Pro většinu odborné veřejnosti, pro kterou je odpadová legislativa "denním chlebem", nebývá jednoduché vyznat se v konkrétních ustanoveních právních předpisů a používat je uceleně. Mnohdy právě umění se zorientovat v legislativě a vnímat ji v souvislostech, vede k dosažení výsledku. Proto je v našem kurzu kladen důraz na předání podrobných informací, které pomohou účastníkům řešit i méně standardní situace, na jejichž řešení by bylo jinak nutné oslovit další odborníky.

Kurz si klade za cíl jít od základů problematiky legislativy odpadového hospodářství až po způsoby řešení složitějších situací a výkladů. V letošním roce bude kurz organizován více interaktivně. Účastníci si tak budou moci vyzkoušet způsob, jak dojít k řešení problémů, se kterými se setkávají ve své praxi. „Účast lektorů, kteří mají možnost být u procesu vzniku legislativy, zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální“. Shrnuje jednu z výhod kurzu člen organizačního týmu Ing. Kristýna Husáková. Zaměření kurzu je nadále komplexní od obecných principů odpadové legislativy, jako jsou povinnosti původců, odpadová evidence, až po nakládání se specifickými odpadovými toky, jako jsou vedlejší produkty živočišné výroby, kaly z čistíren odpadních vod, stavební a demoliční odpady nebo biologicky rozložitelné odpady ze stravoven. Podstatnýma často opomíjeným tématem jsou základy správního řádu a přestupky včetně sankcí, které jsou součástí legislativy odpadového hospodářství. Proto je s nimi v programu podrobně počítáno.

Kurz bude probíhat ve dvou dnech na půdě Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. „Myslíme si, že účastnící kurzu si odnesou skutečně ucelené a komplexní informace o legislativě odpadového hospodářství.“ Dodává na konec Kristýna Husáková.

Termíny konání 22. a 23. května 2019 nebo 19. a 20. října 2019 - více ZDE

Míra recyklace a využití recyklovaných materiálů v Evropské unii (EU) neustále roste, uvedl dnes Eurostat. Podle něj bylo v roce 2016 celkově EU recyklováno přibližně 55 % veškerého odpadu (ve srovnání s 53 % v roce 2010). Míra recyklace stavebního a demoličního odpadu dosáhla 89 % (2016), míra recyklace odpadu z obalů přesáhla 67 % (2016 oproti 64 % v roce 2010), zatímco míra plastových obalů přesáhla 42 % (2016, oproti 24 % v roce 2005). Míra recyklace komunálního odpadu činila 46 % (2017, v porovnání s 35 % v roce 2007) a odpad z elektrických a elektronických zařízení, jako jsou počítače, televizory, chladničky a mobilní telefony, které zahrnují cenné materiály v EU, dosáhla 41 % (2016, oproti 28% v roce 2010). Navzdory těmto vysokým mírám recyklace pocházelo v průměru z recyklovaných produktů a recyklovaných materiálů v průměru pouze 12 % materiálových zdrojů používaných v EU v roce 2016, což šetřilo těžbu primárních surovin.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnil aktualizovaný harmonogram výzev pro rok 2019 a Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019. Oba dokumenty jsou dostupné níže.

Dokument ke stažení:

• Harmonogram výzev na rok 2019 (stáhnout)

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019 (stáhnout)

Evropská komise dnes zveřejnila zprávu shrnující postup v implementaci akčního plánu pro oběhové hospodářství, který byl zveřejněný v prosinci 2015. Komise uvádí, že všech 54 iniciativ uvedených v akčním plánu je přijatých nebo jejich implementace právě probíhá. Jedním z nejvýraznějších úspěchů akčního plánu je vydání strategie EU pro plasty, což je první celoevropská strategie zaměřená na konkrétní materiál z hlediska cirkulární ekonomiky. K rozvoji strategie by mělo přispět i téměř 10 mld. euro, které Komise vyčlenila na přechod na oběhové hospodářství.

Ministerstvo životního prostředí předkládá do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se provádí zákon č. 45/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti. Zákon již vstoupil v platnost a nabývá účinnosti dnem 1. března 2019. Dále je v předloženém návrhu vyhlášky adaptováno Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost HP 14 „ekotoxický“ (dále jen „Nařízení o ekotoxicitě).

Pokud jde o změny ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., tak stěžejní změnou této vyhlášky je vložení několika nových formulářů vycházejících z kritérií stanovených v Nařízení o rtuti.

Ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. dochází jen k drobným terminologickým úpravám a k zavedení požadavků na trvalé uložení odpadní rtuti.

Vyhláška č. 94/2016 Sb. upravuje postup pro přiřazení nebezpečné vlastnosti odpadu HP 14 tak, aby korespondoval s Nařízením o ekotoxicitě.

Dokument ke stažení:

zd_KORNB9XGPNFV.docx

ma_KORNB9XGPNFV.docx

pz_KORNB9XGPNFV.docx

Generální ředitelství pro životní prostředí Evropské komise pořádá ve dnech 5-12. června 2019 podnikatelskou misi do Singapuru a Malajsie. Mise se zaměří především na oblast zpracování odpadu (plasty, mořské odpadky, odpad ve stavebnictví, e-odpad a odpady domácností), udržitelné finance, řešení problémů měst a vodohospodářství. Cílem mise je podpořit evropské podniky, zejména malé a střední, ve snaze najít partnery v těchto zemích a pomoci dostat se na místní trh. Mise začne 5. června v Singapuru a 7. června se přesune do Kuala Lumpur. Zájemci o účast se mohou hlásit do 30. dubna 2019 zde. Zvací dopis s podrobnějším popisem mise naleznete ZDE

Pracovní skupina Zálohujme.cz zveřejnila v lednu 2019 tři rozsáhlé studie, ze kterých vyplývá výhodnost zavedení zálohového systému v České republice. Okamžitě se rozhořela debata o tom, co by zavedení záloh znamenalo, a ve veřejné debatě zaznívají i mnohé mýty a nepravdy. Ty v našem seriálu uvedeme na pravou míru.

Mýtus č. 1: Zálohy na PET lahve prý nejsou potřeba, už teď Češi petky nosí do žlutých kontejnerů.

Realita: Podle odhadů ze zahraničí (např. Skotska či Norska) skončí ročně 5 % PET lahví uvedených na trh volně pohozených v přírodě. V případě ČR se tedy jedná o více než 100 milionů PET lahví každý rok. Zavedení vratné zálohy (zpracované studie počítají s třemi korunami) by množství pohozených lahví i plechovek dramaticky omezilo a přineslo tak nejen úlevu životnímu prostředí, ale i nákladům obcí na úklid.

Závěr: 300 milionů korun jen tak někdo do lesa nezahodí

Mýtus č. 2: Cíle Evropské unie na třídění a recyklace plastových obalů pro rok 2025 prý plníme už nyní.

Realita: Podle oficiálních údajů společnosti EKO-KOM vytřídí Češi ročně 69 % plastových obalů do žlutých kontejnerů. Reálně recyklovat se z nich však podaří zhruba polovina, zbytek končí na skládce nebo je energeticky využit. Recyklujeme tedy cca 34,5 % plastových obalů. Tato hodnota je značně vzdálena evropskému cíli recyklace 50 % do roku 2025.

Závěr: třídění NENÍ recyklace

Mýtus č. 3: Zavedení zálohového systému by údajně vyšlo stát na čtyři miliardy korun.

Realita: Navržený zálohový systém nepočítá s žádnou investicí z veřejných rozpočtů. Dle propočtů nezávislé agentury Eunomia vycházejí počáteční náklady systému na necelé 2,5 miliardy korun. Největší položku tvoří stroje na zpětný odběr lahví a plechovek, které by si pořídily větší prodejny. Prodejny by ovšem mohly v některých případech pouze upravit stávající stroje sloužící k výběru skleněných lahví. Obchodníci by si mohli stroje pořídit na nízkoúročený úvěr, který je splácený příjmem z manipulačních poplatků, anebo využít dohody o pronájmu uzavřené s dodavatelem strojů. Ta by výrazně snížila nutný vstupní kapitál. Další alternativou je cesta pronájmu přístrojů obchodníkům od provozovatele systému. Vše závisí na konečném nastavení systému.

Závěr: z našich daní na zálohový systém nepůjde ani koruna.

O zálohovém systému:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Zdroj: Karlovarské minerální vody, a.s.

Koncem února 2019 zveřejnila evropská komise pravidelné hodnocení pokroku členských států při plnění hospodářských a sociálních priorit. Kromě hodnocení členské země obsahuje zpráva i první návrhy pro čerpání ze strukturálních fondů v programovém období 2021-2027. Tyto návrhy korespondují s prioritami financování v České republice, které v rámci jednání 6. Kulatého stolu k budoucnosti politiky soudržnosti zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Mezi návrhy Evropské komise pro podporu v oblasti životního prostředí v programovém období 2021 – 2027 se objevují například:

• Podpora nízkouhlíkových technologií

• Snižování energetické náročnosti budov a provozů

• Zvyšování využití OZE

• Podpora náhrady kotlů na fosilní paliva za nízko emisní

• Zlepšování systémů zadržování vody a nakládání s vodou v krajině i ve městech

• Podpora přechodu na cirkulární ekonomiku

• Podpora prevence vzniku odpadů, opětovného použití a recyklace odpadů

• Sanace ekologických zátěží

• Podpora nízko emisní dopravy

I na základě návrhů Evropské komise bude nyní pokračovat příprava Dohody o partnerství a rovněž i příprava jednotlivých Operačních programů. Zda se návrhy Komise promítnout do těchto dokumentů a jakým způsobem bude podpora nastavena, ukáže čas. Probíhající práce jsou v souladu s harmonogramem příprav. V tuto chvíli se počítá s dokončením všech prací do konce roku 2020 a tedy spuštěním výzev pro nové programové období již v roce 2021.

Priority financování - ZDE

Autor: Martin Veverka, Ernst & Young, s.r.o.

Ministerstvo životního prostředí a Český statistický úřad v roce 2019 významně omezí administrativní zátěž obcí při vykazování údajů o odpadech. Obce v současnosti zasílají údaje jak ministerstvu, podle zákona o odpadech, tak i ČSÚ podle vyhlášky o programu statistických zjišťování. Uleví se tak 60 % z nich.

V návaznosti na analýzu dat o produkci a nakládání s odpady v obcích sbíraných Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Českým statistickým úřadem (ČSÚ) bylo rozhodnuto, že ČSÚ bude přímo přebírat informace ohlášené obcemi na MŽP. „Shoda dat byla velmi vysoká, což umožňuje, aby ČSÚ v případě obcí započal s přebíráním dat ze systémů ministerstva a omezil tak primární sběr na úrovni obcí,“ říká ministerská náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí Berenika Peštová.

Analýza prokázala, že data poskytovaná ministerstvem jsou využitelná jako opora pro statistiku komunálního odpadu. ČSÚ proto již v roce 2019 provede omezení svého statistického zjišťování u obcí tak, že sníží počet jednotek ve výběrovém souboru o více než 60 %. Předpokládaný počet obcí, které budou nadále zasílat data o odpadech ČSÚ, by měl klesnout ze zhruba 1400 pod 500. Tímto se uleví řadě subjektů veřejné správy. Možnosti dalšího snížení administrativní zátěže budou oba úřady nadále analyzovat. „Snahou Českého statistického úřadu je co možná nejvyšší využití již existujících administrativních dat, odstraňování duplicit a snižování zátěže našich respondentů. Musí se tak samozřejmě dít při současném zachování kvality a důvěryhodnosti našich výstupů,“ upozorňuje Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

MŽP a ČSÚ v současné době intenzivně jednají také o dalších krocích, které by vedly k omezení administrativní zátěže u firem při zachování plnění všech povinností obou institucí vyplývajících z národní legislativy i mezinárodních závazků České republiky. Spolupracují např. na potřebných úpravách informačního systému ministerstva. Dílčí výsledky by měly být známé do konce roku 2019.

ECHA společně s průmyslem zmapovaly řadu chemických látek vyráběných ve vysokých objemech, které se používají jako aditiva do plastů. Získané informace použije ECHA k identifikaci látek prioritních pro další hodnocení (ECHA 21. 2. 2019).

Na internetových stránkách agentury ECHA najdete informace o více než 400 látkách používaných v EU jako aditiva do plastů. Látky jsou v seznamu rozděleny podle funkcí, pro které byly do plastů přidány a další údaje poskytli výrobci nebo dovozci látek v množství nad 100 tun ročně. Seznam zahrnuje látky používané jako antioxidanty, antistatika, zpomalovače hoření, nukleační činidla, změkčovadla, pigmenty, tepelné stabilizátory a stabilizátory UV záření. Jsou zde informace o typech polymerů, ve kterých jsou aditiva nejčastěji obsažena a předpokládaná koncentrační rozmezí v plastech.

Práce zahrnovala vývoj metodiky pro porovnávání možných aditiv uvolňovaných z plastových výrobků během jejich používání. Informace o možném nebezpečí, používání a uvolňování aditiv použije ECHA a Výbor členských států pro prioritizaci skupin látek k důkladnému posouzení podle nařízení REACH.

Projekt může pomoci průmyslu zjistit, které informace týkající se použití a expozice jsou důležité k určení bezpečného použití látek obsažených v předmětech. Tyto informace by měly být zahrnuty v registračních dokumentacích a sdělovány ve směru dodavatelského řetězce. Porovnávání uvolňování možných aditiv se stejnou funkcí může pomoci při nahrazování nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami.

Projekt byl zahájen v roce 2016, uskutečnil se ve spolupráci s 21 průmyslovými odvětvími zahrnujícími výrobce aditiv i následné uživatele a přispěje k cílům Světového summitu o udržitelném rozvoji v roce 2020 a k EU strategii pro plasty v oběhovém hospodářství.

Další informace:

Iniciativa týkající se aditiv v plastech

Mapování a přehled používaných aditiv

Newsletter ECHA 1/2019

Zdroj: MPO

Aktualizace nástrojové sady QSAR začleňuje data z registrací podle nařízení REACH do listopadu 2018, včetně údajů z posledního termínu registrace, která se týkala látek vyráběných v nízkých objemech (zveřejněno ECHA 18. 2. 2019).

Nová verze 4.3 nástrojové sady QSAR organizace OECD obsahuje údaje z registrací získaných do listopadu 2018. Nyní je k dispozici 668 041 vybraných experimentálních údajů pro 11 735 chemických látek, včetně údajů z posledního termínu registrace podle nařízení REACH 2018.

V současné době je dostupných více údajů, především o toxicitě pro vodní organismy, senzibilizaci, dráždivém a žíravém účinku, což může pomoci průmyslu a zainteresovaným stranám při doplňování chybějících údajů při posuzování chemických rizik.

Základním prvkem této činnosti je sdružování chemických látek do kategorií. Nyní je k dispozici více nástrojů, které podporují analogy a definují chemické kategorie:

• databáze adsorpčních, distribučních, metabolických a vylučovacích vlastností (modely ADME) a souvisejících programů podporujících vývoj kategorie hypotéz;
•     159 nových typů (Q)SAR;
•     (Q)SAR editor, který umožňuje editovat, importovat a vytvářet vlastní programy a zákaznické modely (Q)SAR propojením s externí výpočetní platformou.

Díky přidání programu pro aplikační rozhraní (API) mohou nyní tvůrci softwaru vytvořit k nástrojové sadě své vlastní rozšíření nebo integrovat funkce do vlastního softwaru. Spolu s novou verzí byly přepracovány také internetové stránky QSAR.

Co je nástrojová sada QSAR?

Nástrojová sada QSAR je volně přístupná softwarová aplikace, která podporuje reprodukovatelné a transparentní hodnocení nebezpečnosti chemických látek. Jedná se o způsob získávání experimentálních údajů, simulaci metabolismu a analýzu vlastností chemických látek. Informace lze použít k nalezení analogů se stejnými strukturálními vlastnostmi, mechanismem účinku a chemických kategorií, což slouží k doplňování chybějících údajů o (eko)toxicitě chemických látek metodou read-across.

Další informace

• Nástrojová sada QSAR-přepracovaná webová stránka

• QSAR nástrojová sada

Zdroj: MPO

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Brně uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti Metaldyne Oslavany spol. s r.o. Firma ve svém výrobním závodě v Oslavanech na Brněnsku neprováděla odběry ani analýzy vzorků odpadních vod vypouštěných z neutralizačních stanic do řeky Oslavy. Dopustila se tak porušení zákona o integrované prevenci.

„Při kontrole jsme zjistili, že společnost v roce 2017 neprovedla ani jeden odběr vzorků odpadních vod, ačkoli je měla dělat jednou měsíčně, a tedy dvanáctkrát ročně. Porušila tak své základní povinnosti dané integrovaným povolením, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

V roce 2018 pochybení firmy pokračovala. Odběry vzorků vypouštěných odpadních vod provedla pouze v lednu, únoru, březnu a dubnu. Po zbytek roku je opět neprováděla, čímž dále porušovala své povinnosti. „Navíc se na základě rozborů, které byly provedeny od ledna do dubna, ukázalo, že společnost třikrát překročila maximální povolené limity ve vypouštěných odpadních vodách. U ukazatele rozpuštěné látky překročila limit o 48 procent, u ukazatele nerozpuštěné látky až o 11 procent. Tím došlo ke zvýšenému zatížení řeky Oslavy,“ uvedl Augustin.

Zvýšeným podílem nerozpuštěných látek v odpadní vodě může docházet k postupnému usazování těchto látek ve vodním toku a následně k jeho zanášení, což může snížit jeho průtočnost. Snížení průtočnosti řeky pak v létě může způsobit prohřívání, což je spojeno s úbytkem kyslíku pro ryby a vodní organizmy. V zimě zase může snížená průtočnost způsobit promrzání vodního toku. Nedostatečná průchodnost toku může v době záplav  způsobit značný rozliv vody mimo koryto řeky a tím i škody nejen na životním prostředí.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se společnost Metaldyne neodvolala, sankce je pravomocná.

Před čtyřmi roky vstoupila v České republice v platnost novela zákona o odpadech, která od roku 2024 zakazuje skládkování směsného komunálního odpadu. V rámci omezení nárůstu skládek je zároveň plánováno navýšení skládkovacího poplatku, který by měl motivovat ke snížení odpadu a zvýšení míry recyklace, resp. nastartování recyklačního průmyslu.

Silné tlaky tzv. skládkařských lobby, zvyšující i nejistotu plnění cílů ze strany obcí, však chtějí legislativní nařízení posunout až na rok 2030, s čímž ale nesouhlasí řada firem i odborná veřejnost. Proto Institut Cirkulární Ekonomiky ve spolupráci s platformou PRO PLANETU spustili kampaň Konec doby skládkové, která bude pravdivě informovat o odpadovém hospodářství u nás, upozorňovat na mýty a šířit osvětu o výhodách třídění a následné recyklace.

„Odsun konce skládkování a povolování tlaku skládkařů, kteří tvrdí, že netřeba zdražovat skládkování, neboť se jedná o velmi efektivní systém, už nechceme tolerovat. Díky levným skládkám jsme v České republice v recyklační krizi, kdy polovina plastů končí na skládkách, a starostové žijí v neustálých obavách, že jim odpadové firmy budou zdražovat odpady. Rozhodli jsme se tedy zhodnotit čtyři roky naší práce v terénu a šířit skutečná, reálná čísla a fakta o odpadech,“ vysvětluje důvody startu kampaně Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a iniciátorka kampaně. Podle zkušeností INCIEN i dalších neziskových organizací a inovativních odpadových firem se odpady mohou naopak měnit na zdroje a obcím vydělávat peníze. 

Českou republiku čeká výrazná změna a transformace celého odpadového hospodářství. Nové cíle jsou zaměřeny na reálnou recyklaci, která je u nás zatím nedostatečná. Právě v legislativním balíčku o cirkulární ekonomice, který bude muset ČR do dvou let implementovat, se totiž již cíle netýkají jen třídění, ale recyklace. U komunálních odpadů je třeba se postupně dostat z 55 % v roce 2025 na 65 % v roce 2035. Dnes se recykluje asi třetina. „S koncem skládkování se rozjede recyklační průmysl a suroviny budou mít konečně reálnou hodnotu. Obce na tom velmi dobře vydělají, protože už nebude levnější vytříděné suroviny v mnoha případech vozit na skládky, ale naopak je budou moci prodávat. Ekonomická bilance odpadového hospodářství se zcela otočí. Odpady se přemění na zdroje. Skládky přestanou být tikající bombou v naší krajině a přírodě,“ doplňuje Soňa Jonášová.

Skládky výrazně zatěžují životní prostředí a vytváří v krajině tzv. „mrtvá území“. Emitují i metan, jehož klimatický vliv je řádově větší než u CO₂. Představují nebezpečí kontaminace podzemních vod a půdy, zapáchají a ohrožují zvěř. Problémem je také obsah azbestových materiálů, jejichž vdechnutelná vlákna představují riziko vzniku rakoviny. Neupravený odpad podléhá řadě chemických procesů, díky čemuž ročně vzniknou stovky požárů, v roce 2017 bylo evidováno 840 ohlášených požárů skládek s následným únikem často toxických plynů do ovzduší či podzemních vod. Ekonomickou zátěží je následná likvidace nebezpečných ekologických rizik, které stojí Ministerstvo životního prostředí ročně stamiliony.

Kampaň Konec doby skládkové bude obsahovat sérii edukačních videí, fotoreportáží, zpráv, infografických podkladů a zejména informací o negativních dopadech skládkování na životní prostředí. Obavy starostů ze zdražení systémů nakládání s odpadem chce kampaň odbourat reálnými ukázkami příkladů dobré praxe a vytvořením tzv. "skládkovací kalkulačky", díky níž si budou moci obce vypočítat, zda dosáhnou na třídící bonusy, které jim zafixují skládkovací poplatky na stávající míře nebo jakou část z částky za svoz a likvidaci jedné tuny odpadů činí právě skládkovací poplatek. Kampaň také představí inovativní firmy a projekty, které pro snižování množství odpadů ukládaného na skládky dělají důležité kroky už dnes. „Naším cílem je vysvětlit starostům a jejich asociacím, kteří se stávají druhými největšími propagátory odsunu konce skládkování, že v novém zákoně je na ně myšleno a v případě, že budou dosahovat dobrých měr třídění, tak mohou získat "třídící slevy či bonusy", které jim zafixují současné skládkovací poplatky na dnešní míře. Navíc vydělají na prodeji vytříděných surovin, pro které se zvýší odbyt, až se skládky zdraží. Hlavním cílem je ale ukázat veřejnosti, že je to zejména pozitivní krok vedoucí k ochraně životního prostředí,“ dodává Nikol Hurychová z platformy PRO PLANETU. 

O možnostech podpory kampaně, ať finančním či nefinančním způsobem, se dočtete na portále: https://www.proplanetu.cz/konec-doby-skladkove

Komise včera oznámila, že vyčlení na investice do nízkouhlíkových technologií více než 10 miliard eur. Inovační fond by měl podpořit nízkouhlíkové technologie v několika odvětvích s cílem zvýšit globální konkurenceschopnost EU. Konkrétně se jedná o vytváření lokálních ekologicky zaměřených pracovních míst, energeticky efektivní domy se sníženým účtem za energii, čistší vzduch, efektivnější systémy veřejné dopravy ve městech a bezpečné dodávky energie a dalších zdrojů. Komise plánuje zahájit první výzvu k předkládání návrhů v rámci Inovačního fondu již v roce 2020, po níž budou následovat pravidelné výzvy do roku 2030.