Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že plastové lahve by měly být zálohované. Šest z deseti Čechů by při nákupu upřednostnilo potravinu bez obalu, vlastní obaly si do obchodu alespoň občas nosí čtvrtina respondentů. Plastové lahve třídí téměř 90 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti KPMG o nákupních zvyklostech v ČR.

Více než polovina respondentů při nákupu nápojů ve skle přihlíží k tomu, zda je lahev vratná. Zatímco v obchodech většina Čechů o obalech přemýšlí, mimo obchody jen pětina lidí vůbec nekupuje do jednorázových kelímků kávu, čaj, pivo či limonády. "Nejnižší podíl nákupu jednorázových kelímků je ve věkové skupině 55 až 64 let, zde se jedná o 7 z 10 dotázaných," uvádí tisková zpráva KPMG. Nejčastěji z nich Češi pijí na venkovních akcích a festivalech.

Balenou neperlivou vodu v PET lahvích alespoň někdy kupuje 70 procent respondentů, přestože drtivá většina má v domácnosti k dispozici pitnou vodu. Častěji ji kupují lidé na venkově a mladší, rozdíly podle věkových kategorií či místa bydliště ale nejsou výrazné.

Všechny nebo většinu PET lahví třídí 88 procent respondentů, dalších osm procent alespoň polovinu. Méně než polovinu třídí dvě procenta lidí a tři procenta odpověděla, že PET lahve vůbec do kontejnerů na plasty nevyhazuje. Podle průzkumu roste podíl třídících lidí s věkem: v kategorii 18 až 24 let třídí všechny nebo většinu lahví 83 procent lidí, zatímco lidé nad 45 let z 90 procent a více. Častěji recyklují lidé z vesnic a menších měst do 100.000 obyvatel.

Podle statistik Autorizované obalové společnosti EKO-KOM za rok 2017 odpad soustavně třídí 73 procent Čechů, v průměru každý ročně vytřídí 20,7 kilogramu papíru, 13,2 kg plastů, 12,6 kg skla a bezmála půl kilogramu nápojových kartonů. EKO-KOM provozuje celorepublikový systém zajišťující zpětný odběr a využití odpadů z obalů.

Průzkum se uskutečnil v květnu a červnu a zúčastnilo se jej 1000 respondentů, kteří mají v domácnosti na starosti většinu nákupů potravin. Ze 70 procent to byly ženy.

Hlavní důvodem očekávaného zvýšení cen tepla je razantní nárůst nákladů na povolenky na emise skleníkových plynů. Poslanci ale ještě mohou růstu cen tepla pro domácnosti zabránit, ve hře je snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %. Za rok 2018 lidé za teplo díky teplému počasí ušetří.

Přes výrazné investice do snižování emisí znečišťujících látek (prach, oxid siřičitý, oxidy dusíku) ceny tepla v České republice od roku 2015 stagnovaly. V příštím roce je však potřeba počítat s jejich růstem.

„Hlavním důvodem očekávaného zvýšení cen tepla v teplárnách zapojených do systému emisního obchodování je razantní nárůst ceny povolenky a snížení bezplatného přídělu povolenek na výrobu tepla,“ vysvětluje ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Výnosy z prodeje povolenek jsou příjmem státního rozpočtu. V roce 2017 získal stát z prodeje povolenek 7 miliard korun, letos to bude více než 13 miliard korun a obdobnou částku získá státní rozpočet i příští rok. Teplárny vynaloží na nákup povolenek na výrobu tepla v příštím roce přibližně 4 miliardy Kč.

Růstu cen tepla pro domácnosti mohou ještě zabránit poslanci, pokud na prosincové schůzi Poslanecké sněmovny schválí snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %. Ta platila pro teplo do roku 2012, kdy byla zvýšena na 14 % a od roku 2013 pak na současných 15 %.

„Stát by měl lidem růst nákladů na povolenky v ceně tepla kompenzovat snížením sazby DPH. Teplo patří mezi základní lidské potřeby a nemělo by být nadměrně zdaňováno. Povinný nákup povolenek má stejný efekt jako daň, i když její výše není přímo určena státem a lidé ji na fakturách za teplo nevidí,“ uvedl Martin Hájek. Vyloučil také, že by dodavatelé tepla mohli ze snížení DPH jakkoliv profitovat na úkor domácností: “Ceny tepla jsou věcně usměrňované Energetickým regulačním úřadem, který povoluje kalkulovat do cen tepla jen skutečné oprávněné náklady a přiměřený zisk podle zákona o cenách.“

Teplárny zapojené v systému emisního obchodování musí každý rok do dubna vyřadit množství povolenek, které odpovídá vypuštěným emisím skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého) za předcházející kalendářní rok. Nákupem povolenek je zatížena prakticky veškerá výroba tepla z uhlí, v případě výroby tepla ze zemního plynu se jedná přibližně o 60 %, protože na blokové kotelny na sídlištích tato povinnost zpravidla nedopadá. Výroba tepla z biomasy a dalších obnovitelných zdrojů energie není také nákupem povolenek zatížena.

V březnu letošního roku byla přijata novela evropské legislativy, která upravuje obchodování s povolenkami1, a od 1. ledna 2019 podstatně snižuje množství povolenek nabízených v aukcích. Na to reagovala cena povolenky růstem z přibližně 5 Euro na začátku září roku 2017 na přibližně čtyřnásobek v září roku 2018, a na úrovni kolem 20 Euro se drží doposud. Současně každoročně klesá množství povolenek, které teplárny dostávají na výrobu tepla bezplatně. V příštím roce toto množství klesne přibližně na třetinu úrovně v roce 2013, kdy začalo současné obchodovací období. Teplárny si tak pro příští rok musí koupit valnou většinu povolenek na volném trhu.

Nárůst nákladů na nákup povolenek není jediným důvodem pro růst cen tepla. Vzrostly také ceny černého uhlí a zemního plynu. Významně rostou také mzdové a další náklady. A jak přesně se budou ceny tepla příští rok vyvíjet?

„Na rozdíl od minulých let je velmi obtížné uvádět nějaká paušální čísla, protože každá soustava zásobování teplem je v trochu jiné situaci nejen s ohledem na používaná paliva, ale také podle toho, jak se na turbulentním energetickém trhu podařilo nakoupit klíčové vstupy včetně povolenek. Očekáváme, že v případě tepláren na uhlí bude ve většině případů meziroční nárůst ceny tepla do 5 %, v případě zemního plynu by mohl být o něco nižší,“ uvedl Martin Hájek.

Rok 2018 je zatím teplotně výrazně nadnormální, což se projeví snížením spotřeby tepla a nákladů na jeho pořízení.

„Pro domácnosti mám i jednu pozitivní zprávu. Na nákladech vytápění za rok 2018 ušetří. Za období od 1. ledna do konce listopadu je spotřeba tepla oproti dlouhodobému normálu nižší o 10 až 15 %,“ řekl Martin Hájek.

Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přibližně 4 miliony občanů. Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.

¹⁾ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814

Co určuje celkové náklady na teplo v domácnosti?

• jednotková cena tepla

• spotřebované množství tepla

Co ovlivňuje jednotkovou cenu tepla pro domácnosti?

• cena paliva používaného k výrobě tepla.

• cena povolenky na emise skleníkových plynů a poplatky za emise znečišťujících látek

• náklady na opravy a údržbu zařízení, mzdy a další provozní náklady

• sazba DPH – v případě tepla 15 %

Spotřebované množství tepla je ovlivňováno především:

• venkovní teplotou (klimatickou náročností lokality a aktuální zimy)

• efektivitou topného systému a tepelně-izolačními vlastnostmi budovy

• tepelnou pohodou v bytě - doporučená teplota: obytné místnosti teplota 21 °C, koupelna v době použití 24 °C, ložnice 19 °C, chodby a schodiště 15 až 18 °C podle využití a polohy; každý 1 °C teploty v bytě navíc představuje navýšení nákladů na vytápění o 5 %;

• spotřebou teplé vody (na jednu koupel můžeme spotřebovat stejně teplé vody jako na každodenní sprchování za týden)

Tato strategie ukazuje, že Evropa může být klimaticky neutrální, pokud bude investovat do realistických technologických řešení, posílí postavení občanů a sladí opatření v klíčových oblastech, jako je průmyslová politika, finance či výzkum, a pokud zároveň zajistí sociální spravedlnost tak, aby přechod na tuto ekonomiku proběhl spravedlivým způsobem.

Místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič v této souvislosti upozornil: „Nemůžeme bezpečně žít na planetě, jejíž podnebí je mimo kontrolu. To však neznamená, že kvůli snižování emisí musíme obětovat živobytí Evropanů. V posledních letech jsme prokázali, že můžeme snižovat emise a zároveň prosperovat, vytvářet vysoce kvalitní pracovní místa blízko bydliště a zlepšovat kvalitu života lidí. Evropa se nutně bude i nadále proměňovat. V naší strategii ukazujeme, že do roku 2050 je reálné, aby Evropa byla klimaticky neutrální a zároveň aby prosperovala, přičemž žádný Evropan ani žádný evropský region nezůstane stranou.“

Komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete podotkl: „EU již zahájila modernizaci a transformaci, jejímž cílem je klimaticky neutrální ekonomika. A dnes toto úsilí zintenzivňujeme. Navrhujeme strategii, jak se Evropa má do roku 2050 stát první významnou ekonomikou na světě, která bude klimaticky neutrální. Klimatická neutralita je nutná, je možná a je v zájmu Evropy. Je nezbytné, aby byly splněny dlouhodobé cíle Pařížské dohody. Toho je možné dosáhnout díky technologiím: těm současným a těm, které se začnou používat v blízké budoucnosti. A je v zájmu Evropy zastavit výdaje na dovoz fosilních paliv a investovat do smysluplných zlepšení každodenního života všech Evropanů. Žádný Evropan a žádný region by neměl být opomenut. EU podpoří ty, jež přechod na klimaticky neutrální ekonomiku zasáhne více, aby se všichni mohli připravit na adaptaci na nové požadavky, které tato ekonomika klade.“

Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová připomněla: „Všechny druhy dopravy by měly přispět k dekarbonizaci našeho systému mobility. Cílem je dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. To vyžaduje systémový přístup: používání vozidel s nízkými a nulovými emisemi, výrazné zvýšení kapacity železniční sítě a mnohem účinnější organizaci celého dopravního systému, a to na základě digitalizace; pobídky ke změnám chování; alternativní paliva a související infrastrukturu a globální závazky. Hybnou silou tohoto procesu jsou při tom inovace a investice.“

Komisi k vytvoření strategické vize vyzvala Evropská rada v březnu 2018. Týká se téměř všech politik EU a je v souladu s cílem Pařížské dohody udržet nárůst teploty výrazně pod hranicí 2°C a pokračovat v úsilí o udržení tohoto nárůstu maximálně ve výši 1,5°C. EU bude na čele světového úsilí o klimatickou neutralitu, pokud tento cíl splní do roku 2050.

Účelem této dlouhodobé strategie není stanovit cíle, ale vytvořit vizi a dát impulz dalšímu směřování v této oblasti, naplánovat jej, inspirovat zúčastněné strany, výzkumné pracovníky, podnikatele i občany a dát jim možnosti, aby vytvářeli nová a inovativní průmyslová odvětví, podniky a související pracovní místa. Od našich občanů máme silný mandát – podle nejnovějšího speciálního průzkumu Eurobarometru (listopad 2018) se 93 % Evropanů domnívá, že změna klimatu je způsobena lidskou činností, a 85 % souhlasí s tím, že boj proti změně klimatu a účinnější využívání energie může v Evropě přispět k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Prostřednictvím vize, kterou dnes představujeme, může EU inspirovat ostatní v tom, jak můžeme společně dosáhnout toho, že naše planeta bude bez emisí, a ukázat, že transformace našeho hospodářství je možná a prospěšná.

Dlouhodobá strategie zkoumá spektrum možností, které mají členské státy, podniky a občané k dispozici, a jak mohou tyto možnosti přispět k modernizaci našeho hospodářství a ke zlepšení kvality života Evropanů. Snaží se zajistit, aby tento přechod byl sociálně spravedlivý a posiloval konkurenceschopnost hospodářství a průmyslu EU na globálních trzích, zajišťoval kvalitní pracovní místa a udržitelný růst v Evropě a zároveň pomohl řešit další výzvy v oblasti životního prostředí, jako je kvalita ovzduší nebo ztráta biologické rozmanitosti.

Cesta ke klimaticky neutrální ekonomice by znamenala nutnost společného postupu v sedmi strategických oblastech: energetická účinnost, využívání obnovitelných zdrojů energie, čistá, bezpečná a propojená mobilita, konkurenceschopný průmysl a oběhové hospodářství, infrastruktura a propojení, bioekonomika a přírodní úložiště uhlíku a zachycování a ukládání uhlíku jako řešení zbývajících emisí. K uskutečnění naší vize by měla přispět realizace všech těchto strategických priorit.

Další kroky

Evropská komise vyzývá Evropskou radu, Evropský parlament, Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor, aby zvážily vizi EU týkající se Evropy, která bude do roku 2050 klimaticky neutrální. S cílem připravit hlavy států a vlád EU na utváření budoucnosti Evropy na zasedání Evropské rady dne 9. května 2019 v Sibiu by Rada měla ve všech příslušných složeních uskutečnit rozsáhlé politické diskuse o příspěvku jejich resortů k celkové vizi.

Dlouhodobá strategie je výzvou pro všechny instituce EU, vnitrostátní parlamenty, podnikatelský sektor, nevládní organizace, města a obce a také pro občany (zejména pro mladé lidi), aby se účastnili na tom, aby EU mohla i nadále hrát vedoucí úlohu a držet krok s dalšími mezinárodními partnery. Tato celoevropská debata by měla EU umožnit, aby byla počátkem roku 2020 přijata a předložena ambiciózní strategie k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu tak, jak to stanoví Pařížská dohoda.

Členské státy předloží Evropské komisi do konce roku 2018 své návrhy vnitrostátních plánů v oblasti klimatu a energetiky. Ty budou základem pro dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030. Měly by být zaměřeny na budoucnost a měly by dlouhodobou strategii EU zohlednit. Rostoucí počet regionů, obcí a podnikatelských sdružení navíc vytváří svou vlastní vizi vývoje do roku 2050, což obohatí diskusi a přispěje k vymezení toho, jak Evropa odpoví na globální výzvu, kterou změna klimatu představuje.

Na mezinárodní úrovni by EU měla v průběhu příštího roku prohloubit svou spolupráci s mezinárodními partnery, aby všechny strany Pařížské dohody do roku 2020 vypracovaly a předložily dlouhodobou národní strategii do poloviny století s ohledem na nedávnou zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu týkající se dodržení limitu 1,5 °C.

Další informace

• Otázky a odpovědi: Dlouhodobá strategie pro čistou planetu pro všechny

• Infopřehled k dlouhodobé strategii snižování emisí skleníkových plynů

• Infopřehled o transformaci hospodářství

• Infopřehled o transformaci průmyslu

• Infopřehled o sociální transformaci

• Čistá planeta pro všechny: Dlouhodobá strategie na stránkách Europa (obsahuje také znění sdělení Komise)

• Speciální průzkum Eurobarometru 479 Budoucnost Evropy

• Zpráva panelu na vysoké úrovni o Evropské iniciativě pro metody dekarbonizace (European Decarbonisation Pathways Initiative)

Zájem o separovaný plastový odpad, který lze recyklovat, se po zákazu dovozu do Číny začíná pozvolna zvyšovat. Objevují se zpracovatelské kapacity v jiných zemích. Řekl to prokurista městské odpadové firmy Čistá Plzeň Petr Baloun. Podnik separovaný odpad sváží a následně hledá odběratele, kteří by ho za poplatek zpracovali. Odběratelé samozřejmě zdražili na téměř dvojnásobek, ale uvidí se, co cena udělá do budoucna, řekl Baloun.

"Není to zatím žádný šlágr, ale není to tragédie. Petky (PET lahve) jdou pořád," uvedl Baloun. Podle informací mají zájem o PET lahve na další zpracování, například na textil, Tchaj-wan nebo Thajsko.

Za zpracování plastu dnes firma Čistá Plzeň platí kolem 1400 korun za tunu, uvedl Baloun. Přitom ještě před půlrokem to byla zhruba polovina.

Čistá Plzeň platí odběratelům aktuálně 520 Kč/t, tato cena se delší dobu drží. Za papír naopak dostává 550 korun za tunu, přičemž do konce srpna to bylo 1000 korun. Baloun předpokládá, že cena poroste. "Možná, že se podaří docílit lepší ceny od příštího roku. Jednáme," uvedl.

"Když se to vše posčítá, tak za likvidaci separovaného odpadu samozřejmě doplácíme," dodal Baloun. Pokud jde o hmotnost odpadu, lidé vyhazují do barevných kontejnerů nejvíce papír a bioodpad, následuje sklo a poslední je plast. Odpadový papír míří k dalšímu zpracování do papíren, sklo do skláren. Bioodpad jde na kompostárny a odtud na trávníky, sady a zahrady.

Zdroj: ČTK

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí č. 6/2018 pro plynárenství a cenová rozhodnutí č. 7/2018 a č. 8/2018 pro elektroenergetiku, kterými každoročně stanovuje výši regulovaných složek cen energií. Regulované ceny v elektroenergetice na hladině velmi vysokého a vysokého napětí klesnou o 4 %, resp. o 2,2 %, na hladině nízkého napětí dojde k navýšení v průměru o 2,1 %. Regulované ceny v plynárenství pro velkoodběratele porostou přibližně o 0,5 %, pro maloodběratele klesnou téměř o 2,5 %, v průměru za obě kategorie dojde k poklesu o 0,6 %.

Regulované složky cen energií se v  příštím roce změní minimálně, tj. o jednotky procent. Svou stabilitou tak alespoň částečně vykompenzují dopady prudkých výkyvů, které do koncových cen přenáší neregulovaná složka, jejíž výši stanoví dodavatelé na základě velkoobchodních tržních cen. Patrný je tento efekt zejména u elektřiny na hladině nízkého napětí, kde regulaci podléhá – podle typu odběru – přibližně 55 % z výsledné ceny. U plynu je odpovídající podíl u maloodběratelů a domácností zhruba 25 %, v průměru pro všechny kategorie zákazníků přibližně 22 %.

Grafy: Složky cen energií pro maloodběratele a domácnosti v roce 2019

V oblasti elektroenergetiky klesne výše regulovaných cen nejvíce u odběratelů připojených na hladinu velmi vysokého napětí (o 4 %) a vysokého napětí (o 2,2 %). Hlavním důvodem je pokles ceny za systémové služby a snížení složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie, které na těchto napěťových hladinách mají vyšší váhu. Opačným směrem působí rostoucí cena za zajišťování přenosu a distribuce elektřiny, která se silněji projevuje na hladině nízkého napětí a regulovaná složka zde poroste (o 2,1 %).

„V ceně za přenos a distribuci elektřiny se odráží rostoucí ceny silové elektřiny, které se projevují nárůstem nákladů na krytí ztrát. Významný dopad na cenu za přenos a distribuci elektřiny mají také investice do nových vedení a transformoven, které zajistí zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávky elektřiny," přibližuje změny Pavel Círek, ředitel Odboru regulace elektroenergetiky ERÚ.

V oblasti plynárenství klesne regulovaná složka v celorepublikovém průměru o 0,6 %. Mírný růst (o 0,5 %) čeká velkoodběratele. Naopak maloodběratelé a domácnosti by si v průměru měli u regulované složky polepšit o 2,48 %. Při zprůměrování všech typů odběru bude pokles nejvýraznější na distribučním území E.ON Distribuce (o víc než 5 %).

„Regulované ceny související s dodávkou plynu pro rok 2019 jsou významně ovlivněny především výší korekčních faktorů, které vznikly neočekávaně dlouhou zimou v minulém roce, a tím pádem zvýšenou spotřebou plynu. Provozovatelé plynárenských sítí z důvodu vyšší skutečné spotřeby plynu, než byla plánována, vybrali od zákazníků více prostředků, než bylo úřadem stanoveno. Rozdíl mezi plánem a skutečností se promítá do regulovaných cen pro rok 2019 tak, aby bylo zajištěno, že zákazníci v regulovaných cenách nehradí více, než vyžaduje bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských soustav," upřesňuje Petra Grigelová, ředitelka Odboru regulace plynárenství ERÚ.

Podrobnosti k Cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2018 ze dne 20. listopadu 2018, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu, k Cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2018 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny, a k Cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2018 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí, naleznete na webu Energetického regulačního úřadu www.eru.cz.

Česká republika bude intenzivněji spolupracovat s Izraelem v oblasti využívání vody či třídění odpadů. Vyplývá to z mezivládní dohody, kterou dnes v Jeruzalému český ministr pro životní prostředí Richard Brabec podepsal společně se svým izraelským protějškem Zeevem Elkinem.

Brabec ČTK řekl, že obě instituce budou spolupracovat na konkrétních projektech, organizování společných seminářů nebo setkávání expertů.

České a izraelské ministerstvo již mají v oblasti ochrany životního prostředí podepsáno memorandum, které nyní povýší na mezivládní dohodu. "Bude to docela průlomová dohoda v oblasti spolupráce, kde je Izrael absolutní lídr, to znamená v oblasti kolem vody, využívání vody, odpadních vod, revitalizace toků. Tam se máme hodně co učit," řekl Brabec. Čeští odborníci budou naopak Izraeli pomáhat v otázkách třídění a recyklace plastů.

ČR a Izrael chtějí také spolupracovat v oblasti znečištění ovzduší, Izraelci podle Brabce projevili zájem třeba o český projekt tzv. kotlíkových dotací na výměnu kotlů. Čeští experti by se naopak rádi v Izraeli naučili více o kapkové závlaze, která při zavlažování polí výrazně šetří spotřebu vody. "V tom jsou Izraelci naprostá špička," řekl ministr.

Brabec také připomněl nedělní podpis dodatku ke smlouvě mezi českou firmou Dekonta a izraelskou společností Negev Ecology, které spolupracují při sanaci kontaminovaného izraelského areálu.

Dne 25.11.2018 vydal Odbor ochrany vod MŽP očekávané sdělení k poplatkové povinnosti za odběr vod podzemních a vypouštění odpadních vod do vod povrchových na rok 2019 v souvislosti s novelou zákona o vodách zákonem č. 113/2018 Sb., které je k dispozici zde. a zde.

Toto sdělení upřesňuje, že povinnost podávat poplatkové hlášení na rok 2019 pro vypouštění odpadních vod zaniká. Stejně tak u odběratelů vody podzemní, kteří mají vydán platný zálohový výměr i na rok 2019, již není povinnost podávat hlášení a platit zálohy. U odběratelů, kteří podle § 88 odst. 5 vodního zákona podávají poplatkové hlášení, Česká inspekce životního prostředí nevydá rozhodnutí o stanovení záloh. Úhrada poplatků za rok 2019 tak bude realizována až na základě poplatkového přiznání, podávaného do 15.2.2020.

Autor: Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M. (člen představenstva SOVAK ČR)

Zdroj: SOVAK ČR

Uzitecneseminare.cz si vas dovoluji pozvat na seminar "ODPADY - AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA + HLÁŠENÍ ODPADŮ DO ISPOP V ROCE 2019 - PRAHA 2. TERMÍN", která se uskuteční 5. února v Praze. Seminář bude věnovaný aktuální novelizaci zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a prováděcích právních předpisů v souvislosti s evropskými nařízeními o rtuti a o ekotoxicitě. Dále novelizaci vyhlášky č. 321/2014 Sb., kterou se zavádí obcím povinnost zajišťovat po celý rok místa pro odkládání biologicky rozložitelných odpadů. Dále bude představena aktualizace norem regulujících výstavbu, provoz a uzavírání skládek odpadů. Výklad aktuální legislativy a jejich dopadů do praxe a erudovaných praktických informací pro ohlášení odpadů do ISPOP získáte přímo od spoluautora právních předpisů z MŽP a specialistky na ohlašování odpadů do ISPOP z CENIA.

Účastníci se rovněž seznámí s podobou aktuálně projednávaných návrhů zákonů v odpadovém hospodářství, které budou přijaty v návaznosti na změnu evropských směrnic v rámci balíčku k oběhovému hospodářství.

V rámci semináře bude objasněn princip přidělování a používání identifikačních čísel provozovny a zařízení, pozornost bude zaměřena na časté problémy v oblasti evidence (evidence stavebních firem a mobilních zařízení, zařízení pro nakládání s autovraky, zařízení pro nakládání s kaly z ČOV, správné používání kódů nakládání apod.) s uvedením příkladů nedostatků a chyb, které mohou zabránit úspěšnému podání hlášení.

Účastníci získají základní informace o kontrolách, které nad ohlašovanými daty provádí Ministerstvo životního prostředí.

Součástí semináře bude krátká ukázka nových modulů informačního systému nakládání s odpady (Registr zařízení, VISOH, Seznam výrobců elektrozařízení, Registr míst zpětného odběru elektrozařízení).

Upozornění:

Seminář není zaměřen na plnění povinností při nakládání s obaly a odpady z obalů ani na problematiku zpětného odběru výrobků.

Seminář je určen pro: původce odpadů, provozovatele zařízení k nakládání s odpady, podnikové ekology, poradce v oblasti životního prostředí, pracovníky orgánů veřejné správy a samosprávy.

Témata přednášek:

Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl

Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů

• NOVELIZACE ZÁKONA O ODPADECH A NÁVRH NOVELIZACE VYHLÁŠEK Č. 94/2016 SB., A Č. 383/2001 SB., V SOUVISLOSTI S PŘIJETÍM NAŘÍZENÍ

O RTUTI A NAŘÍZENÍ O EKOTOXICITĚ

• NOVELIZACE VYHLÁŠKY Č. 321/2014 SB. – ZAVEDENÍ CELOROČNÍHO SBĚRU BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ, ZAVEDENÍ SBĚRU JEDLÝCH OLEJŮ A TUKŮ

• NÁVRH VYHLÁŠKY, KTERÁ STANOVUJE KRITÉRIA, PŘI JEJICHŽ SPLNĚNÍ JE ZNOVUZÍSKANÁ ASFALTOVÁ SMĚS VEDLEJŠÍM PRODUKTEM NEBO PŘESTÁVÁ BÝT ODPADEM

• AKTUALIZACE SKLÁDKOVACÍCH NOREM

• NÁVRHY NOVÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O ODPADECH, ZÁKON O VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ, NOVELA ZÁKONA O OBALECH)

RNDr. Eva Horáková

CENIA, česká informační agentura životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství

• POVINNOSTI PŮVODCŮ A OPRÁVNĚNÝCH OSOB Z POHLEDU VEDENÍ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ, PŘIDĚLOVÁÍ A POUŽÍVÁNÍ IČP A IČZ

• PŘÍKLADY CHYB BRÁNÍCÍCH ÚSPĚŠNÉMU PODÁNÍ HLÁŠENÍ A DALŠÍ NEDOSTATKY V HLÁŠENÍCH (NESPRÁVNÁ KATALOGOVÁ ČÍSLA ODPADŮ, ŠPATNÉ KÓDY NAKLÁDÁNÍ, NEVYROVNANÉ BILANCE…)

• TYPY KONTROL PROVÁDĚNÝCH MŽP NAD OHLAŠOVANÝMI DATY

– KŘÍŽOVÉ KONTROLY, POROVNÁNÍ V ČASOVÝCH ŘADÁCH, SEZNAMY „HŘÍŠNÍKŮ“

• INFORMAČNÍ SYSTÉM ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSVÍ (ISOH) – WEBOVÉ APLIKACE PRO VEŘEJNOST

Další informace:

Termín: úterý 5. února 2019, přednášky 9:00 - 15:30 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY – Pankrác

Cena: 1822,- Kč bez DPH

Další informace - ZDE

Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách BREF (angl. Reference Document on Best Available Techniques) obsahují kapitolu s názvem "závěry o nejlepších dostupných technikách", která je výtahem nejdůležitějších parametrů z celého obsažného dokumentu BREF. V závěrech o nejlepších dostupných technikách je tedy možné shrnout pouze to, co je uvedeno v referenčním dokumentu BREF.

Byla vydána oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/2117 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu velkého množství organických chemických látek v Úředním věstníku EU L 323, 7. 12. 2017

Pro pěstování se využívá energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla. K závlaze slouží dešťová voda a přebytečná zálivka se recykluje. Pěstuje se v organickém substrátu, který se po skončení pěstební sezóny kompostuje. Proti škůdcům se používá biologická ochrana a květy ve sklenících přirozeně opilují čmeláci.

Společnost Farma Bezdínek začala pěstovat rajčata a okurky ve svých nových sklenících v Dolní Lutyni na Karvinsku. První vypěstované okurky se na pulty obchodů dostanou na přelomu roku. Práci tam už našlo 70 lidí. S rozlohou více než 11 hektarů jde o největší produkční skleníky v Česku, jejich vybudování přijde zhruba na 600 milionů korun. Firma předpokládá roční objem sklizně ve sklenících 3000 tun.

Zatím byla dokončena první etapa skleníků o rozloze 5,2 hektaru. "Současně už probíhá výstavba druhé části, která by měla být dokončena někdy v létě příštího roku," řekla Zábojníková. V druhé etapě se budují skleníky na ploše 5,9 hektaru. "Zhruba do konce léta máme předpoklad až 150 pracovních míst," řekla Zábojníková.

První rajčata z nových skleníků by se v obchodech měla objevit v březnu. "Výsadba se podařila bez komplikací, ruku k dílu přiložilo na 70 místních lidí a společnými silami jsme tak během dvou dnů zasadili přes 77.000 rostlinek, prémiových odrůd rajčat a okurek," uvedl vedoucí provozu Farmy Bezdínek Jan Fučík.

Podle zástupců farmy je dlouhodobým problémem českého zelinářství, že v tuzemských klimatických podmínkách lze pod širým nebem vyprodukovat jen jednu, v ojedinělých případech dvě sklizně ročně. Zákazníci ale chtějí čerstvou zeleninu celoročně, a tak se většina plodin dováží ze zahraničí. Farma Bezdínek bude zeleninu na trh dodávat po celý rok.

Farma patří do zlínské skupiny NWT, která je největším stavitelem produkčních skleníků v Česku a zkušenosti s jejich výstavbou a provozem má i na Slovensku. "Naším posláním je přispívat k tomu, aby Češi a Slováci jedli 12 měsíců v roce více lokálně vypěstované zeleniny nejlepší možné chuti. Nejsme jen dodavateli staveb, sami také rajčata a okurky na našich dvou farmách pěstujeme," uvedl vedoucí divize NWT agro a duchovní otec projektů Jiří Stodůlka.

Farma bude jako doplněk ke slunečnímu světlu používat pěstební světla. "Skleníky jsou od počátku zastíněné proti světelnému znečištění. Každodenní život lidí v okolí tak nebude nijak narušen," uvedla Zábojníková.

Skleníky budou využívat energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla. Teplo ve formě horké vody jde novým horkovodem z Elektrárny Dětmarovice. "Využijeme teplo, které by jinak skončilo v chladicích věžích elektrárny. Tedy tu energii, kterou dneska elektrárna vyrábí. Nestavíme žádný nový zdroj," uvedl Stodůlka.

K závlaze skleníků slouží dešťová voda. "Přebytečná zálivka se recykluje. Pěstuje se v organickém substrátu, který se po skončení pěstební sezony kompostuje," uvedla Zábojníková. Proti škůdcům farma bude používat biologickou ochranu a květy ve sklenících budou přirozeně opylovat čmeláci.

"Součástí naší farmy bude i ukázkový skleník, kde rádi všem návštěvníkům ukážeme a podrobně vysvětlíme, jak pěstování rajčat a okurek na naší farmě funguje," uvedl Fučík.

Společnost NWT zaměstnává přes 400 lidí v oborech zemědělství, stavebnictví, informační technologie a energetické úspory. Skleníky už postavila ve slovenských Kameničanech, v Haňovicích u Litovle nebo ve Velkých Němčicích u Hustopečí.

Ministerstvo životního prostředí předkládá do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem návrhu zákona je provedení transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814.

Tzv. evropský systém emisního obchodování (European Union Emissions Trading Scheme - EU ETS) začal fungovat v roce 2005 a v současné době probíhá třetí obchodovací období (2013-2020). Účelem systému EU ETS je podpora snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Pro následující období počínající rokem 2021 byl připraven komplex změn, jejichž hlavním cílem je dosáhnout do roku 2030 snížení celkových emisí skleníkových plynů Unie o minimálně 40 % oproti roku 1990. K dosažení tohoto cíle má sloužit reforma dosavadního EU ETS, která:

• řeší strukturální nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s emisními povolenkami (tzv. rezerva tržní stability má začít fungovat již od roku 2019);

• urychluje každoroční snižování celkového objemu emisních povolenek v Unii (tzv. lineární redukční koeficient se zvedá z 1,74 % na 2,2 %);

• upravuje způsob určení podílu povolenek, které jsou draženy a které jsou bezplatně alokovány;

• nově upravuje pravidla pro přidělení bezplatných povolenek (pouze rámcově, konkrétní podoba bude obsažena v prováděcích aktech Komise); odvětvím s největším rizikem přemístění výroby do zemí mimo EU (tzv. riziko úniku uhlíku) budou povolenky alokovány i nadále ze 100 % zdarma, u dálkového vytápění to bude 30 % povolenek zdarma a neohroženým odvětvím klesne bezplatná alokace na nulu v roce 2030;

• pomůže modernizovat energetické soustavy v chudších členských státech EU zřízením nového modernizačního fondu;

• podpoří inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zachytávání a geologického ukládáni CO₂, a to formou zřízení inovačního fondu;
• umožňuje členským státům využít za určitých podmínek několik fakultativních možností (výjimek) za účelem podpory modernizace odvětví energetiky či snížení rizik úniku uhlíku.

Nabytí účinnosti předkládaného návrhu zákona se navrhuje ke dni 1. ledna 2021, a to s ohledem na skutečnost, že většina nových ustanovení výše uvedené transponované směrnice se vztahuje až k obchodovacímu období počínajícímu rokem 2021. Pouze menší část novely má nabýt účinnosti již bezprostředně po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Dokumenty:

ma_KORNB6VFASX6.docx

zd_KORNB6VFASX6.docx

mp_KORNB6VFASX6.docx

Ve speciálním magazínu Hospodářských novin dnes najde velké množství inspirativního čtení na téma cirkulární ekonomiky. Dočtete se například co brání rozvoji cirkulární ekonomice, jak zavést cirkulární ekonomiku do firmy, jak žít podle pravidel cirkulární ekonomiky. Cirkulární ekonomika není jen o nás a o firmách. Své místo mají pochopitelně i obce. V magazínu se tak dočtete například o Záhřebu, kde dávají věcem druhou šanci.

Přehled obsahu:

• Cirkulární ekonomice v Česku brání levné skládky

• Proč se angažujete v oblasti cirkulární ekonomiky?

• Jak žít podle pravidel cirkulární ekonomiky

• Jak zavést cirkulární principy do firmy

• Šedá voda ušetří čtvrtinu té pitné

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod zkontrolovali v letošním roce (stav do 20. 11. 2018) 135 malých vodních elektráren (MVE). Zaměřili se především na dodržování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. U 14 MVE (cca 10 % ze všech kontrolovaných) zjistili porušení vodního zákona.

„Oproti roku 2017[1], kdy zákon porušilo 13 procent kontrolovaných elektráren, se tedy situace o něco zlepšila. Podíl na tom mají jak pravidelné kontroly ČIŽP, tak i lepší kázeň provozovatelů elektráren. Nejčastějším zjištěným prohřeškem bylo letos opět nedodržení stanoveného minimálního zůstatkového průtoku. Nerespektování podmínek pro odběr vod může způsobit dočasné nebo i trvalé poškození fauny a flóry vázané na vodní prostředí. V krajním případě může dojít až ke snížení samočisticích schopností řek,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Za pochybení zjištěná v roce 2018 inspektoři ČIŽP zatím zahájili 9 přestupkových řízení. Z důvodu probíhajících lhůt nabyla k 20. 11. 2018 právní moci jen dvě řízení o pokutě ve výši 70 tisíc korun. V ostatních případech řízení o pokutě probíhá. U dalších 5 případů se přestupková řízení připravují.

Řízení, která nabyla právní moci:

L. Klíma automatické mlýny Křesín – Libochovice s.r.o. – pokuta 50 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Křesín na řece Ohři provozoval elektrárnu i při nízkých stavech vody a nezachoval tak minimální zůstatkový průtok.

MUDr. Helena Sobotková – pokuta 20 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Radobyčice provozoval vodní dílo v rozporu s podmínkami schválenými v manipulačním řádu.

V letošním roce navíc nabylo právní moci dalších 6 rozhodnutí z kontrol proběhlých v roce 2017. Výše pokut u těchto rozhodnutí činí 145 tisíc korun. Celková výše uložených pokut, které v roce 2018 nabyly právní moci, činí 215 tisíc korun.

Nejvyšší pokuty, které nabyly právní moci v roce 2018:

L. Klíma automatické mlýny Křesín – Libochovice s.r.o. – pokuta 50 tisíc korun (viz výše)

MV Elektrárna, spol. s r.o. – pokuta 50 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny na řece Odře v Ostravě porušil podmínky povolení k nakládání s vodami - při provozu elektrárny nezachoval minimální zůstatkový průtok.

Ing. Pavel Poul – pokuta 30 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Krásněves na řece Oslavě porušil podmínky povolení k nakládání s vodami - při provozu elektrárny nezachoval minimální zůstatkový průtok.

Dobré příklady táhnou a my tu máme jeden takový z Kraje Vysočina. Na podporu třídění a recyklace baterií zde od poloviny dubna do poloviny října probíhal projekt BATERKOMÁNIE. Ukázal, že v krajích, městech a obcích lze dělat osvětu k třídění odpadu i trochu jinak. Projekt může být inspirací i pro další kraje. Zejména pak pro ty, kde hledají recept na to, jak zajímavou cestou oslovit, zapojit a motivovat veřejnost pro třídění odpadů.

Organizátoři, kterými byly Kraj Vysočina a nezisková společnost ECOBAT, před zahájením projektu slíbili, že za každý odevzdaný kilogram věnují 10 korun na charitativní projekty v kraji. A jak to dopadlo? Celkem se ve 20 zapojených městech vybralo 9 505 kilogramů baterií. Díky tomu bylo 95 505 korun rozděleno mezi 3 vybrané projekty. Původně avizovaný finanční příspěvek navíc organizátoři ještě navýšili o 10 000 korun, a to umožnilo z BATERKOMÁNIE přispět i na čtvrtý projekt. Celkově se tedy rozdělovalo 105 505 Kč.

Díky BATERKOMÁNII se vybralo přes 95 tun baterií, na charitu putuje přes 105 tisíc korun.

Lidé v Kraji Vysočina vzali BATERKOMÁNII vážně. O tom svědčí téměř deset tun baterií vybraných během projektu, které již společnost ECOBAT předala k recyklaci. Když toto číslo srovnáme se stejným obdobím loňského roku, můžeme být velmi potěšeni, protože v zapojených městech se vytřídilo o 70 % více baterií.

A v čem je ještě projekt netradiční doplňuje Petr Kratochvíl z ECOBATu: „Vsadili jsme na to, že člověk je tvor soutěživý, a tak jsme sběr baterií spojili ještě se soutěží měst. Dvacítka měst v Kraji Vysočina mezi sebou soutěžila, kterému městskému úřadu se v období od dubna do října podaří vybrat nejvíce baterií v přepočtu na úředníka. A odměna za vítězství? Drobná pozornost pro všechny zaměstnance nejlepšího úřadu. Ale věříme, že ještě důležitější pro lidi se zapojených radnic bylo, že finanční příspěvek za sběr baterií byl rozdělen mezi charitativní nebo obecně prospěšné projekty, které navrhly městské úřady, které v soutěži měst skončí na prvních čtyřech místech.“

Na prvním místě se umístil Městský úřad Polná, kde se podařilo vybrat rekordních 68,7 kg baterií na zaměstnance úřadu. Projekt DEJ BATERKU PRO ADÉLKU nominovaný Polnou díky tomu obdrží 47 525 korun. Druhý byl Městský úřad Třešť s 13,3 kg baterií na úředníka. Třeští nominovaný projekt DEJ BATERKU PRO RÍŠU získá 28 515 korun. Na třetím místě skončil Městský úřad Počátky (10,7 kg) a jím nominovaný projekt ZASAĎ SI SVŮJ STROM obdrží 19 010 korun. A protože jen s malým odstupem se na čtvrtém místě umístil Městský úřad Chotěboř (10,1 kg na úředníka), rozhodli se organizátoři přispět ještě navíc částkou 10 000 korun i na TĚLOCVIČNU PRO DENNÍ STACIONÁŘ BLUDIŠTĚ v Chotěboři.

„Těší mě, že lidé v kraji „slyšeli“ na spojení sběru baterií, tedy ochrany přírody a charity. A jsem moc rád, že díky BATERKOMÁNII můžeme finančně přispět těm, kteří to potřebují. Nejde jen o samotnou částku, věřím také, že je důležité, že obdarovaní zaznamenali tu velmi lidskou podporu a že se o jejich problémech či potřebách i díky projektu ví o trochu víc,“ dodává Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro životní prostředí a zemědělství.

V soutěži měst zvítězila Polná, díky tomu mohly finanční prostředky z BATERKOMÁNIE podpořit školačku Adélku, které byl diagnostikován dětský autismus

Do soutěže se zapojila města Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Počátky, Polná, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou a Krajský úřad Kraje Vysočina. Pro BATERKOMÁNII se baterie vybíraly i při zápase hokejistů HC Dukla Jihlava s HC Frýdek-Místek.

Více informací najdete na webu https://baterkomanie.ecobat.cz/, a také na FB profilu BATERKOMÁNIE V KRAJI VYSOČINA.

Česká republika dosáhla významného milníku spolupráce s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) prostřednictvím sítě Eionet. Jako jediná členská země EEA má ČR pro období let 2019 až 2021 zastoupení ve všech sedmi Evropských tematických střediscích (European Topic Centres, ETC).

ETC jsou střediska, která sdružují organizace z členských zemí EEA s odbornými znalostmi ze specifické oblasti životního prostředí a která úzce spolupracují s EEA na plnění politik životního prostředí EU. Do jednotlivých ETC vkládají členské instituce své odborné a výzkumné kapacity a podílí se tak na obohacení implementace evropských politik životního prostředí o národní a mezinárodní projektové i agendové zkušenosti a nejnovější poznatky z praxe.

EEA pro podporu svých odborných činností a kvůli lepšímu kontaktu s odbornou veřejností zřizuje Evropská tematická střediska, složená z veřejných, privátních, vědeckých, výzkumných a odborných institucí, které se zaměřují na jednotlivé sektory životního prostředí a poskytují odbornou podporu EEA a Generálnímu ředitelství pro životní prostředí při jejich činnostech.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí má zastoupení ve třech ETC, Český hydrometeorologický ústav ve dvou. Po jedné účasti v ETC mají Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a GISAT s.r.o.

Seznam ETC a jejich členských institucí z ČR:

Zdroj: CENIA

Správné nakládání se stavebními a demoličními odpady předcházením vzniku odpadu a podpora recyklace využitelných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů je zásadní z hlediska udržitelnosti a kvality života. Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady, zveřejněný Evropskou komisí, představuje doporučení s cílem zlepšit důvěru v procesy nakládání se stavebními a demoličními odpady z demontáží/dekonstrukcí a zajistit kvalitu recyklovaných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů.

Evropská komise v souladu se Strategií pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků COM(2012)433, Stavebnictví 2020 a navazuje na Sdělení o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví COM(2014)445 zveřejnila Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. Cílem protokolu je posílit důvěru ve správné nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně smysluplné recyklace a opětovného využití, a také zlepšit povědomí o kvalitě recyklovaných stavebních a demoličních odpadů s ohledem na udržitelnost odvětví stavebnictví.

Protokol se zaměřuje na jednotlivé kroky nakládání s SDO a uvádí příklady dobré praxe z členských států EU. Vhodně zvolené postupy a protokoly řízení kvality by měly dodavatelům zabezpečit kontrolu jednotlivých procesů a zajistit kvalitu výsledných výrobků. Stavební výrobky a materiály, vyrobené zpracováním stavebních a demoličních odpadů musí být z hlediska splnění technických parametrů a environmentálních vlastností posuzovány shodnými postupy jako primární stavební výrobky a materiály, v souladu s požadavky evropských norem nebo posouzení popř. certifikací v národním systému ověřování vlastností stavebních výrobků a materiálů.

Konkrétní cíle Protokolu:

• zlepšit identifikaci, třídění a sběr SDO (kvalitní audity před demolicí, plány nakládání s odpadem)

• optimalizovat logistiku SDO

• zajistit kvalitu zpracování a výstupy ze zpracování SDO

• zajistit řízení kvality (audit před demolicí a plán nakládání s SDO, Nařízení EP a Rady (EU) 305/2011)

• podpora formou politických a rámcových podmínek

Více informací k Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady je zveřejněno na stránkách Evropské komise: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en