Ve Švédsku se používá dobrovolný certifikační systém REVAQ, který zabezpečuje regulaci aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdy. Systém zajišťuje, že nutrienty z čistírenských kalů mohou být udržitelně aplikovány na zemědělskou půdu v souladu s národními ekologickými předpisy a záměry. Systém poskytuje zúčastněným stranám informace o složení a využívání kalu a stanoví pokyny pro neustálé zlepšování kvality přítoku odpadních vod a kalů s ohledem na kovy a další prioritní látky. I tento dokonalý systém zřejmě bude pod tlakem nových zjištění o složení čistírenských kalů změněn.

V rámci úsilí o zajištění netoxických a ekologicky účinných ekologických cyklů se švédská vláda rozhodla zahájit šetření s cílem navrhnout zákaz přímého využívání kalů z čistíren odpadních vod a zavést požadavek, aby fosfor byl z čistírenských kalů recyklován. Vláda jmenovala Gunnara Holmgrena předsedou komise, která tuto možnost prošetří a navrhne řešení.

Fosfor je životně důležitým nutrientem pro rostliny. Vzhledem ke složení čistírenského kalu, který často obsahuje nadlimitní koncentrace škodlivých látek nebezpečných pro životní prostředí a lidské zdraví, může být na zemědělské půdě ve Švédsku využito pouze asi 30 % vyprodukovaného kalu. Zbytek se používá bez využití živin, například při rekultivaci nebo jako pokrytí skládek.

Švédská vláda chce vytvořit i v oblasti nakládání s kaly podmínky pro cirkulární ekonomiku, ve které je odpad považován za zdroj. Cílem zahájeného šetření je zajistit recyklaci fosforu z čistírenských kalů netoxickým a bezpečným způsobem a touto cestou zvýšit využití kalů pro zemědělství.

"Je důležité, abychom využívali naše zdroje zodpovědně. Fosfor je cenným zdrojem, a proto bychom měli využívat dostupné technologie k jeho využití," říká ministryně životního prostředí Karolina Skogová.

Fosfor je důležitou složkou minerálních hnojiv a v současné době se těží v zahraničí a dováží do Švédska. Vylepšení využívání fosforu v kalu z čistíren odpadních vod přispěje ke zvýšení soběstačnosti Švédska.

Očekává se, že v rámci šetření vzniknou návrhy na požadavek recyklace fosforu z kalů z čistíren odpadních vod. Jelikož čistírenský kal také obsahuje látky, které jsou nebezpečné pro životní prostředí a lidské zdraví, např. farmaceutické zbytky a mikroplasty, očekává se, že šetření vyústí v zákaz aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě.

"Informace o složení kalů ukazují, že kromě kovů, které jsou nebezpečné pro životní prostředí a lidské zdraví, čistírenské kaly obsahují i ​​některé mikroplasty. Zákaz hnojení pomocí kalů z odpadních vod sníží riziko, že mikroplasty budou vstupovat do prostředí, kde se naše potraviny pěstují," říká ministryně Skogová. Zákaz šíření splaškových kalů by neměl být překážkou výroby bioplynu. Cílem je získání energie i fosforu z odpadních kalů bez rizika emise látek, které jsou škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví do životního prostředí.

Volně zpracováno podle publikovaného prohlášení ze dne 13.7.2018.

Autor: Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA (SMP CZ a.s.)

Česko má největší spotřebu pěnového polystyrénu (EPS) na počet obyvatel v celé Evropě. Ročně se ho u nás spotřebuje kolem 60 tisíc tun. Tedy asi šestkrát víc než před dvaceti lety, sdělil Právu předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene. S tím, jak využití polystyrénu roste, roste i objem polystyrénového odpadu. Více ZDE

Dne 22. května proběhla první odborná konference Zálohujme? s podtitulem Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí. Jejím hlavním cílem bylo načerpat co nejvíce zkušeností se zálohovými systémy, které již teď úspěšně fungují v zahraničí. Konference se zúčastnili expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU a zakladatelka organizace Reloop Platform Clarissa Morawski, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku Rauno Raal, zástupkyně Evropské komise pro ČR Magdalena Frouzová, ředitelka INCIEN Soňa Jonášová a generální ředitel Karlovarských minerálních vod, a.s. Alessandro Pasquale.  Na konferenci také zazněly první výsledky analýzy materiálového toku PET lahví a byl také představen nový ekodesign lahve Mattoni, která je vyrobená z 50 % z recyklovatelného plastu. Videa najdete ZDE

Čtěte také:

Výsledky materiálového toku PET lahví: Vytřídíme téměř každou 7 PETku, ale k recyklaci se dostane jen polovina (22.5.2018)

Do sběrného místa ujdou Češi s nefunkční kompaktní zářivkou či jiným „světelným“ elektroodpadem maximálně 652 metrů. V ochotě urazit delší vzdálenost do sběrného místa panují značné regionální rozdíly. Nejlínější jsou lidé z Ústecka, naopak nejaktivnější obyvatelé Zlínska. Byť je v Česku k dispozici přes 4400 sběrných míst, třicet procent „světelného“ elektroodpadu zbytečně končí na skládkách.

Češi jsou ochotni elektroodpad třídit, ale sběrné místo nesmí být moc daleko. Vysloužilý světelný zdroj, například úspornou žárovku, jsou ochotni odnést v průměru maximálně do vzdálenosti 652 metrů. Ochota odnést vyřazenou zářivku do sběrného místa se z pohledu vzdálenosti navíc snižuje. Zatímco před třemi lety byli lidé ochotni ujít 1382 metrů, další rok to bylo 617 a v současnosti zmiňovaných 652 metrů.

Vyplývá to z průzkumu kolektivního systému EKOLAMP, který provedla agentura Markent mezi 1213 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 727 tun světelných zdrojů, což představuje 25 kilogramů potenciálně nebezpečné rtuti, která se díky ekologickému zpracování nedostala do přírodního prostředí. Toto množství rtuti by teoreticky mohlo znečistit vodu v objemu dvou slapských přehrad.

Nejlínější jsou lidé na Ústecku, na Zlínsku urazí naopak čtyřnásobnou vzdálenost

Mezi některými kraji však panují značné rozdíly. „Nejlínější jsou lidé z Ústeckého kraje, kde jsou ochotni ujít jen 267 metrů. Naopak lidé z kraje Zlínského urazí čtyřnásobek této vzdálenosti: 1091 metrů! Valná většina krajů se však pohybuje v republikovém průměru,“ shrnuje výsledky průzkumu Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

Ochota urazit do sběrného dvora delší vzdálenost částečně koresponduje i s množstvím sesbíraného světelného elektroodpadu v jednotlivých regionech. „V přepočtu na obyvatele Ústečan ročně sesbírá pouze 53 gramů, kdežto Zlíňan 80 gramů,“ dodává Zuzana Adamcová.

Třicet procent „světelného“ elektroodpadu zbytečně končí na skládkách

Bilance sběru se dlouhodobě lepší, ale i tak třicet procent úsporných zářivek zbytečně končí ve směsném odpadu namísto ve sběrné nádobě. Přitom v Česku je k dispozici přes 4400 sběrných míst. Recyklací je možné využít přes 90 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a zároveň zlikvidovat potenciálně nebezpečnou rtuť.

Z průzkumu vyplývá, že jako sběrné místo lidé nejvíce využívají sběrný dvůr.  Možností, kde elektroodpad odevzdat, je ale mnohem více: „Lze tak učinit ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

Energetický regulační úřad (ERÚ) chce stejně jako v případě elektřiny a plynu vydávat cenové rozhodnutí pro teplárenství, kde se zatím nepoužívá. Chce tím zajistit transparentní výpočet ceny jak pro teplárny, tak pro spotřebitele. ČTK to řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Při kontrolách se podle něj úřad bude více zaměřovat na oprávněnost nákladů teplárenských firem než na přiměřený zisk jako dosud.

Zatímco regulované složky cen elektřiny nebo plynu stanoví ERÚ každoročně ve svém cenovém rozhodnutí, v teplárenství se používají takzvané věcně usměrňované ceny. Ty usměrňují způsob výpočtu ceny v závislosti na různých parametrech, například podle typu používaného paliva. Výslednou cenu účtovanou spotřebitelům ale každý dodavatel tepla počítá sám.

"Nová metodika nastaví transparentní pravidla, která zohlední aktuální trendy a zároveň pomohou vytvořit předvídatelné regulatorní prostředí. V praktické rovině hovoříme například o tom, že pro všechny druhy energie, teplárny a výtopny nevyjímaje, budeme vydávat standardní cenová rozhodnutí. Jasná pravidla jsou důležitým předpokladem nejenom pro správnou funkci trhu, ale také pro jejich vymahatelnost," uvedl místopředseda Rady ERÚ Vladimír Vlk.

Vymahatelnost pravidel podle něj ERÚ zajišťuje mimo jiné kontrolou a případným sankčním správním řízením. Nejasná pravidla ale přispívají k protahování řízení. Pokutované společnosti vracejí prvoinstanční rozhodnutí k rozkladům, případně je napadají soudní cestou.

Podle Vlka se ERÚ v minulosti při kontrolách příliš soustředil na přiměřený zisk teplárenských společností, k jehož výpočtu nebyla nikdy zveřejněna metodika. Úřad se pak s firmami dohadoval o jeho výši. A tento ukazatel sám o sobě ani zdaleka neodhalí skutečnou ekonomiku fungování podniku, uvedl dále Vlk.
"Regulátor by se měl soustředit víc na oprávněnost nákladů a dále na soulad plánovaných a skutečně uplatněných nákladů. Musíme třeba zajistit, aby se v regulovaných firmách za peníze spotřebitelů nepořizovaly luxusní vozy nebo aby se manipulovalo s odpisy. Jmenované příklady mají reálný základ, a to nehovořím jenom o teplárnách," dodal Vlk.

Snahu o zvýšení transparentnosti regulace cen tepla vítá Teplárenské sdružení České republiky. "Nicméně usilujeme také o její dlouhodobou předvídatelnost, kterou by zajistilo zavedení regulační periody podobně jako v elektroenergetice nebo plynárenství, kdy by byla vždy po určitou dobu neměnná. Je také potřeba zohlednit zásadní změny, k nimž došlo a dále dochází na energetickém trhu. Teplárenství dávno není monopolem jako na počátku devadesátých let, ale naopak čelí ostré konkurenci lokální výroby tepla, což by se mělo odrazit i v přístupu k jeho regulaci," sdělil ČTK ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí ve středu 25. července 2018 představí první společnou dotační výzvu na rekonstrukci veřejného osvětlení spořícího energii a snižujícího světelné znečištění. Každá obec v ČR díky ní bude moci získat až 2 milionovou dotaci na rekonstrukci veřejného osvětlení, která jí přinese úspory energie a zároveň bude minimalizovat světelné znečištění. Obě ministerstva ji vyhlásí již na konci letošního srpna. Do konce roku 2021 by tak ČR mohla mít přes 60 tisíc energeticky a světelně šetrných pouličních lamp.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na poskytování a čerpání evropských peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), které mají pomoci dosáhnout trvalých úspor energií v průmyslovém sektoru. Kontroloři prověřili postup Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací a zkontrolovali také 15 vybraných projektů v hodnotě téměř 70 milionů korun. Kontrola ukázala, že úspory energie byly ke konci roku 2017 minimální, na čemž se podepsalo i pomalé čerpání peněz, dlouhá doba schvalování žádostí o dotace a také nezájem o podporu. Nedostatky kontroloři odhalili i u příjemců dotací.

Česká republika si stanovila, že do roku 2020 uspoří 51 petajoulů energie, přičemž k dosažení tohoto cíle měly výrazně přispět i evropské dotace z OP PIK. Jen díky nim se do roku 2020 mělo původně ušetřit 20 petajoulů energie. Na konci roku 2017 ale energetické úspory nedosahovaly ani jednoho procenta z této dílčí hodnoty.

Jedním z důvodů, které se negativně podepsaly na takto nízkých energetických úsporách, bylo pomalé čerpání připravených peněz. Na úspory energie v rámci OP PIK připravila Evropská unie pro Českou republiku v programovém období 2014 až 2020 přibližně 22 miliard korun. Na konci roku 2017 byla vyčerpána pouze tři procenta z těchto peněz, tedy přibližně 600 milionů korun. Pro zrychlení čerpání peněz MPO vytvořilo v roce 2017 „Úvěrový fond EX 2017“, který mohli zájemci o peníze na energetické úspory využívat. Ani to však čerpání dotací nezrychlilo.

Dalším důvodem byl i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci. Přestože se průměrná délka schvalování zkracuje, trvalo v roce 2017 posouzení projektové žádosti v průměru dlouhých 404 dnů.

Kontroloři se také zabývali tím, jaké náklady provázejí úspory energie. U prověřovaných projektů se ukázalo, že ušetřit jeden gigajoule energie vycházelo přibližně na 2 200 korun. Původně se přitom počítalo s tím, že uspořit toto množství energie by mělo být možné za 1 000 korun.

U příjemců kontroloři odhalili například nedostatky spojené s výběrovými řízeními, část z nich si také nechala proplatit i nezpůsobilé výdaje. Některým z těchto nedostatků by bylo možné předejít, pokud by byl kontrolní systém MPO účinnější.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/23 (pdf, 1285 kB)

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci s cílem shromáždit názory na způsob, jak by měla vypadat dlouhodobá strategie EU pro snižování emisí skleníkových plynů. Rovněž má za cíl sbírat fakta a data o překážkách, impulsech, výzvách a příležitostech spojených s dlouhodobou strategií v této oblasti. Konzultace běží do 9. října.

Otázku nakládání s odpady u nás dlouhé roky nikdo moc neřešil. Výsledkem je, že stále vozíme polovinu komunálního odpadu na neustále rostoucí skládky. Zažité pořádky chtějí změnit majitelé velkých tepláren, kteří vidí v komunálním odpadu náhradu za část spalovaného uhlí. Do této zákopové války se postupně zapojili další účastníci. Svaz měst a obcí ČR odmítá jakékoli navyšování poplatků za svoz odpadu pro občany. Aktivně vystupuje také Hnutí Duha, které požaduje co možná nejvyšší míru recyklace. Více ZDE

Čtěte v EURO také:

Více na: https://www.euro.cz/byznys/lobbiste-u-popelnic-zakon-o-nakladani-s-odpady-budi-obrovsky-rozruch-uz-dekadu-1412887#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

• Skládka Česko. Byznys se zpracováním odpadů čeká prudký rozvoj

• Pět korun za plechovku. Zálohovat se budou možná i hliníkové obaly

• Spalování ANO: Jak se propálit k další metě

• Spalování NE: Pec nám spadla

Zdroj: EURO

Pokutu ve výši 980 tisíc korun uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu Ostrava subjektu SUEZ Využití zdrojů, a.s. Stalo se tak v souvislosti s havárií na řece Odře, která se stala v dubnu 2017. 

„K vlastnímu havarijnímu zhoršení jakosti povrchových vod ve vodním toku Odra došlo 11. dubna 2017 a v následujících dnech důsledkem úniku kapalných odpadů z prostoru havarijní vany spalovny a dále prostřednictvím dešťové kanalizace a odpadního kanálu do vodního toku,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. Z šetření vyplynulo, že před havárií probíhaly ve spalovně odpadů v Ostravě – Mariánských Horách provozované firmou SUEZ Využití zdrojů, a.s. práce spojené s čištěním havarijní vany uložiště kapalných odpadů. Při této činnosti došlo k úniku zvlášť nebezpečných závadných látek na asfaltovou plochu a následně při dešti k jejich vniknutí do dešťové kanalizace a přes otevřený odpadní kanál do řeky Odry. „Pouze v důsledku okolností – vysokého vodního stavu v řece a včasného zjištění havárie a následně provedených opatření se podařilo zabránit dalším negativním dopadům na životní prostředí,“ dodal Kozubek.

Podle jeho slov přihlédli inspektoři při posuzování přestupku k jeho závažnosti a k vysoké míře nebezpečnosti pro životní prostředí. Dále také ke skutečnosti, že došlo k přímému ovlivnění kvality povrchových vod s možným dopadem na hraniční profil. Rovněž z pohledu likvidace následků havárie se jednalo o rozsáhlý zásah spojený s únikem nebezpečných kapalných odpadů, konkrétně směsi závadných látek ropného charakteru a chemických látek s prokázaným toxickým účinkem na vodní prostředí, látek určených k likvidaci spálením, tudíž převážně látek perzistentních (dlouhodobě setrvávajících v prostředí), s nízkou biologickou odbouratelností a tím vysokou nebezpečností pro životní prostředí.

„Provedenou kontrolou jsme zjistili, že obviněný se dopustil v areálu spalovny i dalších přestupků při skladování a manipulaci s nebezpečnými kapalnými odpady, což jsme při stanovení výše pokuty také zohlednili,“ uvedl Kozubek.

Proti pokutě uložené za přestupky podle zákona o integrované prevenci a podle vodního zákona se subjekt odvolal, rozhodnutí ČIŽP však bylo v červenci 2018 potvrzeno odvolacím orgánem MŽP.
 

Představenstvo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., (SOVAK ČR) zvolilo 12. června 2018 novým předsedou představenstva SOVAK ČR Miloslava Vostrého, který je zároveň členem představenstva společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. V rozhovoru pro portál Naše voda Miloslav Vostrý přibližuje, jaké jsou jeho plány do budoucna a priority oboru. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz

Lhůty pro revize domácích kotlů se prodlouží ze dvou na tři roky, cenové rozpětí za revizi bude vymezeno vyhláškou ministerstva životního prostředí. Schválil to dnes Senát v rámci novely o ochraně ovzduší, která zvýhodní přimíchávání některých biopaliv do benzinu a do nafty (více k návrhu ZDE).

Senát také dnes schválil návrh na urychlení výstavby dopravních staveb. Schválená novela kromě jiného obsahuje seznam dopravních staveb, u nichž se má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí. Zavádí také fikci souhlasu, která má úřady přimět k tomu, aby konaly rychleji.

Novela obsahuje také tzv. fikci souhlasu. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.

Předloha obsahuje i ustanovení, které má usnadnit budování internetového připojení. U přípojek elektronických komunikací do 100 metrů se nebude vyžadovat územní rozhodnutí, územní souhlas ani kolaudační rozhodnutí. Nemá to ale platit pro případy, kdy se bude vyžadovat EIA.

Bývalý ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart se stal výkonným ředitelem České asociace oběhového hospodářství (ČAObH). Od svého vzniku v roce 2016 ČAObH podporuje všechny aspekty cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) a aktuálně vystupuje především na podporu recyklace 
a využití odpadů namísto ukládání odpadů na stále se rozšiřující české skládky.

Miloš Kužvart bude ČAObH reprezentovat na debatě Hledám cestu z plastu, která se uskuteční v Ostravě v Centru PANT a která se bude věnovat mimo jiné omezení jednorázových plastů. „ČAObH vítá tuto iniciativu, protože plasty mohou být pro životní prostředí ohrožením, pokud budeme vyznávat filosofii spotřeby na jedno použití. Zároveň je však třeba říci, že se nemůžeme upnout a omezovat jen na zákazy. Podpořme zároveň recyklaci, vytvořme v Česku podmínky pro průmysl a pro spotřebitele možnost volby: aby v nabídce našel k nerecyklovatelnému produktu alternativu produktu recyklovatelného, ekologického,“ uvedl k tomu Miloš Kužvart.

V debatě vystoupí ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Ing. Soňa Jonášová. INCIEN je nevládní nezisková organizace, která se zaměřuje na inovativní environmentální management. Institut společně se svými partnery - firmami, obcemi, vládním sektorem, neziskovými organizacemi a dalšími zájmovými skupinami - pracuje na projektech, které umožňují přechod z lineárního chodu systému na cirkulární. INCIEN dlouhodobě vystupuje proti skládkování a podporuje recyklaci odpadů. V debatě dále vystoupí Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Debatu zástupců ekologických a podnikatelských iniciativ moderuje Tomáš Hanák.

Česká asociace oběhového hospodářství, z. s., (ČAObH) sdružuje české komerční i nekomerční subjekty, které spojuje především zájem o šetření primárních zdrojů a snižování negativních dopadů na životní prostředí či lidské zdraví. Řešení spatřuje obecně v prosazování principů oběhového hospodářství 
a konkrétně ve snižování množství nevyužitelných odpadů, které dnes masivně končí na skládkách. ČAObH chce na příkladech dobré praxe ukazovat, že odpad je zdrojem pro udržitelný rozvoj, nikoliv pro zisky skládkovacích společností.

ČAObH byla založena společnostmi SUEZ a Veolia, které jsou celosvětovými lídry v oblasti oběhového hospodářství, a Centrem environmentálních prohlášení, sdružující odborníky z vysokých škol, certifikačních organizací či výrobců. Aktuálně reprezentuje významné zástupce v oboru sběru a využití odpadů a průmyslu s celkovým obratem více než 11 miliard korun. Členové Asociace obsluhují 2,5 milionu obyvatel České republiky, v oblasti sběru a recyklace obalových odpadů 98 % obcí v České republice.  Více o členech asociace a další informace jsou k dispozici na www.caobh.cz.

Na mnoha místech v Česku mají teď napilno. Získali dotaci na vybudování kanalizací a čistíren odpadních vod. Tyto velké projekty je potřeba správně naplánovat, sehnat dodavatele a domluvit s občany, protože rozkopané ulice potěší asi málokoho. Výsledek za to stojí, příští desítky let poteče do okolí vyčištěná voda.

Trochu jinak na to šli v jihočeských Albrechticích, kde se nevyplatí stavět velkou čistírnu. Proto zvolili soustavu menších domovních. Proč je výhodnější a co přinese Orlické přehradě, si můžete přečíst v rozhovoru s tamějším starostou.

Do práce se mohou pustit i na jiných místech. Třeba ve Šlapanicích u Brna odstraní starou ekologickou zátěž, zamořený průmyslový areál, který ohrožuje životní prostředí. Na stránkách časopisu najdete další chystané nebo již realizované projekty.

Část Radotínského potoka se vrátila do přirozeného koryta. O tomto tématu se v poslední době hodně mluví, protože mnohá upravená koryta toků přispívají k rychlému odtoku vody z krajiny. Když se říčka klikatí, zůstává v okolí mnohem více vody, než když voda prolétne narovnaným a vydlážděným korytem. Věřme, že Radotínský potok v tomto ohledu může sloužit jako dobrý příklad.

Dokument ke stažení:

PRIORITA 7–8/2018