Dříve publikovaná doporučení a praktické instrukce ECHA pro společnosti uvádějící chemické látky na trh EU a EHS zůstávají v platnosti.

Evropská rada prodloužila datum odchodu Spojeného království (rozhodnutí Evropské rady EU) 2019/476 na 12. 4. 2019 nebo 22. 5. 2019 podle vývoje projednávání dohody o vystoupení v Dolní sněmovně Spojeného království.

V této souvislosti doporučuje ECHA společnostem pokračovat v přípravě na odchod UK z EU bez přechodného období. Již dříve otevřené „okno pro Brexit " v systému REACH – IT proto zůstane otevřené i po 30. 3. 2019 (původně mělo být uzavřeno 29. 3. 2019).

ECHA bude i nadále sledovat vývoj v Brexitu a bude svá doporučení pro společnosti následně zpřesňovat. Nicméně již dříve ECHA publikovaná doporučení a instrukce pro společnosti zůstávají v platnosti.

Od začátku tohoto roku UK založené společnosti iniciovaly transfer cca 3 000 registrací do společností EU-27.

Další informace

• odchod UK z EU

• doporučení společnostem

• pokyny k transferu UK registrací "krok za krokem", EN

Zdroj: MPO (ECHA)

Zálohový systém na nápojové obaly dnes úspěšně funguje v deseti zemích Evropy, a to konkrétně v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Nizozemsku, Estonsku, na Islandu a v Litvě. V České republice funguje takový systém na vratné skleněné lahve od piva, který zajišťuje zpětný odběr asi 94 % těchto lahví.

Nejmladší evropský zálohový systém z Litvy

Litevci svůj zálohový systém spustili v roce 2016. Už po dvou letech fungování vykázal systém více než povzbuzující čísla - jeho prostřednictvím se vybralo:

- 83 % skleněných lahví

- 92 % PET lahví

- 93 % hliníkových plechovek

Litva využívá centralizovaný systém, jehož zisky kryjí náklady na provoz. PET lahve i plechovky jsou po vrácení rozdrceny na recyklát, který patří provozovateli systému a používá se, mimo jiné, zpět ve výrobě nových nápojových obalů.

Systém je plně soběstačný a nepotřebuje žádné finance od státu.

Většina odběrných míst v Litvě se nachází v maloobchodní síti. Jednotlivé prodejny získávají přístroje na zpětný odběr zdarma od provozovatele systému, který si je pronajímá.

Na začátku roku 2018 bylo v Litvě, která má 2,8 milionu obyvatel, 2713 sběrných míst. Z toho 1006 byl vybaveno stroji na zpětný odběr, ostatní místa využívala manuálního sběru.

Které země zálohový systém plánují?

Díky své vysoké efektivitě je zálohový systém pro mnoho zemí cestou, jak splnit cíle pro sběr a recyklaci obalů, které stanovuje Evropská unie.

Zálohy se budou zavádět například u našeho nejbližšího souseda, na Slovensku. Slovenský ministr životního prostředí otevřel diskusi o možném zavedení zálohového systému již v červnu 2018. Následně byla vypracována studie o vhodnosti tohoto řešení, která pomohla k rozhodnutí, že se tam systém do roku 2022 zavede.

Mezi další země, které ohlásily zavedení zálohového systému, patří:

• Portugalsko - do roku 2022

• Turecko - do roku 2023

• Malta - do roku 2019

• Velká Británie

• Rumunsko.

O možném zálohovém systému v ČR:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Společnosti Veolia Energie ČR se podařilo během roku 2018 významně snížit emise z výroby tepla a elektřiny. Nejvýrazněji klesly emise oxidů dusíku (NOₓ) a to ve srovnání s předchozím rokem o více než tisíc tun, což byl největší meziroční pokles za posledních 10 let. Podstatné snížení nastalo také v emisích oxidů síry, tuhých znečišťujících látek (TZL) a CO₂. Hlavní vliv na tyto výsledky mělo dokončení nových technologií.

„Investujeme stamilionové částky a neustále se snažíme minimalizovat dopady výroby tepelné energie na životní prostředí. Pozitivní výsledky vidíme každoročně, ale loni jsme dosáhli velkých poklesů emisí a přispěli tak výrazněji ke zlepšení ovzduší zejména v Moravskoslezském kraji,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Dokončení investičních projektů zaměřených na odsíření a denitrifikaci kotlů v Elektrárně Třebovice v Ostravě a v Teplárně Karviná se pozitivně promítlo do snížení emisí oxidů dusíku o 25 % a oxidů síry o 19 % ve srovnání s předchozím rokem. Rovněž v Olomouci se pracovalo na sérii projektů spojených s ekologizací tamní teplárny. Klesly také hodně sledované emise tuhých znečišťujících látek (prach), konkrétně o 17 % a poprvé se dostaly pod hodnotu 100 tun za rok. Díky náhradě uhlí a částečně i zemního plynu biomasou se podařilo v roce 2018 snížit emise CO₂ o 116 tisíc tun, celkově firma snížila emise CO₂ o 10 % oproti předchozímu roku.

Emise klesly zejména díky investicím, částečně však přispělo i celkové snížení výroby tepla v důsledku mírnější zimy. Společnost v roce 2018 vyrobila 22.075 TJ tepelné energie, což bylo v porovnání s rokem 2017 o 8 % méně.

V letošním roce Veolia předpokládá další snížení emisí v návaznosti na další investice, které jsou opět zaměřené hlavně na modernizaci a ekologizaci zdrojů. V loňském roce skupina Veolia Energie ČR loni tímto směrem investovala více než 600 milionů korun. „Zároveň připravujeme významné nové projekty, které zapadají do strategie postupného odklonu od uhlí a orientaci na využívání biomasy a tuhých alternativních paliv (TAP), vyrobených z vytříděných odpadů. V plánu je vybudování multipalivových kotlů v teplárnách v Přerově a v Karviné, které budou umět v různých poměrech spalovat biomasu, TAP a uhlí. Tyto projekty rovněž přinesou další výrazné snížení emisí prachu, oxidů síry a dusíku a CO₂,“ doplnil Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Společnost Veolia Energie ČR patří mezi největší energetické firmy v ČR. Dodává tepelnou energii přímo nebo prostřednictvím distribučních společností do 256 tisíc domácností, škol, nemocnic, institucí a podniků. Působí zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, v Praze a na dalších místech v Čechách. Na výrobě tepla a elektřiny se ve firmě Veolia Energie ČR a dceřiných společnostech podílí 1 943 kotlů, 17 parních turbín, 13 kogeneračních jednotek a 10 točivých redukcí. Hlavním palivem ve skupině je černé a hnědé uhlí, které je doplněno plynem a stále výrazněji také biomasou.

Polostátní energetická skupina ČEZ začíná naplňovat svůj záměr uzavírat uhelné zdroje. V polovině příštího roku odstaví dvě elektrárny o souhrnném instalovaném výkonu přes jeden gigawatt. Představuje to největší jednorázové odstavení uhelných bloků v historii společnosti, více ZDE

Celkově o 1,7 procenta na rekordních 33,1 miliardy tun. Důvodem byla zvýšená poptávka po energii a používání uhlí, hlavně v Asii. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst emisí pak byl nejvyšší od roku 2013.

V USA emise CO2 stouply o 3,1 procenta. O rok dříve přitom klesly. V Číně emise vzrostly o 2,5 procenta a v Indii o 4,5 procenta. Naopak v Evropě emise klesly o 1,3 procenta a nižší byly již pátým rokem za sebou také v Japonsku.

Emise CO2 jsou primární příčinou celosvětového růstu průměrné teploty, který se země snaží zmírnit, aby se vyhnuly nejvíce devastujícím účinkům změny klimatu, uvedla agentura Reuters.

Globální poptávka po energii vzrostla loni o 2,3 procenta. To je téměř dvojnásobek průměrného růstu od roku 2010. Přispěla k tomu hlavně silná globální ekonomika a vyšší poptávka po vytápění a chlazení v některých částech světa, upozornila IEA. Čína, USA a Indie se na celkovém růstu energetické poptávky podílely téměř 70 procenty.

"V roce 2018 jsme viděli mimořádný růst globální poptávky po energii, rostoucí nejrychlejším tempem v tomto desetiletí," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Loňský rok označil za další zlatý rok pro plyn, avšak upozornil, že navzdory růstu obnovitelných zdrojů se nadále zvyšují emise, což ukazuje, že je potřeba podniknout naléhavější akce na všech frontách.

Celosvětová poptávka po plynu se zvýšila o 4,6 procenta, nejrychleji od roku 2010. Podpořil ji hlavně vyšší přesun k plynu od uhlí. Poptávka po energii z obnovitelných zdrojů se zvýšila o čtyři procenta, ale využití obnovitelných zdrojů by mělo expandovat mnohem rychleji, aby byly splněny dlouhodobé klimatické cíle, uvádí zpráva.

Poptávka po ropě stoupla o 1,3 procenta. Spotřeba uhlí se pak zvýšila o 0,7 procenta, protože vyšší poptávka v Asii překonala pokles ve zbývajících částech světa. IEA upozornila že přesun od uhlí k plynu pomohl zabránit emisím 95 milionů tun CO2. Bez tohoto přesunu by růst emisí byl vyšší o více než 15 procent.

Mohlo by Vás zajímat:

Global Energy & CO2 Status Report

Pokutu sto tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Praze společnosti PRO-SYSTEM, vodohospodářské služby s.r.o.

za porušení zákona o vodách. Ta při provozování ČOV Kyšice nedodržovala provozní řád, a to zejména tím, že neprováděla test sedimentace, nevedla provozní záznamy ani provozní deník a neměla zpracovaný místní havarijní plán. Tyto skutečnosti zjistili inspektoři ČIŽP při průběžném šetření havarijní situace Čistírny odpadních vod (ČOV) Kyšice hlášené ČIŽP v rámci podnětu a následnou kontrolou. Pokuta je od ledna pravomocná.

„V květnu loňského roku jsme přijali telefonické oznámení o úhynu ryb v Pivovarském rybníku v Unhošti a o vizuálně zhoršeném odtoku z ČOV Kyšice. Na základě tohoto oznámení jsme provedli za přítomnosti provozovatele ČOV místní šetření a zjistili, že se čistírna už delší dobu nalézá v havarijním stavu,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Inspektoři provedli kontrolu dodržování povinností stanovených v provozním řádu, a to při provozování ČOV Kyšice a v době havarijního stavu. Předložen byl provozní řád čistírny, který byl zpracován v r. 2003 a na základě požadavku ČIŽP v roce 2009 aktualizován. „Aktualizována byla ale pouze důležitá telefonní čísla a technologické schéma ČOV Kyšice. Jiná aktualizace neproběhla, přestože tento požadavek vyplynul z kontroly ČIŽP v květnu 2017,“ přiblížil Beroušek.

Rada hl. m. Prahy dnes vzala na vědomí informaci o záměru postavit na území hlavního města bioplynovou stanici. Ta by měla pomoci kvalitně zpracovat a využít biologicky rozložitelné odpady pocházející od obyvatel, živnostníků i z průmyslu. Ty v současné době končí ve spalovně či na skládce, v horším případě často i v kanalizaci. Bioplynová stanice může dodávat biopalivo BioCNG vhodné pro nákladní vozy v městském provozu či může doplňovat bioplyn do městské sítě.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Kompostovat můžeme jen část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije obrovský energetický a materiálový potenciál bioodpadu,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček a doplňuje: „Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem. Cirkulární ekonomiku chceme dále rozvíjet. Usilujeme o předcházení vzniku odpadů a vyšší podíl jejich recyklace. Již dnes v Praze na skládce končí méně než 10 procent odpadů.“

Kompostárny produkující cenné organické hnojivo jsou vhodné pouze pro zpracování hygienicky nezávadného bioodpadu, jako je například odpad z údržby zeleně nebo ze zahrad. Biologické odpady, které jsou pro kompostování nevhodné, je možné zpracovat pomocí anaerobní fermentace právě v bioplynové stanici. Jsou to především odpady z restaurací a jídelen, prošlé potraviny ze supermarketů a vytříděný bioodpad od občanů. Dalšími producenty těchto odpadů mohou být pekárny, jatka, pivovary, výrobci cukrovinek apod. Bioplynová stanice pak může být významným zdrojem biopaliva BioCNG pro nákladní dopravu ve městě či městskou hromadnou dopravu. Stanice produkuje také organickou hmotu a živiny, které se mohou stát biohnojivem.

„Bioodpad je jednou z dosud méně běžně tříděných komodit. Může přitom tvořit až 40 procent hmotnosti směsného komunálního odpadu. Právě na podporu třídění tohoto druhu odpadu se nyní v Praze chceme zaměřit tak, aby bylo dostupné pro všechny a abychom zároveň využili i odpad od živnostníků,“ říká náměstek Hlubuček.

Z výsledků vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství hl. m. Prahy za rok 2017 vyplývá, že z celkového množství cca 430 000 tun odpadu bylo 56 % energeticky využito prostřednictvím spalování a 27 % bylo zrecyklováno. Do roku 2025 je však podíl recyklace potřeba přibližně zdvojnásobit, k čemuž by bioplynová stanice mohla významně pomoci. Odhadovaná efektivní kapacita stanice pro Prahu tak začíná na 50 000 tun. Záleží pak na dobrém zavedení svozu bioodpadů.

Výstavba bioplynové stanice na území hlavního města Prahy je legislativně, technicky a finančně náročný záměr. Městská společnost Pražské služby, a.s., ve spolupráci s organizací Institut cirkulární ekonomiky proto nyní nechá zpracovat studii proveditelnosti včetně upřesňujících průzkumů vstupních surovin, odbytu výstupních surovin, infrastruktury, svozu a transportu, synergických efektů atd. pro rozhodnutí o dalším postupu záměru bioplynovou stanici vybudovat. Celý záměr navazuje na projekt Cirkulární sken Praha, ve kterém byla možnost bioplynové stanice identifikována.

„Městské odpadové bioplynové stanice jsou dnes integrální součástí městského odpadového hospodářství v západní a severní Evropě. Dobré příklady najdeme v Oslu, Berlíně, Hamburku či Vídni. Energie v podobě biometanu (BioCNG) je zde často využívána jako palivo pro městské autobusy nebo nákladní vozidla městských služeb,“ říká Patrik Roman, generální ředitel Pražských služeb, a.s.

„Bioplynová stanice může Praze přinést nejen efektivní recyklaci organických odpadů, navíc vznikne ekologické palivo například pro celoroční pohon všech svozových aut Pražských služeb. Projekt tohoto typu by Prahu zařadil mezi lídry v oboru,“ říká Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

K rozšíření využití bioodpadu směřuje také v roce 2018 schválený evropský balíček k oběhovému hospodářství, který stanoví zvyšující se cíle recyklace do roku 2035, varuje před skládkováním a podporuje třídění dalších komodit včetně bioodpadu. Vybudování nových kapacit na produkci biometanu je zároveň i jednou z priorit státu, protože je to jedna z cest, jakou lze splnit cíle v oblasti obnovitelné energie v dopravě a cíle v oblasti snižování emisí CO2 z paliv pro dopravu. Očekává se proto možnost získat provozní podporu od státu na zařízení produkující biometan a také možnost získat dotaci ze Státního fondu pro životní prostředí.

Nevhodné nakládání s bioodpady navíc způsobuje problémy. V Praze jde například o zanášení a přetěžování kanalizační sítě jako důsledek likvidace bioodpadu pomocí drtičů odpadu s odvodem do kanalizace. Bioodpad uložený na skládky odpadu způsobuje emise skleníkového plynu metanu a průsaky znečisťujících látek do podzemních vod. Vlhký bioodpad likvidovaný ve spalovně odpadu zase snižuje výhřevnost směsného komunálního odpadu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes představil vládě nový program na podporu výzkumu a inovací v oblasti životního prostředí „Prostředí pro život“, který v letech 2020-2026 přinese až 3, 8 miliardy korun na výzkum a inovace. Program bude mít na starosti Technologická agentura ČR (TA ČR), která bude program administrovat.

"Superprioritou programu Prostředí pro život je sucho a další důsledky změny klimatu, na které je vyčleněna celá polovina prostředků. Očekáváme, že program přinese nová řešení například ve využití klimatických modelů pro dlouhodobé předpovědi sucha nebo pilotní projekty pro adaptaci krajiny,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Výzkumné projekty se mohou zaměřit i na další témata, zejména na kvalitu ovzduší, odpadové hospodářství, krajinu, biologickou rozmanitost, ochranu přírodních zdrojů nebo na rozvoj klimaticky odolných měst a regionů. Vývoj a inovace se také zaměří na socioekonomické aspekty, například na ekonomické nástroje ochrany životního prostředí nebo na výchovu a vzdělávání.

Konkrétně může jít třeba o projekty zaměřené na zkoumání vlivu zelených stěn, fasád a kombinovaných prvků (voda-zeleň) v urbanizovaném území na okolní klima, dále pak výzkum ochrany vodních zdrojů před znečištěním pesticidy a zajištění kvalitní pitné vody, kvantifikace a hodnocení dopadů plastů a mikroplastů ve vodním prostředí, ale také využití digitálních technologií k podpoře environmentálně příznivých způsobů chování nebo třeba inovace ve zvyšování opravitelnosti výrobků.

O peníze se budou moci ucházet zejména výzkumné organizace (vysoké školy, jednotlivá pracoviště AV ČR a další veřejné výzkumné instituce), podniky a v některých podprogramech i další fyzické a právnické osoby. První uchazeči se mohou o podporu hlásit už v červnu a listopadu letošního roku.

Program je rozvržen do tří podprogramů. První podprogram by měla využívat především veřejná správa k výzkumům a inovacím zaměřeným na podporu naplňování politik, tedy na aplikovaný výzkum ve veřejném zájmu, který není možné obchodně využít. Projekty by měly být zejména krátkodobé, tedy v délce jednoho až tří let. Druhý podprogram se zaměřuje na technologické inovace v oblasti technické ochrany životního prostředí a tvorbě krajiny, včetně digitalizace a tzv. smart cities a smart regions. Délka projektů by měla být tři až čtyři roky. Třetí podprogram je zaměřen na soustavný výzkum, které vyžaduje stabilní prostředí výzkumných týmů, vesměs mezinárodních. Počítá s dlouhodobějšími projekty v trvání šest až sedm let.

Ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace by mělo do programu zamířit 3, 8 miliardy korun, další necelá miliarda by měla připadnout na spolufinancování s prostředků příjemců podpory. Vláda ČR dnes program Prostředí pro život schválila a s ním i související výdaje ze státního rozpočtu.

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

2019_03_14 Harmonogram přezkumů_FIN.pdf (1.01 MB)

Dne 18. 3. 2019 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování následujících chemických látek:

• beta-cyfluthrin (ISO); reaction mass of rel-(R)-cyano(4-fluoro-3-phenoxyphenyl)methyl (1S,3S)-3-(2,2-dichloroethenyl)-2,2-dimethylcyclopropane-1-carboxylate and rel-(R)-cyano(4-fluoro-3-phenoxyphenyl)methyl (1S,3R)-3-(2,2-dichloroethenyl)-2,2-dimethylcyclopropane-1-carboxylate (ES -; CAS 1820573-27-0)
  Tato chemická látka má harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka je účinnou látkou v přípravcích na ochranu rostlin s použitím jako insekticid a je také účinnou látkou v biocidních přípravcích typu 18 (insekticid).
  Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: fyzikálním, pro lidské zdraví a životní prostředí.
  Další podrobnosti na: detaily o látce
   
• cyfluthrin (ISO); α-cyano-4-fluoro-3-phenoxybenzyl-3-(2,2-dichlorovinyl)-2,2-dimethylcyclopropanecarboxylate (ES 269-855-7; CAS 68359-37-5)
  Tato chemická látka má harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP.
  Látka je účinnou látkou v biocidních přípravcích typu 18 (insekticid).
  Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: fyzikálním, pro lidské zdraví a životní prostředí.

Další podrobnosti na: detaily o látce

• imazamox (ISO); (RS)-2-(4-isopropyl-4-methyl-5-oxo-2-imidazolin-2-yl)-5-methoxymethylnicotinic acid (ES -; CAS 114311-32-9)

Tato chemická látka má harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP.

Imazamox je pesticid, který patří do imidazolinové třídy herbicidů. Používá se samostatně nebo ve směsi s jinými účinnými látkami herbicidů.

Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: pro lidské zdraví a životní prostředí.

Další podrobnosti na: detaily o látce

• pyridalyl (ISO); 2,6-dichloro-4-(3,3-dichloroallyloxy)phenyl 3-[5-(trifluoromethyl)-2-pyridyloxy]propyl ether (ES -; CAS 179101-81-6 )

Tato chemická látka nemá harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP.

Látka se používá jako účinná látka v  přípravcích na ochranu rostlin (herbicid).

Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: fyzikálním, pro lidské zdraví a životní prostředí.

Další podrobnosti na: detaily o látce

CLH konzultace

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v  sekci veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu:

do 17. května 2019 (do 23:59 helsinkého času)

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do připomínkového řízení Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. a nařízení vlády č. 101/2018 Sb. Navržená novela nařízení vlády se předkládá na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 za účelem zajištění transpozice sedmnácti směrnic Komise v přenesené pravomoci.

Dokument ke stažení:

ma_KORNBA9HYBTU.docx

zd_KORNBA9HYBTU.doc

zp_KORNBA9HYBTU.doc

mp_KORNBA9HYBTU.rtf

Při příležitosti Světového dne vody prezentovala společnost Nestlé své projekty podporující udržitelnost a jejich výsledky přímo v továrně Zora v Olomouci. V uplynulých 8 letech se jí zde podařilo snížit spotřebu vody o celkových 65 %. Závod Zora má zároveň vynikající výchozí pozici pro přechod na plně recyklovatelné obaly do roku 2025. V současné době je možné recyklovat 60 % obalů výrobků ze Zory.

„Ochrana životního prostředí je jednou z třech globálních priorit naší společnosti. Jako největší potravinářská firma na světě si uvědomujeme svou zodpovědnost a klademe důraz na environmentálně udržitelné podnikání,“ říká Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko a Slovensko a dodává: „Nestlé má propracovaný systém monitoringu plnění svých environmentálních závazků, ať už jde o snižování spotřeby vody a energií, emisí CO2 nebo úpravy obalů tak, aby po roce 2025 žádný z nich neskončil na skládce.“

Snižování spotřeby vody

Společnost Nestlé zastává názor, že každý má právo na čistou a bezpečnou vodu k pití a pro zajištění základní hygienických potřeb. Zároveň vnímá rostoucí riziko jejího nedostatku, jenž ohrožuje každý kontinent. Z tohoto důvodu vznikl program Caring for Water zaměřený na komplexní nakládání a péči o vodu a vodní zdroje. Jedním z jeho hlavních cílů je snížení spotřeby pitné vody v závodech do roku 2020 o 40 % oproti roku 2010. Už v loňském roce dosahovala průměrná úspora vody v závodech Nestlé v České a Slovenské republice 49 %. Závod Zora Olomouc snížil spotřebu vody až o 65 % a to zejména díky náhradě průběžného vodního chlazení recirkulací vody.

V rámci snahy o snížení spotřeby vody se společnost také v České republice dlouhodobě věnuje projektu Soutěž o vodu, který dává příležitost mladým profesionálům řešit reálné problémy s vodou a vodním hospodářstvím. Soutěž o vodu organizuje Nadace Partnerství a probíhá pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR. Od roku 2012 proběhlo celkem 6 ročníků se zapojením 190 soutěžících, kterým bylo uděleno 35 ocenění. V prvních letech bylo hlavním zadáním soutěže vyřešit problémy týkající se protipovodňových opatření, v současné době je hlavní výzvou sucho a zadržování vody v zemi.

Boj proti plastovému odpadu

„Problémy s plastovým odpadem považujeme za jedno z největších environmentálních rizik současnosti a jako největší potravinářská firma na světe chceme být součástí jeho řešení. Proto jsme v loňském roce ohlásili globální závazky omezující vznik plastového odpadu a přechod na recyklovatelné nebo znovupoužitelné obaly,“ doplnil Janda.

Nástroje na dosažení těchto cílů jsou optimalizace balení výrobků, v rámci které dojde ke snížení spotřeby obalů o 140 000 tun do roku 2020, zákaz používání nerecyklovatelných obalů (např. PVC, polystyrén), či eliminace kombinovaných obalových materiálů, jako jsou například kombinace  plastu a papíru. Hlavním cílem je zavedení výhradně recyklovatelných či znovupoužitelných obalů na všechny výrobky Nestlé do roku 2025. Tomu se věnuje výzkum a vývoj nových obalů v Institutu pro vývoj obalů, který Nestlé založilo na konci minulého roku ve švýcarském Lausanne.

V závodech Nestlé v Česku a na Slovensku se v roce 2018 podařilo dosáhnout snížení spotřeby obalů o 45 tun. V letošním roce je plánovaná úspora dalších 49 tun. V závodě Zora Olomouc byl například nahrazen kartón používaný na balení Studentské pečetě, čímž došlo k roční úspoře 25 tun vlnité lepenky. Dále došlo ke snížení tloušťky plastového obalu ORION čokolády na vaření a tím byla snížena spotřeba polypropylénu o dvě tuny. V případě tyčinek Milkybar bude změněn kombinovaný obal na polypropylénový a u bonboniér dojde k náhradě plastové mikrovložky za papírovou. Analýza  recyklovatelnosti obalů používaných v závodě ukázala, že už dnes je 60 % používaných obalů recyklovatelných a dalších 34 % připravených na recyklaci. Pouhých 6 % z nich je nerecyklovatelných a musí být nahrazeny.

V boji proti plastovému odpadu Nestlé postupně odstraňuje také jednorázové plasty ve všech svých prostorech. V pražské centrále společnosti se podařilo odstranit používání jednorázových plastů už od ledna letošního roku. Postupně k tomu dochází ve všech závodech, např. v továrně Zora Olomouc se jednorázové plastové kelímky nahrazují skleněnými či kovovými, plastové tašky papírovými a jednorázové plastové příbory a míchátka na kávu dřevěnými.

Od roku 2013 Nestlé ze svých závodů v Česku a na Slovensku nevyváží žádný plastový ani jiný odpad na skládky, ale recykluje ho či energeticky využívá.

Třetí vlnu kotlíkových dotací kraje začnou spouštět v dubnu. Peníze vystačí jen pro 30 000 domácností, nouze bude o kvalifikované topenáře

Kdo chce uspět v boji o poslední finanční prostředky na výměnu kotle, musí si pospíšit s přípravou žádosti. Kraje začínají s příjmem žádostí už v dubnu, mnohde bude rozpočet vyčerpán již během prvního měsíce. Nouze navíc bude o kvalifikované topenáře, kteří musí výměnu kotle provést, v České republice jich není dostatek. Bez potvrzení o instalaci nového kotle kvalifikovaným topenářem přitom dotace nemůže být proplacena.

Poslední šanci dostanou letos na jaře majitelé starých, neekologických kotlů. Pro třetí vlnu kotlíkových dotací vyhradilo Ministerstvo životního prostředí 3,125 miliardy Kč, což odpovídá výměně zhruba 30 000 kotlů. V České republice přitom stále topí odhadem 300 000 domácností v nevyhovujících kotlích, jejichž provoz bude od roku 2022 zakázán pod pokutou 50 000 Kč. Dostane se tedy jen na zlomek těch, kteří kotel potřebují vyměnit.

"Předpokládáme, že o kotlíkové dotace bude i ve třetím kole obrovský zájem, protože se dostane jen na desetinu těch, kteří doma mají zastaralý kotel. Můžeme očekávat opakování situace, k níž docházelo v minulých výzvách, kdy byly finanční prostředky v některých krajích vyčerpány již během několika prvních dnů," uvedl Zdeněk Lyčka, soudní znalec pro teplovodní kotle a lokální topidla na pevná paliva.

Kdy začne příjem žádostí, to záleží na jednotlivých krajských úřadech. Výzvy musí spustit nejpozději do podzimu, ale například Karlovarský kraj již oznámil, že se příjem žádostí otevře hned v dubnu. Kdo chce podat žádost včas a uspět v boji o poslední finanční prostředky, musí tedy připravit potřebné podklady co nejdřív. Otálet se v tomto případě nevyplácí, ani v minulých výzvách se nedostalo na všechny žadatele.

Nouze bude o topenáře

Velké problémy navíc může žadatelům způsobit nedostatek kvalifikovaných topenářů. Kotlíkovou dotaci získají jen ti žadatelé, kteří si nechají nový zdroj tepla instalovat kvalifikovaným topenářem. Jakmile budou výzvy vyhlášeny, může být v jednotlivých krajích problém topenáře sehnat. Aktuálně je mezi topenáři pouze 2150 držitelů osvědčení o profesní kvalifikaci Topenář - montér kotlů pro biomasu, které je nutnou podmínkou pro uznání výměny biomasového kotle u kotlíkových dotací. "Většinu z nových 30 000 kotlů budou chtít domácnosti instalovat do začátku topné sezony, tj. cca do října. Aby se vše stihlo, bude se muset instalovat odhadem 9 000 kotlů měsíčně. S blížícím se podzimem bude problém topenáře sehnat, protože některé kraje výzvy jistě otevřou až později," upozorňuje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který zkoušky z profesních kvalifikací pro topenáře organizuje a spravuje centrální databázi kvalifikovaných topenářů pro dotace a revize kotlů na adrese www.topenaridotace.cz.

Opakovat se tedy na podzim může situace z konce roku 2016, kdy topenáři nestíhali provádět revize kotlů, protože je Češi nechali na poslední chvíli. Od 1. 1. 2017 přitom hrozila pokuta 20 000 Kč, pokud revize nebyla provedena. V případě kotlíkových dotací nebudou finanční prostředky vůbec proplaceny, pokud výměnu neprovede kvalifikovaný topenář. Řešením topenářské nouze je tedy jedině včasná výměna kotle. Není totiž nutné čekat na vyhlášení výzvy ze strany krajského úřadu. Peníze se vyplácejí i zpětně, potřebná je pouze podrobná fotodokumentace starého zdroje vytápění, kterou musíte pořídit ještě před výměnou kotle.

Očekává se rekordní zájem o peletové kotle

Na rozdíl od předchozích výzev, ve třetí vlně kotlíkových dotací již není možné financovat tzv. kombinované kotle na uhlí a biomasu. "Na této změně trvala Evropská komise, která jasně deklarovala, že uhlí pro ni nepředstavuje ekologický zdroj energie," informoval ministr Richard Brabec a dodal, že vyloučení uhlí je rovněž v souladu s energetickou koncepcí ČR i s klimatickou politikou. V předchozích výzvách přitom mělo o kombinované kotle zájem 26 % žadatelů. "Ve třetí vlně očekáváme, že si zhruba třetina žadatelů zvolí kotel na biomasu, tedy na dřevní pelety, brikety nebo kusové dřevo," odhaduje Stupavský.

Největší zájem o výměnu starých uhelných kotlů za nové, ekologické kotle na tuhá paliva je v obcích, kde není zavedena plynofikace. V České republice je to podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 stále více než třetina všech obcí. Kdo zvolí moderní automatický kotel na dřevní pelety, získá přitom tentýž uživatelský komfort a stejnou úroveň bezobslužnosti jako u plynového nebo olejového kotle nebo elektrokotle - palivo se dopravuje do kotle automaticky, kotel se sám zapaluje, přikládá i čistí, teplota se ovládá přes pokojový termostat. Topení peletami je navíc levnější než topení plynem, elektřinou nebo olejem.

KOTLÍKOVÉ DOTACE V KOSTCE

Co podporují

Zdroje tepla, které splňují požadavky na ekodesign (tj. požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES). Požadavky musí splnit pro všechna paliva a všechny způsoby přikládání.

Výše podpory:

• kotel na biomasu (peletový se samočinnou dodávkou paliva) - 80 %, max. 120 000 Kč

• kotel na biomasu (dřevozplyňovací s ruční dodávkou paliva) - 80 %, max. 100 000 Kč

• tepelné čerpadlo - 80 %, max. 120 000 Kč

• plynový kondenzační kotel - 75 %, max. 95 000 Kč

Na co dostanete dotaci:

• zdroj včetně nákladů na jeho instalaci

• nová otopná soustava

• rekonstrukce otopné soustavy včetně regulace a měření, úpravy spalinových cest

• projektová dokumentace

Bonusy:

• prioritní oblasti se znečištěným ovzduším - bonus 7 500 Kč

• kombinace s programem Nová zelená úsporám - bonus až 20 000 Kč

Spotřeba pitné vody v jaderných, klasických a vodních elektrárnách ČEZ, a. s., loni opět meziročně klesla – a to o výrazných 11 procent. Srovnání s rokem 2001 ukazuje dokonce dramatické 65% snížení odběru.

Celkem 335 tisíc m3 pitné vody odebraly v roce 2018 výrobní provozy společnosti ČEZ, a. s. Ve srovnání s  918 tisíci m3 v roce 2001 jde o více než 63% pokles. V jaderných provozech se během 18 let snížila spotřeba pitné vody o 68,5 %. Celkově dosáhla loni spotřeba pitné vody v elektrárnách ČEZ výše 504,8 tisíci m3 (o 11,2 % méně než v roce 2017). Ve srovnání s 1,45 milionu m3 z roku 2001 jde o 65% úsporu tekutiny, která se v posledních letech stává stále vzácnější. Snížení spotřeby umožnila jak průběžná modernizace provozů, tak i soubor přijatých úsporných opatření.

„Cena vody, a to nejen v absolutním finančním vyjádření, stále roste. Jako energetici si velice dobře uvědomujeme, o jak klíčovou vstupní surovinu pro výrobu se jedná. Optimalizaci spotřeby vody a neustálému hledání úspor v této oblasti proto průběžně věnujeme velké úsilí,“ říká k vývoji Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa ČEZ, a. s.

Evropská komise dnes představila  Akční plán pro čistá vozidla . Plán obsahuje šest akčních cílů jako zajištění čistého vozového parku, budoucnost bez skandálů spojených s dieselem, vyřešení odvolání v souvislosti s těmito skandály, zajištění konzistentní implementace a vymáhání odvolání, transparentnosti u odvolání a informovanost spotřebitelů. Na implementaci plánu bude Komise pracovat s členskými státy.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci tří látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC), která bude ukončena 29. 4. 2019 (zveřejněno ECHA 13. 3. 2019).

Látky, které mají být identifikovány jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propanoic acid, its salts and its acyl halides (covering any of their individual isomers and combinations thereof) (EC -, CAS -), návrh předložilo Holandsko. Tyto látky jsou používány jako pomocný prostředek při výrobě fluorovaných polymerů.

• 2-methoxy ethyl acetate (EC 203-772-9, CAS 110-49-6), návrh předložilo Švédsko. Látka není registrována podle nařízení REACH.

• Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) with ≥0.1 % w/w of 4-nonylphenol, branched and linear (4-NP) (EC -, CAS -), návrh předložila Francie. TNPP je používán především jako antioxidant ke stabilizaci polymerů.

Připomínky a komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce do 29. dubna 2019 formou elektronického formuláře v tabulce - veřejná konzultace na stránkách ECHA, kde jsou k látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO