Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Brno uložil pokutu 150 tisíc korun firmě VBV GEO s.r.o. za porušení zákona o vodách. Společnost v lednu 2018 neprovedla při realizaci hlubinných vrtů v areálu Brno-Komárov přiměřená opatření, aby závadné sedimentovatelné tuhé látky neunikly ze vsakovací usazovací jímky do povrchového toku Ponávka a do povrchového toku Svratka. Tím došlo k jejich znečištění.

„V lednu 2018 jsme obdrželi oznámení týkající se havarijního znečištění toku Ponávka v Brně – Komárově neznámou látkou. Provedli jsme šetření na místě a zjistili, že v celé délce toku Ponávky je silný zákal, který se nacházel i za soutokem s řekou Svratkou v Brně – Komárově. Jednalo se o celkovou délku cca 1 100 metrů,“  řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Při pátrání po původci inspektoři zjistili, že mezi ulicí Kalová a Za Mostem v Brně-Komárově se na pravé straně toku Ponávka nachází staveniště, kde probíhá rekonstrukce objektu.  Na staveništi byly prováděny společností VBV GEO s.r.o. dva hlubinné vrty, z nichž byla vypouštěna voda, silně znečištěná sedimentovatelnými tuhými látkami-jílovitými částicemi do zasakovací jímky. Ta však byla přeplněná a vše unikalo do vodního toku.

Sankce nabyla právní moci 22. července.

Zajímáte se o cirkulární ekonomiku? Nebo rovnou o cirkulární veřejné zakázky? Pak by vám neměla uniknout zpráva EIT Climate-KIC připravená ve spolupráci s městem Helsinki The challenges and potential of circular procurements in public construction projects. Zpráva se zaměřuje primárně na oblast stavebnictví, ale neopomíjí ani cirkulární aspekty pořizování nábytku. Materiál obsahuje 10 příkladů z praxe zadavatelů z Dánska, Finska, Nizozemska a Švédska.

Zájemce o problematiku cirkulárních přístupů k veřejným nákupům lze odkázat rovněž na anglickou verzi případové studie nákupů města Zürich, která se zaměřuje na problematiku recyklace stavebního odpadu a stručně shrnuje dvacetiletou cestu, kterou město jako zadavatel v této oblasti urazilo (zdroj GPP News Alert August, May 2019).

Prezentace ke stažení:

Letní škola odpovědného veřejného zadávání

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Plzni uložili dvě pokuty v celkové výši 250 tisíc korun společnosti Recyklace Sanace Bohemia s.r.o. za opakovaná nedoložení dokladů ke kontrole nakládání s odpady v mobilním zařízení k drcení odpadů v Kařezu na Rokycansku.

První pokuta uložená v září 2018 byla 100 tisíc korun. „Společnost nepředložila vyžádanou dokumentaci – průběžnou evidenci odpadů za roky 2017 a 2018, doklady z přejímky odpadů do zařízení a dokumenty popisující, jak bylo s upravenými odpady ze zařízení dále nakládáno. Obviněný se zcela účelově vyhýbal přímým a jednoznačným odpovědím, neumožnil dokončit kontrolu. Nebylo tedy možné zjistit, jak nakládal s odpady v rozsahu desítek tisíc tun,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Vzhledem k tomu, že firma ani po dalších několika měsících nedoložila všechny doklady, které inspektoři požadovali, uložili jí letos další pokutu 150 tisíc korun, kterou nedávnou potvrdil i odvolací orgán MŽP.„Společnost neposkytla inspektorům dostatečnou součinnost, kterou jí ukládá zákon o kontrole. Neúplnými informacemi může být zastíráno závažné porušování zákona, může jít o snahu znemožnit sledování pohybu odpadů,  což je velmi nebezpečné pro životní prostředí,“ uvedla Horčicová.

Vzhledem k množství změn ministerstvo nepřistoupilo k novele vyhlášky č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 118/2013 Sb.“), ale připravilo vyhlášku novou. Oproti stávajícímu znění vyhlášky č. 118/2013 Sb. předkládaný návrh vyhlášky o energetických specialistech obsahuje nové paragrafy týkající se pravidelného průběžného vzdělávání energetických specialistů formou vzdělávacích akcí. Konkrétně se jedná o stanovení požadavků na vzdělávací akce energetických specialistů, definování povinností organizátora vzdělávacích akcí a ustanovení Odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí.

Dokument ke stažení:

Odůvodnění

Materiál

Předkládací zpráva

V roce 2018 proběhly zásadní změny v technických normách v oblasti skládkování odpadů. Vzhledem k tomu, že normy jsou přímo uvedeny ve vyhláškách k zákonu o odpadech, je shoda s nimi jediným způsobem splnění technických požadavků na skládky odpadů. Zpracovaná metodika by měla usnadnit povolujícím orgánům přezkumy a změny v dotčených integrovaných povoleních.

Dokument ke stažení:

2019_06_26 Metodika normy u skládek.pdf (695.73 kb)

Bezúročné úvěry z programu Úspory energie jsou od 15. srpna 2019 podnikatelům dostupné za výhodnějších podmínek. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) se domluvila s Ministerstvem průmyslu a obchodu na navýšení podpory těm firmám, které chtějí realizovat energeticky úsporný projekt. Tím může být jak výměna oken v sídle společnosti nebo nahrazení starých strojů novými, úspornějšími, tak využití obnovitelných zdrojů energie v podnikání apod.

Zvýhodněné financování ve formě bezúročných úvěrů na projekty vedoucí alespoň k 10% úspoře energie poskytuje ČMZRB podnikatelům nově už od 500 tisíc Kč a až do 60 mil. Kč. Přičemž na úvěry do 3 milionů korun nevyžaduje spolufinancování komerční bankou a financuje až 90 % způsobilých výdajů. Pokud podnikatel čerpá úvěr vyšší, poskytuje ČMZRB i nadále bezúročný úvěr až do výše 70 % způsobilých výdajů a min. 20 % některá ze spolupracujících komerčních bank. U tohoto úvěru však ČMZRB poskytuje příspěvek na úhradu úroků, který se nyní zvyšuje až na 4 miliony korun.

 „Úpravou podmínek programu chceme ještě ve větší míře usnadnit podnikatelům přístup k návratné formě podpory a motivovat je k realizaci energeticky úsporných projektů. Ty mají jednak přínos pro samotný podnik, protože dochází k zefektivnění výroby a úspoře nákladů, ale také pomáhají snižovat energetickou zátěž a budování dlouhodobě udržitelného rozvoje naší společnosti,“ říká Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu.

„Snížením dolní a navýšením horní hranice námi poskytovaného úvěru z programu Úspory energie také reagujeme na poptávku na trhu. Především malí podnikatelé žádají úvěry nižšího rozsahu. Realizují méně investičně náročné projekty, jako je například výměna osvětlení v provozu, oken v administrativní budově, nové rozvody elektřiny apod. Tyto projekty ale také vedou k úspoře energie, a proto jsme se rozhodli zpřístupnit zvýhodněné financování i jim,“ doplňuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

Program Úspory energie je určen pro podnikatele bez rozdílu velikosti, kteří chtějí realizovat energeticky úsporný projekt kdekoliv na území ČR vyjma hlavního města Prahy. Program byl spuštěn 19. září 2017, je financován ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a poběží až do konce roku 2023.

Uhelná komise na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jeden z předsedů komise. Zároveň zopakoval své vyjádření, že první zásadní závěry lze od komise očekávat nejdříve za rok.

"První skupina bude do určité míry pracovat s materiálem, který už existuje. Bude řešit data, která jsou dána státní energetickou koncepcí z roku 2015. Uvidíme, jak na ni navážeme aktualizací. To je spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové zdroje, jaké budou ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, případně nějaké evropské uhlíkové daně a podobně," uvedl Havlíček. V této skupině by podle něj měli být zástupci všech 19 členů.

Druhá skupina bude podle Havlíčka velmi exekutivně orientovaná, měly by v ní figurovat jak zástupci průmyslových, tak ekologických organizací. "Ve třetí skupině budou hrát klíčovou roli kraje a regiony. Máme tam tři zástupce krajů, kterých se to bezprostředně týká, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského," doplnil Havlíček.  

O konkrétních termínech podle něj dnes komise nejednala. "V momentě, kdy se začala konkrétní čísla objevovat, jsme debatu rázně utnuli. Na prvním setkání nemůžeme střílet čísla, kdy útlum bude nebo nebude. Stále platí to, že první skutečně významné závěry můžeme očekávat až přibližně za rok," uvedl dále Havlíček. 

Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček.

Německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, uvedl ředitel Hnutí Duha a jeden ze členů uhelné komise Jiří Koželouh.

Podle dat Energetického regulačního úřadu činí instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Ve hnědouhelných elektrárnách se loni vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.

Aktivisté z hnutí Extinction Rebellion v pátek zhruba dvě hodiny blokovali vchod do ministerstva pro místní rozvoj. Požadovali, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv. Na začátku srpna také zhruba dvě desítky lidí protestovaly před budovou ministerstva životního prostředí a upozorňovaly na nedostatečný postup vlády v boji se změnou klimatu.

Víkendový kurz odpadové legislativy přinese jak odborné, tak laické veřejnosti podrobné informace o aktuální legislativě a jejím uplatnění v praxi. Povinnosti pro původce odpadu jsou pevně dány, nicméně existuje velká řada úskalí a problematických oblastí, které lze pochopit ve větších souvislostech až po seznámení se s celou odpadovou legislativou.

Každý, kdo se setká s ochranou životního prostředí ve firmě, bude vždy řešit „svou oblast“. V odpadech to platí obzvlášť a proto, aby bylo možné informace pojmout a prakticky použít, je nutné seznámit se s detailnějším fungováním odpadového hospodářství. Je zřejmé, že vždy tzv. všechno se vším souvisí a není lepšího překvapení než následně zjistit, že si mohu odpadové hospodářství řešit sám/a a nemusím oslovovat externí poradce.

Seminář je již třetí v pořadí. S ohledem na časté problémy v provozu jsme se rozhodli rozšířit oblast odpadového hospodářství také o problematiku přepravy nebezpečných odpadů podle ADR.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, mají možnost být u vzniku legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální. Shrnuje jednu z výhod kurzu člen organizačního týmu Ing. Kristýna Husáková. Zaměření kurzu je nadále komplexní od obecných principů odpadové legislativy, jako jsou povinnosti původců, odpadová evidence, až po nakládání se specifickými odpadovými toky, jako jsou vedlejší produkty živočišné výroby, kaly z čistíren odpadních vod, stavební a demoliční odpady nebo biologicky rozložitelné odpady ze stravoven. Podstatným a často opomíjeným tématem jsou základy správního řádu a přestupky včetně sankcí, které jsou součástí legislativy odpadového hospodářství. Proto je s nimi v programu podrobně počítáno.

Kurz bude probíhat ve dvou dnech na půdě Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. „Z předcházejících kurzů máme zkušenost, že účastnící kurzu si odnesou potřebné informace o legislativě odpadového hospodářství, které jsou schopni aplikovat v provozu.“ Dodává na konec jedna z organizátorek kurzu Kristýna Husáková.

Termín konání: 19. a 20. října 2019, další informace ZDE

Boj proti plastovému odpadu dostává nový rozměr. Šéf maloobchodního řetězce Tesco Dave Lewis pro list Guardian uvedl, že si společnost vyhradí právo vyřadit ze své nabídky značky, které balením svých výrobků představují přílišnou zátěž pro životní prostředí. Toto své „právo“ hodlá firma začít vymáhat od příštího roku, zaměří se prý na výrobky, k jejichž zabalení je údajně spotřebováno příliš mnoho umělé hmoty. Tesco tím stupňuje své aktivity z května 2018, kdy rozeslalo dodavatelům seznam „preferovaných materiálů“ na obaly. Více ZDE

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dostalo pokutu 100 tisíc korun za to, že bez souhlasu orgánu ochrany přírody změnilo ráz krajiny podél silnice mezi obcemi Žulová a Vápenná na Jesenicku. Zjistili to inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Olomouci. ŘSD se přestupku dopustilo při kácení převážně lipových a jabloňových alejí podél této komunikace v dubnu 2018.

ŘSD sice mělo povolení ke kácení stromů (celkem 73 dřevin), ovšem nebyl jí vydán souhlas ke změně krajinného rázu, který následkem kácení nastal. „O tento souhlas Ředitelství silnic a dálnic příslušný orgán ochrany přírody – Městský úřad Jeseník – vůbec nepožádalo. Bez povolení tak změnilo krajinný ráz. Kácením velkého počtu stromů došlo k výrazné změně charakteru lokality i k výraznějšímu narušení kulturní, historické a estetické dominanty v krajině. Po provedeném kácení nezůstala na lokalitě žádná vzrostlá dřevina. Pro legální realizaci záměru měly existovat povolení ke kácení i souhlas se změnou krajinného rázu současně. ŘSD disponovalo pouze jedním z těchto dokumentů a porušilo tak zákon o ochraně přírody a krajiny,“ uvedl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc.

Inspektoři ČIŽP přitom upozorňují, že Ředitelství silnic a dálnic bylo úřady v minulosti už několikrát upozorňováno, že si při rozsáhlejších káceních musí o souhlas se změnou krajinného rázu zažádat. „ŘSD na to však dlouhodobě nereflektuje. Přitom problematika ochrany krajinného rázu není pro tento subjekt vzhledem k charakteru jeho činnosti neznámou problematikou,“ dodal Pallós.

Nedovolenou změnu krajinného rázu potvrdilo i Ministerstvo životního prostředí, které posuzovalo odvolání ŘSD. Po rozhodnutí MŽP činí pravomocná pokuta 100 tisíc korun.

Dne 11. července 2019 vydal Evropský soudní dvůr rozsudek ve věci T-185 / 17, kterým v plném rozsahu zamítl žalobu podanou společností PlasticsEurope. Tato společnost nesouhlasila se zařazením látky bisfenol A (BPA; ES 201-245-8, CAS 8008-07) do Kandidátského seznamu (dále KS) na základě klasifikace látky jako toxická pro reprodukci kategorie 1B.

V rozsudku se uvádí, že přestože je látka používána pouze jako izolovaný meziprodukt na místě nebo jako přepravovaný izolovaný meziprodukt, není automaticky osvobozena od všech ustanovení nařízení REACH. Taková látka proto není vyjmuta z identifikační procedury pro zařazení látek do KS stanovené tímto nařízením. Soud dále konstatuje:

• látka klasifikovaná jako toxická pro reprodukci kategorie 1B je do KS zařazena pouze na základě svých podstatných vlastností, nikoli na základě jejího použití;

• při zařazení látky do KS není ECHA povinna doplnit prohlášení o dopadu tohoto zařazení na použití látky jako meziprodukt.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 11. října 2019 (zveřejněno ECHA 14. 8. 2019). V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• 2,2-bis(acryloyloxymethyl)butyl acrylate trimethylolpropane triacrylate (EC 239-701-3, CAS 15625-89-5), návrh předložila Francie;

• Benzophenone (EC 204-337-6, CAS 119-61-9), návrh předložilo Dánsko;

• Fluopicolide (EC 607-285-6, CAS 239110-15-7), návrh předložilo Rakousko;

• 4,4'-oxydi(benzenesulphonohydrazide) (EC 201-286-1, CAS 80-51-3), návrh předložilo Německo;

• Toluene-4-sulphonohydrazide (EC 216-407-3, CAS 1576-35-8), návrh předložilo Německo.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 11. října 2019 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce CLH konzultace na stránkách ECHA.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Vyšší cena emisních povolenek zvyšuje náklady tuzemských energetických a průmyslových firem, které platí za jejich pořízení. Vyplývá to z jejich vyjádření ČTK. Podle analytiků systém povolenek konečně začíná fungovat a do budoucna může splnit účel za kterým byl zřízen - tj. přispět k odstavení nejšpinavějších zdrojů na trhu. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení.

Aktuální cena povolenky činí podle údajů serveru Carbon Pulse přes 26,5 eur (685 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206 korun). Důvodem mimo jiné je zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR), jejímž cílem je korigovat množství povolenek na trhu.

Část povolenek přiděluje firmám zdarma stát. "Minulý rok byly emise českých podniků v ETS celkem kolem 66 milionů tun CO2 a bezplatná alokace činila kolem 20 milionů tun povolenek," řekl ČTK vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Tůma.

Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že cena povolenky nyní stoupla do relací, kde měla podle tvůrců systému být už dávno před rokem 2018. "Dnešní cena tak není signálem na poplach, ale důkazem, že systém začíná fungovat," dodal.

Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora v podmínkách ČR růst cen povolenek zasáhl zejména uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje. "Při současném rostoucím tlaku na razantnější omezování emisí nelze čekat, že by se cena povolenky vrátila k nízkým hodnotám, které na trhu panovaly řadu let až do roku 2017. Výrobci si budou muset zvyknout na výkyvy cen v pásmu zhruba od 20 až nad 30 eur za tunu," uvedl.

Násobně vyšší výdaje s ohledem na růst cen povolenek letos očekává například skupina Třinecké železárny - Moravia Steel. V posledních dvou letech se přitom podle mluvčí Petry Mackové Juráskové přiblížily náklady na emisní povolenky ve firmách skupiny jedné miliardě korun. "Vážné ohrožení ale vnímáme spíše v příštích letech kvůli reformě systému emisních povolenek. Podle předběžných propočtů by průměrné roční náklady na povolenky CO2 během nového období v letech 2021 až 2030 měly dosáhnout 1,8 miliardy korun, což není reálné zaplatit za stávajících podmínek, tj. bez kompenzace státu," dodala mluvčí.

"Pokud v budoucnu budeme, ať už politickými rozhodnutími nebo ekonomickými tlaky, nuceni změnit stávající primární palivo hnědé uhlí za jiné zdroje, půjdeme touto novou cestou. Bude to však představovat nemalé investiční prostředky," doplnila za Elektrárny Opatovice Hana Počtová. Firma podle ní investovala během posledních let do modernizace svých uhelných zařízení asi tři miliardy korun.

Ředitel Ocelářské unie Daniel Urban upozornil, že Evropa emituje pouze asi devět procent globálních emisí skleníkových plynů. "EU ETS nepokrývá ani polovinu evropských emisí, chybí zemědělství, které produkuje více emisí než průmysl, chybí doprava a další. Dokud nebude podobný systém zaveden i v dalších zemích včetně Číny, Ameriky a Ruska, jedná se jen o idealistický projekt, který nakonec poškodí hlavně Evropany, kteří mohou přijít o velkou část svého průmyslu," dodal.

EU ETS je největší systém emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Tůma připomněl, že MŽP v připravované legislativě počítá mimo jiné se vznikem takzvaného modernizačního fondu. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat přes 100 miliard korun. Peníze z něj se mají investovat například do snižování emisí nebo obnovitelných zdrojů energie. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr.

Novela, která prošla prvním čtením ve Sněmovně, dále zachovává využití výnosů z povolenek půl na půl mezi MŽP a ministerstvo průmyslu a obchodu. Snižuje ale strop, nad který připadnou výnosy přímo státnímu rozpočtu. Každý resort má mít k dispozici maximálně čtyři miliardy korun ročně namísto šesti.

Zdroj: ČTK

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 240 tisíc korun společnosti Telmont s.r.o. Firma navezla v průběhu srpna a září loňského roku celkem 11 079 tun odpadní zeminy na pozemek v obci Kočí na Chrudimsku. Pozemek však k nakládání s odpady nebyl určený a obviněný se tak dopustil porušení odpadového zákona.

Pomocí této odpadní zeminy společnost Telmont prováděla na svém pozemku terénní úpravy. Inspektoři při místním šetření zjistili, že část zeminy byla po pozemku rozhrnuta a část byla soustředěna v kupách. Mocnost navážky činila jeden až tři metry. „Společnost Telmont nebyla osobou oprávněnou k nakládání s odpady, takže odpadní zeminu nesměla převzít a nakládat s ní. Navíc v době, kdy zeminu na terén ukládala, neměla provedeny rozbory chemického složení a případného znečištění tohoto materiálu. Neznámá kvalita využitých odpadů přitom může způsobit ohrožení některých složek životního prostředí, zejména podzemních a povrchových vod,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Při stanovování výše pokuty inspektoři zohlednili zejména množství nelegálně navezeného odpadu, které hodnotí jako velmi velké. Jako polehčující okolnost posoudili, že se jednalo o první pochybení firmy v oblasti předpisů na ochranu životního prostředí. „Nicméně firma již od roku 1993 podniká v oblastní zemních prací a provádění staveb. Měla by tedy předpisy v oblasti nakládání s odpady bezpodmínečně znát,“ konstatoval Trávníček.

Společnost Telmont proti pokutě nepodala odvolání, sankce nabyla počátkem srpna právní moci.

Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohlo ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění. Výsledky dvou scénářů dopadů na českou ekonomiku, s nimiž vědci pracují, dnes představili na tiskové konferenci v Praze.

Pokud by se i nadále extrémní sucho opakovalo, lze podle vědců očekávat, že by se změnila i česká ekonomika a některá ekonomicky méně aktivní průmyslová odvětví závislá ve značné míře na dostatku vody by musela svou výrobu zmírnit. Jde například o výrobu papíru nebo textilní průmysl. Například pro výrobu jednoho kilogramu papíru je zapotřebí 300 litrů vody a pro jeden kilogram chleba až 1500 litrů.

K odhadu dopadu na ekonomiku použili vědci data z více než 150 průmyslových odvětví, jak ta nakládají s dešťovou, povrchovou a podzemní vodou. "My pracujeme s několika scénáři. Máme jeden scénář poklesu (dešťové, povrchové a podzemní vody) o 25 procent, druhý scénář poklesu o 50 procent. S tím, že co se týká pouze poklesu produkční schopnosti české ekonomiky, tak se bavíme o číslech 0,9 až 1,6 procenta HDP. V těchto číslech ale nejsou zahrnuty ostatní náklady jako sociální a škody na životním prostředí," uvedl ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka. Při zvýšeném odhadu by pak náklady sucha mohly podle něj dosáhnout až 4,8 procenta HDP.

Loni se Česko potýkalo s následky sucha i veder. Teploty se podle Českého hydrometeorologického ústavu držely po většinu měsíců nad dlouhodobým průměrem. Také úhrn srážek výrazně poklesl, po devět měsíců byl pod dlouhodobým normálem za roky 1981 až 2010. Sucho a horko působily potíže zemědělcům i obcím.

V jaké budoucnosti by k dnes prezentovaným odhadům mohlo dojít, vědci z ČZU nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchových i podzemních vod.

Rektor ČZU Petr Sklenička dnes řekl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje. Od roku 2014 dosáhly celkové investice ministerstev životního prostředí a zemědělství do všech opatření spojených se suchem téměř 40 miliard Kč, uvedlo na dotaz ČTK tiskové oddělení MŽP. Stát by ale měl podle Skleničky investovat na zlepšení a udržení vody v krajině minimálně 25 mld Kč ročně.

Pitná voda by se podle Procházky měla používat jen na pití, nikoliv na zalévání zahrádek nebo do bazénů, otázka jejího použití je podle něj ale právně složitá. Myslí si, že by spotřeba vody měla být více zpoplatňována.

Vědci připomněli, že ČR disponuje jedněmi z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoků vody z okolních zemí, a to méně než pětiprocentní. Je tak závislá na srážkách. V budoucnu bude možná nesoběstačná, ohrožena jsou podle vědců zejména velká města.

Vědci se dnes odvolávali na zahraniční data. Například náklady sucha v EU za posledních 30 let přesáhly více než tři biliony korun a v některých oblastech Španělska v posledních letech kleslo HDP až o tři procenta.

Češi „světelný“ elektroodpad třídí ochotněji než dříve, do sběrného místa ujdou až 1078 metrů. Nejpilnější jsou lidé ze Středočeského kraje a z jihu Moravy i Čech. Mezi nejvíce preferovaná sběrná místa patří stanoviště kontejnerů na tříděný odpad, prodejny elektro a supermarkety. 33 procent domácností přiznalo, že vysloužilé žárovky vyhazuje do popelnice s ostatním odpadem.

Ochota Čechů třídit elektroodpad se zvyšuje.  Oproti předchozím letům urazí do sběrného místa podstatně delší vzdálenost. S vysloužilým světelným zdrojem, například úspornou žárovkou, jsou ochotni dojít až do vzdálenosti 1078 metrů, což je skoro o půl kilometru dále než v předešlých letech. Vyplývá to z průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1241 respondenty*.

„Akceptovatelná dochozí vzdálenost (viz graf) se podstatně prodloužila. Mezi nejvíce preferovaná sběrná místa patří stanoviště kontejnerů na tříděný odpad, prodejny elektro a supermarkety,“ shrnuje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení.

Domácnosti a firmy za poslední rok sebraly a k recyklaci předaly 719 tun světelných zdrojů, ve kterých je odhadem 24 kilogramů rtuti. „Právě kvůli rtuti je třeba úsporky odevzdávat k recyklaci. Zmíněné množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad,“ dodává Zuzana Adamcová.

Přestože se bilance sběru světelného elektroodpadu dlouhodobě lepší, v nedávném průzkumu 33 procent domácností přiznalo, že vysloužilé kompaktní zářivky či LED žárovky vyhazuje do popelnice s ostatním odpadem.

Nejpilnější jsou Středočeši a lidé z jihu Čech a Moravy

Ekologické chování se v jednotlivých regionech zásadně liší. Nejpilnější jsou lidé ze Středočeského kraje, kde jsou ochotni urazit více než dva kilometry. Naopak jen téměř desetinu této vzdálenosti jsou ochotni překonat lidé v kraji Vysočina.

„Jih Čech a Moravy je na špičce hodnocení ekologického chování dlouhodobě. Naopak na chvostu se v posledních letech umístily kraje Karlovarský a Ústecký. Špatné umístění Vysočiny je pro nás překvapením, pro které nemáme rozumné vysvětlení. Tento kraj totiž vždy patřil spíše mezi ty ekologicky progresivní,“ konstatuje Zuzana Adamcová.

Sběrná místa jsou přístupná všem, je jich přes 4400

Předat světelné zdroje k recyklaci je možné prostřednictvím více než 4400 sběrných míst. „Vysloužilé kompaktní zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také rozmístěny velmi často v supermarketech i nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz nebo pomocí mobilní aplikace „Kam s ní?“, která je dostupná pro platformy Apple (iOS) a Android.

S recyklací elektrozařízení pomáhá i nová mobilní hra Zrecykluj to! Jejím cílem je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do popelnice, ale na sběrné místo, odkud se dostane k recyklaci. Hra je nyní ke stažení zdarma pro platformy Apple (iOS) a Android.

Odkazy ke stažení: App store / Google play                            

POZNÁMKA: Výzkum pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1241 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.