Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Brně uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti Autodoprava Matějka, s. r. o. Firma porušovala provozní řády svých zařízení k nakládání s odpady v Sokolnicích na Brněnsku. Kromě toho také bez povolení ukládala demoliční odpady v areálu bývalého dolu Jindřich II ve Zbýšově u Oslavan. Proti pokutě se odvolala, Ministerstvo životního prostředí odvolání zamítlo a sankce je pravomocná.

Společnost provozuje čtyři zařízení pro nakládání s odpady. „V prvním jsme zjistili nakládání s odpady nepovolenými v provozním řádu. Šlo o 61 tun slévárenských písků a 24 tun pecní strusky. Stavební a demoliční odpady, které sice byly v tomto zařízení povolené, ležely na hromadě o výšce pěti metrů. Provozní řád ale povoluje maximálně tři metry. Navíc byly dohromady smíchané cihly, zemina, betony, tvárnice a keramické tašky. Tyto odpady mají být ale shromažďovány odděleně,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Ve druhém zařízení – určeném pro přípravu alternativního paliva – bylo odpadní dřevo soustřeďováno mimo povolené místo na hromadě o rozměrech 10 x 10 x 2 metry.

Do třetího zařízení firmy, mobilního drtiče demoličních odpadů, byly v roce 2017 a 2018 přijaty nepovolené odpady – například 6400 tun slévárenských písků, 3000 tun kalů z čistíren odpadních vod a 850 tun pecní strusky.

„U všech čtyř zařízení k nakládání s odpady provozovaných touto firmou jsme navíc zjistili chybné vedení evidence o odpadech za rok 2017. Nebylo zaevidováno předávání 3600 tun demoličních odpadů mezi jednotlivými zařízeními,“ doplnil Augustin.

Kromě pochybení zjištěných v Sokolnicích inspektoři do výše pokuty zahrnuli také nelegální jednání, kterého se společnost Autodoprava Matějka dopustila ve Zbýšově u Oslavan. „Do areálu bývalého dolu Jindřich II opětovně navezla demoliční odpady, ačkoli jsme jí za stejný skutek letos už jednou pokutovali. Nyní tam uložila 250 tun odpadů, předtím to bylo přes 23 tisíc tun. Dříve za to dostala pokutu 300 tisíc korun,“ uvedl Augustin.

Dne 3. prosince 2018 se konal seminář s názvem Trendy v nakládání s odpady. Na semináři zazněly příspěvky akademiků z VŠCHT Praha, VUT Brno i pracovníků Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Ústavu chemických procesů AV ČR. Kromě oběhového hospodářství se prezentace zaměřily na vliv skladovacího poplatku, na tok odpadů, na právní úpravu v EU nebo na problematiku bioplastů. Klíčovým bodem k diskuzi bylo i energetické využívání odpadů. Zásadní komentář k tomuto tématu Ing. Michala Šyce, Ph.D., Vedoucího vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR, čtěte ZDE. Na odkazu najdete také odkaz na prezentace a zvukový záznam ze semináře.

Zdroj: INCIEN

Upřesňujeme Vám informace o povinnosti platby záloh na poplatky: za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody (původní článek ZDE).

Od konce listopadu 2018 odesílají oblastní inspektoráty České inspekce životního prostředí do datových schránek subjektům, které podaly v roce 2018 poplatkové hlášení typu F_VOD_PV, nebo F_VOD OV a byly jim vyměřeny zálohy, informaci o vydaném sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod MŽP.

V datových schránkách tak naleznou jak informaci od ČIŽP o vydaném sdělení, včetně odkazu na webové stránky MŽP se sdělením, tak i jeho plné znění v samostatném dokumentu.

Sdělení MŽP je vyvěšeno na internetové adrese: https://www.mzp.cz/cz/poplatky_povrchove_vody. Jeho plné znění:

Sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ve věci záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019:

Ministerstvo životního prostředí k problematice záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019 sděluje po projednání a v dohodě s Generálním ředitelstvím cel následující:

Povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká.

Zrušení povinnosti platit zálohy ve výše uvedeném smyslu vyplývá z novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.1), která vstoupila v platnost dne 15. června 2018. Novela vodního zákona nabude účinnosti dne 1. ledna 2019, s výjimkou přechodného ustanovení čl. II bodu 4, které ruší institut záloh na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových s účinností ke dni vyhlášení novely vodního zákona ve Sbírce zákonů (15. Června 2018).

Pro zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody se v roce 2019 uplatní následující:

Zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových:

V případě poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovatelé v roce 2018 již nepodávají poplatkové hlášení pro rok 2019 a Česká inspekce životního prostředí nevydává zálohový výměr (čl. II bod 4. přechodných ustanovení k zákonu č. 113/2018 Sb.).

Zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody:

V případě poplatku za odebrané množství podzemní vody novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) ruší s účinností k 1. lednu 2019 institut záloh na poplatek za odebrané množství podzemní vody a všem odběratelům bez rozdílu s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká povinnost platit zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody. Z tohoto důvodu:

Odběratelům, kteří v roce 2018 za podmínek stanovených zákonem (§ 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) podávají poplatkové hlášení, již nevydává Česká inspekce životního prostředí rozhodnutí o stanovení zálohového výměru.

Ostatním odběratelům, kteří mají vydán platný zálohový výměr a zároveň u nich nedošlo v roce 2018 ke změně povolení k odběru podzemní vody (nemají proto v roce 2018 povinnost podávat poplatkové hlášení podle § 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) v důsledku novely vodního zákona zaniká ex lege od 1. Ledna 2019 povinnost platit zálohy stanovené tímto zálohovým výměrem a všechna rozhodnutí o zálohových výměrech vydaná do 31. prosince 2018 pozbývají pro placení záloh na období od 1. ledna 2019 účinků.

V případě, že by byla platba zálohy na bankovní účet celního úřadu zaslána, může odběratel v souladu s § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), požádat o vrácení uhrazené zálohy (žádost o vrácení přeplatku). Podmínkou vrácení je, že odběratel nemá u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek.

Nebude-li požádáno o vrácení zálohy, bude záloha použita na úhradu ročního poplatkového přiznání za rok 2019, které je odběratel povinen podat do 15. února 2020. Pokud by však odběratel měl u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek s dřívějším datem splatnosti než je splatnost ročního poplatkového přiznání, může být platba, v souladu s § 154 daňového řádu, použita na úhradu tohoto nedoplatku. O použití platby na úhradu nedoplatku bude odběratel celním úřadem vyrozuměn (§ 154 odst. 5 daňového řádu).

1) Zákon č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

JUDr. Libor Dvořák, Ph.D.

ředitel odboru legislativního

Mgr. Lukáš Záruba

ředitel odboru ochrany vod

Originál sdělení (pdf):  OOV_zalohy_poplatky_20181123

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou muset prokázat, kolik odpadu z jejich žumpy fekální vůz odvezl. Pokud objem nebude odpovídat spotřebě domácnosti, bude jim vodoprávní úřad moci uložit pokutu až do výše sta tisíc korun. Zpřísňují se i pravidla pro použití odpadní vody na zalévání zahrady. V tomto případě bez odkladu, hned od Nového roku. Více ZDE


Zdroj: iDNES.cz

Produkce odpadů je součástí lidské činnosti. I přesto, že se pomocí různých nástrojů, opatření (např. Plán odpadového hospodářství, zákon o odpadech atd.) a iniciativ (např. #dostbyloplastu) rozvíjí snaha o její snižování, do celkových konečných čísel se tyto aktivity vzhledem k ekonomickému růstu, nastavení ekonomiky a konzumnímu způsobu života každého z nás příliš nepromítají.

V roce 2017 bylo v ČR vyprodukováno celkem 34 512,6 tis. tun odpadu. Meziročně, tedy od roku 2016, se produkce odpadu zvýšila o 0,8 %, od roku 2009 dokonce o 7,0 %. Za nárůstem celkové produkce odpadů stojí hlavně rozvoj stavební činnosti, především v oblasti dopravní infrastruktury.

Produkce komunálního odpadu, která je úzce spjata s místem pobytu původců, také nepatrně vzrůstá, přičemž v roce 2017 činila 5 690,6 tis. tun. V přepočtu na obyvatele tak dosáhla hodnoty 537 kg/obyv. Meziročně se produkce komunálních odpadů zvýšila o 1,4 %, od roku 2009 o celých 6,9 %. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních dvou letech je způsoben zejména zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu.

Na produkci nebezpečných odpadů a její změny má vliv převážně průmysl a také sanace starých ekologických zátěží. To lze pozorovat i v případě jednotlivých krajů. Např. vysoká produkce nebezpečných odpadů v Moravskoslezském kraji je způsobena průmyslovou orientací a průběžně probíhajícími sanačními pracemi (převážně v oblasti lagun Ostramo). Vývoj produkce nebezpečných odpadů je však na rozdíl od výše uvedených příkladů pozitivní, v období mezi lety 2009 a 2017 klesla jejich produkce o téměř třetinu (30,2 %) na 1 507,7 tis. tun.

Podrobnější data k celkové produkci odpadů, stejně jako k produkci komunálních a nebezpečných odpadů v územním členění na kraje včetně mapového zobrazení jsou přehledně znázorněna v nové aplikaci CENIA, dále na webu Informačního systému statistiky a reportingu, sytému VISOH, data a hodnocení jsou také publikována v pravidelných výstupech CENIA a MŽP.

Zdroj: CENIA

Politika definuje 5 strategických cílů a 19 nových úkolů pro 4leté období. Strategické cíle jsou zaměřeny obecně na podporu oběhového hospodářství, konkrétně pak na podporu soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích, na rozvoj zpracovatelského průmyslu, na podporu infrastruktury na získávání, zpracování a využívání druhotných surovin, na podporu osvěty a vzdělávání v oblasti oběhového hospodářství a též na monitoring a statistické sledování využívání druhotných surovin a přechodu České republiky na oběhové hospodářství.

Dokument ke stažení:

Příloha

Materiál

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k navrženým třídám nebezpečnosti. Dne 26 11. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 2 chemických látek, které dosud harmonizovanou klasifikaci a označování nebezpečných vlastností nemají:

• Citric acid (EC 201-069-1; CAS 77-92-9)
• Clomazone (ISO); 2-(2-chlorobenzyl)-4,4-dimethyl-1,2-oxazolidin-3-one (EC -; CAS 81777-89-1) /Upozornění ECHA: pro tuto látku běží souběžná konzultace k the Renewal Assessment Report (RAR) na konzultační webové stránce EFSA./

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (echa.europa.eu/cs/harmonised-classification-and-labelling-consultation) v termínu: do 8. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Výrobci a dovozci musí agentuře ECHA podat oznámení o látkách, které jsou uvedeny v Kandidátském seznamu a jsou obsaženy v předmětech (zveřejněno ECHA 28. 11. 2018).

ECHA připomíná, že do 27. prosince 2018 je nutné podat oznámení deseti látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) obsažených v předmětech, které byly na Kandidátský seznam zařazeny v červnu 2018. Jedná se o tyto látky s příklady nejčastějšího použití:

Octamethylcyclotetrasiloxane (D4) - EC 209-136-7, CAS 556-67-2: podlahový materiál, nábytek, hračky, stavební materiály, záclony, obuv, kožené výrobky a elektronická zařízení, kombinace s papírovým materiálem (např. ubrousky, výrobky pro osobní hygienu, pleny, knihy, časopisy, tapety);

• Decamethylcyclopentasiloxane (D5) - EC 208-764-9, CAS 541-02: pneumatiky, upravené výrobky ze dřeva, textilie a tkaniny,  brzdové destičky do automobilů;

• Dodecamethylcyclohexasiloxane (D6) - EC 208-762-8, CAS 540-97-6:  předměty vyrobené z polysiloxanových polymerů a pryskyřic (používané např. ve stavebnictví, letectví a automobilovém průmyslu);

• Lead - EC 231-100-4, CAS 7439-92-1: baterie, olověné plechy, žárově pozinkovaná ocel, olověná pájka, olověné střelivo (nevojenské), povrchová úprava kabelů a kovové předměty;

• Disodium octaborate - EC 234-541-0, CAS 12008-41-2: frity, celulózová izolace a stavební materiály, tokové směsi a žáruvzdorné směsi (včetně kamene, sádry, cementu, skla a keramických předmětů) a výrobky ze dřeva;

• Benzo[ghi]perylene - EC 205-883-8, CAS 191-24-2: látka nebyla registrována podle nařízení REACH, obvykle se nevyrábí záměrně, většinou jako složka nebo nečistota v jiných látkách. Může se vyskytovat ve vulkanizačních činidlech, lepidlech, pojivech a vodivých činidlech;

• Terphenyl hydrogenated - EC 262-967-7, CAS 61788-32-7: nátěry, inkousty, lepidla, tmely a výrobky z plastů;

• Ethylenediamine (EDA) - EC 203-468-6, CAS 107-15-3: lepidla, tmely, výrobky s povrchovou úpravou, plniva, tmely, omítky a modelovací hlíny;

• Benzene-1,2,4-tricarboxylic acid 1,2 anhydride (trimellitic anhydride) (TMA) - EC 209-008-0, CAS 552-30-7: používá se při výrobě esterů a polymerů.

• Dicyclohexyl phthalate (DCHP) - EC 201-545-9, CAS 84-61-7: používá se do plastisolu, PVC, pryžových a plastových výrobků.

Tento výčet předmětů a materiálů, které mohou obsahovat uvedené látky, není vyčerpávající.

Společnosti si musí ověřit, zda jejich výrobky splňují podmínky pro oznamovací povinnost podle článku 7 nařízení REACH.

Oznámení látky v předmětu lze předložit prostřednictvím systému REACH-IT pomocí IUCLID nebo pomocí webového formuláře po vytvoření účtu na portálu REACH-IT.

Další informace:

• Oznamování látek obsažených v předmětech

• Kandidátský seznam

• Předložení oznámení

Základním principem poslanecké novelizace Zákona (ST346) je tedy přesnější realizace požadavků Směrnice EU a jejich implementace do českého právního řádu. Návrh novely Zákona rovněž odstraňuje existující textační nejasnosti Zákona s ohledem na stanovení některých lhůt a odstraňuje v příloze č. 1 zákona technické chyby v popisu použití tabulek a nepřesností v pravidlech pro zařazení Objektů do skupiny A nebo B. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska.

Dokument ke stažení:

Návrh zákona včetně důvodové zprávy

Platné znění s vyznačením změn

V chystané třetí vlně kotlíkových dotací už stát nebude přispívat na kombinovaná zařízení, která umí spalovat kromě biomasy i uhlí. Změnu schválil výbor, který řeší unijní dotace pro životní prostředí. Podpora kotlů na uhlí se nelíbila Evropské komisi, zájem o ně navíc klesal. Více ZDE

S odpadem se dá dělat spousta věcí. Může se odvézt na skládku, recyklovat nebo spálit ve spalovně. Ve stínu kokořínských lesů, v areálu bývalé mlékárny v Dubé u České Lípy testují, jak ho nechat „zmizet“ pomocí plazmových hořáků. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Ministerstvo životního prostředí chce do roku 2030 uvolnit 56 miliard korun na projekty na zlepšení stavu životního prostředí a ochranu biodiverzity, zlepšení kvality ovzduší a vod nebo adaptaci na změnu klimatu a zmírnění jejích dopadů. Na dotaz ČTK k národnímu investičnímu plánu to uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu. Téměř polovina částky bude vyčleněna na program Nová zelená úsporám. Celkem plán vlády zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

"Se 14,3 miliardy korun počítáme pro Národní program životního prostředí (národní zdroje), z něhož jdou peníze na budování zdrojů pitné vody, čistírny odpadních vod včetně domovních a technologie na eliminaci škodlivých látek nebo se z něj realizují opatření na využití srážkových a šedých vod," uvedl ministr Richard Brabec.

"Přes 27 miliard korun si vyžádá program Nová zelená úsporám na projekty snižování energetické náročnosti stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a instalace obnovitelných zdrojů energie do rodinných a bytových domů," doplnil.

Z dalších programů budou vyčleněny peníze na modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů či jejich materiálové využití nebo na výstavby kanalizací a vodovodů. Část peněz bude použita na spolufinancování projektů z Operačního programu Životní prostředí či projektů se zdroji například z norských fondů.

Resort a jeho organizace také plánují realizovat konkrétní projekty, jako jsou například doplnění sítě měření povrchových vod, provedení bilance podzemních vod či vytvoření rejstříku svahových nestabilit, rekonstrukce turistických cest a chodníků v národních parcích nebo revitalizace vodního režimu v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Investovat hodlá také do rekonstrukce rybníků, revitalizace šumavských rašelinišť či obnovy kulturních památek.

Zdroj: ČTK

Cílem programu Nízkouhlíkové technologie je podpora konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti české ekonomiky prostřednictvím zaváděním inovativních technologií v oblasti využití druhotných surovin. Dalším cílem je zvýšení využití efektivnějších a spolehlivějších nízkouhlíkových technologií, které se zatím v ČR běžně neuplatňují.

Výstupem projektů bude rozšiřování potenciálu pro zavádění moderních nízkouhlíkových technologií v oblasti nakládání s druhotnými surovinami a zvýšení soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, čímž se zvyšuje vedle konkurenceschopnosti rovněž i celkový inovační potenciál ČR.

Žádosti o podporu jsou přijímány od 3. 12. 2018 (8:00) do 31. 5. 2019 (24:00).

Další nové výzvy v rámci programu Nízkouhlíkové technologie:

• Akumulace energie – Výzva IV, více ZDE

• Elektromobilita – Výzva IV, více ZDE

• Úprava bioplynu na biometan a jeho vtláčení do sítě – Výzva IV, více ZDE

Základní charakteristiky:

Kdo může žádat (příjemci podpory):

• malé, střední, velké podniky; žadatelem mohou být i podniky vlastněné až ze 100 % veřejným sektorem
• demonstrativní výčet typů podporovaných právních forem je stanoven v textu Výzvy

Kolik lze získat na jeden projekt (forma a výše podpory):
Míra podpory:

• je-li příjemcem malý podnik, je podpora poskytována až do výše 45 % ZV

• je-li příjemcem střední podnik, je podpora poskytována až do výše 35 % ZV

• je-li příjemcem velký podnik, je podpora poskytována až do výše 25 % ZV

Výše dotace:

• minimální výše dotace 1 mil. Kč a maximální do výše 100 mil. Kč

Na co lze získat podporu (podporované aktivity):

• zavádění inovativních technologií k získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslové výrobě např. z použitého papíru, skla, kovů, pneumatik, textilu, plastů, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších energetických produktů a řady dalších výrobků s ukončenou životností

• zavádění inovativních technologií, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním způsobem cenné druhotné suroviny

• zavádění inovativních technologií na výrobu výrobků vyrobených z druhotných surovin, včetně náhrad primárních zdrojů druhotnými surovinami tam, kde je to ekonomicky výhodné

Jaké výdaje je možné podpořit (způsobilé výdaje):

• dlouhodobý hmotný majetek (dále jen DHM)

• dlouhodobý nehmotný majetek (pokud je nezbytný k řádnému provozování dlouhodobého hmotného majetku)

• DHM může být použit výlučně jen v místě realizace projektu

• DHM musí se jednat o odepisovaný majetek

• DHM musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím

Specifika a omezení:

• projekt musí být realizován na území ČR mimo NUTS 2 Praha

• v rámci výzvy lze na jeden ekonomický subjekt (jedno IČ) podat maximálně 10 žádostí o podporu

• podpořené projekty budou mít povinnost realizovat diseminační aktivity

• při hodnocení míry inovativnosti, respektive způsobilosti projektu do tohoto specifického cíle, bude aplikováno hodnocení Technology Readiness Level (TRL, Úroveň připravenosti technologie). Podpořeny budou projekty níže uvedených úrovní:

– TRL 5 – technologie ověřena v relevantním prostředí (průmyslově významné prostředí v případě klíčových technologií)
– TRL 6 – technologie demonstrována v daném prostředí (průmyslově významné prostředí v případě klíčových technologií)
– TRL 7 – demonstrace systémového prototypu v provozním prostředí
– TRL 8 – systém kompletní a kvalifikovaný
– TRL 9 – existující systém byl ověřen v provozním prostředí

Systém sběru žádostí:

• průběžný

Dokumenty:

V Úředním Věstníku Evropské unie (L 308) vyšlo Nařízení Komise (EU) 2018/1881 ze dne 3. prosince 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o přílohy I, III, VI, VII, VIII, IX, X, XI a XII, za účelem zohlednění nanoforem látek. Nařízení ka stažení ZDE.

Novým předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky se stal předseda představenstva a generální ředitel společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. Tomáš Drápela. V této pozici nahradil Mirka Topolánka, který odstoupil 16. listopadu.

Mirek Topolánek byl předsedou výkonné rady od září roku 2011, letos 16. listopadu na funkci rezignoval z pracovních důvodů. Funkce předsedy je nehonorovaná a podle stanov je volena sedmičlennou výkonnou radou, která je nejvyšším orgánem sdružení mezi valnými hromadami.

„Teplárenství mi v životě hodně dalo. Teď prožívá opravdu těžké chvíle, a cítím povinnost mu alespoň něco vrátit a pokusit se tento obor v Česku zachránit. Je pět minut po dvanácté,“ řekl Tomáš Drápela.

České teplárenství, které je stále z větší části založeno na využití domácího uhlí, se v posledních letech potýká s vážnými problémy. Na snižování emisí klasických znečišťujících látek musely teplárny od roku 2013 vynaložit již více než 20 miliard korun, od loňského září pak vzrostla na čtyřnásobek cena povolenek, které si teplárny musí kupovat na vypuštění emisí oxidu uhličitého. Především menší uhelné teplárny vlastněné obcemi se kvůli tomu mohou dostat do ekonomických problémů.

„Nemohu našim členům slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot. Teplárenství se musí vydat cestou transformace, jinak nepřežije. K tomu je ale potřeba vytvořit podmínky a o to chci zabojovat,“ uvedl Tomáš Drápela.

Teplárenské sdružení ČR aktuálně prosazuje snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %, což by mělo domácnostem kompenzovat nárůst nákladů na povolenky. Situaci v oboru by také pomohlo stabilizovat zvýšení provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.  Dlouhodobým řešením je narovnání zpoplatnění emisí oxidu uhličitého mezi teplárnami a lokálními zdroji, které si povolenky kupovat nemusí.

„Mám ještě jeden vzkaz - v jednotě je síla. Pokud chceme něco prosadit, pak máme šanci jen jako jeden celek. Potřebujeme zlepšit vnitřní komunikaci a výkonnou radu více otevřít členům, jsem připravený se tomu intenzivně věnovat,“ zakončil Tomáš Drápela.

Tomáš Drápela je v teplárenství respektovanou osobností. Po studiu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval jako samostatný vědecký pracovník, programový analytik a ředitel reklamně marketingové agentury. Od roku 1996 pracoval v Plzeňské teplárenské, a. s., postupně jako samostatný ekonom a finanční ředitel. Generálním ředitelem Plzeňské teplárenské, a.s. je od roku 2002. Členem výkonné rady Teplárenského sdružení ČR je od roku 2003.

„Plzeňská teplárenská, a.s. se pod vedením Tomáše Drápely vydala na cestu náhrady uhlí biomasou již před 15 lety a dnes patří mezi nejpokročilejší. Má spoustu zkušeností, včetně výstavby ZEVO Plzeň, které se teď budou hodit,“ připomněl ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Svaz průmyslu předložil v meziresortním připomínkovém řízení stanovisko k návrhu novely vodního zákona. V posledních letech je v souvislosti s problematikou povodní a nyní i sucha kladen stále větší důraz na řešení problematiky přizpůsobení se klimatickým změnám. To se dotýká celé společnosti, nejen firem.

K řešení této problematiky je určena adaptační strategie ČR, která definuje nezbytnost neodkladného zahájení procesu adaptace na změnu klimatu ve vodním hospodářství na národní úrovni. Adaptační opatření prováděná ve vodním hospodářství budou významně ovlivňovat možnosti přizpůsobení v ostatních sektorech. Cílem opatření je pak stabilizace vodního režimu v krajině, posilování vodních zdrojů, jejich ochrana a efektivní využívání. V neposlední řadě pak zvládání extrémních hydrologických jevů, tj. povodní a dlouhotrvajícího sucha.

Neudržitelné financování vodního hospodářství v ČR předložený návrh novely bohužel neřeší

Systém financování vodního hospodářství je ve stávající podobě neudržitelný a ve střednědobém horizontu začne kolabovat. Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje za klíčový cíl zajistit udržitelný a dlouhodobě stabilní systém, který umožní dlouhodobé plánováni správy vodních toků a zajistí financování zvýšených požadavků na výkon správy v souvislosti s dopady vzniklými klimatickou změnou a s opatřeními k řešení mimořádných stavů – sucho, přívalové povodně atd. Jakkoliv povinnosti podniků Povodí v rámci boje proti suchu s postupem času přibývají, způsob jejich financování tuto skutečnost v návrhu novely zákona ignoruje. V souladu s principy společenské odpovědnosti investují firmy dlouhodobě do ekologizačních a dalších opatřeních snižujících nároky na spotřebu vody, u některých se plánuje v blízké budoucnosti dokonce omezení či ukončení činnosti, čímž se problém chybného nastavení financování vodního hospodářství dále prohlubuje.

Zvýšení jednotkových cen za odběr povrchových vod v důsledku opět vyvolá pokles odběrů. Při zachování stávajícího systému financování se podniky Povodí mohou propadnout do ztrát již kolem roku 2020. Nelze řešit pouze polovinu problému adaptace na klimatickou změnu bez otázky financování a je nutné, aby předkladatel doplnil návrh novely vodního zákona o nový systém financování. Jak potvrdila jednání RHSD, tak problematika "vody" patří v tuto chvíli mezi priority, neboť bez jejího řešení se budou problémy stupňovat a ohrožovat ČR v mnoha aspektech.

(Ne)účast významných odběratelů v komisích pro sucho

Podle návrhu předkladatele nemusí předseda příslušné komise pozvat žádného uživatele vody, nebo jen některé z nich, což ve svých důsledcích může vést k pochybnostem o nestranném jednání a rozhodování komise. Vzhledem k tomu, že v kritických situacích bude nezbytné hledat kompromis mezi různými společenskými, ekonomickými a ekologickými zájmy, jeví se s ohledem na znalosti toku a zejména používané výrobní technologii jako nezbytné, aby mohli významní uživatelé vody přispět svými zkušenostmi a znalostmi k diskuzi komise a participovat na hledání konsenzu. Proto požadujeme, aby významní uživatelé vody byli vždy přizváni k jednání komise.

Nevhodné řešení problematiky hydrické rekultivace či zhoršení podmínek pro fungování malých vodních elektráren (MVE)

Návrh obsahuje i řadu dalších nevhodnýchnávrhů řešení. Například u tzv. hydrické rekultivace zavádí nesystémové prvky zcela mimo hlavní záměr navrhované novelizace vodního zákona. Jedná se o nekoncepční úpravu primárně zasahující těžební společnosti, kterým by v případě přijetí návrhu zákona vznikla zcela nepřiměřená a nepředpokládaná finanční zátěž. Návrh také v předložené podobě významným způsobem ovlivní efektivitu fungování MVE, které jsou součástí vodních děl (jezů) ve vlastnictví jiné subjektu (zpravidla správce vodního toku), případně MVE ležících v blízkosti vodních děl (nádrží a přehrad), neboť již v současnosti se provoz mnoha z nich, zejm. v důsledku klimatických podmínek posledních let, pohybuje na hranici rentability. Návrh předkladatele může ohrožovat samotnou existenci stávajících MVE a rozhodně nepřispěje ke zvyšování podílu MVE na výrobě elektrické energie, a tedy k plnění cílů pro OZE.

Svaz vítá snahu řešení problematiky sucha. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že takto předložená novela zákona obsahuje celou řadu zcela zásadních bodů, které bude nutné v rámci připomínkového řízení podrobit pečlivé diskusi. Pevně věříme, že díky konstruktivní diskusi se podaří najít optimální řešení problematiky sucha a udržitelného financování vodního hospodářství v ČR.

Celý soubor připomínek Svazu k novele zákona, včetně konkrétního vysvětlení, naleznete zde.