Českou republiku při přechodu na cirkulární ekonomiku čekají velké změny. S ředitelem odboru odpadů MŽP Jaromírem Manhartem jsme si povídali o připravované cirkulární strategii, jeho postoji k energetickému využívání odpadů, připravované TAP vyhlášce, sanacích skládek, polském odpadovém hospodářství, využívání druhotných surovin i o omezování jednorázových plastů.

MŽP nedávno oznámilo přípravu Strategie pro oběhové hospodářství. Kdo se na ní bude podílet a kdy můžeme očekávat první výsledky? Je nějaká představa o struktuře dokumentu?

Příprava Strategie pro oběhové hospodářství (ObH) by měla být zahájena v průběhu roku 2018. Měly by se do ní zapojit všechny stávající subjekty, které jsou členy Rady pro odpadové hospodářství. Příprava bude probíhat paralelně s přípravou nové české legislativy v návaznosti na oběhový balíček k odpadovému hospodářství. Struktura dokumentu zatím není známa, protože ji ministerstvo teprve připravuje.

Vznik Cirkulárního Česka (CČ) také znamená krom strategie to nějak celé řídit na různých úrovních (stát, samosprávy, podniky, apod.). Je už nějaká představa?

MŽP právě v návaznosti na Strategii pro oběhové hospodářství chce průběžně informovat o její přípravě a zároveň plánuje zapojit co nejširší spektrum nejen zainteresovaných subjektů podílejících se dnes na diskusi o odpadovém hospodářství. Chceme například zapojit i ty subjekty z průmyslu, kteří třeba
ještě nepřemýšlí, nebo ani nedokáží pojem oběhové hospodářství promítnout do své činnosti.

Mimo podniků se to stejně týká i samosprávy a veřejné správy, ale zatím nevíme, zda by to mělo být řízeno na více úrovních. Pravděpodobně souběžně s přípravou Strategie pro ObH vzniknou dílčí pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti.

Nicméně vznik CČ znamená také přijmout nový a moderní odpadový zákon, který implementuje požadavky přijatého Balíčku k ObH. Jaký je přibližný „jízdní řád“?

Balíček, tedy novelizace šesti evropských směrnic, byl zveřejněn ve věstníku EU k 14. 6. 2018. Do 20 dní od tohoto termínu vstoupí směrnice v platnost a ČR bude mít povinnost promítnout všechna ustanovení vztahující se k směrnici o odpadech, obalech, akumulátorech a bateriích, elektrošrotu a o skládkách do českého právního řádu nejpozději s účinností k 5. 7. 2020.

To znamená, že již dnes máme méně než 2 roky na to, abychom evropskou legislativu promítli do české národní legislativy a zapracovali ji tak, aby vstoupila v platnost v požadovaném termínu.

Rádi bychom na konci roku 2018 předložili do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o odpadech, návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a zákona o obalech spolu se změnovým zákonem. Další diskuse by měla samozřejmě probíhat v průběhu roku 2019 na úrovni ministerstev, průmyslu a obcí s cílem předložit návrhy zákonů do vlády a do parlamentu a Poslanecké sněmovny PČR ještě v tomto roce.

Neberte to nějak špatně. Někteří vás označují za výhradního podporovače ZEVO s tím, že bráníte recyklaci, třídění a materiálovému využívání odpadů. Jak to tedy je?

Můj osobní pohled na nakládání s odpady je takový, že odpady, které lze materiálově využívat, by měly být skutečně materiálově využívány a dál recyklovány. Odpady, které takto zpracovávány být nemohou a mají svůj energetický potenciál, tak ne že by měly, ale musí být energeticky využívány.

Všichni dobře víme, a to se nemusíme ani pohybovat v oblasti odpadů, že stejně tak, jako hoří plasty, tak hoří i papíra dřevo. Tedy v případě, že jsou odpadové toky znečištěny a je znemožněna jejich materiálová recyklace, pak takové odpady je přece mnohem chytřejší a rozumnější energeticky využít, než je primitivně zahrabávat do země, tedy skládkovat.

Budoucnost pro nakládání s nerecyklovatelnými odpady spatřuji v novém „smart“ pohledu na odpadové hospodářství ve smyslu využívání odpadů jako zdroje surovin.

Skládka je také zařízení s určitou životností. Až ta skončí, tak co dál? Jaká je cena takové sanace a dopady na životní prostředí?

V současné době je v ČR 178 skládek. Jejich životnost nebo kapacita se odhaduje na nějakých dalších 15, 20 a v některých případech možná až 30 let. Bude velkou otázkou, jestli se příslušné úřady, tzn. krajské úřady a samozřejmě i lokální úřady, rozhodnou do budoucna takové skládky dál povolovat a umožnit tak společnostem, aby nakládaly s odpady způsobem, který je sice legální, ale nejhorší z pohledu hirearchie pro nakládání s odpady.

Myslím si ale, že skládkování budeme muset v budoucnu využívat i pro takové odpady, které nelze využívat ani materiálově, ani energeticky. To se týká odpadů inertního charakteru, které v dané době za určitých technologických a finančních podmínek nebude možné z nějakého důvodu materiálově využít (smíšené stavební odpady, kontaminované kamení a zemina, struska a popel nevyužitelný pro stavební účely). Takový odpad musí být skládkován a jiná možnost se v současné době ani nenaskýtá.

Se sanacemi skládek máme z minulosti velké zkušenosti. Z minulosti víme, že náklady na drobnější zásahy, jako jsou základní odběry vzorků z okolí skládky, překryv skládek nebo dekontaminace bez nutnosti odtěžování skládky (on site), se pohybují v řádu od prvních desítek až možná do několika stovek milionů korun.

V případě, že by mělo dojít k sanaci skládky, kde by bylo vážně ohroženo životní prostředí a mohlo dojít ke kontaminaci blízkého okolí skládky, například protržením ochranné vrstvy držící těleso skládky s následným k uvolňováním skládkových vod do okolního prostředí, zejména do horninového prostředí, tak
cifry za takové zásahy a sanace související i s odtěžením části skládky nebo dokonce celé skládky začínají na prvních stovkách milionů korun a míří výše.

Na tomto lze bezpochyby demonstrovat negativní dopady nízkého skládkovacího poplatku v ČR. I okolní státy mají skládky za tikající bomby, kdykoliv může
v následujících desetiletích dojít k tomu, že skládka začne uvolňovat znečišťující látky do životního prostředí, pak se musí přistoupit k sanaci a to je velmi nákladná záležitost.

Připravujete vyhlášku k TAP, která je přesně definuje. Kdy asi bude a lze v budoucnu očekávat, že se dočkáme více takových předpisů a v jakých oblastech?

Vyhláška na TAP je jedna z prvních vyhlášek upravující takzvaný přechod odpad / neodpad, resp. dělají z odpadu výrobek. Pro ten stanovuje určitá pravidla od jeho výroby, používání, až po kontrolu kvalitativních parametrů. Návrh vyhlášky vychází z kombinace znění vyhlášek z Itálie nebo Slovenska a zároveň kombinuje čtyři evropské normy upravující výrobu, používání, vzorkování a dohled nad používáním paliv vyrobených z odpadů, a to jak na bázi klasických odpadů, tak biomasy. Vyhláška je těsně před zveřejněním a rádi bychom ji ještě před odesláním do meziresortního připomínkového řízení postoupili k neformální diskusi v rámci Rady pro odpadové hospodářství ministra životního prostředí.

Vyhláška by se měla významně odkazovat právě na zmíněné evropské normy pro paliva z odpadů. Například jedním z hlavních kritérií je, že palivo nebude vyrobeno z nebezpečných odpadů. Kritéria posuzování a klasifikace paliv do jednotlivých tříd potom sledují tři hlavní parametry: obsah chloru, rtuti a výhřevnost samotného TAP. Začátek projednávání vyhlášky plánujeme už v průběhu letních měsíců a rádi bychom ji představili samozřejmě mnohem dříve než návrh zákona o odpadech. Vstoupit v platnost by měla již v roce 2019, ale uvidíme, jak bude probíhat připomínkové řízení.

Obdobou je připravovaná vyhláška pro odfrézované asfaltované svršky a jejich další použití ve stavebnictví. Do budoucna plánujeme, že vyhlášky MŽP na přechod odpad/neodpad by mohly pokrýt oblasti, jako jsou betonové odpady ze staveb a demolic, cihly a kameniva, případně výkopové zeminy. Vše bude záviset na tom, jaký bude zájem o zmíněné první dvě vyhlášky.

Nedá mi to se nezeptat. Na nedávné česko-polské konferenci, nám bylo dáváno Polsko jako příklad. Postavili odpadové koncovky z dotací, skládkovací poplatek se má zvýšit až na 1600 Kč/t. Myslíte, že Polsko zvolilo správnou cestu.

Nedovedu posoudit, jestli Polsko zvolilo správnou cestu, ale máme zde zkušenosti z let 2008 – 2009, kdy byly v Německu ve velkém stavěny a provozovány MBÚ. Bylo to v době, kdy se v Německu zároveň stavěla zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). V momentě, kdy se pak ZEVO spustila do provozu, byla MBÚ kompletně rozebírána. Tu samou cestu zvolilo Polsko s tím rozdílem, že tehdy v Německu byl už znám systém jak duálního sběru odpadu, tak i celé Německo poměrně dobře třídilo jednotlivé základní složky KO.

To v podstatě v Polsku ani v dnešní době příliš dobře nefunguje. Primární třídění, které v ČR nazýváme tříděním do barevných kontejnerů, sběrných kontejnerů, do kontejnerů, které jsou například určeny na bioodpady, nebo kontejnerům, které jsou určeny na jednorázový svoz například větších kovových odpadů, Polsko nemá a nahrazuje je právě MBÚ. To byl i hlavní argument toho, když EK schvalovala Polsku právě výstavbu těchto zařízení z operačního programu v letech 2007 – 2013. Následně dostalo Polsko dotace, rovněž z toho samého operačního programu na výstavbu asi dvanácti ZEVO po celém Polsku. Dnes je v Polsku šest ZEVO s kapacitou asi 1 mil. tun.

Jakým směrem se bude v Polsku ubírat nakládání s KO a vůbec odpady jako takovými, nedokážu odhadnout. Důležité je ale zmínit skutečnost, že Polsko plánuje poměrně významné navýšení skládkovacích poplatků, než jaké představilo v roce 2013 při novele zákona o odpadech. Dnes se platí poplatek za skládkování ve výši 140 PLN (33 EUR), v roce 2019 to bude již 170 PLN (40 EUR) a pro rok 2020 se plánuje dokonce navýšení až na úroveň 270 PLN (64 EUR).

V ČR je to stále 20 EUR, což nás řadí na úroveň nově nastaveného poplatku například v Bulharsku nebo Litvě. Zmíněné Bulharsko by ale mělo už od roku 2019 nastavit poplatky na úroveň 33 EUR a v roce 2020 pak na 50 EUR. Ta samá situace je v Lotyšsku a v Litvě. V Lotyšsku by měla být úroveň poplatku za skládkování od roku 2019 na úrovni 43 EUR a v roce 2020 pak 50 EUR. Litva počítá s nižší úrovní poplatků, a to pro rok 2019 22 EUR a pro rok 2020 27 EUR.

Uvedená čísla jen dokládají fakt, že Česko se tak řadí mezi země, které mají jeden z nejnižších poplatků za skládkování. Troufám si tvrdit, že zeměmi s nejnižším poplatkem tak budou Česko a Slovensko. Slovensko se současnými svými 6 EUR nás dokonce možná ještě předčí, jelikož počítá s navrhovaným
postupným navyšováním až na úroveň na 20 EUR.

V Česku skládkovací poplatek prakticky stagnuje na úrovni 500 Kč a dá se říci, že skládkování tím bohužel neustále zlevňujeme. Hodnota 500 Kč v roce 2009, od kdy je do dnes poplatek na stejné výši, je vzhledem k inflaci a dalším ekonomickým aspektům někde kolem 400 Kč reálné hodnoty v roce 2018!

Využívání druhotných surovin ve výrobě považuji pro rozběh CČ za klíčové. Myslíte, že celý proces pomohou rozhýbat aktivity velkých firem, jako například Mattoni (PET lahev s 25 % recyklátu) nebo bude potřeba pomoc ze strany státu?

To je otázka, na kterou bohužel dnes nedokážeme odpovědět. Evropa si jasně stanovila počátkem roku plastovou strategii, následně koncem května představila návrh nové směrnice na omezení spotřeby jednorázových plastových výrobků a posléze byl ve věstníku EU zveřejněn balíček oběhového hospodářství s výraznou a významnou novelou rozšířené zodpovědnosti výrobců v oblasti obalů. Měli bychom tedy více nahrazovat současné obaly těmi opakovaně použitelnými. Obaly by se například měly vyrábět z daleko většího množství recyklátů.

Jedna z možností je zavést v ČR v mnohem širší míře, než tomu je dnes, systém vratných lahví. Ale zároveň dodávám, že opakovatelně použitelných vratných lahví, jako jsou například na pivo, ne vratných jednocestných lahví!

Ty, ať již jsou skleněné nebo plastové, bohužel nepřispějí k tomu, aby by se snižovala produkce plastových nebo obalových odpadů. Zkrátka by to pouze vedlo k tomu, že by se z odpadového trhu stahovala jedna komodita, např. PET. Ta je velmi lukrativní a na trhu by zůstával plast, který je jen velmi těžko recyklovatelný. Na druhou stranu velice dobře energeticky využitelný.

Uvidíme, jakým směrem budeme postupovat, týká se to především toho, jak se bude vyvíjet diskuse během přípravy nového zákona o odpadech a ta větší revize zákona o obalech.

Omezování hlavně jednorázových plastů je důležité, MŽP přišlo s iniciativou Dost bylo plastu.¨Jaké aktivity jsou prioritou a byť jste na začátku, jsou už nějaké výsledky?

Ministr životního prostředí Richard Brabec v návaznosti na právě zveřejněnou plastovou strategii, zintenzivnění diskuse o jednorázových plastech a o znečištění životního prostředí plasty i mikroplasty v mořích, se rozhodl v březnu zahájit dialog s velkými společnostmi v ČR. Vybrány byly společnosti mající
potenciál k tomu, aby pomohly ke snížení používání jednorázových plastů.

Snahou MŽP je přijít s dobrovolným nástrojem umožňujícím firmám být flexibilní a zapůsobit na zákazníky zcela novým způsobem, a to dříve, než přijde z EU nějaký striktní legislativní požadavek na omezení, nebo na dohled nad uváděním jednorázorových plastů na trh. V celé škále jedrázorových plastových výrobků hovoříme o omezení například jednorázorového nádobí, příborů, brček nebo kelímků. Z hygienických prostředků lze jmenovat odličovací tampóny, jednorázové vlhčené ubrousky nebo vatové tyčinky.

Kampaň #DostByloPlastu byla představena 20. 6. 2018. Na tiskové konferenci podepsalo slavnostně dobrovolné dohody s MŽP o snížení jednorázových plastů a výrobků v gastronomii sedm společností, jako například České dráhy, Leo Expres, Bageterie Boulevard nebo společnost Benzina. Kompletní přehled
firem lze dohledat na internetových stránkách www.dostbyloplastu.cz nebo na facebookovém profilu pod stejným názvem.

Na závěr netradiční otázka. Kdybyste vylovil zlatou rybku, jaké by měl ředitel odboru odpadů na MŽP přání?

Mým velkým přáním je, abychom v letošním roce předložili komplexní návrhy zákona o odpadech, zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a zákona o obalech do meziresortního připomínkového řízení a aby se do roku 2019 ty zákony projednaly.

A nejvíc si přeji, i když z dnešního pohledu je to přání už na hranici se světem kouzel, aby do 5. 7. 2020 ČR splnila svůj úkol a aby do té době vstoupily v platnost a účinnost všechny tři nové odpadové zákony a mohlo se začít v praxi skutečně prosazovat oběhové hospodářství.

Zdroj: Odpadové fórum 7_8/2018

Autor: Ing. Jiří Študent

Nový nárůst emisí zakázaných freonů, které ničí ozonovou vrstvu Země, má údajně na svědomí Čína. Uvedla to agentura pro vyšetřování ekologických zločinů (EIA), jež odhalila užívání freonu 11 v čínských továrnách, které vyrábějí izolační pěny pro stavební průmysl.

V květnu skupina mezinárodních expertů zjistila, že se v posledních letech značně zpomalil pokles koncentrace freonu 11 v atmosféře. Experti ve studii vyjádřili podezření z porušování Montrealského protokolu z roku 1987, který měl zastavit výrobu látek škodících ozonu, jak jsou například freony. Ty se dříve masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách. Experti nový zdroj freonu 11 lokalizovali do oblasti východní Asie.
Americká nevládní agentura EIA nyní zjistila rozsáhlé užívání freonu 11 v čínských podnicích. Podle agentury 18 z 21 oslovených továren v deseti čínských provinciích přiznalo, že navzdory mezinárodnímu zákazu pokračují ve výrobě či užívání chlor-fluorovaných uhlovodíků (CFC), jejichž nejznámější podskupinou jsou freony.

Zaměstnanci zmíněných čínských firem řekli členům EIA, kteří vystupovali jako potenciální zákazníci, že freon 11 (CFC-11) se užívá ve většině polyuretanových izolačních pěn určených pro stavební průmysl, které tyto společnosti vyrábějí. Důvodem je podle nich lepší kvalita a nižší cena ve srovnání s alternativními produkty.

V souladu s Montrealským protokolem byla výroba freonů v rozvojových zemích oficiálně ukončena v roce 2010. Čína sama oznámila, že jejich produkci ukončila již v roce 2007. Uplatňování Montrealského protokolu napomohlo zotavení ozonové vrstvy, která Zemi chrání před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce.

"Pokud Čína nezruší tuto zakázanou výrobu, ohrozí tím naši pomalu se hojící ozonovou vrstvu," uvedl šéf EIA Alexander von Bismarck. "CFC-11 je také plyn, který je vysoce zodpovědný za globální oteplování, takže je vážnou hrozbou pro životní prostředí," dodal.

Podle serveru BBC News čínská polyuretanová pěna představuje zhruba třetinu světové produkce. Pokud se bude v zemi k její výrobě převážně používat freon 11, zpomalí to uzavírání ozonové díry o desetiletí a možná i víc, píše BBC.

Důkazy, jež shromáždila agentura EIA, byly předány čínské vládě, která už odebrala vzorky z označených lokalit a zahájila vyšetřování. Ve středu se k jednání sejde pracovní skupina Montrealského protokolu, která zváží další kroky.

Steve Montzka z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA), jehož tým odhalil nárůst koncentrace freonů, ocenil práci EIA. Současně ale zdůraznil, že čínské firmy vyrábějící izolační pěny nemusejí být jedinými zdroji freonů a že je zapotřebí rozsáhlejší vyšetřování.

Zdroj: ČTK
 

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (REF) pro obecné principy monitorování (ROM, z angl. Monitoring of emissions from IED-installations). Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro obecné principy monitorování: REF ROM (2018) [pdf, 10075 kB]

Nejméně o polovinu by měla narůst v ČR výroba energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Největší roli budou hrát samovýrobci: domácnosti a podniky, kteří si budou vyrábět vlastní energii, dále větrné a geotermální zdroje a biometan. V dopravě by na konci příští dekády měla dominovat vyspělá biopaliva, stlačený bioplyn (bioCNG) a čistá elektřina. Podíl dnešních biopaliv 1. generace bude stagnovat.

Zmíněný nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie (v ČR v roce 2030) ze současných 14,89 % [1] na nejméně 22,5 % [2] vyplývá z celounijního cíle vyrábět v roce 2030 32 % energie z OZE. 32% cíl si schválily členské státy koncem června.

Podle aktuálních propočtů potenciálu OZE v ČR od expertů Komory obnovitelných zdrojů energie je český cíl nejméně 22,5 % s rezervou splnitelný. Potenciál OZE v ČR do roku 2030 byl vyčíslen na 255 PJ. To odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších pokročilých technologií v dopravě. Detailní výpočty potenciálu viz níže [3].

"Rozvoj obnovitelných zdrojů až donedávna táhlo zejména konvenční spalování biomasy. To se výrazně mění - elektromobilita bude potřebovat čistou elektřinu, kterou nejlevněji vyrobí větrné a fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaiku potáhnou samovýrobci s instalacemi střešních elektráren. Během pár let očekáváme zejména  rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v budovách, energetických komunit a opravdu čisté mobility založený na obnovitelné elektřině, vyspělých biopalivech a stlačeném bioplynu - bioCNG.”

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

Z připravovaných evropských směrnic jasně vyplývá, že nový rozvoj OZE by měl vypadat zcela jinak, než jsme dosud byli zvyklí:

• rozvoj OZE bude opřen o finanční podporu soutěženou v aukcích tak, aby byly podporovány jen ty nejefektivnější projekty,

• čím dál větší část energie si budou zajišťovat sami spotřebitelé energie přímo v místě její spotřeby (tzv. samovýrobci a energetické komunity),

• v domácnostech a soukromých firmách se předpokládá zhruba ztrojnásobení výroby elektřiny z fotovoltaických panelů (v drtivé většině střešních a fasádních). Podobně ztrojnásobení je očekáváno u výroby tepla tepelnými čerpadly,

• do energetiky významně vstoupí větrné elektrárny, jejichž instalovaný výkon se více než zesedminásobí. Do provozu budou uvedeny i první geotermální výtopny a teplárny. Bioplyn se bude využívat pro zálohování výkonu nepravidelné, ale dobře předvídatelné výroby z větrných a slunečních elektráren, spíš než pro výrobu v základním zatížení (jak je tomu dnes) a bude akcelerován rozvoj nevyužitých lokalit pro malé vodní elektrárny,

• v dopravě se očekává rozvoj opravdu čisté mobility: využívání biopaliv s horší udržitelností (např. MEŘO - řepkové příměsy do nafty) již nebude rozvíjen a důraz bude kladen na vyspělá biopaliva z nepotravinářských surovin a bioCNG. V elektromobilitě bude docházet k přechodu nabíjení ze stávající konvenční (uhelné a jaderné) elektřiny na elektřinu z OZE.

V ČR rozvoj OZE už několik let stagnuje. Finanční podpora pro OZE byla plošně zrušena v roce 2013 jako nezvládnutou regulaci fotovoltaiky v roce 2009 v době úřednické vlády Jana Fischera. Od té doby se situace postupně zlepšuje hlavně díky operačním programům a Nové zelené úsporám. Na obnovitelné zdroje už sice není nahlíženo jako na něco nežádoucího nebo okrajového, promyšlený přístup k OZE v Česku ale stále a zásadně chybí.

Zdroj: Komora OZE

Chemik Jiří Hájek vyvíjí biopaliva, která by v budoucnu měla nahradit docházející ropu a snížit emise. „Evropa zůstane i nadále závislá na dovozu surovin pro výrobu paliv,“ říká však Hájek, který je ředitelem vývoje a inovací ve společnosti Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum. Hon na emise má podle něj povzbudit inovace a zaměstnat vědce. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo v půlce června metodický návod, jehož cílem má být sjednocení plnění evidenčních a ohlašovacích povinností obcí podle zákona o odpadech. V rámci České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) jsme připravili stručný výtah nejdůležitějších informací, aby se obce mohly v této agendě co nejlépe orientovat. Více informací a metodický pokyn ke stažení ZDE

Všechny tři projekty realizované agenturou CzechTrade nabízejí firmám podporu účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, projekt DESIGN pro konkurenceschopnost pak navíc individuální spolupráci s designérem. V rámci prodloužení lhůty realizace projektů bude možné využívat jejich zvýhodněné služby až do roku 2020. Dotace využila například firma k první účasti na IFATu, kde představila technologii PTR.

Hlavním cílem projektů NOVUMM, NOVUMM KET a DESIGN je usnadnit malým a středním podnikům vstup na zahraniční trhy prostřednictvím účasti na společných i individuálních expozicích na výstavách a veletrzích. Firmám je v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií poskytována i marketingová podpora. Díky projektu NOVUMM mohou čeští exportéři získat podporu na veletrzích v prioritních oborech českého průmyslu, s pomocí NOVUMM KET na výstavách v oblasti klíčových technologií a prostřednictvím projektu DESIGN na zahraničních výstavních akcích zaměřených na propagaci designu.  

„Prezentace na veletrzích bývá pro české podniky klíčová zejména při vstupu na zahraniční trhy. Bohužel je ale finančně i časově náročná. Za pomoci našich projektů mohou firmy ušetřit čas i peníze a dosáhnout efektivní a úspěšné účasti na výstavě či veletrhu, která by pro ně mohla být jinak velmi komplikovaná,“ říká generální ředitel agentury pro podporu obchodu CzechTrade Radomil Doležal.

Prostřednictvím projektů je malým a středním podnikům poskytována podpora formou zvýhodněných služeb, jako je například zabezpečení a nákup výstavní plochy, pomoc s registrací či mediální poplatky. Maximální výše této podpory činí v případě projektu NOVUMM 80 000 korun, u projektu NOVUMM KET pak až 90 000 korun. Intenzita podpory účasti je v zemích Evropské unie 50 %. Na podporu na akcích konaných mimo EU je možné získat až 70 %.

V případě projektu DESIGN pro konkurenceschopnost jsou zvýhodněné služby poskytovány ve více oblastech. Malé a střední podniky mohou v rámci projektu získat podporu na nové návrhy produktů nebo produktových řad ve výši 50 % způsobilých výdajů až do 50 000 Kč. Firmám je také nabízena spolupráce s vybraným autorem z Adresáře designérů CzechTrade. Kromě toho je v rámci projektu rovněž možné získat podporu účasti na specializovaných designových akcích v maximální výši 130 000 Kč, přičemž intenzita podpory je 50 % v zemích Evropské unie i mimo ni.

Podrobnější informace o projektech včetně přihlášek a seznamů veletrhů mohou české firmy nalézt na webové adrese: https://www.czechtrade.cz/programy-eu/oppik.

„V rámci projektu NOVUMM KET se v letošním roce například 22 českých vystavovatelů zúčastnilo veletrhu IFAT v Mnichově. Na této akci zaměřené na vodohospodářství a odpadové hospodářství měly firmy možnost samostatné prezentace nebo se mohly představit v rámci naší společné expozice. Druhou možnost si vybralo sedm firem, přičemž všichni přítomní účastníci potvrdili zájem o podporu z projektu NOVUMM KET i v dalším ročníku veletrhu IFAT,“ dodává Doležal s tím, že letošní účast na veletrhu byla rekordní. IFAT navštívilo 3 305 vystavovatelů z celého světa a 142 472 návštěvníků.

Mezi firmy, které se veletrhu zúčastnily s pomocí agentury CzechTrade, patřila i společnost HEDVIGA GROUP, a.s.. „Naše firma při své historicky první účasti na IFATu představila technologii PTR na ne-oxidativní termický rozklad organických surovin, zejména plastů, pryží a čistírenských kalů, při kterém se současně vyrábí paliva pro kogenerační jednotky nebo suroviny pro výrobu hnojiv. Největší odezva a poptávka po tomto řešení přišla po IFATu právě z Německa, zemí SNS, ale také z USA a Jižní Ameriky,“ popisuje přínos účasti na veletrhu Monika Pullmanová, ředitelka pro výzkum a vývoj společnosti HEDVIGA GROUP, a.s.

Sklárna Janštejn začíná vyrábět designové sklo ze střepů, které byly doposud jen odpadem z tradiční ruční výroby skleněných dílů ke svítidlům. Denně jich zbývají i dvě tuny. Z rozdrcených střepů vznikají pomocí nové technologie skleněné desky s mramorovým vzhledem v 3D efektu. To je v důsledku toho, že stínidla ke svítidlům vytvářejí janštenjští skláři nabalováním několika vrstev skla a v různých barvách, nejčastěji v opálové.

"Každý díl je originál, protože nikdy nedáte dohromady stejné střepy," řekl ČTK jednatel Jan Rabell k novému výrobku. Možnostmi využití střepů se zabývá devět let. "Trápily mě hromady skla, které se odtud odvážely," uvedl. Teď už designérka sesterské firmy Brokis Lucie Koldová navrhla kolekce svítidel s recyklovaným sklem na příští mezinárodní veletrh nábytku a designu Salone del Mobile v Miláně.

Jinde v ČR se podle jednatele střepy z ruční výroby skla dál nezpracovávají. Dřívější pokusy podle něj končily na tom, že nešlo kombinovat sklovinu různých firem. Janštejnská sklárna se 75 zaměstnanci bude recyklovat jen svoje střepy, ani tak nebyl podle Rabella vývoj jednoduchý. Investice do technologií se blíží osmi milionům korun a nejsou u konce.

V Janštejně skláři denně nataví šest tun skloviny, dvě třetiny opouštějí bránu ve formě dílů pro osvětlovací techniku, plynou do více než 80 zemí. Pětinu střepů lze použít při tavení skloviny, ale zvyšováním podílu by klesala její kvalita. Sklárna tak mívala měsíčně ke 20 tunám střepů, jež musela nechat odvážet jako odpad.

"Naše nové využití má tu výhodu, že se tak dá sklo recyklovat donekonečna," řekl Rabell. Podle něj jde o technologii šetrnější k životnímu prostředí. Střepy se zpracovávají při teplotě okolo 900 stupňů Celsia, zatímco při výrobě nového skla je potřeba 1400 stupňů. Střepy se nejdřív třídí podle barev, drtí a čistí. Odvážené množství střepů dávají pracovnice do kovové formy. V lince se sklo roztaví a pak pomalu chladí, aby nepopraskalo.

Sklo vyrobené ze střepů se podle jednatele dá řezat, ohýbat, lze do něj i vrtat. Kromě krytů svítidel z něj může být obklad v kuchyních a koupelnách, ale i na fasádách, vyříznout se z něj dá třeba také kryt elektrického vypínače či rám zrcadla. "Je to jen na fantazii architekta a designéra," uvedl Rabell.

Sklárna v Janštejně vznikla v roce 1809. V období socialismu byla částí národního podniku Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí. Rabell koupil upadající sklárnu před 21 lety. Její roční obrat je nyní 65 milionů korun. Firma Brokis v areálu kompletuje exkluzivní řady svítidel vznikajících podle návrhů designérů.

Zdroj: ČTK

Řetězce Lidl a Kaufland v Česku vyřadí z prodeje do konce příštího roku jednorázové plastové výrobky jako brčka, kelímky, talíře a příbory na jedno použití či vatové tyčinky do uší obsahující plast. Místo nich nabídnou výrobky z alternativních a recyklovatelných materiálů. K podobnému kroku se na začátku června přihlásil i nábytkářský řetězec IKEA.

V dalším kroku plánuje Lidl rušit i používání jednorázových plastových příborů a brček u čerstvých potravin a nápojů určených k okamžité spotřebě.

"Naše strategie v oblasti plastů má jasný cíl - plastům se chceme vyhýbat, snižovat jejich množství a recyklovat je. Vyřazením jednorázových plastových výrobků z naší nabídky přispějeme ke snížení jejich používání," uvedl jednatel Lidlu Michal Farník.

Lidl již na jaře oznámil, že do roku 2025 sníží množství plastů u zboží svých privátních značek o pětinu. Stejný plán potvrdil dnes Kaufland, který patří také pod německou skupinu Schwarz. Zároveň do roku 2025 nabídne veškeré produkty svých vlastních značek jedině v recyklovatelných obalech. "Již dnes snižujeme počet různých plastových obalů. Jedním z příkladů jsou K-Bio-banány, které nejsou baleny v plastových sáčcích, ale opatřeny papírovou páskou. Jen tímto uspoříme ročně přibližně 32 tun obalů," uvedla mluvčí Renata Maierl. Příští rok Kaufland stáhne z prodeje například plastové vatové tyčinky, které nahradí ekologickou alternativou. To samé platí pro plastová brčka a jednorázové plastové nádobí.

Také Tesco nyní reviduje používané obalové materiály v Česku. Vedení britského řetězce v Londýně v květnu oznámilo, že do příštího roku odstraní z prodeje ty obaly, které je obtížné recyklovat. Chce také, s pomocí tamní vlády, vytvořit uzavřený systém pro recyklaci obalů. "Jsou samozřejmě rozdíly v recyklační infrastruktuře mezi ČR a Velkou Británií, což znamená, že vše potřebujeme uzpůsobit místním poměrům. Ihned po té, co dokončíme revizi aktuálního stavu, budeme jednat i s našimi dodavateli," uvedl mluvčí Václav Koukolíček.

Obchody Albert nyní jednají s dodavateli a např. pro plastová brčka hledají přírodní či papírové alternativy, to samé se týká party sortimentu, který by měl být postupně nahrazen ekologickými variantami. V uplynulých týdnech firma také obnovila certifikaci ISO 14000 na systémy environmentálního managementu, což znamená, že prodejny mají propracovaný systém předcházení vzniku odpadů i jejich snižování.

IKEA do roku 2020 ukončí prodej plastového zboží na jedno použití. Firma v červnu oznámila, že v budoucnu hodlá vyrábět jen takové produkty, které bude možné opravit, znovu prodat nebo recyklovat.

Švédský řetězec navázal na nedávné rozhodnutí Evropské komise (EK), která ve snaze lépe chránit životní prostředí a omezit znečištění oceánů navrhla zákaz jednorázových plastových brček, nádobí, balonků i některých dalších plastových výrobků na jedno použití.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 800 tisíc korun společnosti COLAS CZ, a. s. za navážení zeminy z výstavby D1 do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů v katastrálním území obce Čikov na Třebíčsku. Jednalo se o lokalitu s prokázaným výskytem ohrožené koroptve polní a kriticky ohrožené kudlanky nábožné.

V srpnu loňského roku zjistili inspektoři navážení zeminy a provádění úprav na celkové ploše zhruba 15 000 m2. „Jednalo se o území, které je biotopem zvláště chráněných druhů živočichů. Společnost COLAS CZ tam zeminu navezla bez jakéhokoli projednání s dotčenými orgány ochrany přírody, neměla tedy ani výjimku ze základních ochranných podmínek. Firma se tak dopustila nedovoleného zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů. Navíc nerespektovala rozhodnutí o předběžném opatření, kterým inspektoři společnosti uložili zdržet se navážení jakéhokoliv materiálu, a v této činnosti po jistou dobu pokračovala,“ popsal Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Havlíčkův Brod.

Návozem velkého množství zeminy o mocnosti místy až 10 metrů do tohoto území byl porušen zákaz rušení těchto živočichů. Došlo ke zničení přirozených úkrytů, bezpečných míst k hnízdění a zásadnímu omezení potravní nabídky ohrožených živočichů. Uvedení lokality do původního stavu bude velmi obtížné.

Společnost COLAS CZ se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodický dokument, který aktualizuje a nahrazuje původní verzi metodického dokumentu z roku 2015, který se primárně zabýval aplikací novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho dopady na proces integrovaného povolování. Aktualizovaný metodický dokument reflektuje změny vyvolané v roce 2017 novelou zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Zároveň dochází k rozšíření o dopady novely stavebního zákona z téhož roku.

Dokument ke stažení:

2018_06_27 Metodika IPPC SZ a EIA PUB.pdf (783.68 kb)

Většina Čechů si letos pravděpodobně připlatí za elektřinu. Další dodavatelé zdraží některé produkty, nově mimo jiné Pražská energetika (PRE) a MND. Vyplývá to ze zjištění ČTK. Podle firem jsou důvodem zdražení rostoucí velkoobchodní ceny komodity. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019, na který se obchodníci nyní nejvíce zásobí, činí asi 45 eur (1170 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je více než poloviční.

"Ke změně ceny elektřiny jsme přistoupili, a to především z důvodu jejího růstu na burze a od ostatních dodavatelů a výrobců. Je potřeba zdůraznit, že tento růst není otázkou posledních pár měsíců, ale trvá zhruba jeden rok a PRE celý první půlrok 2018 držela ceny na úrovni roku 2017," uvedl mluvčí PRE Petr Holubec.

Pražská energetika podle něj zvýšení ceny rozložila po segmentech a produktech na dobu zhruba tří měsíců od června do září letošního roku. "Navýšení celkové ceny elektřiny včetně dalších regulovaných položek činí v průměru 3,5 procenta," dodal.

Podraží také alternativní dodavatel MND. Mluvčí společnosti Dana Dvořáková uvedla, že jde o první zvýšení ceny od roku 2014, kdy začala firma do tuzemských domácností elektřinu a plyn dodávat.

"Ceny elektřiny stoupají napříč celou Evropou. Situace u nás nejvíce kopíruje pohyb na německém trhu, kde ceny prudce rostou. Nákupní ceny elektřiny u nás meziročně vzrostly o zhruba třetinu a ani my už cenu našim zákazníkům nemůžeme nadále držet na stejné úrovni," uvedla Dvořáková. "V druhé polovině roku tak plánujeme přistoupit ke zvýšení cen elektřiny, mělo by se jednat o jednotky procent," dodala.

Na vývoji velkoobchodních cen bude záležet také případné zdražení elektřiny největšího tuzemského alternativního dodavatele, společnosti Bohemia Energy, uvedla mluvčí firmy Hana Novotná. "Pokud budeme nuceni nakonec kvůli vysokým cenám elektřiny na velkoobchodním trhu ceny pro stávající zákazníky zvýšit, budeme se snažit dopady na zákazníky minimalizovat," řekla ČTK. Podobně se vyjádřila firma Centropol. "Vzhledem k tomu, že se od roku 2016 cena energetických komodit téměř zdvojnásobila, musíme na to adekvátně reagovat. Z toho důvodu nelze v druhé polovině roku zvýšení cen vyloučit," dodal mluvčí Centropolu Aleš Pospíšil.

Od začátku června zdražil většině odběratelů z řad domácností elektřinu ČEZ, který je největším dodavatelem elektřiny v Česku. Účet u firmy stoupl zákazníkům, kteří nemají ceny zafixovány, a to v průměru o čtyři procenta. Podobně zdražil od začátku roku další dominantní dodavatel, společnost E.ON.

ČEZ ani E.ON další růst cen letos neplánují. "Snažíme se před negativními důsledky růstu cen na energetických burzách klienty co nejvíce chránit a nakupovat elektřinu i plyn za co nejvýhodnějších podmínek. Klientům, kteří chtějí mít záruku cenové stability, doporučujeme uzavřít termínované smlouvy na dva až tři roky, které jejich cenu za dodávku elektrické energie zafixují," dodala mluvčí E.ON Martina Slavíková.

Zdroj: ČTK

Česká inženýrská společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou vyvinula unikátní nabíjecí stanici elektromobilů. Vysokokapacitní „rychlonabíječka“ na principu stejnosměrného proudu dokáže dobít baterie na více jak 95 % jejich kapacity, na rozdíl od ostatních zařízení na trhu, která ve většině případů přestávají dobíjet baterie po dosažení 90 % kapacity. Elektromobilům umožní dobít až 80 % kapacity baterie během 20 minut, tedy při krátké zastávce na cestě. Plně nabít baterii dokážou do dalších 30 minut. Na průběh dobíjení má však vliv například počáteční stav baterií vozu či jejich kapacita. Více ZDE

Kolektivní systém Eltma sdružuje výrobce a dovozce pneumatik, kteří se otevřeně hlásí k zodpovědnosti za jimi prodané pneumatiky. Jejich počet se rok od roku zvyšuje a v roce 2017 kolektivně plnilo své povinnosti 53 společností. I sběrná síť se rozšiřuje, zatímco rok 2016 síť zahrnovala 1 500 míst, nyní mají občané možnost odevzdat pneumatiky již na více než 2 400 místech.

Významně vzrostl počet vysbíraných a zpracovaných pneumatik, a to až do výšky téměř 41 400 tun, což představuje úroveň zpětného odběru okolo 80% všech pneumatik, které byly účastníky kolektivního systému uvedeny na trh. Pro lepší představu, toto množství představuje téměř 6 milionů osobních pneumatik tedy výbava pro 1 500 000 aut. Vzhledem k tomu, že pneumatika ztrácí cca 20% hmotnosti při otěru na silnici, na váhu tedy bylo vysbíráno vše a splněna hranice stanovená pro rok 2020 Plánem odpadového hospodářství ČR.

Nezisková společnost ELT Management Company Czech Republic (Eltma) je oprávněná k provozu kolektivního systému a umožňuje firmám plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik. Společnost byla založena největšími výrobci pneumatik – Bridgestone, Continental Barum, Goodyear Dunlop, Michelin, Nokian Tyres a Pirelli. Více informací najdete na www.eltma.cz.

Dokument ke stažení:

shrnuti_2017_web.pdf (4116446)