Evropská komise vypsala konzultaci týkající se výběru metod pro stanovení seznamu odvětví a pododvětví, u nichž hrozí značné riziko uhlíku v období 2021-2030. Termín pro vyjádření je stanoven na 12. února 2018.

V roce 2014 poskytla Evropská rada strategické pokyny týkající se klimatu a energetiky v roce 2030 a uznala význam systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) jako hlavního nástroje k dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí. Evropští lídři zjistili, že bezplatné přidělování do průmyslu bude pokračovat i po roce 2020, dokud se v ostatních významných ekonomikách nedosáhne srovnatelného úsilí.

Volná alokace je proto přechodným opatřením určeným k řešení rizika úniku uhlíku, které je definováno jako riziko zvýšení celosvětových emisí po přemístění průmyslu v důsledku politik v oblasti klimatu do třetích zemí bez omezení nebo omezených emisí uhlíku.

Komise s podporou členských států provede posouzení všech relevantních odvětví pro stanovení úrovně expozice a poté vypracuje tzv. Seznam úniků uhlíku. Odvětví a pododvětví, které jsou považovány za nejvíce vystavené tomuto riziku, dostanou vyšší úroveň bezplatného přidělování.

Rámec pro posouzení úniku uhlíku bude stanoven směrnicí o ETS, včetně kritérií a prahových hodnot pro posouzení a možných typů hodnocení s příslušnými podmínkami. Tyto otázky se proto v tomto dotazníku nezabývají, ale místo toho se soustředí na řadu aspektů, které je třeba objasnit před tím, než se cvičení může uskutečnit. Nevyřešenými otázkami jsou specifické metodologické volby.

Další informace naleznete ZDE

Jako každý rok i v roce 2017 vodárenské společnosti informovaly zákazníky především před obdobím vánočních svátků o negativních důsledcích, které jsou způsobeny zejména vyléváním tuků do kanalizace v zimním období. Jako příklad lze uvést vyjádření Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. dostupné zde. Akumulace a následné ztuhnutí tuků v kanalizaci způsobuje závažné provozní problémy, a to buď již přímo v kanalizačních přípojkách, nebo i v kanalizačních objektech či čistírnách odpadních vod.

Z těchto důvodů je pro domácnosti doporučováno použití plastových uzavíratelných lahví na tuky a jejich likvidace do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích nebo do sběrných dvorů. Je ale nutné konstatovat, že sběr a odvoz těchto druhů odpadů není zatím v České republice příliš rozšířen. Pro stravovací zařízení a potravinářské podniky ovšem vodárny, i specializované společnosti trvale zajišťují službu odvozu odpadních vod a odpadů, kdy se návazně využívají např. pro anaerobní proces na čistírnách odpadních vod.

V této souvislosti je vhodné upozornit na nedávnou reportáž The Guardian z londýnské kanalizace pod názvem Tukový ledovec blokuje kanalizaci v Londýně (k dispozici zde), o kterém referovala i česká média (například zde). Pracovníci vodáren museli v návaznosti na provedený kamerový průzkum odstraňovat téměř tři týdny obří ucpávku o délce přes 250 metrů a hmotnosti přes 130 tun! Ve skutečnosti ovšem ucpávka neobsahovala pouze tuky, ale také velký podíl jednorázových plenek, utěrek a ostatních materiálů, které je dle platných kanalizačních řádů zakázáno splachovat do kanalizace. Právě tyto materiály zvyšují návazné riziko akumulace tukových materiálů a vznik problémů, a navíc nejsou na čistírnách odpadních vod biologicky rozložitelné. V této souvislosti tak SOVAK ČR znovu připomíná své stanovisko Toalety nejsou odpadkové koše!, které je k dispozici zde

Zdroj: SOVAK ČR

Autor: Ing. Ondřej Beneš

V lednu odstartuje projekt ViviMag zahrnující vývoj nové cesty recyklace fosforu. Magnetické odlučovače budou použity k oddělení paramagnetického fosfátového minerálu vivianitu, který se nachází v splaškovém kalu. Toto řešení má potenciál drasticky snížit náklady na likvidaci kalu a snížit závislost Evropy na dovozu fosfátových hornin. Evropa je v současnosti na tomto dovozu závislá z 90 %. Likvidace kalů je velkým problémem i v České republice. Vzhledem k očekáváným změnám legislativy, kde v rámci předběžné opatrnosti bude brzy velmi výrazně omezena možnost volně využívat kaly na zemědělských půdách, je nutné hledat nové cesty nakládání s tímto materiálem. Více ZDE

Zdroj: Zajimej.se

Podle ředitelů developerských firem by průmyslovému developmentu v ČR v roce 2018 nejvíce pomohlo zkrácení lhůt pro vydávání stavebních povolení. Největší brzdou je aktuální znění stavebního zákona a EIA. Nové průmyslové projekty budou nejčastěji vznikat na „zelené louce“. V následujících dvou letech budou pro developery nejatraktivnějšími lokalitami Ústecký kraj a hlavní město Praha. Polovina zákazníků má v současné době alespoň částečný zájem o tzv. 'chytré továrny' související s Průmyslem 4.0. U třetiny nových projektů je plánováno obklopení průmyslových budov zelení. Informace vyplývají ze Studie developerských společností.

Podle ředitelů developerských společností by rozvoji trhu s průmyslovým developmentem v příštím roce nejvíce pomohlo zkrácení lhůt pro vydávání stavebních povolení. Na stupnici od nuly do desítky, kde desítka představuje faktor maximálně podporující rozvoj průmyslového developmentu v ČR, ohodnotili tuto možnost průměrnou známkou 8,9 bodu z 10. K dalším důležitým krokům patří zlepšení kvality dopravní infrastruktury (8,1 bodu z 10), zjednodušení administrativy (7,8 bodu z 10) a úprava současného stavebního zákona (7,7 bodu z 10). Naopak nejméně by podle ředitelů developerských společností průmyslový development podpořila vhodnější politika ČNB, konkrétně například nezvyšování úrokových sazeb (4,8 bodu z 10).

„Klíčovými faktory, které by podpořily rozvoj trhu s průmyslovými nemovitostmi, jsou transparentní a jasná legislativa spolu s méně komplikovanými povolovacími procesy. Pozitivnímu rozvoji tohoto sektoru by rovněž prospěla větší osvěta veřejnosti, k čemu průmyslové budovy slouží a proč jsou pro prosperující ekonomiku důležité,“ říká Jan Palek, country manager Czech Republic & Slovakia, Goodman.

Podobný názor má David Plzák, development manager, Segro CR s.r.o.: „Bylo by velmi žádoucí umožnit další rozvoj průmyslových nemovitostí zjednodušením procesu vyjímání pozemků ze ZPF. Poptávka po nové výstavbě  je velmi silná, bylo by škoda ji nevyužít pro rozvoj dalšího podnikání v ČR.“ Viliam Záthurecký, ředitel společnosti Leis, a.s. dále dodává: „Především urychlení procesu schvalování dálnice do Vídně, kvalitní územní plán, urychlené stavební řízení, rozvoj znalostního managementu pro řízení projektů.“

Podle ředitelů developerských společností je největší brzdou rozvoje průmyslového developmentu aktuální znění stavebního zákona (6,7 bodu z 10) a EIA (7,0 bodu z 10).  Méně si pak developerské společnosti stěžují na nedostatek kapacit (4,8 bodu z 10) a nejmenším problémem je pro firmy z hlediska průmyslových nemovitostí tlak na nejnižší cenu (3,0 bodu z 10).

Nové průmyslové nemovitosti budou z největší části vznikat na „zelené louce“. Tento trend potvrzuje 60 procent ředitelů developerských společností. Jen o něco méně často budou nemovitosti stavěny na míru ve městech, případně budou prováděny asanace a rekonstrukce stávajících provozů (obojí po 50 procentech). Podle ředitelů developerských firem bude pro nové projekty průmyslového developmentu v příštích dvou letech nejzajímavějším především Ústecký kraj (70 procent) a hlavní město Praha (60 procent). S mírným odstupem pak následuje ještě Plzeňský kraj (50 procent). Minimální zájem je naopak o průmyslovou výstavbu v Pardubickém kraji, Zlínském kraji a na Vysočině.

Téměř třetina (30 procent) developerských společností navrhuje v nových projektech obklopit průmyslové budovy zelení v rámci tzv. zeleného developmentu. Stejné procento společností pociťuje poptávku po tzv. 'chytrých továrnách' souvisejících s Průmyslem 4.0. Alespoň částečný zájem o takový typ průmyslových nemovitostí pak má další pětina (20 procent) zákazníků.

„I když celá řada investorů v současnosti již optimalizuje své výrobní procesy a technologie, popř. vyžaduje vyšší sofistikovanost procesní části a její provázanost se samotnou stavbou, je možno říci, že poptávka po 'chytrých továrnách' zatím není obecně příliš aktuální. Nicméně, toto bude nezvratný trend pro budoucnost,“ říká Jan Lidral, marketing manager Central Europe, Takenaka Europe GmbH. Souhlasí s ním Martin Baláž, director leasing & development Czech Republic & Slovakia, Prologis: „Zatial to nepociťujeme. V Prologise neustále premýšľame nad tým, čo môžeme spraviť lepšie pri nových halách a prinášame nové inovatívne prvky do hál, ktoré majú hlavne pozitívny vplyv na energetickú náročnosť budov a zníženie operatívnych nákladov pre klientov.“

Studii developerských společností Q4/2017 zpracovala analytická společnost CEEC Research ve spolupráci se společností KPMG Česká republika.

Ve světě zatím stojí jediné velké zařízení na jímání a ukládání CO2 připojené k uhelné elektrárně. Technologie ukládání uhlíku měla být jednou z hlavních zbraní lidstva proti globálním klimatickým změnám. Mezinárodní agentura pro energii i v posledním Světovém energetickém výhledu zopakovala, že se svět ve snaze omezit oteplení planety bez technologie CCS neobejde.

Do roku 2040 by měly mít jímání a ukládání CO2 uhelné elektrárny s výkonem 210 tisíc megawattů především v Číně a USA. Jenže zatím zůstává rozvoj CCS výrazně za očekáváním. Letos by ve světě měla začít fungovat totiž jen čtyři zařízení na oddělování a ukládání oxidu uhličitého z energetické či průmyslové výroby.

Ve výstavbě jsou zatím jen zařízení v Číně, Austrálii a Kanadě a dohromady by ročně mohla zabránit vypuštění více než šesti milionů tun CO2, uvádí analýza Global CCS Institute. To odpovídá emisím, které vypustí Česko za zhruba dvacet dnů.

Na začátku loňského roku spustila texaská energetická firma NRG odlučovač CO2 ze spalin jednoho z bloků elektrárny Petra Nova s výkonem 240 megawattů. Stejně jako u většiny z existujících sedmnácti menších zařízení na světě se CO2 používá v nedalekých ropných vrtech k těžbě ropy. Ekonomicky však tento projekt za miliardu dolarů nevychází. Těžba ropy s takto získaným CO2 by byla rentabilní až při ceně 75 dolarů za barel.

Samotná stavba zařízení v Petra Nova vyšla v přepočtu na kilowatt na 4167 dolarů, což je téměř dvakrát více, než stojí stavba nové solární elektrárny. Skeptici proto upozorňují, že z ekonomických důvodů nemá CCS šanci se výrazně rozšířit. Nemění na tom nic ani odhad NRG, že po zohlednění zkušeností z Petra Nova by další takové zařízení uměla postavit o třetinu levněji.

Loni také předčasně skončil projekt nové americké elektrárny Kemper s výkonem 582 megawattů, která měla CO2 separovat při zplynování hnědého uhlí. Energetická společnost Mississippi Power investici odpískala, když se proti původnímu rozpočtu projekt prodražil o pět na sedm miliard dolarů. Zastánci CCS nyní vzhlížejí k Číně. Ta už staví odlučovač CO2 u zplynovací elektrárny Yanchang. Pilotní zařízení má dostat také elektrárna Haifeng v Kantonu. S dalšími projekty počítá vládní pětiletý plán ještě v sedmi lokalitách.

Zdroj: E15

 

Vláda se dnes seznámila se Zprávou o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky za období 2015-2016. Dále uvádíme komentář Ministerstva životního prostředí k tomuto bodu. Průběžná hodnotící zpráva se věnuje hodnocení plnění jednotlivých cílů POH ČR ve dvouletém období 2015 - 2016. POH ČR stanovuje celkem 61 cílů z toho 4 strategické, 23 hlavních a 34 dílčích. Z vyhodnocení plnění cílů POH ČR za období 2015 - 2016 vyplývá, že 39 cílů je plněno, 20 cílů je plněno částečně, 1 cíl není plněn a 1 cíl nebyl hodnocen. Celkově je POH ČR plněn.

Z hodnocení dále vyplývá, že se daří úspěšně rozvíjet v České republice aktivity související s předcházením vzniku odpadů v rámci obcí, podnikatelských subjektů, neziskových organizací a školských zařízení. Důraz je kladen na poskytování informací pro různé cílové skupiny. MŽP připravilo speciální průvodce k předcházení vzniku odpadů v domácnostech, na komunální úrovni, v sektoru stravování a ve stavebnictví.

V období 2015 - 2016 klesla celková produkce odpadů a produkce nebezpečných odpadů. V nakládání s odpady převažuje jejich materiálové využití odpadů. Odpady jsou využívány jako náhrada primárních zdrojů. V nakládání s komunálními odpady stále ještě převažuje skládkování, ale podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním klesá. V obcích je zaveden povinný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných komunálních odpadů rostlinného původu. V roce 2016 byl s předstihem splněn cíl v oblasti komunálních odpadů na zvýšení celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo.

Zpětný odběr výrobků s ukončenou životností roste a odpady z nich jsou převážně materiálově využívány.

Legislativní změny zavedené v letech 2015 - 2016 posouvají odpadové hospodářství ČR k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady.

Další body programu:

• Zpráva o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky za období 2015-2016 - pro informaci

• O úpravě garance na odstranění staré ekologické zátěže vzniklé před privatizací dané ekologickou smlouvu č. 139/96 uzavřenou se společností ÚJV Řež, a.s. - přerušeno

• Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025 - odloženo

• Plán činnosti a rozpočet Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2018, tříletý plán a dlouhodobý plán - schváleno

Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)

Česko dá v příštích třech letech 1,7 miliardy korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Vláda dnes schválila plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) do roku 2020, který s touto částkou počítá. Vyčleněné peníze zahrnují výdaje na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.

Vláda na svém dnešním jednání schválila Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na rok 2018, tříletý plán a dlouhodobý plán, který předložil ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Předmětný materiál je každoročně schvalován na základě zákona č. 263/2016 Sb., atomového zákona.

„Plán činnosti SÚRAO na rok 2018, tříletý plán a dlouhodobý plán zohledňuje poslání této organizace, požadavky atomového zákona a ostatních právních předpisů. Roční plán činnosti je rozdělen do dílčích kapitol podle charakteru příslušných činností a jejich nákladového členění. Je sestaven v souladu s aktualizací Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR,“ přiblížil předložený materiál ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Dle atomového zákona jsou činnosti SÚRAO financovány z prostředků tzv. jaderného účtu, který je veden u ČNB a spravován Ministerstvem financí a o použití prostředků rozhoduje vláda.

Celkové výdaje na činnost Správy na rok 2018 představují částku 816.852 tisíc korun, přičemž 4.700 tisíc Kč představují dotaci státního rozpočtu z kapitoly MPO na nakládání s radioaktivními odpady uloženými podle předpisů platných do nabytí účinnosti atomového zákona (do roku 1997). V rozpočtu jsou zahrnuty náklady na zajištění bezpečného provozu stávajících úložišť, náklady na program vývoje hlubinného úložiště, náklady na výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a požadavky nového atomového zákona a nařízení vlády č. 35/2017 Sb., kterými byla upravena výše příspěvků obcím v lokalitách s průzkumným územím, upřesněn nárok na výplatu jednorázového příspěvku a stanoven příspěvek za ukládané radioaktivní odpadu.

CENIA informujeme uživatele ISPOP, že v termínu od pátku 12. 1. 2018 (8:00) do čtvrtka 18. 1. 2018 nebudou systémy ISPOP a EnviHELP dostupné z důvodu plánované provozní odstávky. Přerušení provozu IS ISPOP je nezbytné z důvodu změny HW infrastruktury.

Během odstávky nebude možné zobrazit webový portál ISPOP (nebude možné se přihlásit do neveřejné části ISPOP, stáhnout PDF formuláře, zaregistrovat nového uživatele či subjekt, podat hlášení…). V provozu nebudou ani webové služby – nebude tedy možné zasílat hlášení ani registrace, stahovat hlášení státní správou...

Odstávka ISPOP se dotkne i navazujících systémů, propojených s ISPOP:

• nebude možné se přihlásit do HNVO (www.hnvo.cz)

• nebude dostupný portál EnviHELP (helpdesk.cenia.cz)

• nebude dostupná neveřejná část Registru zařízení

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo výsledky třetí veřejné soutěže v programu TRIO, vyhlášené ke dni 15. 5. 2017. Projektů doporučených k podpoře je 86. V oblasti životního prostředí se tak podpory dočkají projekty: Výzkum a vývoj ekologických obalů pro valivá ložiska s vyšší užitnou hodnotou s ohledem na enviromentální technologie, ekoinovace a konzervace produktů, Recyklované eko-tvarovky na bázi minerálních materiálů a plniv z vedlejších produktů, Pokročilé sanační technologie v procesu regenerace odpadních mořicích lázní pro povrchové úpravy vysocelegovaných ocelí a slitin, Progresivní bezodpadová technologie vysokohodnotného pórobetonu při využití obnovitelných zdrojů anebo Technologie výroby ethylenu z obnovitelných surovin.

Program TRIO je zaměřen na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií, jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie a na podporu průmyslového výzkumu.

Dokument ke stažení:

• Výsledky třetí veřejné soutěže v programu TRIO [pdf, 238 kB]

• Výsledky třetí veřejné soutěže v programu TRIO [pdf, 195 kB]

• Výsledky třetí veřejné soutěže v programu TRIO [pdf, 238 kB]

• Výsledky třetí veřejné soutěže v programu TRIO [pdf, 186 kB]

AVÍZO Velmi dobře si vedeme v porovnávání stavu našeho hospodářství s vyspělými státy. Existuje ale ekonomický ukazatel, v němž naopak stojí Česko na úplném chvostu – je to doba, kterou stráví stavebníci při vyřizování stavebního povolení. Světová banka spočítala, že nám to zabere minimálně 247 dní. Světový průměr přitom činí 159 dní. Česko se tak řadí na 166. místo ze 185 sledovaných zemí – na úroveň afrického Zimbabwe, Libanonu či karibského souostroví Trinidad a Tobago. Změnit nelichotivý stav má novela stavebního zákona, která právě začala platit. Povolovací proces má zjednodušit například sloučení projektů nutných pro územní a pro stavební řízení. O kolik dnů zkrátí novela dobu, kterou musíme před samotnou stavbou strávit obíháním úřadů? Jaké další novinky v ní jsou? V 90´ ČT24 se dnes redaktoři budou ptát ministryně pro místní rozvoj Kláry DOSTÁLOVÉ.

Užitecnésemináře.cz se Vás dovolují pozvat na druhé termín semináře "VELKÁ NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA – zákon č. 225/2017 Sb., ZÁSADNÍ KONCEPČNÍ ZMĚNY PŘI UMISŤOVÁNÍ A POVOLOVÁNÍ STAVEB, který se bude konat dne 23. ledna v Praze. Cílem semináře je seznámit posluchače s koncepčními změnami, které přinese velká novela stavebního zákona při rozhodování o umístění a povolení staveb. Seminář je akreditován pro úředníky z územně samosprávních celků veřejné správy. Výklad změn a jejich dopadů získáte přímo od autorů právního předpisu. Další informace ZDE

Sběrny autovraků obdrží i v příštích dvou letech dotace na ekologické zpracování vyřazených vozidel. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo 40 milionů korun z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR na autovraky ekologicky zlikvidované v letech 2018 a 2019. Navíc zvýšilo příspěvek na separaci plastových dílů, autovrakoviště si tak mohou přijít až na 700 korun za jedno řádně rozebrané a zpracované vozidlo.

Dotace v nově otevřené výzvě 22/2017 Národního programu Životní prostředí jsou určeny pro provozovatele autovrakovišť¹, kteří jsou oprávnění ekologicky rozebírat a zpracovávat jednotlivé části autovraků v roce 2018 a 2019. Vytřídit lze pneumatiky, sklo, plasty a textilie.

Státní fond životního prostředí ČR vyplácí příspěvky zpětně, tedy vždy za předchozí kalendářní rok. O příspěvky za autovraky zlikvidované v roce 2018 si proto budou moci zpracovatelé zažádat od 2. ledna do 1. dubna 2019 a stejně tak na autovraky zpracované v roce 2019 bude možné žádat o dotaci od 2. ledna do 31. března 2020.

Výše dotace u sběren závisí na počtu autovraků převzatých ke zpracování v daném roce, které jsou evidovány v MA ISOH (modul autovraky Informačního systému odpadového hospodářství), a zároveň na množství vyseparovaných odpadů z každého autovraku.

Oproti předchozím rokům ministerstvo navýšilo o 100 korun příspěvek za zpracování plastů. V případě řádného odevzdání veškerých odpadů získají tedy sběrny z jednoho autovraku zpracovaného v roce 2018 nebo 2019 až 700 korun - to znamená po 150 korunách za pneumatiky, sklo a textilie a 250 korun za odevzdání plastů.

Tabulka uvádí průměrné množství odpadů (komodit), které je nutné odevzdat z jednoho autovraku pro získání dotace, a výše podpory jednotlivých komodit:

O příspěvky za rok 2017 žádejte již od 2. ledna

O peníze nepřijdou ani zařízení, která ekologicky zpracovávala vysloužilá vozidla v roce 2017. Žádosti o podporu spolu s potřebnými dokumenty, zejména doklady o předání získaného materiálu z autovraku, mohou podávat na Státní fond životního prostředí ČR od 2. ledna 2018. Příjem poběží až do 2. dubna 2018. Přidělování podpory se řídí podmínkami předchozí dotační výzvy č. 5/2016, která se vztahuje na autovraky zpracované v letech 2016 a 2017.

Zájem o dotace shrnuje ředitel SFŽP ČR Petr Valdman: „Příjem žádostí o poskytnutí podpory z předchozí výzvy za komodity odevzdané v roce 2016 probíhal v prvním čtvrtletí roku 2017. Státní fond životního prostředí ČR obdržel 60 žádostí s požadavkem na 14 milionů korun. Všechny žádosti schválil a k 9. listopadu 2017 proplatil 13,76 milionů korun."

Program na ekologické zpracování autovraků běží již devátým rokem a má přispět ke zvýšení míry materiálového a energetického využití odpadů vzniklých při zpracování autovraků, udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se „oběhovému hospodářství".

Jak požádat o dotace

Žádost včetně příloh je třeba doručit v uvedených termínech v tištěné a elektronické podobě poštou nebo osobně do podatelny Fondu, případně prostřednictvím datových zpráv (ID datové schránky:favab6q) s platným elektronickým podpisem statutárního zástupce.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k výzvě 22/2017

Pozn.¹ Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady (autovraky) podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

Staré čistírně odpadních vod umístěné v areálu bývalé březhradské Salmy, kterou nyní provozuje firma Purum, udělil v létě Krajský úřad integrované povolení k rozšířenému provozu, které se týkalo i těžkých kovů a nebezpečných chemikálií. Proti povolení se vzápětí odvolaly VAK Pardubice, Magistrát města Hradec Králové, Česká inspekce životního prostředí, Opatovice nad Labem a Spolek pro zdravý a bezpečný Březhrad. Poukazovaly na to, že podle odborných posudků by případný únik velmi nebezpečných látek nemusel být vůbec zpozorován a chemikálie by se velmi rychle šířily směrem na jih, kde je terén velmi velmi zranitelný a propustný. Více ZDE

Zdroj: https://hradecky.denik.cz

„Komínová policie“ chodila prvním rokem na kontroly topení v domácnostech. Novinka patřila k nejdiskutovanějším zákonům minulého volebního období. Opozice ji dokonce zařadila na „seznam nesvobody“. Nakonec úředníci radnic lidem pohrozili kontrolou v 388 případech a opravdu proběhla téměř stovka kontrol v domech, přesně 96. Ovzduší v Česku se za poslední rok zlepšilo. Například emise tuhých znečišťujících látek (prach) se snížily o 1 300 tun od roku 2016. Více ZDE

Zdroj: MF DNES, iDNES.cz

Ke dni 2. 1. 2018 byla zveřejněna 15. verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Mezi nejpodstatnější změny patří požadavek, aby proti žadateli nebylo vedeno trestní řízení, ani nebyl pravomocně odsouzen.

Dále se jedná o doplnění postupů, kterými se zastavuje řízení o udělení dotace v souladu s novelou Zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech nebo požadavek na Čestné prohlášení o skutečných majitelích právnické osoby a její vlastnické struktuře.

Došlo také k dílčí úpravě v oblasti veřejné podpory, která byla vyvolaná změnou legislativy na evropské úrovni. Změna se týká zejména regionální investiční podpory, poskytované dle článku 14 GBER (Nařízení Komise 651/2014) a je promítnuta do nové podoby Čestného prohlášení žadatele o podporu v režimu regionální investiční podpory, které je umístěno na www.opzp.cz v záložce Obecně závazné dokumenty.

Přehled všech provedených změn naleznete níže v úvodu dokumentu.

Informace pro žadatele předkládající projekty do výzev vyhlášených před 31. 12. 2017

Ministerstvo životního prostředí, jako poskytovatel dotace, sděluje všem žadatelům Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (OPŽP), že od 1. ledna 2018 hodlá postupovat, podle § 14k odst. 1, 3 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., u všech výzev vyhlášených do konce roku 2017, kde bude pokračovat příjem žádostí i v roce 2018.

V souladu s novelou Zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (ZRP), bude Ministerstvo životního prostředí u všech žádostí o dotaci podaných do výzev OPŽP po 1. 1. 2018 postupovat dle ustanovení § 14g – 14q ZRP.
Tato novelizace zavádí do ZRP několik nových prvků. Například ustanovení § 14k upravuje způsoby flexibilního postupu poskytovatele dotace při hodnocení žádostí. Poskytovatel dotace bude dále moci pokračovat v řízení po smrti nebo zániku žadatele v souladu s § 14l ZRP nebo využívat zásobníku projektů dle § 14p ZRP.

Bližší informace jsou upraveny v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020.

Dokument ke stažení:

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory OPŽP 2014–2020

Odkaz na novelu Zákona 218/2000 Sb.

Zdroj: SFŽP