Záznam ze včerejšího interaktivního pořadu ČT24. na téma „Boj proti plastovému odpadu“ nejen s Vladislavem Smržem, náměstkem pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů, Ministerstvo životního prostředí. Záznam ZDE

Spotřeba elektřiny v roce 2018 dosáhla 73,9 TWh, výroba překročila 88 TWh. Tuzemská spotřeba zemního plynu klesla meziročně o 4 % na celkových 8 183 mil. m3.  V sektoru teplárenství bylo vyrobeno 162 409 TJ tepla, o 4,3 % méně oproti roku 2017.

Elektroenergetika

Spotřeba elektřiny v České republice roste nepřetržitě již pátým rokem a loni dosáhla 73,9 TWh (+ 0,2 %), nejvíce za dobu jejího sledování v ročních zprávách Energetického regulačního úřadu. Za nárůstem stojí především odběry na hladině velmi vysokého (+ 1 %) a vysokého napětí (+ 1,9 %), zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů (- 0,6 %), tak u domácností (- 1,1 %). Rozdíly panují i mezi kraji, největší pokles spotřeby, téměř trojnásobný oproti celostátnímu průměru, byl zaznamenaný u pražských domácností (- 3,1 %).

Meziročně vzrostla také výroba elektřiny (+ 1,1 %), která překročila hodnotu 88 TWh. Největší podíl na nárůstu měly jaderné elektrárny (+ 5,6 %). Méně elektřiny v roce 2018 pocházelo naopak z obnovitelných zdrojů (- 2,2 %).

„Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o sedm procent elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o třináct procent méně, v případě malých vodních elektráren byl pokles dokonce osmnáctiprocentní. Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy v počasí je v meziročním srovnání dobře patrná," doplňuje statistiku Petr Kusý, ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ.

V oblasti přeshraničních toků elektřiny zůstává Česká republika vývozcem. I když export meziročně klesl o necelou desetinu (- 9,4 %), import se snížil ještě výrazněji, téměř o čtvrtinu (- 23,2 %). Celkový rozdíl tvořil 13,9 TWh elektřiny ve prospěch exportu.

Plynárenství

Spotřeba zemního plynu v roce 2018 dosáhla 8 183 mil. m3, resp. 87 306 GWh, a meziročně se snížila o 4 %. Důvodem bylo zejména teplé počasí. Odchylka od dlouhodobého teplotního normálu představovala + 2° C, čímž se rok 2018 stal nejteplejším za posledních 30 let.

„Spotřeba zemního plynu v Česku dlouhodobě stagnuje. Najdeme sice výjimky, jakými byly roky 2015 až 2017, ale za těmi stojí podprůměrné teploty, kdy spotřeba vzrostla krátkodobě kvůli vytápění. V roce 2018 se zase projevily vyšší ceny elektřiny a tedy i vyšší využití plynu pro její výrobu," vysvětluje Petr Kusý.

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy České republiky dosáhl hodnoty 39 770 mil. m3, přičemž téměř veškerý plyn k nám byl dodán z předávacích stanic z Německa. Vývoz loni představoval 31 762 mil. m3. Bilanci doplňuje vlastní výroba 137 mil. m3 zemního plynu, která v Česku kryje pouze zlomek spotřeby, 1,7 %.

Teplárenství

První roční zprávu o teplárenství vydal ERÚ loni a letos je proto možné provádět první ucelená srovnání. Vzhledem k teplému roku a zejména nadprůměrně teplé zimě klesla celková brutto výroba tepla na 162 409 TJ (- 4,3 %). Objem dodávek do soustav zásobování teplem se meziročně snížil na 88 550 TJ (- 9,7 %).  Nejvíce tepla, více než dvě třetiny (netto), pocházelo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).

V oblasti paliv hraje i nadále prim hnědé uhlí (42 %), následované zemním plynem (19 %) a biomasou (11 %). Struktura paliv se však liší podle dostupnosti v jednotlivých krajích. Například v Moravskoslezském kraji, kterému s téměř pětinovým podílem na výrobě náleží celorepublikové prvenství, používají teplárny nejčastěji černé uhlí (84 %).

Kompletní roční zprávy o provozu soustav naleznete pod následujícími odkazy:

• Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR 2018

• Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR 2018

• Roční zpráva o provozu teplárenské soustavy ČR 2018

Historická metropole Moravy hostí mezinárodní česko-polskou konferenci, kterou organizuje se svými partnery česká společnost Aquatest, člen skupiny Purum Kraft. Ve spolupráci s významými hráči v odpadovém hospodářství a pod záštitou předních veřejných institucí, budou v Olomouci čeští, polští a slovenští experti řešit budoucnost využití odpadu, otázky třídění a recyklace druhotných surovin, energetického využití spalitelných frakcí ze směsného komunálního odpadu, a nabídnou nová optimální řešení pro obecní systémy v nakládání s komunálními odpady. 2. Česko–polská konference „Úroveň recyklace a enegetické využití frakcí ze směsného komunálního odpadu“ se ukuteční ve dnech 29. – 30. května 2019 v NH Collection Olomouc Congress Hotelu.

Cílem konference je navázat na loňský ročník společné výměny zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady v České republice a Polsku, kdy se odborníci shodli na nedostatečné legislativě, motivaci i stabilním prostředí pro efektivní snižování skládkovaného komunálního odpadu v České republice, zatímco za sousedním Polskem zaostáváme v budování infrastruktury pro třídění i recyklaci o několik let. Konference nově přinese také aktuální informace o řešení této problematiky na Slovensku, a to s ohledem na naplňování rámcových cílů Evropské unie v oblasti oběhového hospodářství. Jako v prvním ročníku konání konference i letošní exkurze v Polsku a České republice představí moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady, jako jsou linky s optickým tříděním, zejména druhotných surovin, technologie na výrobu alternativního paliva TAP, překládací stanice pro logistiku s komunálními odpady a proběhnou prohlídky zařízení určených k termickému zpracování komunálních odpadů v Brně a v Krakově.

O významu již druhého ročníku mezinárodní konference a důležitosti tématu s ohledem na připravovanou legislativu se zákazem skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu, recyklovatelných, využitelných a spalitelných odpadů, svědčí i čestné záštity. Ty poskytlo Ministerstvo životního prostředí, pan ministr Richard Brabec, a Česko-polská obchodní komora, pan předseda představenstva Jiří Cienciala. Akce se koná také za podpory Česko-polské obchodní komory, Okresní hospodářské komory Olomouc, Polska Izba Gospodarki Odpadami, Krajowe Forum Dyrektorów Zakładów Oczyszczania Miast, a zúčastní se mimo jiné i společnosti jako je Sutco Polska Sp. z. o. o., Veolia Energie ČR, EKO-KOM a.s., OZO Ostrava s.r.o., FCC Česká republika, s.r.o., SGS Czech Republic s.r.o., SAKO Brno, a.s. či Miejskie Przedsiębiorstwo Oczyszczania Sp. z o.o. Informace o konferenci najdete na webových stránkách Ministerstva životního prostředí, sekce kalendář akcí, a na webových stránkách společnosti Aquatest – www.aquatest.cz.

Vláda dnes schválila včera novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která reaguje na revizi evropské směrnice. Návrh zachovává podporu pro programy energetických úspor jako je Nová zelená úsporám a zcela nově zavádí i tzv. Modernizační fond.

Modernizační fond podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. V rámci něj mohou české firmy, ale i domácnosti investovat do modernizace energetiky více než 100 miliard korun.

„V nadcházejících letech čekají českou energetiku a průmysl zásadní změny, které budou spočívat ve výrazném poklesu využívání fosilních paliv. Novela zákona nabízí v období po roce 2021 řadu finančních nástrojů, které umožní významně investovat do rozvoje nízkoemisních technologií,“ představil vládě zákon ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na programy MŽP a MPO na snižování spotřeby energií bude v období 2021–2030 putovat až 80 miliard korun. Dalších více než 100 miliard rozdělí Státní fond životního prostředí ČR pomocí výzev v rámci Modernizačního fondu. Dotace budou moct čerpat veškeré podniky i domácnosti, část prostředků z tohoto fondu bude přednostně určena výrobcům elektřiny zapojeným do systému obchodování s povolenkami.

Revize směrnice také řeší přebytek povolenek na trhu a zefektivňuje systém tak, aby skrze cenu povolenky motivoval účastníky k investicím do nízkouhlíkových technologií, zároveň zajišťuje dostatek povolenek pro bezplatnou alokaci odvětvím, která jsou ohrožena ztrátou konkurenceschopnosti. Novela zákona dále navrhuje vyjmout z EU ETS malá zařízení s emisemi do 2 500 tun CO2/rok. Tato zařízení představují 18 % z celkového počtu zařízení v ČR a přitom jen 0,07 % všech emisí v rámci systému obchodování. Novela také zavádí možnost kompenzace nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou reálně ohrožená zahraniční konkurencí. O nich může rozhodnout vláda na základě ročních přehledů.

Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize směrnice, a tedy i domácího zákona, je ekonomicky efektivní snižování emisí v období 2021–2030. Podle Evropského cíle by do roku 2030 měly emise poklesnout minimálně o 40 % v porovnání se základním rokem 1990.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili dvě pokuty v celkové výši 550 tisíc korun společnosti KERAMOST, a.s. Firma při budování cesty do svého lomu na Želenickém vrchu na Mostecku v listopadu 2018 zlikvidovala 0,53 hektaru lesa v katastru obce Liběšice u Želenic a poškodila významný krajinný prvek les. Zásah provedla bez souhlasu příslušných orgánů státní správy. Dopustila se jak porušení lesního zákona, za což dostala pokutu 400 tisíc korun, tak zákona na ochranu přírody a krajiny, za což jí inspektoři vyměřili další sankci ve výši 150 tisíc korun.

Firma vybudovala cestu do lomu na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa. Odstranila 0,53 hektaru lesního porostu, strhla vegetační kryt a provedla terénní úpravy. „Stavba cesty nebyla úřady povolena ani schválena. Dočasné ani trvalé vynětí lesních pozemků z pozemků určených k plnění funkcí lesa nebylo pro stavbu cesty realizováno. Je nezpochybnitelné, že plocha byla odlesněna nezákonně,“ řekl Jaroslav Hájek, zástupce ředitele Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem. Dodal, že zásahem byl také závažně poškozen významný krajinný prvek les.

V souvislosti s terénními pracemi při okrajích cesty došlo také k vývratům a mechanickému poškození dalších dřevin. Půda byla odtěžena a rozhrnuta do stran, čímž došlo k zatížení kořenového systému dřevin rostoucích v pásu podél cesty. Terén byl obnažen až na matečnou horninu. „K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku, si musí každý, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody příslušné obce s rozšířenou působnosti (v tomto případě Magistrátu města Most). To se v daném případě nestalo,“  uvedl Hájek.

Při stanovení výše pokut inspektoři vzali v úvahu, že při zásahu nedošlo pouze k odstranění lesního porostu, ale i k značným úpravám reliéfu a vytvoření zářezu do svahu. Zásah byl vyhodnocen jako závažný. „Na druhou stranu jsme také vzali v potaz, že společnost KERAMOST při kontrole spolupracovala, svou vinu bezvýhradně uznala a zavázala se ke zjednání nápravy. S přihlédnutím ke všem těmto okolnostem byly pokuty uloženy na dolní hranici zákonem stanoveného rozpětí,“ doplnil Hájek.

Společnost KERAMOST proti sankcím nepodala odpor, pokuty jsou pravomocné.

Bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu nebo z kyseliny polymléčné mohou představovat pro životní prostředí větší hrozbu než běžný plast. Nelze je odhodit do žlutých kontejnerů na plasty a nejsou zcela rozložitelné. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů ministerstva životního prostředí (MŽP) Vladislav Smrž. Řešením jsou podle něj opakovatelně použitelné plasty, například v podobě zálohovatelných kelímků.

"Bioplasty neumíme recyklovat. Nepatří do žluté popelnice, ale ani se úplně nerozpadnou. Nepatří tedy ani do hnědé popelnice (na bioodpad). Jediné, co se s nimi dá udělat, je hodit je do černé popelnice (na komunální odpad) a nechat spálit," uvedl Smrž.

Například na kompostu se bioplast nerozloží podle Smrže ani za dva roky. "Na kompostování jednoho kilogramu bioplastu je potřeba řádově více, než desetinásobné množství kompostu. Navíc většinou obsahují vázaný uhlík, a proto je pro kompostování potřeba dodávat další živiny jako dusík a fosfor," dodal ředitel Ústavu chemie technologie ochrany životního prostředí v Brně Jiří Kučerík.

Řešením podle Smrže je nahrazování běžných jednorázových plastů opakovatelně použitelnými plasty. MŽP nechalo vytvořit studii, která nabízí prodejcům různé cesty a kalkulace, jak využívat zálohovatelný systém, řekl Smrž.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se mnoho provozovatelů potravinářských a restauračních zařízení brání užívat opakovatelně použitelné plasty z hygienických důvodů. To ale podle něj není problém. "Podle legislativy lze prodávat nápoje a jídlo do opakovatelně použitelného obalu. Žádná legislativní bariéra není," řekl. Provozovatel ale musí zajistit, že takový obal neovlivní vlastnosti jídla nebo nápoje, například uvolňováním plastu z obalu při vysokých teplotách. Obal musí být také řádně vyčištěný. "Je to vždy na posouzení majitele podniku. Není to jeho povinnost, ale neměl by se toho bát. Nic mu v tom nebrání," doplnil Vojtěch.

Loni vznikla ve spolupráci MŽP a 18 firem iniciativa Dost bylo plastu, kdy firmy omezily používání jednorázových plastů zaváděním opakovatelně použitelného nádobí a odstraněním brček, víček a míchátek.

Loni uvedli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, že pět let zkoumali rozklad bioplastových pytlů a lahví a zjistili, že se plasty z modifikovaných škrobů samy nerozpadají a některé z nich do půdy uvolňují chemikálie a ftaláty. Podle vědců se tyto plasty mohou rozložit v kompostu jen tehdy, když se dokonale rozstříhají a kompost zahřeje na více než 60 stupňů Celsia.

Zdroj: ČTK

Pestře strukturovaná krajina, lepší hospodaření na polích a v lesích, organická hmota do půdy… To vše jsou podle soukromého zemědělce a lesníka Daniela Pitka správné postupy, které by měly pomoci v boji proti suchu. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to uvedl minulý pátek, že Národní koalice pro boj se suchem neřeší příčiny sucha, ale až důsledky. Záznam rozhovoru si poslechněte ZDE

V modernizačním fondu by se z prodeje emisních povolenek mohlo v příštích deseti letech sejít zhruba 100 miliard korun. Řekl to dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na setkání lídrů ve stavebnictví v sále České národní banky. Vznik takzvaného modernizačního fondu je součástí novely zákona o obchodování s emisními povolenkami, kterou dnes projedná vláda. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v ní také navrhuje zvýšit pokuty firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu povolenek v evropském systému.

"Z toho modernizačního fondu budou investovány prostředky do snižování emisí a samozřejmě tam bude i stavební část kromě té technologie. Předpokládáme, že se tam nastřádá částka možná až 100 miliard korun z prodeje emisních povolenek v příštích zhruba deseti letech v novém období," řekl Brabec. I tady vznikne prostor pro stavaře, dodal ministr, když jmenoval připravované investice jeho resortu.

Novela se také zabývá pokutami pro firmy. Při nákupu velkého množství povolenek se podle MŽP firmám nyní vyplatí ji spíš zaplatit, než emise správně vykázat. Horní hranice pokuty je dva miliony korun, MŽP ji chce desetinásobně zvednout. Současná maximální výše pokuty není podle MŽP dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok. S rostoucím množství emisí motivace klesá.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 330 tisíc korun společnosti SNĚŽNÍK, a.s. Provozovatel relax & sport resortu Dolní Morava vypouštěl z čistírny odpadních vod u Hotelu Vista nadlimitně znečištěné odpadní vody do řeky Moravy. Z další čistírny odpadních vod u objektu Penzion Dolní Morava vypouštěl do řeky předčištěné odpadní vody bez platného povolení. A dále při odběru vod z řeky Moravy pro zasněžování lyžařských areálů U Slona a Sněžník nedodržel minimální zůstatkový průtok v toku stanovený vodoprávním úřadem.

Z výsledků analýz vzorků vyplynulo, že od roku 2017 do května 2018 byly u odpadních vod vypouštěných z čistírny u hotelu Vista překročeny několikrát limity pro ukazatele biologické spotřeby kyslíku, chemické spotřeby kyslíku, nerozpuštěných látek a dusíku. „Například maximální limit pro nerozpuštěné látky byl v srpnu 2017 překročen více než šestinásobně. Provozovatel nevěnoval při vypouštění odpadních vod dostatečnou pozornost podmínkám stanoveným v povolení vodoprávního úřadu. Vypouštěním odpadních vod překračujících stanovené limity došlo k zatížení řeky Moravy,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Hradec Králové.

Při kontrole v červnu 2018 inspektoři také zjistili, že další čistírna odpadních vod provozovaná společností SNĚŽNÍK u objektu Penzion Dolní Morava vypouštěla už více než rok odpadní vody do řeky Moravy bez platného povolení. „Vypršelo v květnu 2017 a společnost do doby kontroly vodoprávní úřad o nové nepožádala,“ doplnil Trávníček.

Při další kontrole na konci listopadu 2018 inspektoři zjistili, že provozovatel vodou z řeky Moravy uměle zasněžoval sjezdové areály Sněžník a U Slona a při tom nedodržel minimální zůstatkový průtok v toku stanovený vodoprávním úřadem. „Byla tak ohrožena životaschopnost živočichů a vodních organismů vyskytujících se na daném území. V areálu Sněžník navíc provozovatel nedodržel termín, od kdy měl povoleno vodu z řeky odebírat. Povolení měl od prosince, ale při naší kontrole v listopadu už v areálu Sněžník pracovala dvě sněžná děla,“ doplnil Trávníček.

Kolem 180 zemí světa se minulý týden v pátek v Ženevě dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem kroku výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.

Nová pravidla pro nakládání s použitými plasty schválily vlády jakožto dodatek k tzv. Basilejské úmluvě o přeshraniční přepravě nebezpečného odpadu. Dohoda je výsledkem dvoutýdenního jednání států, které se hlásí k sérii úmluv o nebezpečných odpadech. Tu basilejskou podepsalo 187 zemí včetně Spojených států, ty ji však dosud neratifikovaly. I země jako USA ale podle agentury AP může dnešní krok ovlivnit, pakliže budou chtít vyvážet plastový odpad do zemí, které nová pravidla přijaly.

"Vysílá to velmi silný politický signál zbytku světa, soukromému sektoru, spotřebitelskému trhu, že musíme něco udělat. Státy se rozhodly udělat něco, co se v praxi projeví skutečnými kroky," řekl Rolph Payet z Programu OSN pro životní prostřední (UNEP). OSN označuje nová pravidla pro obchod s plastovým odpadem za právně závazná. Jednotlivé státy prý budou muset samy přijít s opatřeními, která jejich dodržování zaručí.

Podle AP se regulace dotkne výrobků používaných v celé řadě odvětví včetně zdravotnictví, technologií, módy či potravinářství a gastronomie. "Zároveň bylo zřízeno nové Partnerství pro plastový odpad ve snaze mobilizovat podniky, vlády, akademiky a občanskou společnost k pomoci při implementaci nových opatření," uvádí OSN v tiskové zprávě.

"Budeme mít transparentní a sledovatelný systém pro dovoz a vývoz plastového odpadu," vysvětlil Payet. Nově přijatá opatření podle něj budou mít dopad na znečištění oceánů a zaručí, že plastové předměty "nebudou končit tam, kde nemají". Reuters podotýká, že zavádění pravidel zabere jeden rok.

V prosazení "historické" dohody vyzdvihuje Payet především roli Norska. Iniciativa byla zahájena teprve loni v září a podle AP je tempo, jakým byla schválena, na poměry OSN bleskurychlé.

Účastníci závěrečných jednání, na kterých se sešlo na 1400 delegátů, připisují pokrok i rostoucímu povědomí o problému plastového odpadu, například díky dokumentárním filmům britského přírodovědce Davida Attenborougha. Podle odhadů OSN je ve světových oceánech kolem 100 milionů tun plastu a jde tak o "environmentální problém epidemických rozměrů".

Další informace:

Governments agree landmark decisions to protect people and planet from hazardous chemicals and waste, including plastic waste

Zdroj: ČTK

Zvyšovat povědomí o třídění a recyklaci baterií bude již potřetí projekt Recyklojízda. Tříčlenná skupinka cyklistů na elektrokolech vyrazí na svou recyklačně osvětovou tour 11. června. Za 10 dní plánuje zdolat přes 800 kilometrů. Během svého putování navštíví 25 měst, ve kterých ji čekají setkání s občany a zástupci městských úřadů. Cesta Recyklojízdy začíná v severovýchodní části republiky v Českém Těšíně a končí ve městě Ostrov na druhém konci republiky na úpatí Krušných hor. Projekt organizuje nezisková společnost ECOBAT a informace o něm jsou k dispozici na webu recyklojizda.ecobat.cz a na facebookovém profilu Recyklojízda.

Chceme oslovit i notorické netřídiče

„Za posledních deset letech se množství baterií odevzdaných v České republice k recyklaci více než zčtyřnásobilo. Stále však platí, že je to jen necelá polovina z baterií, které se dostávají do oběhu,“ říká Eva Gallatová, členka týmu Recyklojízdy a také zástupkyně ECOBATu, a dodává: „Sedáme proto na kola, abychom se na naší cestě mohli potkat i s lidmi, kterým třídění baterií zatím nic neříká, a pokusili se je přesvědčit, že baterie opravdu do koše nepatří, a je třeba je odevzdávat k recyklaci.“

Ve městech již probíhají sběrové akce, lidé jsou zváni na setkání s Recyklojízdou

Ve všech 25 městech, kterými Recyklojízda projede, budou krátká půlhodinová setkání s občany, zástupci městských úřadů a často také se žáky a studenty místních škol. V řadě z měst už nyní probíhají sběrové akce. Vybrané baterie pak budou ve formě certifikátů předány cyklistům přímo na akci. Baterky mohou lidé nosit i na samotná setkání s Recyklojízdou.

Pro účastníky setkání má Recyklojízda připraveny krabičky Ecocheese na třídění a skladování použitých baterií v domácnostech, které bude zdarma rozdávat.

A pokud si vedle sběru baterií chce někdo sportovně zdatný užít i společné zážitky, může se k týmu Recyklojízdy připojit a část cesty s ním zdolat na kole či elektrokole.

Na své cestě Recyklojízda zavítá do těchto měst: Český Těšín, Karviná, Bohumín, Opava, Krnov, Bruntál, Rýmařov, Šumperk, Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Trutnov, Vrchlabí, Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa, Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litvínov, Most, Chomutov, Kadaň a Ostrov. Itinerář je k dispozici na https://recyklojizda.ecobat.cz/pripojte-se/.

Poděkování za podporu

Velmi cenná je pro projekt pomoc a podpora všech městských úřadů, ve kterých proběhnou setkání s Recyklojízdou.

Záštitu nad Recyklojízdou v Moravskoslezském kraji převzal hejtman Ivo Vondrák a náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová.

Elektrokola a další cyklo vybavení pro zdolání celé trasy Recyklojízdě zdarma zapůjčuje firma MOJEKOLO. Zdravé snídaně a sladké odměny pro děti, které přijdou na setkání s Recyklojízdou, poskytuje společnost ROSSMANN.

Za mediální podporu děkujeme odbornému měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii Odpadové fórum, dále také projektu Ukliďme svět, ukliďme Česko.

Byť se stále pohybujeme v teoretické rovině, protože nová odpadová legislativa zatím ještě neprošla celým nezbytným legislativním procesem, přesto se postupně začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl být pro Česko významným rokem z pohledu odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to bohužel až na rok 2030. V této souvislosti se redakce Odpadového fóra zeptala: „Jaký dopad by mělo toto případné rozhodnutí na Českou republiku z pohledu přechodu na cirkulární ekonomiku?“ Více čtěte na EurActiv.cz ZDE

V Česku máme téměř dvě stovky legálně provozovaných skládek komunálního odpadu. Z pohledu zdraví a životního prostředí jde o nejhorší způsob nakládání s odpady. V roce 2023 má proto dle platného zákona skládkování směsného komunálního odpadu skončit. Některé skládky teď ale rostou rychleji než kdykoli předtím a s tím i rizika pro životní prostředí v jejich okolí. Některé obce navíc upozorňují na obcházení zákona. Poplatky, které jim provozovatelé skládky mají dávat na zmírnění dopadů ze skládkování, jsou podle nich nižší než stanovuje zákon. Jde přitom ročně o stamiliony. Záznam nedělního pořadu Nedej se plus sledujte ZDE

Evropský statistický úřadu (Eurostat) zveřejnil informaci, že v roce 2018 se emise oxidu uhličitého (CO2) ze spalování fosilních paliv snížily v Evropské unii (EU) ve srovnání s rokem předchozím o 2,5 %. Česká republika ve sledovaném období snížila emise o 0,1 %. Další podrobnosti ke stažení ZDE

ECHA zpřístupnila nový portál umožňující společnostem připravit a předložit informace o  nebezpečných směsích, které mohou využívat toxikologická centra ve všech členských státech (zveřejněno ECHA 24. 4. 2019).

Portál agentury ECHA k předkládání údajů toxikologickým střediskům je bezpečný online způsob, který centrálně spravuje oznamování, tj. vytváření, předkládání a sledování stavu oznámení. Vychází z harmonizovaného formátu XML, který definuje požadavky na informace stanovené nařízením CLP.

Pokud společnost plánuje uvést na trh své výrobky i v dalších členských státech, portál umožní poskytnout informace v rámci jednoho podání. Pro společnosti to bude znamenat snížení administrativní zátěže a nákladů při předkládání informací o nebezpečných směsích příslušným orgánům členských států a zemí EHP. Za používání portálu si ECHA neúčtuje poplatek, ale některé členské státy mohou vybírat poplatky na pokrytí vlastních nákladů. Oznámení podaná prostřednictvím portálu budou platná, jakmile je příslušný členský stát připraven k jejich přijetí.

Zlepšení uživatelského rozhraní s více funkcemi bude realizováno v připravovaných verzích portálu v červenci a listopadu 2019.

Podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP) musí společnosti uvádějící na trh nebezpečné směsi poskytovat informace o těchto směsích určeným vnitrostátním subjektům. Tyto informace musí být poskytnuty v harmonizovaném formátu:

• u směsí pro spotřebitelské použití od 1. 1. 2020,

• u směsí pro profesionální použití od 1. 1. 2021 a

• u směsí pro průmyslové použití od 1. 1. 2024

Obsah toalet dnes končí převážně na zemědělské půdě, což měla změnit nová vyhláška. Jenže čistírny a zemědělci tlačí na pětiletý odklad. V Česku se vyprodukuje asi 160 tisíc tun čistírenského kalu, z toho doputuje téměř osmdesát procent na zemědělskou půdu. Od příštího roku se jich tam přitom mělo lít podstatně méně. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz