Opatovická elektrárna oprašuje projekt výstavby spalovny komunálního odpadu. Teplem by měla v budoucnu zásobovat jak hradeckou, tak pardubickou aglomeraci. Podle primátorů obou krajských měst má vize elektrárny své opodstatnění. A to nejen z ekologického, ale i z logistického pohledu. Více ZDE

V roce 2017 se v EU zase o kousek vzdálila od svého cíle pro rok 2020, když primární spotřeba energie dosáhla 1561 milionů tun ropného ekvivalentu a konečná spotřeba 1222 milionů tun ropného ekvivalentu. To je zhruba o 1 % více, než v předchozím roce, navíc je to nárůst spotřeby energie ve třetím roce za sebou. Podle cílů směrnice o energetické účinnosti by přitom měla primární spotřeba energie dosáhnout v roce 2020 maximálně 1483 milionů tun ropného ekvivalentu a konečná spotřeba 1086 milionů tun ropného ekvivalentu.

Rozsudkem Tribunálu Soudního dvora EU ze dne 8. 11. 2018 bylo zrušeno nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů.

Soudní dvůr EU rozsudek vynesl v řízení mezi firmou Dyson a Evropskou komisí. Možnost odvolání proti rozsudku vypršela dne 18. 1. 2019. Evropská komise se v této lhůtě neodvolala, tudíž rozsudek začal platit.

Důvod zrušení nařízení

Důvodem zrušení nařízení je podle Soudního dvora EU skutečnost, že metody měření energetické účinnosti vysavačů, na základě kterých jsou vysavače zařazovány do energetických tříd, neodpovídají skutečným podmínkám používání vysavačů. Měření energetické účinnosti je dle nařízení 665/2013 prováděno s prázdnou schránkou na prach. Podle Soudního dvora EU však musí být při měření schránka na prach u vysavače do určité míry naplněna, což bude více odpovídat skutečným podmínkám používání vysavače.

Důsledky zrušení nařízení

Nařízení 665/2013 ke štítkování vysavačů bylo k 18. 1. 2019 zrušeno, tudíž neexistuje. Neexistuje tedy ani povinnost dodávat k vysavači štítek a informační list a štítek u vysavače v místě prodeje vystavovat. Zároveň je však třeba upozornit na ustanovení rámcového nařízení 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky. Podle nařízení 2017/1369, čl. 6, písm. d, „dodavatelé a obchodníci u výrobků, na něž se akty v přenesené pravomoci nevztahují, neposkytují ani nevystavují štítky, které napodobují štítky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci“. Toto ustanovení znamená, že na vysavače se nyní akty v přenesené pravomoci nevztahují (vzhledem k tomu, že nařízení 665/2013 bylo zrušeno) a tudíž se nesmí k vysavačům poskytovat nebo vystavovat štítek. Toto ustanovení platí okamžitě, žádné přechodné období nebylo rozsudkem Soudního dvora EU zavedeno.

Doporučení pro dodavatele a obchodníky

Dodavatelé by měli přestat k vysavačům dodávat energetický štítek, tj. nadále nepřikládat tištěný štítek k vysavači ani netisknout štítek na krabici vysavače. Obchodníci by měli přestat opatřovat vysavače v místě prodeje energetickým štítkem. Dodavatelé ani obchodníci by neměli energetický štítek uvádět ve vizuálních reklamách či propagačních technických materiálech vztahujících se k vysavačům. Údaje týkající se vysavačů by neměly být zadávány do databáze výrobků (databáze nebude umožňovat zadat údaje k vysavačům). Pokud už jsou nějaká data v databázi uložena, budou tato data z databáze odstraněna.

Kontrola dodržování povinností

Kontrolu dodržování povinností, které se týkají štítkování výrobků, má na starosti Státní energetická inspekce (SEI). SEI připravuje k situaci po zrušení nařízení 665/2013 stanovisko.

Doporučení ze strany Evropské komise

Komise neplánuje zveřejnit žádné pokyny či doporučení, jak by měli dodavatelé a obchodníci v současné situaci postupovat. Komise počítá pouze se zveřejněním oznámení (notice) v Úředním věstníku EU, které bude čistě informativního charakteru.

Příprava nového nařízení

Evropská komise připravuje nové nařízení, na základě kterého by měla být povinnost energetického štítkování vysavačů obnovena. Jak dlouho bude příprava nového nařízení trvat, bude záležet především na tom, jak rychle se podaří nalézt vhodnou metodu měření energetické účinnosti. Vhodná metoda měření musí být založena na spolehlivých, přesných a opakovatelných postupech měření a musí zohledňovat skutečné podmínky používání vysavačů. Zásadní bude nalezení metody měření energetické účinnosti při zpola zaplněné schránce na prach, přičemž tato metoda musí být plně opakovatelná.

Právě vyhlašuje 8 nových dotačních výzev z Operačního programu Životní prostředí s celkovou alokací přes 3 miliardy korun, které pomohou zejména městům, obcím, různým veřejným subjektům, ale i výrobním podnikům. Miliardy z evropských fondů míří na efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, na snížení emisí z průmyslové výroby v uhelných regionech, rekultivaci starých skládek i posílení péče o přírodu.

Dotace na hospodaření s dešťovkou i proti povodním (výzva č. 119)

Tak zvanou „Velkou Dešťovku“, tedy finanční podporu na efektivní hospodaření s dešťovou vodou v obcích a městech, zařazuje rezort mezi podporovaná opatření již poněkolikáté. „V loňském roce se u nás vlivem vysokých teplot a velmi podprůměrného množství srážek projevily důsledky klimatické změny naplno. Řešit problematiku sucha je proto třeba komplexně a bezodkladně, a jsem rád, že si to řada obcí již uvědomila. Od roku 2015 se nám sešlo v oblasti povodňové ochrany a hospodaření se srážkovou vodou přes dvě stě projektů, z nichž jsme téměř polovinu podpořili bezmála miliardou korun. A další miliardu máme připravenou pro letošek. Konec tohoto programového období operačních programů se pomalu blíží, a proto není důvod s podáním žádostí váhat,“ apeluje ministr životního prostředí Richard Brabec na starosty obcí, měst či zřizovatele škol, nemocnic, úřadů a dalších subjektů veřejného sektoru, pro něž je tato dotační výzva určena především.   

Přihlašovat lze projekty zaměřené na budování akumulačních nádrží na dešťovou vodu, podzemních či povrchových vsakovacích zařízení nebo retenčních nádrží. Podpora se dále vztahuje na budování zelených střech u veřejných objektů, výměnu nepropustných povrchů za vodou propustné plochy, revitalizaci koryt vodních toků a výstavbu či rekonstrukci vodních děl povodňové ochrany (bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů).

Výše finanční podpory přitom není vůbec zanedbatelná. „Dotační příspěvek pomůže v závislosti na podpořené aktivitě uhradit až 85 procent z celkových způsobilých výdajů na jeden projekt,“ doplňuje ministra Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, a dodává: „Po zkušenostech poskytneme zájemcům opět delší čas na přípravu projektů, od vyhlášení výzvy mají na podání žádosti téměř rok.“

Mezi stovkou úspěšných žadatelů byla i obec Moravský Písek. Při rekonstrukci náměstí mysleli na dešťovou vodu, která nyní nekončí v kanalizaci, ale přes zasakovací systém se dostává do půdy, čímž zvyšuje nízkou hladinu spodní vody. „Máme oddílné kanalizace, dešťová voda teče mimo obec. Musíme hledat možnosti k zadržení vody,“ líčí Hana Habartová, starostka Moravského Písku, který z Operačního programu Životní prostředí obdržel dotaci přes 1 milion korun.

Žádosti o dotaci z výzvy číslo 119 OPŽP mohou zájemci podávat u Státního fondu životního prostředí ČR od 4. února 2019 až do 13. ledna 2020.

Miliarda míří do uhelných regionů – proti emisím z výroby (výzva č. 136)

Další výzva směřuje na zlepšení stavu ovzduší. Tentokrát cílí na velké producenty škodlivin do ovzduší v nejvíce postižených tzv. uhelných regionech. Finanční pomoc nabízí na náhradu či rekonstrukci stacionárních zdrojů znečištění a pořízení nových ekologičtějších technologií za účelem snížení emisí nebezpečných látek, zejména pevných částic, oxidů síry či oxidů dusíku. „Tato dotační výzva je jedním z kroků k naplnění vládního programu RESTART na pomoc Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji. Situace v těchto krajích je znepokojující, a to především v pohraničních oblastech. Evropská komise nám proto umožnila převést nevyužité prostředky z Operačního programu Podnikání a inovace na protismogová opatření mířící na ekologizaci výrobních technologií, takže můžeme do nápravy ovzduší v těchto regionech investovat celou miliardu korun,“ informuje ministr Richard Brabec.

O evropské peníze se mohou kromě výrobních průmyslových či zemědělských podniků hlásit také obce, například na rekonstrukce soustav zásobování teplem. Dotace pomůže vlastníkům a provozovatelům zdrojů znečištění v uhelných regionech uhradit podle typu opatření až 85 % z celkových způsobilých výdajů na jeden projekt.

Výzva je primárně určena pro projekty ze zásobníku z již proběhlé 89. výzvy OPŽP, jejichž realizace se předpokládala právě v uhelných regionech. O podporu ale mohou zároveň požádat i noví relevantní zájemci z dotčených krajů. „Jedná se o kolovou, soutěžní výzvu, to znamená, že o přidělení dotace bude rozhodovat počet bodů dosažený v hodnocení podle daných technicko-ekologických kritérií. A protože očekáváme, že zájem o dotace bude mimořádný, otevřeme také zároveň tzv. projektový zásobník, do něhož se dostanou kvalitní projekty, na které nezbyde dostatek prostředků. Pokud se po schválení žádostí uvolní finanční prostředky, například vlivem podsoutěžení plánovaných částek, použijeme právě tyto finance na podporu dalších projektů ze zásobníku," upřesňuje ředitel Valdman.

Žádosti ve výzvě číslo 136 je možné podávat do 29. března 2019.

Zaměřeno na ochranu a péči o přírodu

Zbylou část z více než třímiliardového balíku peněz vyčlenilo ministerstvo na podporu péče o přírodu a chráněné oblasti.  Všem obcím, městům či krajům, kde chtějí očistit chráněná území ve svých katastrech od starých skládek odpadů, nabízí až 85procentní dotaci v rámci výzvy č. 118. Starou skládkou se v tomto případě rozumí místo, kam byl odpad ukládán před rokem 1991. Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 1. března do 1. července 2019.

Balíček dalších 5 dotačních výzev nabídne finance na rozmanitou škálu projektů. Podpora se týká například péče o vzácné druhy a stanoviště, posílení přirozených funkcí krajiny a zlepšení kvality prostředí v sídlech. Zaměřuje se na výsadbu lesních i nelesních dřevin, tvorbu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, revitalizaci vodních toků a jejich niv, řešení eroze nebo obnovu či zakládání sídelní zeleně.

Novinky v právě vyhlašovaných výzvách v oblasti ochrany přírody vypočítává ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) František Pelc: „Zásadní změnou v této prioritní ose je rozšíření podpory v oblasti zeleň v sídlech – i na obce pod 500 obyvatel.  V oblasti podpory krajinných prvků byla zrušena povinnost zpracovávat komplexní studii pro protierozní opatření a nahrazena stručnějšími údaji v dokumentaci.“

Výzvy jsou otevřené všem subjektům bez omezení, a to do 31. října 2019. Výjimku tvoří pouze výzva č. 120, která je vyhrazena pro resortní organizace MŽP na péči o národně významná chráněná území a příjem žádostí bude probíhat až do 13. ledna 2020.

Žádosti o dotaci mohou zájemci podávat u Státního fondu životního prostředí ČR (výzvy č. 118, 119, 120 a 136) a Agentury ochrany přírody a krajiny (výzvy č. 129, 130, 131, 132) Odkazy na dokumenty k výzvám najdete na www.opzp.cz/vyzvy

Přestože je Česko aktuálně zasypáno bohatou sněhovou pokrývkou, která postupně doplňuje nejenom naše přehrady, ale i stavy podzemních vod, 21% území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50% mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha. Jedná se zejména o vrty na Moravě, s výjimkou horských oblastí, a v Polabí. Zatím není jasné, zda nás i v roce 2019 nečeká další ze suchých roků, které zažíváme v posledních letech. Prvním vodítkem a startovací pozicí pro odhad možného vzniku sucha bude konec zimy a tání sněhu. To se v půdě a podzemních vodách doplňují zásoby vody. Vedle toho je pro boj se suchem klíčová i adaptace na sucho a připravenost státu na krizové situace. Ministr životního prostředí Richard Brabec proto svolal na druhé jednání odborníky z Národní koalice pro boj se suchem, aby společně zhodnotili kroky státu, které nás na sucho, jako jeden z projevů klimatické změny, postupně přizpůsobují.

„O tom, zda sucho vznikne a jak velké případně bude, v našich podmínkách rozhoduje průběh srážek a teploty vzduchu během vegetační sezóny. Na konci března budeme mít zhruba představu, kolik vody máme pro vstup do sezóny k dispozici. Stav vody ovlivní i střídání vyšších a nižších teplot, protože sníh pak odtává postupně a voda má možnost se více vsakovat,“ popisuje na úvod ministr životního prostředí Richard Brabec. 

S odborníky a zástupci veřejné správy dnes na Úřadu vlády o připravenosti státu na sucho jednal předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Za vědeckou sféru se jednání účastnili profesoři Trnka (Czechglobe) a Sklenička (Česká zemědělská univerzita). Dále zástupci Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Agrární komory, podniků povodí, Svazu průmyslu, Státního fondu životního prostředí ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského či Českého hydrometeorologického ústavu. Společně hodnotili realizované kroky v oblasti boje se suchem za posledního půl roku. Diskuze se dnes týkala především zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zadržování vody v krajině, nakládání s vodou ve městech i obcích a související legislativy.

„Boj se suchem je pro naši vládu jednou z klíčových priorit. Byť počasí neovlivníme a neporučíme mu, musíme zajistit nejenom dostatek pitné vody pro naše občany, ale i dost vody pro zemědělství, přírody i průmysl. Pro to je klíčová spolupráce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, která běží velmi dobře. Naše vláda se suchem zabývá pravidelně a opakovaně, pan ministr Brabec založil Národní koalici pro boj se suchem, kde koordinujeme kroky státní správy a samosprávy spolu s odborníky. Musím také zdůraznit, že pro připravenost státu na sucho, jsou v této fázi, ve které se nacházíme, tedy opakované suché roky, klíčové rychlé projekty, které přináší okamžitý efekt. Současně je potřeba změnit legislativu, ať už vodní zákon, nebo části stavebního zákona, na kterém spolupracují všechny rezorty,“ komentuje dnešní jednání předseda vlády Andrej Babiš.           

Právě rychlost realizace opatření je pro boj se suchem naprosto klíčová. Té jdou naproti dotační programy Ministerstva životního prostředí. Díky nim má za posledních pár let už stovky tisíc lidí nově přístup k pitné vodě, v Česku vznikají tisíce tůní, mokřadů a drobných vodních nádrží, které pomáhají zadržet vodu v krajině a několik tisíc lidí také nově hospodaří se srážkovou vodou a šetří tak zdroje pitné vody. „Rychlost realizace a tím pádem i okamžité efekty jsou největší devizou programů Ministerstva životního prostředí v boji se suchem. Nové zdroje pitné vody můžete mít do půl roku od schválení dotace. Potřebujeme určitě i realizovat technická opatření v podobě vodárenských nádrží i měnit legislativu. Ministerstvo životního prostředí od roku 2014 investovalo do boje se suchem téměř 10 miliard korun a to jak z národních, tak z evropských zdrojů na skoro 12 tisíc projektů,“ upozorňuje ministr životního prostředí Brabec.         

Ministr zemědělství Miroslav Toman k boji svého rezortu se suchem pak dnes uvedl: „Prioritou mojí a Ministerstva zemědělství je dlouhodobé řešení sucha a nedostatku vody obecně, a to v nastavení systému optimálního hospodaření v naší krajině prostřednictvím motivačních i povinných opatření v zemědělství, lesním a vodním hospodářství tak, aby celková bilance vody zůstala ve prospěch naší společnosti s eliminací rizik jejího extrémního nadbytku, či nedostatku. Od roku 2015 jsme proto na opatření s tím spojená vynaložili 29 miliard korun. Z národního rozpočtu to bylo 7,4 miliardy korun a z peněz Evropské unie 21,6 miliardy korun. Financujeme tak například program pro obce na obnovu a výstavbu rybníků, významně podporujeme rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací. Také obnovujeme a modernizujeme zemědělské závlahy, které do roku 2022 plánujeme podpořit více než jednou miliardou korun. Zpřísňujeme také pravidla pro hospodaření tak, aby půda zadržovala co nejvíce vody.“

Konkrétní projekty, do kterých investuje MŽP, dále vyjmenovává ministr Brabec. "Obce a města se mohou díky našim dotacím dopředu připravit na ohrožení suchem a to vybudováním nových zdrojů pitné vody nebo posílením těch současných. Mezi více než 345 obcí jsme již rozdělili téměř 350 milionů korun a 143 tisíc lidí je dnes již napojeno na nové nebo posílené zdroje pitné vody. Program nadále pokračuje a je v něm k dispozici ještě více než 550 milionů korun, ze kterých můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli i novinku v podobě až 3 milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody," přibližuje dotační možnosti ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Na boj se suchem cílí také program Dešťovka pro domácnosti. Z něj MŽP podporuje zakoupení a instalaci nádrží na shromažďování dešťové vody, určené k zalévání nebo splachování, systémy na přečištění vody z domácnosti a její další využívání, aby se nepoužívala voda pitná. „Zatím jsme schválili přes 3700 projektů za téměř 170 milionů korun,“ uvedl dnes ministr Brabec. 

O Dešťovku si mohou ale žádat i obce, školy, nemocnice nebo úřady, které mohou získat dotaci na využití srážkové vody, konkrétně např. na nádrže na zachytávání dešťové vody a její opětovné využití, výstavbu zelených střech a výstavbu či opravu nádrží na zachytávání srážkové vody, na výměnu nepropustných povrchů za propustné nebo odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů. Obce si zatím požádali na své projekty o více než 60 milionů korun, od pondělí 4. února je ale k dispozici na tyto projekty další miliarda korun poskytovaná z evropských fondů.

„Na přírodě blízké projekty zaměřené na zadržování vody v krajině a zlepšování bilance podzemních vod máme v našich programech do roku 2020 ještě 4 miliardy korun z evropských fondů. Přes 7 miliard jsme již investovali do vybudování tůní, mokřadů, nové zeleně, rozlivů řek, úpravy toků a dalších více než 6 tisíc projektů,“ vypočítává Brabec.

Nezbytnou součástí boje se suchem je i jeho monitoring a predikce. Díky novému systému HAMR (hydrologie, agronomie, meteorologie a retence), který rezort MŽP spustil v prosinci loňského roku, bude možné už v letošním roce pružněji reagovat na sucho. HAMR je online předpovědní systém pro zvládání sucha, který v pilotní fázi zajišťuje informování široké veřejnosti o stavu sucha.  Díky němu se veřejnost dozví, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Každý si tak může udělat představu o tom, jaká je právě situace, jestli se v nejbližších dnech změní a připravit se na to s předstihem – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod. Druhou část spustí MŽP v průběhu léta 2019, tato fáze bude odpovídat požadavkům úprav vodního zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Systém tak bude sloužit i jako podklad pro rozhodování tzv. komise pro sucho. Ta bude fungovat během vyhlášeného stavu nedostatku vody na území kraje (příp. i obce s rozšířenou působností) a v její kompetenci bude i regulace odběrů pitné vody. Díky systému HAMR na jednom místě jednoduše zjistíme údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti. HAMR tak komisi umožní porovnání, zda je množství zdrojů v lokalitě dostatečné pro požadovanou potřebu nebo zda je potřeba odběry regulovat. Více informací zde: https://www.mzp.cz/cz/news_181213_hamr

Koalice dnes projednala také realizaci dalších kroků jak v gesci MŽP, tak Ministerstva zemědělství.

V gesci MŽP mezi ně patří:

Novela vodního zákona zaměřená na řešení problematiky sucha

• Návrh novely zákona je doplněn o novou hlavu X Zvládání sucha a nedostatku vody. Navrhuje se vytvoření komisí v jednotlivých krajích, případně i obcích s rozšířenou působností, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a ukládat další operativní opatření ke zmírnění možných dopadů. Do vlády by měl být návrh předložen do konce června letošního roku.

• MŽP navrhuje do zákona další vhodná opatření (posílení kompetencí vodoprávních úřadů, zlepšení evidence odběrů vod, prioritizace jednotlivých způsobů likvidace odpadních vod z budov, větší podpora zasakování v rámci územního plánování apod.).

Projekty umělé infiltrace podzemních vod

• MŽP ve spolupráci s VÚV TGM doposud realizovalo projekt zaměřený na ověření různých technologií umělé infiltrace v podmínkách ČR. V rámci projektu bylo vytipováno 7 pilotních lokalit. Realizace prvních dvou projektů je plánována na rok 2019. Jedná se o výstavbu podzemní těsnící bariéry na lokalitě Meziboří a ověření břehové infiltrace výstavbou meandru Jordán u Týniště nad Orlicí.

• Aktuálně je připravováno pokračování projektu v letech 2019-2021 zaměřené na využívání řízené dotace pro cílené zvyšování zásob podzemních vod. V rámci projektu budou pro celé území ČR vybrána vhodná území pro různé technologie řízené infiltrace do podzemních vod.

Nový výzkumný program MŽP – Prostředí pro život

• Sedmiletý program účelové (projektové) podpory výzkumu, vývoje a inovací bude administrován Technologickou agenturou ČR a MŽP bude gestorem obsahu. Program má celkem šest tematických priorit, z nichž na výzkum spojený se suchem a problematikou klimatické změny bude vyhrazeno 50 % ze všech prostředků, tedy nejméně 1,9 mld. Kč ze státního rozpočtu.

• První veřejné soutěže by měly být vyhlášeny do poloviny roku 2019.

• Pokračování projektu ČGS rebilance zásob podzemních vod - bilance zásob podzemních vod v krystaliniku

• Připravovaný projekt ČGS má za cíl zjistit bilanci zásob podzemních vod ve třech hydrogeologických rajonech krystaliniku, které jsou velmi zranitelné v období meteorologického sucha, o celkové rozloze cca 10.000 km2, a vytipovat lokality vhodné pro vybudování zdrojů podzemních vod.
• Zahájení projektu je připraveno na letošní rok se zajištěním financování první fáze ze SFŽP.

Kroky realizované v gesci Ministerstva zemědělství:

• MZe vynaložilo od r. 2015 na opatření proti suchu a nedostatku vody z národního rozpočtu 7,4 mld. Kč a z peněz EU 21,6 mld. Zaměřilo se na zadržování vody v krajině i na zabezpečení vodních zdrojů.

• Z národních peněz financuje MZe například program pro obce na obnovu, odbahnění a výstavbu rybníků a vodních nádrží i na opravy hrází. Od r. 2016 na tato opatření šlo 480 mil. Kč. MZe tak pomohlo obcím vybudovat nebo rekonstruovat 400 rybníků. Podpora je přichystána do r. 2020 a celkem díky ní obce získají 1 mld. Kč. Po r. 2020 chce MZe připravit navazující program.

• Zároveň MZe chce, aby si lidé na vlastním pozemku mohli malý rybník postavit snadněji než dosud. Proto iniciovalo novelu vodního zákona, podle které by lidem pro stavbu rybníka do 2 ha s výškou hráze do 1,5 m nově stačilo pouze tzv. ohlášení.

• MZe také navrhlo změnu manipulačního řádu Novomlýnských nádrží a změnu nakládání s vodami (navýšení hladiny o 35 cm vytvoří novou akumulaci 9 mil. m3 vody, předáno hejtmanovi Jihomoravského kraje k realizaci).

• Významná je podpora rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací, včetně zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody. Od r. 2016 bylo investováno 1,2 mld. Kč, připraveny jsou další projekty za 1,3 mld. Nejvíce MZe přispívá na zásobování malých obcí do 1000 obyvatel pitnou vodou.

• Pokud jde o vodní díla, v plánu MZe je Skalička v povodí Bečvy. Na Rakovnicku, opakovaně postihovaném suchem, se připravují nádrže Senomaty, Šanov a Kryry v povodí Ohře. Chystají se podklady k výstavbě Vlachovic na Zlínsku.

• Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), bude pro následující období prioritou akumulace vody (dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav má být i návrh a realizace závlah s ohledem na potřeby zemědělců.

• V rámci zvýšení ochrany půdy před účinky eroze MZe zpřísnilo pravidla pro hospodaření. Na erozně ohrožených pozemcích nebude možné s účinností od r. 2020 pěstovat monokulturu plodiny na ploše větší než 30 ha.

• Návrh MZe zpřísňuje povinné požadavky na hospodaření (tzv. DZES 7), které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na některé hlavní dotace - omezení se týká 25 % orné půdy. Zároveň posiluje budování krajinných prvků (remízky, větrolamy apod.).

Příloha 1: Mapa projektů s novými nebo posílenými zdroji pitné vody financovanými v letech 2016 až 2018 z dotačního programu MŽP

Příloha 2: Seznam projektů nových a posílených zdrojů pitné vody v obcích

Příloha 3: Mapa všech projektů, které rezort MŽP v rámci boje se suchem realizuje

Právní rámec balíčku týkající se oběhového hospodářství na úrovni EU bude v budoucnu představovat řadu výzev pro nakládání s odpady. Do roku 2030 má být dosaženo recyklace 55 % pro obalové plasty a 60 % pro zbytkový odpad. Kromě toho jsou stanoveny přísné předpisy pro skládky, jako je snížení skládkování na 10 % pro směsný komunální odpad a zákaz skládkování recyklovatelného odpadu nebo odděleně sebraných frakcí.

To však přináší nové výzvy jednotlivým společnostem a veřejnému sektoru v celé Evropě. Chcete-li vyřešit tyto problémy, potřebujete na jedné straně technické a odpadové know-how, na druhé straně pak spolupráci mezi podniky a veřejným sektorem. Plánovaná akce s B2B rozhovory má umožnit výměnu informací mezi rakouskými a českými firmami a institucemi a informovat o aktuální a budoucí situaci nakládání s odpady v obou zemích. Další informace a přihlášku najdete na adrese: www.advantageaustria.org/cz.

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Počítá s tím návrh nového stavebního zákona, který by měl platit od roku 2021. Návrh dál počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu. Stavbu nepůjde povolit dodatečně.

V návrhu zákona ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvádí, že po jeho přijetí jsou kvůli zkrácenému povolování očekávány přínosy 6,88 miliardy korun ročně. "Očekáváme zkrácení povolovacího řízení na jeden rok, včetně případného přezkumu i soudních řízení. Oproti současnému průměru to znamená úsporu 4,4 roku odpovídající 30,3 miliardy korun," uvádí ministerstvo. Odhad vychází z roční hodnoty stavebních záměrů za 88 miliard korun, podle MMR je "velmi konzervativní".

Současné trojstupňové řízení, které zahrnuje EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí), územní rozhodnutí a stavební povolení, se má sloučit do jednoho. Podle MMR ovšem musí jít skutečně o jedno řízení, kdy se veškeré kroky dějí zároveň. "Nesmí jít o kumulaci všech dosud samostatných řízení do formálně jednotného procesu, ve kterém by i nadále vznikala jednotlivá samostatná stanoviska a fakticky by v něm jedno řízení navazovalo na druhé," upozornilo MMR.

Nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízeným orgánem MMR. Nyní stavební řízení spadá pod devět ministerstev. Nejvyšší stavební úřad bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností.

Důležité bude podle MMR i zavedení takzvané fikce souhlasu. To znamená, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude se jeho stanovisko považovat za kladně vyřízené. U nepovolených staveb, v jejichž případě nebylo vůbec vydáno rozhodnutí o povolení stavby, nebude možné dodatečně stavbu povolit. Rovnou bude vydáno rozhodnutí o odstranění stavby.

Zákon má rovněž za cíl postupnou elektronizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odeslalo MMR na konci ledna věcný záměr zákona do připomínkového řízení. Jednotlivá ministerstva a úřady mají na připomínky čas do konce února. "Věcný záměr by měl být poté odeslán v březnu na vládu. Následné paragafové znění v prosinci dostane Sněmovna. S platností nového zákona počítáme již od ledna 2021," sdělila Dostálová ČTK.

Poslední stavební zákon nabyl účinnost roku 2007. Od té doby byl více než dvacetkrát novelizován. "České stavební právo dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá další novelizace. V posledních letech jsme mohli sledovat hned několik takzvaně velkých a současně ambiciózních novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů," píše MMR.

Podle posledních údajů Světové banky je Česko v délce povolování staveb na 156. místě ze 190 porovnávaných zemí.

Vláda by měla stavební zákon projednat do konce března

Vláda by měla do konce března projednat obrysy nového stavebního zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Norma, která má zkrátit povolování staveb, by měla podle plánů kabinetu začít platit od ledna 2021. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že by vláda mohla přehodnotit i rozpočtová pravidla, aby investoři mohli s projekty a studiemi začít předtím, než mají úplné finanční krytí.

Stavební praxe v ČR je dlouhodobě terčem kritiky. Na stavební povolení se čeká i roky. Podle podkladů by norma měla zkrátit povolovací řízení a odstranit překážky, které brání vydání povolení a neúměrně proces protahují.

Podle legislativního plánu vlády mělo MMR obrysy stavebního zákona předložit letos v říjnu. Takzvaný věcný záměr dokončilo teď. K vládnímu materiálu je nyní možné podávat připomínky. Své návrhy, které mají přípravu staveb urychlit, připravily už i některé opoziční strany. ODS začátkem ledna představila novelu správního řádu, před dvěma týdny se stavební novelou přišla TOP 09.

"Předpokládám, že vláda stavební zákon projedná do konce března... Musí se to stihnout, máme to tak naplánováno, aby to začalo fungovat od ledna 2021," uvedl Babiš. Novelu označil za jeden z nejdůležitějších zákonů, který chce jeho vláda prosadit.

Věcný záměr představuje zásady příštího zákona. Poté je nutné připravit paragrafové znění, tedy celou normu. Až ji pak kabinet projedná a schválí, dostane ji k projednání Sněmovna, po ní případně Senát a k podpisu prezident.

Podle Babiše má stavební zákon vliv i na plán investic. Kabinet by mohl přehodnotit ale i rozpočtová pravidla. "Je důležité, abychom se podívali na rozpočtová pravidla, abychom se snažili umožnit investorům, aby například projekty nebo studie mohli začít realizovat předtím, než mají úplné finanční krytí," řekl předseda vlády.

Na obrysech stavebního zákona MMR spolupracovalo s Hospodářskou komorou. Vzniknout by měla soustava krajských státních stavebních úřadů s územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností. Nad nimi by měl být Nejvyšší stavební úřad, který má spadat pod MMR. Žádost by mělo být možné podat elektronicky. Projektová dokumentace by se měla ukládat v centrálním úložišti, do něhož by měly přístup příslušné instituce. Měly by být stanoveny také pevné lhůty pro jejich vyjádření. Pokud by v nich stanovisko nevydaly, dalo by se to považovat za souhlas. Požadavky na výstavbu má sjednotit jeden předpis.

Takzvanou fikci souhlasu ve svých novelách navrhují i ODS a TOP 09. Pokud by úřady a instituce v dané lhůtě nerozhodly, považovalo by se to za souhlasné stanovisko.

Babišova vláda v programovém prohlášení uvedla, že podpoří a zrychlí výstavbu v Česku a prosadí úpravy stavebního práva tak, aby se přípravy zjednodušily a zkrátily. Slíbila, že připraví také plán investic v zemi.

Stavební zákon slibovala i vláda ČSSD, ANO a lidovců v minulém volebním období. Tehdejší koalice ho ale nestihla prosadit. Strany měly o některých ustanoveních rozdílné představy. Podle minulé normy se do jednoho procesu mělo sjednotit územní a stavební řízení s hodnocením dopadů na životní prostředí (EIA). Výsledkem mělo být jediné povolení. Zkrátit se měly i lhůty pro soudní přezkoumání žalob proti navrženému stavebnímu řešení.

Pořízení nového ekologického zdroje vytápění bude pro majitele rodinných domů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji nově jednodušší. Domácnosti, které nemají našetřeny prostředky na výměnu starého kotle, si budou moci dopředu požádat u své obce o tzv. kotlíkovou půjčku, z níž výměnu zaplatí. Půjčka bude bezúročná, takže nezaplatí ani korunu navíc. Moderní ekologicky šetrné zdroje se tak stanou dostupné i pro domácnosti, pro které byly dosud vstupní náklady na nákup nového zdroje překážkou. Na nový pilotní program ministerstvo vyčlenilo celkem 740 milionů korun, které umožní přejít na ekologické topení minimálně sedmi tisícům domácností.

Na začátku ledna spustilo Ministerstvo životního prostředí třetí a zároveň finální vlnu kotlíkových dotací hrazených z evropských fondů. Na tu nyní navazuje doplňkovým programem, který spouští v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Jeho cílem je motivovat k výměně starého kotle i nízkopříjmové domácnosti z ekonomicky slabších krajů. Ve dvou z nich je zároveň kvalita ovzduší dlouhodobě nevyhovující.

„Klasický model kotlíkových dotací počítá se vstupní spoluúčastí žadatele, který nejprve kotel zaplatí, vymění a následně obdrží dotaci. Pro některé domácnosti je ale prakticky nemožné našetřit peníze na nový kotel dopředu, a tím pádem se pro ně kotlíkové dotace stávají nedostupné. Právě s tím by měl pomoci náš nový program kotlíkových půjček, který jim umožní výměnu předem zafinancovat. Cílíme právě na tyto tři kraje, jednak kvůli nevyhovující kvalitě ovzduší, současně tím přispíváme k naplňování vládního programu RESTART, který se zaměřuje na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR na tento projekt ministerstvo vyčlenilo 740 milionů korun. Nejvyšší částku, rovnou půl miliardu, pošle do Moravskoslezského kraje. Jakým způsobem budou moci lidé peníze na nový kotel získat, přibližuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: "Majitelé domů nebudou o zálohu na nový kotel žádat na kraji, ale přímo u své obce, pokud se jejich obec do tohoto projektu zapojí. Finanční prostředky na půjčky a související administrativu obcím poskytneme z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR".

Část této půjčky následně obci majitelé domů splatí pomocí kotlíkové dotace, o kterou si zažádají klasicky na kraji. Zbytek půjčky, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou nového kotle a dotací, budou obci splácet postupně. Peníze lidem obce půjčí bezúročně a bez jakýchkoli dalších poplatků. Na obecních úřadech navíc zafinancujeme specialisty, kteří lidem se vším poradí a pomohou jim získat jak zálohu na pořízení kotle, tak dotaci. Pořízení nového zdroje se tak domácnostem maximálně zjednoduší.“

Podle ministra Richarda Brabce je program výzvou zejména pro všechny domácnosti z dotčených krajů, které v současné době stále topí v kotlích 1. a 2. emisní třídy a dosud se z důvodu nedostatku peněz o kotlíkové dotace nezajímaly. Zákaz provozu těchto kotlů v září roku 2022 se totiž rychle blíží a výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou.

„Pro pilotní projekt finanční pomoci jsme se rozhodli proto, abychom pomohli vyměnit nevyhovující kotle i těm domácnostem, které dosud z finančních důvodů váhaly. Chceme zamezit tomu, aby se za tři roky nedostaly do neřešitelné situace," shrnuje důvody pilotu ministr Richard Brabec a dodává, že efekt pro životní prostředí bude navíc dvojnásobný. Vrácené peníze z půjček si obce totiž budou moci ponechat a použít je na realizaci projektů, které povedou k dalšímu zlepšení životního prostředí v jejich obci.

Jaké konkrétní projekty budou moci z peněz navrácených splátek obce realizovat, přibližuje Petr Valdman: „Peníze mohou použít na financování projektů zaměřených zejména na energetické úspory, tedy na výstavbu či zateplení veřejných budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie, dále na hospodaření se srážkovou vodou nebo výsadbu městské zeleně. Pokud na takové projekty už nyní čerpají dotaci z Operačního programu Životní prostředí, nebo teprve připravují žádost, mohou finance použít na jejich dofinancování, a to až do 100 % celkových způsobilých výdajů.“

„Pro zlepšení stavu životního prostředí uděláme maximum, proto se k pilotnímu programu jednoznačně hlásíme a iniciativu ministerstva vítáme. Děkuji ministerstvu, že jsme dostali možnost pomoci našim obyvatelům, pro které pořízení nového ekologického kotle nebylo finančně dostupné a že se tak společně podaří dostat ekologické topení do všech domácností a zlepšit kvalitu ovzduší. Finance, které městu po splácení úvěru zůstanou, využijeme na progresivní obnovu zeleně tak, aby naše město pokračovalo v trendu jednoho z nejzelenějších měst republiky,“ přiblížil záměry Petr Nedvědický, primátor města Ústí nad Labem. Tam se dnes nový program kotlíkových půjček vyhlašoval.

O finanční prostředky na poskytování zvýhodněných půjček pro své občany a na kotlíkové specialisty mohou u Státního fondu životního prostředí ČR žádat od 6. února 2019 obce i městské části v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Příjem žádostí bude probíhat do 29. listopadu 2019 nebo do vyčerpání financí.

Kotlíkové dotace běží od roku 2015. Od té doby investovalo Ministerstvo životního prostředí do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva už 6,7 miliardy korun ze zdrojů EU. V dosavadních dvou výzvách kraje schválily na 60 tisíc výměn v objemu 6,5 miliardy korun, do konce roku 2020 by číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Největší zájem žadatelé dosud projevili o tepelná čerpadla (30 %), značný zájem byl i o kombinované kotle (26 %) a plynové kondenzační kotle (21 %). Ve třetí vlně kotlíkových dotací není nově možné nakupovat kotle, které spalují uhlí, tedy ani kombinované kotle. Kotlíkovou dotaci je možné použít na výměnu starého kotle 1. nebo 2. emisní třídy či starší za nový ekologický kotel na biomasu (na kusové dřevo nebo pelety), tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel.

Finanční prostředky vyčleněné na kotlíkové půjčky:

• Moravskoslezský kraj – 500 mil. Kč

• Ústecký kraj – 170 mil. Kč

• Karlovarský kraj – 70 mil. Kč

Výhody kotlíkové půjčky:

• pokryje 100 % způsobilých výdajů

• bezúročná po celou dobu splácení (RPSN 0 %)

• lze ji kdykoli a bez sankce předčasně splatit

• max. měsíční splátka nebude požadována více jak 2 000 Kč (s výjimkou první zvýšené splátky, která bude ve výši poskytnuté kotlíkové dotace)

• doba splácení až 10 let

• Odkaz na dokumenty k výzvě

• Informace o třetí vlně kotlíkových dotací

Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu byl připraven na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

Povinnost přípravy návrhů vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu vyplývá z článku 9 nařízení o správě energetické a opatření v oblasti klimatu, které vstoupilo v platnost 24. prosince 2018. Dokument byl připraven za úzké spolupráce s ostatními resorty a ostatními relevantními subjekty. Dne 28. ledna 2019 vzala dokument na vědomí vláda ČR a pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu oficiálním předáním dokumentu zástupcům Evropské komise. Dokument byl neprodleně po tomto rozhodnutí předán Evropské komisi.

Dokument obsahuje cíle a hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. energetické unie. Skrze tento dokument mají členské státy mimo jiné povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku ke schváleným evropským cílům v oblasti emisní skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a interkonektivity elektrizační respektive přenosové soustavy.

V návaznosti na odevzdání návrhů vnitrostátních plánů ze strany členských států bude v první polovině roku 2019 probíhat tzv. iterativní proces se zástupci Evropské komise. V průběhu roku 2019 bude zároveň probíhat finalizace tohoto dokumentu, a to i v návaznosti na výsledky iterativního procesu, včetně projednání návrhu se sousedními státy respektive ostatními členskými státy a veřejné konzultace. Česká republika zahájila připomínkové řízení a konzultaci s veřejností, kterou však nebylo možné vzhledem k požadavkům nařízení ukončit (zejména z důvodu časového). Všechny připomínky budou řádně vypořádány v průběhu finalizace Vnitrostátního plánu a ČR skrze předložený návrh požádala Evropskou komisi o zohlednění průběhu národního schvalování a projednávání tohoto důležitého strategického dokumentu.

Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky, ve verzi, kterou byl vzat vládou ČR na vědomí a předán zástupcům Evropské komise je dostupný níže. Dokument je dostupný pouze v českém jazyce. Zároveň je však dostupné manažerské shrnutí v anglickém jazyce.

Dokument ke stažení:

Zdroj: MPO

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala novou publikaci Signály 2018 „Voda je život“. Z názvu je patrné, že letošní vydání Signálů se věnuje problematice vod. Evropské řeky, jezera a moře čelí tlakům spojeným se znečištěním, nadměrným využíváním a změnou klimatu. Vedle těchto témat se publikace zabývá i problematikou městských vod a přeshraničních přesahů v oblasti znečišťování a ochrany evropských vod.

Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země. Právě ve vodě vznikl život na Zemi, a proto nepřekvapí, že všechno živé na naší modré planetě potřebuje vodu. Voda plní mnoho funkcí: je nezbytně nutná k životu, je to domov, místní a celosvětový zdroj, dopravní tepna a regulátor klimatu. Za poslední dvě století v ní pak skončila řada znečišťujících látek uvolněných do přírody a současně se stala nově objeveným nalezištěm nerostů, které lze těžit. Jaký je aktuální stav evropských vod se dozvíte ZDE.

ECHA zahájila cílenou veřejnou konzultaci 28. 1. 2019 k doplňujícím informacím u dvou návrhů na harmonizovanou klasifikaci a označování a to:

• ke zprávě o studiích zaslaných ECHA, která obsahuje doplňkové informace o toxicitě pro reprodukci chemické látky flumioxazin (ISO); N-(7-fluoro-3,4-dihydro-3-oxo-4-prop-2-ynyl-2H-1,4-benzoxazin-6-yl)cyclohex-1-ene-1,2-dicarboximide (EC -, CAS 103361-09-7).
• vedoucí registrant chemické látky 1-isopropyl-4-methylbenzene; p-cymene (EC 202-796-7, CAS 99-87-6) zpřístupnil nepublikovanou studii o akutní toxicitě s Daphnia magna, která by případně by mohla změnit návrh klasifikace u nebezpečnosti pro životní prostředí. Studie byla poskytnuta ve formě podrobného souhrnu studie ve formátu IUCLID.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek, které se týkají předmětu cílené konzultace prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v sekci Cílená konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu:

do 11. února 2019 (do 23:59 helsinkého času).

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Další informace

flumioxazin (ISO);

1-isopropyl-4-methylbenzene; p-cymene

Užitečnésemináře.cz si Vás dovolují pozvat na seminář "NAKLÁDÁNÍ S ELEKTROODPADEM - AKTUÁLNÍ ZMĚNY LEGISLATIVY PLATNÉ OD ROKU 2019", který se uskuteční v Praze dne 21. března. Seminář se věnuje problematice nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními, zejména povinnostem, které jsou stanoveny pro výrobce elektrozařízení, poslední prodejce a zpracovatele elektroodpadů, a to mj. i v souvislosti se změnou legislativy platnou od poloviny loňského roku, resp. od počátku roku 2019.

Na semináři budou zmíněny také nové požadavky evropských předpisů vztahující se na činnost kolektivních systémů (tzv. obecné minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce schválené v rámci tzv. balíčku oběhového hospodářství).

Budou také prezentována nejčastěji dotazovaná témata, jako např. možnosti způsobu plnění povinností výrobců (individuálně, kolektivně), nakládání s elektroodpady mimo systém výrobců (v rámci zařízení ke sběru a výkupu odpadů), udělování souhlasů pro sběr, výkup a zpracování elektroodpadů, způsoby provedení zpětného odběru a odděleného sběru.

Součástí semináře bude také prezentace nejčastějších porušení legislativních předpisů zjištěných při kontrolách České inspekce životního prostředí. Část semináře bude zaměřena i na legislativní vývoj dané oblasti a na podrobnosti týkající se vedení evidence při nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.

Na semináři budou prezentovány zkušenosti z praxe při plnění zákonných povinností, a to ze strany zástupce kolektivního systému a také asociace reprezentující výrobce. Rozšíření okruhu povinných osob změnou definice elektrozařízení přinesla nutnost plnit zákonné povinnosti zpětného odběru k novým výrobkům i novým výrobcům/dovozcům. Změna se dotýká nejen výrobců, ale také sběrné sítě i na ni navázané sítě zpracovatelských zařízení.

Přednášející a jejich přednášky:

Mgr. Matěj Čermák, Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů, oddělení zpětného odběru

• POVINNOSTI STANOVENÉ DÍLEM 8 ZÁKONA O ODPADECH VZTAHUJÍCÍ SE K NAKLÁDÁNÍ
• S ELEKTROZAŘÍZENÍM A ELEKTROODPADY A MOŽNOSTI JEJICH PLNĚNÍ V PRAXI, VČETNĚ AKTUÁLNÍCH ZMĚN VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZMĚNY ROZSAHU DEFINICE ELEKTROZAŘÍZENÍ A REKATEGORIZACE SKUPIN ELEKTROZAŘÍZENÍ

Mgr. Ing. Ladislav Trylč, Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů, vedoucí oddělení zpětného odběru

• PŘIPRAVOVANÁ NOVÁ LEGISLATIVA V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ELEKTROZAŘÍZENÍMI A ELEKTROODPADY - NÁVRH ZÁKONA O VYBRANÝCH VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ V KONTEXTU NOVÉ EVROPSKÉ LEGISLATIVY

Tereza Ulverová, ELEKTROWIN a.s., provozní ředitelka

• REALIZACE PLNĚNÍ POVINNOSTÍ VÝROBCŮ NOVĚ ZAŘAZENÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ V SYSTÉMU PROVOZOVANÉM ELEKTROWIN a.s.
• SÍŤ MÍST ZPĚTNÉHO ODBĚRU ELEKTROZAŘÍZENÍ A ODDĚLENÉHO SBĚRU ELEKTROODPADU, ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ ELEKTROODPADU, INFORMOVANOST

Michal Mazal, Asociace spotřební elektroniky, předseda představenstva

• POVINNOSTI VÝROBCŮ A VÝZNAM ZPĚTNÉHO ODBĚRU ELEKTROZAŘÍZENÍ V OBĚHOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ
• OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ, ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU, ECODESIGN, RECYKLOVATELNOST, ZPĚTNÝ ODBĚR, CENNÉ SUROVINY A NEBEZPEČNÉ LÁTKY VE VÝROBCÍCH, ÚROVEŇ RECYKLACE A VYUŽITÍ, ÚSPORA PRIMÁRNÍCH SUROVIN

Seminář je zejména určen:

• výrobcům a dovozcům elektrozařízení, původcům elektroodpadů

• odborným poradcům, kteří zajišťují plnění povinností výrobců elektrozařízení a zpracovatelů elektroodpadů

• pracovníkům kolektivních systémů

• pracovníkům firem oprávněných k nakládání s odpady

• pracovníkům krajských úřadů

Semináře se mohou zúčastnit též poslední prodejci elektrozařízení.

Další informace:

Termín: čtvrtek 21. března 2019

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY – Pankrác

Cena: 1835,- Kč bez DPH

Přihlášky a pozvánka: ZDE

Od 1. února je možné podávat žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o naši přírodu a krajinu, usnadňovat návštěvníkům její poznávání či zlepšovat vodní režim. Ministerstvo životního prostředí totiž vyhlašuje prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [1] čtyři nové průběžné výzvy z Operačního programu Životní prostředí.

Výzvy jsou otevřeny pro všechny čtyři specifické cíle prioritní osy 4, která je zaměřena na ochranu přírody a krajiny. Pro žadatele je připraveno celkem 700 milionů korun.

Na specifický cíl 4.1 je zaměřena výzva č. 129 – zde očekáváme především projekty, které cílí na zajišťování péče o národní kategorie zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000, včetně budování návštěvnické infrastruktury. Specifický cíl 4.2 a výzva č. 130 jsou zaměřeny na péči o cenná stanoviště a vzácné druhy, likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů nebo nápravu a prevenci škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů.

131. výzva cílí na zlepšování funkčnosti krajinných struktur a vodního režimu krajiny. Hradit lze vytváření prvků ÚSES, výsadbu a péči o dřeviny v krajině, revitalizace vodních toků a niv, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, budování rybích přechodů nebo aktivity na zlepšování stavu lesů.

Poslední z vyhlášených výzev, výzva č. 132, směřuje podporu na zlepšení kvality prostředí v sídlech. Příjem žádostí do všech výzev trvá shodně od 1. února 2019 do 31. října 2019, podané projekty budou vyhodnocovány průběžně.

Současně s vyhlášením nových výzev dochází ke změně Nákladů obvyklých opatření MŽP, pro projekty podané do výzev č. 31, 52, 110 a 115 po 1. 2. 2019 již bude platit verze pro rok 2019. Současně bude pro tyto výzvy platit i novější aktualizovaná verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory č. 20.

Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách https://www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty.html. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít emailovou schránku dotazy-PO4@nature.cz.

Dokument ke stažení:

• 129. výzva

• 130. výzva

• 131. výzva

• 132. výzva

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá do meziresortního připomínkového řízení na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 věcný záměr stavebního zákona. Věcný záměr byl zpracován ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky.

V programovém prohlášení vlády se kromě jiného konstatuje, že vláda podpoří a zrychlí výstavbu v České republice a prosadí rekodifikaci veřejného stavebního práva, která povede ke zjednodušení a zkrácení přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Z tohoto důvodu byla vyvolána potřeba reformy veřejné správy na úseku územního plánování, stavebního řádu a souvisejících řízení.

V předloženém věcném záměru jsou obsaženy takové zásadní změny, na základě kterých by mělo být dosaženo sledovaného cíle, tedy zkrácení povolovacích procesů tak, aby byly v maximální možné míře odstraněny překážky bránící vydání příslušného povolení stavebním úřadem či překážky toto vydání neúměrně prodlužující. Mezi nástroje, kterými má být uvedeného cíle dosaženo, patří zejména:

• Vytvoření soustavy státních stavebních úřadů, kde se nová struktura stavebních úřadů více přiblíží současným potřebám a díky níž odpadne zejména prvek „systémové podjatosti“, čímž se také dále sníží riziko případné korupce.

• Podání žádosti o povolení stavby u stavebního úřadu, který bude součástí státní stavební správy, v níž Ministerstvo pro místní rozvoj bude nadřízeným orgánem Nejvyššího stavebního úřadu, který bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou na pozicích dnešních obcí s rozšířenou působností, takže nedojde k odtržení stavebního úřadu od znalosti místního prostředí.

• Oddělení státní správy a samosprávy na úseku povolování staveb. 

• Reorganizace dotčených orgánů a jejich částečná integrace do státních stavebních úřadů.

• Sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu.

• Podávání žádostí v elektronické podobě na interaktivním formuláři a postupná úplná elektronizace stavební agendy.

• Ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště, do kterého budou mít přístup jak stavební úřady, tak dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

• Redukce počtu dotčených orgánů v návaznosti na revizi chráněných veřejných zájmů a stanovení pevné lhůty pro jejich vyjádření. Pokud se v této lhůtě nevyjádří a nevydají závazné stanovisko, nastane jeho vydání takzvanou „fikcí“, bude se mít za to, že s předloženou stavbou dotčený orgán souhlasí.

• Úprava v nastavení hierarchie a obsahu závazných nástrojů územního plánování spočívající v zavedení územního rozvojového plánu jako celostátního nástroje územního plánování a územního plánu kraje přijímaného pro celé území kraje, nahrazujícího dnešní zásady územního rozvoje. Na úrovni obce bude ponechán územní plán obce a regulační plán.

• Změny ve formě vydávání územně plánovací dokumentace – na celostátní úrovni nařízením vlády a na úrovni obcí a krajů variantně formou obecně závazné vyhlášky nebo formou upraveného opatření obecné povahy.

• Posílení standardizace vybraných částí územně plánovacích dokumentací, resp. územně plánovacích podkladů.

• V zákonem vyjmenovaných případech zavedení hrubého odhadu nákladů navrhovaných záměrů a opatření jako povinné obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace.

• Zavedení informačních systémů veřejné správy, kde budou k dispozici z hlediska úplnosti a správnosti garantované informace o území, a umožnění dálkového přístupu k těmto informacím na jednom místě.

• Posílení významu plánovacích smluv.