodejnách v souvislosti s pandemií onemocnění  COVID-19.

Z důvodu šířící se pandemie onemocnění COVID-19 způsobené novým typem koronaviru (SARS-CoV-2), který se šíří kapénkovou nákazou, osobním kontaktem s nemocným nebo prostřednictvím povrchů, kterých se nemocný dotýkal, důrazně doporučujeme po dobu vyhlášení mimořádné situace v souvislosti s celosvětovým výskytem pandemie COVID-19, výrazně omezit prodej nebalených potravin do spotřebitelem přinesených vlastních obalů a nádob a tyto potraviny balit pouze do nových, nepoužitých obalů.

Toto doporučení řadíme mezi jedno z účinných opatření obchodu, kterým prodejci mohou přispět k prevenci nebezpečí vzniku a šíření tohoto onemocnění. Účelem doporučení je nejen ochrana spotřebitelů, ale i obchodníků a obsluhujícího personálu prodejen potravin, nápojů a pokrmů, kteří v těchto potravinářských provozovnách přicházejí se spotřebiteli do kontaktu.

Nový koronavirus patří k respiračním virům, jehož zdrojem jsou nemocní lidé, kteří tento virus vylučují zejména při kašlání, smrkání a kýchání. Vylučovat virus však může i člověk, který nejeví známky onemocnění. Při nedodržení zásad osobní hygieny  hrozí významné riziko komunitního přenosu (tj.přenosu v běžné populaci).

Pro co nejúčinnější zamezení šíření tohoto vysoce přenosného respiračního onemocnění je nutné pracovníkům potravinářských provozoven i spotřebitelům opětovně zdůraznit význam obalu potravin jako ochranného prvku právě v době šíření jakéhokoli respiračního onemocnění.

Význam  obalu z hlediska ochrany zdraví spočívá především v tom, že chrání potravinu před znehodnocením vnějšími vlivy.

Obal zabraňuje kontaminaci potravin a pokrmů mechanickými, fyzikálními vlivy a chemickými a mikrobiologickými agens. Obal odděluje potravinu od vnějšího prostředí a zabraňuje její kontaminaci a tím snižuje riziko přenosu infekčních patogenů. Zamezuje i vzájemné (tzv. zkřížené) kontaminaci produktů.

Obsluhující personál musí být poučen, že má právo odmítnout převzít spotřebitelem přinesenou nádobu či obal a měl by zamezit jakékoli manipulaci s ním, a to z preventivních důvodů ochrany svého zdraví i ochrany zdraví dalších zákazníků. Výjimkou by mohl být pouze prodej potravin jako je ovoce a zelenina, které se před podáváním myjí a loupou, případně se tepelně upravují.

Toto doporučení se netýká potravinářského zboží baleného originálně již u výrobcem potravin.

Současně doporučujeme, aby v restauracích, kavárnách a dalších gastronomických provozovnách, ale i při prodeji potravin, kde zaměstnanci přicházejí do styku se zákazníky, byl obsluhující personál poučen o nutnosti pravidelného a častého mytí rukou. Dále aby se personál vyvaroval úzkého kontaktu s kýmkoli, kdo vykazuje příznaky respiračního onemocnění, jako je kašel a kýchání (doporučená vzdálenost je minimálně 1 metr) a aby při mytí spotřebitelem použitého nádobí v restauracích a dalších gastronomických provozovnách byl kladen důraz na jeho správné a důkladné mytí. Při mytí v myčkách doporučujeme, aby byl vždy použit celý mycí program s maximálním výkonem, který dané zařízení umožňuje (nejméně 55oC). Teplota oplachu by neměla být nižší než 80oC a mycí režim se musí nechat dojet až do konce.

V provozovnách, kde nejsou k dispozici profesionální zařízení určené k mytí použitého nádobí, zejména sklenic a půllitrů (hostince, pivnice, výčepy, vinotéky) doporučujeme po důkladném umytí oplach minimálně teplou, nejlépe však horkou tekoucí vodou. Provozovatelům doporučujeme z hlediska ochrany veřejného zdraví v případě používání pro mytí sklenic tzv. spulboye, používat  dezinfekční roztoky s virucidním účinkem a poté důkladně opláchnout čistou pitnou vodou.

Plochy, kde je to provozně vhodné a které přicházejí do přímého styku s potravinami a pokrmy, doporučujeme pravidelně ošetřovat desinfekčními prostředky s virucidními účinky. Tyto prostředky by měly být současně schváleny pro použití v potravinářských provozovnách.

Zpracovala:

Ing. Jitka Sosnovcová
vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené
pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let
Státní zdravotní ústav

 

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život. Počítá s tím nový plán pro oběhové hospodářství. Více ZDE

Související článek:

Evropa má nový Akční plán pro cirkulární ekonomiku

 

Na základě kontroly odběru povrchových vod pro technické zasněžování lyžařských areálů uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové společnosti MEGA PLUS s.r.o.  pokutu 120 tisíc korun. Firma, jejíž činností je celoroční provoz sportovně-rekreačního resortu „SkiResort ČERNÁ HORA – PEC“ nakládala s povrchovými vodami v rozporu s vydaným povolením. Pro zasněžování svých lyžařských areálů nedodržela při odběru vody z potoků stanovené podmínky.

Inspektoři ČIŽP obdrželi v lednu 2019 od Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) podnět k došetření skutečností zjištěných při odběru povrchových vod z Vlčího, Zeleného, Černohorského a Janského potoka. Kontrolní měření průtoku v těchto tocích bylo provedeno v rámci terénního šetření Správy KRNAP v listopadu 2018, kdy bylo zjištěno, že ve Vlčím a Zeleném potoce není při odběru vody dodržen minimální zůstatkový průtok. V takovém případě je provozovatel lyžařského areálu povinen zastavit odběr pro svá zasněžovací zařízení, což se ale nestalo.  V Jánském potoce pak nedosahoval průtok vody v toku hodnoty stanoveného minimálního průtoku, takže odběr pro zasněžování neměl být vůbec zahájen.

Minimální zůstatkový průtok je podle zákona takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku. Podmínky odběru povrchových vod pro potřeby výroby technického sněhu jsou v povolení stanoveny za účelem ochrany povrchových vod v daném území a s ohledem na požadavky jejich dalšího využití. „Účelem všech rozhodnutí, kroků a postupů podle vodního zákona je přispívat k ochraně vodních ekosystémů. Obviněný svým jednáním ohrozil životaschopnost živočichů a vodních organismů vyskytujících se v daném území. Navíc vodní toky Vlčí, Zelený a Janský potok náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Hradec Králové.

Společnost MEGA PLUS s. r. o. se proti rozhodnutí o pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Ta 20. února 2020 nabyla právní moci.

Cílem materiálu je nastavit časový rámec pro další kroky v dopracování Dohody o partnerství a operačních programů a také stanovit další související úkoly v nastavení klíčových prvků programového období 2021–2027, jako jsou národní pravidla spolufinancování, využití Fondu pro spravedlivou transformaci, Invest EU a další.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva