Města a obce mají novou šanci výhodně pořídit auta na alternativní pohony. Již potřetí nabízí Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR dotace na vozidla s nízkými nebo nulovými emisemi. Spolu s eko-vozidly podpoří resort nově i dobíjecí stanice a zároveň rozšíří okruh příjemců. Připraveno má celkem 100 milionů korun.

Podpora udržitelné dopravy ve veřejném sektoru je jedním z mnoha opatření, kterými resort přispívá ke snižování množství vypouštěných emisí z dopravy. Právě vyhlášená výzva je již třetí v pořadí.

„Chceme tak přispět nejen k ochraně klimatu, ale především ke zlepšení kvality ovzduší, kterou zejména ve městech emise z dopravy zásadně ovlivňují. Výsledky dvou předešlých výzev jasně ukazují, že zájem obcí o vozy na alternativní pohon roste. Díky dosud schváleným dotacím ve výši 113 milionů korun přibude na našich silnicích 563 nových ekologických vozidel a téměř tři čtvrtiny z nich jsou elektromobily. Starostové si evidentně uvědomují, že i přes vyšší vstupní náklady jsou pro ně ekologická vozidla přínosem a dlouhodobě i úsporou,“ shrnuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Současně dodává, že další tři stovky eko-vozidel by mohla přidat nová dotační výzva.

Zelenou mají elektromobily, resort podpoří i dobíjecí stanice

V nové dotační výzvě je připraveno z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR 100 milionů korun stejně jako v loňské výzvě, kdy se pro velký zájem prostředky vyčerpaly ještě o měsíc dříve a výzva musela být předčasně ukončena.

„Až 90 procent z vyhrazených 100 milionů korun jsme se rozhodli poslat na podporu elektromobilů a plug-in hybridů, u nichž jsou emise do ovzduší nejnižší a přínos pro životní prostředí tudíž nejvyšší. Současně byl o ně i největší zájem. Zároveň jsme rozšířili okruh možných žadatelů o státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace. Úplnou novinkou je dotace na nástěnné dobíjecí stanice tzv. smart wallboxy. Na ně obdrží zájemci současně s dotací na elektromobil nebo plug-in hybrid až 20 tisíc korun,“ vypočítává hlavní novinky ministr Richard Brabec.

Vedle vozidel na elektro pohon a plug-in hybrid s elektromotorem program přispějeme ale i na další dvě alternativy – plně hybridní pohon s elektromotorem a CNG s alespoň jednou pohonnou jednotkou na zemní plyn. Vyjmuty jsou pouze ty alternativní pohony, které využívají hlavní baterii na bázi nebezpečných těžkých kovů (olova a kadmia).

Ekologická auta vyjdou až o milion levněji

Dotace nabízené rezortem životního prostředí pokryjí městům, obcím a dalším žadatelům jak nákup vozidla a dobíjecí stanice, tak úhradu operativního leasingu. Výše příspěvku je stanovena fixní částkou a pohybuje se podle konkrétního typu pohonu a kategorie vozidla od 20 tisíc až do 1 milionu korun.

„Například u nejvíce pořizovaných malých nákladních aut do 3,5 tuny na elektropohon je dotace nově stanovena na půl milionu korun, v případě plug-in hybridu 200 tisíc a u CNG 100 tisíc korun. Na osobní elektromobil přispíváme 250 tisíc korunami a na pořízení minibusu do 7,5 tuny dokonce až 1 milionem korun. O podporu mohou požádat ale i zájemci o malé užitkové vozy, nákladní auta do 12 tun či motocykly na alternativní pohon,“ vypočítává k výši dotací ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

O příspěvek si mohou říci i státní a výzkumné organizace

Prostředky rozdělované v dotační výzvě číslo 11/2018 z Národního programu Životní prostředí jsou primárně určeny pro potřeby územně samosprávných celků. Vedle obcí, krajů, pražských městských částí, příspěvkových organizací a společností s majoritním podílem obcí mohou ale o dotaci požádat i státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace.

Žádostí přijímá Státní fond životního prostředí ČR v průběžné jednokolové výzvě od 2. ledna do 30. září 2019 nebo do vyčerpání alokace. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do konce roku 2020.

Dokumenty k výzvě 11/2018: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=64

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, informovaly tiskové agentury. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena. Přesné detaily dohody zatím nejsou známy.

Podle agentury Reuters několik unavených vyjednavačů dnes brzy ráno opustilo konferenční prostory v Katovicích, aby si alespoň na několik hodin odpočinuli. Někteří z přítomných ministrů údajně pracovali na odstranění sporů celou noc. Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete zůstával i ráno optimistický. "Jednání o změně klimatu se protáhnou... Dokument, který učiní pařížskou dohodu o klimatu akceschopnou, je ale na dosah ruky," napsal na twitteru.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování. Schválení zprávy IPCC se o minulém víkendu stalo na katovické konferenci jablkem sváru. Spojené státy, Rusko, Saúdská Arábie a Kuvajt, tedy velcí producenti fosilních paliv, se postavily proti tomuto kroku.

Hlavním cílem 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24) je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období, respektive proti období 1850-1900.

Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.

Konference, jíž se účastní téměř dvě stovky zemí včetně České republiky, začala v neděli 2. prosince plenárním zasedáním. Českou delegaci na COP24 vedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Hlavní závěry konference:

• všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období 2020 až 2030; v případě Evropské unie to znamená, že by měla emise snížit alespoň o 55 % namísto dosud platných 40 %
• účinná pravidla pro dodržování Pařížské dohody (stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy), která bude třeba ještě částečně dopracovat v příštím roce (pravidla pro fungování mezinárodního emisního obchodování se v Katovicích nepodařilo dojednat)
• finanční pomoc ohroženým zemím zatím slíbilo zdvojnásobit pouze Německo, jiné státy žádné nové příspěvky do Zeleného klimatického fondu neohlásily. V roce 2020 začnou jednání o zvýšení finanční pomoci potřebným zemím, aby celková částka byla vyšší než 100 miliard USD ročně.

Ministerstvo životního prostředí vydalo Sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ve věci záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019:

Ministerstvo životního prostředí k problematice záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019 sděluje po projednání a v dohodě s Generálním ředitelstvím cel následující:

Povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká.

Zrušení povinnosti platit zálohy ve výše uvedeném smyslu vyplývá z novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.1), která vstoupila v platnost dne 15. června 2018. Novela vodního zákona nabude účinnosti dne 1. ledna 2019, s výjimkou přechodného ustanovení čl. II bodu 4, které ruší institut záloh na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových s účinností ke dni vyhlášení novely vodního zákona ve Sbírce zákonů (15. Června 2018).

Pro zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody se v roce 2019 uplatní následující:

Zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových:

V případě poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovatelé v roce 2018 již nepodávají poplatkové hlášení pro rok 2019 a Česká inspekce životního prostředí nevydává zálohový výměr (čl. II bod 4. přechodných ustanovení k zákonu č. 113/2018 Sb.).

Zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody:

V případě poplatku za odebrané množství podzemní vody novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) ruší s účinností k 1. lednu 2019 institut záloh na poplatek za odebrané množství podzemní vody a všem odběratelům bez rozdílu s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká povinnost platit zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody. Z tohoto důvodu:

Odběratelům, kteří v roce 2018 za podmínek stanovených zákonem (§ 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) podávají poplatkové hlášení, již nevydává Česká inspekce životního prostředí rozhodnutí o stanovení zálohového výměru.

Ostatním odběratelům, kteří mají vydán platný zálohový výměr a zároveň u nich nedošlo v roce 2018 ke změně povolení k odběru podzemní vody (nemají proto v roce 2018 povinnost podávat poplatkové hlášení podle § 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) v důsledku novely vodního zákona zaniká ex lege od 1. Ledna 2019 povinnost platit zálohy stanovené tímto zálohovým výměrem a všechna rozhodnutí o zálohových výměrech vydaná do 31. prosince 2018 pozbývají pro placení záloh na období od 1. ledna 2019 účinků.

V případě, že by byla platba zálohy na bankovní účet celního úřadu zaslána, může odběratel v souladu s § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), požádat o vrácení uhrazené zálohy (žádost o vrácení přeplatku). Podmínkou vrácení je, že odběratel nemá u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek.

Nebude-li požádáno o vrácení zálohy, bude záloha použita na úhradu ročního poplatkového přiznání za rok 2019, které je odběratel povinen podat do 15. února 2020. Pokud by však odběratel měl u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek s dřívějším datem splatnosti než je splatnost ročního poplatkového přiznání, může být platba, v souladu s § 154 daňového řádu, použita na úhradu tohoto nedoplatku. O použití platby na úhradu nedoplatku bude odběratel celním úřadem vyrozuměn (§ 154 odst. 5 daňového řádu).

1) Zákon č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

JUDr. Libor Dvořák, Ph.D, ředitel odboru legislativního, Mgr. Lukáš Záruba, ředitel odboru ochrany vod. Dokument ke stažení: Sdělení (PDF, 36 kB)

AVÍZO Vrcholí klimatická konference OSN v polských Katovicích. Během dvou týdnů se zástupci sto devadesáti šesti států nedokázali dohodnout, jak uvést do praxe pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Jejím cílem je omezit oteplování planety. Jak se toto téma týká Česka? Snižování emisí, využívání více alternativních zdrojů nebo jiné varianty? Dozvíte se dnes večer v 90´na ČT24.

Hromada plastových obalů, které se hrnou v Česku na trh, každoročně roste. Aktuálně jich na osobu připadá 21 kilogramů za rok. Během příštích několika let by se to mohlo změnit. Problémem je plastový odpad, který se donedávna ve velkém vozil do Číny. Ta už jej však nechce a na skládky brzy uložit nepůjde. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Po velmi komplikovaných jednáním o návrhu nařízení EU k novým pravidlům EU týkajících se hnojiv, které bylo navrženo již v roce 2016 jako první balíček opatření k naplňování akčního plánu Circular Economy, dosáhly instituce EU v rámci tzv. Trialogue mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí předběžné politické dohody. Dohoda byla 12. prosince potvrzena zástupci členských států a je nyní předmětem formálního schválení Evropským parlamentem a Radou. Nařízení bude poté přímo použitelná ve všech členských státech a bude povinná v roce 2022.

Nová pravidla usnadní přístup hnojiv na bázi organických látek a odpadů na jednotný trh EU. Nařízení také zavádí limity pro kadmium a další kontaminující látky ve fosfátových hnojivech. Cílem nařízení je snížit množství odpadu, spotřebu energie a poškození životního prostředí, stejně jako omezit zdravotní rizika. Nařízení obsahuje možnost nepovinné národní harmonizace. Výrobce, který nechce označovat výrobek CE, se může rozhodnout pro splnění národních norem a prodávat produkt dalším státům EU na základě zásady vzájemné uznání.

Podle současných pravidel se používají pouze konvenční minerální hnojiva, vyrobená chemickými procesy a tyto mohou být volně obchodovány v celé EU. Inovativní hnojivé produkty vyrobené z organických materiálů jsou mimo rámec stávajícího nařízení o hnojivech. Jejich přístup k jednotnému EU trhu je proto závislý na vzájemném uznávání mezi členskými státy, což je často obtížné kvůli odlišným vnitrostátním předpisům. Takové výrobky mají tedy konkurenční nevýhodu, která zpomaluje inovace a investice do cirkulární ekonomiky. Podle odhadů by zvýšením recyklace biologického odpadu mohla být nahrazena významná část neekologických chemických hnojiv. V současné době EU dováží asi 6 milionů tun fosfátů ročně, ale může nahradit do 30 % této hodnoty extrakcí fosforu z kalů z odpadních vod, biologicky rozložitelných odpadů a dalších zdrojů.

Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA

SMP CZ, a.s.

Ministerstvo životního prostředí dnes spustilo v ostrém provozu online předpovědní systém pro zvládání sucha s názvem HAMR. V první fázi cílí především na informovanost široké veřejnosti. Druhou spustí MŽP v průběhu léta 2019, tato fáze bude odpovídat požadavkům úprav vodního zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Systém tak bude sloužit i jako podklad pro rozhodování tzv. komise pro sucho. Ta bude fungovat během vyhlášeného stavu nedostatku vody na území kraje (příp. i obce s rozšířenou působností) tak, jak to definuje připravovaná novela vodního zákona.

MŽP na projektu spolupracuje s Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, CzechGlobem, Českou zemědělskou univerzitou a Českým hydrometeorologickým ústavem.

 „První verze HAMRu, kterou zveřejňujeme dnes, má sloužit hlavně veřejnosti. Přináší informace o suchu, včetně videa s vysvětlujícím komentářem, jak systém používat. HAMR nám soustředí informace o suchu pod jeden webový portál a zjednoduší informovanost široké veřejnosti,“ komentuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Z aktuální verze se tak veřejnost dozví, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Video komentáře se budou v systému objevovat pravidelně i s výhledem počasí na následující týden. Každý si díky nim může udělat představu o tom, jaká je situace a jestli se v nejbližších dnech nějak změní a připravit se na projevy sucha s předstihem, přizpůsobit se situaci – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod. Na jednom místě díky HAMRu zjistíte údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti.

„Důležitou roli při zvládání sucha hraje i osvěta, lidé by měli vědět, jak postupovat, pokud se na jejich území sucho objeví a výhled do dalších dní nebude příznivý. V takové chvíli je rozhodně na místě správně racionálně hospodařit s vodou, tedy nenapouštět bazény, zalévat pouze zachycenou srážkovou vodou, nesekat trávníky a také pro dlouhodobější adaptaci na sucho zajistit dostatečně kapacitní zdroj pitné vody a snižovat její spotřebu např. využitím šedých či srážkových vod v objektech,“ dodává ministr Brabec.

Co vše můžete v pilotním HAMRu najít?

Rozlišení jednotlivých typů sucha. První mapa prezentuje sucho meteorologické, zjednodušeně řečeno nám říká, zda prší více či méně, než je v dané oblasti dlouhodobě normální. Údaje o deficitu úhrnu srážek jsou pro nás prvním varováním, že se něco začíná dít. Další mapy již prezentují vývoj sucha v různých oblastech projevu, tedy hydrologické sucho u povrchových vod vypovídá o průtocích vody v řekách a u podzemních vod hodnotí stav hladin podzemních vod, agronomické sucho pak zobrazuje množství vody v půdě. Poslední mapa zahrnuje i informace o nakládání s vodami a prezentuje stav množství dostupných zdrojů k požadavkům v dané oblasti. Intenzita sucha je, stejně jako v novele vodního zákona, rozdělena do tří kategorií - sucho mírné, silné a mimořádné. Hodnoty odpovídající nule tedy znamenají dlouhodobý normální stav a plusové hodnoty prezentují větší množství vody (vlhko), než je v tuto dobu obvyklé.

K dispozici je i vývoj za posledních 12 týdnů a procentuální čísla o ploše území zasažené některou kategorií sucha.

Jednotlivé mapy lze stáhnout a dále využívat pro prezentaci aktuálního stavu a stavu minulého. Portál také obsahuje informace o aktuálních hodnotách odtoku a procentuálního nasycení retenční kapacity půd.

Krátká komentovaná videa. Ta prezentují aktuální stav sucha. Každý týden ve středu v poledne bude systém aktualizován a doplněn o nový video komentář. V komentáři bude zhodnocen nejen aktuální stav, ale i předpokládaný vývoj sucha na nejbližší dny.

První video najdete na: https://ulozto.chmi.cz/ulozto/www/?a=d&i=5690366739

Předpověď vývoje hydrologické situace až na 8 týdnů dopředu. Ta bude do systému doplněna během roku 2019, stejně jako další podrobné moduly sloužící primárně pro rozhodování „suché“ komise (komise pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody). Jako příklad lze uvést tzv. „Rozhodovací systém pro optimalizaci užívání“, který umožní porovnání, zda množství zdrojů v lokalitě je dostatečné pro požadovanou potřebu. Jednotlivé hodnoty potřeby vody bude možné také upravit a provést simulaci dopadů takovýchto změn na dostupnost vody pro obyvatele i jednotlivá odvětví. „Suchá“ komise si tak může prověřit různé scénáře dopadů plánovaných opatření. V současné době vodoprávní úřady pracují s hodnotami povolenými v rozhodnutí o nakládání s vodami, které však mohou být až o polovinu větší, než je skutečné odebírané množství.

Součástí HAMRu bude speciální webové rozhraní pro klíčové odběratele vody (jako např. provozovatele vodovodů, podniky z oblasti zemědělství, průmysl, energetiky), díky němuž budou moci do systému zadávat svou aktuální potřebu vody na následující týdny. Díky takové informaci o skutečné potřebě se může upravit požadavek na vodní zdroj a tím může dojít k významnému oddálení a zmírnění negativních dopadů především hydrologického sucha. Forma spolupráce bude čistě na dobrovolné bázi, benefitem bude zvýhodnění v rámci hierarchizace omezování odběru dle plánu pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Tedy podniky, které se do systému sdílení dat zapojí a začnou včas s vodou šetřit, budou ve výhodě.

HAMR je dostupný z adresy https://hamr.chmi.cz. Video s komentářem se každý týden objeví také na facebookovém profilu ČHMÚ zde: https://www.facebook.com/chmi.cz/ (@chmi.cz).

Aktuální stav sucha v tomto týdnu: prosincové srážky přináší vláhu, která se téměř nevypařuje zpět do vzduchu, ale zůstává v krajině. Proto se stav sucha v půdě a na povrchových vodách v posledních týdnech postupně zmírňuje, naopak přetrvává sucho z hlediska podzemních vod, kam dosud srážky z minulých týdnů zatím výrazněji nepronikly.

Jak MŽP bojuje se suchem

Vedle přípravy HAMRu, který bude už v příštím roce klíčovým nástrojem vodoprávních úřadů pro zvládání sucha a zajištění dostupnosti pitné vody pro obyvatele, Ministerstvo životního prostředí realizuje ze svých dotačních programů tisíce projektů, jejichž cílem je především zlepšit vodní bilanci v krajině. Jedná se především o návrat vody do krajiny v podobě přirozených rozlivů vody v nivách vodních toků, obnovy rybníků, mokřadů a tůní, výsadby zeleně do krajiny (meze, remízy, aleje), zlepšování struktury lesních porostů a zeleně v sídlech, hospodaření se srážkovou vodou nebo zajišťování zdrojů pitné vody. Na opatření proti suchu je z evropských i národních peněz alokováno do r. 2020 celkem přes 14 mld. korun. Schválených je zatím už přes 9 tisíc konkrétních projektů za 7, 6 mld. korun, z nichž již bylo realizováno nebo je v realizaci cca 5300 projektů za 2, 4 mld. korun.

Obce a města mohou díky dotacím řešit svou situaci a připravit se dopředu na možné ohrožení suchem. Budovat nové zdroje pitné vody či zkapacitnit stávající, budovat přívody a rozvody vody ad. Z evropských i národních zdrojů je na tyto projekty alokováno celkem 3, 9 mld. korun, schváleno již bylo 444 projektů za 3, 8 mld. korun a již realizováno 360 projektů za 1, 2 mld. korun.

Na boj se suchem cílí také ministerský program Dešťovka, určený jak pro obce, tak pro fyzické osoby. V Dešťovce pro fyzické osoby bylo ve dvou výzvách s celkovou alokací 440 mil. korun (poslední výzva stále běží) schváleno už na 3 tisíce projektů za cca 142 mil. korun. V Dešťovce pro obce evidujeme 24 schválených projektů s celkovou dotací 74 mil. korun.

Státní fond životního prostředí ČR, který všechny dotační programy MŽP administruje, připravil přehlednou mapu projektů, které rezort v rámci boje se suchem realizuje. Najdete ji zde: https://bit.ly/2L9sHHP.

V neposlední řadě ministerstvo spolu s Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM už realizuje projekty tzv. umělé infiltrace. Ty spočívají v budování podzemních rezervoárů vody, využitelných v době ohrožení daného území hydrologickým suchem. Konkrétně se jedná o těsnící podzemní bariéru v obci Meziboří a břehovou infiltraci z připravovaného meandru Jordán u Týniště nad Orlicí. Systém těsnící stěny je určen pro lokální boj s nedostatkem podzemní vody. Podzemní bariéra je umístěna napříč směru proudění podzemní vody, které tak přeruší a akumuluje. Dochází tím k lokálnímu zvýšení hladiny podzemní vody a možnému návratu vody do studní.

V lednu 2019 se také opět sejde Národní koalice pro boj se suchem, kterou ministr životního prostředí Richard Brabec založil letos na podzim, aby vyhodnotila stanovené úkoly a navrhla akční plán pro nadcházející měsíce. Kromě toho se pod Národní koalicí pro boj se suchem schází špičkový vědecký tým, vedený ČHMÚ, který připravuje konkrétní inovativní projekty pro řešení problémů se suchem. Systém HAMR je prvním příkladem dobré spolupráce vědeckých organizací.

Agrobiolog a vědecký výzkumník Dr. Albrecht Glatzle, autor více než 100 vědeckých prací a dvou učebnic, publikoval nový výzkum, který ukazuje, že emise metanu z chovu hospodářských zvířat nemají žádný prokazatelný vliv na klima Země. Neexistují podle něj pro to žádné vědecké důkazy. Ve svém výzkumu uvádí, že hospodářská zvířata nepředstavují riziko pro klima a že oteplovací potenciál antropogenních emisí skleníkových plynů (GHG) je zveličován. Uvedl to ve své studii nazvané Domestic Livestock and Its Alleged Role in Climate Change, která je ke stažení zde (pdf soubor v AJ). Hlavní závěry z jeho výzkumu shrnuje následující článek. Více ZDE

http://www.agris.cz/

ECHA důrazně vyzývá registranty chemických látek uváděných na trh v nanoformách, aby se důkladně seznámili s posledními legislativními změnami příloh nařízení REACH.

Nařízením Komise (EU) 2018/1881 (zveřejněno v Úředním věstníku EU částce L 308 dne 4. 12. 2018) byla provedena specifická revize nařízení REACH, týkající se informačních požadavků pro nanomateriály. Provedené změny vyjasňují, které informace musí společnosti uvádějící na trh EU chemické látky v nanoformách poskytnout ve svých registračních dokumentacích k  1.  1.  2020.

Nové požadavky na informace usnadní jak společnostem/podnikatelům, tak příslušným orgánům systematicky hodnotit nebezpečné vlastnosti nanomateriálů, zdali jsou používány bezpečně a jaká rizika mohou představovat pro zdraví lidí a životní prostředí. Tyto informace pomohou příslušným orgánům identifikovat, zdali jsou potřebná další opatření pro řízení rizik.

Společnosti/podnikatelé musí zhodnotit, zdali nové požadavky na informace se vztahují na jejich chemické látky. Změny provedené v přílohách nařízení REACH jsou významné pro společnosti vyrábějící nebo dovážející chemické látky v nanoformách, které spadají do oblasti působnosti nařízení. Za nanoformu chemické látky se považuje forma látky, která splňuje požadavky doporučení Komise pro definici nanomateriálu.

ECHA důrazně doporučuje registrantům chemických látek v nanoformách, aby se podrobně seznámili s novými legislativními změnami a vyhodnotili si, jaké kroky musí podniknout, aby vyhověli těmto legislativním změnám.

ECHA v současné době vyhodnocuje potřebu aktualizace stávajících pokynů ev. zpracování nových pokynů tak, aby pomohla registrantům vyhovět novým legislativním požadavkům.

Základní informace

Nanomateriály jsou chemické látky v určité formě se zvláštními charakteristikami v nanoměřítku mezi 1 nm a 100 nm. Mohou být použity různým způsobem např. v katalyzátorech, elektronice, solárních panelech a bateriích a v materiálech používaných při vědeckých a biolékařských aplikacích.

Některé nanomateriály jsou nebezpečné. Z vědeckých poznatků vyplývá, že toxicita nanoforem chemické látky i jejich vliv na životní prostředí se odlišují od konvenčních forem chemické látky.

Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON) poskytuje informace o bezpečnosti, inovacích výzkumu a použitích nanomateriálů na trhu Evropské unie. Observatoř je financována Evropskou komisí a ECHA je jejím hostitelem a správcem.

Další informace

• Evropská komise: definice nanomateriálů

• ECHA aktivity k nanomateriálům

• ECHA Newsletter: jsou pro vás důležité nové informační požadavky na nanomateriály podle nařízení REACH?

• Praktický průvodce: Jak připravit registrační dokumentaci, která se týká nanoforem [PDF][EN]

• Praktický průvodce: Jak připravit registrační dokumentaci, která se týká nanoforem [PDF][CS]

• Pokyny k seskupování a read-across mezi nanoformami [PDF][EN]

• Nano specifické přílohy k pokynům ohledně požadavků na informace a pro posouzení chemické bezpečnosti

• Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON)

Evropská komise dnes spustila alianci klíčových zúčastněných stran pokrývajících celý hodnotový řetězec výroby plastu, která se zaměří na snížení plastového odpadu, zvýšení podílu recyklovaného plastu na trhu a podporu inovací. Mezi hlavní aktivity aliance bude patřit podpora koordinovaných aktivit například v oblasti sběru odpadu nebo podpora investic do zařízení na recyklaci, informování o překážkách, které brání zúčastněným stranám dosáhnout cílů pro rok 2025 a sledování pokroku v oblasti recyklace plastů. Komise zároveň vyzvala zúčastněné strany k zapojení se do činnosti aliance. Více ZDE

Článek popisuje aktuální přístup legislativy ČR ke spalování odpadů v domácnostech, dále popisuje vznik a princip metody pro odhalování spalování nebo spoluspalování odpadů. V závěru článku je uvedeno, jaký je následný postup při prokázání spalování odpadu a jaké sankce hrozí majiteli dotčeného spalovacího zařízení. Více ZDE

Zdroj: tzbinfo.cz

Ve Sbírce předpisů pod číslem 281/2018 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem. Cílem novely je specifikace náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem, a to s ohledem na činnosti prováděné při nakládání s těžebním odpadem a vedení projektové a provozní dokumentace v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Dále je novelou doplněn způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu o vyhodnocení oxidačních vlastností a možností geochemických alterací v tělese odvalu a doplnění potenciálního ohrožení života o faktor možného narušení konstrukce odvalů vznikem kaverny v tělese odvalu. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Dokument ke stažení:

ma_ALBSB77DCJYT.doc

Dne 3. 12. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 3 chemických látek. Všechny 3 chemické látky již harmonizovanou klasifikaci a označování nebezpečných vlastností mají a těmito návrhy se o další nebezpečné vlastnosti doplňují:

• desmedipham (ISO); ethyl 3-phenylcarbamoyloxyphenylcarbamate (EC 237-198-5; CAS 13684-56-5); používá se hlavně jako účinná látka v prostředcích na ochranu rostlin (používaných jako nesystémové herbicidy);
• phenmedipham (ISO);methyl 3-(3-methylcarbaniloyloxy)carbanilate (EC 237-199-0; CAS 13684-63-4); používá se hlavně jako účinná látka v prostředcích na ochranu rostlin (používaných jako herbicidy);
• triticonazole (ISO); (RS)-(E)-5-(4-chlorobenzylidene)-2,2-dimethyl-1-(1H-1,2,4-triazol-1-methyl)cyclopentanol (EC: -; CAS: 138182-18-0); používá se hlavně jako účinná látka v prostředcích na ochranu rostlin (používaných jako fungicidy);

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace (předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování) v termínu: do 15. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Brně uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti Autodoprava Matějka, s. r. o. Firma porušovala provozní řády svých zařízení k nakládání s odpady v Sokolnicích na Brněnsku. Kromě toho také bez povolení ukládala demoliční odpady v areálu bývalého dolu Jindřich II ve Zbýšově u Oslavan. Proti pokutě se odvolala, Ministerstvo životního prostředí odvolání zamítlo a sankce je pravomocná.

Společnost provozuje čtyři zařízení pro nakládání s odpady. „V prvním jsme zjistili nakládání s odpady nepovolenými v provozním řádu. Šlo o 61 tun slévárenských písků a 24 tun pecní strusky. Stavební a demoliční odpady, které sice byly v tomto zařízení povolené, ležely na hromadě o výšce pěti metrů. Provozní řád ale povoluje maximálně tři metry. Navíc byly dohromady smíchané cihly, zemina, betony, tvárnice a keramické tašky. Tyto odpady mají být ale shromažďovány odděleně,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Ve druhém zařízení – určeném pro přípravu alternativního paliva – bylo odpadní dřevo soustřeďováno mimo povolené místo na hromadě o rozměrech 10 x 10 x 2 metry.

Do třetího zařízení firmy, mobilního drtiče demoličních odpadů, byly v roce 2017 a 2018 přijaty nepovolené odpady – například 6400 tun slévárenských písků, 3000 tun kalů z čistíren odpadních vod a 850 tun pecní strusky.

„U všech čtyř zařízení k nakládání s odpady provozovaných touto firmou jsme navíc zjistili chybné vedení evidence o odpadech za rok 2017. Nebylo zaevidováno předávání 3600 tun demoličních odpadů mezi jednotlivými zařízeními,“ doplnil Augustin.

Kromě pochybení zjištěných v Sokolnicích inspektoři do výše pokuty zahrnuli také nelegální jednání, kterého se společnost Autodoprava Matějka dopustila ve Zbýšově u Oslavan. „Do areálu bývalého dolu Jindřich II opětovně navezla demoliční odpady, ačkoli jsme jí za stejný skutek letos už jednou pokutovali. Nyní tam uložila 250 tun odpadů, předtím to bylo přes 23 tisíc tun. Dříve za to dostala pokutu 300 tisíc korun,“ uvedl Augustin.

Dne 3. prosince 2018 se konal seminář s názvem Trendy v nakládání s odpady. Na semináři zazněly příspěvky akademiků z VŠCHT Praha, VUT Brno i pracovníků Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Ústavu chemických procesů AV ČR. Kromě oběhového hospodářství se prezentace zaměřily na vliv skladovacího poplatku, na tok odpadů, na právní úpravu v EU nebo na problematiku bioplastů. Klíčovým bodem k diskuzi bylo i energetické využívání odpadů. Zásadní komentář k tomuto tématu Ing. Michala Šyce, Ph.D., Vedoucího vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR, čtěte ZDE. Na odkazu najdete také odkaz na prezentace a zvukový záznam ze semináře.

Zdroj: INCIEN

Upřesňujeme Vám informace o povinnosti platby záloh na poplatky: za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody (původní článek ZDE).

Od konce listopadu 2018 odesílají oblastní inspektoráty České inspekce životního prostředí do datových schránek subjektům, které podaly v roce 2018 poplatkové hlášení typu F_VOD_PV, nebo F_VOD OV a byly jim vyměřeny zálohy, informaci o vydaném sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod MŽP.

V datových schránkách tak naleznou jak informaci od ČIŽP o vydaném sdělení, včetně odkazu na webové stránky MŽP se sdělením, tak i jeho plné znění v samostatném dokumentu.

Sdělení MŽP je vyvěšeno na internetové adrese: https://www.mzp.cz/cz/poplatky_povrchove_vody. Jeho plné znění:

Sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ve věci záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019:

Ministerstvo životního prostředí k problematice záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019 sděluje po projednání a v dohodě s Generálním ředitelstvím cel následující:

Povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká.

Zrušení povinnosti platit zálohy ve výše uvedeném smyslu vyplývá z novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.1), která vstoupila v platnost dne 15. června 2018. Novela vodního zákona nabude účinnosti dne 1. ledna 2019, s výjimkou přechodného ustanovení čl. II bodu 4, které ruší institut záloh na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových s účinností ke dni vyhlášení novely vodního zákona ve Sbírce zákonů (15. Června 2018).

Pro zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody se v roce 2019 uplatní následující:

Zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových:

V případě poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovatelé v roce 2018 již nepodávají poplatkové hlášení pro rok 2019 a Česká inspekce životního prostředí nevydává zálohový výměr (čl. II bod 4. přechodných ustanovení k zákonu č. 113/2018 Sb.).

Zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody:

V případě poplatku za odebrané množství podzemní vody novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) ruší s účinností k 1. lednu 2019 institut záloh na poplatek za odebrané množství podzemní vody a všem odběratelům bez rozdílu s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká povinnost platit zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody. Z tohoto důvodu:

Odběratelům, kteří v roce 2018 za podmínek stanovených zákonem (§ 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) podávají poplatkové hlášení, již nevydává Česká inspekce životního prostředí rozhodnutí o stanovení zálohového výměru.

Ostatním odběratelům, kteří mají vydán platný zálohový výměr a zároveň u nich nedošlo v roce 2018 ke změně povolení k odběru podzemní vody (nemají proto v roce 2018 povinnost podávat poplatkové hlášení podle § 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) v důsledku novely vodního zákona zaniká ex lege od 1. Ledna 2019 povinnost platit zálohy stanovené tímto zálohovým výměrem a všechna rozhodnutí o zálohových výměrech vydaná do 31. prosince 2018 pozbývají pro placení záloh na období od 1. ledna 2019 účinků.

V případě, že by byla platba zálohy na bankovní účet celního úřadu zaslána, může odběratel v souladu s § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), požádat o vrácení uhrazené zálohy (žádost o vrácení přeplatku). Podmínkou vrácení je, že odběratel nemá u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek.

Nebude-li požádáno o vrácení zálohy, bude záloha použita na úhradu ročního poplatkového přiznání za rok 2019, které je odběratel povinen podat do 15. února 2020. Pokud by však odběratel měl u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek s dřívějším datem splatnosti než je splatnost ročního poplatkového přiznání, může být platba, v souladu s § 154 daňového řádu, použita na úhradu tohoto nedoplatku. O použití platby na úhradu nedoplatku bude odběratel celním úřadem vyrozuměn (§ 154 odst. 5 daňového řádu).

1) Zákon č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

JUDr. Libor Dvořák, Ph.D.

ředitel odboru legislativního

Mgr. Lukáš Záruba

ředitel odboru ochrany vod

Originál sdělení (pdf):  OOV_zalohy_poplatky_20181123