Boj se suchem, znečištěním ovzduší a tři až čtyři zákony o odpadech budou patřit mezi priority ministerstva životního prostředí pro příští rok, uvedl ministr Richard Brabec. Kromě toho resort připravil novelu zákona o emisních povolenkách, o ochraně přírody a krajiny nebo o invazních druzích, jež jsou v legislativním plánu vlády na příští rok.

Dopady sucha na Česko jsou zásadní. "Začíná to mít dopad na společnost a systém," řekl Brabec. Nedávno to potvrdil i jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů.

Podle ministra má Česká republika rezervy ve využívání dešťové vody. "Na naše území spadne 50 miliard kubických metrů vody ročně v podobě sněhu a deště. Významné množství se odpaří či odteče řekami, ale stále je to hodně vody, daleko víc, než ve skutečnosti potřebujeme. Tahle rezerva je něco, kam musíme hlavně směřovat," řekl Brabec. Také proto bude dále pokračovat dotační program Dešťovka, který je podle Brabce úspěšný a úřad v něm eviduje řádově 8000 projektů.

Ministerstvo chce také pokračovat v projektech na zajištění vody pro menší obce, které nejsou napojeny na kapacitní vodovody. "Měli jsme na to 300 milionů pro 300 obcí, dnes máme 600 milionů korun, takže jsme připraveni třeba na 500 obcí, které by si chtěly zajistit nový zdroj pitné vody, například novým vrtem, prohloubením studny a podobně," poznamenal Brabec.

Důležité také pro resort je, aby společně s ministerstvem zemědělství prosadil novelu vodního zákona, u níž skončilo meziresortní připomínkové řízení. Novela počítá se zřízením takzvaných komisí pro sucho, které budou vyhodnocovat, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. V takovém případě budou vydávat opatření.

K užitku jim má být on-line předpovědní systém HAMR. Jeho první verzi ministerstvo spustilo v prosinci a veřejnost se skrze něj dozví, kde je na českém území sucho a jak závažné je. Nabízí i údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném nedostatku vody v určité oblasti. Druhou fázi systému, která bude určena i pro komise, úřad spustí v létě příštího roku. Díky simulacím v HAMR si budou komise moci prověřit potenciální dopady vyhlášení stavu nedostatku vody.

V boji proti znečištění ovzduší má pomoci třetí výzva takzvaných kotlíkových dotací, které již nebudou umožňovat příspěvky pro kombinované kotle na uhlí a biomasu. Z příspěvků ministerstva bylo dosud vyměněno zhruba 60.000 domácích kotlů. První výzva umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované.

Podle Brabce by mohlo být do roku 2020 vyměněno zhruba 90 až 100 tisíc kotlů. Resort se také nově zaměří i na nízkopříjmové skupiny obyvatel v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, kterým nabídne bezúročné půjčky na část kotle, již platí sami.

Resort také připravuje zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Spolu s novelou zákona o obalech mají do české legislativy zapracovat takzvaný evropský oběhový balíček. V roce 2035 by Česko podle nových evropských cílů mělo deset procent komunálních odpadů skládkovat a 65 procent recyklovat. Novou legislativou by mělo být zavedeno nové zpoplatňování odpadů systémem, který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu.

Ministerstvo životního prostředí vydalo poslední číslo Věstníku MŽP roku 2018. Obsahem osmé částky je:

• Aktualizace metodického pokynu odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP k Postupu hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

• Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny MŽP k příravě a zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma

• Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny MŽP ke zpracování a projednání zásad péče o národní parky ČR

• Metodika odboru odpadů MŽP k přeshraniční přepravě použitých elektrozařízení

• Směrnice MŽP č. 9/2018 o zabezpečení jednotného postupu při nominaci území na národní geopark

• Příkaz č. 5/2018 ministra životního prostředí, kterým se vydává nový Statut a jednací řád Rady národních geoparků

• Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se mění příloha č. 3 „Metodika výpočtu resuspendovaných částic tuhých znečišťujících látek z povrchu zpevněných komunikací“ Metodického pokynu ke zpracování rozptylových studií vydaného ve Věstníku MŽP 2013/8

Ve dnech 10. až 14. prosince 2018 se konalo v Seville závěrečné jednání (tzv."final meeting" - FM) členů Evropské technické pracovní skupiny pro povrchové úpravy používající organická rozpouštědla (TWG STS). Závěry z "final meetingu":

• navrhované emisní limity jsou přísnější, až poloviční, než jsou uvedeny ve směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED),

• v závěrech o BAT jsou uvedeny emisní limity nejen do vodoteče, ale i do kanalizace, rozšíření rozsahu závěrů o BAT o čističky odpadních vod, které čistí hlavní zátěž z aktivity povrchových úprav,

• závěry o BAT budou pravděpodobně schváleny v 2. polovině roku 2019.

Níže uvádíme přehled legislativních novinek, které vyšly ve Sbírce předpisů ČR (oblast vod) a v Úředním Věsníku EU.

• Nařízení vlády č. 327/2018 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 143/2012 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod

• Vyhláška č. 328/2018 Sb. o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013

Směrnice o EU ETS nabízí podpůrné mechanismy, které řada států v Evropě využívá. Nejen z důvodu udržení konkurenceschopnosti ČR bychom možnosti Směrnice měli využít. Za zásadní Svaz průmyslu a dopravy považuju například zavedení systému kompenzací nepřímých nákladů, který má velkým průmyslovým odběratelům energií, kteří pocházejí z odvětví ohrožených únikem uhlíku, kompenzovat růst ceny energií vlivem nárůstu ceny povolenky.

Svaz průmyslu tak předkládá koncepční návrh na změny předloženého návrhu novely zákona č. 383/2012 Sb. o obchodování s emisními povolenkami. Stanovisko svazu odráží shodu mezi oběma stranami regulovaných subjektů, tedy jak výrobců energií, tak i průmyslových spotřebitelů. Apelujeme na vládu, aby výsledná podoba zákona respektovala princip účelovosti výnosů, které systém EU ETS generuje. Tedy, aby v maximální možné míře prostředky směřovala do konkrétních definovaných aktivit podporujících dosažení energeticko-environmentálních cílů.

Tyto účely pak přirozeně doplňují tzv. kompenzace nepřímých nákladů, které již v současném obchodovacím období řada okolních států (např. Německo a Slovensko) aplikovala a absence tohoto nástroje v domácí legislativě znevýhodňovala český průmysl v porovnání se zahraničními konkurenty. Cena povolenky za posledních 9 měsíců vzrostla čtyřnásobně, což se promítá také do cen elektřiny a tepla. Velcí průmysloví producenti však mají velmi omezenou možnost tyto zvýšené náklady na energie přenést do cen svých výrobků, aniž by tím neohrozili svoji mezinárodní konkurenceschopnost.

V případě snahy o snižování administrativní zátěže spočívající ve složitých vykazovacích procedurách, které s účastí v systému EU ETS souvisí, pak požadujeme po předkladateli návrhu důkladnější vysvětlení, proč nebyl využit tzv. malý opt-out pro zařízení do 2 500 t emisí CO2 / rok.

Dokument ke stažení:

Stanovisko SPČR k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů

Žádosti o výhodnou půjčku z prostředků EU na projekty snižující environmentální rizika a rozvíjení systémů jejich řízení je možné předkládat až do 31. prosince 2019. Na náhradu a rekonstrukci zařízení s cílem zvýšit bezpečnost provozu, na nákup technologií vedoucích k omezení znečištění či na rekonstrukci nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí můžete získat podporu formou výhodné půjčky ze zdrojů EU. Druhou aktualizací výzvy č. 1/2017 IFN k předkládání žádostí byl prodloužen termín příjmu žádostí až do 31. prosince 2019. Výhodnou půjčku je možné kombinovat s dotací ze Státního fondu životního prostředí ČR. Více ZDE

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2018/2005 ze dne 17. prosince 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH), pokud jde o bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP), benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP).

Uvedené čtyři ftaláty se nacházejí v celé řadě předmětů, protože jsou běžně přítomny v měkčených plastových materiálech. K expozici může dojít požíváním potravin, vkládáním předmětů do úst, vdechováním vzduchu a prachu ve vnitřních prostorách a kontaktem předmětů s lidskými sliznicemi a kůží.

Příloha XVII nařízení REACH dosud zakazuje uvádět na trh hračky a předměty pro péči o děti obsahující DEHP, DBP a BBP za určitých podmínek, které spadají do oblasti působnosti navrženého omezení. K těmto třem ftalátům byl přidán DIBP, který má podobný profil nebezpečnosti.

Nařízení Komise (EU) 2018/2005 v příloze XVII mění záznam 51 s tím, že uvedené ftaláty se nesmí používat jednotlivě nebo v jakékoliv jejich kombinaci, v koncentraci rovné 0,1 % hmotnostních nebo vyšší v měkčených plastových materiálech v hračkách a předmětech pro péči o děti. Výjimky se vztahují na předměty výlučně pro venkovní použití, u nichž nedochází k dlouhodobému styku s kůží nebo styku se sliznicemi, některé předměty výlučně pro průmyslové a zemědělské použití a měřicí zařízení.

Nařízení vstupuje v platnost v lednu 2019. Aby zainteresované subjekty měly dostatek času k přijetí vhodných opatření pro zajištění souladu s navrhovaným omezením, posunuje se termín použitelnosti nařízení na 7. července 2020.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2018/2005

Nařízení Komise (EU) 2018/2005 - ENG

Zdroj: MPO

Níže si můžete stáhnout Plán legislativních prací vlády na rok 2019 byl schválen vládou ze dne 12. prosince 2018. Z pohledu životního prostředí se plán týká pochopitelně Návrhu zákona o odpadech, Návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, Návrhu zákona o obalech, dále vodního zákona a dalších předpisů.

Dokument ke stažení:

Plán legislativních prací vlády na rok 2019

V Úředním Věsníku EU vyšlo Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2029 ze dne 18. prosince 2018, kterým se stanovují množstevní limity a přidělují kvóty na období od 1. ledna do 31. prosince 2019 pro látky regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Text rozhodnutí EK - ZDE

Obce se oproti původním plánům mohou ještě rok připravovat na novou povinnost zajistit oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků od občanů. S novou povinností ohledně separace kuchyňských olejů od 1. ledna 2020, přišla letos v září novelizace vyhlášky, která řeší třídění bioodpadů v obcích. Původně se předpokládalo, že sběr olejů bude povinný již od 1. ledna 2019. V současnosti tyto odpady ve většině obcí končí v kanalizaci, kde způsobují zbytečné škody. Tuky ze smažení štědrovečerní pochoutky, které ucpávají kanalizaci, jsou již tradiční připomínkou tohoto problému. Oleje z kuchyní jsou přitom cennou surovinou. Po vyčištění se hodí například pro výrobu biopaliv nebo maziv. Část mohou zpracovat také bioplynové stanice.

Sběr kuchyňských olejů

Obce budou moci tuto novou povinnost zajistit například ve sběrných dvorech, případně rozmístěním separačních nádob určených výhradně pro jedlé oleje (podobných jaké známe pro plasty, papír či nápojové obaly). V mnoha obcích již občané tuto možnost mají a odpadářské firmy svoz a likvidaci jedlých olejů nabízí. Nádoby jsou k dispozici většinou na místech společně s dalšími kontejnery na tříděný odpad. Lidé by měli použité oleje umístit do uzavíratelné PET lahve a vložit do sběrné nádoby, případně olej donést do sběrného dvora. Podle informací ČAOH probíhá sběr jedlých olejů zhruba v desetině obcí v Česku, například v Břeclavi, Českých Budějovicích, Kutné Hoře, Olomouci nebo Praze 2.

„Použité kuchyňské oleje jsou cennou surovinou. Pokud se vhodně separují, je zde velká škála možností, jak tuto energii využít například ve výrobě biopaliv. V Česku máme pro zpracování těchto odpadů dobré zázemí také v podobě bioplynových stanic, které z odpadů dokáží vyrobit elektřinu a teplo nebo biometan, „obnovitelný zemní plyn,“ uvedl Jan Habart, předseda CZ Biom.

Celoroční nabídka třídění bioodpadů v obcích

Biologicky rozložitelné odpady, ať už jde o trávu či dřeviny ze zahrad, slupky od ovoce a zeleniny, tvoří 51 % komunálních odpadů. Téměř polovinu komunálních odpadů v Česku stále bez užitku skládkujeme. Legislativa proto od roku 2015 obcím uložila zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) alespoň v období od 1. dubna do 31. října. Výše zmíněná novelizace vyhlášky z letošního září tuto povinnost rozšířila na celý rok. Povinnost však letos neplatí hned zkraje ledna, ale až od 1. dubna 2019. Od listopadu do března obce budou moci svoz přizpůsobit klimatickým podmínkám a množství produkovaných biologických odpadů.

Zdroj: CZ Biom

Od roku 2019 platí novela vodního zákona. Aby nás legislativa nepřekvapila, přinášíme Zpravodaj MŽP výběr změn od 1. 1. 2019. Pokud jste odběratelem podzemní vody za poplatek nebo vypouštíte odpadní vody do vod povrchových, pak se vás budou týkat změny, které přináší novela zákona o vodách č. 113/2018 Sb. Novela reaguje na aktuální klimatické poměry a nutnost ochránit zdroje vody a vodní toky před znečišťováním a nadměrným odčerpáváním.

Žádné poplatkové hlášení

Nově (poprvé na rok 2019) nebudete již muset podávat poplatkové hlášení a platit zálohu na poplatek. Tato pozitivní změna všem sníží administrativu a ušetří čas i náklady. Platit se bude až podle skutečného množství odebrané podzemní vody nebo vypuštěné odpadní vody a množství jejího znečištění. Důležité je, že limity ani sazby pro zpoplatnění se přitom nemění. Termín pro zaslání poplatkových přiznání zůstává zachován (15. února) stejně jako forma podání (systém ISPOP).

Ne ČIŽP , ale SFŽP ČR

Nově, počínaje přiznáním za rok 2019 podaném do 15. února 2020, také nebudete komunikovat s Českou inspekcí životního prostředí, ale se Státním fondem životního prostředí ČR, kam se celá správa poplatků převádí. Letošní přiznání za rok 2018 zpracovává a poplatkový výměr ještě vydává Česká inspekce životního prostředí. Správa poplatků se bude nově řídit daňovým řádem.

Do srážkové kanalizace odpadní vody nepatří

Novela s určitostí stanovila, že směsi srážkových a odpadních vod jsou vodami odpadními. Takže jakékoliv vody vypouštěné z jednotné kanalizace jsou vodami odpadními a na jejich vypouštění je nutné mít povolení k vypouštění odpadních vod. Výjimku tvoří pouze odpadní vody vypouštěné z odlehčovacích komor, které chrání stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením. Znamená to tedy také, že do oddílné srážkové kanalizace nemohou být odpadní vody vypouštěny, a to ani v případě, že byly již vyčištěny.

Malí znečišťovatelé nemusí přes ISPOP

Pro malé znečišťovatele z řad obcí nebo majitelů domovních čistíren odpadních vod se nově ruší povinnost ohlašování údajů přes elektronický systém ISPOP. Ten se od 1. 1. 2019 bude týkat pouze zdrojů, které mají povoleno vypouštět více než 6 000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Malí znečišťovatelé mohou zasakovat

Pro malé znečišťovatele je ale důležité rozšíření možnosti vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod podzemních, tzv. zasakování, i na několik územně souvisejících staveb (například část obce). Tak se dá využít semicentrální řešení při odvádění a čištění odpadních vod až pro cca 150 obyvatel. Tato odpadní voda může být čištěna na centrální čistírně odpadních vod a poté vypouštěna i v místech, kde není k dispozici vhodný vodní tok.

Ze žumpy na čističku!
Pro ty, co provádějí vývoz bezodtokých jímek (žump) je v novele zřetelně stanoveno, že jediná možná likvidace obsahu jímek v souladu s vodním zákonem, je vývoz na čistírnu odpadních vod. Požadavky na likvidaci odpadních vod z jímek se ovšem oproti současné právní úpravě nemění. Už před přijetím novely zákona platí, že musí být odpadní vody z jímky likvidovány v souladu s vodním zákonem, což znamená jedině vyvážením do čistírny odpadních vod. Tam, kde jsou požadavky už platného zákona respektovány, není důvod ke zvýšení nákladů za likvidaci odpadních vod. Nová pravidla pouze zavádějí povinnost vývozci vydávat o tomto svozu potvrzení se stanoveným obsahem a objednateli si pak tato potvrzení uchovávat pro potřeby kontroly, a to od 1. 1. 2021.

Průzkum vrtů se souhlasem

Nově pro provádění tzv. průzkumných hydrogeologických vrtů musí být vydán souhlas vodoprávního úřadu. O ten žádá budoucí vlastník vrtu a bez platného souhlasu nesmí být geologické průzkumné práce zahájeny. Také chceme upozornit, že z průzkumného hydrogeologického vrtu není možné legálně odebírat podzemní vodu. K tomu je třeba vrt převést na vodní dílo (studnu). Zájemcům o legální stavbu zdroje podzemní vody (studny) proto v případě známých hydrogeologických poměrů v dané lokalitě doporučujeme postup podle běžného stavebního řízení, tj. podáním žádostí o povolení ke stavbě vodního díla a povolení k odběru podzemních vod.

Zdroj / dokument ke stažení: Zpravodaj MZP prosinec 2018.pdf (3507954)

Evropská komise vypsala konzultaci k rámci výrobkové politiky EU přispívajícímu k podpoře cirkulární ekonomiky. Cíl konzultace:

• Konzultace je relevantní pro širokou veřejnost, jelikož všichni nakupují, používají či konzumují a zbavují se výrobků. Konzultace cílí na to lépe porozumět motivům, které vedou občany i podniky a další zúčastněné strany k určitým každodenním rozhodnutím týkajícím se výrobků.

• Veřejnost bude mít pravděpodobně hlubší znalosti a větší zkušenosti s určitými nástroji politiky. Občanská společnost i nevládní neziskové organizace mají často od této politiky EU určitá očekávání a tím pádem i znalosti toho, jaký vliv ve skutečnosti má, což je pro tuto inciativu velmi relevantní.

• Dále budou konzultovány národní a regionální autority v členských státech, které mají zkušenosti s implementací politiky EU, stejně jako povědomí o vlivu produktů v jejich zemích a regionech. Lokální politické iniciativy mohou doplňovat politiku EU, informace o nich tedy mohou být též zajímavé. Lokální hráči také hrají důležitou roli jako nákupčí produktů.

• Politika EU ovlivňuje produkty na evropském trhu mnoha způsoby. Nějak jsou jí tedy ovlivněni jak všichni občané, tak i podniky a další zainteresované strany. Občané jako spotřebitelé produkty nakupují, používají a následně se jich zbavují. Podniky a průmyslová odvětví jsou zapojena do všech životních fází produktu včetně návrhu, importu/exportu, nákupu, využívání i kontroly jeho recyklace či likvidace.

• Všichni výše zmínění se rozhodují pod vlivem pobídek a omezení, které jsou tvořené mimo jiné politikou EU. Proto je klíčové získat názory velkého množství zúčastněných stran, především ve vztahu k produktové politice EU. To pomůže identifikovat, jak EU svojí současnou politikou přispívá k podpoře cirkulární ekonomiky a jak by potenciálně mohla svůj přínos ještě zvýšit.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k předloženému návrhu. Dne 10. 12. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování chemických látek, kyselina boritá a různé boritany:

• boric acid [1] (EC 233-139-2 [1], CAS 10043-35-3 [1]) and boric acid [2] (EC 234-343-4 [2], CAS 11113-50-1 [2]);

• diboron trioxide; boric oxide (EC 215-125-8, CAS 1303-86-2);¨
• disodium tetraborate, anhydrous; boric acid, disodium salt [1] (EC 215-540-4 [1], CAS 1330-43-4 [1]); tetraboron disodium heptaoxide, hydrate [2] (EC 235-541-3 [2], CAS 12267-73-1 [2]); orthoboric acid, sodium salt [3] (EC 237-560-2 [3], CAS 13840-56-7 [3]);

• disodium tetraborate decahydrate; borax decahydrate (EC 215-540-4, CAS 1303-96-4); a

• disodium tetraborate pentahydrate; borax pentahydrate (EC 215-540-4, CAS  12179- 04- 3).

Uvedené chemické látky se používají v chemickém průmyslu jako meziprodukty k výrobě dalších chemikálií s obsahem bóru nebo v jiných průmyslových odvětvích např. při výrobě skla, kovů, cementu, maziv, mazadel/tuků, barviv a čisticích prostředků. Některé sloučeniny bóru jsou účinnými látkami v biocidních přípravcích, kde se používají jako antimikrobiální a konzervační přípravky na ochranu dřeva.

Tyto chemické látky již mají v současné době harmonizovanou klasifikaci sledovaných nebezpečných vlastností (příloha VI nařízení CLP), avšak mají rozdílné specifické koncentrační limity (SCL).

Navrhuje se proto změna/odstranění platných různých specifických koncentračních limitů pro kyselinu boritou a boritany a jejich harmonizace na obecný koncentrační limit (common generic concentration limit).

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace (předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (formulář) v termínu: do 22. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Účelem dokumentu je podrobněji rozpracovat možnosti postupu provozovatelů a povolujících orgánů při implementaci závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Jedná se o postup v případech, kdy se uplatní ustanovení § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci . Tímto se doplňuje materiál k metodickému dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, který byl publikován prostřednictvím informačního systému integrované prevence 15.04.2014. Tento materiál i metodika z roku 2014 by měly usnadnit zpracování žádosti a hodnocení podle příloh 1 a 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci.

S ohledem na charakter dotčeného odvětví se tento materiál týká pouze stávajících zařízení ve smyslu definice závěrů o BAT pro velká spalovací zařízení.

Dokument je primárně aplikovatelný na SO2, NOx a prach (TZL). Pro ostatní polutanty (např. Hg) má pouze informativní a podpůrný charakter, zejména s ohledem na absenci relevantních sektorových dat, aplikovatelných na národní úrovni, ve vlastním materiálu.

Dokumenty:

• 2018_12_19 Metodika výjimky z BAT (LCP Modul) PUB.pdf (1.04 MB)

• Split_Views_assessment_LCP_UPDATED.pdf (2.40 MB)

Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl dnes na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka. Vědcům zabývajícím se změnou klimatu v ČR vycházejí modely ohledně růstu teplot. Od roku 2015 ale nevychází předpoklad mírného růstu srážek.

"Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje," řekl Trnka. Modely ukazují, že to tak bude dál a vědci odhadují, že příští rok by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejší v historii.

"Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká," řekl Trnka.

Zemědělce letos nepostihlo sucho jen v Česku, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard.

"V Rakousku úhrn škod neznáme, ale výrazně byl zasažen sever a západ Rakouska. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet kompenzace," řekl další z tvůrců InterSucha Petr Hlavinka.

Kompenzace dostanou i čeští zemědělci. Další z tvůrců InterSucha Zdeněk Žalud však zemědělce varoval, že brzy na kompenzace pravděpodobně nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje. "Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté," řekl Žalud.

Teploty v ČR rostou dle předpokladů, srážky od roku 2015 nikoliv

Vědci zabývající se změnou klimatu v Česku dlouhodobě předpovídají, že zatímco průměrné teploty porostou, což se v posledních letech potvrzuje, má se mírně zvyšovat roční úhrn srážek. Tato prognóza se však od roku 2015 nepotvrzuje a úhrny jsou podprůměrné, řekl dnes na brněnské konferenci o suchu v zemědělství klimatolog Pavel Zahradníček, jenž se podílí na projektu InterSucho. V některých oblastech země chybí od té doby dodnes až přes 700 milimetrů srážek, což lze v daných postižených oblastech přirovnat ke třem čtvrtím roku bez srážek.

Pro klimatology jde však zatím o tak krátké období, že je nemožné říct, zda jde o trend, nebo jen o suchou epizodu, jakých zná minulost více.

"Deficit srážek narůstá víceméně od roku 2011 a velmi se zvýraznil v roce 2015 a letos. Bude dlouho trvat, než se stav vod vrátí k normálu a je k tomu potřeba především zima bohatá na sníh," řekl Zahradníček. Sezonní předpovědi pro letošní zimy však nejsou příliš příznivé. V loňské zimě chyběl sníh výrazně, napadlo ho jen 67 procent průměru a v oblastech, kde bylo ve vegetační sezoně sucho nejvýraznější, ho bylo třeba jen 35 procent průměru. "Čím dál častěji se kloníme k názoru, že podoba zimy ovlivňuje sezonu sucha v dalších měsících," řekl Zahradníček.

Zatímco po loňské zimě začaly být problémy se suchem v květnu a červnu, letos mohou při slabé sněhové pokrývce přijít ještě dřív, což by bylo pro zemědělce velmi problematické.

Modely vývoje klimatu v Česku do roku 2100 předpokládají růst teplot a mírné zvyšování ročního úhrnu srážek. "Sice se předpokládá, že se prodlouží suchá období během roku, ale srážky by měly přijít v intenzivnějších deštích a bouřkách. To se však čtyři roky nedělo. Narostl počet bezdešťových dnů a klesl i počet dnů s intenzivními srážkami. Proto mapa sucha vypadá tak děsivě," uvedl Zahradníček.

Zmínil také, že i pesimistické modely pro vývoj klimatu v Česku pro konec století už se srovnávají s aktuálním klimatem. "Optimistické modely hovoří o 20 tropických dnech za rok v roce 2100. Pesimistické o 40. Letos jich přitom bylo přes 30, více než v roce 2015. Letošek bude pravděpodobně nejteplejší v historii měření v ČR, tedy za více než 200 let. A vysoké teploty krajinu dále vysušují," řekl Zahradníček.

Zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, složené ze zástupců vlád členských zemí Evropské unie, se po měsících intenzivních jednání dohodli na znění směrnice na omezení jednorázových plastů. Pokud dohodu zítra podepíší zástupci členských zemí EU a koncem ledna 2019 Evropský parlament, bude směrnice obsahovat tyto hlavní body:

• Celoevropský zákaz jednorázových plastových brček, příborů, talířů, míchadel na nápoje, čistítek do uší, tyček na balónky, oxo-degradabilních plastů a krabic na odnos jídla a kelímků z pěnového polystyrenu od roku 2021.

• Výrobci budou finančně zodpovědni za čištění životního prostředí od svých výrobků. V případě rybářského vybavení si samy členské země EU určí cíl pro jejich sběr.

• Pouze 77% nápojových lahví má být vysbíráno do roku 2025, respektive 90% lahví do roku 2030. Nápojové lahve mají od roku 2030 obsahovat minimálně 30% recyklátu a od roku 2024 musí být víčka lahví jejich neoddělitelnou součástí.

• Členské státy mají snížit používání jednorázových kelímků a plastových krabic na odnos jídla, ale není stanoven žádný konkrétní cíl.