A to s nástupem od 1. března 2020. Posuzovány  budou  žádosti o  přijetí  do  služebního  poměru  a jmenování na  služební  místo podané ve lhůtě do 7. února 2020. Další podrobnosti najdete ZDE.

Bioodpady v současné době představují pro Českou republiku velkou výzvu. Dle posledních analýz se jich stále ve směsném komunálním odpadu nachází až 40 %. Město Miláno je tak pro nás zajímavým příkladem, jak se s odděleným sběrem bioodpadu, lidově řečeno, můžeme poprat. Více ZDE

Došlo k aktualizaci harmonogramu dotačních výzev z Operačního programu Životní prostředí pro rok 2020. Změny spočívají v upravení termínu vyhlášení a ukončení výzev č. 138 a 140, posunutí data vyhlášení výzvy č. 142 a přidání nové výzvy č. 150. Do harmonogramu byly doplněny také výzvy z předešlých let, které pokračují i v roce 2020, příp. dále. Aktuální verze dokumentu ke stažení  ZDE .

Evropský statistický úřad uvedl, že v roce 2018 činil podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě v EU 18,0 %, což je o 0,5 % více, než v roce 2017. V porovnání s rokem 2004 je nárůst výraznější, a to o 9,5 %. 12 států navíc již splnilo své cíle do roku 2020, co se týče spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně Bulharsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Kypr, Finsko a Švédsko. Nejvíce energie z obnovitelných zdrojů se spotřebuje ve Švédsku (54,6 %), Finsku (41,2 %) a Lotyšsku (40,3 %), nejméně naopak na Maltě (8,0 %), v Lucembursku (9,1 %) a Belgii (9,4 %).

Podrobnosti ZDE

Byly zahájeny kontroly fóra o prosazování (REF-8), zda společnosti prodávající online nebezpečné látky, směsi, biocidní přípravky a předměty v členských státech a zemích EHP dodržují nařízení REACH, CLP a nařízení o biocidech.

Osmý důležitý projekt fóra o prosazování (REF-8) se soustředí na online prodej látek, směsí a výrobků. Zúčastní se ho 29 zemí a potrvá do 31. 12. 2020.

Projekt bude zaměřen na výrobky určené široké veřejnosti a pro profesionály dostupné v internetových obchodech soukromých společností a tržních platformách např. Amazon a eBay.

Inspektoři zkontrolují, zda jsou kupující o přítomnosti nebezpečných látek informováni před dokončením nákupu a zda jsou splněny konkrétní aspekty předpisů. Lze to ověřit kontrolou reklamy na chemický produkt nebo nákupem produktů a jejich dodatečnou analýzou.

Inspektoři například sledují látky, které mají nějaká omezení a které jsou obsaženy ve výrobcích běžně dostupných online, jako jsou hračky a textilie a zkontrolují, zda jsou splněny požadavky stanovené v nařízení REACH.

Inspektoři také zkontrolují, zda reklamy na nebezpečné chemické látky prodávané online dostatečně informují spotřebitele o třídě nebezpečnosti a použitelných kategoriích nebezpečnosti látky nebo směsi, jak vyžaduje nařízení CLP.

Pokud jde o nařízení o biocidních přípravcích, projekt zahrnuje jak povolené biocidní přípravky, tak přípravky dostupné v rámci přechodného režimu. Přechodný režim je období, kdy se biocidní přípravky stále řídí vnitrostátními předpisy členských států.

Projekt se zaměří na online informace o výrobcích a online reklamy, ale inspektoři mohou také navštívit společnosti, pokud to budou považovat za důležité.

Cílem projektu je také zvýšit mezi společnostmi a platformami trhu povědomí o povinnostech souvisejících s online prodejem látek, směsí a výrobků a posílit komunikaci a spolupráci mezi orgány pro vymáhání z různých členských států.

Očekává se, že výsledky projektu REF-8 budou zveřejněny na konci roku 2021.

Fórum pro výměnu informací o prosazování je síť orgánů zodpovědných za prosazování nařízení REACH, CLP, PIC, POPs a nařízení o biocidních přípravcích v EU, Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Českých Budějovic uložili pokutu 110 tisíc korun společnosti TOMEGAS s. r. o. Firma v červenci 2019 překročila emisní limity obsažené v předčištěných odpadních vodách, které vypouštěla z čistírny odpadních vod (ČOV) do Milevského potoka. Dále zacházela se závadnými látkami na čerpací stanici pohonných hmot bez havarijního plánu. Inspektoři také zjistili, že firma bez povolení k nakládání s vodami vypouštěla odpadní vody ze šachty na pozemku v Okrouhlé u Branic do vod podzemních. Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 3. prosince 2019 nabyla právní moci.

Vzhledem k úhynu ryb v rybníku Tovaryš v obci Sepekov a v říčce Smutná v důsledku kontaminace amoniakálním dusíkem, provedli inspektoři ČIŽP a zástupci dalších orgánů v červenci 2019 kontrolu vypouštění znečištěných vod z ČOV společnosti TOMEGAS.

„Laboratoř prokázala překročení maximálních povolených limitů, které byly  příčinou vzniku amoniakálního dusíku a úhynu ryb. Zjistili jsme, že ČOV řádně nefunguje, provzdušňovací elementy nebyly v provozu a obsah čistírny byl zahnilý, o čemž svědčil i typický zápach v jejím okolí a barva,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích. Dodal, že kvalita povrchové vody Milevského potoka je velmi znepokojující, ve vodním toku je silně znečištěná voda a v minimálním objemu vodního prostředí nelze očekávat samočistící proces. Takže každé, byť sebemenší znečištění způsobuje další znehodnocení povrchové vody. „Sice jsme neprokázali poškození životního prostředí, ale došlo k jeho ohrožení,“ dodal.

V k. ú. Okrouhlá u Branic obviněný provozuje „Úložiště propan-butanu a plnírna lahví Branice u Milevska“. V areálu se kromě jiného nacházejí také mobilní buňky a velín obsluhy se sociálním zázemím. Splaškové vody ze sociálního zařízení jsou odváděny do jímky, odsud odtékají do skružové šachty s nezpevněným (propustným) dnem. Obviněný sice zneškodnil část vyprodukovaných splaškových vod (necelé 1 %) zákonným způsobem, ale zbývajících 99 % bylo nekontrolovatelně vypouštěno do terénu. „V důsledku toho došlo k přímému ohrožení podzemních vod kontaminovanými splaškovými vodami a tím k ohrožování životního prostředí. Navíc rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebylo obviněným předloženo,“ uvedl Jiráček.

Inspektoři sepsali protokol o kontrole, ve kterém shrnuli všechna zjištění, která vyhodnotili jako přestupky vodního zákona. ČIŽP posoudila závažnost obou sbíhajících se přestupků a uložila úhrnnou sankci (pokutu) za přestupek, který vyhodnotila jako závažnější[1], tzn. za nakládání s povrchovými vodami v rozporu s povolením k nakládání s vodami.

Asociácia čistiarenských expertov SR, Asociace pro vodu ČR a Oddelenie environmentálneho inžinierstva FCHPT STU organizujú v dňoch 19. - 20.3.2020 tradičnú konferenciu Kaly a odpady 2020. Prednášky konferencie sú zoradené do nasledovných blokov:

• legislatívne a koncepčné otázky kalového a odpadového hospodárstva,

• kalové hospodárstvo čistiarní odpadových vôd,

• sušenie a spaľovanie kalov a odpadov I a II,

• špecifické problémy a procesy spracovania kalov a odpadov I a II.

Prihlášku na konferenciu spolu s konferenčným programom nájdete na stránke www.acesr.sk. Prípadné otázky zasielajte na adresu sekretariátu konferencie: marta.onderova@stuba.sk. Záujemcovia o prezentáciu firmy formou distribúcie firemných materiálov účastníkom konferencie, stránky v elektronickom zborníku alebo výstavky v priestoroch konferencie môžu získať viac informácií na e-mailovej adrese: miroslav.hutnan@stuba.sk. Prihlasovanie na konferenciu je možné do 24.2.2020.

Dokument ke stažení:

KO2CIR2020.pdf

PROGRAM KONFERENCIE KO 2020.pdf

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vydává první část předběžné zprávy týkající se kvality ovzduší na území České republiky v roce 2019. Můžete zde nalézt informace týkající se překročení imisních limitů z hlediska lidského zdraví a vyhodnocení meteorologických a rozptylových podmínek, které mají na kvalitu ovzduší významný vliv.

Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty pouze neverifikované údaje ze stanic automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ a dalších přispěvatelů, dostupné ke dni 10. 1. 2020. První část předběžné zprávy se tedy týká suspendovaných částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu uhelnatého (CO). Koncentrace ostatních škodlivin, pro které legislativa určuje imisní limity a které jsou měřené na manuálních stanicích (těžké kovy, benzo[a]pyren a benzen), budou vyhodnoceny v rámci druhé části předběžného zhodnocení, které bude vydáno během dubna 2020.

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2019. Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty primárně neverifikované údaje ze stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) ČHMÚ a dalších přispěvatelů dostupné k 10. 1. 2020.

• Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl v roce 2019 překročen na 10 stanicích AIM z celkového počtu 120 (8 % stanic) s nejvyšším počtem překročení v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (O/K/F-M).

• V roce 2019 byly nadlimitní koncentrace O3 zaznamenány na vysokém počtu stanic, a to, podobně jako v roce 2018, z důvodu výskytu vysokých teplot, které jsou příznivé pro jeho vznik. Rok 2019 se v řadě teplotních průměrů pro území České republiky stal po roce 2018 druhým nejteplejším rokem. Imisní limit přízemního ozonu (O3) byl v hodnoceném období 2017–2019 překročen na 38 stanicích AIM z celkového počtu 67 (57 % stanic).

• S koncem roku 2019 je možné vyhodnotit i překročení ročních imisních limitů, a to pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM10, PM2,5 a NO2. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl překročen na žádné ze 120 stanicí AIM, imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 byl překročen na dvou stanicích (venkovská stanice Věřňovice a průmyslová stanice Ostrava-Radvanice ZÚ) z 81 stanicí AIM a imisní limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) byl překročen na jediné stanici (dopravní stanice Praha 2-Legerova (hot spot)) ze 100 stanic AIM.

• Hodinový imisní limit NO2 nebyl překročen na žádné stanici.

• Koncentrace zbývajících hodnocených látek znečišťujících ovzduší (oxid siřičitý (SO2) a oxid uhelnatý (CO)) nepřekročily v roce 2019 úrovně svých imisních limitů.

V roce 2019 bylo vyhlášeno 5 smogových situací a 2 regulace (všechny situace v lednu) z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání  385 h (cca 16 dní), resp. 162 h (cca 7 dní). Také bylo vyhlášeno 6 smogových situací (pět situací v červnu a jedna v červenci) z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu v délce 90 hodin (cca 4 dnů).

Podrobné informace naleznete ZDE.

 

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2019Pro účely regulace cen tepelné energie jsou v bodě (1.2) přílohy č. 1 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, k cenám tepelné energie, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015 a č. 5/2018 ze dne 6. listopadu 2018, stanoveny podmínky, za kterých je možné náklad na nákup potřebného množství emisních povolenek považovat za ekonomicky oprávněný ve věcně usměrňované ceně tepelné energie. Pokud dodavatel tepelné energie v roce 2019 provedl prodej a nákup emisních povolenek, je nutné ocenit množství emisních povolenek, které je potřeba dokoupit nad rámec přidělených emisních povolenek na zařízení pro výrobu tepelné energie a neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů.

Podle uvedených podmínek se potřebný nákup emisních povolenek, který je nutné dokoupit, ocení nejvýše průměrnou cenou za kalendářní rok 2019, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na příslušné burze v rámci Evropské unie. Energetický regulační úřad pro stanovení průměrné ceny emisní povolenky pro rok 2019 vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX) se sídlem ve Spolkové republice Německo, jelikož tato burza je vybrána v rámci Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami ve 3. obchodovacím období.

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2019 je vypočtena z údajů realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX), jako vážený průměr uzavíracích cen za každý obchodovací den, přepočtených na Kč podle platného kurzu vyhlášeného ČNB pro daný den, kde váhou je množství zobchodovaných emisních povolenek za každý obchodovací den.

Takto vypočtená průměrná cena emisní povolenky je pro rok 2019 ve výši 607,45 Kč/t CO2.

Sdružení zastupující průmysl recyklace, výroby a přeměny papíru a lepenky vydala pokyny (na konci článku ke stažení) jak specifikovat a navrhnout papírové obaly, aby byla zajištěna vysoká kvalita recyklace papírenským průmyslem.

Primární funkcí balení je ochrana baleného zboží v průběhu logistického řetězce až do jeho konečné spotřeby, aby se zabránilo ztrátě produktu a plýtvání potravinami. Další důležitou funkcí je komunikace se spotřebitelem.

Spotřebitelé, značky a maloobchodníci stále častěji očekávají, že obaly, které používají, jsou recyklovatelné, což je součástí globálního ekologického přístupu při návrhu provedení obalů. Papír a lepenka jsou v podstatě vždy recyklovatelné.

Podle výsledků EUROSTAT byla míra recyklace v roce 2016 u papírových obalů 84,8 %. V absolutních objemech bylo recyklováno více papírových obalů než všech ostatních obalových materiálů dohromady. Revidovaná směrnice o obalech a obalových odpadech stanoví vysoké cíle pro recyklaci papírových obalů: 75 % do r. 2025 a 85 % do r. 2030.

Nicméně některé funkční vlastnosti očekávané od obalu někdy vyžadují, aby byl povrchově zušlechtěn, laminován nebo ošetřen jiným způsobem, aby tak splňoval požadavky na různé bariéry nebo funkční požadavky (např. pro styk s potravinami), což může být problematické pro recyklační proces. Kombinace papíru a lepenky s jinými materiály musí být proto provedena způsobem, který nebrání recyklaci, přičemž je třeba zajistit splnění očekávané role obalů.

Z pohledu nejkritičtějších aspektů v závodě na recyklaci papírových obalů jsou nejdůležitějšími parametry možnosti opakovaného rozvlákňování, výtěžnosti vláknitého materiálu, hrubé třídění, obsah vloček, lepivost a technická kvalita.

Každý prvek, který se obtížně odděluje od vláknitého materiálu, sníží kvalitu buničiny a generuje ztráty vlákniny v různých stadiích zpracování: může zabránit sběru, vést ke sběru s jinými materiály, generovat ztráty při třídění nebo nakonec generovat ztráty v procesu recyklace v papírně, s následnými nepříznivými účinky na životní prostředí, protože tyto odpadové materiály musí být likvidovány.

Z pohledu legislativy jsou požadavky na koncepci obalů definovány evropskými normami EN 13427 (Požadavky na používání evropských norem v oblasti obalů a obalových odpadů), EN 13428 (Požadavky specifické pro výrobu a složení – prevence snížením u zdroje) a EN 13430 (Požadavky na obaly z materiálů, které lze recyklovat), EN 13432 se pak týká zohlednění biologické rozložitelnosti obalů.

UŽITÉ KOVOVÉ NEBO PLASTOVÉ LAMINÁTY

• K plnění očekávaných funkcí obalu používejte nepapírové složky pouze v nejnutnějším množství.

• Pokud jsou pro zamýšlené použití nezbytné nepapírové složky, mělo by být oddělení různých prvků co nejjednodušší.

• Plastové laminovací vrstvy by ve fázi rozvlákňování neměly snadno degenerovat nebo se rozmělnit na velmi malé kousky.

• Pro usnadnění separace optimalizujte přilnavost mezi laminovanou stranou a lepenkou.

• Pokud to funkce umožňuje, použijte materiál, který je laminovaný pouze na jedné straně.

APLIKACE ALTERNATIVNÍCH BARIÉR S POUŽITÍM NOVÝCH TECHNOLOGIÍ, NAPŘ. POLYMEROVÉ DISPERZNÍ POVRCHOVÉ BARIÉRY A PŘÍMÁ METALIZACE

• Zajistěte, aby se papírová frakce obalu rozpadla na jednotlivá vlákna, pokud se má rozvláknit v určeném časovém rámci.

• Upřednostňujte polymery a jiné zušlechťovací prostředky, které mohou být odstraněny z vlákna při konvenčním procesutřídění na sítech.

• Dávejte přednost polymerům, zušlechťovacím prostředkům a aplikačním procesům, které lze efektivně řešit v papírně a následně v systémech pro úpravu vypouštěné vody a jež během recyklace neohrožují hotový produkt, výrobní proces ani životní prostředí.

• Přímá metalizace: Kovové a jiné anorganické povlaky aplikované vakuovým nanášením nesmí bránit procesu recyklačního rozvlákňování, dále musí být možné je odstranit při třídění vlákniny na sítech.

POVRCHOVÉ NÁTĚRY A LAKY

• Pokud se používají ve vodě rozpustné nebo nerozpustné nátěry, podívejte se na uznávané zkušební metody recyklovatelnosti a proveďte odzkoušení v recyklačních papírnách, pokud jde o výkon procesu a čištění odpadních vod.

• Identifikujte laky, které se rozpadají na velké, oddělené částice.

UŽITÍ ALTERNATIVNÍCH VLÁKEN

• Zajistěte, aby alternativy k celulózovým dřevěným vláknům, například ze zemědělských zbytků, byly připraveny pro použití při výrobě papíru a umožňovaly recyklaci.

UŽITÉ TISKOVÉ BARVY

• Optimalizujte množství použité tiskové barvy.

• Používejte barvy bez minerálních olejů – v souladu se závazkem průmyslu.

• Minimalizujte kovové složky v barvě.

• Pokud je to možné, při výrobě obalů z běleného papíru a lepenky zvažte tiskovou techniku umožňující odbarvení.

• Pokud jde o výrobce obalů přicházejících do styku s potravinami, postupujte podle „Pokynů pro shodu papírových a lepenkových materiálů a předmětů pro styk s potravinami“. Výrobci barev by se měli řídit pokyny EUPIA pro barvy určené pro styk s potravinami.

UŽITÁ LEPIDLA

• Optimalizujte množství lepidla tak, aby zajistilo očekávané utěsnění obalů, přičemž vezměte v úvahu vliv na recyklaci papíru.

• Minimalizujte určitá „měkká“ lepidla, jako jsou lepicí pásky a samolepicí štítky používající lepicí fólie, jež nelze v procesu recyklace oddělit.

• Upřednostňujte lepidla, která mohou být aplikována tak, aby se dala snadno odstranit z buničiny při typických teplotách v prostředí recyklačních závodů.

• Výrobci obalů přicházejících do styku s potravinami musí volit adheziva určená pro aplikace přicházející do styku s potravinami. Výrobci jiných kvalitativních druhů by měli rovněž zvážit tuto možnost, aby se snížilo množství kritických látek, které mohou mít tendenci se hromadit.

• Pokud jde o výrobce obalů přicházejících do styku s potravinami, postupujte podle „Pokynů pro shodu papírových a lepenkových materiálů a předmětů pro styk s potravinami“.6 Výrobci lepidel by se měli řídit pokyny FEICA pro vydávání prohlášení o vhodnosti pro kontakt s potravinami u lepidel.

POUŽITÍ CHEMICKÝCH LÁTEK

• Upřednostňujte chemikálie, které nemají tendenci se hromadit ve vláknech během několika recyklačních cyklů.

• Nepoužívejte látky identifikované jako „vzbuzující velké obavy“, pokud není pro konkrétní použití uděleno povolení.

POUŽITÉ ZVLÁŠTNÍ DRUHY PAPÍRU

• Pro splnění funkcí, jako je odolnost proti vodě nebo mastnotě, existují speciální druhy papíru s pevností za mokra, voskované nebo voskem potahované, silikonizované nebo ošetřené fluorovanými chemickými látkami. Chcete-li zlepšit recyklovatelnost, věnujte pozornost množství použitých látek, díky nimž jsou tyto papírové materiály odolné vůči mastnotě nebo vodě.

POKUD JDE O POTRAVINY A OSTATNÍ ZBYTKY V OBALECH

• Navrhněte obal tak, aby mohl být optimálně vyprázdněn.

• Nabádejte spotřebitele, aby prázdné obaly vyprázdnili a vyčistili před umístěním do správného kontejneru.

• Pokud je to možné, v ideálním případě poskytněte možnost odtrhávání nebo sloupnutí povrchů, aby se spotřebitelé mohli zbavit povrchů v kontaktu s potravinami a uložit je v příslušném odpadním kontejneru, přičemž čistý papírový substrát se pak může umístit do kontejneru pro recyklaci papíru.

INFORMACE PRO SPOTŘEBITELE

• Zvažte poskytování informací spotřebitelům, aby se podpořilo třídění a umístění obalů do správného kontejneru.

• Final doporučení CEPI, ACPP pro oddělený sběr papíru.pdf

• Final doporučení pro recyklovatelnost výrobků z papíru a lepenky.pdf

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Brně uložili pokutu sto tisíc korun firmě FERROMET a.s. za porušení podmínek integrovaného povolení k provozu zařízení mořící linky pozinkovny, tažírny trub a žárové pozinkovny ve Veselí nad Moravou.

Kontrola ČIŽP provedená v listopadu 2018 prokázala několik pochybení provozovatele. Ten nedodržel podmínky integrovaného povolení stanovené pro vzorkování odpadních vod do kanalizace města Veselí nad Moravou v roce 2017 a 2018 a emisní limity pro ukazatele znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace společnosti IMOS. V době kontroly bylo také zjištěno, že v termínu ani v daném rozsahu provozovatel nezajistil sanační práce uložené rozhodnutím ČIŽP ani instalaci dočišťovacího zařízení odpadních vod.

„Firma nezajistila odběr vzorků pro zjištění míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace města Veselí nad Moravou v souladu s podmínkami povolení. Místo směsného vzorku odpadních vod odebírala jen vzorky prosté, a to jen 6x ročně místo 12x. To neumožnilo dostatečně vyhodnotit obsah zinku ve vypouštěných odpadních vodách,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

V odebraných vzorcích odpadních vod za rok 2018 navíc vůbec nebyly stanoveny ukazatele množství niklu, olova a arsenu. Při vypouštění odpadních vod z neutralizační stanice do kanalizace společnosti IMOS a následně do řeky Moravy byla maximální povolená hodnota zinku překročená v prosinci 2017 více než dvojnásobně.

Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 1. ledna 2020 nabyla právní moci.

Cílem právní úpravy je zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) a olova, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu. Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.

Dokument ke stažení:

Rozdílová tabulka

Srovnávací tabulka

Platné znění

Předkládací zpráva

Materiál

Odůvodnění

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Českých Budějovic uložili pokutu sto tisíc korun provozovateli zařízení „FONTEA a. s. – výroba nealkoholických nápojů – Veselí nad Lužnicí“. Firma je zodpovědná za úniky technologických odpadních vod z dešťové kanalizace do vodních toků Potrubní potok a Bukovský potok, ke kterým došlo v květnu a v červenci 2019. Květnovou havárii navíc neoznámila příslušnému Krajskému úřadu Jihočeského kraje a porušila tak zákon o integrované prevenci. 

K prvnímu úniku technologických odpadních vod do vod povrchových došlo v květnu 2019. „Příčinou byla havarijní situace, kdy byla v kanalizační šachtě porušena celistvost potrubí, které odvádělo odpadní splaškové a technologické vody do níže položené dešťové kanalizace. Odtud znečištěná voda tekla do potoků, nejprve Potrubního a dále do Bukovského,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích. 

V rámci havárie byla překročena maximální povolená hodnota vypouštěného znečištění, která činí maximálně 26 mg/l. Ve vzorcích vod vytékajícího z dešťové kanalizace ale inspektoři naměřili až 367 mg chemické spotřeby kyslíku na litr. 

K dalšímu úniku vod pak došlo v červencových dnech při opravách na kanalizačním zařízení. Tentokrát byly maximální povolené hodnoty ukazatelů chemické spotřeby kyslíku a biologické spotřeby kyslíku překročeny ještě výrazněji. „Největší problém jsme zjistili u vzorku vody odebrané v Bukovském potoce, kdy byla povolená norma překročena více než sedmdesátšestkrát. Obě havárie měly fatální vliv na život v povrchových vodách obou potoků. Vysoké hodnoty chemické spotřeby kyslíku totiž způsobily v tocích bezkyslíkaté prostředí, v němž se ryby a další vodní živočichové nemohou rozmnožovat a dokonce ani migrovat do jiných vod,“ uvedl Jiráček.  K havárii navíc došlo v úseku mezi výpustí z rybníka Horusický velký a Zlatou stokou, resp. řekou Lužnicí, která se nachází ve třetí zóně chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, což inspektoři vyhodnotili jako přitěžující okolnost. 

Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 6. prosince 2019 nabyla právní moci.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili firmě TRANSBETON s.r.o., která provozuje betonárnu ve Skalici nad Svitavou, pokutu 309 828 korun.  Společnost odebírala podzemní vody z vlastní studny bez povolení vodoprávního úřadu. Tím porušila vodní zákon.

Inspektoři při kontrole v květnu 2019 zjistili, že provozovateli betonárny vypršelo povolení k odběru podzemních vod, které používal pro výrobu betonu. Nové povolení firma nepředložila a odebrala tak nedovoleně celkem 7 924 m3 podzemní vody. Zákonem je za nepovolený odběr podzemních vod stanovená částka 70 Kč za 1 m3, maximální výše pokuty je deset milionů korun.

„Ke stanovení výše sankce jsme použili sníženou sazbu. Subjekt vlastnil povolení k odběru, jehož platnost vypršela a navíc se jednalo o první porušení zákona o vodách a žádné další závady nebyly při kontrole zjištěny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Proti rozhodnutí o pokutě se firma neodvolala, sankce tak nabyla 3. ledna 2020 právní moci.

Členové výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby do července 2020 představila návrh na zavedení jednotných nabíječek pro smartphony, tablety, čtečky elektronických knih, fotoaparáty a nositelnou elektroniku. Podle europoslanců by zavedení jednotných nabíječek snížilo elektronický odpad, náklady a zároveň by byla zajištěna jejich interoperabilita.

Evropané ročně vyhodí pět milionů tun textilu. Vědci z rakouských univerzit proto společně vyvinuli způsob, jak efektivně recyklovat smíšené textilie. 

Proměnit vyhozené textilie v nové hodnotné produkty je náročný úkol, zejména pokud se jedná o směs vláken jako například častou kombinaci bavlny a polyesteru. Výzkumníci ze dvou vídeňských univerzit a báňské univerzity ze štýrského Leobenu nyní ve spolupráci s dalšími partnery představili novou metodu pro oddělení těchto textilních příměsí. Bavlna se přeměňuje na cukr a zbylý polyester je následně zpracován a znovu využit.

Vlákna nevydrží věčně

Evropané každoročně vyhodí pět milionů tun textilních odpadů a velká část končí na skládkách nebo ve spalovnách. To se změní nejpozději v roce 2025, kdy mají členské státy EU zavést tříděný sběr textilu. „Nadměrné množství textilií pochází z hotelů nebo nemocnic,“ uvádí Dr. Andreas Bartl z Technické univerzity ve Vídni. „Přibližně po stovce pracích cyklů jsou textilie zničené. Opakované mytí a sušení způsobuje lámání vláken, materiál se rozpadá a objevují se díry,“ vysvětluje Bartl.

Výzkumný tým pracoval s prostěradly s 60 % bavlny a 40 % polyesteru. Nejprve je rozřezal na menší části a následně přeměnil pomocí enzymů bavlnu v glukózu. „Tento krok je rozhodující. Navíc je nutné najít způsob, jak to vše provést v industrálním měřítku,“ tvrdí vídeňský výzkumník.

Z oddělených, vysušených a vyčištěných polyesterových vláken následně vzniká granulát, který je použit při výrobě nových vláken. A ty lze následně namixovat třeba s bavlnou. Tak ve výsledku vzniká totožný materiál se stejnou kvalitou jako na počátku.

Z laboratoří do podniků?

V současnosti se polyester získává z fosilních surovin, recyklace textilií je proto důležitým krokem ke zlepšení ekologické bilance. „Naším projektem chceme vytvořit základ pro udržitelné oběhové hospodářství,“ doplňuje vědec vídeňské Technické univerzity Bartl. Společně s kolegy z vídeňské univerzity BOKU a báňské univerzity v Leobenu nyní hledají způsob pro využití technologie i ve středních a menších podnicích.