Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Zachraň jídlo na problém upozorňuje kampaní s názvem Spotřebuj mě.

Iniciativa Zachraň jídlo zveřejnila stránku www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me, která má zvýšit povědomí spotřebitelů o významu dat na obalech potravin. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR z června 2018 totiž odhalil, že význam pojmu “minimální trvanlivost” není českým spotřebitelům jasný. Více jak polovina respondentů (51 %) mu přisuzuje stejný význam jako datu „spotřebujte do“.

Je proto pravděpodobné, že spotřebitelé zbytečně vyhazují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které jsou stále vhodné ke spotřebě. “Domácnosti mají na svědomí 53% podíl z veškerého vyhozeného jídla. Z toho jednu třetinu nesníme kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se přitom zbavujeme úplně zbytečně. Z výzkumů vyplývá, že ve Velké Británii takhle přijde vniveč více než polovina jogurtů, vajec, omáček a třetina masa, ryb a dezertů,” říká vedoucí výzkumu iniciativy Zachraň jídlo Bára Kebová.

"spotřebujte do" - Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko. Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého. Např. mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další

"minimální trvanlivost" - Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci, výrobce již však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu. V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, pokud jsou viditelně označené a oddělené od zbytku zboží. Např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje, konzervy a další

Zachraň jídlo provedlo rešerši českých i zahraničních výzkumů, které se problematice označování trvanlivosti potravin věnují, a na základě toho vznikla brožura, jež problém popisuje více do hloubky. Je ke stažení na informační stránce Spotřebuj mě. Kromě spotřebitelů se věnuje také výrobcům potravin a retailu a popisuje důvody plýtvání potravinami v těchto částech řetězce. 

Kromě rešerší uspořádala vedoucí výzkumu Barbora Kebová 15 rozhovorů se zástupci výrobců, obchodníků, státní správy a inovačních firem. Zkoumala, jak označování potravin ovlivňuje jejich praxi a kde se kvůli datům na obalech plýtvá. V průběhu března bude rozhovory analyzovat a na začátku dubna bádání vyústí ve společné setkání producentů a prodejců. Během kulatých stolů se budou hledat konkrétní řešení, jež by mohla plýtvání potravinami z důvodu označování zmírnit.

Dokument ke stažení:

Brozura_SPOTREBUJ_ME.pdf (555903)

Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Zachraň jídlo na problém upozorňuje kampaní s názvem Spotřebuj mě.

Iniciativa Zachraň jídlo zveřejnila stránku www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me, která má zvýšit povědomí spotřebitelů o významu dat na obalech potravin. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR z června 2018 totiž odhalil, že význam pojmu “minimální trvanlivost” není českým spotřebitelům jasný. Více jak polovina respondentů (51 %) mu přisuzuje stejný význam jako datu „spotřebujte do“.

Je proto pravděpodobné, že spotřebitelé zbytečně vyhazují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které jsou stále vhodné ke spotřebě. “Domácnosti mají na svědomí 53% podíl z veškerého vyhozeného jídla. Z toho jednu třetinu nesníme kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se přitom zbavujeme úplně zbytečně. Z výzkumů vyplývá, že ve Velké Británii takhle přijde vniveč více než polovina jogurtů, vajec, omáček a třetina masa, ryb a dezertů,” říká vedoucí výzkumu iniciativy Zachraň jídlo Bára Kebová.

"spotřebujte do" - Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko. Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého. Např. mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další

"minimální trvanlivost" - Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci, výrobce již však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu. V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, pokud jsou viditelně označené a oddělené od zbytku zboží. Např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje, konzervy a další

Zachraň jídlo provedlo rešerši českých i zahraničních výzkumů, které se problematice označování trvanlivosti potravin věnují, a na základě toho vznikla brožura, jež problém popisuje více do hloubky. Je ke stažení na informační stránce Spotřebuj mě. Kromě spotřebitelů se věnuje také výrobcům potravin a retailu a popisuje důvody plýtvání potravinami v těchto částech řetězce. 

Kromě rešerší uspořádala vedoucí výzkumu Barbora Kebová 15 rozhovorů se zástupci výrobců, obchodníků, státní správy a inovačních firem. Zkoumala, jak označování potravin ovlivňuje jejich praxi a kde se kvůli datům na obalech plýtvá. V průběhu března bude rozhovory analyzovat a na začátku dubna bádání vyústí ve společné setkání producentů a prodejců. Během kulatých stolů se budou hledat konkrétní řešení, jež by mohla plýtvání potravinami z důvodu označování zmírnit.

Dokument ke stažení:

Brozura_SPOTREBUJ_ME.pdf (555903)

Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, nedosáhnou všechny státy. Nebude mezi nimi ani Česko, které by však mohlo podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) směřovat ke snížení emisí zhruba o 80 procent. Brabec by chtěl po vzoru Německa iniciovat založení takzvané uhelné komise. Ministr to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce, více ZDE.

Bez velké pozornosti veřejnosti se nyní bojuje o jeden z největších byznysů v České republice − zhruba devítimiliardový trh s komunálním odpadem. Ministerstvo životního prostředí potřebuje prosadit novelu zákona o odpadech, aby se zvýšily poplatky za skládkování a Česko se ze skládkařské velmoci změnilo ve stát, který umí odpad efektivně znovu zpracovávat.

Na druhé straně pomyslného bitevního pole stojí sdružení měst a obcí, které se bojí neúměrného zvýšení nákladů za zpracování odpadu. Toho se obávají i "odpadové" firmy, jako jsou AVE Daniela Křetínského, FCC, Marius Pedersen či Rumpold.

Aktuální kompromis se nyní podle informací Ekonomu rýsuje na ministerstvu v takové podobě, že konec skládkování a nahrazení spalováním a recyklací se odsune z původně stanoveného roku 2024 na rok 2030, ale skládkovací poplatky vzrostou. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje národní výzvu k podávání žádostí o spolufinancování pro tzv. tradiční projekty předkládané v rámci podprogramu Životní prostředí a podprogramu Klima programu LIFE. Žádat je možné také o finanční podporu na přípravu projektové dokumentace.

Novinkou pro letošní rok v národní výzvě je možnost spolufinancování i pro partnery předkládaných projektů. Ti mohou nově získat podporu ve výši 20 % z celkových způsobilých nákladů partnera až do výše 1 milion korun na jeden projekt. Další pozitivní změnou je navýšení podpory pro konečné příjemce na 20 % z celkových způsobilých nákladů projektu. Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úspěchem projektů v evropské výzvě a předložením projektových návrhů, splňujících požadavky národní výzvy programu LIFE.

Díky projektům LIFE se v minulosti podařilo například zvýšit ochranu některých druhů dravých ptáků nebo vzácných druhů motýlů v České republice a na Slovensku. Díky podpoře z programu LIFE mají města, ale i firmy, k dispozici interaktivní mapu obnovitelných zdrojů, která jim pomáhá navrhování a posuzování energetických záměrů. V rámci jiného projektu zase vznikl prototyp zařízení na měření reálných emisí z naftových motorů v městském provozu.

Program LIFE - finanční nástroj Evropské unie - poskytuje 25 let podporu projektům v oblasti životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 bylo díky finančním prostředkům z tohoto programu zrealizováno v Evropě více než 4 600 špičkových projektů. Za čtvrt století existence byly s pomocí programu LIFE uskutečněny tisíce zajímavých inovativních projektů za více než 5 miliard eur. Tyto finanční prostředky umožnily financovat aktivity zaměřené na dlouhodobá a udržitelná řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu přesahující svým významem hranice jednotlivých zemí.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz

Další informace jsou dostupné na stránce programu LIFE

Dne 13. 3. 2019 byl na 27. schůzi Poslanecké sněmovny projednán Senátem vrácený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (sněmovní tisk 206/5). Senát do návrhu doplnil mimo jiné i přeřazení vodného a stočného do nižší daňové sazby z 15 % na 10 %. Poslanecká sněmovna se ovšem vzhledem k rozsahu Senátem navrhovaných změn vrátila k původnímu návrhu a přehlasovala tak senátní návrh. Nižší DPH na vodné a stočné si tak musí počkat na novelu zákona o EET, která je nyní ve fázi druhého čtení a návrh úpravy již obsahuje.

Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.

člen představenstva SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR

KMV pokračují v seriálu vyvracejícím mýty a nepravdy, které často zaznívají ve veřejné debatě o možném zavedení záloh na nápojové obaly - PET lahve a plechovky. Výhodnost zálohového systému potvrdily studie zveřejněné pracovní skupinou Zálohujme.cz v lednu 2019.

Mýtus č. 4: Zálohový systém údajně nevyřeší problém PET lahví poházených v přírodě a kolem silnic a železnic.

Realita: Přesná data z České republiky o tom, kolik PET lahví skončí v přírodě, neexistují. Nicméně, loňská akce Ukliďme Česko zjistila, že na 3 kg vysbíraných odpadků připadá 1 PET lahev. Analýza materiálových toků odhalila, že v Česku je každý rok pohozeno ve veřejném prostoru zhruba 3046 tun PET lahví. Jen cca 40 procent z nich se podaří vysbírat, a to ještě s dodatečnými náklady (studie INCIEN, 2018).

Studie za zahraničí ukazují, že dobře navržený zálohový systém může snížit počet v přírodě pohozených nápojových obalů o 95 procent (studie Eunomia, 2017).

Závěr: Omezení poházených PETek díky zálohovému systému je v zahraničí prokázáno.

Mýtus č. 5: Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky by prý rozvrátilo současný systém sběru a třídění plastů.

Realita: Systém barevných kontejnerů, který u nás po dvacet let budovala autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, je výborně zavedený a funkční a bude jej potřeba ještě ve větší míře i nadále. Velice ambiciózní cíle Evropské unie pro třídění a recyklaci se týkají všech druhů odpadů, nejen PET. Česká republika je díky práci, kterou EKO-KOM odvedl, dobře připravena některých cílů dosáhnout, splnění jiných ale vyžaduje ještě hodně práce. Obzvlášť 90 procentní míra třídění PET lahví je na dobrovolné bázi prakticky nedosažitelná, a zálohy se jeví jako jediná cesta.

Závěr: Zálohy na PET lahve a plechovky nám pomohou splnit jeden z plejády náročných cílů.

Mýtus č. 6: Malé prodejny by si pro účely zálohového systému údajně musely pořídit drahé stroje.

Realita: Malé prodejny si automaty na zpětný odběr PETek a plechovek rozhodně nebudou muset pořizovat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zálohový systém nebývá pro malé prodejny povinný. Případně mohou prodejny využít i tzv. manuálního sběru do speciálních pytlů. Navíc systém počítá - na rozdíl od současného systému zpětného odběru skleněných lahví - s kompenzací nákladů obchodům prostřednictvím tzv. manipulačních poplatků.

Závěr: Do malých prodejen stačí místo automatů speciální pytle. Obchodníci za to navíc dostanou zaplaceno.

Předchozí díl Pravd a mýtů o zálohovém systému viz https://www.zalohujme.cz/pravdy-a-myty-o-zalohovem-systemu/

O zálohovém systému:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Zdroj: Karlovarské minerální vody, a.s.

Hodnocení OECD stavu, vývoje a politiky v oblasti životního prostředí České republiky, tzv. EPR – Environmental Performance Review je dostupné v českém jazyce. EPR vydalo OECD v angličtině a dne 16. července 2018 bylo prezentováno v Praze.

Dokument ke stažení:

Evropská komise dnes přijala akt v přenesené pravomoci týkající se kritérií udržitelnosti pro biopaliva, které požadovala Rada a Parlament. Požadavek vychází ze směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která stanovuje závazek postupného snižování určitých druhů biopaliv, pro něž je zapotřebí přeměna tzv. půdy s velkou zásobou uhlíku (jako např. lesy), na zemědělskou půdu pro pěstování plodin pro výrobu biopaliv.  Přeměnou půdy se ale značné množství uhlíku uloženého ve stromech a půdě vypustí zpět do ovzduší. Dnešním rozhodnutím se stanovuje, že tato biopaliva smí být nadále používána, ale emise ušetřené při používání těchto paliv se nebudou počítat do cílů uvedené směrnice.

Evropská komise vydala zprávu A circular economy for plastics - Insights from research and innovation to inform policy and funding decisions, jejímž cílem je poskytnout informace týkající se začlenění plastů do oběhového hospodářství. Zpráva zahrnuje celý "život" plastů, hrozby i nové příležitosti s nimi spojené, stejně jako doporučení politikům i souhrn výzkumných a inovačních priorit. Celý dokument naleznete ZDE.

V tištěném vydání najdete uprostřed časopisu speciální přílohu, kterou si můžete vytrhnout. Shrnuje opatření, která můžete ve vaší obci zavést, abyste zlepšili hospodaření se srážkami. A navíc je financovat z dotací. Všechno to dává ekologický i ekonomický smysl.

Jedním příkladem za všechny může být využívání dešťovky na základní škole. Zřizovatel ušetří za vodu i stočné, školní zeleň díky zálivce odolá vedru a zpříjemní klima žákům i obyvatelům obce. V galerii najdete další příklady, kdy se obce pustily do hospodaření se srážkovými vodami za dotační podpory.

To, že jde dohromady voda a zeleň, popisujeme v dalších textech. K nim jsme si přizvali odborníky, kteří se hospodaření se srážkami věnují dlouhodobě. S jedním z nich přinášíme i rozhovor o tom, jak takzvaná modrozelená infrastruktura dokáže ulevit sídlům nejenom v době veder.

Přinášíme i trochu suchopárnější texty, nicméně věříme, že pro některé žadatele to bude přínosné. Jeden se týká problematiky veřejné podpory, další řeší možnost vstupu sítí elektronických komunikací do stavebních projektů financovaných z veřejných prostředků.

Dále uvnitř listu najdete info o Norských fondech, podíváte se ke Smyslovským tůním na Blatensku, nebo se můžete poučit, co jsou to vertikální lesy.

Dokument ke stažení:

Stáhnout pdf verzi

Zdroj: SFŽP

Zásadním důvodem petice SOVAK ČR, SMO ČR, ČAObH a Agrární komory ČR je zamyšlení se nad otázkou, zda celonárodně a ve spěchu bez zpracovaných adekvátních podkladů a studií možná že i zcela  zbytečně a nevratně vynaložit prostředky o objemech v řádu jednotek miliard Kč (5 – 8 mld. Kč) ve vztahu ke skutečnosti, že jsme si v rámci ČR nastavili tak přísné podmínky, na které vlastně není nikdo z producentů připraven. Někdo by možná mohl namítat, že vzorem ve spalování kalů nám v tomto směru mohou být alpské země a sousedi z Německa, ale na druhou stranu je zde spousta evropských a vyspělých zemí, které se snaží kaly racionálně využívat a to právě cestou do zemědělství (Španělsko, Francie, Velká Británie, ..).

Dokument ke stažení:

Kaly_Petice.pdf (57681)

Financování se zaměří na ochranu životního prostředí, zmírňování změny klimatu, jakož i na podporu přechodu na čistou energii se zvýšenou energetickou účinností a větším podílem obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie. Bude jedním z nástrojů, který EU umožní plnit její cíle v oblasti klimatu a stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

S cílem zajistit Evropanům lepší kvalitu života a investovat do udržitelnější budoucnosti vyvíjí Junckerova Komise mimořádné úsilí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, zejména zvyšováním financování z programu LIFE a začleňováním opatření v oblasti klimatu do všech významných výdajových programů EU. To Evropě pomůže plnit závazky, které pro ni vyplývají z Pařížské dohody, jakož i cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a řešit některé z největších výzev tohoto století. Dohodu, které bylo dosaženo včera, musí nyní formálně schválit Evropský parlament a Rada.

Komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella tuto dohodu ocenil a uvedl: „Každý den vidíme, jak stovky tisíc mladých Evropanů vycházejí do ulic a vyjadřují obavy o budoucnost naší planety a požadují, abychom učinili více. Díky navýšení finančních prostředků můžeme tyto obavy lépe řešit, můžeme urychlit přechod na oběhové hospodářství a snížit naši stopu v přírodě a v oblasti biologické rozmanitosti.“

Evropský komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete dodal: „Posílený program LIFE sehraje důležitou roli při zvyšování investic do opatření v oblasti klimatu a udržitelné energie v celé Evropě. Z programu LIFE se budou průběžně podporovat snahy o zmírnění dopadu změny klimatu a o přizpůsobení se těmto změnám, což EU pomůže plnit cíle a závazky, které pro ni vyplývají z Pařížské dohody, jakož i cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje.“

Program LIFE patří mezi finanční programy EU, u nichž Komise na období 2021–2027 navrhla největší proporční navýšení prostředků. Komise současně s ambicí zvýšit úroveň financování opatření v oblasti klimatu rovněž navrhla, že na realizaci cílů v oblasti klimatu v rámci všech programů EU by mělo směřovat alespoň 25 % výdajů EU.

Nehledě na své přímé výsledky bude program LIFE sloužit rovněž jako katalyzátor pro ostatní fondy.

Nový program LIFE (2021–2027) má tyto hlavní prvky:

• trvalá podpora přechodu na oběhové hospodářství a posílené zmírňování dopadů změny klimatu: patří sem financování za účelem plnění rozhodujících cílů politik v souladu se strategickou dlouhodobou vizí EU vytvoření prosperujícího, moderního, konkurenceschopného a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050. Opatření podpoří plný přechod k oběhovému hospodářství, ochranu a zlepšení kvality ovzduší a vody v EU, provádění politického rámce EU v oblasti energetiky a změny klimatu do roku 2030 a splnění závazků, které Unii vyplývají z Pařížské dohody o změně klimatu,
• zvýšený důraz na podporu přechodu na čistou energii: nový zvláštní podprogram povzbudí investice a podpoří činnosti zaměřené na energetickou účinnost a energie z obnovitelných zdrojů, a to především v těch odvětvích a evropských regionech, které v přechodu na čistou energii zaostávají,
• zvýšený důraz na přírodu a biologickou rozmanitost: tradiční složka programu LIFE, nové strategické projekty v oblasti přírody, které mají členským státům pomoci začlenit cíle politik v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti do všech ostatních politik a finančních programů, jako je například zemědělství a rozvoj venkova. Tím se má zajistit větší vzájemná provázanost mezi odvětvími,
• jednoduchý a flexibilní přístup se zaměřením na vytváření a uplatňování inovativních způsobů řešení problémů v oblasti životního prostředí a změny klimatu.

Další kroky:

Prozatímní dohodu musí nyní formálně schválit Evropský parlament a Rada. Rozpočtová hlediska a související horizontální ustanovení budoucího programu LIFE se odvíjejí od celkové dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu EU, který Komise navrhla v květnu 2018.

Souvislosti

Program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu byl zahájen v roce 1992 a je jedním z hlavních nástrojů EU pro financování projektů v oblasti životního prostředí a klimatu. Finanční podporu ve výši téměř 10 miliard eur z něj získalo přes 4 600 projektů v EU a ve třetích zemích, přičemž na opatření v oblasti životního prostředí a boje proti změně klimatu byla uvolněna částka přesahující 4,3 miliardy eur. Stávající program LIFE běží od roku 2014 a potrvá do roku 2020. Jeho celkový rozpočet činí 3,4 miliardy eur.

Program sehrál důležitou roli při implementaci nejdůležitějších environmentálních právních předpisů EU, včetně směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků. Návrh nového programu na období 2021–2027 se opírá o výsledky střednědobého hodnocení stávajícího programu a o posouzení dopadů.

Další informace:

• Informativní přehled a legislativní návrh

• Další informace o programu LIFE naleznete zde.

• Další informace o rozpočtu EU na období 2021–2027 naleznete zde.

I letos, ve dnech 28. a 29. března, proběhne odborná konference ODPAD ZDROJEM. Po úspěšných předchozích letech naváže na témata ODPADY, ENERGIE, VODA, STAVBY a doplní jej o nové – cirkulární radnice. Hlavním cílem konference je představit fungující chytré technologie a inovace umožňující hospodařit efektivněji v souladu s přírodou a cirkulární ekonomikou a zároveň poukázat na příklady dobré praxe z České republiky i ze zahraničí a zprostředkovat zástupcům samospráv diskuzi s odborníky. 

„Představte si obec, která hospodaří takovým způsobem, že jí odpady přináší cenné zdroje a je energeticky soběstačná.  Občas stačí malé kroky, být otevřený inovativním řešením, nechat se inspirovat příklady dobré praxe a být ochoten přijmout změnu. Spousta inspirativních příkladů je již k dispozici a my je chceme na tomto místě sdílet. Naučíme se společně vnímat odpad jako zdroj,“ vysvětluje Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Konferenci už počtvrté pořádá Institut Cirkulární Ekonomiky (dále jen INCIEN). Je určena všem zástupcům samospráv, tedy starostům či vedoucím pracovníkům odborů životního prostředí, případně technických služeb, zástupcům asociací samospráv a asociací v oblasti staveb, nakládání s odpadem, vodou či energií. Program konference bude reagovat na aktuální diskutované výzvy jako například problematika sucha a nakládání s vodou, třídění a recyklace odpadů a uplatnění druhotných surovin.  

„Konference zároveň v letošním roce představí úplnou novinku v oblasti propojování producentů se zpracovateli odpadů. Panelové diskuze zareagují na hlavní výzvy spojené s koncem skládkování, díky kterému se v odpadovém hospodářství začaly šířit nepravdy a manipulativní informace. Prestižně odprezentujeme i výsledky prvního městského cirkulárního skenu v České republice. Účastníci se mají na co těšit!“ doplňuje Soňa Jonášová z INCIENu.

Účastníci se také naučí, jak zadávat veřejné zakázky s využitím odpovědných a cirkulárních principů, které se stávají jednak cestou, jak vytvořit impuls pro odbyt výrobků z druhotných surovin, tak pro nové způsoby hledání úspor ve všech tématech, kterým se akce bude věnovat. Konference ODPAD ZDROJEM je jedinou konferencí, která se komplexně věnuje zavádění cirkulárních principů do praxe měst a obcí. Navíc kombinuje praktické ukázky technologií s odbornými příspěvky, příklady z praxe, workshopy i exkurzí k tématu. Důležitou součástí je i bohatý doprovodný program, mnoho prostoru pro navazování kontaktů i večerní společenské setkání. Samozřejmostí je občerstvení z lokálních zdrojů a místní farmy.

Registrovat se na konferenci je možné na webových stránkách www.odpadzdrojem.cz.

Zdroj: INCIEN

Dokument obsahuje předpoklady a výpočty použité v rámci přípravy Návrhu vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který byl připraven na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Dokument zároveň obsahuje dílčí vyčíslení nároků na veřejnou podporu. Jedná se pouze o doprovodný analytický dokument, ze kterého nevyplývají žádná práva ani povinnosti.

Dokument ke stažení:

Projekt Digi-Label přináší aplikaci, která nám usnadní orientaci v energetických štítcích. Společnost SEVEn zpracovala nástroj na zjednodušení energetických štítků a vytvořila řešení, které přináší větší přehlednost pro spotřebitele. Výsledkem je aplikace PocketWatt, zacílená na prodejce elektrických spotřebičů, kteří by podle legislativy Evropské unie měli energetické štítkování používat. Štítky však ukazují pouze nepřímé informace o spotřebě energie v kWh za rok nebo pod označením energetických tříd A-G. V posledních letech se zavedlo používání dalších tříd A+, A++ nebo A+++ a tak je označování lehce nepřehledné. Aplikace PocketWatt koncovému zákazníkovi poskytuje informace o provozních nákladech elektrospotřebičů přímo v korunách, s možností výběru pracovních cyklů např. u pračky nebo myčky a motivuje je tak k výběru energeticky úspornějších modelů.

„Cílem je spotřebitelům představit konkrétní náklady na spotřebu energie a případně vody
u daného spotřebiče a umožnit tak spotřebitelům lépe se zorientovat v tom, který konkrétní model bude pro provoz v domácnosti skutečně nejvhodnější,“ uvedl Juraj Krivošík, zástupce SEVEn a projektu Digi-Label v ČR.

Co nám aplikace přináší

Energetická spotřeba produktu je jedním z hlavních kritérií při výběru elektrických spotřebičů. Co nás ale v konečném důsledku zajímá ještě víc, je údaj o nákladech na provoz daného spotřebiče ve finančním vyjádření. Z energetických štítků, které mají výrobci povinnost u produktů uvádět, si můžete roční náklady dopočítat. Kdo z nás ale ví, kolik stojí 1 kWh energie? Aplikace PocketWatt je řešením, který zobrazuje provozní náklady na spotřebu elektřiny a vody v korunách a umožňuje pro vybrané elektrospotřebiče, jako jsou pračky a myčky, upravit počet pracovních cyklů podle zvyklosti v dané domácnosti.

Nástroj PocketWatt se dá využít několika způsoby. Prodejcům elektrických spotřebičů umožňuje vytvářet QR kódy pro každý nabízený produkt, který může být vytištěn a umístěn vedle energetického štítku na spotřebičích. Zákazník si tento kód naskenuje a zobrazí se mu podrobnosti o provozních nákladech a celkové hodnocení energetické účinnosti vybraného produktu. Další možností je umístit nástroj na webové stránky obchodníka. Jakmile uživatel na webové stránce klikne na ikonku PocketWatt, zobrazí se údaje o produktu včetně možnosti nastavit si parametry- především jak často bude daný spotřebič používat. Aplikace zobrazí spotřebu jak ve spotřebované energii, tak jako provozní náklady produktu v korunách v následujících několika letech. V České republice daný nástroj aktuálně využívají internetové prodejny chladservis.cz a tivis.cz, v pilotním režimu je k dispozici internetová stránka https://cz.pocketwatt.eu/.

Přepočítávání na koncové náklady však není jediné, co aplikace umí. Spotřebitel se dozví i další informace, například žebříček nejlepších produktů nebo zjednodušené vysvětlení specifikací produktů jako je spotřeba vody nebo hlučnost. Díky integrovaným funkcím může zákazník produkty hodnotit a sdílet na sociálních sítích.

„V souvislosti s vývojem evropské legislativy o energetickém štítkování, kde se připravuje společná databáze modelů výrobků dostupných na našem trhu, plánujeme propojit databázi s naší aplikací PocketWatt , aby zákazník mohl srovnat provozní náklady všech modelů na trhu“, upřesnil Juraj Krivošík další plány projektu.

Výzkum mezi spotřebiteli

Dřívější průzkum mezi spotřebiteli ukázal, že energetické štítky sice zná 80 % spotřebitelů, ale ne vždy je jejich sdělení pro spotřebitele přehledné. Pro některé z nich je uváděné číslo v kWh abstraktním pojmem, a ani energetické třídy A-G, včetně třídy A s několika plusy, nám neposkytují informace o významu těchto tříd a rozdílech mezi nimi.  Pokud jste prodejci tzv. „bílého zboží“, můžete aplikaci nabídnout svým zákazníkům a jít přehlednějším informacím naproti. Testování aplikace proběhlo v několika zemích Evropské unie, například ve Velké Británii, Německu nebo ve Španělsku, kde pilotní testování ukázalo, že spotřebitelé na tento nástroj reagují pozitivně a prodej produktů s vyšší třídou energetické náročnosti vzrostl (výrobky s nejnižší spotřebou). Pozitivní výsledky vedly k uzavření partnerství mezi PocketWatt a jednou z největší španělských asociací spotřebitelů CECU a partnerem projektu ESCAN, která bude spolupracovat při informování spotřebitelů o efektivnějších produktech.

Co aplikace přinese obchodníkům?

PocketWatt je bezplatný nástroj, který přinese zákazníkům kvalitní a přehledné informace, umožní výběr úspornějších spotřebičů s nižší energetickou náročností a srovnání s ostatními produkty v prodejně nebo na webových stránkách. Údaje využívané k výpočtu průměrných spotřeb produktů pocházejí z energetického štítku daného spotřebiče a tvůrci zdůrazňují, že do projektu nezasahují žádné komerční zájmy. Upřednostňováním energeticky účinných produktů hrají prodejci a spotřebitelé zásadní roli v naplňování jednoho ze zásadních cílů Evropské unie, kterým je snižování spotřeby energie. Působí tak na výrobce, kterým dávají jasný signál, že produkty s vysokou spotřebou energie nemají šanci. Digi-Label je nezávislým projektem, spolufinancovaný z programu Horizont 2020 Evropské unie, na kterém se podílelo dalších jedenáct partnerských organizací. Podrobnější informace najdete na stránkách pocketwatt.eu.