Představenstvo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., (SOVAK ČR) zvolilo 12. června 2018 novým předsedou představenstva SOVAK ČR Miloslava Vostrého, který je zároveň členem představenstva společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. V rozhovoru pro portál Naše voda Miloslav Vostrý přibližuje, jaké jsou jeho plány do budoucna a priority oboru. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz

Lhůty pro revize domácích kotlů se prodlouží ze dvou na tři roky, cenové rozpětí za revizi bude vymezeno vyhláškou ministerstva životního prostředí. Schválil to dnes Senát v rámci novely o ochraně ovzduší, která zvýhodní přimíchávání některých biopaliv do benzinu a do nafty (více k návrhu ZDE).

Senát také dnes schválil návrh na urychlení výstavby dopravních staveb. Schválená novela kromě jiného obsahuje seznam dopravních staveb, u nichž se má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí. Zavádí také fikci souhlasu, která má úřady přimět k tomu, aby konaly rychleji.

Novela obsahuje také tzv. fikci souhlasu. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.

Předloha obsahuje i ustanovení, které má usnadnit budování internetového připojení. U přípojek elektronických komunikací do 100 metrů se nebude vyžadovat územní rozhodnutí, územní souhlas ani kolaudační rozhodnutí. Nemá to ale platit pro případy, kdy se bude vyžadovat EIA.

Bývalý ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart se stal výkonným ředitelem České asociace oběhového hospodářství (ČAObH). Od svého vzniku v roce 2016 ČAObH podporuje všechny aspekty cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) a aktuálně vystupuje především na podporu recyklace 
a využití odpadů namísto ukládání odpadů na stále se rozšiřující české skládky.

Miloš Kužvart bude ČAObH reprezentovat na debatě Hledám cestu z plastu, která se uskuteční v Ostravě v Centru PANT a která se bude věnovat mimo jiné omezení jednorázových plastů. „ČAObH vítá tuto iniciativu, protože plasty mohou být pro životní prostředí ohrožením, pokud budeme vyznávat filosofii spotřeby na jedno použití. Zároveň je však třeba říci, že se nemůžeme upnout a omezovat jen na zákazy. Podpořme zároveň recyklaci, vytvořme v Česku podmínky pro průmysl a pro spotřebitele možnost volby: aby v nabídce našel k nerecyklovatelnému produktu alternativu produktu recyklovatelného, ekologického,“ uvedl k tomu Miloš Kužvart.

V debatě vystoupí ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Ing. Soňa Jonášová. INCIEN je nevládní nezisková organizace, která se zaměřuje na inovativní environmentální management. Institut společně se svými partnery - firmami, obcemi, vládním sektorem, neziskovými organizacemi a dalšími zájmovými skupinami - pracuje na projektech, které umožňují přechod z lineárního chodu systému na cirkulární. INCIEN dlouhodobě vystupuje proti skládkování a podporuje recyklaci odpadů. V debatě dále vystoupí Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Debatu zástupců ekologických a podnikatelských iniciativ moderuje Tomáš Hanák.

Česká asociace oběhového hospodářství, z. s., (ČAObH) sdružuje české komerční i nekomerční subjekty, které spojuje především zájem o šetření primárních zdrojů a snižování negativních dopadů na životní prostředí či lidské zdraví. Řešení spatřuje obecně v prosazování principů oběhového hospodářství 
a konkrétně ve snižování množství nevyužitelných odpadů, které dnes masivně končí na skládkách. ČAObH chce na příkladech dobré praxe ukazovat, že odpad je zdrojem pro udržitelný rozvoj, nikoliv pro zisky skládkovacích společností.

ČAObH byla založena společnostmi SUEZ a Veolia, které jsou celosvětovými lídry v oblasti oběhového hospodářství, a Centrem environmentálních prohlášení, sdružující odborníky z vysokých škol, certifikačních organizací či výrobců. Aktuálně reprezentuje významné zástupce v oboru sběru a využití odpadů a průmyslu s celkovým obratem více než 11 miliard korun. Členové Asociace obsluhují 2,5 milionu obyvatel České republiky, v oblasti sběru a recyklace obalových odpadů 98 % obcí v České republice.  Více o členech asociace a další informace jsou k dispozici na www.caobh.cz.

Na mnoha místech v Česku mají teď napilno. Získali dotaci na vybudování kanalizací a čistíren odpadních vod. Tyto velké projekty je potřeba správně naplánovat, sehnat dodavatele a domluvit s občany, protože rozkopané ulice potěší asi málokoho. Výsledek za to stojí, příští desítky let poteče do okolí vyčištěná voda.

Trochu jinak na to šli v jihočeských Albrechticích, kde se nevyplatí stavět velkou čistírnu. Proto zvolili soustavu menších domovních. Proč je výhodnější a co přinese Orlické přehradě, si můžete přečíst v rozhovoru s tamějším starostou.

Do práce se mohou pustit i na jiných místech. Třeba ve Šlapanicích u Brna odstraní starou ekologickou zátěž, zamořený průmyslový areál, který ohrožuje životní prostředí. Na stránkách časopisu najdete další chystané nebo již realizované projekty.

Část Radotínského potoka se vrátila do přirozeného koryta. O tomto tématu se v poslední době hodně mluví, protože mnohá upravená koryta toků přispívají k rychlému odtoku vody z krajiny. Když se říčka klikatí, zůstává v okolí mnohem více vody, než když voda prolétne narovnaným a vydlážděným korytem. Věřme, že Radotínský potok v tomto ohledu může sloužit jako dobrý příklad.

Dokument ke stažení:

PRIORITA 7–8/2018
 

Do konce ledna příštího roku má ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložit vládě návrh na snížení počtu vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři. Počítá s tím usnesení k výroční zprávě o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v roce 2017. Zprávu včera schválila vláda. Do stejného termínu má kabinet obdržet informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022.

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. Ta dnes upozornila, že redukce míst pro úložiště nemusí být naplněna a spor kolem úložiště bude pokračovat. Podle sdružení zveřejněná kritéria výběru nejsou příliš konkrétní a nedávají jistotu, že mají být vybrány ty nejvíce bezpečné lokality. Výběr lokalit také neumožňuje kontrolu výběru nezávislými odborníky a SÚRAO navíc podle platformy usiluje o stanovení nových průzkumných území na všech devíti vytipovaných lokalitách s platností do roku 2025.

"Ministři nové vlády by měli výsledky činnosti SÚRAO řádně zhodnotit a než bude připraven slibovaný zákon zajišťující rovnoprávné postavení obcí, celý proces výběru lokalit zastavit," uvedl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Nohava.

Předchozí ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO) několikrát uvedl, že počet lokalit by měl být snížen letos. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák v dubnu řekl, že předpokládá, že správa předloží vládě návrh čtyř lokalit v listopadu nebo prosinci.

Aktuální materiál pro vládu uvádí, že první etapa, s milníkem do konce roku 2018, předpokládá vyhodnocení všech lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti, možných vlivů výstavby a provozu úložiště na životní prostředí a z hlediska socioekonomických vlivů výstavby a provozu úložiště na rozvoj lokalit a životních podmínek obyvatelstva. "Výsledkem provedeného hodnocení bude doporučení čtyř lokalit pro další fázi průzkumu. Poté bude návrh předložen vládě k rozhodnutí," dodává materiál.

Na začátku června Hüner uvedl, že veškerá dokumentace pro rozhodnutí by měla být k dispozici do poloviny srpna. "Materiály budou sumarizovány, vyhodnoceny a dotčeným obcím budou k dispozici. Následně, do listopadu, budou mít obce dostatečný prostor se k těmto dokumentům vyjádřit, a tím pádem i diskutovat o naplnění kritérií," řekl tehdy.

Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Zdroj: ČTK

ZAUJALO NÁS Redakce magazínu Material Times připravila zbrusu nové články z oblasti řemesel, designu, materiálů, architektury, umění a životního prostředí. Na sto šedesáti stranách Material Times 3* 2018 se čtenáři ponoří do lesa, kde lze kácet dřevo podle lunárního cyklu nebo navštíví dílnu oceňované sklářské výtvarnice Zuzany Kubelkové. Další strany odkrývají příběhy a myšlenky lidí, kteří vyrábějí nové materiály, zaostřeno je na mikroby, houby i bioplasty rozložitelné na uhlík a vodu. Zajímá vás, čím nakrmila designérka Zuzana Gombošová mikroby? O novém rozložitelném materiálu čistě přírodního původu píše Barbora Tydlitátová.

Jinde se čtenáři mohou seznámit se strategií malých českých módních značek, které šijí z českých materiálů. Tereza Špinková se ve svém textu věnuje problematice textilního odpadu. Upozorňuje například na to, že průměrná Britka si na sebe nikdy nevzala 55 % oblečení ze své skříně. Kde končí textilní odpad? Špinková poodhaluje dno propasti, jejíž okraj skýtá pohled dosti neutěšený. Materiálová expertka Elodie Ternaux pro změnu hledí do budoucnosti a ptá se, jaké materiály mohou spasit svět? Jakub Koláček se ve své eseji ptá po vztahu k věcem, jejich produkci a používání. Kudy vede cesta za alternativními plasty? O projektu Crafting Plastics! píše Pavlína Šebestová.

„Ve třetím tištěném vydání Material Times se zabýváme vztahem člověka k jeho prostředí. Zajímalo nás, na co a na koho se při svém počínání soustředí, a co naopak zůstává na periferii zájmu,“ říká šéfredaktorka Tereza Lišková. „Věřím, že si čtenáři najdou vlastní způsob, jak s magazínem zacházet. Pokud je bude bavit odkrývání spojitostí mezi jednotlivými články, budu ráda. Jsem zvědavá, co upoutá jejich pozornost, jak budou magazín jako celek číst.“

O grafickou úpravu se postaralo grafické studio V8 (František Kast, Přemysl Zajíček). Fotku na titulní straně pořídila Veronika Nehasilová. Vydavatelem je společnost Happy Materials. Magazín vychází jednou ročně v nákladu 1000 ks.

Přehled obsahu a další informace o magazínu - ZDE

Zdraví a kvalitní život spolu s dostatkem pitné vody – dvě hlavní priority, které Češi považují za nejdůležitější z celkem 17 Cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs). Ty Česká republika přijala spolu se všemi členskými státy OSN v roce 2015 jako základní pilíře programu rozvoje planety do roku 2030. Povědomí o SDGs má bezmála třetina českých občanů. Informace přinesl průzkum agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti.

Pro Čechy jsou podle výzkumu nejdůležitějšími tématy v rámci SDGs Zdraví a kvalitní život (SDG 3) a Pitná voda a kanalizace (SDG 6). Mezi klíčové pak dál obyvatelé České republiky řadí Důstojnou práci a ekonomický rozvoj (SDG 8), Mír, spravedlnost a silné instituce (SDG 16) nebo Dostupné a čisté energie (SDG 7). Oproti předchozímu roku vzrostl počet lidí, kteří si myslí, že by se do plnění cílů měla aktivněji zapojit česká vláda a soukromý sektor. V roce 2017 se pro větší roli státu vyslovilo 79 %, letos je to 86 %. Aktivnější přístup firem loni požadovalo 73 %, v letošním roce je to 86 % dotázaných.

Aktuální pokrok v naplňování SDGs patří současně mezi hlavní témata zasedání Politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF), které dnes vrcholí v sídle OSN v New Yorku. Česká republika zároveň končí své předsednictví v Hospodářské a sociální radě OSN (ECOSOC), jednoho ze tří nejdůležitějších orgánů organizace. Dne 18. července se také slaví Mezinárodní den Nelsona Mandely. Ten by právě dnes oslavil své 100. narozeniny. „Během své politické kariéry připomínal Nelson Mandela světu, že pokud budeme polovinu z nás držet zpátky, nemůže se nikdo posunout kupředu. Bývalý prezident Jihoafrické republiky a bojovník proti apartheidu pokládal vzdělání za nejsilnější zbraň, kterou lze měnit svět, boj proti chudobě za projev spravedlnosti, nikoli charity. Inspirujme se v tento den jeho ideály a spolupracujme, abychom pomohli globální cíle naplnit,“ dodává k tomuto významnému dni Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Během fóra byly také představeny výsledky každoročního celosvětového žebříčku, tzv. SDG Indexu. Ten zkoumá, jak si jednotlivé země vedou v naplňování konkrétních Cílů. Česko skončilo na 13. místě ze 156 hodnocených států – umístilo se například před Velkou Británií, Kanadou nebo Japonskem. Česká republika dosáhla indexu 78.7, což je nadprůměr v rámci regionu (průměr 76.9).

Zájem Čechů o udržitelný rozvoj také potvrzuje již zmíněný nejnovější výzkum agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti. Povědomí o SDGs má bezmála třetina českých občanů (29 %). Jde většinou o lidi mezi 18 a 35 lety a o lidi s vysokoškolským vzděláním. „Cíl Zdraví a kvalitní život je českou populací osobně vnímán jako nejdůležitější a je zároveň považován za prioritu, kterou by měla česká vláda řešit,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury Ipsos. U Čechů těsně následuje cíl Pitná voda a kanalizace (SDG 6), jehož důležitost již druhým rokem dle názoru populace významně roste a zároveň je jeho řešení v Česku hodnoceno nejlépe. Richard Brabec, ministr životního prostředí, pod které agenda 2030 v Česku spadá, k výsledkům výzkumu doplňuje: „Jsem rád, že vedle státu vnímá stále větší počet lidí jako hlavní hráče při naplňování Cílů udržitelného rozvoje města a obce, vzdělávací instituce i jednotlivé občany, stejně jako spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Právě zapojení co nejširšího počtu subjektů je tím klíčovým nástrojem pro prosazování principů udržitelnosti do praxe“.

Účastníci průzkumu pak při otázce na jejich vlastní aktivní roli při naplňování SDGs nejčastěji uvádějí třídění odpadů a recyklaci (63 %) nebo omezení plýtvání potravinami, energiemi a vodou (23 %). Dále kolem 5 % populace omezuje i nakupování produktů z plastů nebo v plastových obalech, nepoužívají igelitové sáčky a snaží se omezit i využití automobilové dopravy.

Další informace:

• Závěrečnou zprávu s výsledky aktuálního výzkumu naleznete ZDE.
• Celosvětovou studii SDG Index naleznete ke stažení ZDE.
• Více informací o Cílech udržitelného rozvoje naleznete na www.globalnicile.cz/o-sdgs/.
   

Subjekty, určené v souladu s čl. 45 odst. 1 nařízení CLP, potřebují k plnění svých povinností informace týkající se směsí uváděných na trh a klasifikovaných jako nebezpečné na základě svých zdravotních nebo fyzikálních účinků. Tyto informace předkládají dovozci a následní uživatelé.

Aby se usnadnilo předávání informací o zamýšleném použití směsi a podpořila statistická analýza souvisejících případů otrav, má ECHA v nařízení CLP uloženo vyvinout evropský systém kategorizace výrobků.

Předkladatel informace o směsi klasifikované jako nebezpečná (dovozce/následný uživatel) přiřadí nebezpečné směsi kód příslušné produktové kategorie, která lépe definuje její zamýšlené použití při uvádění na trh.

V této souvislosti ECHA připravila k  evropskému systému kategorizace výrobků praktického průvodce. Praktický průvodce uvádí seznam a popis kategorií výrobků a vysvětluje principy tohoto systému kategorizace výrobků.

Evropský systém kategorizace výrobků některé výrobkové kategorie nezahrnuje, jako např.: kosmetické přípravky, potraviny a tabákové výrobky, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, návykové látky.

Další informace:

• Evropský systém kategorizace výrobků: praktický průvodce (verze 1.0) červen 2018 EN
• více informací o EuPCS
• NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/542 ze dne 22. března 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí doplněním nové přílohy upravující harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH) ze dne 18. prosince 2006 bylo změněno:

• nařízením Rady (ES) č. 1354/2007 ze dne 15. listopadu 2007;
• nařízením Komise (ES) č. 987/2008 ze dne 8. října 2008, pokud jde o přílohu IV a V;
• nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008;
• nařízením Komise (ES) č. 134/2009 ze dne 16. února 2009, pokud jde o přílohu XI;
• nařízením Komise (ES) č. 552/2009 ze dne 22. června 2009, pokud jde o přílohu XII;
• nařízením Komise (EU) č. 276/2010 ze dne 31. března 2010, pokud jde o přílohu XII;
• nařízením Komise (EU) č. 453/2010 ze dne 20. května 2010, pokud jde o přílohu II;
• nařízením Komise (EU) č. 143/2011 ze dne 17. února 2011, pokud jde o přílohu XIV;
• nařízením Komise (EU) č. 207/2011 ze dne 2. března 2011, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 252/2011 ze dne 15. března 2011, pokud jde o přílohu I;
• nařízením Komise (EU) č. 253/2011 ze dne 15. března 2011, pokud jde o přílohu XIII;
• nařízením Komise (EU) č. 366/2011 ze dne 14. dubna 2011, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 494/2011 ze dne 20. května 2011, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 109/2012 ze dne 9. února 2012, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 125/2012 ze dne 14. února 2012, pokud jde o přílohu XIV;
• nařízením Komise (EU) č. 412/2012 ze dne 15. května 2012, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 835/2012 ze dne 18. září 2012¸ pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 836/2012 ze dne 18. září 2012, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 847/2012 ze dne 19. září 2012, kterým se mění příloha XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 848/2012 ze dne 20. září 2012, kterým se mění příloha XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 126/2013 ze dne 13. února 2013, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 348/2013 ze dne 17. dubna 2013¸ pokud jde o přílohu XIV;
• nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013, které upravuje některá nařízení a rozhodnutí v důsledku přistoupení Chorvatské republiky;
• nařízením Komise (EU) č. 1272/2013 ze dne 6. prosince 2013, kterým se mění příloha XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 301/2014 ze dne 25. března 2014, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 317/2014 ze dne 27. března 2014, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 474/2014 ze dne 8. května 2014, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) č. 895/2014 ze dne 14. srpna 2014, pokud jde o přílohu XIV;
• nařízením Komise (EU) 2015/282 ze dne 20. února 2015, pokud jde o přílohy VII, IX a X;
• nařízením Komise (EU) 2015/326 ze dne 2. března 2015, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2015/628 ze dne 22. dubna 2015, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2015/830 ze dne 28. května 2015, pokud jde o přílohu II;
• nařízením Komise (EU) 2015/1494 ze dne 4. září 2015, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2016/26 ze dne 13. ledna 2016, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2016/217 ze dne 16. února 2016, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2016/863 ze dne 31. května 2016, pokud jde o přílohy VII a VIII;
• nařízením Komise (EU) 2016/1005 ze dne 22. června 2016, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2016/1017 ze dne 23. června 2016, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2016/1688 ze dne 20. září 2016, pokud jde o přílohu VII;
• nařízením Komise (EU) 2016/2235 ze dne 12. prosince 2016, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2017/227 ze dne 9. února 2017, pokud jde o přílohu XVII;
• nařízením Komise (EU) 2017/706 ze dne 19. dubna 2017, pokud jde o přílohu;
• nařízení mKomise (EU) 2017/999 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XIV;
• nařízením Komise (EU) 2017/1000 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XVII;
• nařízením Komise (EU) 2017/1510 ze dne 30. srpna 2017, kterým se mění dodatky k příloze XVII;
• nařízením Komise (EU) 2018/35 ze dne 10. 1. 2018, kterým se mění příloha XVII;
• nařízením Komise (EU) 2018/588 ze dne 18. 4. 2018, kterým se mění příloha XVII;
• nařízením Komise (EU) 2018/589 ze dne 18. 4. 2018, kterým se mění příloha XVII.

Konsolidovaná verze nařízení REACH ke dni 9. května 2018 zapracovává všechny shora uvedené dokumenty.

Nejsou zde ještě zapracovány tyto dokumenty:

• nařízení Komise (EU) 2018/675 ze dne 2. května 2018, kterým se mění dodatky 1 až 6 přílohy XVII.

Úkony spojené s podáním žádosti o registraci, žádosti o povolení a s odvoláním jsou zpoplatněny. Na základě ustanovení čl. 74 nařízení REACH bylo vydáno nařízení Komise (ES) č. 340/2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA). V návaznosti na přezkum poplatků bylo toto nařízení změněno prováděcími nařízeními Komise. Pro snazší orientaci doporučujeme konsolidovanou verzi nařízení (ES) č. 340/2008.

• Nařízení Komise (ES) č. 340/2008
• Nařízení Komise (ES) č. 340/2008 -  konsolidovaná verze
  V konsolidovaném znění není zapracována poslední změna ze dne 22. června 2018

• nařízení Komise (EU) 2018/895

/Poznámka: Konsolidované verze všech nařízení je třeba brát jako dokumentační nástroje a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jejich obsah./

Zdroj: MPO

V návrhu víceletého fiskálního rámce (VFR) pro léta 2021 až 2027 Evropská komise navrhuje na členské státy uvalit daň ve výši 0,80 eur za každý kilogram nerecyklovaných plastů. Podle rozpočtové dokumentace k VFR by tento odvod měl přinést do rozpočtu EU ročně asi 250 milionů eur (cca 6,5 miliardy Kč). O směrnici, která by k tomu měla dát právní základ, přitom ještě ani nejednal Evropský parlament. Zatím byl návrh pouze jednou projednán v Radě ministrů pro životní prostředí. V návrhu směrnice předložené ministrům přitom Komise tvrdí, že text nebude mít žádné rozpočtové dopady. Více ZDE

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz

AUDIO Nová vláda ve svém programovém prohlášení slibuje podpořit návrat vodárenství do rukou měst a obcí. „V řadě případů to chyba byla. Obce tím přišly o možnost získat granty a dotace z Evropské unie, navíc jsou pochybnosti o tom, zda k privatizaci došlo čistým způsobem,“ říká poslanec Radek Holomčík z Pirátské strany. Ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Oldřich Vlasák (ODS) se naproti tomu nedomnívá, že je třeba do vodárenského trhu zasahovat. Cena vodného a stočeného je prý navíc kontrolována ministerstvem financí, které zohledňuje oprávněné náklady i přiměřený zisk.

Na základě dat z Integrovaného registru znečišťování byla v Geoportálu aktualizována mapová služba "Provozovny ohlašovatelů do IRZ" a mapová kompozice "CENIA - Provozovny ohlašovatelů do IRZ 2004-2016", nejnovějším přírůstkem jsou data za rok 2016. Nově pak byla vytvořena INSPIRE stahovací služba Provozovny ohlašovatelů do IRZ (WFS) pro data za rok 2016.

Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) je informačním systémem veřejné správy.  Jedná se o veřejně přístupnou databázi provozoven, za které je ohlašováno vyprodukované množství znečištění, jež překročilo stanovenou mez. IRZ každoročně poskytuje ucelený přehled ohlášených látek a jejich množství odborné i široké veřejnosti. Je jedním z nástrojů ochrany životního prostředí, který napomáhá indikovat míru úspěšnosti environmentálních politik a zároveň zvyšuje dostupnost údajů o znečišťování. Provozovatelem IRZ je na základě pověření Ministerstva životního prostředí CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Kontrolu plnění ohlašovací povinnosti do IRZ provádí Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Zdroj: IRZ

Pitná voda je čím dál menší samozřejmostí, zvláště ve volné přírodě. O tom, jak se určuje kvalita vody, jak ji jde čistit a především chránit, hovořil v Magazínu Leonardo Martin Pivokoňský z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR (od 13:20min).

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) po 13 letech hodnotila stav, vývoj a politiky v oblasti životního prostředí České republiky, tzv. EPR – Environmental Performance Review. Zatímco přezkum ekonomiky ČR probíhá každé dva roky, hodnocení politik životního prostředí proběhlo naposledy v roce 2005 a jeho závěry jsou tak pro ČR velmi přínosné.

Od roku 2005 Česká republika významně pokročila v ochraně životního prostředí a podle hodnocení OECD se státu daří vyvažovat mimořádně rychle rostoucí ekonomický růst a jeho dopady na životní prostředí, které s sebou hospodářská činnost přirozeně nese. Zároveň však OECD dodává, že část populace je stále dlouhodobě vystavena znečištění ovzduší. Největší problémy v oblasti kvality ovzduší nadále způsobuje doprava a spalování fosilních paliv v domácnostech. OECD odhaduje, že celkové náklady spojené se znečištěným ovzduším odpovídaly v roce 2016 hodnotě 6 % HDP. Právě v této oblasti stojí před nadále ČR největší výzvy.

"Hodnocení politik životního prostředí v České republice je podle OECD v mnoha ohledech pozitivní. Odborníci OECD ocenili za poslední dekádu např. funkční systém třídění obalových materiálů, investice do kvality vody a rozvoje vodohospodářské infrastruktury nebo třeba přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a její účast na rozhodování o životním prostředí. Na druhou stranu OECD upozorňuje Českou republiku například na nízký skládkovací poplatek, který brání rozvoji recyklace komunálních odpadů, na absenci uhlíkové daně, která by urychlila odklon od uhlí nebo třeba na nízké daně v oblasti dopravy, jejíž nárůst výrazně zatěžuje naše ovzduší. Celkem jsme od OECD obdrželi 46 doporučení, jak v ochraně životního prostředí pokračovat s tím, že některé kroky již realizujeme, jako např. přechod na oběhové hospodářství v rámci přípravy nového odpadového zákona, který chceme předložit do konce roku 2018," uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.         

Ángel Gurría, generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), při prezentaci výsledků EPR mj. upozornil na to, že např. skládkování je v České republice 6x levnější než spalování, což je zcela proti hierarchii správného nakládání s odpady. Současně poukázal na nutnost snižovat produkci odpadů v domácnostech a také na motivaci obcí státem, pokud budou s odpady nakládat ekologicky.

Zvláštní pozornost byla v rámci dvou hloubkových kapitol věnována nakládání s odpady a oběhovému hospodářství a udržitelnému rozvoji měst. Obě oblasti jsou pro ČR mimořádně důležité, první vzhledem k chystané novele zákona o odpadech a druhá vzhledem k výzvám v oblasti efektivní správy měst a zavádění inovativních politik na lokální úrovni.

V oblasti nakládání s odpady OECD potvrdila výrazný pokrok ČR v zavedení příslušných politik, což se projevuje ve velmi dobré míře recyklace odpadů. Produkce odpadu na jednoho obyvatele je navíc daleko pod průměrem OECD, avšak i nadále zůstává hlavní metodou odstraňování odpadů skládkování. Proto bude podle OECD zapotřebí daleko většího úsilí, má-li být v roce dosažen cíl EU v oblasti recyklace na úrovni 50 %. Zcela zásadní tak pro ČR bude včasné přijetí novely zákona o odpadech. Pozitivní je pro Českou republiku podle OECD mj. i činnost Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Kromě její role v oblasti promítání otázek udržitelnosti do sektorových politik je cenná také vzhledem k tomu, že agenda životního prostředí nemá na nižších správních úrovních dostatečně velkou prioritu. Města jsou jednou ze šesti hlavních kapitol národního strategického rámce udržitelného rozvoje (ČR 2030) a pod samotnou RVUR byl zřízen výbor pro udržitelné municipality. Tato opatření by měla v budoucnu vést k aktivnějšímu přístupu měst k environmentální politice.

Nadprůměrně si ČR vede v oblasti ochrany přírody. Rozloha chráněných území je v České republice v porovnání s okolními státy nadprůměrná. Podíl území alespoň nějakým způsobem chráněné přírody je na 22 % z celkové rozlohy ČR. OECD současně vyzdvihla ČR jako jednu ze zemí, které mají jeden z nejvyšších podílů půdy obdělávané v režimu ekologického zemědělství. V ČR je to celých 12% veškeré zemědělské půdy. V souvislosti s přírodou a přírodními zdroji však OECD upozorňuje na očekávané stále častější střídaní povodní a sucha, hlavně v souvislosti se změnou klimatu, a s tím související výzvy, které nás jako stát čekají. 

Dokument ke stažení:

Prezentace (PDF, 3 MB)